Archeologické sbírky malých muzeí okresu Jičín.

desláno 25.4. 2017 do Muzejní a vlastivědné práce Praha (ČSPSČ), přílohy 30.4., Vojtěch Kašpar

 

Archeologické sbírky malých muzeí okresu Jičín.

Abstrakta

Po nástupu  do muzea v Jičíně v dubnu 1990 převzala autorka tohoto textu do péče místní archeologickou a numismatickou sbírku. Postupně  však zjišťovala, že v malých městech a v několika obcích na správním území okresu Jičín zůstaly po zániku místních muzeí uloženy mimo jiné i archeologické a numismatické sbírky. Téměř všechny byly dlouhodobě mimo jakoukoli péči, v lepším případě uložené do krabic či jiných často nevhodných obalů. Po dohodě s místní samosprávou začala tyto později darované či ke zpracování a konzervaci zapůjčené či vyžádané  sbírky postupně převážet do muzea v Jičíně. Jak to jen čas dovolil, začala je zpracovávat a kovové předměty předávat k laboratornímu ošetření. Žádné malé město či obec nemělo však v úmyslu obnovit muzeum a sbírky presentovat či o ně dále pečovat. Jedinou vyjímkou je Fričovo muzeum v Lázních Bělohradu. Do obnovené budovy místního muzea byla z  místní archeologické sbírky připravena část expozice. Během let 1988 - 2011 byly ke zpracování převzaty sbírky obce Češov a  Dětenice, měst Kopidlno, Lázně Bělohrad a Libáň, městysů Miletín a Pecka, města Sobotky, sbírka ze zámku ve Starých Hradech u Libáně, dále z obce Vřesník a Železnice.

 

SBÍRKA ČEŠOV

Sbírka byla na požádání v roce 1992 zapůjčena ke kontrole stavu předmětů. Po  jejím vrácení byla obec Češov v říjnu  2001  písemně (čj. 471/01 ze dne 29.10. 2001)  s předanými podklady požádána o zápis této sbírky do CES. Dne 26.11. 2001  byla uzavřena dohoda s p. starostou Šoltysem, že obec sbírku postoupí  muzeu v Jičíně, protože se o ni nemůže starat.  Toto bylo smluvně zajištěno čj. 593/2001 ze dne 10. 12. 2001 podpisem obou smluvních  stran.

Hne poté byly převzaty movité nálezy inv. č. 1 - 359, které byly v jičínském muzeu zapsány  přírůstkovými čísly 1912 – 2195/ 2001. Bylo to celkem   tj. 359 předmětů, z toho dva byly dodatečně nalezeny v jiném místě (inv.č.  5, 60), tedy část sbírky zpracovaná J. Kalferstem. Další část nálezů zpracována v lednu 2002, a sice inv. č.   360 -  486, přírůstková čísla  7/2002  - 40/ 2002. Do Centrální evidence sbírek byla tato zapsána v roce 2002.

Původně školní sbírka v Češově vznikla mezi roky 1925 - 1970 převážně z náhodných nálezů předaných obyvateli Češova a okolních obcí včetně žáků místní školy řídícímu učiteli Josefu Krejčímu. Ten vedl pečlivou evidenci každého nálezu. Každý předmět byl očíslován, ev. na štítku přilepeném na nález  či na přivěšené  popisce byly napsány  základní údaje. Po odchodu pana učitele Krejčího bylo do sbírky uloženo několik dalších movitých nálezů. Před rokem 1989 ji po částech zpracovali pracovníci archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové.

Starší pravěk

Nálezy z mladší doby kamenné představují největší a nejhodnotnější část sbírky především rozsáhlým souborem kamenných broušených nástrojů lokalizovaných pomístními názvy.  Do své diplomové práce vybral mnohé nálezy Jiří Kalferst, který je očísloval a pořídil jejich soupis. Zachoval tím přesnější lokalizační údaje, datum nálezu a dárce předmětu. Použité nálezy nově očísloval, aby se snížila možnost znehodnocení údajů dosud většinou uváděných na volně přiložených lístcích. Nálezový soubor  tvořený broušenou kamennou industrií z neolitu pochází z katastrů obcí Češov (naprostá většina), Kozojedy (3 ks), Labouň (5ks) a Liběšice (28ks). Ve 161 případě není uvedeno místo nálezu, lze však s velkou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že se jedná o okolí vsi Češov a češovské tabule.

Z rozboru nálezů lze se značnou pravděpodobností usuzovat na výskyt neolitických osad přímo v intravilánu obce (poblíž čp. 15 - Lachmannova zahrada), u školy a v jejím okolí (zahrady p. Melichárka). Další sídliště stála patrně v polohách označených pomístními traťovými názvy Děseň - V děsni (19 nástrojů), Kravkov (9 ks), Na vrších (14 ks), V  silných (11 ks) a Na holi (nejspíš již na katastru Liběšice ?, 8 ks). Polykulturní sídliště ( k. s keramikou vypíchanou, latén, doba římská, hradištní)  byla v místě Valů - tedy fortifikace na vrcholové partii češovské plošiny. S vysokou mírou pravděpodobnosti lze lokalizovat movité nálezy  z místa zvaného  Pazderna (neolit,  k. s keramikou lužickou/). Nezanedbatelný je i výskyt broušených nástrojů z pozdní doby kamenné (starší a mladší eneolit).

Mimo broušenou industrii obsahovala sbírka malý soubor silicitových štípaných nástrojů a úštěpů a dva hliněné střepy ze středního eneolitu (inv.č. 359).

Mladší pravěk.

Nálezy z mladšího pravěku zpracoval Vít  Vokolek. Sbírka ovšem obsahuje větší množství nelokalizovaných zlomků keramiky kultur popelnicových polí doby bronzové, dále z období pozdního halštatu a starší doby římské, vše z katastru Češov.

Autorce se podařilo po ověření pomístních názvů a sběrů lokalizovat:  1. soubor sídlištní keramiky  pozdní doby bronzové (osudí, malá nádobka, cedník, misky vše ve střepech) - za zahradou p. Lachmana. 2. hroudy mazanice s otisky dřeva  - před školou při porážení třešně u Bíškovy sušárny. V obalu byla však jen rozdrcená hlína a prach, nález byl ze sbírky vyřazen. 3. Ucho masivní nádoby z doby římské - Liběšice, poloha Pod lesem, nalezl J. Prokeš v roce 1942. 4.  Torso žárového hrobu (Ha B)  nalezeného  v roce 1962 při stavbě kravína, do sbírky předal p. Kříž  hliněné střepy z velké okřínovité nádoby s lištou a pupkem, okrajový střep z  tzv. květináče, atypický hlinitý střep a přepálené lidské kosti (inv.č. 468 - 486).  Při uvedené stavbě bylo velmi pravděpodobně zničeno žárové pohřebiště stupně HaB. Nález železité  lupy svědčí i o železářské činnosti v blízkém okolí (jen písemná informace, nález chybí).

Pozdně halštatská keramika je pravděpodobně ze známého naleziště  u transformátoru, kde V. Vokolek provedl záchranný výzkum. Římská keramika ze sběru neznámého dárce pochází ze sídliště u čp. 30 v intravilánu obce, zde v roce 1981 vedl záchranný výzkum J. Kalferst (poznámka 2, 3).

Nálezy z doby hradištní, středověku a novověku

zpracoval Jiří Sigl. Tato část sbírky obsahovala keramický materiál a soubor kovových předmětů. Nálezy ze slovanského období lze datovat do  střední a mladší doby hradištní.  Ve sbírce jsou tyto nálezy zastoupeny jen okrajově.  Není však vyloučeno, že v minulosti byl již tento materiál ze sbírky vytříděn snad za účelem studijním či výstavním. Mimo keramiku uvedených období  obsahuje i bronzovou, stříbrem plátovanou náušnici z hrobu zničeného při stavbě silnice Češov - Slavhostice v roce 1924. Ke konzervaci byl  v roce 2001 předán  soubor železných předmětů (třmen, podkovy, hroty šípů,  kleště). Zajímavé jsou dva dobře zachované hradištní srpy a soubor přeslenů různé datace (poznámka 4).

U převážné většiny vrcholně středověkých i novověkých předmětů schází označení místa nálezu. Lze jen předpokládat, že většinou se jedná o nálezy z češovské plošiny a sousedních katastrů.

Poznámky.

1. O archeologickou sbírku Městského muzea  v Hořicích pečoval jako rodák z tohoto města PhDr. Jiří Kalferst. V současné době je sbírka po důkladné revizi a je nově uložena ve vyhovujících obalech. Muzeu východních Čech převzalo do své péče sbírku z městysu Mlázovice, města Nové Paky a získalo i několik soukromých sbírek zejména z Hořicka.

