Hrad Bučice

Neznámý hrad mezi Kopidlnem a Rožďalovicemi.

Okolnosti objevení objektu

Tuto archeologickou nemovitou památku objevil Ing. Vladimír Slavík z Prahy na podzim roku 2016.  S ním a se znalcem regionu Jaroslavem Kinským st. ze Psinic jsme 25.3. 2017 provedli terénní průzkum objektu. Při dalším průzkumu dne 28.7. 2017 byly získány zlomky keramiky umožňující předpokládat stavbu  objektu ve vrcholném středověku (spíše 13. století). Autorka si vzpomíná, že na neznámý hrad v blízkosti rozhraní východočeského a středočeského kraje ji v souvislosti s lokalizací nedaleké zaniklé vsi Varobyle asi před dvaceti lety upozornil historik umění Petr Vácha, pracovník  Památkového ústavu středních Čech. Protože lokalita leží mimo správní území okresu Jičín, na kterém muzeum v Jičíně  nebylo oprávněno provádět archeologickou památkovou péči, nebyla tehdy této informaci věnována pozornost. Lze oprávněně předpokládat, že uvedený objekt souvisí se středověkou kolonizací krajiny v okolí řeky Mrliny mezi městy Rožďalovice (okr. Nymburk) a Kopidlno (okr. Jičín, Ulrychová 2004, 159, Komentář).

Přírodní podmínky, struktura osídlení.

Základním faktorem ovlivňujícím přírodní prostřední sledovaného prostoru je řeka Mrlina. Vyvěrá z jihovýchodního okraje pískovcové Markvartické plošiny a protéká jen mírně zvlněnou krajinou Kopidlenska pokrytou hnědými půdami vzniklými pod lesním pokryvem ze sprašových návějí. Intenzivní erozní činnost této dosud neregulované řeky je patrná na profilu vysokém až 6 m tvořeném naplavenou zeminou před východním okrajem města Kopidlno. Mrlina vytéká jihozápadním okrajem okresu Jičín v nadmořské výše kolidující mezi 215 - 210 m n.m. směrem k Rožďalovicím. Při opakovaných záplavách vytvořila kolem svého toku rozsáhlé nivní louky. Vysoko nad nimi  na svazích bylo zjištěno jen osídlení v neolitu (např. na k.ú.  Keteň a Drahoraz, okr. Jičín). Do nivy Mrliny založili svá sídliště nositelé kultur popelnicových polí (např. k.ú. Bartoušov, okr. Jičín).  Na svazích nad nivou  a zčásti i na její ploše jsou dnes vesnice a obdělávaná pole. Kopidlensko svými přírodními podmínkami a množstvím nálezů již souvisí se severovýchodním okrajem Polabí.  Všechny v tomto textu sledované katastry okresu Jičín jsou polykulturními lokalitami. V Kopidlně byla z množství archeologických nálezů vytvořena cenná archeologická sbírka. Intenzitu osídlení Rožďalovic a jejich blízkého okolí dokládá zatím výrazně menší počet zjištěných sídel a movitých nálezů.

Na všech druzích map je ve sledované oblasti patrné postupné kácení lesů kolem centrálního sídliště (města) a zakládání sítě vesnic v jeho okolí. Na Jičínsku je vzdálenost mezi vesnicemi průměrně 1,5 - 2,5 km  (Ulrychová 2004, 137). Vzdálenost mezi dvěma sídlišti větší než 3,5 - 4 km již indikuje zaniklou vesnici. Pásy lesů vzájemně oddělují i v současnosti mikroregion Libáň, Kopidlno a Rožďalovice.

