DVA KADLUBY Z DOBY BRONZOVÉ Z JIČÍNSKA

      1. Úvod

      Ve starých fondech archeologických sbírek uložených v Regionálním muzeu a galerii v Jičíně  jsou uloženy dva kamenné kadluby. Ve sbírce muzea kopidlenského je to zlomek poloviny dvoudílné licí formy, který byl nalezen ve  Slavhosticích, a ve sbírce jičínské podobný zlomek licí formy nalezený v Žitětíně. Obě lokality leží na okraji češovské tabule v blízkosti fortifikace Češov - Slavhostice asi 2 km jižně od ní, Žitětín ve stejné vzdálenosti severozápadně od ní. Oba kadluby byly nedávno stručně publikovány (Blažek - Ernée - Smejtek 1998, 193 - 194, tab. 38 :180, 181).

      2. Kadlub  Slavhostice

      2.1. Nálezové okolnosti

      Nálezové okolnosti předmětu nejsou známy. Byl nalezen mezi roky 1935 a 1960 ve Slavhosticích. V roce 1960 byla při inventarizaci muzejních sbírek  obce Kopidlno zhotovena inventární karta s jeho jednoduchým zákresem (pozn.1).

      Místem nálezu jsou  nejspíš pole v poloze „Nade dvorem“, která jsou polykulturní lokalitou ze staršího i mladšího pravěku a raného středověku (Ulrychová 2002) včetně osídlení z mladší a pozdní doby bronzové.

      Dalším místem nálezu by eventuelně mohla být pole statkáře pana Rudolfa Hrdého na svazích jižně od lesa Blížkov k dnešní silnici ze Slavhostic západním a severním směrem do Vršců (pozn. 2). Pan Hrdý  nacházel při práci na svých polích množství archeologických nálezů z neolitu, eneolitu,  starší i mladší doby bronzové  a raného středověku. Zčásti je věnoval do archeologické sbírky muzea v Kopidlně a zčásti se staly základem stále existující rodinné sbírky. Vzhledem k dalším nálezům bronzů připadá v úvahu i tato  polykulturní lokalita.

      2.2. Popis

      Z původně dvoudílné licí formy byl nalezen zlomek jedné její poloviny s negativem menší části bronzové sekerky (část s přímým ostřím, Sbírka Kopidlno převedená do M Jičín či. 139). Negativ byl pečlivě vyřezán z vyhlazené opukové desky. Plocha odlévaného předmětu a kolmé boky formy byly rovněž pečlivě vyhlazeny, podstava kadlubu zůstala bez opracování jen hrubě obitá. Nejvyšší výstupky  podstavy jsou obroušeny, což svědčí o pohybu formy na tvrdší kamenné podložce. Levý dolní roh zlomku formy byl zčásti odražen. Na vyhlazeném povrchu formy v pravém dolním rohu je zachován kruhový 7 mm hluboký otvor průměru 3,5 mm po sesazovacím kolíčku s druhou polovinou formy. Část vnitřního povrchu mimo negativ odlévaného předmětu je pokryta přitavenou tmavohnědou bronzovinovou vrstvičkou a drobnými hrudkami kovu promíseného s hlínou (?). Rozměry předmětu : šířka 105, max. délka 109 a výška formy  maximálně 53 mm. Litým předmětem byla sekera  se třemi žebry a přímým ostřím (Hammerbauer 1941a).

        2.3.  Datace

      Část licí formy nalezené ve Slavhosticích byla vyřezána z prachovce pro odlévání bronzových seker se třemi plastickými žebry. Lze ji datovat do závěru pozdní doby bronzové (Ha B 2 - 3).

      2.4. Osídlení v okolí

      Soupis nálezů z mladší a pozdní doby bronzové z češovské tabule a jejího okolí byl nedávno publikován (Čtverák - Ulrychová 2001, 387 - 389). Z nálezů bronzů lze uvést následující: Bronzová šipka s tulejí byla nalezena v Běcharech. Předmět byl  z jičínské muzejní sbírky odcizen již v době zhotovení staré inventární knihy (či. 267). Bronzový náramek z Češova je uložen v archeologické sbírce muzea v Novém Bydžově (či. 1826). V Jičíněvsi byl v roce 1880 nalezen hromadný nález obsahující bronzové sekery,  nůž, náramky,  hrot kopí, srp a další předměty (M Jičín či. 512, 513, 525 - 529, 711). Z Kopidlna pocházejí dvě bronzové sekery ( či. 524, 1765). Zlomek bronzového srpu pochází z Velešic (nejspíš z návsi).V Žereticích byl v okřínu uložen depot původně 34 náramků a bronzové sekery (zachována sekera a 21 náramků, M Jičín či. 271 - 306). Ve Žlunicích byl nalezen svitek bronzového drátu a náramek (M Nový Bydžov či. 1252/1 a,b).