2. Nálezy z doby římské jsem z různých zdrojů lokalizovala  během let 2012 - 2016. Z katastru Češov  existuje 11 souborů nálezů či publikovaných  zmínek. Dva nálezy zlomků pohárů plaňanského typu pocházejí z blízkosti školy. Zachován je jen jeden ve sbírce Kopidlno, inv.č. A 137, ze sbírky Češov chybí. Inv. č.  389 - 394 jsou zlomky keramiky starší doby římské sebrané v místě sídliště u domu čp. 30. Další nálezy z doby římské jsou ve svírce Kopidlno, Jičín, Hradec Králové, Národní muzeum v Praze.

3. Starší sběry hradištní keramiky  a několik zlomků keramiky z doby římské získala od nálezců k publikaci karolinského nákončí N. Profantová  (1997).

4. Mimo archeologické artefakty a předměty s jasnou kulturní příslušností obsahuje sbírka Češov soubor nálezů s mizivou či nulovou historickou hodnotou. Jedná se o soubor oblázků a přírodně tvarovaných valounů mylně pokládaných za artefakty. Dále pak neúplný soubor lidských kostí a několik nálezů zvířecích kostí především zubů bez zachovaných nálezových okolností. Vzhledem k nízké vypovídací hodnotě byly  uvedené předměty v roce 2002 (vyjma zvířecích zubů) skartovány

Literatura k publikovaným nálezům ze sbírky Češov.

Čtverák V.- Ulrychová E. 2001 : Komplex Češov, okr. Jičín.  Fenomén v české archeologii ? Archeologie ve středních Čechách  5/2, 2001, 465 - 504, tab. I - IV.

Kalferst J.  1980: Broušená kamenná industrie na území mezi Labem a Cidlinou. Diplomová práce. FFUK Praha.

Kalferst J. - Prostředník J. 1993: Nálezy kultura se šňůrovou keramikou ve východních Čechách. Pojizerský sborník 1, 16 - 47. Turnov.

Profantová N. 1999:  Bronzové raně středověké nákončí z Češova, okr. Jičín. Archeologické rozhledy LI, č.4, 614 - 630.

Šreinová B. - Šrein V. - Ulrychová E.: Surovina broušených kamenných nástrojů z neolitu Jičínska.  Bulletin mineralogicko - petrografického oddělení Národního muzea v Praze 14 - 15, 2007, 177 - 186.

Ulrychová E. 2001: Sídlištní areály s kruhovými objekty na Jičínsku. Sborník: Otázky neolitu a neolitu v českých zemích, 56 - 62.  Ed. Milan Metlička.  Západočeské muzeum v Plzni. Plzeň.

-"- 2001: Raně středověká hradiště na Jičínsku a jejich zázemí.  Disertační práce. Katedra pravěku a rané doby dějinní FF UK v Praze. Praha.

-"- 2004: Doklady finální výroby kamenných broušených nástrojů v neolitu Jičínska (horní tok Mrliny a Cidliny). Sborník: Otázky neolitu a eneolitu 2003, 133 - 156.  Praha.

-"- 2005: Raně středověká hradiště na Jičínsku. Archeologie doby hradištní, 203 - 235. Západočeské muzeum v Plzni. Plzeň.

-"- 2005: Hradiště a výšinné polohy lidu popelnicových polí na Jičínsku.  Archeologie ve středních Čechách 9/1, 2005, 247 - 287.

-"- 2006: Osídlení Jičínska v časně slovanském a starohradištním období. Archeologie ve středních Čechách 10/2,

 763 - 775.

-"- 2006: Značky na podstavách hradištních nádob v nálezech z Jičínska.  ASČ 10/2, 2006, 867 - 877.

-"- 2007: Soupis mohylových pohřebišť na Jičínsku.  ASČ 11/2, 2007, 491 - 517.

-"- 2008: Osídlení Jičínska ve střední době hradištní.  ASČ 12/1, 671 - 692.

-"- 2010:  Osídlení Jičínska v mladší době hradištní a ve 13. století.  ASČ 14/2, 833 - 869. 

-"- 2016: Sídlištní areály z neolitu následného osídlení v západní polovině okresu Jičín.   (Povodí Mrliny a Cidliny).  Archeologie východních Čech 2016, 153 - 181.

Ulrychová E.- Šikýřová L. 2001: Výpočet objemu fortifikace Češov, okr. Jičín. ASČ 5/2, 405 - 410.

Ulrychová E .- Fediuk Ferry - Pauliš Petr: Brousky neolitu západního Jičínska. Petrografický rozbor. Sborník: Otázky neolitu a neolitu naších krajín. Nitra 2005, 343 - 350.

-"- 2014: Revize archeologických nemovitých památek na správním území okresu Jičín provedená v letech 2012 - 2014.  Archeologie východních Čech  9,  153 - 181.

Ulrychová E. 2016: Nálezy z doby římské a z doby stěhování národů z území okresu Jičín. Interní tisk. Web:  http: //www: ulrychova-archeolog.webnode. cz

Ulrychová v tisku 2016: Vsi Jičínska hradištního původu. Sborník Jiřímu Siglovi.  Muzeum východních Čech v Hradci Králové.

Vokolek  V. 1992: Sídliště z pozdní doby halštatské a hradištní v Češově. Archeologické rozhledy XL, č. 4, 540 - 547. Praha.

 

SBÍRKA  DĚTENICE

Ve dnech 14. a 16. 11. 2007 byly při úklidu v zámku Staré Hrady u Libáně nalezeny dvě velké plastové bedny s archeologickými nálezy. Podle přiložených písemností se jednalo o sbírku vytvořenou ve škole v Dětenicích u Libáně.  Zpráva pana učitele Františka Vojtíška (správce muzea v Libáni) uvádí  jejich převoz do své péče před rokem 1967. Po odchodu Fr. Vojtíška byla tato  sbírka a všechny sbírky muzea v Libáni převezeny do zámku ve Starých Hradech.

Nálezy sbírky Dětenice byly zkontrolovány dne  19.11. 2007. Ze sbírky byly vytříděny nálezy nepocházející z regionu Jičín. Do muzea v České Lípě byly 21.11. 2007 předány nálezy z Drábských světniček. Do Opavy pak zpráva o keramickém souboru z pohřebiště Mostkovice - Ohrozim z roku 1941, který byl příležitostně odeslán do muzea v Prostějově v říjnu 2008. Do muzea v Poděbradech byly osobně Mgr. O. Lamprechtovi předány nálezy z lokalit Košík a Sovolusky (okr. Nymburk).

Sbírka byla zpracovávána v zimě 2007 - 2008,  celkem 219 předmětů má v inv. č. 13 136 - 13 354, tj. inventární čísla archeologické sbírky muzea v Jičíně. Pokud to bylo možné, průběžně byly ověřovány traťové názvy míst nálezů a nálezové okolnosti předmětů.

Největší část sbírky tvoří kamenná industrie a zlomky keramických nádob obou neolitických - v regionu zastoupených - kultur: s keramikou lineární i vypíchanou (Bačalky, Libáň - několik poloh, Osenice, Staré Hrady, Střevač, Záhuby a Zliv). Nálezy z doby bronzové jsou jen zlomky keramiky z lokalit Hřmenín, Libáň (podél Bystřického potoka), Osenice a Zliv. Všechny pocházejí z darů náhodných nálezců vesměs z jejich polí a zahrad.  Po zpracování sbírky byly sběrem ověřeny lokality  Hřmenín - Paličkovo pole, tvrziště Křešice (čp. 1) a místo zaniklé vsi Lopuč u osady Kozodírky (k.ú. Libáň).

Literatura k publikovaným nálezům ze sbírky Dětenice.

Ulrychová E. 2010:  Osídlení Jičínska v mladší době hradištní a ve 13. století.  ASČ 14/2, 833 - 869. 

-"-  2016: Nálezy z doby římské a z doby stěhování národů z území okresu Jičín. Interní tisk. Web:  http: //www. ulrychova-archeolog.webnode. cz

-"- v tisku 2016: Vsi Jičínska hradištního původu. Sborník Jiřímu Siglovi.  Muzeum východních Čech v Hradci Králové.

 

SBÍRKA  KOPIDLNO

Tato sbírka byla do muzea v Jičíně převedena v únoru 2001. Důvodem byl výrazně havarijní stav budovy muzea v Kopidlně (objekt byl zapsán v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek). Archeologická sbírka nebyla (na rozdíl od rovněž převáděné sbírky numismatické či etnologické) poškozena vodou či krádežemi. Fyzická kontrola předmětů byla provedena 22.10. - 12.11. 2001 porovnáváním skutečně nalezených předmětů s evidenční knihou muzea. Všem archeologickým artefaktům (celkem 1308 ks) byla přidělena přírůstková čísla 1551/2001 - 1877/2001. Do CESu byly obě sbírky(archeologická i numismatická) zapsány 8. 2. 2002.  Železné předměty byly předány k laboratornímu ošetření. Pokud byly v popiskách k nálezům zachovány pomístní názvy, byly ověřovány  přímo v Kopidlně a  jeho okolí.

