Hradiště a výšinné polohy lidu popelnicových polí na Jičínsku

HRADIŠTĚ A VÝŠINNÉ  POLOHY LIDU POPELNICOVÝCH POLÍ NA JIČÍNSKU

     1. ÚVOD

     Na ploše okresu Jičín byl zjištěn poměrně značný počet výšinných poloh opevněných  a osídlených v pravěku a raném středověku. Z nich pravěké jsou datovány  pozdní doby bronzové  (Ha B, 7 hradišť),  jedno hradiště do starší doby železné (Ha C) a jedno do jejího mladšího úseku (Ha D). Hradiště lidu popelnicových polí jsou nejstaršími zachovanými opevněnými sídly regionu.

      První část tohoto příspěvku tvoří údaje o devíti hradištích a čtyřech výšinných polohách. Jeho druhá část je katalogem nálezů datovaných  od mladší doby bronzové až po počátek laténu.  Tato část byla revidována a často i doplněna o  nálezové okolnosti.

 

     2. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY, GEOMORFOLOGIE

     2.1. Současný stav

     Krajina Jičínska, severovýchodní okraj české křídové tabule, je tvořena několika krajinnými typy. Sever a severovýchod  pokrývají kopce podkrkonošské pahorkatiny. Severozápadní část regionu tvoří pískovcové skalní město - Prachovské skály a další skalní útvary Sobotecka. Jihozápadní část tohoto regionu je severním okrajem Polabí. Jihovýchodní části dominuje mohutný pískovcový hřbet zvaný  od severozápadu po částech Mlázovický, Hořický a Vřešťovský.   

     Hlavním tokem sledovaného regionu je řeka Cidlina, do které ústí většina toků nižšího řádu. Mlázovický/ Hořický/ Vřešťovský chlum je v severojižním směru přerušen řekami Javorkou a  Bystřicí. Západní okraj Jičínska patří do povodí Jizery, do níž vtéká říčka Klenice, jihozápadní část regionu odvodňuje Mrlina (Leština).

     Půdní pokryv regionu od neolitu tvořily početné sprašové návěje a sprašové půdy vytvořené na poměrně velkých plochách. V současnosti jsou na nich převážně hnědé půdy středoevropského typu. Méně se v regionu vyskytují půdy podzolové a rendziny.

     Průměrná roční teplota na Jičínsku činí 7,5^o C a průměrné roční srážky kolísají kolem 700 mm (GENEREL SES 1992). Podle rekonstrukční geobotanické mapy byly v tomto regionu  původní lesy dubohabrové, nivy toků byly porostlé olšinami. Ještě v současnosti jsou na několika místech (např. na jižních svazích Prachovských skal) zachovány ostrovy bukových porostů.

 

      2.2. Přírodní podmínky v mladší a pozdní  době bronzové a ve starší době železné

       Toto období náleží  ve střední Evropě  periodě subboreálu. Ten je v tomto časovém úseku charakterizován vyšší průměrnou roční teplotou než dnes (o 1 - 2º C)  a delším trváním suchého počasí v létě. Od mladší doby bronzové včetně docházelo k výrazné svahové erozi a hromadění svahovin ve svazích,  údolích a při tocích řek. Vznikaly tak nové půdy (nivní, ssuťové). Novými půdami byly na místech po výraznějším odlesnění pseudočernozemě (černavy).

      Teplá a suchá období vedla k omezení záplav, pravěká sídliště jsou zjišťována v blízkosti řek.

    Postupně se zmenšovala plocha lesů, tehdy smíšených doubrav a vytvořily se vegetační stupně tak, jak je známe  i v současnosti. Horní hranice lesa ležela  výše o 200 - 300 m než dnes. Mnohé výšinné opevněné polohy tehdy na nezalesněných  polohách jsou v současnosti zalesněny.  I v jejich okolí je nutné předpokládat volnější nezalesněnou krajinu (Ložek 1973,  241 - 262, 303 - 307).

 

       3. HRADIŠTĚ

      V tomto příspěvku jsou publikována hradiště a  výšinné polohy kultur lidu popelnicových polí  zjištěná (v jednom případě pouze z části) na ploše okresu Jičín a jejich zázemí (příloha 1).

     Předmětem dřívějšího zpracování části výšinných opevněných poloh Jičínska byla  pravěká hradiště znovu opevněná a využitá k sídlení v raném středověku (Ulrychová 2001). Při prováděných zjišťovacích archeologických výzkumech a sběrech zaměřených na hradištní osídlení byly zjišťovány archeologické situace a nálezy z mladší a pozdní doby bronzové a ze starší doby železné. Několik hradišť a výšinných poloh (hradiště Konecchlumí, Osek/Sekeřice, Sedliště/Hřmenín, výšinná poloha v Údrnické Lhotě a kopec Zebín) bylo podle dosavadních nálezů opevněno nebo využito pouze nositeli kultur popelnicových polí.

 

     3.1. ČEŠOV

     3.1.1. POLOHA

     Soubor archeologických nemovitých památek Češov (fortifikace, mohylová pohřebiště a obdélné náspy) vznikl v okolí nejvyššího bodu češovské tabule (kóta 321 m n. m.) v nadmořské výšce 300 - 321 m n. m. Fortifikace hradiště Češov  (53,1078 ha plochy hradiště) uzavírá území rozlohy přibližně 37 ha, které je ohraničeno vně jihozápadního a severozápadního úseku fortifikace zřetelně strmějšími  svahy.  Valy  jsou  dlouhé  téměř  3  km  a  jejich  objem byl propočítán přibližně na 494 200 m³ (Šikýřová - Ulrychová 2002). V okolí fortifikace (celé katastrální území Češov, Slavhostice a Vršce) byly zjištěny četné polykulturní lokality osídlované opakovaně ve všech obdobích pravěku, raného i vrcholného středověku. Z vrcholové partie češovské tabule lze přehlédnout krajinu  ke Krkonoším a opačným směrem  daleko do Polabí.

     3.1.2. POPIS

     Plocha uvnitř fortifikace (s vyjímkou západní a východní části) a částečně i vně valů je zalesněna, východní část vnitřní plochy je oraným polem. Západní část fortifikace ohrazuje prameniště vody zvané Prasečí rynek. Jižně pod hradištěm vyvěrají další dva prameny. Půdní pokryv v okolí valů tvoří hnědé hlíny a sprašové návěje na podloží slínovců a opuky.

     Předpoklad, že češovské valy jsou hradištěm lidu popelnicových polí vyslovil již V. Vokolek (1993, 2).  Na geodetickém plánu, zhotoveném v zimě 1995 - 1996,  je v jihozápadní části hradiště odlišná fortifikace (3. fortifikační linie podle Čtverák - Ulrychová 2001, 380, obr. 7 nahoře). Jedná se  o val a příkop zřetelně odlišný od ostatní části zachovaných valů a příkopů (Ulrychová 2001, s. 4). Plocha (D) vymezená tímto menším valem a mělkým příkopem a příslušnou částí jižní obvodové fortifikace měří 4,1010 ha.  Tři zaměřené meze jsou  hranicemi záhonů - polí, tato část češovského hradiště je relativně suchá (bez stojící vody zejména najaře). Bez pozdějších zásahů zůstal západní (šíře mezi 15 - 20 m) a severní (šíře včetně příkopu 17 - 19,5 m)  obvod plochy D tvořený valem a příkopem. Východní část této fortifikace (šířky včetně příkopu 16 - 20 m) je mimo dva recentní zásahy prolomena vjezdem, který navazuje na cestu procházející východní oranou částí hradiště. Jižní obvod této polohy je skryt pod mohutnou jižní obvodovou fortifikací, která v této podobě tvoří  převážnou část zachované fortifikace hradiště Češov. V severozápadní části této fortifikace (značně poškozené recentními zásahy) lze předpokládat bránu.

      Další částí pravěkého hradiště byla pravděpodobně plocha B (18,7410 ha) vymezená obloukovým obvodovým opevněním (tj. 2. fortifikační linií)  a částí jižního obvodového opevnění  přístupná severní a východní  klešťovou bránou (příloha 2). Severovýchodní část této plochy je pokryta systémem mezí a teras  polí v místech mimo její vodou zaplavenou jihovýchodní a severozápadní část.  Je přirozené, že suché plochy uvnitř fortifikace byly hospodářsky využívány obyvateli blízkých vsí Češov a Vršce. Cesta mezi těmito dvěma vesnicemi vedla hradištěm.

      3.1.3. ZÁZEMÍ

      Soupis nemovitých a movitých nálezů mladší doby bronzové z okolí hradiště Češov byl nedávno uveřejněn (Čtverák - Ulrychová 2001, 387 - 389). Sídliště byla objevena v Bartoušově,  Cholenicích, Vysokém Veselí a ve Žlunicích, v pozdní době bronzové (Ha B - Ha C 1?) stál ve Velešicích dvorec. Pohřebiště (žárové hroby) byla opakovaně narušována a téměř vždy zcela zničena v Češově při stavbě kravína, v Kopidlně, ve Slatinách (za dvorem v osadě Slatinky), ve Velešicích (hrob na návsi, další hrob s bronzovým mečem u lesa). Mohylová pohřebiště zjištěná v okolí češovského hradiště nejsou zatím datována (Slatiny, Slavhostice - čtyři polohy u hradiště Češov, zcela zaniklý mohylník v Bažantnici u Volanic), jejich původ z mladší  či pozdní doby bronzové nelze vyloučit.

      V prostoru vymezeném těmito lokalitami se výrazněji kumulují nálezy bronzů - šipka s tulejí z Běchar,  náramky z Češova, depot sekery, nože a náramků, kopí a srpu z Jičíněvsi,  dále sekera s laloky a další s ouškem a tulejí z Kopidlna.  V okolí Kopidlna byl nalezen hromadný nález seker a náramků. Zlomek bronzového srpu pochází z Velešic, další depot náramků a jedné sekery ze Žeretic,  náramek a bronzový svitek ze Žlunic.

      V soupisu uváděné další nálezy jednotlivých nádob mohou pocházet ze zničených žárových hrobů. Zpracování bronzu je potvrzeno nálezy dvou neúplných kadlubů na odlévání sekerky s ouškem (Slavhostice, Žitětín).

      3.1.4. ZÁVĚR

     Češovské hradiště je prokazatelně vícedílný objekt, jehož fortifikace vznikala nejméně ve dvou časových horizontech. Jeho nejstarší podobu bylo dvoudílné hradiště vymezené druhou a třetí obloukovitou linií, východním valem  polohy zvané „Prasečí rynek“ a příslušnou částí jižní obvodové fortifikace. Vzhledem k nálezům v okolí hradiště lze oprávněně předpokládat jeho stavbu v mladší či spíše v pozdní době bronzové

 

     3.2. KAL

     3.2.1. POLOHA

     Pravěký hrad v Kalu byl postaven  včele mohutného terénního bloku na okraji Podkrkonošské pahorkatiny. Je nápadné, že kalské hradiště leží v blízkosti (ve vzdálenosti od ložisek do 8 km) dosud jediných v regionu zjištěných  zdrojů kovových rud - mědi,  stříbra  a  zlata (Morávek P. a kol. 1992, 25, 47, 122). Opevněnou polohu nadmořské výšky 374 - 489 m n.m. obtékají pod jejím jižním obvodem dva potoky (převýšení terénu  až 115 m), možné vodní zdroje pitné vody. V poloze Vala byla u plošiny zvané Kolečko pravděpodobně zjištěna cisterna (starší plán uvádí „studnu“ jako samostatný pozemek - ppč. 508). Celý terénní blok je po obvodu a na plošině zv. Kolečko  zalesněný, střední plochy polohy Vala i polohy Hradiště byly donedávna orány, v současnosti jsou zčásti zatravněny.

      3.2.2. POPIS

      Poloha Vala (plocha včetně fortifikace 6, 88 ha, nadmořská výška přibližně 470 - 489 m n.m) přírodně opevněná od západu, jihu a východu (zde zjištěna palisáda)  byla na severním obvodu uzavřena dvěma pásy fortifikace systému hradba - příkop. Z vnějšího pásu opevnění je v kratších úsecích  zachován pouze příkop zachycený při zjišťovacím výzkumu v roce 1988. Během něho bylo zjištěno  snížení povrchu terénu o 30 cm, poté byl vyhlouben příkop (asi 110 cm hluboký a přibližně 1 m široký) vnitřního pásu fortifikace. Za ním byla odkryta asi 80 cm široká berma hradby. Snížení terénu, vyhloubení příkopu i vytvoření bermy bylo datováno do starší doby hradištní. Pravěká hradba nebyla zjištěna, zanikla nejspíš při stavbě fortifikace ve starší době  hradištní. Její částí byla vrstva č. 7 pod destrukcí raněstředověké hradby a destrukční vrstvy č. 8  a  č. 6a  ve svahu severně před ní (Kalferst - Profantová 1999, 294 - 295, obr. 2). Brána pravěké nebo raněstředověké hradby nebyla při výzkumu zachycena, velmi pravděpodobně byla zničena zřízením vjezdu na pole uvnitř opevněné plochy.

      Po  odlišení úvozových cest, souvratí a nízkých „mezí“ vzniklých orbou v sedle mezi polohou Vala a Hradiště bylo zjištěno, že k poloze Vala patří opevněné předhradí s poloklešťovou bránou (svahy severozápadně a severně od polohy Vala, nadmořská výška  470 - 490 m n.m.,  plocha 11, 1 ha).

      První úsek zaniklé fortifikace předhradí byl objeven při letecké prospekci. Na leteckém snímku byl zachycen pás rozorané hlinitodřevité  fortifikace. Výrazný hnědý (a podle vlhkosti různých odstínů) až šedočervený pás hlíny je široký odhadem 50 m. Probíhá jižně nad nejužším a nejnižším místem celého terénního bloku tvořeným polní cestou (tj. ppč. 5002/1, pak dále k východu po ppč. 517 k rozcestí komunikací na ppč. 698 a 546/2).

      Pozemní prospekcí po provedeném leteckém snímkování (linie stínu stromů na a pod výrazným terénním zlomem)  byl objeven západní úsek fortifikace předhradí. Ten vybíhá do svahu k oblému  severozápadnímu nároží fortifikace polohy Vala, ke kterému je připojen. Tato  svažitá část je na několika místech poškozena norami zvířat (zejména na ppč. 514). Ve svahu asi 50 m od místa připojení k hradbě poloha Vala se tento násep stáčí k severovýchodu a jako přibližně 1,7 m vysoký val s téměř kolmou vnější stěnou vně provázenou mělkým příkopem tvoří rozhraní mezi ppč. 498/1 a 502/1. V severovýchodním cípu ppč. 498/1 tato fortifikace vybíhá dlouhým obloukem do svahu k západnímu okraji předhradí.  Proti tomuto obloukovitému tělesu je zachován nápadný útvar tvaru ostře lomeného oblouku tak, že oba vytvářejí vstupní koridor poloklešťovou bránou do předhradí hradiště.

       Východní úsek fortifikace předhradí není zřetelný, středem ppč. 546/1 k rozhraní ppč. 544/2 a 544/1 byla výrazným porostovým příznakem zachycena polní cesta. Tato část východní obvodové fortifikace předhradí je pravděpodobně skryta pod vysokou mezí v okraji lesa. Ta se připojuje k severovýchodnímu obloukovitému obvodu fortifikace polohy „Vala“ (příloha 3).

     3.2.3. NÁLEZY  Z  MLADŠÍ  A   POZDNÍ  DOBY  BRONZOVÉ

      Z polohy Vala uvádí místní sběratel a tvůrce archeologické sbírky J. Kulhánek (1980, 4) bronzovou sekerku, která je pravděpodobně nálezem  z roku 1854 (sekera s laloky) uloženým v muzeu Hradec Králové (či. 1964, Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu v Praze - dále jen NZ čj. 5387/53).  Dalším bronzem z polohy Vala je dosud nepublikovaná šipka (Tomášková 2002, 147).

     V archeologické sbírce Vřesník převedené do jičínského muzea je uložen  soubor keramiky s určením místa nálezu „Valy“. Převažují v něm nezdobené silnostěnné střepy větších hrncovitých nádob. K dataci jsou využitelné okraje velkých zásobnic, misek, koflíků  a  zdobené střepy z výduti zásobnic a misek (145 střepů, přírůstková čísla  M Jičín 1501/ 2001 - 1505/ 2001, v soupisu pro CES položky č. 25 - 30). Tamtéž je rovněž uloženo šest střepů (Ha B) a dva starohradištní střepy - nález Jana Prostředníka 31.3. 1991 z místa nálezu avarsko - slovanského nákončí (M Jičín  4842 - 4847)  a keramika ze sběru autorky  24. 3. 1999 (NZ čj. 8346/1999). Další střepy z mladší a pozdní doby bronzové a doby hradištní sebrané v roce 1992 (T. Dytrych - P. Kracík) se v jičínské sbírce nenacházejí (Prostředník - Slavík 1991 - 1992, 30). Nálezová zpráva čj. 5387/1953 uvádí již zmíněnou bronzovou sekeru (M Hradec Králové či. 1964) a střepy, které měly být uloženy ve sbírce muzea Lázně Bělohrad (v roce 1990 nezjištěny). V soukromé sbírce v Tetíně (1994) je uloženo šest střepů z pozdní doby bronzové sebraných 23. 5. 1994 v poloze Vala (foto M Jičín, č. negativu 4301).   Keramika z pozdní doby bronzové nalezená spolu s nákončím se šupinovými motivy byla uložena v Archeologickém ústavu v Praze (Hrnčíř - Justová 1987, 74 /c).

      Další nálezy jsou uloženy v muzeu královéhradeckém. K již uvedené bronzové sekerce byly přidávány nálezy ze sběrů  pracovníků AO MVČ v Hradci Králové (Sigl - Vokolek  1984a, 47,  Sigl 1989, 76) a archeologického výzkumu jimi realisovaného v roce 1985 a 1988 (Kalferst - Sigl - Vokolek 1986, 59 - 69, Kalferst 1989, 28 - 31). Pravěké nálezy datují vznik a existenci kalského hradu do počátku pozdní doby bronzové (1. stupeň kultury slezskoplatěnické - Ha B1).

     3.2.4. ZÁZEMÍ

    O jediných  nálezech z mladší nebo pozdní  doby bronzové (?) mimo hradiště Kal z  polohy Skalka (jihovýchodně od vsi Vřesník) se zmiňuje sběratel J. Kulhánek (1980,  1). Uvádí nález střepů nádob, popelnicový hrob a „obětní“ kámen.

     Do vzdálenosti 10 - 12 km nebyly prozatím v okolí hradiště Kal (s jedinou výše uvedenou, ale již neověřitelnou vyjímkou ze Vřesníka - Skalky) zjištěny žádné doklady  osídlení v mladší nebo pozdní době bronzové.

     Hradiště bylo k sídlení využito i v laténu. Nálezy Dr. Turka roku 1954 nebyly publikovány, v Národním muzeu v  Praze je nebylo možné zjistit. Laténský objekt a movité nálezy sídlištního charakteru byly zjištěny při výzkumu 1986 a 1988 (Kalferst 1996, 8).  Prozatím zůstávají nepublikovány. Posledním nálezem z doby laténské je železná sekera s obloukovitým ostřím (M Jičín či. 7736) nalezená v blízkosti polohy zvané Kolečko.

     3.2.5. ZÁVĚR

     Pravěké hradiště v Kalu je dvoudílným objektem, poloha Vala je vnitřní částí hradiště, svahy severně od ní předhradím. Z hradiště pochází bronzová sekerka, šipka a několik souborů keramiky datovatelných do  pozdní doby bronzové.       

     Do  vzdálenosti 12 km od hradiště nebylo v jeho okolí zjištěno žádné osídlení z mladší či pozdní doby bronzové. Nápadná je však skutečnost, že hradiště bylo postaveno v blízkosti jediných ve středověku využívaných ložisek kovů (měď, zlato, stříbro) v regionu při samém okraji zasídlené krajiny.

