ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Z HRADU KOST

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Z HRADU KOST (k.ú. Podkost, okres Jičín)

 

       1. ÚVOD

      V červnu 2005 umožnil nový správce hradu Kost pan Jiří Brandýský zpracování objemného souboru movitých archeologických nálezů nalezených v areálu hradu a v jeho bezprostředním okolí. Nálezy byly v průběhu druhé poloviny 20. století postupně ukládány na půdu Lobkovického paláce. Po shromáždění desítek krabic s nálezy byl celý fond na místě přebrán a roztříděn. Asi desetina objemu movitých nálezů byla lokalizována podle popisek na krabicích nebo připojeném zápisu. Většina zachovaných popisek však byla čitelná jen s obtížemi či zcela nečitelná. K setření viditelnosti popisu došlo během let působením slunce a  prachu. Lokalizované soubory nálezů byly poté darovány Regionálnímu muzeu v Jičíně, kde byly téhož roku zpracovány  a uloženy do archeologické sbírky.

 

      2. NÁLEZOVÉ  OKOLNOSTI

      Původní objem shromážděných archeologických movitých nálezů lze odhadnou asi na 250 kg zlomků nádob, kamnových kachlů, střešní krytiny a skla. Dále byly na půdě tzv. Lobkovického paláce uloženy fragmenty ostění oken a dveří z pískovce. Tyto nálezy zůstávají na hradě Kost a budou využity k výstavním účelům. Při přebírání movitých nálezů byly skartovány drobné střepy 16.- 19. století bez jakýchkoli údajů a zcela recentní nálezy keramiky, skla a želez.

      Zpracovaný a do jičínské muzejní sbírky uložený soubor objemu přibližně 25 kg tvořený převážně zlomky nádob byl uložen v desítkách krabiček zčásti popsaných  lokalizačními údaji. Zcela chyběly (se dvěma vyjímkami) časové údaje i údaje o  nálezcích.. Předpokládám, že pocházejí z neohlášených zemních pracích staveb uvnitř hradu a dále ze sběrů  z jeho bezprostředního okolí realizovaných přibližně od 60. let 20. století do srpna roku 1991. Většinou je sesbíral  tehdejší správce hradu Karel Knob. Žádný soubor nálezů  s vyjímkou zlomků keramiky a zvířecích kostí ze záchranného výzkumu dvou objektů v roce  1991 a sběru zlomků nádob na svahu pod okny hradní kuchyně  Bibrštejnského paláce nemá zachovány než přibližné lokalizační údaje. Z nelokalizovaných nálezů byla vybrána kolekce zlomků keramických a skleněných nádob, kamnových kachlů, zlomků skla - okenních terčíků a železité strusky.  Jedné z krabic byla nalezena téměř prázdná láhev rumu.

      Žádné movité stavební aktivity ani nálezy movitých archeologických nálezů nebyly od 60. let 20. století ohlášeny žádnému oprávněnému archeologickému pracovišti. Provedeny byly pouze tři záchranné akce, všechny až po zjištěném narušení terénu (roku 1974 J. Siglem, roku 1988 J. Frolíkem, 1991 J. Klápštěm, poznámka).

      Z vnitřní plochy hradu pocházejí nálezy z  tzv. velkého (hlavního) nádvoří - z prostoru mezi hranolovou věží a Vartenberským palácem ( st.pč. 3, st.pč. 5), z komunikace za  Lobkovickým palácem před druhou bránou hradu (st.pč. 1) a z rýhy pro odvodnění vedené po obvodu kaple (st.pč. 3).

      Další nálezy byly sebrány v rýze pro vodovod pod podlahou pivovaru (st.pč. 7) severně od hradu, dále na svahu pod Lobkovickým palácem (st.pč. 1, ppč. 13, Lobkovický palác je podkovovitá dělová bašta opevnění 1. brány, podle Vojkovský  2001, mapa hradu na přebalu publikace)) a  rovněž na svahu pod palácem Bibrštejským (st.pč. 6, ppč. 13). Další soubor zlomků nádob byl sebrán při úpravě povrchu severního předhradí a při hloubení rýhy pro svod vody mezi hradem a pivovarem na severním předhradí (st.pč. 7). Velký soubor nálezů pochází z jižního svahu skalního bloku severně od pivovaru, kde je patrný do skály zasekaný příkop a stopy po dřevěném opevnění (Vojkovský l. c.)

