Archeolog zahradníkem

ARCHEOLOG ZAHRADNÍKEM. Nálezy z vlastní zahrady.

LOKALIZACE MÍSTA NÁLEZŮ

V neslavný den 26. dubna 1986 se usedlost čp. 160 v Hviezdoslavově ulici v Holínském předměstí města Jičína stala mým domovem. První částí nemovitosti je obytný dům a kočičími hlavami vydlážděný dvůr obklopený drobnými hospodářskými stavbami (st. pč. 886, plocha 3,5 aru). Na tuto část navazuje mírně kosodélný pozemek, který je na své severní třetině obdělávaný, jeho zbylá část je sadem (ppč. 415/17, plocha 9,5 aru). Dům byl postaven k uliční čáře a je orientován přesně v ose sever – jih. Jeho okolí, v současnosti zastavěné, bylo polem vně města u významné křižovatky cest přes řeku Cidlinu (příloha 1). Usedlost čp. 160 byla založena a stavěna od jara 1914 do poloviny roku 1916. Její první majitel holič Josef Louma dal v roce 1941 dům do dražby. Novým majitelem se stal Jan Broul (Mencl 1949, 88). Od potomků toho majitele jsme v uvedeném roce nemovitost získali (poznámka 1).

Dům i zahrada byly ve velmi zanedbaném stavu, odhadem od závěru 2. světové války majitel o nemovitost nepečoval (nálezy novin, propagačních brožur, korespondence, staré stromy apod.).

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

Přírodní podmínky místa nálezů a jeho blízkého okolí (poloha „Za rybníkem“) jsou velmi příhodné k bydlení i zahrádkářské činnosti. Domy byly postaveny po obvodu uvedeného pole, jeho střední část tvoří zástavbou chráněné zahrady (ppč. 415,  280 - 284 m). Půdním pokryvem místa je sprašovou návěj překrývající hnědozem mocná až 60 cm. Místo nálezů je skloněné k jihovýchodu k novému korytu řeky Cidliny (příloha 2, poznámka 2). To vede podél velkého rybníka Kníže postaveného před rokem 1360 právě na řece Cidlině (Mencl 1949, 76 - 80). Rybník byl zdrojem vody pro město Jičín. Poloha „Za rybníkem“ je chráněná od severozápadu (z převládajícího směru větru a srážek) Prachovskými skalami, hřbetem Přivýšina a návrším se zříceninou hradu Brada.

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Z POLE  ppč. 415

Usedlost čp. 160, ppč. 415, st.pč. 886 (příloha 3).

Prvním naprosto nečekaným nálezem byla ve středu obdělávané plochy zahrady pod 50 cm zeminy a trávníkem skrytá roubená studna. Po opravě a jejím vyčištění do hloubky 9 m je trvalým zdrojem užitkové vody. Pochází nejspíš z doby stavby obytného domu (1914 - 1916). Další zásahy na zahradě (orba, rytí, okopávání) zasahovaly nevýše do hloubky 50 cm. Při kácení starých a sázení nových ovocných stromů byly jámy hluboké 50 - 80 cm.

1. První soubor zlomků hliněných nádob byl během března až května 1997 vysbírán při rytí v severní obdělávané části zahrady (rozloha 1,5 aru). Drobné nezdobené zlomky lze datovat do 14. až závěru 16. století (červené novopacké zboží, zelená a hnědá poleva, Ulrychová 1998, 65, položka 259).

2. Dalším nálezem byl zlomek plasticky členěného podhrdlí šedé nádoby. Oba plastické pásy byly pokryty precizně řazenými šikmo položenými trojicemi hřebenových vpichů. Keramická hmota nádoby byla z velmi jemně plavené šedé hlíny s bodovými zlomky slídy velmi kvalitního výpalu. Celá nádoba musela být velmi kvalitním zbožím. Keramika s plasticky členěným podhrdlím není považována za chronologicky přesněji datovatelnou (9. ? - 11. století). I tak je nejstarším hradištním nálezem z původního pozemku ppč. 415. Střep byl nalezen ve středu jižního okraje sadu ve vytěžené zemině z jámy pro nový stromek hluboké 70 cm 29. 3. 2000 (Ulrychová 2003, 92). Analogické nálezy pocházejí z velkého souboru keramiky z řadového kostrového pohřebiště na hradišti Hrádky (Starý Hrádek, Ulrychová 2005, 230, obr. 12).