Sbírka byla vytvářena od  začátku 20. století. Mnohé předměty zachránil a do sbírky věnoval traťmist Jaroslav Hammerbauer, který dohlížel na stavbu železniční trati Jičín - Kopidlno ve 30. letech 20. století. Cenné nálezy vyzvedl zejména ze zastávek Jičíněves, Bartoušov, Pševes a Kopidlno. Majitelem pole byl rovněž přivolán k objevenému eneolitickému hrobu (okruh k. se šňůrovou keramikou) v Dětenicích v roce 1942. Do sbírky z něho uložil kostěnou jehlici (bez měděného ouška), kostěnou pasovou zápon a kamenný sekeromlat. Ten však chybí, jeho foto je zachováno na staré evidenční kartě. Početný soubor nálezů z meliorací na výrazně zvodněných polohách jižně od Budčevsi  zachránil  v letech 1935 - 1938 řídící učitel školy v tomto místě Bohuslav Haken (neolit - broušená a štípaná industrie, bronzové spirály, hřivny  a hladké kruhy k. únětická, bronzové jehlice, bronzový náramek a kruh - latén C,  spony ze starší doby římské atd.).

Ze slovanských kostrových hrobů narušených v lese Perno (jižně do Budčevsi) v roce 1834 stavbou silnice Kopidlno - Poděbrady jsou zachovány čtyři bronzové záušnice (průměr 30 - 67 mm). Z kostrového pohřebiště u kostela v Drahorazi pochází  v této sbírce uložený kostěný hřeben, bronzová záušnice a keramika z 11. století. Odtud pocházejí o dva dobře zachované světlehnědé koflíky s ouškem tzv. velimského typu. Nelokalizované jsou únětické bronzy - sekery, náramek borotického typu a několik typických koflíků a dalších nádob této kultury.  Rovněž jako zlomky keramiky starší doby římské. Spolu se dvěma bronzovými náramky mladoúnětického stáří by uvedené bronzy mohly pocházet z meliorací polí jižně od vsi Budčeves.

Početný je i soubor 18ti keramických nádob a zlomků dalších kusů mladší a pozdní doby bronzové ze zaniklého pohřebiště  kultur popelnicových polí doby bronzové v Kopidlně (pole Františka Vyčítala 1910).

Další významné nálezy pocházejí ze Slavhostic. Zde na polích  a při různých úpravách pozemků a cest sbíral nálezy z celého pravěku a středověku jejich majitel  Rudolf  Hrdý. Pole - místa nálezů se s pomocí jeho vnuka podařilo lokalizovat, v minulosti byly uvedené pozemky přečíslovány. Nejcennějšími nálezy je bronzová dýka  s rozlomenou čepelí a rukojeť další (objev před rokem 1948), bronzy kultury únětické, keramika z neolitu a z doby římské. Ze Slavhostic pochází i jediný zlomek terry sigillaty severoafrického původu. Byl nalezen bez jakéhokoli označení v sáčku mimo sbírku. Publikovaný zlomek nádoby byl ověřen, popsán novým inventárním číslem a byl ve kvalitním obalu zařazen zpět do sbírky.

Při stavbě železniční přípojky z Češova k místnímu cukrovaru  a úpravách kolejiště v letech 1923 - 1925 byly v kolejišti na katastru Kopidlna nalezeny šedohnědé hrnce a jejich části zdobené vodorovnými liniemi a jednoduchými vlnicemi  z mladší doby hradištní. Další hradištní keramika 11.- 12. století nemá ani lokalizační údaje. Ovšem v kolejišti trati od dnešní budovy nádraží směrem k Jičínu bylo postupně zničeno řadové kostrové pohřebiště z uvedeného období. Na tomto místě zvaném rovněž Stínadla byl objeven soubor železných nožů, hrotů šípů, torza kopí, ostruh, přezky, částí koňských postrojů apod. Při opravách Čejkova rybníku u Dětenic byl v roce 1942 rovněž objeven soubor středověkých želez (sekery, podkovy, zámky, klíče).

 

Literatura k publikovaným nálezům ze sbírky Kopidlno.

Moucha V.  1958: Příspěvek k časovému zařazení pasových zápon. Archeologické rozhledy X, 62 - 78. Praha.

Sakař V. 1956: Terra sigillata v českých nálezech. Památky archeologické XLVII, 52 - 85, obr.3: 5. Praha

Ulrychová E. 2000: Starolineární sídliště v Libáni. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 26,  23 - 29. Hradec Králové.

-"- 2002: Polykulturní lokalita Slavhostice „Nade dvorem“ (okr. Jičín). Zpravodaj muzea v Hradci Králové 28, 54- 62.

-"- 2004: Doklady finální výroby kamenných broušených nástrojů v neolitu Jičínska (horní tok Mrliny a Cidliny). Sborník: Otázky neolitu a eneolitu 2003, 133 - 156.  Praha.

-"-  2004: Vyjímečný hrob z Dětenic (okr. Jičín). Zpravodaj muzea v Hradci Králové 30,  125 - 128.Hradec Králové.

-"- 2004: Dva kadluby z doby bronzové z Jičínska. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 30, 129 - 134.Hradec Králové.

-"- 2006: Značky na podstavách hradištních nádob v nálezech z Jičínska.  ASČ 10/2, 2006, 867 - 877.Praha.

Vokolek V. 1999: Pohřebiště lidu popelnicových polí v Ostroměři. Hradec Králové.

 

SBÍRKA  LÁZNÉ  BĚLOHRAD

Tato sbírka byla do muzea v Jičíně převedena v situaci, kdy havarijní stav muzejní budovy v tomto lázeňském městě vylučoval uložení jakýchkoli předmětů. Stalo se tak v roce 1988, kdy byly fyzicky nalezené předměty jen sepsány do sešitu se všemi dostupnými údaji a nálezovými okolnostmi. Současně byla převedena i sbírka numismatická, i když v péči kulturního centra tohoto města byly po kontrole ponechány denárové, grošové a tolarové ražby. Tuto část sbírky zpracoval na začátku 20. století přítel investorů stavby bělohradského muzea bratří Fričů numismatik Josef Smolík.

V jičínském muzeu byla archeologická sbírka zpracována jako první z později převedených sbírek v roce 1991. Celkem obsahuje  559 movitých předmětů, kterým byla přidělena inventární čísla 3 608 - 4142. Do CESu byla sbírka zapsána v roce 2002. V roce 1994 byl do opravené budovy muzeu v Lázních Bělohrad, a to do stálé expozice,  instalován výběr z archeologických nálezů z uvedené sbírky.

O zachovávání movitých archeologických nálezů a vytvoření muzejních  sbírek  se velmi zasloužil pan Alois Hoch, od roku 1901 místní učitel a později ředitel místní školy. Rok poté byl i ředitelem muzea, na jehož stavbě i vzniku tehdejší expozice a dalších muzejních aktivit intenzivně spolupracoval s Antonínem Fričem (až do roku 1924). Jako jediná archeologická  sbírka z Jičínska  byla tato publikována soupisem a kresbou nálezů v roce 1995.

Současná expozice v místním muzeu obsahuje výběr nálezů datovaných do neolitu, eneolitu, mladší a pozdní doby bronzové, laténského období a od mladší doby hradištní do novověku. Pokud byly u nálezů zachovány, byly nálezové okolnosti ověřovány u pamětníků a na městském úřadu.

Nejcennějšími nálezy je soubor bronzových náramků z Mlázovic, drobné bronzy kultury lužické a spony laténského období (latén B, C). Pozoruhodný je i soubor deseti kamenných hracích kostek z  vrcholného středověku. Ve sbírce jsou rovněž středověká a raně novověká železa (sekery, podkovy, přezka apod.).  Největším keramickým souborem jsou zlomky středověkých nádob, kahan a kamnové kachle z polohy Koštofrank. Protože ve městě jsou tyto polohy dvě, je k tomuto souboru připsán lokalizační údaj "zahrada pana učitele Sehnala". Je jí pozemek za  hostincem čp. 1 nedaleko kostela již na katastru Dolní Nová Ves. Zde byl v roce 1939  - 1941  stavěn velký obytný dům. Pocházejí odtud i nálezy z pravěku.