V pravěku bylo jen možné respektovat nepravidelný průtok vody řeky Mrliny a zaplavovaná území. Tato dosud neregulovaná řeka vytváří až 1 km široký pás nivních luk. Její  voda byla ve středověku a v 17. století využita na stavbu převážně velkých rybníků.  U severovýchodního okraje vsi Mlýnec je zaniklý rybník plochy 210 ha.  U opačného okraje této vsi je další velký rybník zvaný Zrcadlo.  Severovýchodně od Rožďalovic je v okraji katastru u hranic mezi východními a středními  Čechami rybník Lohovský, Bučický (zde i stejnojmenný mlýn) a další menší rybník zbudovaný pod prameništěm vody u vodní spojnice mezi vodnatým Libáňským potokem a Mrlinou. Nadmořská výška v těchto místě klesá pod 200 m n.m. Les mezi železniční stanicí Mlýnec a Rožďalovice prostoupený loukami a plochami s rákosím, kterým vede železniční trať z Kopidlna do Nymburku, je vždy na jaře dlouhodobě zaplaven vodou. Na těchto loukách jsou patrné zásahy v podobě lineárních svodnic vody.

Poloha, lokalizační údaje.

Jižně nad Bučickým rybníkem (ppč. 635, k.ú. Rožďalovice)  a  jihovýchodně od Bučického mlýnu je soustava několika výrazných kopcovitých návrší. V severozápadním okraji tohoto výšinného útvaru byla objevena vrcholová plošina, jejíž severozápadní část je opevněná valem a příkopem. Místo je  pokryto  řídkým lesem asi desetiletých listnatých a jehličnatých stromů a je těžko prostupné. Na jaře 2017 zde byl proveden průklest vzrostlých stromů, pořezaná vegetace byla ponechána na místě. Pomístní názvy tohoto lesa na uvedených kopcovitých návrších jsou Na Varabuli, Na židovském či Na hrádku. Opevněný objekt leží v lese, který je  jihozápadním okrajem lesního komplexu Křešický les ((ZM 1 : 10 000,   13 - 12 - 14, 3:273, lesní ppč. 606/1 k.ú. Rožďalovice, okr. Nymburk, příloha 1, 2). Fortifikace byla zbudována na severozápadním okraji návrší v místě otevřeném k severozápadu. Z tohoto směru převážně vane vítr a přicházejí vodní srážky. Údolí stejné orientace vůči světovým stranám s rybníky Bučickým a téměř zaniklým rybníkem Lohovským je chladným místem s častými mlhami. Jedná se o místo s poměrně nepříznivými klimatickými podmínkami k trvalému osídlení.

Popis objektu.

Opevněná vrcholová plošina převyšuje okolní nivní louky  a povrch rybníků i řeky Mrliny až  25  m (příloha 4,5). Návrší je tvořeno slínovci (coniak) a křemitými pískovci. Fortifikace má nepravidelně oválný tvar, nejlépe je zachována její západní a jižní část. Příkop je patrný pod vrstvou spadaného listí jako vnější mělká prohlubeň nejvýše do hloubky 1 m. Jeho severní úsek je svodnicí vody, která odplavila přilehlou část hlinitého valu a vnějšího svahu. Val je vysoký 60 - 90 cm, jeho délka je téměř 400 m,  vnitřní plocha měří  1,1 ha. Vše v nadmořské výšce 218 - 223 m (příloha 3,6,7).  Na žádném místě nebyly patrné stopy po vstupu na opevněnou plochu.

V místech vývratů menších pařezů byl prohlédnut odkrytý terén, pod vrstvou listí je 40  a více cm šedé lesní půdy  až na kamenné podloží.  Ani vně fortifikace ani na vnitřní ploše nebyla zjištěna kamenná destrukce či volné kameny, které by mohly být stavebním materiálem. Nebyly zjištěny ani  žádné jiné stopy po vnitřní zástavbě. V jediném z provedených šesti mikrovrypů byly 28. 7. 2017 na ploše asi 0,75 m² z hloubky přibližně 15 - 20 cm získány tři zlomky hliněných nádob (Muzeum východních Čech v Hradci Králové, reg. č. 95/2017). Místo nálezu leží uvnitř opevněné plochy asi 2 m jižně od vnitřního okraje znatelně erodovaného úseku severního valu. V dalších vrypech byly nacházeny různě velké  zlomky opuky  a křemenných valounů.