      Vně hradu byly sebrány nálezy při stavbě čističky vody při Turnovské bráně (st.pč. 142, ppč. 173) a na místě tří zaniklých domků (na mapě stabilního katastru z roku 1842 jsou to st.pč. 17, 18, 19, v současnosti ppč. 13) v blízkosti paty skály pod jižním okrajem hradu. Nálezy jsou z velké části odpadem z hradu. Nad těmito zaniklými domky je obdélná a plochá skalní lavice. Zde byla při čištění skal narušena pec v předpecní jámě. Záchranný archeologický výzkum provedl Jan Klápště v srpnu 1991.

     

      3. NÁLEZY

      3.1. Jáma pod Lobkovickým palácem

              (nejspíš prohlubeň ve skalnatém svahu pod Lobkovickým palácem vně hradu),

              ppč. 13, M Jičín či. 9 961 - 9 976

      Anonymní sběr zlomků šedých nádob (jednoduchý okraj, části podstav, střepy z výduti). Střepy obsahují  vysoký podíl ostřiva - jemného písku, jsou nezdobené se stopami po vytočení na hrnčířském kruhu. Jeden střep z podstavy nádoby šedého střepu s oboustranně cihlově červeným povrchem je z velmi jemně plavené hlíny. V souboru jsou i dva kované hřebíky s obdélnou hlavicí. Datace: VS 2

      3.2. Hlavní nádvoří hradu, st.pč. 3, st.pč. 5

              M Jičín či. 9 977 - 10 027, 10 039 - 10 204

      Nálezy pocházejí velmi pravděpodobně z rýh pro dešťovou kanalizaci provedených fy Geoindustria Praha v letech 1982 a 1983. Sebral je tehdejší správce hradu Karel Knob.

      Objemný soubor tvoří  zlomky okrajů, podstav a výdutí šedých, šedohnědých a cihlově červených  nádob, šedohnědé keramiky 15. století, zlomky glazovaných a  kameninových nádob, zlomky kamnových kachlů a zlomek omítky.

      Zlomky okrajů a částí výduti šedé redukčně pálené keramiky  datované do poloviny 14. století jsou zdobeny radýlkem. Tzv. červené zboží první poloviny 16. století je zdobeno bílou malbou, světle šedá výrazně tenkostěnná keramika, zčásti již glazovaná, malbou červenou. Glazované zboží lze datovat do poloviny 16. století (poleva olivově zelená) až do období třicetileté války (temně zelená poleva). V první polovině 17. století se znovu objevuje šedá redukčně pálená keramika ovšem bez jakékoli povrchové úpravy či výzdoby (příloha 1).

      Mezi tvary nádob zela převažují hrnce,  zastoupeny jsou džbány, jeden cedník, asi třetiny celkem tří neglazovaných misek. Početné jsou zlomky poklic (červené zboží) včetně úchytek jednoduchého tvaru. Součástí souboru jsou i zlomky kameniny (džbány, konvice). Jen třemi zlomky je zastoupen glazovaný talíř, jedním zlomkem kahánek (neglazovaný).

      Zlomky komorových kamnových kachlů jsou neglazované, ze zlomků čelních vyhřívacích stěn nelze určit výzdobný motiv. V souboru jsou i zlomky kachlů nádobkových. Zlomek vápnitopísčité omítky je na povrchu zdoben pásem bílé barvy mezi dvěma pásy barvy původně nejspíš fialové. Datace: VS 2 - NO 2.

      3.3. Po obvodu vnějšího zdiva kaple, st.pč. 3, st.pč. 4 (kaple)

             M Jičín či. 10 028 - 10 038

      V rýze pro dešťovou kanalizace vně podél obvodových zdí kaple sebral Karel Knob malý soubor glazované keramiky (zlomek podstavy a zlomky z výduti nádob). Datace: NO 1 - 2. polovina 16. století.

