Archeologická vycházka v Nadslavi dne 11.10.2014

Sešli jsme se ve 13:00 hodin u kostela sv. Prokopa v Nadslavi. Prohlédli jsme si kostel po opravě, tvrziště v zahradě čp. 6, zastavili se v místech neolitických nálezů u kravína a došli mohylovému pohřebišti v poloze III. U mohyl byl popsán archeologický výzkum jedné z mohyl v roce 1936. 

POLYKULTURNÍ  SÍDLIŠTNÍ  AREÁL  NADSLAV – STŘEVAČ

Mezi osadou Štidla (severně od Nadslavi) a okrajem Chyjic bylo movitými i nemovitými archeologickými nálezy zjištěno opakované sídlení nositelů pravěkých kultur, v raném středověku i vrcholném  středověku. Jedná se o jeden z několika podobných sídelních areálů na Jičínsku. Důvodem opakovaného osídlení byly zvláště v obdobích klimatických optim velmi vhodné přírodní podmínky. Tehdy bylo totiž tepleji a sušeji než v současnosti, a tím byly eliminovány nepříznivé hydrogeologické podmínky Jičínska (pro vodu nepropustné  prachovce - opuky). Základní podmínkou pro založení lidského sídla byla tekoucí voda. Prostorem mezi Nadslaví a okrajem Chyjic protéká horní část toku řeky Mrliny (Leštiny). Ta pramení severozápadně od Nadslavi v intravilánu Příchvoje, jihovýchodním směrem protéká lesy a  ústí do rybníka zvaného Mordýř. Jím protéká dál do Střevačského rybníka a před Chyjicemi do nedávno obnoveného rybníka Jordán. Blízkostí (do přibližně 500 m) dostatečně objemného tekoucího (tj. zdravého) vodního zdroje je dáno umístění pravěkých a středověkých sídlišť. Dalším nezbytným zdrojem energie a stavebního materiálu byl dostatek dřeva v dosažitelné vzdálenosti. Dodnes je okolí uvedených vsí tvořeno plošně rozsáhlými lesními porosty, v pravěku to nejspíš bylo obdobné. Třetí velmi důležitou podmínkou založení  lidského sídla byl dostatek půdy vhodné k zemědělské produkci. Mělké údolí Mrliny bylo ve třetihorách překryto sprašovou hlínou, která je lehká, zásaditá a teplotně příznivá.. Pokud je takové místo ještě od severozápadu - tj. ze směru převážně přicházejících chladných větrů a srážek - chráněno převýšeným terénem, tak splňuje všechny základní požadavky na místo vhodné k obývání. Mírná svažitost terénu k jihu v nadmořské výšce mezi 280 - 320 m jen doplňuje výhodnost takového místa k sídlení.

V klimatickém optimu mladší doby kamenné (6. - 1. polovina 5. tisíciletí BC) osídlili popsaný areál nositelé první zemědělské kultury ve Střední Evropě. Střepy nádob kultury s keramikou lineární a štípané nástroje byly opakovaně nalezeny v Nadslavi v blízkosti kravína.  Další sídliště bylo zachyceno při letecké prospekci jihozápadně od Nadslavi. Na poli jsou zachovány rozorané dlouhé domy, z nichž část lze datovat i do období nositelů kultury s keramikou vypíchanou mladší doby kamenné. Při sběru zde nalezl pan Miroslav Valenta střepy nádob zdobených vpichy a zlomky kamenných nástrojů.

Na Jičínsku  jsou prozatím zcela ojedinělé dvě silicitové šipky - hroty šípů nalezené u rybníka Mordýře panem Romanem Tučkem z Nadslavi. Lze je datovat do starší doby bronzové, do kultury únětické (20. - 16. století BC).

K mohylovým hrobům zachovaným na několika místech v lesích u Nadslavi byly na polích nalezeny střepy lidu popelnicových polí, který zde sídlil a pohřbíval své mrtvé pod hliněnými náspy v mladší a pozdní době bronzové (13.- 9. století BC). Tehdy bylo klima v Evropě opět velmi příznivé. Spolu s nálezy z doby bronzové byly nalezeny i střepy z 10. - 12. století, které signalizují vesnici z doby, kdy vrcholilo další klimatické optimum. To bylo před první písemnou zprávou o Nadslavi z roku 1365, ve které je uveden první známý šlechtic Zdeněk z Nadslavi, který si v blízkosti gotického kostela sv. Prokopa postavil svou tvrz. Dlouhodobou prosperitu vsi v posledním výrazném klimatickém optimu závěru 15. - a první poloviny 16. století potvrzuje nedávný nález tzv. červeného keramického novopackého zboží  ze zahrady domu čp. 2.

I z katastrálního území Střevač pochází množství movitých archeologických nálezů potvrzujících mimořádně vhodné podmínky k zakládání lidských sídel. I zde si svou osadu postavili první zemědělští obyvatelé české kotliny, nositelé kultury s keramikou lineární. Byl zde ovšem nalezen i střep datovaný do počátku mladší doby železné. V okolí hospodářského dvora u barokního špýcharu bylo založeno sídliště i ve třetím či čtvrtém století nového letopočtu.

Velmi vzácným nálezem je velký střep ze šedohnědého hrnce s výrazným podílem písku v keramickém těstě nalezený při skrývce drnu předcházející stavbě hřiště. Je částí okraje bezuchého hrnce a je zdobený hřebenovou vlnicí. Podle této výzdoby jej lze datovat do 8. století n. l. Ze stejného období (starší doby hradištní) pocházel i mohylový hrob v roce 1936 archeologicky zkoumaný Dr. Rudolfem Turkem z Národního muzea v Praze.

Místo nově postaveného hřiště bylo však osídleno od  začátku mladší doby hradištní, tj. od 11. století dodnes, a to nepřetržitě. Střevač se tak řadí k více než desítce vsí Jičínska existujících trvale téměř 1000 let. S první písemnou zmínkou o Střevači koresponduje opakovaný nález zlomků šedé, redukčně pálené keramiky. Jedná se o velmi kvalitní hrnčířské zboží, které je spojováno s plošnou kolonizací Jičínska prováděnou tehdejší vrchností od 40. let 14. století.

Samostatnou sídlení jednotkou byl nejspíš mlýn, hamr a kovárna v poloze „Špíglák“ ve svahu nad tokem Mrliny a rybníkem Jordán. Kromě pravěkého osídlení z mladší doby kamenné a mladší či pozdní doby bronzové lze osídlení tohoto místa prokázat již od 12. století n. l.

Jihovýchodně od rybníka Jordán pravěké osídlení chybí. Příčinou je výrazně jiný reliéf krajiny, a tím i nevhodné podmínky k sídlení. Úzké a chladné údolí současných Chyjic nemá chráněné a teplé polohy se sprašovou hlínou.  Obec Chyjice  je až vrcholně středověká  se zachovaným tvrzištěm a první písemnou zmínkou z roku 1323.