Popis movitých nálezů (příloha 8): 1. Zlomek okraje: šedý střep s příměsí jemného písku, povrch světlehnědý, okraj zesílený vzhůru vytažený uvnitř ukončený rýhou, 24 x 19 mm. 2. Zlomek vykloněného vně zesíleného okraje, šedý střep, povrch šedohnědý na povrchu otřený, 48 x  18 mm. 3. Zlomek z výduti nádoby, šedý střep s příměsí jemného písku, povrch červenohnědý, vnitřní povrch světlehnědý, bez výzdoby, 24 x 24 mm. Datace: vrcholný středověk, spíše 13. století.

Osídlení v okolí

V blízkosti Mrliny bylo pravěké, raně středověké a vrcholně středověké osídlení zjištěno  na katastrech Kopidlno a Mlýnec (okres Jičín) a Rožďalovice (okres Nymburk). Jedná se  o krajinu, jejíž osou je právě tato řeka a její četné přítoky. V několika pravěkých i středověkých obdobích byla osídlována i její niva. Vzdušnou čarou je vzdálenost mezi oběma městy - Kopidlnem  a Rožďalovicemi -  necelých 7 km.

Katastr Kopidlno.

V mírně zvlněné krajině vytvořila Mrlina od svého pramene a podél svého koryta rozsáhlé pozemky z naplavené zeminy, na kterých je i v současnosti zjišťováno osídlení z neolitu, mladší a pozdní doby bronzové a od začátku mladší doby hradištní do dnešní doby. V archeologické sbírce města Kopidlna (uložena v muzeu v Jičíně)  se z prostoru Kopidlno - Rožďalovice zachovaly početné movité archeologické nálezy datované od začátku mladší doby hradištní až do prvních písemných zpráv ze 14. století. Větším souborem nálezů je keramika ze řadového kostrového pohřebiště od roku 1876 postupně zničeného při stavbě železniční trati v poloze U stínadel (či Stínadla,  tj.  západní okraj ulice Tomáše Svobody  poblíž železniční trati a nádraží). Celá nádoba, velké části dalších nádob zdobených jednoduchými volnými nízkými vlnicemi, liniemi, šroubovicí a množství zlomků z obdobných nádob pocházejí z tohoto pohřebiště, přestože některé z nich nemají toto místo uvedeno jako místo nálezu. Další početné nálezy odtud jsou z vrcholného středověku (keramika, železa - převážně militaria).  V Národním muzeu v Praze jsou uloženy dvě bronzové záušnice z mladší doby hradištní (inv. č. 54 799 - 57800). Počet hrobů na uvedeném pohřebišti lze odhadnout na několik desítek ( Smolík 1882 - 1884, 26, Anonym 1885 - 1886, 45, Matiegka 1892, 41 - 46, 109 - 118, 221 - 228).  Obdobná keramika byla nalezena při stavbě železniční přípojky k cukrovaru v letech 1923 - 1925 jihovýchodně  od předchozí lokality. Vrcholně středověká keramika pochází ze sběrů v prostoru mezi novou čističkou odpadních vod (stavba 2012 - 2013) a železniční stanicí (Novák 2014, 215).

Katastr Mlýnec.

Nad jižním okrajem nivy Mrliny na mírně zvýšeném místě v severním okraji zástavby vsi Mlýnec byl na pozemku ppč. 40/3 při stavbě rodinného domu vysbírán soubor raně středověké, vrcholně středověké a raně novověké keramiky. Katastr vsi Mlýnec je polykulturní lokalitou s nálezy od starolineární kultury včetně do novověku.