      3.4. Přípojka vody pro pivovar, st.pč. 7

             M Jičín či. 10 205 - 10 226

      V nezjištěném roce byla pro budovu pivovaru zřízena přípojka vody. Uvnitř objektu pod podlahou byl  sebrán menší soubor zlomků nádob - hrnců, pánví a misek. Zdobeným kusem je neúplná podstava nádoby  cihlově červeného střepu a povrchovou cihlově červenou polevou. Hrana mezi podstavou a výdutí je důlkovaná. V souboru jsou i dva zlomky komorových kachlů (jeden ze 17. století) a tři zlomky kachlů nádobkových s jemně žebrovaným povrchem - všechny cihlově červené či okrové barvy. Datace: 2. polovina 16. - 1. polovina 17. století.

      3.5. Svah pod Lobkovickým palácem, st.pč. 1 (palác), ppč. 13 (svah)

             M Jičín či. 10 227 -  10 277

      Pravděpodobně rovnou z oken kuchyně v tzv. Lobkovickém paláci byly vyhazovány rozbité nádoby, jejichž zlomky byly sebrány na svahu pod tímto palácem. Jedná se o nezdobené zlomky šedohnědé  a cihlově červené neglazované keramiky s výraznou příměsí písku. Menší část souboru tvoří glazované střepy, dva z nich s bílou malbou.      Datace: VS 2 - NO 2

      3.6. Svah pod Bibrštejnským palácem, st.pč. 6 (palác), ppč, 13 (svah)

              M Jičín či. 10 278 - 10 355

      Tento soubor má zčásti zachovány nálezové okolnosti. Petr Volf sebral zlomky nádob pod okny kuchyně Bibrštejnského paláce. Na připojeném lístku píše, že „ tyto střepy byly vykopány pod okny Bibrštejnského paláce mezi dvěma cihlovými čarami na skále asi 50 cm od paty skály do hl. 30 cm, kde byl žlutý zvětralý pískovec 20.7. 1978.“.

      Jedná se výhradně o neglazovanou keramiku. Nejstarší zlomky patří šedé redukčně pálené keramice 14. století - dva střepy jsou zdobeny radýlkem.. Další kusy šedohnědé  a červenohnědé barvy jsou zcela nezdobené, několik střepů je porézní  a hrudkovité struktury. Příměsí v keramickém těstě jsou nejspíš železité hrudky. Tvary nádob nelze určit, téměř všechny střepy pocházejí z jejich výdutí. Datace : VS 2. Tento soubor keramiky je starší než Bibrštejnský palác (stavěn kolem roku 1545).

      3.7. Severní předhradí - prostor mezi hradem a pivovarem, st.pč. 7

             M Jičín či. 10 356 - 10 427

      Při povrchových úpravách severního předhradí a hloubení kanálku pro svod dešťové vody byl sebrán poměrně velký počet velkých zlomků keramiky a zlomky vápnitopísčité omítky.

      Mezi střepy (zlomky okrajů, podstav či výduti šedohnědých nádob)  je i velký zlomek poklice, kahánku a misky. Čtyři střepy z výduti nádob jsou zdobeny radýlkem a plošným mělkým vodorovným žlábkováním. Nádoby  byly kvalitně vypáleny, ve střepu je výrazná příměs velmi jemného písku.

      Celkem pět zlomků omítky je pokryto malbou šedými a fialovými liniemi, plochami a částí snad figurálního motivu. Datace: VS 2 - NO 1

      3.8. U Turnovské brány, st.pč. 142, ppč. 173

              M Jičín či. 10 428 - 10 565

      Při stavbě čističky odpadních vod u Turnovské brány severozápadně vně hradu byl sesbírán velký soubor  zlomků nádob a kamnových kachlů. Jedná se o nálezy datovatelné  do intervalu od poloviny 14. století do období třicetileté války. Předpokládám, že místo bylo skládkou odpadu z hradu.