 

     3.3. KONECCHLUMÍ

     3.3.1. POLOHA

     Předmětem publikace jsou výsledky terénního průzkumu  provedeného po publikaci dvou blízkých objektů zjištěných v poloze Hůra (Vencl - Vokolek 1974, Ulrychová 2000b, 261 - 262).

     Hradiště na Konecchlumské „Hůře“ bylo postaveno včele severozápadní části mohutného Mlázovického/ Konecchlumského hřbetu nazvaného dále k jihovýchodu  Chlum  Hořický a Vřešťovský. Pod čelem Konecchlumské hůry se spojují dvě komunikace. Z  jihovýchodu cesta zvaná ve středověku Hradecká  a od severovýchodu cesta z Mlázovické kotliny a od Lázní Bělohradu. Pod názvem první z nich pokračuje tato komunikace dále k severozápadu k Železnici a k Turnovu.

     3.3.2. POPIS  -  POLOHA II.

     Plocha uzavřená fortifikací publikovaná (Vencl - Vokolek 1974, 341 - 343) jako hradiště II.  (včetně fortifikace 2,65 ha) v nadmořské výšce 379 - 387 m je i v současnosti zalesněna. Datovací materiál byl získán  sběrem a očištěním stěn fortifikace v místě jejího narušení hřebenovou turistickou cestou. Současný stav objektu odpovídá popisu publikovanému v roce 1974. Po průzkumu a přehodnocení polohy I. připojuji k tomuto objektu příkop a násep zachovaný západně od fortifikace polohy II, které vymezují plochu přibližně 0,5 ha jako další část hradiště ( tj. polohy II). To bylo nálezy keramiky datováno do III. stupně kultury slezskoplatěnické. Jeho zánik požárem mají autoři za prokázaný nálezem do červena spálených kamenů uvnitř fortifikace.

     3.3.3. POPIS  - POLOHA I.

     Západně od  hradiště – polohy II (Vencl - Vokolek 1974, 339 - 340, 345)  byla   vymezena druhá opevněná poloha. Autoři však nevzali dostatečně v úvahu geologické podmínky místa a neověřovali možný původ terénních nerovností, které jim byly vodítkem pro vymezení polohy I. jako druhého hradiště.

      Podložím čela Konecchlumské Hůry je  kaolinický kvádrový pískovec. Tento kámen je považován za technicky kvalitní a vhodný pro stavební účely, protože je mimo jiné i snadno opracovatelný. V místě, kde byla vymezena poloha I, se rovněž nacházejí vrstvy a kameny pískovce hnědé barvy, které prostupují napříč vrstvami pískovce kvádrovitě se odlučujícího (Soukup 1935, 5 - 8).         

      Jižní a západní obvod polohy I  je identický se zářezy vzniklými těžbou pískovce na jižním a jihozápadním svahu Hůry. Zářezy probíhají přibližně po vrstevnicích s přerušením těžby v místě plošin pro ukládání vytěženého kamene (?). Všude na povrchu těžebního areálu se i v současnosti běžně vyskytují pískovcové kameny zabarvené do červenohněda kysličníky železa a mědi. Zřetelně se liší od skutečně přepálených pískovcových kamenů porézní až houbovité struktury všech barev spektra. 

      V Konecchlumí stojí kamenný kostel, škola, fara a velký hospodářský dvůr (včetně raně novověké tvrze) a další kamenné  objekty.  Pískovec byl na Hůře těžen i pro stavby v blízkých obcích (např. v Kovači). V obci bylo ověřeno, že v případě potřeby nového kamene  na stavbu bylo lámáno na Hůře.

      Údajná fortifikace hradiště I byla na několika místech jižním a jihozápadním obvodu  ověřena odkrytím stupně považovaného za příkop fortifikace. Jedná se o výrazně lomený, přibližně pravoúhlý zářez  do svahu vzniklý těžbou pískovcových kvádrů.

      I úvahy autorů první publikace (Vencl - Vokolek 1974, 346) o zcela vyjímečné existenci dvou tak blízkých opevněných poloh a jejich možném chronologickém vztahu nepřinášejí žádné logické a pravděpodobné vysvětlení. Potvrzují však intenzivní těžbu kamene dosud  zřetelnou v podobě zářezů, jam a výsypů v prostoru mezi hradištěm tj. polohou II) a jimi uvedenou polohou I.

      3.3.4.  ZÁZEMÍ

      Dva náspy zachované jihovýchodně od fortifikace poblíž hlavní hřebenové cesty mohou být mohylami. Dalších šest náspů podobných mohylám leží v poloze „Nad prameny“ zvané i „Vlčí jámy“  na k.ú. Mlázovice. Přirozeně je lze ověřit pouze archeologickým výzkumem.

      Ze širšího okolí hradiště Konecchlumí je bez nálezových okolností  v archeologické sbírce M Jičín uložen malý soubor keramiky až z Ostroměře datovaný do starší doby železné (či. 610 - 612, 615, 3314). Jako halštatské bez přesnějšího určení označil S. Vencl zlomky keramiky nalezené v kulturní vrstvě zjištěné jižně od silnice Jičín - Hradec Králové. Korál s očky ze zahrady Johnových v Sobčicích (z blízkosti domu čp. 14) je datován až do závěru starší doby železné (o obou nálezech Vencl 1973, 34).

      3.3.5. ZÁVĚR

      Na Konecchlumské Hůře, strategicky výrazně výhodném místě nad hlavní komunikací regionu a místě dalekého dohledu, bylo zbudováno jedno dvoudílné hradiště. V blízkém okolí Hůry nebylo zatím zjištěno žádné s ním současné osídlení.

 

      3.4. OSEK (okr. Nymburk) - SEKEŘICE (okr. Jičín)

     3.4.1. POLOHA

     Polohou v regionu i datací zatím jediné hradiště leží v západní části ostrohu na plošině zvané „Na kostele“ (lidově Kostelík) v okolí koty 298,5 m n. m převážně na katastru Osek (okres Nymburk). Dnem příkopu prochází rozhraní katastrů Osek a Sekeřice (okres Jičín) tak, že západní část příkopu  a  hradiště leží na katastru obce Osek.

     Plošina je nejvyšším bodem výrazného severojižního pásu mohutného terénního zlomu začínajícího severně odtud návrším „Na víně“ v katastru Liběšic (okres Jičín) a končícího severovýchodně od Oseka (okres Nymburk). Součástí východního okraje tohoto terénního útvaru je i češovská tabule s fortifikací Češov.

     Asi 150 m severně od hradiště vyvěrá pramen vody stékající západním směrem dnes do dvou menších nádrží. V intravilánu jižní části Sekeřic je rovněž  menší vodní nádrž a další pramen vody.

     3.4.2. POPIS

     Nepravidelně obdélná ostrožná plošina vybíhá při svém západním obvodu ve tři laločnaté výběžky. Jižní, západní a severní obvod plošiny převyšuje okolí o  25 - 30 m.  Vymezuje jej místy zachovaná hrana nebo nízký násep zaniklého obvodového opevnění.

Vnitřní opevněná plocha se východním směrem zužuje  a je uzavřena mohutnou příčnou fortifikací - valem a příkopem.Val je  dlouhý 139, 5 m,  jeho šířka  (u paty) je přibližně 32 m, výška odhadem 2,5 - 2,8 m. Ve dvou třetinách délky (od jihu) je val přerušen recentní cestou, která prochází fortifikací nejspíš na místě zaniklé brány hradiště. Vnitřní plocha hradiště měří  přibližně 1,75 ha  (osy Z - V délky 155 m a  S - J  110 m). Nejvyšší bod jednodílného objektu leží v nadmořské výšce 298,5 m v severozápadní části vnitřní opevněné plochy.

      Celé hradiště je v současnosti zalesněné a mimo cesty  porostlé keři a bylinami. Na vnitřní ploše jsou v její střední části patrné nejméně tři terasy středověkých či novověkým polí směřující přibližně od západu k východu k současnému vstupu (vjezdu). Úzké záhony přibližně obdélných polí jsou stupňovitě uspořádány k nejvyššímu  místu hradiště ležícím v severovýchodním okraji jeho vnitřní plochy.

      3.4.2. NÁLEZY

      Po oznámení  nálezu keramiky v geologické sondě vyhloubené  na vnitřní ploše hradiště  Ing. P. Rabanem v roce 1973 byl v následujícím roce proveden záchranný a zároveň zjišťovací archeologický výzkum (Sedláčková 1975, 111, táž  1974, 1976, Plesl 1976).

      Již  geologickou sondou rozměrů 1,5 x 0,5 m byl zachycen sídlištní objekt (v hloubce 0,3 m mazanicová kra, keramika, zvířecí kosti).  Při zjišťovacím výzkumu byl zachycen další  obytný objekt a získán datovací materiál, který autorka výzkumu datovala do  horizontu Ha D/L A.

      3.4.3. ZÁZEMÍ   

      V okolí  této opevněné polohy (severně od ní) bylo zjištěno pozdněhalštatské sídliště v Češově (poloha „U transformátoru“) a ve Slavhosticích (poloha „Na ostrově“, Vokolek 1992, Ulrychová 2000a, 37 - 38, Ulrychová 2000d). Pás  území s nálezy stupně Ha D se směrem k severu zužuje, pokračuje podél řeky Cidliny a končí v severním okraji sledovaného regionu v Železnici.   

      3.4.5. ZÁVĚR

      Hradiště Osek/Sekeřice představuje zatím jediné hradiště ze závěru starší doby železné (upřesnění datace E. Pleslem) v jižním okraji sledovaného regionu. Velmi pravděpodobně souvisí s pásem sídlišť zjištěným podél řeky Cidliny severně odtud.

 

       3.5. SEDLIŠTĚ / HŘMENÍN

       3.5.1. POLOHA

      Ostrožné hradiště bylo postaveno nad křižovatkou cest vycházejících z Jičínské kotliny jihozápadním směrem do Polabí a ze Sobotecka na Kopidlensko. Jihozápadně pod ostrohem vede i v současnosti  frekventovaná cesta údolím podél  hřmenínského potoka, severovýchodně pod ostrohem pak cesta  „Údolím sedmi mlýnů“ založených na říčce Leštině (Mrlině). Okolí hradiště bylo velmi intenzivně osídleno již nositeli kultury s keramikou  lineární i vypíchanou, v mladší době železné a velmi intenzivně v období hradištním.

       3.5.2. POPIS

      Ostroh se svažuje k jihovýchodu v nadmořské výšce mezi 273 - 307 m. Opevněná plocha včetně fortifikace měří 6,38 ha (osy vnitřní plochy sever - jih 450 m, východ -západ  přibližně 190 m). Úplný rozsah nejméně dvoudílného hradiště byl vymezen až při letecké prospekci  liniemi vegetace v místech zaniklé hradby (příloha 4).

     Střední pás fortifikace (příčný val a příkop, západní část obou je zaniklá)  dělí hradiště na dvě části. Severní  (asi 2/3 opevněné plochy) je polem, jižní třetina loukou. Na severním okraji je hradiště uzavřeno dvěma zcela rozoranými pásy fortifikace systému hradba -  příkop. Dalšími rozoranými částmi fortifikace jsou dva přibližně 17 m široké pásy vymezené vegetací, první podél západního obvodu ostrožny nad okrajem svahu  a údolím Hřmenínského potoka a nad výraznou hranou tvořící východní obvod hradiště ve výrazném svahu nad údolím Važického potoka. Zachovaný západní úsek fortifikace je obloukovitě zahnut směrem do svahu, tj. proti rozevírajícímu se údolí. Jižní třetina vnitřní plochy hradiště (k.ú. Sedliště) je dlouhodobě  zatravněná. Její západní obvod je vymezen valem zachovaným do výšky 50 - 70 cm. Jižní (čelní) část obvodové fortifikace se údajně zřítila při lámání kamene do lomu v dolském údolí, v okraji plošiny zachovaná terénní vlna je útvarem vzniklým orbou. Čelo hradiště převyšuje okolí o 26 m, převýšení  ostrohu nad okolím se směrem k severu snižuje až přechází do roviny polí za domy východní části vsi Hřmenín.

     Opakovaným sběrem byla získána keramika z pozdní doby bronzové (Ulrychová 2000, 262 - 263, tab. 13).

      Sídelní aktivita ze stejného období byla zjištěna i na ploše opevněné polohy z počátku 16. století (Ulrychová 1999b), která leží v těsném sousedství  jihovýchodně od hradiště.   

      K ostrožnému hradišti Sedliště/Hřmenín by mohly náležet dvě mohyly zachované ve svahu  lesa nad Bystřickým potokem (k. ú. Bystřice)  asi 1 km jižně od jižního okraje ostrožny. V jejich blízkosti jsou ve svahu podél Bystřického potoka stopy po těžbě písku v podobě početných novotvarů vzhledu mohylových náspů. V tomto prostoru lze  proto předpokládat další pohřby pod již zaniklými náspy nebo pod náspy těžko odlišitelnými od novotvarů. Oba zachované  mohylové hroby jsou mírně oválné a byly navršeny z hlinitojílovité zeminy. Ve spolupráci  s Okresním muzeem v Jičíně vyly dne 18. dubna 2001  zaměřeny geodety Památkového ústavu Pardubice. Západní  mohyla je vysoká  0,8 - 1,1 m, oválného tvaru  25,5 x 22,00 m. Východní, pravidelně oválná, je vysoká 0,9 – 1,1 m rozměru  25,0 m a  25,5 m.

     3.5.3. ZÁZEMÍ

     Z Rakova pochází bronzová sekerka s laloky délky 15,5 cm nalezená  na poli u rozoraného vrcholněstředověkého hrádku Okrouhlý, tj.  jihovýchodně od vsi (Filip 1947,  279 - 280,  původně sbírka M Sobotka, nyní M Jičín či. 4951).

     V blízkosti Hřmenína byl opakovaně nalezen svitek zlatého drátu - tzv. královéhradecká  osmička. Oba kusy byly jednotlivě nalezeny na povrchu svahu nad tzv. Kolovratským mostem a nad Ortovým mlýnem (tj. stojící mlýn pod jihozápadním  obvodem hradiště Sedliště/Hřmenín) roku 1871 a 1872 (Černý 1880). V archeologické sbírce M Libáň je ze Hřmenína uložena  keramika mladší a pozdní  doby bronzové  (či. 9, či. 28 - P 159B,  či. 56 - P 171 a či. 57- P 159A).

     Zlomky nádob kultury lužické byly nalezeny v  kulturní jámě narušené a prokopané v cihelně Dr. Kučery  na „Horách“ v Libáni (Pažout 1926). Nejspíš sídlištní aktivita mladší a pozdní doby bronzové byla zjištěna sběrem v okolí nového závodu fy Peguform a.s. Liberec (dříve Plastimat  a.s. Liberec)  na ppč. 612, 613/1 - 613/3, (Kalferst 1985, 83). Odtud by mohl pocházet i bronzový hrot s tulejí darovaný do NM Praha místním sběratelem J. V. Černým před rokem 1877 (Smolík 1877, 808) a bronzová sekerka uložená v rovněž v NM Praha (či. 16 539, NZ čj. 1751/49)  darovaná Národnímu muzeu rovněž J. V. Černým  před rokem 1880  (Filip 1936 - 37, 161).

      Další bronzový hrot s masivní tulejí pochází ze Zlivi (M Jičín či. 1769). List hrotu je neúplný, defekt vznikl  nedostatečným vylitím formy bronzovinou tak, že v kadlubu zůstala větší vzduchová bublina. Hrot byl nalezen roku 1927 spolu s kadlubem (který není zachován) a do jičínské sbírky převeden v roce 1966 z muzea v Mělníce.

      3.5.4. ZÁVĚR

      Ostrožné hradiště Sedliště/Hřmenín bylo postaveno nad křižovatkou hlavních komunikací jihozápadní části Jičínska v pozdní době bronzové. Prozatím nebylo zjištěno žádné další osídlení ostrohu v pozdějších obdobích.

 

      3.6. VESEC  U  SOBOTKY

      3.6.1. POLOHA

      Plošina zvaná Poráň leží na skalních blocích v severozápadním okraji Sobotecka. Na opevněnou  polohu upozorňuje i pomístní název západní části  plošiny - ostrožnovitého výběžku -  „Na šancích“. Hlubokým údolím  jižně pod ostrožnou protéká Vesecký potok a severním údolím říčka Klenice. Západně pod čelem ostrožny se obě vodoteče spojují. Klenice  dál teče směrem k jihozápadu a ústí do Jizery.

      Opevněná poloha je výrazně nepříznivým místem nad chladnými vodnatými údolími. Od severozápadu (tj. z hlavního směru větru a srážek) není nijak chráněna. K sídlení byla opakovaně vybírána i přes polohu v  těžko schůdném terénu mimo hlavní komunikace. Je  však  velmi dobře skryta  v okolním terénu a větší část  jejího obvodu je z údolí nepřístupná. I z přístupné východní strany je dlouho skryta převyšující částí plošiny.   

      3.6.2. POPIS

      Opevněná poloha leží ve výrazně defenzivní poloze v západním výběžku plošiny na skalních blocích v nadmořské výšce 303 - 310 m n.m. Okolní rokle převyšuje o 12 - 22 m.  Z východního směru je krytá převýšením kóty 322,7 m zvané Poráň. Tyto skutečnosti ukazují na jeho pasivní, tj. ochrannou funkci. Z obou údolí je opevněných 1,7 ha plochy naprosto nepřístupných, dřevěné přepažení (mezi jednotlivými skalami jsou zachovány záseky) prakticky vylučovalo výstup na ostrožnu úzkými stržemi mezi jednotlivými skalami.

      Hodnotu tohoto přírodního opevnění vyvažoval na východním obvodu hradiště zbudovaný mohutný dvojitý pás fortifikace složené střídavě z hradby  a příkopu  v místech, kde se ostrožnovitý výběžek začíná široce rozevírat do plošiny (letecká prospekce 21.10. 1997, 10.4. 1999). Oba pásy fortifikace objevené leteckou prospekcí za extremních světelných podmínek a dokumentované velmi citlivým fotomateriálem jsou souběžné, vnější je o 10 m delší než 100 m dlouhý pás vnitřní. Plocha hradiště i prostor východně od fortifikace jsou polem. Oba pásy opevnění jsou každoroční dlouhodobou orbou trvale narušovány a postupně zanikají (příloha 5).

       3.6.3. NÁLEZY

       Hradiště datoval do období lidu popelnicových polí na základě svých sběrů již  Jan Filip (1947,  41, 55, 279). Zlomek bronzové nádoby byl nalezen východně od fortifikace, tj. vně opevněné plochy (Waldhauser - Weber 1973, 32 - 35). Keramiku z pozdní doby bronzové a pozdní doby železné (mimo nálezy z eneolitu a doby hradištní)  obsahuje i velký soubor střepů předaný do jičínského muzea z pozůstalosti pplk. Miroslava Hataše (M Jičín ev. č. 20/1999). Další zlomky nádob z pozdní doby bronzové byly opakovaně nacházeny i při zjišťovacím výzkumu vedeném Z. Drenkem v roce 1965 (Drenko 1965, Waldhauser – Weber 1973). Mezi nálezy jsou i střepy turnovského typu. Stejné kulturní určení mají i střepy ze sběru Martina Nechvíle z roku 2003 (M Jičín či. 7843 - 7858, Nechvíle 2003 (NZ). Další  nálezy keramiky kultur lidu popelnicových polí doby bronzové a železné jsou uloženy v archeologické sbírce  muzea Mladá Boleslav (či. 28 713) a v muzeu Jičín (či. 5970 - 5988, 6112 - 6119, velké zlomky zásobnic a amfor). Zatím poslední sběr autorky z 11. a 18. 3. 1999 provedený po letecké prospekci a nedávno předaný soubor nálezů z 60. let 20. století ( výše uvedený sběr pplk. Miroslava Hataše) obsahoval mimo jiné i keramiku ze závěru starší doby železné (Ulrychová 2001b, 328).