Mladohradištní keramika byla do sbírky předávána z Hradišťka u Žeretic. Katastr je polykulturní lokalitou včetně slovanského hradiště z 10. - 11. století a tvrziště u kostela. Menší soubor keramiky ze 13. století byl postupně vytvořen z darů  sbíraných v Šárovcově Lhotě, v poloze Hrádek (hrad). Velká různost míst nálezů odpovídá navštěvovaným archeologickým lokalitám či místům výletů, které konali nejen místní učitelé (Pecka, Prachovské skály, Měník, Sobčice, Železnice, Brtev, Lanžov atd.). Pod inv. č. 3798 je zapsán  bílý střep s modrou polevou, který nese proškrabovaný nápis "Venezia, il ponte di Rialto", darovaný do sbírky p. Kellerem v roce 1939. Objemný soubor mladohradištní keramiky tvoříokraje a části výduti hrnců, které v roce 1909 vysbíral z orbou ničeného pohřebiště v Lanžově pan učitel  František Sehnal. Toto keramické zboží je nápadně shodné s keramikou z pohřebiště na hradišti Hrádky v Prachovských skalách (k.ú. Zámostí).

Poslední inventární číslo bylo přiděleno kostrovému hrobu starší ženy kultury únětické, které bylo objeveno a zničeno v severním okraji Hradišťské ulice v Ostroměři nedaleko od jižního valu slovanského hradiště. Nález byl i se skřínkou, ve které byla kostra uzavřena, a tím zachována, předán do depozitáře antropologie Národního muzea v Praze - Horních Počernicích.

Literatura k publikovaným nálezům ze sbírky Lázně Bělohrad.

Kalferst J. 1980: Broušená kamenná industrie na území mezi Labem a Cidlinou. Diplomová práce. FF UK Praha.

Kalferst J. - Prostředník J. 1993: Nálezy kultury se šňůrovou keramikou ve východních Čechách. Pojizerský sborník 1, 16 - 47. Turnov.

Ulrychová E. 2010:  Osídlení Jičínska v mladší době hradištní a ve 13. století.  ASČ 14/2, 833 - 869. Praha.

-"- 2015: Revize archeologických nemovitých památek na správním území okresu Jičín provedená v letech 2012 - 2014.  Archeologie východních Čech 8, 152 - 172. Hradec Králové.

-"- 2016: Výšinné polohy Jičínska s nálezy ze 13. století.  Castellologica Bohemica 13, 399 - 407. Praha.

-"-  v tisku 2016: Vsi Jičínska hradištního původu. Sborník Jiřímu Siglovi.  Muzeum východních Čech v Hradci Králové.

Ulrychová E. - Prostředník J. 1995: Archeologická sbírka muzea Lázně Bělohrad. Zprávy ČSSA, Supplément 245. Praha 1995.

Ulrychová E. 2016: Nálezy z doby římské a z doby stěhování národů z území okresu Jičín. Interní tisk. Web:  http: //www: ulrychova-archeolog.webnode. cz

 

SBÍRKA  LIBÁŇ

Úplný soupis nálezů této sbírky byl proveden již před  jejím předáním do muzea v Jičíně 18.7. 2000.  K převedení nejen této sbírky zaniklého libáňského muzea došlo zejména proto, že muzejní sbírky byly velmi nedbale uloženy, naskládány a pohozeny v jediné místnosti  Obecního úřadu Libáň poté, kdy byly odvezeny ze zámku ve Starých Hradech u Libáně (obec Staré Hrady se oddělila od města Libáň). Sem byly převezeny po zániku muzea v Libáni a smrti jejího dosavadního správce pana učitele Václava Vojtíška, který již neměl následovníka.  Zejména jemu patří dík za pečlivě vedenou evidenci všech předmětů a jejich nálezových okolností. I tato sbírka byla zapsána do Centrální evidence sbírek v roce 2002.

Z předmětů a další dokumentace včetně leteckých snímků byla navržena a v roce 2001 - 2002 realizována výstava dokumentující pravěk a středověk regionu Libáňsko jako první část obnovené muzejní expozice. Další práce na obnovení alespoň expoziční části muzea nepokračovaly, a tak byly archeologické předměty z vitrin zpět odvezeny a uloženy zpět do muzea v Jičíně. Zároveň byly se starostou města řešeny ztráty cenných předmětů zapůjčených k vědeckému využití (laténský náramek s pečetítkovými konci, další s vývalky a třetí tordovaný, vše bronz). Na Městském úřadu v Libáni se  v únoru 2002 našly pouze tři fotografie uvedených předmětů. Ověřením u vypůjčitelů bylo potvrzeno, že všechny tři náramky byly řádně vráceny do rukou tehdejšího starosty města. V červenci 2000 jsem si pro své potřeby kresebně dokumentovala 9 starolineárních střepů z misky na nožce z významného sídliště pod továrnou Plastimat sebraných panem Vojtíškem v roce 1959 ještě před záchranným výzkumem Václava Mouchy v roce 1968. Tyto nálezy nebyly rok poté nalezeny, a tak bylo přistoupeno k jednání o převedení této sbírky do muzea v Jičíně. To se konečně podařilo v lednu 2002 poté, kdy Město Libáň sice obdrželo podklady pro zápis i této sbírky do CESu, ale neučinilo tak. Nabídka zpracování nálezů a odstranění závad ve sbírce zjištěných vedla konečně k převedení sbírky do jičínského muzea. Dohoda o převedení byla oběma stranami podepsána v březnu 2002. Přesto se město Libáň na jednání o péči o tuto sbírku považovalo i nadále za jejího vlastníka. Dva ze tří bronzových náramků ani devět starolineárních střepů nebylo dohledáno. Zato se  ve stole u pana starosty objevily výřezy ze švartny z lokality Zliv - hájenka (latén).

V průběhu let 2001 - 2004 byla sbírka postupně zpracována. Nálezy nebyly ani umyty, bylo nitné odstanit popisky z povrchu nálezů a předat železné předměty ke konzervaci. Jen některé soubory kamenné industrie pro svou diplomní práci využil a označil Jiří Kalferst.

Pás osídlení od starolineární fáze kultury s keramikou lienární byl i pozdějšími nálezy potvrzen při záchranných akcích a výzkumech na levobřeží Bystřického (Libáňského potoku), a sice od jižního okraje katastru Staré Hrady u Libáně až do areálu zaniklého zemědělského družstva ve Zlivi. Jedná se o lokality Plastimat - nový závod a cukrovar, později drožďárna. V těchto místech jsou v nálezech zastoupeny všechny kultury staršího i mladšího pravěku a raného středověku zastoupené v jihozápadní polovině správního území okresu Jičín. Pan učitel Vojtíšek sledoval všechny stavební zásahy a téměř vždy přinesl z místa budoucího výzkumu movité archeologické nálezy. Sbírka obsahuje přirozeně kamennou broušenou i štípanou industrii neolitu, téměř tisíc zlomků mladohradištních nádob z tzv. Mazáčkova pole v Křešicích (severně od čp. 1 - tvrziště a čp. 62  k Libáňskému potoku). Zde 28. srpna 1941 provedl pan učitel Vojtíšek výkop několika (sedmi) kulturních jam s tímto materiálem - keramika je výrazně slídnatá. Drobné výkopy byly opakovaně provedeny v areálu družstva ve Zlivi,  byly zachyceny mimo jiné  i nálezy z doby římské.

Nálezy pocházejí přirozeně i ze sousedních katastrů Libáně. V Bystřici byl v roce 1968 objeven laténský hrob muže se železným mečem, kopím, třemi kroužky a hladkým bronzovým náramkem. Z meče je zachována i rukojeť se zbytky dřeva a na pochvě otisky tkaniny. Hrobová výbava je součástí stálé expozice jičínského muzea.

Poznámka

Továrna Plastimat Liberec měla před rokem 1989 dva závody - nový ve svahu nad Bystřickým /Libáňským potokem a starší naproti této poloze v závěru ulice Komenského. Starý závod zanikl, nový  byl postupně každým novým majitelem nazván Peguform, Cadence Inovation, Magna.

Literatura k publikovaným nálezům ze sbírky Libáň.

Kalferst J. 1980: Broušená kamenná industrie na území mezi Labem a Cidlinou. Diplomová práce. FF UK Praha.

Ulrychová E. 2000: Starolineární sídliště v Libáni.  Zpravodaj muzea v Hradci Králové XXVI, 23 - 29. Hradec Králové.

-"- 2001: Archeologické nemovité památky okresu Jičín. Kolokvium „Archeologické výzkumy v Čechách 2000“. Zprávy ČSSA, Supplément 45, 5.

-"- 2004: Soupis zaniklých středověkých vsí na Jičínsku.  Z Českého ráje a Podkrkonoší 17, 2004, 135 - 165. Semily.

-"- 2004: Doklady finální výroby kamenných broušených nástrojů v neolitu Jičínska (horní tok Mrliny a Cidliny). Sborník: Otázky neolitu a eneolitu 2003. Český Brod - Kounice 23. - 26. září 2003, 133 - 156. Praha.

