Archeologická vycházka Rakov 30.3.2019 - text

Archeologická vycházka  Rakov                                                     

pro občanské sdružení  HUMPRECHT
Sobotka, sobota 30.3. 2019 ve 13 hodin v centru vsi u křižovatky komunikací

Přírodní podmínky

Ves leží na jižním okraji markvartické plošiny, která je tvořena pískovci. Během třetihor byl tento terén směrem od jihovýchodu překryt sprašovou zeminou, která dosahuje před Sobotkou až šesti metrů mocnosti. Z plošiny vytékají drobné vodoteče, které byly
základní podmínkou osídlení těchto míst. Úpatí a blízké okolí markvartické plošiny je hustě osídleno středověkými vesnicemi, dokonce i směrem k severu - Stéblovice. Krajina byla nejspíš z větší části zalesněná, a proto byly nejen na katastru Rakov nalezeny movité archeologické nálezy z mladší a pozdní doby kamenné a mladší doby bronzové. Založení vesnice předcházelo osídlení slovanské datované do 12. století, které pokračovalo  i do následujícího věku.

Osídlení před založením vsi ve 14. století.

- Mladší doba kamenná /neolit: kultura s keramikou lineární (6000 - 5500 př.n.l.)

sídliště nositelů této kultury objevem kamenných broušených nástrojů bylo lokalizováno asi 200 m severozápadně od západního  zástavby Rakova po obou březích bezejmenného potoka. Na poli po orbě byl proveden sběr v roce 1970 a znovu pak v roce 1992. Nálezy - kamenné nástroje - jsou uloženy v muzeu v Mladé Boleslavi. Na tomtéž místě byly v roce 1998 nalezeny štípané (silicidové - pazourkové) a broušené nástroje a zlomky nádob s typickou výzdobou liniemi, které tyto nálezy datují do výše uvedeného období.  Na uvedeném místě byly rozorány domy, jámy a další objekty sídliště nositelů kultury s keramikou lineární.

Další osídlení pravděpodobně ze stejného období bylo objeveno přibližně 1 km východně  od vesnice. Po orbě a dešti zde byly pozorovány tmavé skvrny sídlištních objektů. Zatím odtud nejsou žádné movité nálezy.

Bez jakýchkoli údajů pochází z katastru Rakov broušený nástroj z pozdní doby kamenné. V tomto případě se ukazuje, jak důležité je u jakéhokoli archeologického nálezu zaznamenat místo, kde byl objeven, kdo a kdy jej nalezl, jaká byla v místě nálezů barva zeminy apod. Bez těchto údajů nelze k osídlení místa nic říci.

Cenný nález pochází z mladší doby bronzové. Je jím bronzová sekera s laloky, které sloužily pro lepší upevnění topůrka. Je dlouhá 15,5 cm a byla nalezena v poloze Okrouhlý - tedy na rozoraném návrší se zaniklým hradem. Je součástí sbírky zaniklého muzea v Sobotce, která byla převedena do muzea v Jičíně.

Při silnici do Markvartic východně podél potoka (kde bylo sídliště z mladší doby kamenné) byly sebrány i zlomky hliněných nádob ze 12. a 13. století. Je možné, že zde stála zemědělská usedlost, která využila výhodný jižní svah u potoka na úrodné hnědozemi chráněná převýšením terénu od převládajícího směru větru a srážek - od severozápadu.

Při letecké prospekci
v roce 1997 byly na poli severně od návrší Okrouhlý a silnice do Batína dokumentovány dva obdélné půdorysy hnědé barvy. Na místě pak byly nalezeny zlomky keramiky ze 12. století. Zde zřejmě stála další usedlost více než o století dříve než byl založen vrcholně středověký Rakov.

VESNICE

Podle tvaru zástavby je na mapách patrný původně okrouhlý tvar zástavby.  Centrum Rakova bylo jižně od křižovatky cest procházejících jižním okrajem markvartické plošiny. Zaniklé úvozové cesty nebo jejich části ukazují komunikace mezi všemi vesnicemi tohoto prostoru navzájem.

Největší počet vsi byl založen během první poloviny 14. století. Král Jan Lucemburský dával za různé (většinou vojenské) služby šlechticům nevelká území, na kterých si tito nechali postavit dřevěnou tvrz a založili vesnici. K roku 1337 je uveden jako první majitel Rakova a dvorce, ve kterém nejspíš bydlel, Dobeš z Rakova. V roce 1372 to byl jistý zeman Dik, který měl vážné spory s místním (markvartickým) farářem. V Rakově nebyl postaven kostel, farní správu měli místní obyvatelé v blízkých Markvarticích. Dalšími majiteli  Rakova byli  Dikův  syn Ješek (písemné zmínky o něm jsou zachovány k roku 1378 a 1380) a další syn Přibek, který zemřel v roce 1393. Přibek se oženil s Jitkou, dcerou majitele hradu Valečov  Bernata z Valečova.  Všichni jmenovaní byli navzájem příbuzní, a tak není divu, že do 1404  patřil i Rakov právě Bernatovi z Valečova.