     3.6.4. MOHYLOVÉ POHŘEBIŠTĚ

     K hradišti pozdní doby bronzové (spíše než střední doby hradištní, kdy na ostrohu nebyla zatím zjištěna sídelní aktivita) nejspíš náležejí mohyly objevené západně od Poráně nad údolím Klenice na k.ú. Dobšín (okres Mladá Boleslav, Lutovský - Waldhauser 1991). Ze Střehomi - Rašovce (Rašovky, okr. Mladá Boleslav) uvádí Jan Filip (1947, 279)  tři nádobky pravděpodobně z hrobů zničených v tamějším lomu.

       3.6.5. ZÁZEMÍ

      Z katastru Vesce u Sobotky  pochází i menší soubor střepů (Ha B), a to z okolí místa ležícího  asi 200 m jihovýchodně od vsi (M Jičín či. 1981 - 2000). Další střepy datované do pozdní doby bronzové byly získány v areálu zemědělského družstva v poloze „Na hrádku“ v Libošovicích (M Jičín či. 5447- 5448, střep z misky a zlomek zásobnice).

      Leteckou prospekcí bylo dokumentováno téměř zaniklé sídliště jižně od vsi Nepřívěc, keramika pochází z rozoraných objektů (Ulrychová 1998a, 121, č. 220) datovaných ovšem do kultury lužické.  Na protějším svahu bylo po letecké prospekci ověřeno další sídliště, nevýrazná keramika pochází nejspíš z pozdní doby bronzové (ppč. 202/1 k.ú. Čálovice, západně od  vsi, NZ čj. 9348/2000).

      V Sobotce při stavbě domu pana Linky (dnes Spyšovská ulice, na místě zbořených obecních stodol)  byla do muzea v Sobotce předána keramika slezskoplatěnická pozdní doby bronzové (ve sbírce M Sobotka v roce 1990 nezjištěna,  Filip 1947, 280). Na svahu mezi zámkem Humprecht a okrajem města Sobotka (za čp. 382)  byla nalezena keramika a bronzová sekerka s laloky (M Jičín či. 3607 - jen sekerka, Waldhauser 1987a). Podstava šedohnědé nádoby rozlámaná na několik kusů pochází z Oseka, ze  zahrady za domem čp. 6 (M Jičín či. 5431 - 5439).

      3.6.6. ZÁVĚR

      Hradiště zvané Poráň u Vesce na Sobotecku bylo opakovaně vyhledáváno k sídlení zejména pro svou výrazně v terénu skrytou polohu. Ve sledovaném regionu je nejintenzivněji osídlovanou výšinnou opevněnou polohou vůbec. Nejstarší zjištěné osídlení z období stavby pravěkých hradů na Jičínsku a  podoba fortifikace umožňuje dataci této opevněné polohy do pozdní doby bronzové.

 

     3.7. ZÁMOSTÍ - hradiště Hrádky

     3.7.1. ÚVOD

     Prachovské skály jsou jedinečným přírodním i sídelním útvarem v Čechách. K opakovanému osídlení uvnitř skalního města a jeho bezprostředním okolí od počátku zemědělského pravěku byla vybírána jeho jižní i severní část  a svahy jižně od jižních okrajů skalního města pokryté sprašovými půdami v okolí četných menších vodotečí. Vyhodnocení pravěkého i středověkého osídlení a funkce fortifikací bylo nedávno předmětem publikace (Čtverák - Ulrychová 2003).

     3.7.2. POLOHA, PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

     Prachovské skály leží na severovýchodním okraji České křídové tabule na rozvodí řek Cidliny a Jizery. Pískovcové útvary jsou svrchněkřídového stáří, jejich současná podoba je výsledkem působení zvětrávacích procesů probíhajících během terciéru a kvartéru. Po oživení starších a vzniku nových zlomových struktur v terciéru došlo k rozpadu souvislé pískovcové plošiny působením vody a dalších klimatických faktorů. V těchto obdobích vznikly rovněž jeskynní útvary, a to oddrolováním vrstevních lavic a zvětráváním méně odolných partií pískovců (Košťák 1997). Nejvyšší nadmořská výška komplexu skalních útvarů je 457 m  n. m., skalní ostrožna Starý Hrádek leží v nadmořské výšce 410 - 415 m n.m. Skalní komplex ležel původně uprostřed lesů, většinou borových doubrav zpestřených bučinami a skalními bory. Nejteplejší polohy byly původně porostlé dubohabrovými háji zachovanými dodnes pouze v malých reliktech.

     Vydatným vodním zdrojem protékajícím skalami od východu  k západu je potok Žehrovka vznikající ze dvou menších vodotečí. První pramení v údolí zvaném „Na vodách“ západně pod Starým Hrádkem (zde je i hráz vodní nádrže a dvě vodní koryta), další jihovýchodně od Turistické chaty v údolí Přední Točenice. Při západním okraji skal je tato voda možným vodním zdrojem i pro hradiště nad Maršovem. Žehrovka vytéká západním okrajem skal do míst zvaných Blata a Zámostí. V osadě Maršov  její vody poháněly mlýn.

     Od  východu k západu je skalní město zřetelně rozděleno na dvě nestejné poloviny. V pravěku a raném středověku procházela skalami komunikace  mezi prachovským sedlem až k tzv. valu č. 2 u Lepařova památníku. Rozcestí na plošině v okolí hotelu „U Košíčků“ (Pařezská Lhota čp. 34) je tvořeno nejméně pěti úvozovými cestami, které vedou k Pařezské Lhotě a na Skalní ostrožny Starý  a Nový Hrádek. Z plošiny vytéká několik pramenů vody. Východně pod ní tvoří část rozsáhlého prameniště říčky Libuňky, západně pod plošinou  vyvěrá  jeden z pramenů Žehrovky. V jižním svahu údolí přední Točenice  k Turistické chatě a  dále k západu roklí „Na vodách“  vedla a vede cesta  podél Žehrovky až do Maršova k maršovskému mlýnu.

      3.7.3. POPIS, NÁLEZY

      Hradiště Hrádky tvořené skalními ostrožnami Starý a Nový Hrádek (plocha v pořadí 5,6019 ha a 4,4321 ha) se zjištěným osídlením pozdní doby bronzové jsou samostatnou výšinnou opevněnou polohou - hradištěm. Starý Hrádek je největším a nejlépe chráněným sídlištěm s nálezy z tohoto období zřízeným v centru severní části skalního města při hlavní komunikaci  středem  Prachovských skal (naposled NZ čj. 9278/2001, k. ú. Zámostí). K oběma Hrádkům náleží  pohřebiště na Holém vrchu (severně od Starého Hrádku). Zde byly kromě slovanských pohřbů pod mohylami zjištěny i žárové hroby lidu popelnicových polí.

      Jediná fortifikace, která souvisí s oběma Hrádky je val č.7 zachovaný v severním svahu údolí Přední Točenice  jižně podél  cesty po Holém vrchu k  Novému Hrádku (Turek 1946, 68 - 77). Val je zřetelně připojen ke skalnímu bloku Nového Hrádku. Před skalami je tato fortifikace  přerušena cestou a na dalším místě (ve svahu nad Zelenou roklí)  zčásti snesena po svahu. Délka této fortifikace (od tzv. brány napříč současnou cestou ke Starému Hrádku a skaliskům Nového Hrádku) je 249,5 m  s různě zachovanou výškou od desítek centimetrů až do výšky 2,3 m.

      Vstup na ostrožnu Starý Hrádek má dnes šířku 140 cm. Přehrazen jednoduchou zábranou a střežený jedním - dvěma lidmi uzavíral po obvodu dokonale nepřístupný skalní blok vůči okolí. Po archeologickém výzkumu lze soustavu  ostrožen Starý a Nový Hrádek považovat za  opevněné centrální sídliště - hradiště pozdní doby bronzové. O intenzitě osídlení svědčí množství movitých nálezů a spodní části chat (Turek 1946, 24 - 25, Ulrychová 2004c, 315, Ulrychová 2004c, NZ).  Před výzkumem i po něm byl terén na obou Hrádcích opakovaně poškozován těžbou hrabanky a přirozenou erozí terénu do roklí v jeho okolí. Mnohé nálezy pocházejí právě odtud.

      3.7.4. ZÁZEMÍ

      Při výzkumu  fortifikací v okolí Starého Hrádku tj. „valů“ č. 2 u Lepařova památníku,  č. 3 v Přední Točenici , č. 8 u cesty ke Starému hrádku i v náspu tzv. brány (východní okraj valu č. 7) byly nalezeny střepy z pozdní doby bronzové, jež se staly součástí fortifikace při jejich stavbě  či úpravách v době hradištní, ve středověku nebo v novověku. Byly zde rovněž nalezeny dva žárové hroby. První u jeskyňky při valu č. 3 a při stavbě silnice roku 1934 poblíž Turistické chaty, tj. oba v severním svahu údolí Přední Točenice.

     Okolí obou ostrožen bylo osídleno už nositeli kultury lužické, na stejných místech bylo zjištěno i osídlení z pozdní doby bronzové (u skaliska Šikmá věž nad Horním Lochovem,,  na Plecháči, jižně pod Krkavinami a jižně od Starého a Nového Hrádku v poloze Bukovina (vše k.ú. Zámostí), Turek 1946, 21 - 24).

     Do pozdní doby bronzové se hlásí i obě růžicovité spony nalezené v lomu ve Střelči (M Jičín či. 703, 704, Ulrychová - Frána - Surman  2002 v tisku).

      3.7.5. POHŘEBIŠTĚ

     K pohřbívání  v Prachovských skalách byla lidem popelnicových polí (a poté i  Slovany) vybrána místa při severním obvodu areálu skal za údolím severně od obou Hrádků v polohách „Holý vrch“ a pod „Kozími hřbety“ (nebo Kozím hřbítkem či ve Špalkově lese).

      Žárové hroby  pozdní doby bronzové na Holém vrchu byly narušovány  pohřby v době hradištní (mohyla VII, XIX, XX). Pod Kozím hřbetem bylo odkryto několik žárových hrobů pod hliněným náspem (ibid., 26). Podle nálezu železného nože datoval R. Turek  nejmladší pohřby do úplného závěru pozdní doby bronzové. Na katastru Horního Lochova (u skaliska zvaného Šikmá věž)  byl nalezen okřín se žárovým pohřbem (M Jičín či. 948) a dva mlecí kameny.

      3.7.6. OSÍDLENÍ   VE  STARŠÍ  DOBĚ  ŽELEZNÉ

     Sídliště ze starší doby železné bylo zjištěno na svahu východně pod Starým Hrádkem (sídliště na plošině pod skalami) a pohřby v náspu severně pod Kozím hřbetem (Turek 1946, 25, 26). Nejmladší halštatské osídlení představuje žárové pohřebiště v poloze Na rovince (k.ú. Horní Lochov) při jižním okraji skal. Z jednoho ze zničených žárových hrobů  pocházejí skleněné korále s očky (Ulrychová 1999).

      3.7.7. OSÍDLENÍ V ŠIRŠÍM ZÁZEMÍ

      Z blízkosti Prachovských skal publikoval pohřebiště a sídliště mladší doby bronzové  V. Vokolek 1999 ( Holín 43,  Jičín 44,  Pařezská Lhota  44 - 45, Robousy 45,  Vitiněves - západní část  45 - 46). K úplnému výčtu nálezů této datace lze přidat nálezy ze sbírky M Železnice (uložena v M Jičín) : bezuchou amforku z Blat (či. 81, světlehnědá, podhrdlí a část výduti zdobena šrafovaným trojúhelníky mezi vodorovnými rýhami, výška 74 mm), miniaturní amforku z Prachova (či. 82,  šedohnědá, setřená geometrická výzdoba podhrdlí, výška 52 mm, označena Prachov 5/B), pravděpodobně i nelokalizovanou miniaturní amforku (či. 83)  se dvěma pupíky na rozhraní hrdla a výduti (poškozená, šedohnědý povrch, podhrdlí zdobeno vodorovnými liniemi a pásem šikmých rýh, výška zachované části 45 mm) a konečně i nelokalizovanou  miniaturní nádobku - květináč cihlově červené barvy (či. 84, poškozená, omfalos, plastický pupík pod výdutí, nad ním okraj vytažený do dvou lalůčků, horní polovina zdobena vodorovnými rýhami).

     3.7.8. ZÁVĚR

     Hradištěm lidu popelnicových polí pozdní doby bronzové byly v areálu Prachovských skal skalní ostrožny Starý a Nový Hrádek - tj. hradiště Hrádky. Z bezpečnostních důvodů byly jistě po svém obvodu ohrazeny, kolmé skalní stěny  jsou při celém obvodu Starého a zčásti i Nového Hrádku. Ostrožna Starý Hrádek byla dokonale chráněna  přehrazením úzké vstupní šíje s minimální ostrahou tohoto místa. Přístupovou cestu k oběma Hrádkům chránila hradba v severním svahu údolí Přední Točenice ( val č. 7).  Plocha obou skalních ostrožen a míst opevněných hradbou č. 7 přesahuje 10 ha.

     Pohřebiště na Holém vrchu lze připsat obyvatelům tohoto hradiště. Nacházelo se  mimo opevnění na skalním hřbetu a na návětrné straně severně od Starého Hrádku.

 

       3.8. ZÁMOSTÍ - hradiště Maršov „Na vrších“

 

      3.8.1 POLOHA, PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

      Jako 3.7.2.

      3.8.2. POPIS

      Výrazná fortifikace (val č. 4, Turek 1946, 37) přehrazuje skalní blok zvaný  „Na vrších“ severně nad maršovským mlýnem.  Val délky 60 m je zachován do výšky 1,8 m. Ve své severní části je poškozen turistickou cestou a severně od ní je snížený a patrný ještě asi 12 m v okraji plošiny. Celková délka fortifikace je přibližně 72 m. Její zjišťovací výzkum provedl  R. Turek širší profilovou sondou. Hradba byla složena ze dvou kamenných zdí s písčitou výplní uprostřed a dřevěným ochozem (Turek 1946, 61 - 65). Příkop  vně hradby nebyl pro malou délku sondy zjištěn.

      Dokonale  přírodně opevněná poloha (až 40 m hluboké rokle severně i jižně pod plošinou) je umístěna na západním okraji skalního města nad okolní krajinou otevřenou k severozápadu a při výchozu hlavní komunikace ze skalního města (z velké části vede podél Žehrovky - náhonu na maršovský mlýn). Západní část této ostrožny je svažitá, vyšší východní je plošinou  vhodnou pro zástavbu (nadmořská výška 338 - 374 m). Východní obvod této skalní ostrožny (nejvyšší část) mohl být lehce opevněn  nad údolím „Na vodách“. Přes toto údolí  se tyčí skalní  ostrožny Starý a Nový Hrádek - hradiště Hrádky.

      Z ostrožny „Na vrších“ přibližně trojúhelníkovitého tvaru  délky přibližně 230  a šířky 150 (170) m  a  plochy 4,0 ha  pocházejí nálezy datované jejich objevitelem Josefem Hakenem obecně do kultury lužické (pozdní doby bronzové, Čtverák - Ulrychová 2003)

      3.8.3 NÁLEZY  Z POZDNÍ  DOBY  BRONZOVÉ

      Z polohy „Na vrších„  pochází prozatím pouze keramika z pozdní doby bronzové (Turek 1946, 22). V archeologické sbírce muzea Železnice byl nalezen cele zachovaný menší okřín (či. 81/ P 103, datace Ha B1).

      3.8.4. ZÁZEMÍ

      Jako 3.7.7.

      3.8.5. ZÁVĚR

      Samostatnou výšinnou opevněnou polohou  pozdní doby bronzové bylo hradiště postavené na skalním ostrohu „Na vrších“ při západním okraji Prachovských skal nad maršovským mlýnem. Ostroh trojúhelníkového tvaru chráněný hlubokými roklemi byl na nejpřístupnějším místě  - úzké šíji přehrazen přibližně 72 m dlouhou hradbou (příkop  předpokládán).

      Ostatní osídlená místa (vzhledem k poloze a nevelké ploše míst s nálezy spíše  jednotlivé usedlosti) z mladší a pozdní doby bronzové, téměř pravidelně rozmístěná v okruhu  asi 2 - 2,5 km od hradiště Hrádky i hradiště Maršov „Na vrších“  byla součástí  „sídelní aglomerace“ kolem těchto hradišť. Hradiště „Na vrších“ bylo v dohledu z obou Hrádků vysunuto na okraj skalního města a mohlo být  kontaktním místem pro příchozí ze severozápadního směru v trase hlavní komunikace regionem ve směru severozápad - jihovýchod.

 

      3.9. ŽELEZNICE - TĚŠÍN, Železný  I.

      3.9.1.  POLOHA

      Kopec zvaný Železný je dominantou severovýchodního okraje Jičínské kotliny (320 - 364 m. n.m.). Je velmi dobře viditelný ze všech směrů až ze vzdálenosti 10 km. Severní část čedičové kupy byla zčásti odtěžena při lámání kamene. Na její vrcholové partii jsou zřetelné stopy kruhového středověkého hrádku plochy asi 1,3 ha. Severní  a západní výrazně svažité  části kopce jsou pokryty lesem, jižní  svah je zčásti zatravněn a obvod východního svahu je zastavěn domy osady Těšín. Po severním obvodu paty kopce teče Ploužnický potok, severně od něho je  široký pás  nivních luk. Severozápadně pod návrším se  Ploužnický a Doubravický potok vlévají do Cidliny.

      3.9.2. POPIS

      Mimo opevnění přibližně kruhového vrcholněstředověkého hrádku,  jehož stavbou byla překryta nebo zničena vnitřní část starší fortifikace (nálezy Ha B,  střední i mladší doba hradištní, příloha 6) vybíhá jižním směrem  do zahrad tří usedlostí (především čp. 11) výrazná terénní vlna provázená po vnějším okraji mělkou prohlubní. Nejlépe je zachován její západní úsek.  Jižní úsek tohoto náspu (odlišen od terasovitých úprav zahrady čp. 11)  byl téměř snesen při razantních terénních úpravách (ppč. 1373/1, 1392/1 a 1396/1, zpráva majitele čp. 11). Východní část tohoto náspu vybíhá vzhůru k  hrádku, má vodorovně odtěžený  vrchol a tvoří rozhraní  pozemkových parcel. Takto vymezená plocha přibližně 190 x 100 m (necelé 2 ha) může být částí hradiště z pozdní doby bronzové a  raného středověku.

      3.9.3. NÁLEZY  Z  POZDNÍ  DOBY  BRONZOVÉ

      Archeologické nálezy ze sbírky M Železnice (v současnosti uložena v M Jičín) jsou jednoznačně rozlišovány podle místa nálezu, a to na  Železnici - město (na jeho ploše zjištěno trojdílné ostrožné hradiště z poloviny 10. století, Ulrychová 2001a, 66 - 70)  a kopec zvaný Železný.

     Z něho jsou dobře datovatelné části tří amfor, a to do pozdní doby bronzové (M Železnice či. 1636 - 1638,  tj. nález Václava Kozáka z roku 1928, dále či. 1658 - 1659 a či. 909 - 912). Z kopce Železný pochází i torzo hrnku (uloženo tamtéž či. 1657) nalezené v roce 1933 A. Bílkem (Ha B). Posledními nálezy jsou střepy pravděpodobně zásobnice šedé barvy (M Železnice či. 913 - 918). Lze jen sotva předpokládat, že by tato výšinná poloha na hlavní komunikaci regionu zvané později Hradecká cesta nebyla opevněna již v době lidu popelnicových polí. Raněstředověké a vrcholně středověké osídlení kopce  a vrcholně středověké  opevnění je rovněž výrazné.