Zaniklá ves Varobyle byla lokalizována jižně od hospodářského dvora Filipín v okraji nivy Mrliny. Jedním z vodítek k její lokalizaci  byl  přenos  jména Varobyle  (Varbule, Na Varabuli) na okolní louky. Přesné místo s nálezem souboru pravěké, raně středověké a vrcholně středověké keramiky vymezil roce 1992  Jiří Slavík z Památkového ústavu v Pardubicích. Zlomky nádob sesbíral na ploše asi 100 x 50 m. Ves Varobyle stála asi 500 m západně od hospodářského dvora Filipín, asi 200 m jižně od hřbitova v Mlýnci. Na mapách z poloviny 20. století je v těchto místech patrný prameny vody. Zlomky nádob dokládají sídliště z mladší doby hradištní, vesnici ze 14. a 15. století, poté hiát v osídlení v 15. /16. století (husitské války ?, povodeň ?), obnovu ještě v 16. století a opětovný zánik během třicetileté války. Uvedené nálezy jsou uloženy v muzeu v Jičíně (inv. č. 4848 - 4901, Ulrychová 1995, 208, táž 2004, 158 - 159). Panské sídlo - kruhová tvrz - byla postavena u severního okraje této vsi ulicového typu zástavby (přibližně 10 usedlostí, zdroj : Geoportal).  První písemná zmínka o této tvrzi a jejím majiteli je k roku 1408.

Katastr Rožďalovice.

Úplný přehled o osídlení a o všech získaných movitých archeologických nálezech obsahuje nálezová zpráva Z. Sedláčka ze záchranného archeologického výzkumu na stavbě plynofikace Rožďalovic a okolních vsí v roce 2004 (Sedláček 2005). S první písemnou zmínkou o sídlišti v Rožďalovicích k roku 1223 korespondují nálezy ze 12. a 13. století objevené během uvedené stavby na jižní a severovýchodní straně náměstí v okrajích s ulicemi Husova a Rechtorysova (před domy čp. 99 a čp. 100) a dále před domem čp. 57. Návrší s kostelem a zámkem stojí na vysoké ostrožně nad trojúhelníkovitým náměstím. Zde je předpokládáno nejméně jedno panské sídlo snad již ve 13. století (Kuča 2004, 433 - 438). Na katastru Podolí u Rožďalovic ,v blízkosti hřbitova, bylo zničeno raně středověké kostrové pohřebiště.

Diskuse.

Popisovaný objekt nebyl dosud publikován. Poloha mimo sídliště  na málo přístupném místě  a velikost opevněné plochy svědčí pro zamýšlenou stavbu hradu, nikoli tvrze či dvorce. Lze předpokládat, že hrad by mohl souviset s vrcholně středověkou kolonizací území v blízkosti Mrliny a  jejich přítoků. O tomto opevněném sídle není zachována žádná písemná zpráva. Pouze tři drobné zlomky keramiky datují existenci objektu do vrcholného středověku, spíše do 13. století.   

Analogická situace byla zjištěna a dokumentována jihovýchodně od vsi Mladějov (poloha zvaná Hrádek na ppč. 299/1, okr. Jičín). Na soliterním bazaltovém návrší poškozeném lomem a obtékaném potokem je dosud patrné zanikající opevnění mělkým asi 2 m širokým příkopem a s ním souběžným valem.  Z místa plochy necelého 1 ha nejsou k dispozici zatím žádné movité archeologické nálezy (Waldhauser 2000, 115) ani písemné zprávy. Velmi pravděpodobně  jedná o hrad starší než je vesnice Mladějov (písemná zmínka o ní k roku 1358) a v ní postavenou tvrz. Její sklepy jsou dosud součástí dnešního zámku.

Údaje o  Hrádku v Mladějově jsou částí nedávno publikovaného  příspěvku o předpokládaných panských sídlech na dominantních návrších Jičínska, kde bylo movitými nálezy  či zjišťovacím výzkumem potvrzeno osídlení ze 13. století (Ulrychová 2016a). Naprostá většina těchto objektů zanikla při stavbě mladšího sídla (např. hrad pod zámkem Humprecht v Sobotce, hrad na kopci Železný jižně od Železnice). Unikátem mezi těmito objekty je připravená  fortifikace a plošina pro zástavbu kolonizačního centra hradu Bezník (k.ú. Borek). Na dalších místech byly objeveny alespoň movité nálezy (hrad Brada u Jičína). Nadzemní relikty fortifikace či stopy po vnitřní zástavbě jsou zachovány na hradu Pustohrad u Hořic. Zjišťovacím výzkumem byl datován hrad Spařence u Markvartic,  hrad Nebákov (k.ú. Roveň), hrad Hrádek u Šárovcovy Lhoty a Šluspark u Úhlejova. Poslední uvedený hrad je považován za centrum  kolonizace německých rytířů z Miletína podobně jako výše uvedený  hrad Bezník.