-"- 2005: Keramické pupky zvířecí podoby z neolitu Jičínska.  Otázky neolitu a neolitu naších krajín 2004,  337 - 342. Nitra.

-"- 2005: Značky na podstavách hradištních nádob v nálezech z Jičínska.  ASČ 10/2, 867 - 877. Praha.

-"- 2005: Záchranný výzkum na polykulturní lokalitě z neolitu v Libáni. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 31, 132 - 140. Hradec Králové.

-"- 2008: Osídlení Jičínska ve střední době hradištní.  Archeologie středních Čech 12/1, 671 - 692. Praha.

-"- 2010: Osídlení Jičínska v mladší době hradištní a ve 13. století.  Archeologie středních Čech 14/2, 833 - 869. Praha.

-"- 2014: Sídlištní areály z neolitu bez následného osídlení v západní části Jičínska (povodí Mrliny a Cidliny). Archeologie východních Čech 9, 153 - 181. Hradec Králové.

-"- 2015:  Revize archeologických nemovitých památek na správním území okresu Jičín provedená v letech 2012 - 2014. Archeologie východních Čech  8, 152 - 172. Hradec Králové.

Ulrychová E. 2016: Nálezy z doby římské a z doby stěhování národů z území okresu Jičín. Web:  http: //www. ulrychova-archeolog.webnode. cz

    -"- v tisku 2016: Vsi Jičínska hradištního původu. Sborník Jiřímu Siglovi.  Muzeum východních Čech v Hradci Králové

 

SBÍRKA  MILETÍN

V roce 1999 byla do muzea v Jičíně odvezena počtem nálezů nejmenší z archeologických sbírek Jičínska. Důvodem byla oprava rodného domu Karla Jaromíra Erbena, kde byly mimo jiné uloženy i  archeologické a numismatické nálezy. V roce 2001 byly městysu Miletín osobně předány podklady k zápisu i této již zpracované sbírky do CESu. Obec tak neučinila. Dne 8. března 2010 byla  Obecnímu úřadu  poslána žádost o převedení celkem 54 kusů movitých archeologických nálezů muzeu v Jičíně, které je schopno o ně i nadále zajistit  řádnou péči. Sbírka zůstala uložena v jičínském muzeu jako i sbírka mincí a papírových platidel.

Nejvýznamnější částí této sbírky jsou kamnové komorové kachle objevené Z. Smetánkou v blízkosti miletínského kostela Zvěstování Panny Marie. Jsou jimi zlomky čelních vyhřívacích stěn a nároží komorových kachlů (celkem 6 ks) datovaných do první poloviny 16. století. Plastická výzdoba zlomků nese geometrický vzor kosodélníků, motiv květin, srdce a konečně sv. Jiří na koni. Soubor kachlů doplňují zlomky režné i glazované keramiky rovněž ze 16. století. V rýze pro vodovod byly dále tři zlomky dvou renesančních komorových kachlů, které nesou figuru labutě a orlice. Další nálezové okolnosti nejsou zachovány. Železnými předměty této sbírky jsou čtyři podkovy (novověk) a třmen se širokým stupátkem, rovněž novověký. Ve sbírce jsou dále zlomky zvířecích kostí - kloubní hlavice kosti mamuta, zuby prasete domácího, koně  a dalších zvířat  (celkem 12 ks), zlomky kostí tura domácího a čtyři kosti ptačí.  Posledními nálezy je celkem 5 lidských kostí, předpokládáno že z narušených hrobů zaniklého hřbitova kolem kostela. Do sbírky byly zapsány i dva kamenné nástroje z neolitu předané ze sbírky muzea v Rychnově nad Kněžnou. V miletínských lesích je našel a do rychnovského muzea je jistě před rokem 1939 daroval lesní jménem Kným. Jeden z nástrojů je kopytovitý klín kultury s keramikou vypíchanou délky 247 mm, druhým je plochý eneolitický nástroj délky 149 mm.

Literatura k publikovaným nálezům ze sbírky Miletín.

Bőhm J. 1931:  Drobné nálezy z východních Čech. Památky archeologické XXXVII, 63 - 64. Praha.

 

SBÍRKA  PECKA

Menší kolekce movitých archeologických nálezů je součástí inventáře hradu Pecka u Nové Paky. Většinu nálezů shromáždil místní pan učitel Poselt. Podle ústní informace od jeho dcery a po předložení obrazové dokumentace nálezů je jisté, že spolu s několika dalšími  učiteli provedl několik výkopů na hradišti Vala u Kalu, při kterých nalezli i několik bronzových kování opasku  a nákončí. Sbírku ke zpracování zapůjčil v říjnu 1998 tehdejší kastelán hradu Pecka Dr. J. Červenka. Následujícího měsíce po zpracování byla sbírka vrácena s tím, že jako součást inventáře hradu je již evidovaná. Na jaře v roce 1999 byla na hradu obnovena expozice a k archeologickým nálezům  byly zhotoveny popisky. Tři roky poté byla expozice archeologických nálezů doplněna dalšími předměty z depozitáře.

Nejpočetnějšími nálezy jsou i v této sbírce broušené kamenné nástroje - celkem 15 kusů. Většina z nich byla vyrobena z amfibolového rohovce (nejspíš lokalita Jistebsko ). Datačně patří kultuře s keramikou vypíchanou (plochá sekera, kopytovitý klín, klín s otvorem), další plochý nástroj je eneolitický. Drobný šedý klín délky 94 mm vykopal Fr. Brendl v Chloumku pod Kumburkem (k.ú. Zboží, okres Jičín) nejdéle v roce 1954. Zbylých deset předmětů jsou zlomky seker, větších klínů s otvorem a drobný plochý klínek. V souboru jsou i dvě hladítka a dvě (?) kamenná závaží.

Chronologicky nejstarší keramikou je hrnec červenohnědé barvy, výšky 140 mm publikovaný v roce 1963 R. Turkem. Údajně byl nalezen na hradišti Vala u Kalu. Nejspíš souvisí se žárovými hroby objevenými na začátku 20. století na tomto hradišti. Další zlomky nádob ze starší doby hradištní jsou zdobené hřebenovou vlnicí a vzhledově i technologicky odpovídají nálezů ze sídliště objeveného ve Vřesníku (poznámka 1). Další nádoby, jejich části a jednotlivé střepy pocházejí z 15. - 17. století. Technologicky i vzhledem je výrazné tzv. novopacké zboží červené barvy, tenkostěnné, kvalitně vypálené. Je to nejrozšířenější regionální keramika vyráběná z červených novopackých jílů od závěru 15. - do poloviny 16. století. Další režné nádoby lze datovat do 15. století (hrnky, džbán, poklice - dvě se značkou). Ze želez  jsou ve sbírce podkovy, ostruhy, třmen, klíče s kosodélným očkem rukojeti, nože, neúplný palcát, šipky z kuše a ploché hroty šípů. Ve sbírce jsou uloženy zlomky skleněných okenních terčíků několika odstínů a se zlomky olověné objímky.

Velkou část sbírky tvoří zlomky komorových kachlů 15. a 16. století. Plastické  reliéfy na zlomcích čelních vyhřívacích stěn nesou hlavy mužů (starozákonní proroci), interiér domu (Klanění tří králů ?), hostince (hráči v kostky ?), figury lva, kohouta (erbovní znamení pana Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic), sv. Jiří na koni, rostlinné motivy (vinná réva aj.), geometrické vzory - kosodélníky, gotická žebra kleneb nebo písmena (nejvíce 3).

Poznámka.

Ve vsi stojí vně severovýchodního okraje zástavby kravín. Stavba dalšího kravína budovaného od roku 1957 u hlavní silnice obcí naproti budově obecního úřadu (ppč. 479, později 479/1) byla změněna na teletník. V  dostavěném objektu je v současnosti pila.

Literatura k publikovaným nálezům ze sbírky Pecka.

Buchvaldek M. - Zeman J. 1967: Sídlištní nálezy ze starší doby hradištní ve Vřesníku.  Památky archeologické LVIII, 545 - 562. Praha.

Turek R. 1963: Čechy na úsvitě dějin. Praha.

 

SBÍRKA  SOBOTKA

Před každými obecními volbami se ve volebním programu jednoho z kandidátů na starostu Sobotky pravidelně objevovalo obnovení místního muzea. O muzejní sbírky nikdo nepečoval a bez zpracování byly badatelsky nepřístupné. Sbírka (archeologická i numismatická) byla převedena do muzea v Jičíně a během ledna a února roku 2000 a poté byla ve dvou částech zpracována do II. stupě evidence. K evidenci a identifikaci jednotlivých movitých nálezů byla k dispozici přírůstková kniha zaniklého muzea. Celkem 1304 předmětů je ve sbírce jičínského muzea uloženo pod přírůstkovými čísly 210/1990 - 335/1990, 2228/1993 - 2275/1993 a pod inv. čísly 4950 - 6206. Na inventární karty byla podobně jako ve všech případech opsána všechna předchozí čísla, protože některá již byla použita  při publikaci určitého nálezu. I tato sbírka byla zapsána do CESu v roce 2002.