      Největší podíl v nálezu má šedohnědá a cihlově červená nezdobená keramika 14.- 15. století velmi kvalitně vypálená a s výrazným podílem jemného písku ve střepu. Mezi tvary zcela převažují hrnce (příloha 2). Na mnoha střepech vně i uvnitř jsou povlaky zuhelnatělého organického materiálu. Menší část souboru tvoří zlomky nádob s vnitřní žlutou, červenohnědou  či hnědou polevou a dva zlomky komorových  kachlů. Datace: VS 2 - NO 1

      3.9. Jižně pod hradem, ppč. 13

             M Jičín či. 10 566 - 10 861

      Na uvedeném místě stály v roce 1842 celkem tři domy (stavební parcely 17, 18 a 19). Dva z nich zanikly požárem v roce 1947, třetí byl zbořen brzy poté. Za jedním z domů -čp. 2 - byla studna a bydlela zde rodina Pařízkových. Součástí usedlostí byly i skalní místnosti vytesané do skalního bloku hradu. Z plochy kolem studny a z plochy všech tří usedlostí pochází velký soubor keramiky  datovatelný do 14.- 17. století.

      Asi třetinu objemu nálezu tvoří šedá redukčně pálená keramika velmi kvalitního výpalu vyskytující se na Jičínsku nejdéle od poloviny 14. století. Jen několik střepů je zdobeno radýlkem či mělkým vodorovným žlábkováním, převážně se jedná o hrnce a džbány. Určitelnými nádobami jsou torza nejméně dvou cihlově červených velkých mís  zdobených vždy dvěma vodorovnými plastickými páskami. Předpokládám jejich hromadnou výrobu v regionu (v Jičíně ?) podle početných nálezů v zásypu příkopu městského opevnění (záchranný výzkum Jičín - Tylova 1999).

      Další třetinu objemu souboru tvoří šedohnědé či cihlově červené nezdobené zboží často tenkostěnného, velmi kvalitně vypáleného střepu s výrazným podílem jemného písku. Mezi nálezy jsou i drobné zlomky kamnových kachlů komorového a nádobkového tvaru. Jeden zlomek nese torzo postavy v suknici, další snad rostlinný motiv a další motiv anděla štítonoše.

      Velmi kvalitní hrnčířskou produkcí byly nádoby tenkého cihlově červeného střepu (neglazované) s povrchovou lineární malbou (jednoduché linie a vlnice). Dalším malovaným souborem střepů byla rovněž cihlově červená keramika s vnitřní hnědou polevou a povrchovou bílou malbou  několika jednoduchými různoběžnými liniemi.

      Předpokládám, že převážná část nálezů pochází z hradu. Datace: 2. třetina 14. století - závěr 16. století

      3.10. Jižně pod hradem, ze studny čp. 2 (U Pařízků)

                M Jičín či. 10 862 -  10 914      

      Údajně ze studny usedlosti čp. 2 pochází soubor zlomků nádob a kamnových kachlů.  Soubor obsahuje zlomky šedé a šedohnědé keramiky, zlomky tzv. červeného zboží, tři zlomky kameniny (jeden z konvice), čtyři zlomky cihlově červených kamnových nádobkových kachlů a jeden zlomek kachle komorového se stopami po zelené polevě.  Ze tvarů je zastoupen džbán (pásková ucha), hrnce a poklice. Datace: VS 2 - NO 1

      3.11. Jižní svah severního předsunutého opevnění hradu, ppč. 173

               M Jičín  či. 10 915 - 11 311

      Jako místo ukládání odpadu z hradu lze určit jižní svah skalního bloku severně od hradu, na kterém bylo zbudováno předhradí nejstarší fáze hradu. Místo nálezu leží severně od Turnovské brány a pivovaru.

      Asi pětinu souboru tvoří střepy šedé (event. šedohnědé) nezdobené keramiky zhotovené na rychle rotujícím hrnčířském kruhu s výraznou příměsí písku ve střepu, velmi kvalitního výpalu, převážně nezdobené. Jen dva střepy mají povrchovou úpravu leštěnými  pásy nebo plochou.  Jeden střep (šedohnědý) je zdoben radýlkem, další mělkou širokou jednoduchou vodorovnou linií.  Ze tvaru lze určit hrnce, džbán a poklici.   