3. V severozápadním okraji obdělávané plochy zahrady byl 12. 5. 2006 nalezen masivní úchyt poklice hnědé barvy velmi zběžné modelace a 20. 6. 2006 tamtéž zlomek jednoduchého okraje nádoby, obé nejspíš z 15. století (Ulrychová 2009, 69).

4. Při sklízení brambor v červenci 2010 byl na nově vytvořeném pozemku plochy 3 x 5 m zřejmě narušen sídlištní objekt. Kumulace střepů byla od jihovýchodního nároží obytného domu vzdálena 3 - 4 m. V souboru 18 kusů byly dva zlomky datovatelné neolitu bez bližšího určení, jeden do 13. století (okraj) a zbylé do 12. století (Ulrychová 2012, 96).

Další soubor mladohradištní keramiky byl sesbírán 27. 4. 2014 na stejném místě (příloha 5).  Zlomky (16 ks z výduti, 3 z podhrdlí, dva z podstav, 3 okraje) měly šedý střep, povrch i vnitřní povrch červenohnědý, hnědý, šedý nebo světlehnědý byly zdobeny různým počtem vodorovných rýh různé velikosti (Ulrychová, Hlášení 2014).

Poslední nálezy z tohoto místa dále již neobdělávaného byly sesbírány po dešti 21. 8. 2015. Tyto zlomky lze datovat do neolitu (1 ks s otisky vegetace) a do 12. století (1 ks zdobený vlnicí). Další zlomek okraje s deformovaným ouškem pochází nejspíš do 15. století a 3 zlomky červeného novopackého zboží do závěru 15. až 1. poloviny 16. století (Ulrychová, Hlášení 2015).

5. Narušený objekt nebo kulturní vrstva byly znovu zachyceny při opravě jihovýchodního nároží obytného domu a na okraji úzkého pozemku podél východní stěny obytného domu při výsadbě malin (20. 3. 2016). V souboru 19 zlomků keramiky bylo 15 ks ze 12. ev. 13. století, 3 zlomky červeného novopackého zboží a jeden střep z neolitu (Bláha - Horník - Novák 2016, 119).

6. Během ručního rytí a odplevelování plochy 1, 5 aru v severní části ppč. 415/17 byl od března do září 2017 shromážděn soubor 30 datovatelných zlomků hliněných nádob. Devatenáct z nich pochází ze 12. - 13. století (sedm je zdobeno vlnicí, hřebenovými a jednoduchými rýhami, dále tmavě šedý okraj s okružím), zbylé pak do 15. - 16. století. I tyto nálezy (registrační číslo 94/2017), podobně jako všechny ostatní nalezené od roku 2012 včetně byly uloženy do archeologické sbírky muzea v Hradci Králové.

Usedlost  čp. 164, Máchova ulice, zahrada ppč. 415/21 (příloha 3).

Dalším nálezem byla část kulturní jámy objevené za plotem v neohlášeném výkopu pro bazén v zahradě čp. 164.  Rozměry torza objektu byly přibližně 100 x 120 x 30 cm. Z vytěžené zeminy byl 18. 4. 1999 získán šedohnědý střep masivní nádoby a zlomek mazanice datovatelné nejspíš do neolitu (Ulrychová 1999, 33 - 34).

NÁLEZY  V BLÍZKÉM OKOLÍ

Přibližně 150 m západně od pole ppč. 415 nedaleko křižovatky několika cest zvané „Letná“ byla v roce 1965  postavena truhlářská dílna (dvůr st. pč. 683). Po skrývce drnu bylo na mírném návrší objeveno několik (5 - 6 ) objektů s tmavošedou výplní. Tento nález byl ohlášen do muzea v Hradci Králové, jehož pracovníci provedli 19. 5. záchranný výzkum. Z objektů vyzvedli celkem 13 velkých zlomků nádob šedohnědé, hnědočervené a tmavošedé barvy převážně z výduti nádob. Dva okraje s okružím datují soubor a sídliště do 13. století (M Jičín, inv. č. 2012 - 2024). Akce nebyla autory výzkumu publikována (poznámka 3, Ulrychová 2009a, 459, Jičín - Letná).