Největší soubor nálezů pochází z archeologických výkopů učitele Josefa Severy z poloviny 20. let 20. století. Na skalním ostrohu získal z plocha skalního hradu objemnou kolekci keramiky a želez ze 13. století, kdy byl objekt založen. Mladší nálezy sahají až do 15. století, kdy hrad již nebyl funkční. Další část nálezů a terénní deník získal z rodinné pozůstalosti M. Nechvíle. Další větší soubor keramiky pochází i z ostrožného hradiště Poráň (k.ú. Vesec u Sobotky, okr. Jičín). I zde byl proveden zjišťovací výzkum, nálezy jsou v muzeu v Jičíně. Opevněný ostroh je polykulturní lokalitou osídlenou před založením slovanského hradiště i po jeho zániku. Byly zde nalezeny kamenné nástroje a hliněné střepy z neolitu, keramika z pozdní doby bronzové a celé starší doby železné, nejstarší prokazatelně slovanská keramika a osídlení od starší doby hradištní až do vrcholného středověku včetně. Na tzv. Velké Poráni byla založena později zaniklá ves Vrbice. Pravěké nálezy ze Sobotky a nejbližšího okolí potvrzují osídlení z mladší a pozdní doby bronzové (např. bronzové sekery) a obou kultur neolitu.

Mladohradištní osada byla opakovanými nálezy sídlištních objektů lokalizována do blízkosti Čálovického potoku v místech dnešního vlakového nádraží a jeho blízkého okolí.  Nejstarší nálezy se hlásí již do druhé poloviny 10. století.

Z intravilánu Sobotky pocházejí také jednotlivé nálezy středověké a raně novověké keramiky (misky, kahánek, džbán), zlomky kamnových kachlů nejčastěji z 1. poloviny 16. století.  Železné jsou hroty šípů a kuší  hřebíky, klíče, petlice a další kování dveří, podkovy, závěsný hák na kotel,  nože atd.

Z blízkých vsí pocházejí nástroje i zlomky nádob ze staršího i mladšího pravěku a od mladší doby hradištní do současnosti (Rytířova Lhota, Příchvoj, Rakov, Hubojedy, Libošovice, Hřmenín, Kdanice a další). Krajina Sobotecka byla intenzivně osídlena od začátku neolitu, v mladší a pozdní době bronzové a od závěru 6. století do současnosti.

Literatura k publikovaným nálezům ze sbírky Sobotka.

Kalferst J. 1980: Broušená kamenná industrie na území mezi Labem a Cidlinou. Diplomová práce. FF UK Praha.

Kalferst J. - Prostředník J. 1993: Nálezy kultura se šňůrovou keramikou ve východních Čechách. Pojizerský sborník 1, 16 - 47. Turnov.

Nechvíle M. 2001:  Středověký nálezový soubor z Hrádku Nebákov, okres Jičín. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 27, 151 - 161. Hradec Králové.

Ulrychová E.  2004: Doklady finální výroby kamenných broušených nástrojů v neolitu Jičínska (horní tok Mrliny a Cidliny). Sborník: Otázky neolitu a eneolitu 2003, 133 - 156.  Praha.

-"- 2004: soupis zaniklých  středověkých vsí na Jičínsku. Z Českého ráje a Podkrkonoší 17, 135 - 165. Semily.

-"- 2005: Raně středověká hradiště na Jičínsku. Archeologie doby hradištní, 203 - 235. Západočeské muzeum v Plzni. Plzeň.

-"- 2005: Hradiště a výšinné polohy lidu popelnicových polí na Jičínsku.  Archeologie ve středních Čechách 9/1, 2005, 247 - 287. Praha.

-"- 2006: Osídlení Jičínska v časně slovanském a starohradištním období. Archeologie ve středních Čechách 10/2,

 763 - 775. Praha.

-"- 2006: Značky na podstavách hradištních nádob v nálezech z Jičínska.  ASČ 10/2, 2006, 867 - 877. Praha.

-"- 2007: Soupis mohylových pohřebišť na Jičínsku.  ASČ 11/2, 2007, 491 - 517. Praha.

-"- 2008: Osídlení Jičínska ve střední době hradištní.  ASČ 12/1, 671 - 692. Preaha.

-"- 2010:  Osídlení Jičínska v mladší době hradištní a ve 13. století.  ASČ 14/2, 833 - 869.  Praha.

Ulrychová E .- Fediuk Ferry - Pauliš Petr 2005:  Brousky neolitu západního Jičínska. Petrografický rozbor. Sborník: Otázky  neolitu a neolitu naších krajín, 343 - 350. Nitra.

-"- 2014: Revize archeologických nemovitých památek na správním území okresu Jičín. provedená v letech 2012 - 2014.  Archeologie východních Čech  9,  153 - 181. Hradec Králové.

-"- 2016: Výšinné polohy Jičínska s nálezy ze 13. století. Castellologica Bohemica 13,  399 - 407. Praha.

Ulrychová v tisku 2016: Vsi Jičínska hradištního původu. Sborník Jiřímu Siglovi.  Muzeum východních Čech v Hradci Králové.

 

SBÍRKA STARÉ  HRADY

Tato sbírka byla vytvořena z nálezů obsažených zásypech gotické části zámku ve Starých Hradech u Libáně v zimě 1975 - 1977.  Vyklízení sklepů nejstarší části zámku bylo začátkem obnovy a oprav celého objektu. Nálezy byly postupně zpracovávány v zimě 1976 - 1977 a roce 1979 a 1980, kdy do ní přibyly další nálezy z interiéru i exteriéru zámku (dvůr čp. 20, NN kabelizace zámku) stavěného v letech 1567 - 1573. Sbírka byla uložena  na místě, zámek byl depozitářem Památníku Národního písemnictví Strahov - Praha až do doby jeho prodeje od roku 2009 samostatnou obcí Staré Hrady. Menší expozice z nálezů byla vytvořena přímo na zámku jako součást prohlídkového okruhu, v roce 2002 byla zbylá část sbírky převezena do muzea v Jičíně a zapsána pod přírůstkovými čísly 67/2002 - 90/2002 a do CESu. Vystavené předměty (celé nádoby a jejich zlomky, kamnové kachle a části jejich  čelních vyhřívacích stěn, zlomky renesančního stolního skla) byly odvezeny do muzea v Jičíně v roce 2009, kdy zámek přešel do soukromých rukou a přestal být velmi významným kulturním centrem východních  středních Čech.

Sbírka obsahuje převážně keramiku, zlomky kamnových kachlů, skla a drobné železné předměty. Nejstaršími nálezy keramiky jsou početné zlomky šedohnědých hrncovitých nádob zdobených jednoduchou mělkou vodorovnou rýhou či nízkou vlnicí, část poklice a zlomky velké tuhové zásobnice. Tento soubor byl získán z rýhy pro vodovodní přípojku vedenou dvorem čp. 20, které přiléhá k zámeckým budovám. Nález nejméně o jedno století předchází první písemné zmínce o panském sídle na tomto místě z roku 1340. Další nálezy keramických nádob (šedé zakuřované, světlé červeně malované, červeného novopackého zboží) lze datovat do průběhu 14. - 16. století, tedy do doby stavby zámku, kdy byla  původně dvoupodlažní a tříprostorová gotická tvrz pánů z Pardubic začleněna do nově stavěného  čtyřkřídlého renesančního zámku rodu Pruskovských z Pruskova. Tehdy byly zasypány gotické sklepy.  Ze zlomků kamnových kachlů se podařilo slepit čelní vyhřívací stěnu se s motivem Klanění tří králů. Dalšími určitelnými motivy na ČVS jsou Adam a Eva, proroci, sv. Jiří, hráči vrchcábů, bajka o lišce a vráně, husitští bojovníci, muž a žena v renesančních baretech, vinná réva a geometrické motivy.

Další část sbírky obsahuje glazovanou keramiku a zlomky v regionu obvyklých nádob s výzdobou glazury a plastickými nálepy (džbány, mísy, velká rozmanitost dekoru zejména u talířů, pánve). V souboru je i torzo měděného talíře, hliněný kahánek,  zlomky stolního skla a zlomky skleněných terčíků oken.

Literatura k publikovaným nálezům ze sbírky Staré Hrady.

Encyklopedie českých tvrzí, sv. III, 2005, 739. Praha.