      3.9.4. ZÁZEMÍ

      Západně pod vrcholem kopce Železný v poloze „Valcha“ nebo „Studánka“ (dnes zčásti zatopené rybníkem)  byly sebrány tři střepy (Ha B,  M Železnice či. 1633 - 1635). Při stavbě kravína (těsně v sousedství předchozího místa nálezu) bylo objeveno sídliště, záchranný výzkum provedl v říjnu 1960 V. Vokolek (1994, II, 25).  Na ppč. 898 a 907 odkryl 5 objektů, nálezy jsou uloženy v  M  Hradec Králové. Ve sbírce  muzea Železnice k nim patří  zlomky nádob či. 678 - 687 a či. 700 - 728.  Všechny nálezy lze datovat do pozdní doby bronzové.

      Severně od Železnice, v poloze Kamenec a dále i při silnici k samotě Habřina, byly v roce 1935 sebrány zlomky nádob (Ha B, sbírka M Železnice či. 1647 - 1655). Severně od Radimi (tj. jihovýchodně od kopce Železný na trase Hradecké cesty) nalezl J. Čmelík v roce 1903 bronzovou sekeru s laloky (M Jičín či. 268, Čmelík 1932 NZ). Mezi kopcem Železný a Radimí bylo na počátku 20. století prokopáno žárové pohřebiště z mladší doby bronzové  ve Lháni (Píč 1900, Kracík 1995).

     3.9.5. ZÁVĚR

     Na kopci Železný (poloha Železný I., plocha 2,48 ha)  lze podle výrazné  polohy místa, archeologických nálezů a zázemí v jeho okolí oprávněně předpokládat existenci výšinné opevněné polohy v pozdní době bronzové.

 

         3.10. KOMENTÁŘ

      Současný stav, dosavadní výzkum

     Větší část hradiště Češov, část fortifikace hradiště Kal,  hradiště v Konecchlumí, Oseku/Sekeřicích a obě hradiště v areálu Prachovských skal jsou pokryty lesy. Proto mají relativně dobře zachované opevnění i pro možný budoucí archeologický výzkum. Pole byla zřízena ve východní části fortifikace Češov, dále na hradišti Kal (v poloze Vala i na předhradí) i na severní (větší) části ostrožného hradiště Sedliště/Hřmenín. Orbou je dlouhodobě narušována fortifikace hradiště Poráň u Vesce na Sobotecku. Vrchol kopce Železný (poloha I., katastr Železnice - Těšín) byl poškozen těžbou kamene, návrší a novotvary z těžby jsou zatravněny a osázeny ovocnými stromy.

     Zjišťovací archeologický výzkum většího rozsahu byl proveden pouze na hradišti Kal (fortifikace, poloha Vala), na obou hradištních v Zámostí (hradiště Hrádky a Maršov - Na vrších)  a tři menší sondy byly prokopány na Poráni (Vesec u Sobotky).  Ostatní lokality jsou datovány nálezy z opakovaných sběrů.

    

     Terénní typy hradišť

     Vrcholová partie tabule (Češov), ostrožna (Kal, Osek/Sekeřice, skalní ostrožny Zámostí - Hrádky, Zámostí - Maršov, Sedliště/Hřmenín), ostrožný výběžek (Vesec u Sobotky - Poráň), vrchol kopce (Železnice -  Těšín, poloha Železný I.),  předvrchol (Konecchlumí).

     Nadmořská výška, převýšení vůči okolí

     Dvě skupiny lokalit: s převýšením 20 - 55 m (Češov 20 - 50 m, Osek/Sekeřice 25 - 30 m, Sedliště/ Hřmenín nejvíce 26 m, Vesec/Poráň 12 - 22 m, Zámostí/Hrádky 28 - 55 m, Železný I. 20 m) a s převýšením nad 110 m (Kal - jižní okraj 115m, Konecchlumí 110 m). Mezi těmito hodnotami je hradiště Zámostí - Maršov/Na vrších  s 50. - 85. metry nad okolním terénem.

     Rozloha, fortifikace

     Největšími opevněnými objekty jsou pravděpodobná pravěká fáze hradiště Češov (dvoudílný objekt plochy 22,8420 ha, fortifikace (val, příkop) délky 2090 a 680 m (2. a 3. oblouková linie) a hradiště stupně Ha B v Kalu (dvoudílný objekt) plochy 18,1027 ha, fortifikace polohy Vala (2 pásy hradba - příkop) délky přibližně 240 m, opevnění předhradí zachováno jen v krátkých úsecích (desítky metrů příkopu a rozoraného valu, poloklešťová brána).

     Střední velikosti je hradiště Sedliště/Hřmenín -  plocha 6,38 ha, fortifikace zachována jen při jižním obvodu (desítky metrů),  závěr polohy se dvěma pásy  fortifikace  (hradba -  příkop). Hradiště Konecchlumí - opevněno 4,25 ha, dva úseky fortifikace (val, příkop) délky téměř 200 a  46 m.  Osek/Sekeřice - opevněno 1,75 ha plochy,  fortifikace (val, příkop) délky téměř 245 m. Skalní ostrožny v Prachovských skalách: Hradiště Hrádky - Starý Hrádek 5,6019 ha, Nový Hrádek 4,4321 a Maršov/„Na vrších“ 4,0415 ha. Starý Hrádek bez zachované fortifikace, k Novému Hrádku vede  7. val v severním svahu údolí Přední Točenice. Val hradiště „Na vrších“ dlouhý téměř 80 m napříč ostrožnou doplněn při severním obvodu  hranou viditelnou v délce asi 30 m. Hradiště Vesec u Sobotky - Poráň je rozlohy 1,5 ha, fortifikace dvojice val/příkop délky 110 a 100 m.  Na vrcholu kopce Železný (k.ú. Železnice/Těšín) opevněno přibližně 1,9 ha, značně poškozená fortifikace  320 m délky.

     Vodní zdroje: prameniště vody a další prameny vně u fortifikace Češov,  pramen 150 m severně od hradiště Osek/Sekeřice, potoky pod terénním blokem  Kal, prameny Žehrovky pod ostrožnami v Prachovských skalách (hradiště Hrádky i Maršov - Na vrších),  potoky pod hradištěm Sedliště/Hřmenín, Vesec - Poráň a pod kopcem Železný I. Vše toky nejnižšího řádu s vyjímkou Ploužnického potoka pod hradištěm Železný I. V Konecchlumí bez zjistitelných zdrojů (zaniklý vodní zdroj ?, cisterny?, až 800 m západně pod  hradištěm potok).

    Zdroje nerostných surovin: Kal - ložiska rud zlato, stříbro (Stupná), a měděné rudy na Novopacku (prostor Kumburský Újezd, Nová a Stará Paka po Dolní Kalnou, okres Trutnov, Profous - Svoboda, 1957, 629 - 630, Morávek a kol. 1992, 25, 47, 122, Tuček 1970).

 

     Datace:

Ha B - Češov, Kal, Sedliště Hřmenín, Vesec/Poráň, Zámostí - hradiště Hrádky, Zámostí /Maršov - hradiště Na vrších,  Železnice/Těšín - Železný I., 

Ha C -  Konecchlumí

Ha D  -  Osek Sekeřice

 

       4. VÝŠINNÉ POLOHY

      4.1. Údrnická Lhota

      V jihovýchodním okraji vsi ulicového typu, jižně od stodoly poslední usedlosti čp. 107 (ppč. 397/2) a jižně u silnice do Ketně (Ulrychová 1997, 42, táž 2004g, táž 2004d, 296) na výrazném návrší v nadmořské výšce 280 - 286 m byl  při letecké prospekci objeven sídlištní areál zřetelně odlišitelný od  orané plochy  pole. Místo je pokryté velkým množstvím zlomků keramiky. Poloha je od jihu dobře viditelná ze vzdálenosti téměř 5 km. Převýšení místa nad okolní krajinou činí přibližně 30m. Poloha je obklopena vodotečemi a vodními nádržemi. Nálezy jsou zatím jen zlomky keramiky, podle jejich četnosti bylo osídlení velmi intenzivní. Datace: Ha B Objekt : zaniklý dvorec (?)

      Asi 800 m severovýchodně odtud (ppč. 540/3) bylo rovněž při letecké propekci objeveno sídliště (asi dvacet rozoraných objektů). Zlomky nádob lze datovat do stejného období jako předchozí (Ulrychová 2003 a, b, NZ).

      V rýze pro vysokotlaký plynovod byla zachycena keramická pec. Místo leží asi 70 m severně od bezejmenné vodoteče a přibližně  420m jihojihovýchodně od výšinné polohy u stodoly čp. 107.  Keramika získaná z objektu a vrstvy ornice vyplňující propadlou klenbu pochází rovněž  z pozdní doby bronzové. Všechny tyto nálezy a zjištění pravděpodobně indikují areál dvorec - sídliště - výrobní areál (Ulrychová 2003b, NZ).

      4.2. Velešice

      Ve střední a nejvýše položené části raněstředověkého hradiště byl 2 11. 2000 při letecké prospekci objeven výrazný obdélný areál vymezený rozoranými do řady seskupenými  kruhovými a obdélnými objekty a pravděpodobně i komunikací k nim (Archiv leteckých snímků M Jičín, Velešice 2.11. 2000). Rozměry areálu jsou přibližně 300 x 120 m (příloha 7).  Datovací materiál představují početné soubory zlomků keramiky, opakovaně sbírané v severní a střední části areálu zjištěného při letecké prospekci (Ulrychová 2004b, 298).

      Při západním okraji tohoto areálu vyvěrá dosud vydatný pramen vody. Místo s nálezy z pozdní doby bronzové převyšuje okolí o 26 - 30 m. Mimořádný rozhled do okolí, výrazná kumulace střepů na vymezené ploše a dále směrem až na náves a ke kostelu  dovolují  interpretovat tento areál jako dvorec. Datace : Ha B  (Ha C 1 ?).

     Při  stavebních aktivitách na ppč. 45/1 a 45/1 a podél východního okraje návsi (ppč. 146/1a 152/2) byl z kulturní vrstvy mocné 80 cm získán další větší soubor keramiky a  lastury velevruba tupého (Unio crassus,  Ulrychová 2004b, NZ). Tyto nálezy vymezují západní okraj areálu dvorce z pozdní doby bronzové.

     Ke dvorci by mohl náležet hrob s bronzovým mečem a malovanou nádobou objevený v roce 1924 severně od dvorce u lesa (tj. na východním okraji ppč. 52,  Vokolek 1999b, 166 - 167).

           4.3. Roveň -  hrádek Nebákov

     V archeologické sbírce M Sobotka převedené do RM a G Jičín je pod či. 5366  okrajový střep zásobnice šedohnědé barvy datovaný do Ha B. Další střep je z podhrdlí větší nádoby zdobený plastickou páskou (či. 5725). O osídlení skalní ostrožny v pozdní době bronzové využité ke stavbě středověkého skalního hrádku se zmiňuje R. Turek (1948, 14), který odtud uvádí z výkopů  prováděných v letech 1625 - 1927 roveňským učitelem Josefem Severou okraj zásobnice (nejspíš či. 5366).

     4.4. Jičín, vrch Zebín /ppč. 1789/

     Asi 30m pod vrcholem čedičového kopce Zebín byly na malé plošině  jižního svahu nalezeny střepy datované do starší doby železné (Ha C, Ulrychová 1998b, 63 – 64). Jihozápadně pod Zebínem byla sběry vymezena rozsáhlá osada ze stejného období (tamtéž, s. 64, pol. 252). Místo na kopci lze interpretovat jako pozorovací stanoviště (příloha 8).

 

5. Nálezy kultur lidu popelnicových polí na Jičínsku (Ha A - HaD /L A)

 

5.1. Katalog nálezů

   Předložený soupis uvádí nálezy ověřitelné v regionálních sbírkách nebo uváděné v literatuře. Pokud to bylo možné, byly  k nálezům doplňovány nově ověřené nebo zjištěné nálezové okolnosti¨týkající se zejména místa nálezu. Zcela převažují nálezy keramiky, hromadné nálezy bronzů se soustředí na Hořicku (Holovousy), další zachovaný depot byl objeven v Žereticích. Větší soubory nálezů se zachovanými nálezovými okolnostmi pocházejí výzkumů pohřebišť v Dobré Vodě, Holíně,  Jeřicích / Třebověticích /Votuzi, Lháni a Vitiněvsi.

 

1. BAČALKY    

Lokalisace (L): nelokalisováno Okolnosti (O): neznámé Nález (N):  střep z podstavy nádoby červenohnědé barvy Uloženo (U): M Libáň či. 36 (P 108) Datace (D):  Ha B (?) Literatura (L): nepublikováno

 

  2. BARTOUŠOV

L: ppč. 112/1, 113/1, 113/3, 114, st.pč. 12, 193/2 O:  novostavba rodinného domu  N: sídliště, střepy U:   M Jičín ev.č. 5/2000 D: Ha B L: Ulrychová 2003a ,9  P: Nově zjištěné sídliště na ploše přibližně 500 x 300 m  u severního okraje nivy řeky Leštiny/Mrliny.

 

3. BAŠNICE

3.1.  L: ppč. 202, 212, 213, 215, 216 - naleziště IV. O: sběr J. Sigl - V. Vokolek  N: střepy U: M Hradec Králové, přír.č. 93/83 - 95/83 D: kultura (k.) lužická L: Sigl 1985, 7

3. 2.  L: poloha zv. Tvrzník O: neznámé N: pohřebiště (?) D: popelnicová pole (?) L: Kyselo 1920, 39 - 40 P: Neověřitelná zmínka. Poloha „Potvrzník“  jižně a jihovýchodně od dnešní vsi je totožná s předcházejícím  nalezištěm /naleziště Bašnice IV/.

 

4. BÉCHARY

L: nelokalisováno  O:  neznámé  N : bronzová šipka s tulejí   U: M  Jičín  či. 267  (ztraceno)   D:  Ha B

L: nepublikováno P: Nález je jednoduchým způsobem nakreslen ve staré evidenční knize sbírky archeologie M Jičín s popisem: Bronzová šipka s poškozenou tulejí. Délka 29, šířka 15 a průměr tulejky 6 mm.

 

5. BŘEZOVICE

5.1.  L: jihovýchodní svah pod lesem Horka až ke strážnímu domku Českých drah (směrem ke Chvalině), ppč. 156, 178/1, 178/3, 180/1 k.ú. Březovice, ppč. 175/5, 175/6, 175/7, 189 k .ú. Chvalina O: první hroby zjištěny roku 1894, r. 1903 výzkum J. L. Píč,  r. 1970  průzkum M Hradec Králové, sběry M Hradec Králové 1994 a1996 N: žárové hroby, střepy, nádoby, bronzový náramek, sklo U: NM Praha, M Hradec Králové, M Hořice v Podkrkonoší /či. 13 158 - 13 159 D:  k. slezskoplatěnická - I. stupeň L: Vokolek 1999a, 4 - 42, Filip 1936 - 37, 15 - 157, Vích- Vokolek 1997, 6  P: V. Vokolek předpokládá i nálezy k. lužické. Podle ústní informace J. Kalfersta byly při jednom ze sběrů nalezeny i zlomky skleněných korálů.

5.2.  L: návrší jihozápadně  od obce  a podél úvozové cesty, blíže ke trati ČD, areál pohřebiště z pozdní doby bronzové O: sběr Vokolek 1.4. 1970 N: střepy D: Ha D/LA U: M Hradec Králové přír.č. 47/70 L: Vokolek 1973a, 16

  5.3.  L: k.ú. Březovice ppč. 140, 143, 145 a k. ú. Doubrava ppč. 267, 274/2, ppč. 292 O: sběr archeologického kroužku /J.Kalferst aj./ 18.9. 1993, 8.2. a 30.11. 1994, 8.2. a 12.4. 1995, 9.4., 9.11. a 11.11. 1996, 27.3. 1997, 28.10. 1998 N: střepy U: M Hradec Králové přír.č. 34/99 - 43/99 D: k. slezskoplatěnická (HaB) L: Kalferst - Sigl - Vokolek 1999, 4

5.4.  L: nelokalisováno O: přibližně roku 1903 N: 4 bronzové náramky /neopracované hrubé odlitky, rozlomené/ D: k. lužická (Ha B1) U: M Hořice v Podkrkonoší či. 13 231 - 13 238 L: Kytlicová 1970a

 

6. BŘÍŠŤANY

L: nelokalisováno O: neznámé N: žárové pohřebiště (?) D: Ha B (?) L: Filip 1936 - 37, 156 P: Nálezy z pozdní doby bronzové obsahuje sbírka p. Černého předaná do M v Hradci Králové r. 1983. K tomu lit.: Frolík - Kalferst - Sigl 1984, 3.

 

   7. BUDČEVES

L:  nelokalisováno (pravděpodobně prostor jihovýchodně od dnešní vsi) O: při melioracích r. 1937 nalezl B. Haken, řídící učitel N: bronzová jehlice, 3 bronzové náramky (dětské,  dva kusy zdobené příčnými rýhami) - ze žárových hrobů ? U: M Kopidlno či. 147 - 151 D: pozdní doba bronzová (jehlice Ha B2) L: nepublikováno P: Sbírka M Kopidlno byla v roce 2002 převedena do M Jičín.

 

   8. CEREKVICE NAD BYSTŘICÍ

L: poloha „Na kozách“ ppč. 336 O: sběry  1985 - 1986, 1989, 1994 N:  střepy U: M Hradec Králové přír.č. 113/85,166/85, 156/86, 169/60 /?/, 53/96, 54/96 D: k. lužická,  slezskoplatěnická I. stupeň L:  Sigl - Vokolek 1986, 8,  Kalferst - Sigl - Vokolek  1987, 5,  Kalferst - Sigl - Vokolek 1991 - 1992, 8,  Vích - Vokolek 1997, 6

 

9. ČÁLOVICE

L:  ppč. 202/1 západně od dnešní vsi ve svahu nad vodotečí O: letecká prospekce (10.4. 1999), pozemní prospekce (29.9. 2000) N: rozorané objekty, střepy U: M Jičín ev.č. 27/2000 D: Ha B L:  Ulrychová 2003b,26

 

10. ČERVENÁ  TŘEMEŠNÁ

10.1.  L: poloha „Na stávkách“ asi 200 m severně od  koty 327, jihovýchodní část katastrálního území, areál zaniklé středověké vsi „Villa Marci“ O: před 1934, sběr Frolík - Kalferst 1985 a 1986 N: popelnicové pohřebiště, hrob s bronzovým „kruhem“, střepy U: M Hradec Králové (pravěké střepy) D: popelnicová pole L: Zweifelhofer 1934, 13,  Frolík - Kalferst 1987,97, 99

10.2.  L: poloha „Bobeček“ O: roku 1887 N: část bronzové šipky U:  M Hc (nezachováno) : popelnicová pole doby bronzové (?) L: Tomášková 2002, 145

 

   11. ČEŠOV

11.1.  L: kravín nebo jeho blízké okolí při jihovýchodním okraji vsi u silnice Češov - Slavhostice O: 1962  V. Kříž N: žárový hrob U: M Jičín přír.č. 33/2002 - 40/2002 (sbírka Češov) D: k. slezskoplatěnická  I. stupeň L: Vokolek 1999a, 42  P: Sbírka Češov převedena v roce 2001 k trvalému uložení do M Jičín. Filip 1936 - 37, 158 uvádí i miniaturní nádobky. V této sbírce v roce  1990 nebyly zjištěny.