      Více než třetinu objemu nálezu tvoří tzv. červené zboží 1. poloviny 16. století. Jedná se o hromadnou produkci hrnců, džbánů, konvic, misek a velkých mís s vyjímkou posledně uvedeného tvaru výrazně tenkostěnného střepu velmi kvalitního výpalu. Jen vyjímečně je v podhrdlí nádob výzdoba radýlkem.

      Zbylou část souboru - asi polovinu - tvoří střepy tzv. červeného glazovaného zboží. Poměrně veliké střepy z velkých nádob  vysoké technologické kvality mají vnitřní hnědou  či hnědočervenou polevu. Ostatní barvy polevy jsou zastoupeny nevýrazně. Z tvarů lze určit  zlomky talířů, pekáče, pánví a poklice, většina nádob byla nejspíš hrnci, džbány a mísami. Zlomky kameniny pocházejí z válcovitých nádob.

      Celkem dvacet šest zlomků z nádobkových kachlů s jemným povrchovým žlábkováním je cihlově červené barvy a velmi kvalitního výpalu.

      Datace: VS 2 - NO 2

      3.12. Skalní lavice pod tzv. Lobkovickým palácem, nad třemi zaniklými domy (roku 1842 st.pč. 17, 18, 19),  ppč.  430

               M Jičín či. 11 312 - 11 467

      Při čištění a spárování skal a plošin byla na obdélné skalní plošině pod Lobkovickým palácem začátkem srpna 1991 narušena jáma a pec. K provedení záchranného výzkumu byl vyzván Jan Klápště pobývající právě v Turnově. Ve dnech 2. srpna a znovu 23. - 24. srpna odkryl spolu se Zvonimírem Dragounem předpecní jámu a pec a provedl dokumentaci všech zásahů provedených na skalní lavici.

      Předpecní jáma (výzkum 2.8. 1991) obsahovala zlomky keramiky a zvířecích kostí datovatelné do  14. - 18. století (nálezy či. 11 376 - 11 467). Zvířecí kosti jsou z drobných živočichů (hlodavci, práci), velký zlomek žebra lze připsat dospělému jedinci tura domácího. Zlomky okrajů šedé redukčně pálené keramiky a šedé keramiky s výraznou příměsí jemného písku ve střepu jsou na horním okraji výduti zdobeny radýlkem. Šedý střep a šedohnědý skvrnitý povrch má i zlomek kahánku. Keramika druhé poloviny 16. století má světle červenohnědou polevu. Nejmladším kusem souboru je torzo baňaté misky světle okrového střepu a hnědé povrchové polevy z doby po třicetileté válce. Z jámy byly odebrány i kusy mazanice s velkým podílem slámy (?).

      Pec (výzkum 23. - 24. 8. 1991)  byla kopána v pěti vrstvách, nálezy jsou  zlomky nádob ze 14.- 19. století a drobné zvířecí kosti (či. 11 312 - 11 375). Zcela převažuje šedá kvalitně vypálení keramika s výrazným podílem písku ve střepu (příloha 3).

      V lednu 2006 předal Jan Klápště k publikaci kresebnou dokumentaci objektu (příloha 3) a jeho  polohy na skalní lavici včetně zákresu všech  zásahů do terénu.

      3.13. Areál hradu bez bližší lokalizace

               M Jičín či. 11 468 - 11 631

      Z nelokalizovaných nálezů (jichž byla naprostá většina) byly vybrány větší zlomky nádob, torza tří glazovaných džbánů, zlomky kamnových kachlů, skla, železné hřebíky, jeden kus železité strusky a neúplná kostra psa - vše datovatelné do období od poloviny 14. do 2. poloviny 17. století. Ke zpětnému uložení do země v blízkosti hradu byly shromážděny drobné střípky a zlomky zcela recentních předmětů.