ZÁVĚR

Původní pozemek - pole ppč. 415 v Holínském předměstí města Jičín je polykulturní lokalitou. Na sprašové návěji překryté hnědozemí středoevropského typu ohraničenou korytem řeky Cidliny bylo dosud zjištěno osídlení z neolitu bez bližšího určení, mladší doby hradištní a ze 13. století. Od založení města v mezidobí 1293 - 1304 bylo toto místo již trvale osídleno.

POZNÁMKY

1.“Zlí jazykové“ze sousedství, se kterými jsme ještě v roce 1986 hovořili, vyprávěli, že bezdětný Josef Louma svou nemovitost propil. A protože si i na alkohol půjčoval právě od Jana Broula, získal tento dům v roce 1941 v dražbě jako největší věřitel.

2. Staré koryto Cidliny teklo do závěru 19. století podél opačného - tedy východního obvodu rybníka Kníže do areálu tzv. Podhrázského mlýna, jehož majitel měl povinnost zásobovat vodou vedenou mlýnem a vodárenskou věží město Jičín. Východní okraj zástavby na pozemcích vyměřených z pole ppč. 415 (Máchova ulice) stojí na vysokém břehu vytvořeném z recentního materiálu. Domy a dvory zde stojících nemovitostí tak nezasahují do terénu s pravěkými nebo středověkými nálezy. V zahradách již nálezy jsou.

Během 33 let pozorování je více než zřetelné, že Jičín leží na rozhraní klimatických pásem. Severně od jičínské kotliny v nadmořské výšce přibližně 330 - 350 m je hranice pravěkého a raně středověkého osídlení. Severovýchodní třetina okresu Jičín (Nová Paka a její okolí) byla osídlena až ve vrcholném středověku (14. století).

3. Za údaje k těmto nálezům děkuji Jiřímu Siglovi.

HLÁŠENÍ do Archivu Nálezových zpráv ArÚ Praha.

Ulrychová E. 2014: Jičín, okr. Jičín. Hlášení čj. 5039/2014.

-„-  2015: Jičín, okr. Jičín. Hlášení čj. 3838/2015.

LITERATURA

Bláha R. - Horník P. - Novák M. 2016: Přírůstky archeologické sbírky AO MVČ v roce 2016. Archeologie východních Čech 12, 113 - 133. Hradec Králové.

Mencl Jaroslav 1949: Historická topografie města Jičína. Část II., Musejní spolek v Jičíně. Jičín.

Ulrychová 1998: Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7. ArÚ Praha.

-„- 1999:  Archeologické přírůstky muzea v Jičíně v roce 1999. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 25, 32 - 37. Hradec Králové.

-„- 2003: Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2000. ArÚ Praha.

-„- 2005: Raně středověká hradiště na Jičínsku. Archeologie doby hradištní v Čechách, 203 - 255. Západočeské muzeum v Plzni. Plzeň.

-„- 2009: Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2006. ArÚ Praha.

.L. 2009a: Vrcholně středověké nálezy z lokalit Jičínska uvedených v listinách 13. století. Archeologie ve středních Čechách 13/1, 451 - 466. Praha.

-„- 2012: Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2009. ArÚ Praha.

PŘÍLOHY

1. Jičín, okr. Jičín. Zástavba polohy Za rybníkem, vyznačena polykulturní lokalita. Mapa 1: 10 000           

2. Jičín, okr. Jičín. Zástavba polohy „Za rybníkem“ od západu. Foto Ulrychová E. 24. 10. 2007.

3. Jičín, okr. Jičín. Poloha „Za rybníkem“ od severozápadu. Místa nálezů jsou uprostřed zahrad.

    Foto Ulrychová E. 24. 10. 2007.

4. Jičín, okr. Jičín. Poloha Za rybníkem. Místa nálezů na ppč. 415/17 a 415/21.

5. Jičín, okr. Jičín. Ppč. 415/17, keramika ze sídlištního objektu ze 12. století (nález 27. 4. 2014).