DOKLADY FINÁLNÍ VÝROBY KAMENNÝCH NÁSTROJŮ NEOLITU JIČÍNSKA

      Ze archeologických sbírek uložených n muzeu Jičín byly vybrány nálezy, kteé dokládají finální výrobu broušených kamenných nástrojů na sídlištích  neolitu západní části Jičínska.  K prokázání dílny chybí nález  objektu, který by bylo možné charakterizovat jako dílnu.Většina publikovaných nálezů pochází z povrchových sběrů a  velmi často nemá zachovány žádné nálezové okolnosti. Převážná většina nástrojů je poměrně přesně lokalizována a část lokalit byla ověřena sběrem po předcházející letecké prospekci. Ve sbírkách uložených v jičínském muzeu  jsou i další nelokalizované nálezy suroviny, polotovarů s nedokončeným vrtáním  a vývrtků a nástrojů k výrobě broušené kamenné industrie.

      Jeden ze znaků existence  dílny na výrobu kamenných broušených nástrojů, tj. více odpadu než hotových nástrojů,  nelze ve sledovaném regionu sledovat,  nálezci nástrojů nebo jejich výrazných částí štěpiny nesbírali, ze západní půle Jičínska jich je k dispozici pouze 38 kusů. Surovina byla zjištěna na 8. lokalitách, polotovary na 23 a  nedovrtané nástroje v počtu  18 kusů. Největší počet dokladů finální výroby tvoří vývrtky (70 ks), při sběru na polích po celých nástrojích nebo jejich výrazných částí nejnápadnější předmět.

      Nástroje užívané při výrobě nástrojů jsou zastoupeny otloukači (14 ks pouze v Češově), hladítky (5x amfibolový rohovec), brousky (13 ks s jedinou vyjímkou z Češova ze šedohnědého pískovce), noži (5 ks v Bukvici, Češově a v Labouni). K výrobě vrtaného nástroje byl znovu  využit v otvoru rozlomený nástroj nalezený v Popovicích.. Nejspíš zkusmé vrtání je zachováno na torzu rozbitého vrtaného nástroje v Soběrazi.

                 Po přehlédnutí zachovaného nálezového fondu broušených kamenných nástrojů lze konstatovat značnou sourodost suroviny využitou na jejich výrobu (struktura, barva, způsob zpracování). Předpokládám proto i jediné místo její těžby.

      Sídliště nositelů kultury s keramikou lineární i vypíchanou, ve kterých byla zjištěna finální výroba kamenných nástrojů, nadmořské výšky 200 - 250 m n.m. se soustřeďují v jihozápadním okraji Jičínska (Budčeves, Dětenice, Mlýnec). Největší počet sídlišť byl založen  v nadmořské výšce 250 - 300 m n.m. (13 lokalit).  Tuto hranici převyšují tři ze čtyř lokalit mikroregionu Železnice, sídliště Nadslav/Střevač, Rytířova Lhota, Soběraz, Vesec - Poráň a Volanice. V areálu Prachovských skal byly zjištěny tři lokality s doklady finální výroby kamenných broušených nástrojů (Horní Lochov, Pařezská Lhota a Zámostí - Starý Hrádek), které se nacházejí v nadmořské výšce nad 320 m n.m.

      S vyjímkou brousků jsou všechny nálezy dokládající dílenskou činnost na uvedených lokalitách z amfibolového rohovce  stejně jako tam nalezené dohotovené (nebo již nepoužívané) nástroje či jejich zlomky. Surovinou pro jejich zhotovení byl šedohnědý jemnozrnný pískovec pocházející velmi pravděpodobně z Mlázovického a Hořického hřbetu. Jen jediný hrubý „šupinový“ brousek nalezený v Češově byl vyroben z ploché destičky amfibolového rohovce.

     Předpokládaná trasa transportu amfibolového rohovce: Z Jistebska k řece Jizeře, podél jejího toku do prostoru dnešního Turnova a dále údolím severně od Hruboskalska a Prachovských skal do Jičínské kotliny.

     Problémem zůstává datace těžební činnosti zjištěná  v Jistebsku ve vztahu k nálezům ze západní poloviny okresu Jičín.  Pro období kultury s keramikou lineární, do kterého je těžební areál v Jistebsku datován, nejsou v západní části Jičínska prozatím žádné nálezy prokazující finální výrobu kamenné broušené industrie v tomto období. Převážná část broušené industrie je datována až do mladších období kultury s keramikou vypíchanou.

DOKLADY  FINÁLNÍ  VÝROBY KAMENNÝCH BROUŠENÝCH  NÁSTROJŮ

V NEOLITU  JIČÍNSKA

(horní tok Mrliny a Cidliny)

s. 133 - 156

IN: Otázky neolitu a eneolitu 2003.

Sborník referátů z 22. pracovního setkání badatelů zaměřených na výzkum neolitu a eneolitu

Český Brod – Kounice 23. až 26. září 2003

Ústav archeologické památkové péče středních Čech

Praha 2004