  11.2.  L: za zahradou p. Lachmana tj. část hřbetu východozápadního průběhu (ppč. 83/1) tvořícího severní část intravilánu vsi za čp. 7 (st.pč. 34/1, dnes dům rodiny Minařových) a zahradou  domu čp. 7 (ppč. 42/1) O: 1970 (?) N: střepy  (osudí, miniaturní nádobka, cedník, misky) U: M Jičín přír.č. 8/2002 - 9/2002 /sbírka Češov/ D: Ha B L: nepublikováno

  11.3.  L: ppč. 683. 684 pole jižně od vsi O: sběr  23.3. 2001  N: sídliště - rozorané objekty, střepy U: M Jičín ev.č. 2/2001 D: Ha B, Ha D  L: Ulrychová 2004a, 47 P: Pravděpodobně do těchto míst lze lokalisovat nález masivních nezdobených bronzových kruhů  z roku 1883 (Šnajdr 1891, 33).

11.4.  L: poloha „U transformátoru“, severovýchodní okraj vsi, ppč. 146/1 O: při rozšíření silnice, záchranný výzkum Vokolek v  červnu 1970 N: sídliště - 4 objekty, střepy U: M Hradec Králové D: k. slezskoplatěnická III. stupeň L: Vokolek 1992

11.5.  L:  zahrada za čp. 6 (severně od obytného domu) O: sběr  4. a 18.9. 1998 N:  střepy U: M Jičín ev.č.78/1998 D: Ha D L: Ulrychová  2000 a, 37 – 38 P: V publikaci (Výzkumy v Čechách 1998 je chybně uvedena datace položky B), v původní NZ čj. 6733/1998 je Ha D.

11.6.  L: ppč. 31/7 - zahrada severně od usedlosti čp. 75 O: sběr majitele čp. 75 jaro  - léto 2004 N: střepy U: M Jičín či. 9242 - 9249 L: Ulrychová 2004a (NZ)

 

12. DĚTENICE

L: ppč. 250/2, 251, 252, 255, 254 - 256, 269/4, 301/32, 301/33 O: sběr  Sigl - Vokolek 1981 N: střepy U: M Hradec Králové přír.č. 49/1982 - 51/1982 D: k. slezskoplatěnická (Ha B ?) L: Sigl - Vokolek 1984b, 23

 

13. DOBRÁ  VODA

13.1.  L: cihelna p. Prokopa, Horní Dobrá Voda O: výzkum Fr. Pokorného  roku 1884, jeden hrob 1890 N: žárové hroby, nádoby, keramika, bronzy U: M Hořice v Podkrkonoší - nádoby /okřínky, osudí, květináč, koflíky, hrnky, misky/: 327-346, 348-349, 352-355, 359-360, 362, 367, 369, 373- 379, 381-382, 383, 384, 386, 388-391, 385, 410, 419, 425, 426, 500-521, 523, 530-531, 535-544, 547, 13 046-13 048, 13 050 -13 052 , lžíce 350, rachlátka 351, 372, 526, 527, 529, „poklice“ 533, hliněná plastika  528,   střepy 358, 363, 393-394, 397, 403, 408 – 409, 422, 571, 4445, 13 019, 13 044, 13 049, 13 158-13 159, 13 322, 13 331, 13 334, 13 360, 13 854, 13 836, 13 837-13 844, 13 846-13 855, 13 858, 13 860-13 865, 13 867, bronzy - náramek 398, 560, 567, zlomek náramku z ploché tyčinky 399, zlomek náramku 561, 562, jehlice  s kulovitou hlavicí 545, 565, s dvojkuželovitou hlavicí 550, s pečetítkovou hlavicí 551,  s vázičkovitou hlavicí, 552, zlomek jehlice 553, bronzový kroužek 557, 559, 560, zlomek kroužku 556 D: k. lužická, k. slezskoplatěnická I.stupeň L: Vokolek 1999a, 42 - 43, Filip 1936 - 37, 158

13.2.  L: Dolní Dobrá Voda, cihelna p. Duška O: při těžbě hlíny N: dva bronzové srpy U: M Hořice v P. č. 1047, 13 242 D:  mladší doba bronzová L: Tomášková 2002, 137

13.3.  L: ppč.119 Horní Dobrá Voda, mírné návrší na nivou vodoteče O: 20.10. 1977 při stavbě panelových domů N: keramický depot: 5 bezuchých osudí, střep z okřínu, střepy U: 5 nádob M Hořice v P., střepy M Hradec Králové přír.č. 79/1977 D: k. lužická  II.a L: Vokolek 1981 P: V archivu M Hořice v Podkrkonoší zachována zpráva o nálezu včetně fotodokumentace místa nálezu, nálezů  i nálezců.

 

14. DOUBRAVA

14.1.  L: katastr obce O: před 1934 hajný Pařízek (jehlice) N: sekerka,  hlavička jehlice se čtyřmi vývalky - jehla odlomena U:  jehlice M Hořice v Podkrkonoší či. 300 (původně či. 29 766), sekerka  ztracena D: k. lužická starší (jehlice), sekerka ? L: Cechner 1909, 28, Macháčková 1995, 71

14.2.  L: osada Lhotka Svatogothardská O: sběr roku 1917 N: střepy  U: M Hořice v Podkrkonoší  ev. č. 30/1987 D: k. slezskoplatěnická doby bronzové L: Macháčková 1995, 71, ústní sdělení J. Kalfersta 14.10. 2002

  14.3.  L: ppč. 140, 143, 145  viz Březovice 5.3.

 

  15. DRAHORAZ

15.1.  L: ppč. 26, 58 jihovýchodní okraj intravilánu O: záchranný výzkum V. Vokolka 1977 při stavbě panelových domů N: 2 sídlištní objekty,  střepy, 2 kostrové hroby (v jámě) U: M Hradec Králové či. 58 216 - 58 221 D: sídlištní objekty : k. lužická II.b, hroby bez datace L: Vokolek 1994, 7, obr. 2: 4 - 9

15.2.  L: příkop západně od kostela O: sběr J. Slavík 25.5. 1992 N: střepy  U: M Hradec Králové přír.č. 418/1992 D: k. lužická L: Kalferst - Sigl - Vokolek 1993, 8 P: areál sídliště - viz Drahoraz 15.1.

15.3.  L: katastr obce - v okolí kostela ? O: neznámé, hrnek ze sbírky Kopidlno či. 200 nalezen v roce 1931 N:  čtyři hrnky U: M Jičín či. 246 /ztraceno/, 904, 905, Sbírka Kopidlno či. A 200 D: velimský typ popelnicových polí L: Vokolek, 1994,7, či. 246 nepublikováno P: Koflík či. 246 není zachován, jednoduchá kresba a popis ve staré evidenční knize sbírky archeologie M Jičín: Džbánkovitý hrneček s neostrým dnem, vydutým spodkem, baňatým břichem a splývajícím prohnutým hrdlem s ven vyhnutým okrajem, s páskovým uchem při okraji, drsnější, žlutohnědý. Výška 63 - 70 mm, průměr dna 44 mm, okraje 98 mm.

 

16. HLÁSNÁ LHOTA

L: ppč. 415, návrší zv. Loreta poškozené lomem s barokní poutní kaplí O: prof. Vratislav Drba (tj. v první polovině 30. let 20. století, nálezce zemřel roku 1937) N: „královéhradecká osmička“  - plochý svitek zlatého drátu U: ztraceno D: mladší doba bronzová L: Šalda 1969, 29, 70 P: Nepříliš důvěryhodná, jediná a již neověřitelná zmínka o tomto nálezu.

 

  17. HOLÍN

  17.1.  L: křižovatka polních cest Holín - Březina, východně nad Ostruženským rybníkem, jihozápadně od koty 278 O: výzkum J. Bernard 1924 -1925 N: 20 žárových hrobů, nádoby, střepy, bronzový knoflík, zlomek bronzové jehlice U: M Jičín (část nálezů): či. 353 (koflík bez ouška, hrob I.), 354 (koflík, hrob  III.- IV.), 355 a 357 ztraceno (tuhovaná nádobka zdobená rýhami z hrobu VI. a šedohnědá nezdobená amforka z neurčeného hrobu),  356 (tuhovaná nádobka zdobená rýhami, hrob IX.),  358 (nádoba s pohřbem, hrob XIV), 359 (plochý hliněný podstavec, hrob XIV), 360 (koflík, hrob XIV), 361 (tuhovaný koflík, hrob XIV), 362 (koflík, hrob XIV), 363 ztraceno (miniaturní baňatá nádobka nezdobená, hrob neurčen), 364 (koflík, hrob IV), 365 (koflík, hrob VII), 366 (okřín, hrob XIX), 698 (bezuchá nádobka zdobená rýhami, hrob III),  699 (bezuchá nádobka zdobená rýhami, hrob VI), 914 (mísa, hrob XX), 915 (dvouuchá nádoba, hrob XVIII), 925 (bezuchá leštěná nádobka, hrob XIV), 926 (koflík s odlomeným ouškem, hrob neurčen), 928 (střep, hrob VII),  931 (koflík zdobený rýhami, hrob X),  942 (šedá bezuchá nádoba, hrob XVIII), 954 (část nádobky cihlové barvy se zlomky kostí, hrob X) D: k. slezskoplatěnická  I.b – II. stupeň L: Vokolek 1999a, 43, Filip 1936- 37, 159, Bernard 1933 32, tab. I: 1-3, 7

17.2.  L: ppč. 395/2, 404/6, 404/7, 407/1, 407/2, 408/11, 410/23, 643/2, 649/7 - autobazar „U Holína“ O: neohlášená stavba, sběr 26.8. 2004 na hromadě vytěžené zeminy N: střepy U: M Jičín  či. 9297 - 9298

L:  Ulrychová NZ čj.  9107/2004 P: Asi 200 m jižně od uvedené stavby bylo v roce 1924 - 1925 vykopáno 20 žárových hrobů z pozdní doby bronzové (Vokolek 1999a, 43).

 

18. HOLOVOUSY

18.1  L: panská zahrada tj. zámecký park /pravděpodobně ppč. 5/1, 5/2/ O: roku 1880 při výkopu jámy  p. Trnka z Chodovic N: v nádobě 20 bronzových náramků U: M Hořice v Podkrkonoší (7 celých a půl dalšího kusu) či. 3032 - 3035,  4425 - 4426, 13 229  - 132330 D: Ha A 2/Ha B1 L: Zweifelhofer 1934, 13, Kytlicová 1970b

18.2.  L: panský les v blízkosti hradiště v oboře O: roku 1894 při dobývání pařezů nalezli dělníci N: depot I. - srpy,  kopí, sekerka s tulejí a ouškem, rozlomené kroužky U: M Hořice v Podkrkonoší : srpy 13 222, 13 223,  13 242, 13 263, sekerka či. 13 200, hrot kopí či. 13 273, hřivna - kruh či. 13 226, 13 227, 13 228 , 13 229,  zlomek hřivny 13 230, masivní kruh či 13 225,  Hradce Králové /srp a náramek či. 1976, 1979/ D: k. slezskoplatěnická doby bronzové L:  Filip 1936 - 37, 159, autor zaměnil osadu Chloumky u Holovous s Chloumkem u Jeřic (k.ú. Boháňka), Kytlicová 1970c

18.3.  L: severně od osady Chloumky, pískovna  severovýchodně od koty 426 O: při stavbě prašné silnice /cesty/ k pískovně roku 1924 N: depot II. -  bronzové náramky, srp U: M Hořic v Podkrkonoší  4 tordované náramky či. 27 626 - 27 629 D: k. lužická L: Filip 1936 - 37, 159 - 160, Zweifelhofer 1934, 13, Kytlicová 1970d P: Uvedená pískovna leží v plném rozsahu na k.ú. Holovousy. Tomášková 2002, 140 – 141 uvádí 3 tordované kruhy jako součást depotu Ostroměř (U hrozného buku/.)

 

19. HORNÍ LOCHOV

19.1.  L: dům čp. 3 O: při výkopu základů roku 1945 N: bronzová sekerka s tulejkou U: M Jičín (ztraceno) : Ha B  L : Filip 1947, 287

19.2.  L: skalní soutěska zv. Fortna, severozápadně od hotelu Šikmá věž O: při opravě schodiště před rokem 1925 N: 78 bronzových kroužků kosodélného profilu o průměru 14 - 22 mm U: M Jičín či. 1864 (zachováno 65 ks) D: Ha B L: Ulrychová E. - Frána J. - Surman Fr. 2004 P: Bronzové kroužky jsou tvarem i  velikostí shodné s očky přívěsků menší z bronzových růžicovitých  ze Střelče (či. 703).

19.3.  L: nelokalisováno O: neznámé  N: čtyři diskovité světlemodré korálky U: M Jičín či. 16 - 19 D: Ha B

L: Venclová 1990, 245 /zde pod lokalitou Prachov/

19.4.  L: pískovna v poloze „Na rovince“ („Na širokém place“) při jižním okraji skalního města O: nalezl roku 1893 prof. Josef Haken, do M Jičín daroval Dominik Hudský před 1899 N: žárový hrob, skleněné korále  U: M Jičín či. 1 - 14, 20 - 22 (14 celých a tři zlomky, či. 22 použit pro rozbor skloviny R Kirschem), další kusy údajně i NM Praha (zde roku 2001 nezjištěny) D: Ha D L: Filip 1936 - 37, 162, týž 1947, 287, tab.56:1, týž 1956, 363 (Lochov), Venclová 1990, 245, Ulrychová 1999a  P: Ve sbírce M Jičín další temně fialový korál s žlutou klikatkou a červenými očky (či. 15) , datace HD ?, stěhování národů ?

19.5.  L: nelokalisováno, či. 559 - 563  poloha „Na rovince“ O: neznámé N: střepy  U: M Jičín či. 548 - 549,  555 - 556, 559 - 563, 570 – 575 D: Ha D L: nepublikováno

 

20. HOŘICE  V PODKRKONOŠÍ

20.1.  L: nelokalisováno O: neznámé N: střep U: M Hořice v Podkrkonoší či. 570 D: k. lužická L: nepublikováno P: NZ čj. 3564/1972 uvádí v  M Žamberk nádobu k. slezskoplatěnické (či. 2535). NZ čj. 458/1927 - novinová zpráva, Lidové noviny 30.5. 1927, o lužickém pohřebišti  u Hořic v Podkrkonoší se týká tzv. jeřického mohylníku (katastrální území Jeřice, Třebovětice a Votuz)

  20.2.  L: zahrada Josefa Wagnera za domem čp. 130, ul. Sladkovského O: nález a dar majitele zahrady před  nebo v roce 1957 N: bronzový srp  U: M Hořice v P. č. 24/75 /či. 288/ D: k. lužická /mladší L:  Tomášková 2002, 145 - 146

 

   21. HRADIŠŤKO

21.1.  L: západní okraj ppč. 332 při polní cestě mimo fortifikaci hradiště O: sběr 4.4. 2002, ověření leteckého snímku z 3.7. 2001 N: obdélný objekt (vegetační příznaky), střepy U: M Jičín či. 6272 – 6273 D: Ha B L: Ulrychová 2004e

   21.2.  L: při silnici Hradišťko - Vysoké Veselí, jihovýchodně od hradiště a východně od předchozí lokality, východní okraj ppč. 332 a východně od silnice O: při kopání písku a štěrku na poli před 1905, výkop J.L. Píč 1904 N: žárové hroby, nádoby U: M Vysoké Veselí (převedeno do M Nový Bydžov, zde rozřazeno  nebo ztraceno již před převedením), NM Praha (nezjištěno), M Jičín či. 335 (koflík) D: k. slezskoplatěnická II.- III. stupeň L: Vokolek, 1999a, 43, týž 1993b, 62, Filip 1936 - 37

    21.3.  L:  velmi pravděpodobně jako  20.2. O: neznámé, do sbírky M Lázně Bělohrad daroval pan Pižl N: miniaturní baňatá nádobka bez výzdoby - či. 3710, miniaturní hrnek s odlomeným ouškem - či. 3723, koflík s páskovým ouškem, omfalos, bez výzdoby - či. 3728 U: M Jičín  D: Ha B L: Vokolek 1999a, 43, týž 1999b, 62 P: Nálezy pravděpodobně pocházejí z pohřebiště Hradišťko 21.2.

  21.4.  L: jižní část předhradí raněstředověkého hradiště O: sběr 19.10. 1970 J. Sigl N: střepy U: M Hradec Králové přír.č. 119/1970 D: popelnicová pole  (Ha B?) L: Sigl  1973, 39

  21.5.  L: ppč. 401/2, 404 - 406, 407/1, 409, 410, 411 /dříve 2451/ 1, předhradí slovanského hradiště O: sběr 17.10. 1972  V. Vokolek N: střepy U: M Hradec Králové přír.č. 92 /1972 D: k. slezskoplatěnická (Ha B) L: Vokolek 1975, 59

   21.6.  L: nelokalisováno O: neznámé N: mísa s mírně zataženým okrajem, střep z okraje mísy, kostěné šídlo U: M Jičín či. 1149, 3061, 3062 D: k. lužická L: nepublikováno P: Mísu daroval do M Jičín prof. A. Fingerland z Hradce Králové.

 

22. HŘMENÍN

22.1.L: nejspíš ostrožné hradiště Sedliště /Hřmenín nebo jeho bezprostřední okolí O: neznámé N: střepy U: sbírka Libáň či. 9, či. 28 (P 159B), či. 29 (P 170), či. 56 (P 171), či. 57 (P 159A) D: k. lužická, k. slezskoplatěnická doby bronzové L: střepy nepublikovány, Ulrychová 2002, 261 - 264, tab. 13 (hradiště)

  22.2  L: Ortův mlýn, tj. jižně pod jižním okrajem ostrožného hradiště Sedliště/Hřmenín  O: druhá polovina 19. století N: zlatý svitek drátu D: k. lužická (?) U: prodáno židovi z Jičína L: Šnajdr 1891

 

23. HROBIČANY

L: poloha „Pod vinicí“, tj. svah severně nad tokem Cidliny pod kótou 261 zv. „Vinice“ O: neznámé N: popelnice - žárové hroby (?) D: popelnicová pole L: Záveský I. 1973, 1 P: Velmi neurčitá zmínka v obecní kronice, místo nálezu je částečně na k.ú. Chotělice (okres Hradec Králové)

 

  24. CHOLENICE

L: vně u severozápadního rohu stodoly usedlosti čp. 51, st.pč. 90 O: v rýze pro svod dešťové vody, záchranná akce  3.6. 1998 N: jáma - střepy, mazanice,  hrot kostěného šídla, hrnčířská čepel U: M Jičín ev.č. 19/1998 D: Ha B  L: Ulrychová 2000c, 62

 

25. CHVALINA 

L: mezi Březovicemi a Chvalinou O: neznámé N: popelnicové pohřebiště  D: popelnicová pole L: Halík 1925, 146 P: viz BŘEZOVICE 5.1.

 

26. JEŘICE

26.1.  L: katastr obce,  polohy I.- VIII. O: sběr Karla Poura z Jeřic N: střepy U: M Hradec Králové přír.č. 166 - 177/1983 D: k. lužická, k. slezskoplatěnická doby bronzové L: Frolík - Kalferst 1984, 6 P: Sbírka Karla Poura byla zakoupena Muzeem východních Čech v Hradci Králové.