      Nové sídliště z pozdní doby bronzové bylo objeveno v Bartoušově, početné zlomky keramiky datované do téhož období pocházejí z pole jižně od češovské fortifikace (k.ú. Slavhostice). Sídlištní objekt pozdní doby bronzové byl objeven i v Cholenicích. Zlomky nádob bez zachovaných nálezových okolností pocházejí z Jičíněvsi, Kopidlna, Slatin a  Slavhostic. Velmi intenzivní osídlení bylo nálezem desítek kilogramů zlomků nádob zjištěno v poloze „Nade dvorem“ ve Slavhosticích ( jižně od hřbitova, Ulrychová 2002, 58 - 59). Z polohy „Na hradě“ ve Volanicích pochází  okřín (M Jičín či. 1153). Opakovaným sběrem bylo potvrzeno plošně rozsáhlé sídliště ve Vysokém Veselí u katolického hřbitova. Jáma s bezpečně nedatovanými nálezy byla zničena na poli u hospodářského dvora ve Žlunicích.

      Poměrně početné jsou i nálezy jednotlivých hrobů a  pohřebišť.  Kromě nich by i mohylové pohřebiště ve Slatinách (11 mohylových hrobů) by mohlo pocházet mladší či pozdní doby bronzové. Popelnicové pohřebiště se žárovými hroby bylo postupně zničeno za dvorem ve Slatinkách, z jednotlivých hrobů narušovaných při těžbě písku jsou zachovány zlomky keramiky a bronzová jehlice ( M Jičín či. 327, 629 - 635, 637 - 647, 937 a NM sine). Při stavbě kravína a farmy pro chov slepic v jihovýchodním okraji intravilánu Češova bylo v roce 1962 zničeno žárové pohřebiště, z něhož byl zachráněn jeden žárový hrob a torza pěti nádob (sbírka Češov uložená v M Jičín č. 466 - 486). Ve Velešicích byl na návsi objeven žárový hrob, z něhož jsou zachovány pouze zlomky keramiky (M Nový Bydžov, sine). Z dalšího bohatého žárového hrobu objeveného u lesa je zachován bronzový meč a zlomky několika nádob (původně 8). Početné zlomky keramiky nacházené na poli severně od kostela a dále přes okraj návsi východním směrem k lesu vymezily areál dvorce z pozdní doby bronzové a počátku starší doby železné objevený při letecké prospekci v roce 2000. Mohylové pohřebiště bylo zničeno v poloze „Bažantnice“ ve Volanicích. Odtud mohlo pocházet i okřín uložený ve sbírce muzea V Novém Bydžově (ztracen před rokem 1996). Další bohatý žárový hrob s bronzovým mečem byl objeven v cihelně ve Vysokém Veselí.

      3. Kadlub Žitětín

      3.1. Nálezové okolnosti

      Nálezové okolnosti předmětu nejsou zachovány (pozn. 3). Podle nízkého inventárního čísla byl kadlub nalezen  v meziválečném období a nejdéle v roce 1932 byl uložen do jičínské muzejní archeologické sbírky (Böhm 1932c).

      3.2. Popis

      Z formy je zachována menší polovina jedné části dvoudílného  kadlubu vaničkovitého tvaru s negativem sekerky s tulejí a ouškem (M Jičín či. 705). Materiálem  zlomku formy je  jemnozrnný šedohnědý pískovec. Povrch zlomku formy s negativem předmětu je šedý, podstava zachované části formy je na povrchu světlehnědá. Pravý roh zlomku formy byl druhotně odlomen. Rozměry:  maximální délka 62 mm, šířka 52 mm, výška 22 - 24 mm. Odlévaným předmětem byla sekerka s tulejí a ouškem. Pod tulejí byla zdobena třemi nestejně hmotnými horizontálními plastickými žebry a třemi  drobnými pupíky. Pod nimi byly po odlití na okraji těla sekerky dvě dvojice plastických vertikálních obloukovitých žeber. Mezi nimi je vyhloubena rýžka v podobě písmene „Y“. Nad ouškem je zachován vtokový otvor.

      3.3. Datace

      Z kadlubu nalezeného v Žitětíně byla odlévána bronzová sekerka s tulejí a ouškem, tu lze datovat do stejného úseku pozdní doby bronzové jako předchozí nález (Ha B 2 - 3).

      3.4. Osídlení v okolí

      Žitětín leží v blízkém okolí fortifikace Češov vně  severního okraje češovské tabule a lze jej zahrnou to oblasti nálezů uvedených v oddílu 2.4.