Opevněný objekt nad Bučickým rybníkem považuji za krátkodobě využité sídlo majitele území v blízkosti řeky Mrliny, který je měl v úmyslu kolonizovat. Nejspíš se mu to nezdařilo, a to  z několika možných důvodů (nepříznivé klimatické podmínky, brzká smrt majitele hradu bez dědiců apod.). Navrhuji jej nazývat hrad Bučice vzhledem k poloze nad Bučickým rybníkem nedaleko Bučického mlýna (poznámka).

Závěr.

O uvedeném opevněném sídle nejsou k dispozici žádné písemné zprávy. Tři dosud nalezené zlomky keramiky nevylučují existenci tohoto místa ve 13. století.

Soudobé osídlení krajiny mezi Kopidlnem a Rožďalovicemi trvale významně ovlivňuje dosud neregulovaná řeka Mrlina. Na území delší osy sedmi kilometrů existuje v mezi oběma městy jediná vesnice. Druhá zanikla nejdéle během třicetileté války. Přírodní podmínky a zjištěná sídlištní situace dovoluje uvažovat o nezdařené kolonizaci krajiny zatížené nadbytkem vody. Majitel nejspíš nevěděl nic o přírodních podmínkách krajiny, kterou mohl získat i darem. Nestabilní rozsah území vhodného k trvalému osídlení a k zemědělskému využití  a  klimaticky výrazně nepříznivé podmínky prvního dvacetiletí 14. století mohly vést k opuštění nejspíš narychlo postaveného opevněného sídla - kolonizačního centra. Navrhuji pro ně název hrad Bučice. Jičínsko i Rožďalovicko má četné písemné údaje ke vsím, městům a hradům běžně až od 30. let 14. století  (s několika vyjímkami pro 13. století).  

EXKURZ.

Lokalizace názvů Varobyle, Varbule, Na Varbuli na katastrech Kopidlno (okres Jičín) a Rožďalovice (okr. Nymburk).

Ve výše uvedeném textu byly tyto názvy použity pro několik míst:   

1. Název Varobyle - Varabule - Varbule se týká zaniklé vesnice lokalizované na katastru Mlýnce u Kopidlna (okres  Jičín, viz výše).

2. Po zániku této vsi byl pomístní název ve tvaru Na Varbuli  přenesen na louky v místě zaniklé vsi jižně od vsi Mlýnec, ale podle místních pamětníků i na nivní louky severně odtud za  řekou Mrlinou.