26.2.  L: ppč. 512/1 poloha „V Blatečkách“ - naleziště 2 O:  sběr Karla Poura z Jeřic N: střepy U: M Hradec Králové přír.č.2/1985 D: k. slezskoplatěnická doby bronzové L:  Kalferst - Sigl 1985, 11

26.3.  L: ppč. 512, 527 , poloha „V Blatečkách“ – naleziště 2 O: sběr D. Gál, P. Květina, T. Mangel 7.3. 1992 N:  střepy, přesleny /?/ U: M Hradec Králové přír.č. 420/1992 D: k. lužická, k. slezskoplatěnická doby bronzové L:  Kalferst - Sigl - Vokolek 1993, 11 - 12

26.4.  L:  ppč. 241/8 poloha „U studánky“ - naleziště 4 O: sběr K. Poura z Jeřic N: střepy U: M Hradec Králové přír.č. 4/1985 D: k. slezskoplatěnická L: Kalferst - Sigl 1985, 11

   26.5.  L: ppč. 263 - 267, 268/1, 269, poloha „Pod vodárnou“ naleziště 4  O: sběr 24.4. 1986 Kalferst N: střepy  U: M Hradec Králové přír.č. 154/1986 D: k. slezskoplatěnická doby bronzové L:  Kalferst - Sigl - Vokolek 1987, 11

   26.6.  L:  ppč. 263 - 267,, 268, 269 poloha „U studánky“ - naleziště 4 O: sběr D. Vích 28.10. 1998 N: střepy

U: M Hradec Králové přír.č. 51/1999 D: k. lužická L:  Kalferst - Sigl - Vokolek 1999, 15 

26.7.  L: naleziště 1 - Třešňovka, ppč. 68 k.ú. VOTUZ O: sběr 15.11. 1986 (PO Lvíčata) N: střepy  U: M Hradec Králové přír.č. 7/1986 D: k. lužická L: Kalferst - Sigl - Vokolek 1989, 12 

26.8. k.ú. JEŘICE, TŘEBOVĚTICE,VOTUZ

L : tzv. jeřický mohylník - k.ú. Votuz : poloha „Třešňovka“,  pole ppč. 68 a ppč. 79, les ppč. 81/1 (zde zachovaná část mohylníku,  roku 1990 to bylo 13 mohylových náspů) O: výkopy od 1902 (Píč, 3 mohyly), 1924 NM Praha (5 mohyl), 1927  E. Zweifelhofer 4  a  6 mohyl (nálezy do M Hořice  a M Hradec Králové), dokumentovaný výzkum V. Vokolek 1961 - 1963, v poloze „Třešňovka“ 4 mohyly N: původní počet přibližně 200 mohyl a plochých žárových pohřbů,  nádoby, bronzy, střepy U: M Hradec Králové, NM Praha, M Hořice /střepy nádob z mohyl  I., IV. a V. a dalších neoznačených mohyl č. 29760 - 29 765/ D: 4 mohyly z  výzkumu 1961-1964 z mladší fáze středního stupně lužické kultury L: Vokolek 1964, Vokolek 1974, 11 - 12, Píč 1905, 281 - 282

26.9.  L: poloha „U studánky“ - naleziště 4 O: sběr V Vokolek N: střepy, zlomek misky s kolkovanou výzdobou U: M Hradec Králové D: Ha D/LA L:  Rybová 1968, 18

 

   27.  JIČÍN

27.1.  L: poloha „U Václava“ tj. svah při severozápadním okraji ulice Konecchlumské s barokní sochou světce, ppč. 951 a okolí O: při stavbě silnice Jičín - Moravčice roku 1939 – 1940 N: nádoba U: M Jičín (ztraceno) D: k. slezskoplatěnická I.- II. stupeň L: Borkovský 1941, 93

27.2.  L: tzv. Marečkova cihelna, tj. vytěžený sprašová návěj mezi ulicí Konecchlumská  a Textilní (jižně od předchozí lokality) O: neznámé N: střep U: M Jičín či. 3277   D: Ha B  L: nepublikováno

  27.3.  L: obecní cihelna, tj. dnešní areál fy Silnice a.s. Jičín ulice Hradecká,  ppč. 1200 a okolí, severně od obou předchozích míst O: neznámé N: střepy  U: M Jičín či. 3386 - 3389, 3391 – 3392 D: Ha B L: nepublikováno

  27.4.  L:  areál Okresní nemocnice, tj. západní okraj ppč. 309, ulice Foerstrova (její jižní polovina) a vojenské cvičiště )tj. severozápadně od ulice Foerstrovy až k vrchu Čeřovka, event. západní okraj ulice Bolzanovy) O: dar p. Halíře ze  stavby jeho domu roku 1927 (?), či. 953 z roku 1946 z pozůstalosti J. Jirčáka (Houba 1947) N:  žárové hroby,  z nich 2 nádoby, torzo třetí a jednotlivé střepy

U: M Jičín či. 938 – 953 : či. 938 torzo vysoké mísy cihlové barvy (lok. Čeřovka, Vokolek 1993a, 44 - 45), či. 947 drobná okřínkovitá nádobka (vojenské cvičiště na Čeřovce, staveniště domu p. Halíře, Vokolek 1993a, 44 – h), 949 květináč (staveniště domu p. Halíře, Vokolek 1993a, 44 – d),  951 koflík (lok. jako předchozí, Vokolek 1993a, 44 – b), 953 podstava nádoby (Vokolek 1993a, 44 neuvádí) D: k. slezskoplatěnická I.b - II. stupeň L: Vokolek 1999a, 44,  Filip 1936 - 37, 160, Houba 1947

27.5.  L: Bolzanova ulice O: žárový hrob v základech domů u nemocnice, záchranná akce prof. A. Martínka 12.6. 1927 N: žárový hrob, amforka U: M Jičín či. 945   D: slezskoplatěnická I.b - II. stupeň L: Vokolek 1999a, 44 - ch (zde chybně či. 975), Martínek 1927

27.6.  L: osada Sedličky, ppč. 1643/3, zahrádkářská kolonie O: sběr 21.11. 1994 Ulrychová, 8.3. 1995 P. Kracík N: rozorané objekty - sídliště, střepy  U: M Jičín ev.č. 2/1994, 3/1996 D: Ha C L: Ulrychová 1997a, 89, táž 1998b, 64

27.7.  L:  osada Sedličky, jižní svah kopce Zebín, 100 m jihozápadně od kostela Všech svatých O: sběr J. Prostředník a manželé Ulrichovi 1989 N: střepy U: M Jičín či. 397 D: Ha C L:  Prostředník 1990, 23

P: Areál známé osady v okolí ppč. 1643/3.

 

  27.8.  L: poloha „Valcha“, tj. okraj nivy Cidliny jižně od města, ppč. 729 (zaniklý mlýn Valcha), ppč. 730 (niva Cidliny a její okraj až k areálu AGS Jičín /bývalý Agrostroj, poté Agrozet, původně fy Knotek) O: dar Stanislava Knotka 27.11.1942 (či. 3153 – 3157), z areálu fy Knotek  (či. 3312 – 3313),  před 1918 z polohy Valcha (či. 3386 – 3394) N: střepy U: M Jičín či. 3153 - 3158 (střepy čtyř koflíků), 3312 - 3313, 3386 – 3394 D: k. slezskoplatěnická I.- II. stupeň L: nepublikováno

27.9.  L:  ppč. 889/1 - jižní okraj polohy „Valcha“ O: sběr 23.9. 1992 Ulrychová N: střep U: M Jičín či. 4532

D: k. slezskoplatěnická  I.- II. stupeň L: Ulrychová 1995a, 119

  27.10.  L:  dle NZ čj. 925/1985 poloha „U čakana“, ppč. 1135/1 za železniční tratí  Jičín - Hradec Králové  (viz poznámka) O: neznámé N: bronzová brýlovitá spona U: M Jičín či. 2840 D: Ha B L: Waldhauser 1985 P: K lokalisaci: 

    1. Poloha „U čakana“ (popravčí místo) je západním svahem vrchu Šibeňák při východním okraji města /areál fy Český Telecom a.s. Šibeňák a Silnice a.s. Jičín, Hradecká ulice, bývalá obecní cihelna - viz 27.3./

    2. Mapové údaje uvedené v NZ čj. 925/1985 umísťují nález západně od trati Jičín - Turnov (dnešní sídliště U trati), západně od vrchu Šibeňák a polohy „U čakana“.

3. Ppč. 1135/1 byla lokalisována na vrch Šibeňák.

Vzhledem k nálezům  Jičín 26.1., 26.2. a 26.3. pokládám za místo nálezu západní svah vrchu Šibeňák, ppč. 1135/1.

27.11.  L: vrch Zebín, ppč. 1789 , k.ú. JIČÍN O:  sběr Waldhauser 11.11. 1988 N: střepy  U: M Hradec Králové přír.č.169/1989 D: k.  lužická /?/ L: Kalferst - Sigl - Vokolek 1990, 11 P: K lokalisaci: Celý čedičový  kopec Zebín leží na ppč. 1789 k.ú. Jičín. Trvale chybně publikován jako k.ú. Kbelnice.

   27.12.

L: jako předchozí,  chybně k.ú. Kbelnice O: sběr P. Kracík 20.8. 1990 N. střepy U: M Hradec Králové přír.č. 267/1993 D:  lužická /?/ L:  Kalferst - Sigl - Vokolek 1994, 6 

  27.13  L: nelokalisováno O: neznámé N: střepy, nádoba U: M Jičín či. 3289, 3292 - 3299,  3599 D: k. slezskoplatěnická I. - II. stupeň L: nepublikováno

 

  28. JIČÍNĚVES

28.1.  L: nelokalisováno O: neznámé N: okřínek U: M Jičín či. 245 D: k. slezskoplatěnická  (Ha B) L: Vokolek 1999a, 44

28.2.  L:  nelokalisováno, u obce O: před 1880 (1821 ?) N: depot bronzů: původně 8 celých a 3 zlomky sekerek, zachována sekerka s tulejí a ouškem se zavěšeným řetízkem ze tří kroužků, nůž, dýka, kruh U: sekerka s tulejí a ouškem NM Praha či. 14799, zde původně i další kusy (popis uvádí Sklenář 1992, 89) D: Br D - Ha A1 L: Šnajdr 1891, Sklenář 1992, 89,  Sangmeister 1974, 200 (č. 16278) P: Ve sbírkách hraběcího rodu Schliků na zámku v Jičíněvsi byly uloženy bronzové archeologické nálezy pocházející mimo jiné i ze Slovenska (např. Zamarovce -  M Jičín či. 512 listovité kopí s tulejí, ztraceno).

 

29. KBELNICE

29.1.  L: pravděpodobně ppč. 55a , pole mezi statkem „U Jenčků“ čp. 19 a řekou Cidlinou, západně od zaniklého Bílého mlýna O: při rozšíření cesty ze vsi k Bílému mlýnu 1932 N: střepy D: Ha D/LA U:M Jičín či. 587, 590 - 591, 593, 600 L: Rybová 1968, 18 - 19, tab. X - II : 4 - 14

29.2.  L: ppč. 180b,  sprašová návěj severně od ppč. 55a a západně od  Cidliny O: sběr J. Prostředník. P. Kracík, H. Zlatník, K. Neckář 16.3. 1991 N: střepy D: popelnicová pole L: Prostředník - Slavík 1991 - 1992, 31

 

30. KOPIDLNO

30.1.  L: pole Františka Vyčítala, starosty v Kopidlně (velmi pravděpodobně směrem k Pševsi, severně od toku Mrliny) O: J. L. Píč 4.3. 1910  N: 8 žárových hrobů  U: NM Praha : hrob č. 3 či. 56 810, hrob č. 4  či. 56 809,  hrob č. 5 či. 56 806, 56 807,  nezařazeno či. 56 808 D: k. lužická (?) L: Vokolek 1999a, 44

P: NZ čj. 1979/1949 uvádí v NM Praha keramiku k. lužické či. 56 034.

30.2.  L:  jako předchozí (?) O: neznámé N: nádoby U: sbírka M Kopidlno A186,  A187,  A198, A 238,  A 240, A 243, A 275 D: k. slezskoplatěnická I. stupeň L: Vokolek 1999a, 44  P: V publikaci či. A 275 - koflík s naznačeným hrdlem je správně či. A 245. NZ čj. 1977/1949 uvádí z Kopidlna střepy kultury  slezskoplatěnické či. 56 805 - 56 810  (uloženy v NM Praha)

30.3.  L: pravděpodobně intravilán města O: neznámé N: střepy U: M Kopidlno či. A 219 okraj šedé mísy s plastickou lištou, A 220 střep tuhované nádoby, A 221 - A 232 střepy, A 281 - A 283 střepy (okraje) a amforka D: k. lužická (amforka A 283), k. slezskoplatěnická doby bronzové L: nepublikováno

30.4.  L:  u obce na farském poli při stavbě obchodní dráhy  O: před  nebo v roce 1885 N: bronzová sekerka s tulejí a ouškem U: M Kopidlno či. 524 (v roce  1996  nezjištěno) D: Ha B   L: Anonym 1885 - 1886, 45, Šnajdr 1891, Filip 1936 - 37, 161

 

31. KOSTELEC

31.1.  L: pole severně od raněstředověkého hradiště, tj. mezi severovýchodním okrajem intravilánu  Kostelce, kótou 312,2 a silnicí z Kostelce  do Vesce u Velíše O: při orbě propadající se terén,  před 1891 N:  hroby s popelnicemi D: ? L: Šnajdr 1891, 31

31.2.  L: nelokalisováno O: nález před 1899, údajně ze žárového pohřebiště N: střepy  U: M Jičín či. 381 - 382 (ztraceno), popis ze staré evidenční  knihy sbírky archeologie M Jičín: či. 381 střep spodku baňaté nádoby s důlkovitým dnem a odřeným hnědým až šedým povrchem, zachovaná výška 23, průměr dna 18 a průměr břicha asi 90 mm, či. 382: střep  šedého až hnědého koflíku s nepatrně vydutými stěnami, rozměr  50 x 57 mm D: k. slezskoplatěnická I.- II. L: Zpráva… muzejního spolku 1899 P: Či. 381 bylo v archeologickém sbírce M Jičín znovu zařazeno jako či. 3 307.

 

32. LHÁŇ, SOBĚRAZ

L: pole jižně  od obce (od čp.1), severní část ppč. 46/2,  46/1 ?, 52 ? k.ú. Lháň a ppč. 92 k.ú. Soběraz (pole p. Macka) O: při orbě  na svém poli roku 1899 p. Vojtíšek zachytil kamenné kryty hrobů, 2 hroby prokopány  M Jičín (Musejní spolek), 1900 J. L. Píč a V. Landa prokopali 116 žárových hrobů, náhodný nález dvou hrobů na poli p. Macka (kronikář obce) v Soběrazi (před 1935) N: žárové pohřebiště, nádoby, bronzy /jehlice, kroužky, hroty kopí/, sklo, střepy U: NM Praha či. 56 505 - 56 593, M Jičín  či. 568 a, 568 e, 904, 940 ?, 944, 946,  M Železnice: či. 578 bronzový kroužek, 579 - 20 bronzových kroužků , soukromá sbírka p. Macka ze Soběrazi (jeden hrob) D: k. lužická I. a III. stupeň

L: Kracík  1995, Píč 1900 - 1901, Venclová 1990, 219 P: Sídliště k pohřebišti Lháň bylo možná zjištěno na ppč. 270 (k.ú. Soběraz) asi 300 m jižně od pohřebiště  (sběr P. Kracík).

 

33. LIBÁŇ

33.1.  L: poloha „Na Horách“ nebo „Hora“ východně od města nad Bystřickým (Libáňským) potokem, cihelna MUDr. J. Kučery O: při těžbě hlíny roku 1925 N: jáma šířky 190 cm, hloubky 1,5 m, délky nejméně 3 - 4 m, mazanice, střepy, uhlíky U:  pravděpodobně ztraceno, viz poznámka D: k. lužická mladší L: Pažout 1925, 51 P: V archeologické sbírce M Libáň (převedené roku 2002 do M Jičín) jsou uloženy střepy kultur popelnicových polí z prostoru „Hora“ nebo „Na Horách“  pod či. 4 (P 107) k. lužická,  P 135 (ztraceno/), či. 8 (P 141) k. slezskoplatěnická a Ha D.

33.2.  L: ppč. 612, 613/1, 613/2, 613/3 areál nového závodu Plastimat (později Peguform) a.s. Liberec, závod Libáň O: sběry V Dohnalové, nález při stavbě roku 1983, průzkum Sigl, Kalferst N: střepy U: M Hradec Králové přír.č.  178/ 1983 - 181/ 1983 D: popelnicová pole (doby bronzové) L: Frolík - Kalferst - Sigl 1984, 7

   33.3.  L:  nelokalisováno O: neznámé N: bronzová sekerka s laloky U: NM Praha či. 16 539 D: k. slezskoplatěnická doby bronzové L:  Filip 1936 - 37, 161

 

34. LIBONICE

34.1.  L:  vně severního oplocení služebny Východočeské energetiky ( Havlíčkova ulice  čp. 88) O: na povrchu zasypané rýhy pro kanalisaci sběr  16.11. 1993 N: objekt, střep U: M Jičín ev. č. 1/1993,5/1993 D: popelnicová pole (Ha B, Ha C ?) L: Ulrychová 1997b, 133

34.2.  L: nelokalisováno O: neznámé N: skleněný korál okrové barvy s modrobílými očky U: M Hořice v Podkrkonoší D: Ha D L: Cechner 1909, 81 P: V téže sbírce uložen další korál s očky č.i. 29 805 bez lokalisace (místo nálezu předpokládáno na Hořicku).

 

35. LIBOŠOVICE

L: areál JZD v poloze „Na hrádku“ O: při hloubení jímky, záchranná akce Waldhauser  1986 N: dvě jámy, jedna kůlová jamka, střepy, mazanice, zvířecí kosti U: M Jičín či. 2785 - 2822, po zpracování oprava na  či. 2786 - 2787, 2792 - 2797, 2798  ztraceno, 2799 - 2822  D: k. lužická L: Waldhauser 1989, 104 P: V archeologické sbírce M Jičín (či. 5447 – 5448) jsou uloženy z polohy „Na hrádku“ (reál zemědělského družstva)i dva střepy převedené ze sbírky Sobotka, datace: Ha C.

 

   36. MILÍČEVES

36.1.  L: nelokalisováno O: neznámé N: střepy U: M Jičín či. 648 – 649 D:  k. slezskoplatěnická (Ha C)   L: nepublikováno

36.2.  L: ppč. 580/1. jihovýchodní svah k Cidlině O: sběr 7.5., 26.8. a 17.9. 2003 N: střepy U: M Jičín či. 8527 – 8550 D: Ha B L: Ulrychová 2003c (NZ)

 

37. MILOVICE

37.1.  L: polohy „Nad Vorlem“ ppč. 212  O: narušení polykulturní lokality 1976 výkopem pro plynovod, plošný archeologický výzkum NM Praha 1976 - 1977, 1979, 1981 – 1985 N: sídliště - kůlové chaty, polozahloubené chaty, jámy, střepy /i malované/, mazanice U: NM Praha D: k. slezskoplatěnická - závěr stupně II., Ha C, Ha D L: Vávra 1977, týž 1981, 83 /d/, Hralová 1978, táž 1980, táž 1982, táž 1983, táž 1984, táž 1985, táž 1986, táž  1987

37.2.  L:  západně  poblíž potoka, ppč.  151 O:  záchranný výzkum na trase plynovodu Hradec Králové - Jičín 1976 N: jáma, střep U: M Hradec Králové  6/1976 - 12/1976 D: k. slezskoplatěnická (Ha C, HaD?) L: Vávra 1981, 82 - 83

37.3.  L:  sprašová návěj jižně od obce po obou stranách silnice Milovice -Bříšťany, ppč. 212 - poloha „Nad Vorlem“ O: záchranný výzkum na trase plynovodu Hradec Králové - Jičín 1976  N:  jáma III., střepy U:  M Hradec Králové 6/1976 - 12/1976 D: k. slezskoplatěnická (Ha B - Ha C) L: Vávra 1981, 82 - 83 c, C

37.4.  L:  nelokalisováno O: neznámé N: žárové pohřebiště (?) L: Zweifelhofer 1934, 13 - 14

 

   38. MLÁZOVICE

38.1.  L:  ulička „Na tvrzi“ s kostelem a tvrzištěm, domek čp. 144 O: při stavbě domku  1855 N:  zlaté svitky

U: zničeno nálezci D: k. lužická (?) L:  Siegel 1957, 36, týž 1953,4

38.2.  L: stodola V. Hanuše (vedle stodoly p. Pácala,  tj. čp. 9) O:  pod mlatem stodoly nalezl V. Hanuš roku 1911 N:  údajně zlaté „náramky, prstýnky a jehlice“ – náramky (6) spirály (2), trubičky /(5) a  jejich zlomky U: NM Praha či. 8246 – 8251, 8253 - 8260, prsten M Lázně Bělohrad (nenalezen) D: k. lužická (?) L: Protokol MNV Lázně Bělohrad čj. 3/1989 ze dne 28.3. 1989 o převzetí 2 ks svitků předsedou MNV André Matulou z úschovy od Zdeňka Klůze,  NZ čj. 489/1939, i tyto dva svitly dle informace A. Matuly  uloženy v NM Praha, Dr. Ličkou nenalezeno

38.3.  L:  pole ppč. 820, poloha „Za horkou“ O: při orbě 1902 N: depot bronzů - jehlice 2 ks, prsten, náramky 7 ks (celkem asi 10 ks), zachovány jen náramky (9 !) a prsten U: M Hradec Králové (2 náramky a prsten) či. 2061 - 2063,   M Lázně Bělohrad (dnes M Jičín) či. 3628 – 3634 (7 náramků) D: k. lužická, mladší stupeň (Ha A1 - Ha B) L: Filip 1936 - 37, 162,  Kytlicová 1970e P: NZ čj. 2051/1935 uvádí i bronzovou sekerku „uherského“ typu z depotu (chyba v lokalisaci).