      4. Závěr

      Oba uvedené kadluby z pozdní doby bronzové byly nalezeny v blízkosti fortifikace Češov, jejíž nejstarší podobou bylo pravděpodobně dvoudílné hradiště z mladší či spíše pozdní doby bronzové skryté pod druhou a tvořené třetí obloukovitou linií a příslušným úsekem rovněž skryté jižní obvodové fortifikace. Nález jediných licích forem z celého regionu  právě zde přispívá k větší pravděpodobnosti tohoto předpokladu (Čtverák - Ulrychová 2001).

      Poznámky

      1. V archeologické sbírce muzea Kopidlno byl pod či. A 140 uložen další kadlub. V roce 2000 (při převzetí této sbírky do muzea v Jičíně) nebyl nalezen a zachovala se pouze  jeho inventární karta. Na ní jsou uvedeny následující údaje: Místo nálezu: okolí Kopidlna. Nálezové okolnosti: mezi lety 1935 -  1960. Popis předmětu: „Kadlub na lití bronzových náramků. Pískovec. Kadlub rozbitý. Pozdní doba bronzová. Rozměry:  115 x 95 mm.“ Kresba: Negativ části náramku (přibližně polovina) má rozšířený konec konického tvaru.

2. K lokalisaci polí Rudolfa Hrdého: Původně ppč. 256, 257, 267, 268, v současnosti  to jsou pole ppč. 256/1, 272.

      3. Z obce pochází pouze  únětická sekerka „s čepcem“, tj. kamenná sekera (M Jičín či. 107, Böhm 1932, Hájek 1942) a hradištní „nákrčník“ z hrobů nedaleko železniční stanice Bartoušov (Anonym…1950).

Prameny a literatura

Anonym …1950: Žitětín, o. Jičín. NZ čj. 5054/1950.

Blažek J. - Ernée M. - Smejtek L. 1998: Die  bronzezeitliche Gussformen in Nordwestbőhmen. Most

Böhm J. 1932a: Češov, o. Jičín. Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu Praha (dále jen NZ čj.) NZ čj. 1831/1932.

Böhm J. 1932b: Jičíněves, o. Jičín. NZ čj. 797/1932.

Böhm J 1932c.: Žitětín, o. Jičín.  NZ čj. 1928/1932.

Čtverák V. - Ulrychová E. 2001: Komplex Češov (okr. Jičín) - Fenomén v české archeologii ? Archeologie ve středních Čechách 5, 365 - 404

Hájek L. 1942: Žitětín, o. Jičín. NZ čj. 1822/1942.

Hammerbauer J. 1941a: Slavhostice, o. Jičín. NZ čj. 1052/1941

Hammerbauer J. 1941b: Slavhostice, o. Jičín. NZ čj. 1048/1941

Kalferst J. - Sigl J. - Vokolek V. 1993: Archeologické přírůstky muzea v Hradci Králové v roce 1992. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 19, 5 - 19

Sangmeister 1968: Junghans S.- Sangmeister E.- Schrőder M. 1968:  Kupfer und Bronze in der frűhen Metallzeit Europas. I., Berlin

Sangmeister 1974: Junghhans S.- Sangmeister E.- Schröder M: Kupfer und Bronze in der Metallzeit Europas. II., Berlin

Sklenář K. 1992: Archeologické nálezy v Čechách  do roku 1870. Praha

Smolík J. 1880: Archaeologický sbor Musea království českého. Památky archaeologické XI. Praha

Šnajdr L. 1891: Počátkové předhistorického místopisu země české a některé úvahy odtud vycházející. Pardubice.

Ulrychová E. 2002: Polykulturní lokalita Slavhostice „Nade dvorem“ (okr. Jičín). Zpravodaj muzea v Hradci Králové 28, 54 - 62

Ulrychová E. 2003: Bartoušov, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2000. ArÚ Praha

Vojtíšek V. 1941: Libáňsko. In: Z kraje Cidliny k horní Jizeře. Jičín.

Vokolek V. 1994: Osady lužické kultury ve východních Čechách. Díl II. Hradec Králové

Zpráva … 1899: Zpráva předsednictva musejního spolku v Jičíně. Jičín

     Přílohy

1. Část kamenného kadlubu ze Slavhostic (okr. Jičín). Kresba V. Bartošová

2. Část hliněného kadlubu ze Žitětína (okr. Jičín). Kresba V. Bartošová

     Resumé

     Ve dvou lokálních archeologických sbírkách regionu jsou zachovány části dvou licích forem. První nalezená ve Slavhosticích byla zhotovena z opuky (prachovce) a byly v ní odlévány sekery pozdní doby bronzové s přímým ostřím a třemi plastickými žebry. Druhá forma (zlomek jedné poloviny) byla zhotovena z pískovce a byla používána na lití sekerek s tulejí a ouškem zdobených plastickými žebry rovněž v pozdní době bronzové.