      Mezi nálezy jsou zlomky výše popisované keramiky ze 14.- 17. století. Torzy nádob jsou čtyři džbány červeného či světle okrového střepu s vnitřní a okrajovou červenohnědou, temně hnědou a skvrnitě zelenohnědou polevou. Na několika zlomcích čelních vyhřívacích stěn komorových kachlů jsou torza zvířecích postav a architektonických prvků.

      Překvapivě málo je železných předmětů - pouze dva kované hřebíky a jedena hrudka železité strusky. Na hradě či v jeho blízkosti předpokládám činnost kováře, který zpracoval jakýkoli železný odpad či torzo předmětu.

      Z nelokalizovaných nálezů byly vybrány všechny zlomky novověkého skla. Určitelné pocházejí z číší, terčíků výplně oken a drobných nádobek převážně válcovitého tvaru. Povrch zlomků se vrstevnatě odlučuje, na část z nich nebylo možné napsat inventární číslo. Část zlomků je čirá, převažují však kusy různých zelených - zelenohnědých odstínů s intenzivní opalizací.

      Posledním nálezem je neúplná kostra psa vyzvednutá ze země (lebkou byly prorostlé kořínky rostlin). Jsou z ní zachovány lebka včetně volných zubů,  osm obratlů,  části obou lopatek, mírně poškozená pánev, dlouhé kosti všech končetin a  zlomky několika žeber. Podle posouzení Petry Zíkové (RMaG Jičín) je kostra neúplná, chybějí zejména drobné kůstky končetin. Podle délky dlouhých kostí končetin mohl mít tento pes vzhledu menšího dobrmana a cca 45 cm v kohoutku.

 

      4. ZÁVĚRY

      Přestože téměř všechny zde uvedené nálezy jsou znehodnoceny absencí nálezových okolností, jedná se o největší kolekci movitých archeologických nálezů z hradu Kost. Chronologicky pokrývají období od poloviny 14. století (v roce 1337 se Vartenberkové trvale zakoupili na Jičínsku a region plošně kolonizovali) do závěru třicetileté války. Tehdy byl hrad poškozen požárem (roku 1635) a ještě rok po uzavření vestfálského míru obsazen švédskou posádkou.

      K roku 1349 se z hradu píše Beneš z Kosti z rodu Vartenberků. Podoba hradu za jeho života již stojícího není známa. Druhá nejstarší podoba hradu z poslední třetiny 14. století je zřejmá dodnes -  bloková dispozice hradu je složena  z nárožní hranolové věže, přibližně obdélného paláce s kruhovou věžicí, dále z kaple a velké nepravidelně hranolové věže. Cesta do gotického hradu vedla kolem hradeb do brány u nárožní hranolové věže.

      Od závěru 15. století byl hrad postupně upravován z pevnosti na trvale obývaný objekt. Vartenberský palác prodloužili severním směrem (k hranolové věži) Šelmberkové, po roce 1524 přistavěli renesanční palác se sgrafity noví majitelé -Bibrštejnové. Albrecht z Valdštejna nechal na nádvoří nejstarší části hradu postavit sallu terenu. Všechny tyto objekty postupně pokrývající zbylou plochu skalního bloku po obvodu nádvoří  i vně zachované nejstarší části hradu byly k němu  připojeny obvodových opevněním. Ani hrad Kost nebyl ušetřen devastace během třicetileté války, v roce 1635 byl značně poškozen  požárem.

      Od závěru třicetileté války byl hrad hospodářským centrem panství, na předhradí byl postaven pivovar, špýchar a v 19. století další hospodářské objekty uzavírající severní předhradí.

 

    Nejstarší keramika ve zpracovaném souboru je šedá redukčně pálená s vlešťovanými vzory, která se v celém regionu objevuje právě v období Vartenberky plošně prováděné kolonizace Jičínska.