Pavlík Č. 2006:  Gotické reliéfní kachle z tvrze Stará, dnes zámku Staré Hrady. Listy starohradské kroniky XXIX, č. 4, 149 - 154.  Staré Hrady.

Staré Hrady, paměť doby. Brožurka o 25 letech záchrany a rekonstrukce zámku. Kozí nakladatelství 2007.

Ulrychová E. 1991: Staré Hrady, o. Libáň, okres Jičín. Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu v Praze. Hlášení čj. 760/91, 761/91, 762/91.

-"-  1984: Nejstarší nálezy ze Starých Hradů. Listy starohradské kroniky VII, č. 1, březen 1984, 1 - 2. Staré Hrady.

 

SBÍRKA  VŘESNÍK.

Tato menší archeologická sbírka byla do roku 1995 uložena v budově Obecního úřadu ve Vřesníku. Sbírku vytvořil ze svých sběrů a darů místní občan Josef Kulhánek. V roce 1995 umožnil starosta obce Bohuslav Lánský sbírku prohlédnout a vytřídit z ní nearcheologické movité předměty. Ty archeologické byly opět uloženy v chronologickém uspořádání do plochých pultových vitrin. O čtyři roky později byly pro výstavu v jičínském muzeu vypůjčeny nálezy z hradiště Vala u Kalu a z Vřesníku. Už tehdy bylo jednáno o převedení celé sbírky do muzea v Jičíně, byla domluvena desetiletá zápůjčka. Nakonec byla  celá sbírka dohodou čj. 595/2001 ze 7. ledna 2001 převedena do muzea v Jičíně s tím, že v budově obecního úřadu ve Vřesníku bude z nálezů  instalována výstava. Sbírka byla zpracována do I. stupně evidence (přír. čísla 1476/2001- 1550/2001, celkem 523 ks), aby v roce 2002 byla zapsána do CESu. Železné předměty byly ihned předány k laboratornímu ošetření.

Dne 2. 7. 1999 Doc. Jiří Zeman z Prehistorického ústavu Univerzity Karlovy v Praze doplnil údaje k nálezům ze sídliště ve Vřesníku:  po provedeném záchranném výzkumu provedeném v blízkosti budovaného objektu (dnes pily) nechal rekonstruovat i  části nádob ze sbírky pana Kulhánka. Ten je na místě stavěného teletníku sesbíral během zemních prací. Rok před výzkumem (1958) byl na místě Rudolf Turek, který zajistil část nálezů z již narušených objektů a ověřil i starší nálezy v uvedené sbírce. V době příchodu J. Zemana a M. Buchvaldka v červenci 1959 nebylo již na místě stavby nic nalezeno, a proto záchranný výzkum proběhl západně od ní.  Vzhledem k velikosti rekonstruovaných částí zdobených hrncovitých nádob ze starší doby hradištní, které jsou shodné s nálezy ze záchranného výzkumu,  je pravděpodobně, že pocházejí z částečně odtěžených sídlištních objektů. Další místa nálezů z Vřesníku byla identifikována panem starostou  Lánským.

Sbírka je neobyčejně cennou z několika důvodů: Nálezy z mladší doby kamenné potvrzují osídlení vysloveně výšinných poloh Jičínska, jak bylo již pozorováno i jinde (např. v Prachovských skalách). Nálezy keramiky a částí nádob datovaných do 8. století jsou v regionu ojedinělé - sídliště Vřesník je jediným plošně zkoumaným sídlištěm z raného 8. století v regionu.

Celkem 17 kusů štípané a broušené neolitické industrie pochází ze sídliště narušeného těžbou písku západně od vsi Vřesník. Z neolitu je pravděpodobně i těrka ze šedého kamene s hrubými bílými zrny z výrazně sníženou střední částí. Pozoruhodný je i neúplný kamenný sekeromlat s kolmým ostřím kultury  nálevkovitých pohárů. Nástroj se rozlomil v místě otvoru. Ostré lomy byly obroušeny a do takto upraveného torza s částí otvoru byl vyvrtán další otvor.

Další štípané nástroje pocházejí z různých míst Vřesníku, jeden v polohy Podháj. Bez lokalizace jsou ve sbírce  čepele a další kusy industrie šedé, čokoládové, smetanově šedé, mléčně bílé a světlešedé barvy (celkem 22 ks). Další soubor nálezů pochází z hradiště Vala nad Kalem (k.ú. Kal a Vřesník). Jedná se o zlomky hrnců, zásobnic, amfor, koflíků, misek hrubšího hnědého střepu nebo šedého na povrchu vyhlazeného tenkostěnného zboží. Výzdoba je jen na menší části souboru: plastické pupíky, nehtovité vrypy, vodorovné rýhy, plošné prstování. Většina nálezů je popsána jako Valy, část je bez popisu. I u ní lze předpokládat, že všechny pocházejí z uvedeného hradiště Vala (Valy) u Kalu. V souboru bylo uloženo i pět hrud mazanice šedé a cihlově červené barvy s početnými stopami a otisky vegetace.

Z hradiště Valy pochází i zlomky keramických nádob zdobené hřebenovou vlnicí a rýhami často velmi zběžného až nedbalého provedení. Jiné než hrncovité tvary nelze určit. Je mezi nimi několik zčásti rekonstruovaných nádob - vše ze starší doby hradištní. Osídlení hradiště bylo podle autorů záchranného výzkumu ve Vřesníku asi o půl století mladší než na sídlišti ve Vřesníku. Uvnitř spodní části šedohnědého hrnce byly uloženy zuhelnatělé obilky ječmene obecného a bobu koňského. Datace: připadá v úvahu latén nebo hradištní období.

Další soubor starohradištní keramiky pochází z již uvedeného sídliště objeveného před stavbou kravína v roce 1958. Tvoří jej zlomky okrajů hrncovitých nádob. Jeden s označením "vodovod  Plecháčových 1963" (dnes čp. 23)  a další u čp. 24, 25 určují přibližnou velikost osídlené plochy. Na podstavách nádob je patrný důlek po usazení vytočené nádoby na podložku kruhu před obtočením okraje. Zaniklou vesnici Bělušice severně od Vřesníku se stejnojmenným hradem datuje zlomek nádoby ze 13. století. Dalších osm okrajů různých odstínů hnědé a šedé barvy je zdobeno radýlkem, chybí však jejich lokalizace. Mladší je keramika světlehnědé barvy s červenou malbou, zlomky okrajů nádob s okružím, zlomky zakuřované keramiky zdobené motivem rybí kosti apod.,, soubor úchytek poklic z několika míst ve Vřesníku a zlomky červené novopacké keramiky závěru 15. a první poloviny 16. století. Jedna podstava nádoby tohoto velmi kvalitního zboží nese značku v podobě dvou zkřížených břeven v kruhu. Zlomky kachlů pocházejí z Vřesníku a z hradu Pecka (okřídlený kůň, geometrická výzdoba  kosodélným křížením plastických linií). Ze dvaceti dvou  přeslenů z hlíny, skla a vápnitého kamene jich 16 pochází z Vřesníku. Nedatovaný je šedodozelený kamenný závěsek ve tvaru srpku s otvorem z hradiště Valy (neolit ?). Silně zkorodované byly všechny železné předměty: podkova, nůž, hroty šípů, rolnička, ševcovské kladívko a další předměty. Neurčena zůstává část pánevní kosti velkého zvířete, bez místa nálezů jsou  hrouda železné a vápnité strusky.

Z uvedených nálezů byla v roce 2000 ke sjezdu rodáků obce Vřesník zhotovena výstava s patřičným výkladem návštěvníkům. Poté byly nálezy zpět uloženy do muzea v Jičíně.

Literatura k publikovaným nálezům ze sbírky Vřesník.

Buchvaldek M.- Zeman J. 1967: Sídlištní nálezy ze starší doby hradištní ve Vřesníku. Památky archeologické LVIII, 545 - 562. Praha.

Kulhánek J. 1980: Z historie Vřesníku. Vřesník.

Ulrychová E. 1999: Paleobotanický nález z hradiště Kal (okr. Jičín), str. 317. In: Kalferst J.- Profantová N. 1999: Nové poznatky o hradišti Kal, okr. Jičín. Archeologie ve středních Čechách III, 293 - 335. Praha.