3. Dále byl název ve znění Na Varabuli použit pro část lesa, kde byl lokalizován nově zjištěný objekt.

4. Naposled se název Varobyle objevuje v databázi lokalit ArÚ v Praze a na mapě Klubu českých turistů jako místo údajně zaniklé tvrze s nálezem movitých archeologických předmětů z provedeného výzkumu (!). Místo jsem ověřila 28.7. 2017 spolu s J. Kinským st. Na místě jsme zjistili soustavu celkem čtyř do oblouku lomených lineárních násypů z hlíny obklopujících dvě svodnice vody. Vše na ploše zaniklého Lohovského rybníku (ZM 1:10 000 13 -12 -14, 73: 282). Ten byl samostatnou vodní nádrží oddělenou od Bučického rybníku hrází. Další hráz oddělovala Lohovský rybník od zamokřeného údolí, které se stáčí k jihu až k železniční trati Jičín - Nymburk. Pro tuto trať byl zaplavovaným lesem a loukami zbudován vysoký násep, trať délky 45 km byla postavena mezi  květnem a listopadem 1881 (Mapy.cz 19. století). Po zániku společné hráze Lohovský rybník postupně zaniká splavovanou zeminou i  erozí břehů a porůstá rákosem. Nad oběma rybníky (Bučickým a Lohovským) vede lesní cesta. Těsně nad oběma svodnicemi vody a touto cestou je na několika místech výrazně odtěžen vysoký svah.  Zemina odtud byla využita na stavbu vodního díla - dvou svodnic vody -  nejspíš k ochraně náspu uvedené železniční  trati snad již v roce 1881. Stavbou obou svodnic je voda po spádu vedena do průtočného Bučického rybníku a dál do Mrliny. Obě svodnice vody jsou dobře patrné na základní mapě 1:10 000. Jejich stavbu jako vodního díla potvrdil místní porybný náhodně kontrolující Bučický rybník a jeho okolí.

Poznámka.

V souvislosti s návrhem pojmenovat tento zaniklý hrad názvem Bučice si autorka ověřila frekvenci tohoto názvu pro sídliště v Čechách a na Moravě. Existují pouze vsi Dolní Bučice a Horní Bučice. Název pro uvedený opevněný objekt - hrad Bučice  - lze vztáhnout  k obdobně pojmenovanému mlýnu a rybníku.

LITERATURA

Anonym 1885 - 1886: Z Kopidlna. Památky archaeologické XIII, 45. Praha.

Kuča K. 2004: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Praha.

Matiegka J. 1892: Hroby se skrčenými kostrami v Čechách. Český lid I. Praha.

Novák M. 2014: Přírůstky AO muzea východních Čech v Hradci Králové v roce 2012. Archeologie východních Čech 7, 206 - 228. Hradec Králové.

Sedláček Z. 2005: Zpráva o archeologických pracích provedených roku 2004 v k.ú. Hasina, Ledečky, Podlužany, Podolí, Rožďalovice a Zámostí při plynofikaci obce Rožďalovice, okres Nymburk. Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu v Praze v.v.i.  čj. 1501/2005.

Smolík J. 1882 - 1884:  Dvě česká pohřebiště z XI. století. Památky archaeologické XII, 14 - 26. Praha.

Ulrychová E. 1995: Mlýnec, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1990/2. ArÚ Praha.

-"- 2004: Soupis zaniklých středověkých vsí na Jičínsku. Z Českého ráje a Podkrkonoší 17, 135 - 165. Semily.

-"- 2016 a:  Výšinné polohy Jičínska s nálezy ze 13. století. Castellologica Bohemica 13, 399 - 407. Praha.

-"- 2016 b: Keramický soubor ze 13. století z návrší zámku Humprecht v Sobotce (okr. Jičín). Castellologica Bohemica 13, 393 - 397. Praha.

Waldhauser J. 2000: Mladějov, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1998. ArÚ Praha.

Přílohy.

1. Území mezi Rožďalovicemi  (okr. Nymburk) a Kopidlnem (okr. Jičín).  Mapy.cz.

2. Rožďalovice, okr.Nymburk. Okolí hradu Varobyle. Mapy.cz.

3. Rožďalovice, okr. Nymburk. Opevněný objekt - hrad Varobyle v poloze Na hrádku, Na Varbuli). Mapy.cz.

4. Rožďalovice, okr. Nymburk. Profil návrší  hradu Varobyle  Z → V.

5. Rožďalovice, okr. Nymburk. Profil návrší hradu Varobyle  S → J.

6. Rožďalovice, okr. Nymburk. Hrad Varobyle. Úsek fortifikace nad údolím řeky Mrliny. Foto V. Slavík.

7. Rožďalovice, okr. Nymburk. Hrad Varobyle. Severozápadní úsek fortifikace. Foto V. Salvík.

8. Rožďalovice, okr. Nymburk. Hrad Varobyle. Zlomky keramiky (1:1).