   38.4.  L: „Nad sedmi prameny“, „Nad prameny“, „Vlčí jámy“ - nad pramenem vody jižně od obce ve svahu Mlázovického hřbetu, asi 700 m nad koupalištěm, lesní ppč. 1184 O:  výkop lesního Málka ze Šárovcovy Lhoty před 1953 N: šest objektů - dva okrouhlé, čtyři oválné mohylám podobné náspy D: ? L: Siegel 1953 P: V místě nálezy bronzů z doby bronzové a středověkých želez.

 

38.5.  L:  zaniklá cihelna jižně od vsi O: 1897 N:  2 bronzové rozevřené tordované kruhy  U:  M Hořice v Podkrkonoší či. 13 239, druhý kus údajně v M Hradec Králové D:  k. lužická (mladší) L:  Tomášková 2002, 146

38.6.  L: les Šupák asi 2 km jihovýchodně od obce, ppč. 1984, svah nad studánkou zv. Žabka O: při kopání pařezů roku 1900 pan Chmelík nalezl N: bronzový srp  U: M Hořice  č.  4/88 D: k. lužická (mladší) L: Siegel 1957,4

 

  39. MLÝNEC

L: poloha „Za obcí“, okraj terasy nad nivou Mrliny asi 500 m západně ode dvora Filipín, 200 m jižně od hřbitova O: sběr  J. Slavík 20.3. 1992 N:  střepy  U: M Jičín či. 4849 – 4851 D: k. lužická L: Prostředník - Slavík 1991 - 1992, 31

 

40. MORAVČICE

40.1.  L: jižní okraj pole ppč. 867/2 podél silnice Jičín – Robousy O:  25 10. - 5. 11. 1993 sběr v blízkosti rýhy pro kanalisaci N:  sídliště, střep U: M Jičín ev.č. 11/1993 D: k. slezskoplatěnická (Ha B) L: Ulrychová 1997c, 152 - 153 (v původní NZ datace Ha B, k publikaci chybně přepsáno na Ha D)

  40.2.  L: průmyslová zóna Jičín/Moravčice, severní cíp pole ppč. 41/6 k.ú. Moravčice O: při stavbě závodu  ITT/ Continental CZ 12.4.- 3.7. 1995 N: bronzová sekerka s laloky a ouškem U: M Jičín ev. č. 29/1995 D: Ha B L: Ulrychová  1997c , 153 P: V trase VTL plynovodu jihozápadně od závodu ITT/Continental CZ asi 40 m severně podél silničního obchvatu Jičín (k.ú. Jičín)  bylo 23. a 30.11. 1990 bylo v rýze pro potrubí zjištěno 5 jam. Datovací materiál nezískán (Ulrychová 1995, 119, položka 611, v LOKO  opraveno na Moravčice).

 

41. NADSLAV

L: Starohrádecký les (mohylové pohřebiště poloha I., II.) O: před 1936 N: mohyly, střepy U: NM Praha či. 56 426 - 56 431 D: k. lužická L: Filip 1936 - 37, 162, Bőhm 1949 P: Na katastru bylo celkem pět poloh s pohřby pod mohylami, ty zachovány na čtyřech z nich. Poloha I.- II. Starohrádecký les je zčásti z mladší doby bronzové.

 

42. NEMYČEVES

L: návrší s kostelem sv. Petra a Pavla, východně od kostela zahrady děkanství a domů čp. 6, 7 a 66 O:  sběr prof. J. Martínka a K. Buchtely před 1936 N:  kulturní vrstva, střepy  U: ? D: k. slezskoplatěnická (mladší období) L: Filip 1936 - 37, 162 - 163 P: Nádobka (zdobené osudí) nalezená ve 40. letech 20. století v jámě u kostela  J. Hammerbauerem a uvedená v NZ čj. 4825/1977 nebyla ve sbírce M Kopidlno při jejím převzetí v roce 2000 zjištěna. Roku 2001 byly z Katedry pravěku a rané doby dějinné  FF UK Praha do archeologické sbírky M Jičín převedeny 2 halštatské (Ha C) střepy /či. 6210/.

 

   43. NEPŘÍVĚC

43.1.  L:  asi 300 m severovýchodně od  železničního přejezdu silnice Sobotka - Podkost O:  sběr Waldhauser - Weber 1985 a 1989 N: střepy U: M Liberec či. 7072 – 7075 D: k. lužická /k.slezskoplatěnická ?/ L: Waldhauser 1972, 90

43.2.  L:  jako 42.1, ppč. 438/1 O: pozemní a letecká prospekce (29.4. a 17.11. 1997) N: rozorané objekty (5), střepy U: M Jičín ev.č. 9/1997 D: k. lužická, k. slezskoplatěnická (Ha B L: Ulrychová 1998a, 121 P: Místo sběru severně od vsi (publikováno tamtéž  na str.121 – 122) patří pravděpodobně do areálu sídliště zjištěného jižně u vsi. Oválné či kruhové objekty jsou pravděpodobně stopy po zatím nedatované těžební aktivitě.

 

44. OSEK

44.1.  L: „zahrada za domem čp. 6 (Macounovi/ při jihozápadním okraji obce“ - tj. ppč. 531 (zahrada) za domem čp. 6 (st.pč. 93), severozápadní okraj vsi O: roku 1926 sběr J. Pažouta a jeho výkop (?)  kolem roku 1930 N: střepy  U: ztraceno D: turnovský typ pop. polí L: Waldhauser 1976,74,  Pažout 1926, 154

44.2.  L:  pole p. Macouna před 1947 tj. západně od 44.1. O: při orbě N: střepy  (podstava hrncovité nádoby), žárové hroby (?) U: M Jičín či. 5431 – 5439 D: k. slezskoplatěnická  II. stupeň L: Filip 1947, 278, týž 1936 - 37, 162

 

   45. OSTROMĚŘ

45.1.  L:  ppč. 388/2, západní okraj katastru, poloha zv. „Havránkův kopec“, nyní Borák O: výzkum V. Vokolek 1963 - 1964  N: žárové pohřebiště )13 a 90 hrobů), keramika, bronzy, sklo U: M Hradec Králové D: k. lužická (závěr Br D - Ha A/ Ha B1), k. slezskoplatěnická I. stupeň Ha B1 - Ha B3 L: Vokolek 1999a

45.2.  L: ppč. 569, dnes sad východně od hřbitova, naleziště 5   O: sběr  1986 J. Sigl N: střepy  U: M Hradec Králové přír.č. 120/1987 D: k. slezskoplatěnická III. stupeň L: Sigl 1989a, 128e

45.3.  L: poloha „U hrozného buku (dubu)“, tj. les asi 500 m severozápadně od severozápadního okraje fortifikace raněstředověkého hradiště směrem k Podhornímu Újezdu O: při sázení stromků 1931 N: depot bronzů  )5 tordovaných kruhů) U:  roku 1940 do M Hořice , zde či. 18 427, 27 626  - 27 629 D:  Ha B L: Zweifelhofer 1934, 13 - 14, Tomášková 2002, 144 – 145 P: Tomášková uvádí tordované kruhy či. 27 626 - 27 629 jako součást tohoto depotu dosud publikované jako  depot Holovousy 1924 (pískovna)- viz 18.3.

45.4.  L:  stráň k Javorce, tj. severovýchodní svah Mezihořského údolí k řece Javorce,  severovýchodně pod hradištěm O: neznámé N: bronzový  kruh U: M Hořice v P. či. 18 427 D: popelnicová pole doby bronzové L: Zpráva v MM Hořice v Podkrkonoší, inventární karta II. stupně.

45.5.  L:  nelokalisováno O: neznámé N: střepy U: M Jičín či. 610 - 612, 615  D: k. slezskoplatěnická (Ha B)  L: nepublikováno

45.6.  L: plocha raněstředověkého hradiště O: dar. Františka Pokorného N: střep U: M Hořice v P. či. 456 D: popelnicová pole doby bronzové L: nepublikováno P: V závěrečné publikaci výsledků zjišťovacího výzkumu na hradišti Ostroměř uvádí  halštatské nálezy /keramika, bronzové náramky/ J. Sigl (1991 - 1992, 67 – 68).

45.7. (publikováno jako Sobčice 58.6.)  L: poloha „Na černým“, tj. správně „Na černý“ - jižní okraj katastru, pole jižně od Javorky (asi 150 m) a Starohorské ulice, východně od pohřebiště Ostroměř  45.1. O: sběr Vencl 1962 N:  střepy ? U:  ? D:  Ha C - Ha D L: Vencl 1962

 

  46. OSTROV

L: ppč. 505, 506, 510/1, 510/2, 511/1, 511/2 - pole severozápadně od obce po východní straně silnice Ostrov – Vinice O: sběr Kalferst - Tomášek 1983 N: střepy, mazanice U: M Hradec Králové  D: k. slezskoplatěnická  L: Frolík - Kalferst - Sigl 1984, 9

 

  47. PODHRADÍ

L: jihovýchodní okraj katastru,  severní cíp pole ppč. 424/1 u rozcestí v poloze „U křížku“ O: před 1899 nalezl p. Pluhař z Podhradí N: střepy nádob se spálenými kostmi - žárové pohřebiště (?) U: M Jičín či. 3280 - 3283 (4 střepy) D: k. lužická mladší stupeň L: Zpráva … musejního spolku v Jičíně,  Šnajdr 1891, 34

 

48. POPOVICE

48.1.  L: ppč. 412/3 a její okolí,  návrší s průkopy pro železniční tratě Jičín - Hradec Králové a Jičín – Nymburk O: při stavbě tratí roku 1881 N: střepy tuhované zdobené rytými geometrickými vzory /sídliště ? U: ? D: k. slezskoplatěnická (Ha C) L: Šnajdr 1881, 7 - 8, týž 1891, 34

 

48.2.  L: při kopání šachty pro drážní trubky ve stanici Českých drah, tj.  dnes přibližně 350 m západně od západního okraje vsi O: roku 1942 získal traťmistr Jaroslav Hammerbauer od nálezce Josefa Protivy z Nemyčevsi  čp. 69 N: nezdobený koflík  světlehnědé barvy, s páskovým uchem převyšujícím okraj,bronzová jehlice s konickou hlavicí U: M Kopidlno (roku 2000 nezjištěno) D: Ha B L:  Hammerbauer 1977

 

49. PRACHOV - Prachovské skály

1. V archeologické sbírce M Jičín jsou pod či. 917 a či. 923 bez jakýchkoli údajů uloženy koflík a miska (Ha B) pocházející z některého žárového pohřebiště v Prachovských skalách (Holý vrch, Kozí hřbet ev. hrob u jeskyňky při valu č. 3 v Přední Točenici).

2. K publikovaným nálezům Filip 1947:  Bronzový náramek nalezený při stavbě hotelu Český ráj (st. pč. 44) na sousedícím pozemku ppč. 71/2 (tvořeném torsem valu č. 1 v prachovském sedle) a sekerka s laloky nebyly ve sbírce M Jičín identifikovány.

Nádobka (osudíčk) či. 315 pocházející z hrobu zničeného v roce 1934 při stavbě silnice k Turistické chatě je ztracena (Filip 1947, 287).

Nádoby či. 251 - 256  (tj. amforka, 4 květináče a koflík) pocházejí z hrobů na Holém vrchu (výzkum 1925 J. Haken a Státní archeologický ústav Praha, NZ čj. 41/1925).

K tomuto souboru patří ještě či. 257 - květináč a střep zdobený vodorovnými rýhami a šrafovanými trojúhelníky.

 

50. PSINICE

L: nelokalisováno O: neznámé N:  popelnicové pohřebiště (?) D: ? L: Vojtíšek 1947, 3 - 4

 

51. RADIM

L: nelokalisováno O. dar Josefa Čmelíka 1903 N: bronzová sekerka s mírně rozšířeným obloukovitým  ostřím, vykrojeným týlem a dotýkajícími se laloky, délka 150 mm, šířka ostří 40 mm, šířka týlu 24 mm U: M Jičín či. 268 D: Ha B L: Bőhm  1932

 

   52. RAKOV

L: návrší zv. „Na okrouhlici, Okrouhlý, Okrouhlo“ nebo „U tvrze“ jihovýchodně od vsi,  ppč. 63/1, 63/4, 63/5, 63/6, 63/7, 485/6, 485/7, 699 O:  neznámé N: bronzová sekerka s laloky U: M Jičín či.4951 D: Ha B L: Filip 1947, 279 - 280

 

   53. ROBOUSY

   L: intravilán vsi a svahy potoka Tužínka O: roku 1930 N: žárové hroby a sídliště U: M Jičín -keramika   ze žárových hrobů uložená bez evidence ještě roku 1936, ztraceno D: pohřebiště pop. polí, sídliště k. slezskoplatěnická I.-  II. stupeň L: Vokolek 1999a, 45, Filip 1936 - 37, 164 P: Nálezy z pozdní doby bronzové jsou součástí soukromé sbírky, která byla synem nálezce předána dalšímu sběrateli do Mlázovic.

 

54. ROVEŃ

L: ostrožný skalní hrádek Nebákov, ppč. 104 O:  nejspíš výkop učitele J. Severy  z let 1925 - 1927

N: střepy (jeden okraj zásobnice) U:  M Jičín či. 5366, 5725 D: k. slezskoplatěnická /Ha B/ L: Turek1948, 14,  P: Zmínka o nálezech střepů nádob a bronzů na poli v Rovni a jejich zničení /Šimák J. 1909: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Turnovském, 147/.

 

55. SBĚŘ

55.1.  L:  pole p. Poláka, blíže nelokalisované O: při orbě  N: pravidelně rozmístěné „popelnice“ D: ? L: Záveský  1973, 1 P: K lokalisaci: p. Polák bydlel v čp. 1 u mostu přes potok Volanku ve středu vsi výrazně ulicového typu.

   55.2.  L: pole vedle školy, tj. jižně od čp. 94 (dnes bytový dům) v centru vsi O: při zřízení  plochy pro skládku řepy  roku 1921 N: 6 jam D: popelnicová pole (?) L: Kronika obce Hrobičany, s. 4, Záveský 1973, 1 - 2

 

   56. SLATINY

56.1.  L: osada a dvůr Slatinky, velmi pravděpodobně návrší nad Cidlinou východně od hospodářského dvora  O: dar ing. J. Bernarda /30. léta 20. století/ N: z jámy nádobka šedohnědého povrchu, soudkovitého tvaru se zataženým okrajem, nad výdutí  řada důlků U: M Jičín či. 337 D: Ha  C L:  Filip 1936 - 37, 166

 

  56.2.  L: osada a dvůr Slatinky, návrší východně od nich nad Cidlinou  O: při těžbě písku 1934 N: žárové  hroby v pravidelných řadách, hrob 1941: střepy,  bronzová jehlice U: NM Praha (nádoba,jehlice) přír.č. 10/1941 D: k. lužická L:: NZ čj. 1179/1934 Bőhm, 5254/1941 Martínek P: V M Jičín (či. 1153) je uložen velký tmavošedý okřín.(rekonstruovaný v laboratoři ArÚ Praha před rokem 1939,  nyní opět ve střepech). 

56.3.  L: nelokalisováno, pravděpodobně dvě předchozí lokality O: neznámé, ad či. 629 - 630, 632, 637: červenec 1934 pískovna N: střepy, nádoba U: M Jičín  střepy či. 622 - 627, 629, 632 - 635, 636 ztraceno, 637 - 645, 646 ztraceno,  647, 941, nádoba či. 937   D: či. 647 a či. 941  Ha C, ostatní mladší a pozdní doba bronzová L: nepublikováno P: Rybová 1968, 45, tab. XXXVI : 1,3,4  publikuje keramiku HD/LA.

56.4.  L: ppč. 1088 , les p. Samohrda jihozápadně od vsi O: A. Martínek 1925, jeho výkop 1935 (?) tří mohyl (v lese p. Krejčího a v zádušním lese) N: mohylové pohřebiště, zachováno 11 náspů  D: ?  L:  nepublikováno P: V souvislosti s několika lokalizacemi mohylových pohřebišť (Zádušní les, les p. Samohrda, les p. Krejčího) prohledány lesy v severojižním pásu od Jičíněvsi  po Liběšice (lesní oddíl 312 Radlice, les Kaplánek - zádušní les ?, lesy obyvatel ze Slatin). Mohyly zjištěny pouze na ppč. 1088 k.ú. Slatiny.

 

   57. SLAVHOSTICE

57.1.  L: ppč. 144/1, 153/2,159/1, 159/3 poloha „Nade dvorem“ O: sběr S. Langhans a M. Lhotová  1999 – 2002  N: sídliště, střepy (původní objem nálezu více než 159 kg) U: M Jičín ev. č. 250/1999, či. 6705 - 6895  D: k. lužická, k. slezskoplatěnická I.- II. L: Ulrychová 2001a, 296, Ulrychová 2002, 58 – 59, Ulrychová 2004f  P: Další nálezy odtud jsou v soukromé sbírce ve Slavhosticích

   57.2.  L: areál dnešního zemědělského družstva v severozápadním okraji intravilánu O: při melioracích  roku 1921 N: žárové pohřebiště, nádoba U: nádoba NM Praha či. 40716 D: k. lužická L:  Jíra 1921, 1922, Martínek 1930, Bőhm 1950

57.3.  L: pozemky statkáře Rudolfa Hrdého ppč. 131 (pískovna), ppč. 207 (les) O: sběr majitele při těžbě písku a orbě 30.- 40. léta 20. století N: nádoba v pískovně,  3 mohyly v lese D: Ha B a nedatováno L: Šolle 1949 P: Na ppč. 207 v lese zachované tři mohyly jsou mohylovým pohřebištěm areálu hradiště Češov (poloha I. „Pod hradištěm“).