     Velmi početné jsou zlomky kuchyňského nádobí používaného v kuchyních hradních paláců - Bibrštejnského a tzv. Lobkovického. Rozbité hrnce, džbány, mísy a talíře byly vyhazovány z oken kuchyní obou budov. Větší částí nálezů je neglazované zboží běžné kvality v provedení porovnatelném s nálezy z tehdejšího Jičína. Glazovaná keramika  se rovněž ve tvarech a barvě glazury neliší o běžného zboží vyskytujícího se v regionu.  Jen vyjímečně se na střepech vyskytuje olivově zelená poleva, která je v Jičíně nejstarší polevou vyskytující se ve druhé třetině 16. století.

       Vně hradu, za Turnovskou bránou a severně od ní směrem ke skalnímu bloku za pivovarem, bylo  nejspíš smetiště. Odtud pocházejí největší zlomky keramiky a jejich největší množství. Velmi zajímavé je umístění pece na skalní plošině  nad třemi domky jihovýchodně pod hradem, který jejím zřízením nebyl ohrožen.

        Zlomky skla jsou velmi drobné, lze rozpoznat podstavy číšek, drobné nádobky válcovitého či hranolového tvaru, okraje terčíků z výplně oken. V souboru jsou uloženy  i zlomky malovaných omítek, nejspíš renesančních. Jen nepatrnou část souboru tvoří zlomky kamnových kachlů - pokud lze soudit podle motivů na  zlomcích čelních vyhřívacích stěn, tak renesančních. V souboru je i několik ručně kovaných hřebíků a jediný kus železité strusky.

 

      POZNÁMKA

      Archeologický výzkum na hradě Kost

      Jiří Sigl( 1977, 147) prohlédl  9.7. 1974 dvě geologické rýhy a 13 šachtic vykopaných bez ohlášení zemních prací v květnu a červnu 1974 firmou Geoindustria Praha. Dělníci sami zachránili část nálezů a roztřídili je podle šachtic a někdy i podle hloubek. Nálezem byly střepy nádob, zlomky kamnových kachlů, zlomky skla a želez datovaných do 14.- 16. století. Nálezy jsou uloženy v muzeu v Hradci Králové  pod přírůstkovými čísly  90/1974 - 102/1974.

      Další narušení archeologických situací na hradě zjistil v roce 1983 T. Durdík (1985, 130, pol. 325a). V prostoru rozšířeného parkánu před poslední hradní  bránou  objevil sondu pro položení inženýrských sítí, ve které bylo zachyceno zdivo a na hromadách hlíny vyházená keramika 14. století. Movité nálezy byly uloženy v ArÚ Praha (NZ čj. 2381/1982). Na tomto místě byl následně proveden zjišťovací výzkum J. Novákovou z Památkového ústavu Pardubice. O této akci nebyla publikována žádná zpráva.

      Další záchrannou akci  po opět neohlášených zemních pracích realizoval Jan Frolík v roce 1982 (1985, 130, pol. 325b). V rýze pro kanalizaci vykopané v jihozápadním rohu hlavního nádvoří byly odkryty dvě zdi přizděné k nádvorní zdi paláce  interpretované jako možný základ schodiště. Ze zásypu místa pocházejí střepy 14. - 19. století uložené v královéhradeckém muzeu (Frolík 1983).  Výkopy před Bibrštejnským palácem byly negativní, pod dlažbou byla skála.

 

      PRAMENY, LITERATURA

 

Durdík T. 1985: Podkost, hrad Kost, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1982, 1983. ArÚ Praha

Durdík T. 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů , Praha, 273 – 275

Frolík J.1983:  Podkost, hrad Kost, okr.. Jičín. Archiv NZ ArÚ Praha čj. 1331/1983

Frolík J. 1985: Podkost hrad Kost, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1982, 1983, s. 130, pol. 325b

Sedláček A. 1895, Hrady, zámky a tvrze království českého X , 80 - 96. Praha

Vojkovský Rostislav 2001:  Kost. Hrad v českém ráji, severozápadně od Sobotky. Dobrá

 

      PŘÍLOHY

1. Podkost, hrad Kost (okres Jičín) 3.2. Hlavní nádvoří hradu. Profily okrajů

1 -  4 šedá redukčně pálená, 5 - světlá červeně malovaná, 6 - 14  šedá s příměsí písku,   15 - 18 červené zboží, 19 - 21  glazovaná

 

2. Podkost, hrad Kost (okres Jičín). 3.8. U Turnovské brány. Profily okrajů  VS 2
3. Podkost, skalní lavice nad domy čp. 17, 18, 19. Předpecní jáma a pec.