 

SBÍRKA  ŽLEZNICE

Při postupných opravách muzejní budovy v městečku Železnice v 80. letech 20. století mě její tehdejší správce Ladislav Ziebiker požádal o zpracování sbírky archeologických nálezů, které byly evidovány pouze v přírůstkové karet. Zpracování nálezů této sbírky do II. stupně evidence jsem vykonávala ve svém bydlišti, kam mi správce nálezy po částech přivážel spolu s formuláři inventárních karet a evidenční knihou všech muzejních nálezů. Práce začala v létě roku 1986, ukončena byla za kalendářní rok. Poté jsme společně pracovali na návrhu menší expozice o pravěku a středověku mikroregionu Železnice. K tomu z mnoha důvodů dosud nedošlo. V roce 2001 bylo s obcí Železnice jednáno o zápisu sbírky do CESu. I přes dodané podklady obec tak neučinila. Poté byla dohodou celá sbírka převedena ke zpracování do muzea v Jičíně. Hodnota sbírky je dána množstvím nálezů dokumentující osídlení mikroregionu Železnice po osm tisíc let.  V jičínském muzeu byla sbírka po zpracování, provedené konzervaci želez a uložení do nových obalů umístěna do depozitáře archeologie. Jednalo se tehdy o 909  a dodatečně jeden kus movitých archeologických nálezů, pro něž již byla využita inv. čísla 1 - 1146 a  1569 -1659. Sbírka byla vytvořena díky dalšímu z učitelů místní školy v Železnici Václavu Kozákovi. Ten vedl přírůstkovou knihu, a tak ke každému nálezu jsou zachovány lokalizační údaje a údaje o nálezci a roku objevení předmětu. Podle toho bylo možné nálezy přesně identifikovat. Pokud byly zachovány pomístní názvy, byly po roce 1990 postupně ověřovány pokud možno ze dvou zdrojů. Nálezci většiny předmětů byli obyvatelé Železnice, kteří je nacházeli na svých polích a zahradách. Menší počet nálezů pochází z okolních katastrů (Soběraz, Bradlecká Lhota, Těšín, Tužín, Cidlina, Valdice, Dílce apod.). Největší objem nálezů představují broušená  kamenná industrie z neolitu. Podle pomístních názvů bylo možné lokalizovat jednotlivá sídliště obou kultur neolitu s tím, že kotlina městečka byla plošně osídlena. Větší soubor nejen štípané industrie pochází ze sídliště v poloze Šnejdárek  a Kněžský Hájek, obě na březích řeky Cidliny. Z neolitu, mladší a pozdní doby bronzové a od 8. století byly trvale osídleny ostroh v západní části městečka ((Městská památková rezervace, ostrožné hradiště z 1. poloviny 10. století) a bazaltový kopec zvaný Železný (hradiště lidu popelnicových polí doby bronzové, hradiště střední - mladší doby hradištní, hrad ze 13. století). Ojedinělé jsou nálezy z doby laténské (hrob ze Lháně), zlomky nádob kultury únětické a kamenné nástroje z eneolitu.   Před stavbou kravína byly v poloze Valcha učiněny nálezy  nejen z mladší /pozdní doby bronzové, záchranný výzkum provedl V. Vokolek v roce 1955 - 1957. Další objemnou část sbírky tvoří nálezy z doby hradištní. V západní části městečka nad hlavní cestou Jičínskem zvanou později Hradecká cesta bylo v polovině 10. století postaveno hradiště. Podle nálezů pokračovalo osídlení bez přerušení až do současnosti. Ve sbírce je i soubor přeslenů z různých materiálů z katastru Železnice. Železnice byla založena ve 14. století, od této doby přibývá nálezů keramiky i železných předmětů. Kamnové kachle pocházejí i z mladší tvrze lokalizované nad sklepy domu čp. 63 v ulici Na tvrzi. Vrcholně středověké a raně novověké nálezy (keramika, kachle, sklo, železná helmice, zlomek kroužkové košile, hroty šípů a kuší, ostruhy apod.) byly do sbírky ukládány z darů různých nálezců ze zřícenin hradů Bradlec a Kumburk (k.ú. Syřenov, okres Semily).

Literatura k publikovaným nálezům ze sbírky Železnice.

Kalferst J. - Prostředník J. 1993: Nálezy kultura se šňůrovou keramikou ve východních Čechách. Pojizerský sborník 1, 16 - 47. Turnov.

Šreinová B. - Šrein V. - Ulrychová E.: Surovina broušených kamenných nástrojů z neolitu Jičínska. Bulletin mineralogicko - petrografického oddělení Národního muzea v Praze 14 - 15, 2007, 177 - 186. Praha.

Ulrychová E,.2001: Raně středověká hradiště na Jičínsku a jejich zázemí.  Disertační práce. Katedra pravěku a rané  doby dějinné  FF UK v Praze.

-"- 2003: Doklady finální výroby kamenných broušených nástrojů v neolitu Jičínska (horní tok Mrliny a Cidliny). Sborník: Otázky neolitu a eneolitu 2003. Český Brod - Kounice 23. - 26. září 2003, 133 - 156. Praha.

-"- 2004:  Soupis zaniklých středověkých vsí na Jičínsku.  Z Českého ráje a Podkrkonoší 17, 135 - 165. Semily.

-"-2004: Mikroregion Železnice (okr. Jičín). Okrajové území pravěkého a raně středověkého osídlení Jičínska. Zpravodaj M HK 30, 75 - 87. Hradec Králové.

-"- 2005: Raně středověká hradiště na Jičínsku. Sborník příspěvků z pracovního setkání badatelů zaměřených na výzkum doby hradištní v Čechách konaného v Plzni 19. - 21. 5. 2004, 203 - 255. Plzeň.

-"- 2005: Hradiště a výšinné polohy lidu popelnicových polí na Jičínsku.  ASČ 9/1, 2005, 247 - 287. Praha.

-"- 2005: Značky na podstavách hradištních nádob v nálezech z Jičínska.  ASČ 10/2, 2005, 867 - 877. Praha.

-"- 2006: Archeologické nálezy z hradů Jičínské kotliny uložené v muzeu v Jičíně.  Castellologica Bohemica 10,

317 - 334. Praha.

-"- 2007: Mladohradištní lokality Jičínska v archeologických nálezech a písemných pramenech 11. století. Zpravodaj muzea východních Čech v Hradci Králové, 33, 159 - 172. Hradec Králové.

-"- 2008: Osídlení Jičínska ve střední době hradištní.  ASČ 12/1, 671 - 692. Praha.

-"-  2009: Vrcholně středověké nálezy z lokalit Jičínska uvedených v listinách 13. století. ASČ 13/1, 451 - 466. Praha.

-"- 2010: Osídlení Jičínska v mladší době hradištní a ve 13. století.  ASČ 14/2, 2010, 833 - 869. Praha.

-"- 2014: Revize archeologických nemovitých památek na správním území okresu Jičín  provedená v letech 2012 - 2014. Archeologie východních Čech 8, 152 - 172.  Hradec Králové.

-"- 2014:  Sídlištní areály z bez následného osídlení v západní části Jičínska (povodí Mrliny a Cidliny). Archeologie východních Čech 9, 153 - 181. Hradec Králové.

-"- 2016:  Výšinné polohy Jičínska  s nálezy ze 13. století.  Castellologica Bohemica  13, 399 - 407. Praha.

-"-  v tisku 2016: Vsi Jičínska hradištního původu. Sborník Jiřímu Siglovi.  Muzeum východních Čech v Hradci Králové.  

Vokolek V. 1994: Osady lužické kultury ve východních Čechách. Část II. Hradec Králové.

 

RESUMÉ

Po nástupu  do muzea v Jičíně v dubnu 1990 jsem kromě péče o místní archeologickou a numismatickou sbírku postupně  zjišťovala, že v malých městech a v několika obcích zůstaly po zániku místních muzeí uloženy mimo jiné i archeologické a numismatické sbírky. Téměř všechny byly dlouhodobě  mimo jakoukoli péči, v horším případě jen uložené do krabic či jiných obalů. V jednom případě byly všechny muzejní sbírky v jediné místnosti a tvořily jednu hromadu věcí. Po dohodě s místní samosprávou jsem začala  tyto posléze darované či ke zpracování a konzervaci vyžádané sbírky postupně převážet do muzea v Jičíně a jak to jen čas dovolil, začala jsem je zpracovávat. Žádné město či obec nemělo v úmyslu obnovit muzeum a sbírky presentovat či o ně dále pečovat. Jedinou vyjímkou je Fričovo muzeum v Lázních Bělohradu. Během let 1988 - 2011 jsem tedy převzala a zpracovala sbírky: Češov, Dětenice, Kopidlno, Lázně Bělohrad, Libáň, Miletín, Pecka, Sobotka, Staré Hrady u Libáně, Vřesník a Železnice.

Po zpracování jsem sama využila mnohé nálezy k publikaci a výstavní účely nejen v jičínském muzeu. Větší soubory archeologických i numismatických předmětů jsem využila pro publikaci o obdobích či osídlení různých míst Jičínska.  Všechny uvedené sbírky jsou uloženy v depozitáři archeologického pracoviště muzea v Jičíně a jsou badatelsky přístupné.