V letech 1404 -1407 vlastnil Rakov Jan ze Křince a z Valečova, který jej prodal Heníkovi (Hníkovi) z Chlumu. Ten je jako majitel uveden pouze v letech 1418 a 1419. Nelze s jistotou určit, na kterém místě sídlil, neboť kromě zaniklého hradu na návrší Okrouhlý je ve východním okraji Rakova na pískovcovém návrší pod usedlostí čp. 8 zachováno torzo tvrziště. Předpokládám, že toto tvrziště je až z doby pohusitské, nálezy z něho objevené (železné předměty) jsou nezvěstné.

Vesnice Rakov je k roku 1543, kdy byl obnovován soupis šlechtického majetku po požárem zaniklých desek zemských, uváděna jako pustá. Je možné, že po násilném zániku hradu Okrouhlý byla vypálena i ona. Obnovena musela být ovšem ještě před začátkem třicetileté války, protože je uvedena v majetku rodu Zajíců z Hazmburku - majitelů panství hrad Kost.   

Hrad OKROUHlÝ

Hrad Okrouhlý byl postaven jihovýchodně od Rakova na oválném návrší přibližné velikosti 150 x 170 m (ppč. 457/2, k.ú. Rakov) obklopeném zaplavovanými loukami a zaniklým rybníkem. 

Místo se zaniklým hradem nese názvy Okrouhlý, Na Okrouhli, Okrouhlo, Okrouhlice či Ve tvrzi. Leží na každoročně oraném poli. Bylo proto překvapivé, že 24. října 1996 byl při letecké prospekci na vzklíčené obilí dokumentován celý rozsah objektu. Příkop kolem hradu má podkovovitý tvar, jeho rovný úsek je jeho jihozápadní částí. Na vnitřní ploše hradu jsou patrné dvě tmavé plochy (obytný objekt ?). Jihozápadně před příkopem je další nepravidelně oválná plocha ohraničená opět příkopem, která může být vstupním prostorem (brána ?,předhradí ?). Oprávněně lze předpokládat vnitřní  hranolovou hrázděnou obytnou věž a další dřevěné objekty. Hrad totiž shořel údajně velkým a intenzivním požárem.

Na návrší byl údajně sebrán, přesněji řečeno vykopán po lokalizací detektorem kovů i železný zlomek palné zbraně /hákovnice. Dalšími železnými předměty jsou hroty šípů z kuše, zlomky hliněných nádob a mazanice ze stěn dřevěné a hlinité obytné věže. Starší zprávy uvádějí dále dva zlomky skla ze dvou pohárů, část svícnu a velké množství spálené pšenice. V roce 1881 se při orbě koně propadali do dvou sklepních prostorů. V období 1986 - 1998 při opakovaném sběru na návrší byl shromážděn soubor mazanice a zlomků keramiky ze 14. století. Po letecké prospekci byly k němu přidány další zlomky keramiky a mazanice datované od začátku 14. století do husitských válek. Poslední soubor movitých nálezů byl objeven v roce 1998, k již uvedené části palné zbraně - hákovnice to byly podkova, čtyři hroty šípů, zlomek klíče a dva kované hřebíky.

Hrad zanikl mohutným požárem nejdéle během husitských válek.  Jako jednu z možností lze uvést střet k husitskému hnutí se hlásících poddaných (i regionální šlechty) s katolickým majitelem (Heník z Chlumu?).

TVRZIŠTĚ v areálu usedlosti čp. 8

Ve východním okraji zástavby Rakova odděleno údolím (to byl nejspíš příkop) od ostatní zástavby je zachována část pahorku původní tvrze. Pod obytným domem čp. 8 je ze všech stran patrné vyvýšené místo s rozhledem do okolí. Do  muzea v Sobotce byla před rokem 1945 údajně předána sbírka zde nalezených středověkých želez a hrotů šípů. Jedná se nejspíš o nové sídlo dalšího majitele vesnice Rakov po závěru husitských válek. Průměr objektu včetně příkopu je přibližně 58 m. V roce 1924 byl údajně patrný obvodový příkop tvrziště.