     

       RESUMÉ

      V roce 2005 umožnil nový správce hradu Kost zpracování objemného souboru movitých archeologických nálezů shromažďovaných na hradě přibližně posledních 50 let. Nálezy pocházejí ze sběrů uvnitř hradu a z jeho bezprostředního okolí. Naprostá většina z nich nemá zachované nálezové okolnosti. Až v narušených situacích byl celkem třikrát proveden záchranný archeologický výzkum. Všechny zpracované a zde publikované nálezy představují největší soubor movitých nálezů z tohoto objektu. Chronologicky pokrývají období od poloviny 14. století (v roce 1337 se Vartenberkové trvale zakoupili na Jičínsku) do třicetileté války, kdy byl hrad poškozen požárem (roku 1635).

      K roku 1349 se z hradu píše Beneš z Kosti z rodu Vartenberků. Podoba hradu za jeho života již stojícího není známa. Druhá nejstarší podoba hradu z poslední třetiny 14. století je zřejmá dodnes -  bloková dispozice hradu je složena  z nárožní hranolové věže, přibližně obdélného paláce s kruhovou věžicí, velké nepravidelné hranolové věže a z kaple. Cesta do hradu vedla kolem hradeb do brány u nárožní hranolové věže..

      Od závěru 15. století byl hrad postupně upravován z pevnosti na trvale obývaný objekt. Vartenberský palác prodloužili severním směrem (k hranolové věži) Šelmberkové, po roce 1524 přistavěli renesanční palác se sgrafity Bibrštejnové. Albrecht z Valdštejna nechal na nádvoří nejstarší části hradu postavit sallu terenu. Všechny tyto objekty postupně pokrývaly zbylou plochu po obvodu nádvoří  a  skalní blok vně nejstarší části hradu. Dalším pásem hradeb byly k němu připojeny.

      Od závěru třicetileté války byl hrad hospodářským centrem panství, na předhradí byl postaven pivovar, špýchar a v 19. století další hospodářské objekty uzavírající severní předhradí.

      Nejstarší keramika ve zpracovaném souboru je šedá redukčně pálená s vlešťovanými  liniemi, která se v celém regionu objevuje právě s Vartenberky plošně prováděnou kolonizací kraje. Velmi početné jsou zlomky kuchyňského nádobí používaného v kuchyních hradních paláců - Bibrštejnského a tzv. Lobkovického. Rozbité hrnce, džbány, mísy a talíře byly vyhazovány z oken kuchyní obou budov. Větší částí nálezů je neglazované zboží běžné kvality v provedení porovnatelném s nálezy z města Jičín. Glazovaná keramika  se rovněž ve tvarech a barvě glazury neliší o běžného zboží vyskytujícího se v regionu.  Jen vyjímečně se na střepech vyskytuje olivově zelená poleva, která byla v městě Jičín nejstarší glazurou vyskytující se nejspíš v závěru 1. poloviny 16. století.

       Vně hradu, za Turnovskou bránou a severně od ní směrem ke skalnímu bloku za pivovarem, bylo  smetiště odpadu z hradu. Odtud pocházejí největší  a nepočetnější zlomky keramiky. Velmi zajímavé je umístění pece na skalní plošině  nad třemi zaniklými domky jihovýchodně pod hradem, který jejím zřízením  nebyl ohrožen.

        Zlomky skla jsou drobné části podstav číšek, drobných nádobek válcovitého či hranolového tvaru, zesílených okrajů terčíků z výplně oken. V souboru jsou uloženy  i zlomky malovaných omítek, nejspíš renesančních. Jen nepatrnou část souboru tvoří zlomky renesančních kamnových kachlů. V souboru je i několik ručně kovaných hřebíků, hrouda železité strusky a torzo kostry dospělého psa střední velikosti.