   57.4.  L: z polí statkáře Rudolfa  Hrdého, původně ppč. 256, 257, 267, 268, dnes ppč. 256/1, 272 O: nález majitele  1940? N: polovina kadlubu ze slínovce na lití bronzové sekerky  U: sbírka Kopidlno A 139 D: Ha A L: Hammerbauer 1941 P: Nálezová zpráva nálezce je v Archivu NZ ArÚ Praha uložena pod k.ú. Liběšice (!) okr. Jičín, Ulrychová 2004d, 129 - 131

57.5.  L: zahrada R. Hrdého, tj. st. pč. 58, st.pč. 59 a ppč. 33, dnes  za usedlostí  čp. 70 O: neznámé N: 2 nádoby, zlomek bronzového drátu, tuhované střepy U: darováno do sbírky M Kopidlno (oku 2000 nezjištěno) : popelnicová pole (?) L: Hammerbauer 1941a

57.6.  L: poloha „Na ostrově“ v jihozápadní části intravilánu, zahrádka ppč. 23/1 západně před domkem čp. 39 O: sběr 19.8.  a 9.11. 2000 N: střepy U: M Jičín ev.č. 19/2000 D: Ha  D L: Ulrychová 200 d, 250

57.7.  L: nelokalisováno  O: neznámé N:  2 střepy: 1. šedý okraj dovnitř zatažený, zdobený nehtovými vrypy

2. zlomek výduti amfory zdobený svazkem rýh a žlábků žlutohnědé barvy U: M Jičín či. 1494, 1956 D:  Ha B L: nepublikováno

57.8.  L: nelokalisováno O: neznámé N: bezuchá amfora U: NM Praha (neověřeno) D: k. slezskoplatěnická (?) L: Filip 1936 - 37, 166

 

58. SOBČICE

58.1.  L:  pískovna p. Nádvorníka, tj. ppč.  184, 185, 186  O: záchranná akce M Hradec Králové 12.6. 1909

N: 3 objekty, keramika  (aj.  nálezy ?) U: M Hradec Králové D: k. lužická II.b - III.a, k.slezskoplatěnická  II.b L: Vokolek 1999a, 37

58.2.  L:  jako 58.1. O: roku 1949 N: střepy ze zásobnice zdobené  plastickou páskou U: M Hořice (ze chybně uvedena lokalita Ostroměř)  či. 33 523 D: k. lužická, mladší fáze L: Vokolek 1999a, 37 

58.3.  L: ppč. 184, 185, 186, hon B  O: záchranný výzkum K. Motyková 1954 N: 17 jam, 90 kůlových jamek, keramika, zlomek bronzové kolínkové jehlice U: ArÚ Praha D: k. lužická stupeň I - II b, k.slezskoplatěnická I.a - I.b L: Motyková 1973 

  58.4.  L: ppč. 184 O: záchranná akce V. Vokolek 1960, 1961 N:  4 objekty, keramika, brousek U: M Hradec Králové D: k. lužická (mladší úsek), k. slezskoplatěnická I. stupeň L: Vokolek 1999a, 39

  58.5.  L: zahrada p. Johna (tj. pozemek jižně od čp. 14) O: nález majitele před 1967 N: korál s očky U: soukromá sbírka rodiny nálezce D: Ha D  L: Vencl 1973, 34, Venclová 1990, 248

  58.6.  L: pole na pravém břehu Javorky, mezi řekou a silnicí Jičín - Hradec Králové, ppč. 373/1, 373/2,  374/1, 374/2, 375/1, 375/2, 375/3, 375/4,   375/5, 361, 362, 376   O: sběr Kalferst 1985   N: střepy   U: M Hradec Králové přír.č. 68/1986 D: k. slezskoplatěnická (Ha B) L: Kalferst 1987, 193

 

58.6.  L: poloha „Na černým“

   L: Vencl 1962   VIZ OSTROMĚŘ   (chybně určené katastrální území)

58.7.   L: nelokalisováno O: dar 1985 N: střepy U: M Jičín či. 1957 – 1967 D: k. lužická L: nepublikováno

58.8.  L: nelokalisováno O: sběr Waldhauser 24.- 25.3. 1971 N: střepy U: M Jičín či. 3070 - 3073, 3494 –3536 D:  k. slezskoplatěnická doby bronzové L: nepublikováno

  58.9.  L: nelokalisováno O: neznámé N: střep, 4 přesleny U: M Jičín či. 3707, 3750 -  3753, 3754 – 3756 D: Ha C  L: nepublikováno

  58.10.  L: nelokalisováno O. dar p. Vondráčka N: 3 ouška nádob, 4 zlomky jednoho cedníku U: M Jičín či. 3754 - 3757/a – d D: k. slezskoplatěnická doby bronzové L: nepublikováno

   58.11.  L: Janouchův písník,  tj. levobřeží Javorky O: v hloubce 35 - 40 cm najaře 1953, dar p. Johna ze Sobčic N:  džbánek U: M Hořice  bez označení  D: k. lužická II.b L: Vokolek 1999a, 37, obr. 61:1

  59. SOBOTKA

59.1.  L:  pole mezi čp. 382 a zámečkem Humprecht O: nález p. Havlíka z čp. 382 N: bronzová sekerka, střepy U: M Jičín či. 3607 (jen sekerka) D: Ha B  L: Waldhauser 1987a, 194 - 195

  59.2.  L: a/ dům p. Linky, tj. dnes ulice Spyšovská, poloha „U obecních stodol b/ u domu čp. 44 tj. dnes ulice Krátká u křižovatky s ulicí Boleslavskou O: neuvedeny N: střepy, „popelnice“ U: Při zpracování sbírky M Sobotka v roce 2000 nezjištěno. D: a/ k. slezskoplatěnická doby bronzové,  b/ ? L: Filip 1947, 280 - 281

   59.3.  L: dům čp. 201 O: ze zeminy přivezené ke stavěnému domu z jiného místa, náhodný nález  Karla Samšiňáka ze Sobotky N: žlutý korál s očky U: soukromá sbírka  D: Ha D  L: Herčík K. a kol. 1999, 113

 

60. SPYŠOVÁ

L:  pole mezi Spyšovou a Sobotkou, jihozápadně od silnice mezi oběma místy  O:  terénní průzkum Waldhauser  15.4. 1991 N: 50 - 60 naoraných objektů N: střepy U: M Mladá Boleslav 67/1994 D: doba bronzová L: Waldhauser  2000, 195

 

61. STARÉ MÍSTO

61.1.  L:intravilán vsi O: výzkum /?/ 1947 N: jáma, střep U: M  Jičín či. 2835 D: Ha C L: nepublikováno

61.2.  L: mezi vsí a patou kopce v poloze „Podhrádské místo“ N: pohřebiště popelnicových polí L: Šnajdr 1891, 34 P: viz 46. PODHRADÍ

61.3.  L: severovýchodně u vsi, východně od rybníka , ppč. 166 N: sídliště /letecká prospekce/, střepy U: M Jičín či. 7775 - 7804, 8108 - 8128, 8551 - 8567 L: NZ čj. 9350/2000, 8714/2003, 8715/2003

  62. STARÉ SMRKOVICE  L: ppč. 301, 302, 303, 304/1, 307 O: sběr Boček  10.10. 1987 N: střepy  U: M Hradec Králové přír.č. 154/1989 D: k. slezskoplatěnická L: Kalferst - Sigl - Vokolek 1990, 17

 

63. STŘELEČ

L: lom na písek, u železniční trati Mladějov - Libuň a křižovatky silnice Střeleč - Mladějov a Hrdoňovice - Mladějov, severozápadní okraj k.ú. Střeleč O: podzim 1943 při těžbě písku N: dvě bronzové růžicovité spony U: M Jičín či. 703, 704 D: Ha B L: Ulrychová - Frána - Surman  2004, Filip 1947, 282 - 283

 

64. TŘEBNOUŠEVES

64.1.  L:  pole p. Duška (z čp. 14) severozápadně od lesa „Kazatelna“, svah jižně od potoka ppč. 320, 331 - 333, 339, naleziště VIII. O: sběr  Boček - Tomášek  7.3. 1984 N:  střepy  U: M Hradec Králové přír.č. 34/1985 D: k. slezskoplatěnická  L: Boček - Kalferst 1987a, 214 P: Lokalita známa pod počátku 20. století  (Skalický - Langer 1921)

  64.2.  L: pole p. Langra, tj. velmi pravděpodobně jihovýchodně od vsi O:  při orbě před 1920 N: žárový pohřeb, bronzová jehlice U: ztraceno D: popelnicová pole doby bronzové L: Macháčková 1995, 79

  64.3.   L: severovýchodní okraj intravilánu, jižně u silnice Třebnouševes – Jeřice O: při stavbě řadových domů sběr M. Vávra 8.4. 1978 N: střepy  U: M Hradec Králové  přír.č. 88/1981 D: k. slezskoplatěnická (doby bronzové ?) L: Macháčková 1997, 79

 

65. TŘEBOVĚTICE

65.1.  L: poloha „V Blatečkách“, ppč. 307/1, 307/2, 307/3, 307/4, 312/9, 312/10, 312/11, 312/12, 316/2, 312/3, 312/4, 312/5, 312/6, 317, naleziště 2 O: sběr Květina - Mangel 3.4. 1993 N: střepy U: M Hradec Králové přír.č. 85/1997 D: k. lužická L:  Vích - Vokolek 1997, 23

65.2.  L:  jako 65.1. O: sběr Vích 26.10. a 30.11. 1994 N: střepy U: M Hradec Králové přír.č. 86/1997, 87/1997 D: k. lužická L: Vích - Vokolek 1997, 23

65.3.  L:  nelokalisováno O: neznámé N: lahvovitá nádobka s vyhlazeným povrchem a důlky v podhrdlí U: M Hořice v Podkrkonoší či. 18 470 D: Ha C L: Vokolek 1999b, 147, obr. 127:5

65.4.  L: poloha „Za Rašovičkami“, ppč. 316/1, 316/2, 316/6, 307/1, 307/2, 307/3, naleziště 1 O: sběr Vokolek 1.4. 1970 N: sídliště (?), střepy U: M Hradec Králové přír. č. 49/1970 D: Ha D/ LA L: Vokolek 1973b, 155 /a/

65.5.  L: poloha „Za Rašovičkami“, mírný svah v západním okraji katastru, ppč. 307/1, 307/2, 307/3, 316/1, 316/2, naleziště 1 O: sběr Květina - Mangel 3.4. 1993, 26.10 a   30.11. 1994 N: střepy U: M Hradec Králové přír.č. 85/1997 D: Ha D/LA L: Vích - Vokolek 1997, 23

65.5.  L: nelokalisováno O: neznámé N: střepy  U: NM Praha či. 8941 – 8962 D: k. lužická L:  Bőhm 1950 a

 

66. TUŘ

L: pole u vsi O: před 1936 N: bronzová sekerka s tulejkou a ouškem a třemi podélnými žebry U: M Jičín (při převzetí sbírky roku 1990 nezjištěno) D: Ha B L: Filip 1936 - 37, 168

 

67. ÚJEZD POD TROSKAMI

67.1.  L: poloha „Vrcha“  (“ K lesu“), svah jihozápadně nad říčkou Libuňkou až k areálu závodu Sklopísek - Eximos Střeleč O: záchranný výzkum 24.- 30.9. 1992 v 1m široké rýze pro plynovodní přípojku pískovny N: sídliště, střepy  U: M Jičín či. 4650 – 4652 D: Ha C L: Ulrychová 1997d, 307, položka 1554

67.2.  L: poloha „U zbraně“ („Za mosty“)  severovýchodní svah nad říčkou Libuňkou, protilehlý předchozí poloze O: záchranný výzkum 24.- 30.9. 1992 N: sídliště,  kulturní vrstva v délce 121 m,  střepy U:M Jičín či. 4653 – 4815 D: Ha  C L: Ulrychová 1997d, 307, položka 1553

 

68. VELEŠICE

68.1.  L: náves O:  při kopání příkopu N: žárový hrob, 2 nádoby (amforovitá nádoba, koflík), bronzová jehlice U: M Nový Bydžov č. 1200/2, 1200/3 D: Ha C - Ha D1 L: Vokolek 1999b, 166, Filip 1936 - 37, 168

 

68.2..  L:  poblíž lesa (pravděpodobně  východně od vsi) O:  roku 1924 N: žárový hrob, 8 nádob (jedna z nich malovaná), bronzový meč s jazykovitou rukojetí U: M Nový Bydžov či. 3424 (meč), či. 3425 (bronzové loďkovité nákončí), či. 3427 (koflík) D: Ha C L: Vokolek 1999b, 166 - 167

 

 68.3.  L: na návsi 1859 O: dar. P. Černocha 1904 N: zlomek bronzového srpu U: M Nový Bydžov či. 1200/1 D: popelnicová pole doby bronzové L: Koudelka 1908, 26

 

   69. VELÍŠ

69.1.  L:  Podle popisu místa nálezu autorem publikace se jedná o areál hradu Velíš, který leží na k.ú. Podhradí O: sběr Vokolek 26.4. 1968 N: střepy U: M Hradec Králové D: popelnicová pole L: Vokolek 1969, 167

69.2.  L: pravděpodobně jako 69.1. O: neznámé N: nádoba, sídliště U:  ztraceno ? D: k. lužická L: Bernard 1933, 36

 

70. VESEC  U  SOBOTKY

L: poloha „U křížku“, přibližně 200m jihovýchodně od vsi O: sběr Waldhauser 21.4. 1985 N: střepy  U: M Jičín či. 1981 – 2000 D: popelnicová pole doby bronzové L: Waldhauser 1987, 223, b P: Publikováno jako Vesec u Velíše (!)

 

   71.  VINICE

71.1.  L: ppč. 400, 422/1, 460 O: záchranné akce J. Siegela 1954 - 1957, J. Kytlicové 14.- 31.8. 1957 N: žárové pohřebiště (celkem 13 hrobů) U: ArÚ Praha D: k. slezskoplatěnická I. stupeň L: Vokolek 1999a, 45

71.2.  L: pole východně od vsi, mezi vsí a křižovatkou, ppč. 457, 459 O: sběr Kalferst - Tomášek 1984 N: dva porušené žárové hroby U: M Hradec Králové přír.č. 102, 84 - 85 , 123 - 124/ 1984  (?), 102/84, 84/84, 85/84 (?)  D: k. lužická L: Boček - Kalferst 1987b, 224, c

71.3.  L: ppč. 452, 453, 454, 455, 458, 459, 463, 466, 467, 469, 470 O: sběr Boček- Sigl 1984 N: střepy U: M Hradec Králové přír.č. 110/1984 D: k. lužická L: Boček - Sigl 1987, 224 b/

71.4.  L: 512/2, 519/1. 519/2, 520/1, 542, 543, 544, 545 O: sběr Boček 1984 N: střepy  U: M Hradec Králové přír.č. 102/1984 D: k. lužická L: Kalferst - Sigl 1985, 20

71.5.  L: ppč. 509/1, 518, 521/1, 521/2, 522 O: sběr  Boček - Kalferst 1984 N: střepy, sídliště U: M Hradec Králové přír.č. 84/1984, 85/1984 D: k. lužická L: Kalferst - Sigl 1985, 20

 

72. VITINĚVES

72.1.L: poloha „Malá strana“, tj. svah východně od železniční stanice Vitiněves, po obou stranách  silnice Vitiněves – Popovice O: výzkum ing. J. Bernarda  1924 – 1925 N: 17 žárových hrobů, nádoby, bronzy

U: M Jičín : hrob IV. amforka či. 907 (ztracen)/,  hrob VII  džbánek či. 702,  hrob IX.  koflík či. 912 (Vokolek 1993a  chybně či. 911), střepy zdobené amfory či. 932 – 936, hrob X. koflík či. 913, chřestítko či. 374, hrob XI. chřestítko či. 368, hrob XII. koflík či. 910, , amforka či 700, hrob XIII. amforka či. 911, hrob X IV. amforka či. 701, hrob XVII. amfora či. 916, hrob XVIII. amfora s chybějícím okrajem, či. 915, miniaturní nádobka či. 377

Bez  určení č. hrobu miska či.  909, chřestítko či. 373, okřínek či. 908, miniaturní lahvovitá nádobka či. 906, amfora s trojící a čtveřicí pupků či. 1706,  zdobené chřestítko či.  2839

K souboru velmi pravděpodobně patří i vysoká mísa s páskovým uchem zdobená svislými rýhami či. 914 - lokalita Holín je zde nejspíš  uvedena chybně.

Další nálezy M Jičín: z neurčeného žárového hrobu (dar ing. J. Bernarda) květináč či. 348, kruhová podložka či. 349 (Bernard 1933, tab. II. č. ), zásobnice či. 350 - hrob I., zásobnice či. 351 - hrob I., dva zlomky železného nože či. 352 ztraceny, kruhová podložka či. 367 - hrob I., miniaturní nádobka šedohnědého skvrnitého povrchu bez výzdoby, výška 29 mm či. 369 (ztraceno), tuhovaný koflík s páskovým uchem převyšujícím okraj, výška 48 mm či. 371 (ztraceno), miniaturní nezdobená lahvovitá nádobka výška 34 mm či. 378 (ztraceno)

 D: starší část - 16 hrobů  k. slezskoplatěnická  I. stupeň, 1 hrob Ha C L: Vokolek 1999a, 45 - 46

72.2.  L: areál zemědělského družstva O: stavba kravína 1966, II. kanál - záchranná akce Drenko N: střepy

U: M Jičín či. 3169 – 3174 D: popelnicová pole /doba bronzová ?/ L: nepublikováno

72.3.  L: poloha „Malá strana“, plocha zkoumaného pohřebiště O:  sběr Prostředník 20.7. 1990, Ulrychová  10.4. 1991 N: střepy U: M Jičín či. 4154 – 4155 D: k. slezskoplatěnická  (Ha B) L: Ulrychová 1995c , 384

 

73. VOJICE

73.1.  L: Židova díra, tj. štěrkoviště v. jihozápadním okraji katastru, východní okraj polohy „Bezděkov“,  samota Kabáty jižně od Vojic O: roku 1870, 1922, 1952 J. Siegel N: střepy U: ? D: k. slezskoplatěnická (Ha B) L: Siegel 1955

73.2.  L: pole zv. „Pod Tobolkou“ u domu čp. 104 O: neznámé N: střepy U: ?  D: Ha B (?) L: Anonym 1955

 

74. VOLANICE

L: poloha „Na hradě“, tj. areál zámku a hospodářského dvora O: neznámé N: okřín U: pravděpodobně ztracen D: Ha B L: Koudelka 1908, 26

 

VOTUZ  viz JEŘICE

 

75. VRŠCE

   L: nelokalisováno O:  roku 1950 N: střep z výduti šedé nádoby  U: M Jičín či. 2836  D: Ha D/LA L:  nepublikováno

 

   76. VYSOKÉ VESELÍ

76.1.  L: katolický hřbitov (ppč. 441)  a jeho okolí, východní okraj intravilánu jižně nad rybníkem „Šmejkal“, ppč. 441/1, 441/2. 441/3, 442/18, 442/19, 431/1 O: sběr 8.11. 1994 a 6.8. 1996 N: sídliště, střepy U: M Jičín ev.č. 85/1994, 37/1996 D: k. slezskoplatěnická I.- II. stupeň L: Ulrychová 1997d , 324, táž 1998c , 247, Koudelka 1908, 29

   76.2.  L: cihelna,tj. severozápadní okraj dnešního městečka, severně nebo jižně od silnice ppč.634/2 O: neznámé N: bronzový meč s jazykovitou rukojetí, pravděpodobně žárový hrob U: M Vysoké Veselí /převedeno do M Nový Bydžov, zde nezjištěno D: Ha C L: Vokolek 1999b, 168, Filip 1936 - 37, 168 obr. 53 : 4

77. ZLIV

L: areál zemědělského družstva v severozápadním okraji intravilánu vsi O: při stavbě silážní jámy v dubnu 1966 záchranná akce Spurný, Moucha N: sídliště - kulturní vrstva (?), střepy U: M Libáň či. 37  (P 118 - 5 střepů), či. 38 (P 152A, B - 5 střepů), či. 46 (P 117 - 1 střep) D: Ha D / LA L:  Spurný - Moucha 1969, 171 - 172

 

78. ŽELEZNICE

78.1. L: areál kravína severovýchodně nad rybníkem Valcha a severně nad řekou Cidlinou O: při stavbě kravína 1960, záchranná akce Vokolek N:  sídliště - 2 jámy, střepy U: M Hradec Králové či. 57 960 - 57 969 D: k. lužická stupeň II.a /II.b/ L: Vokolek  1994, 25

78.2.  L:. tzv. „Kněžský háj“, tj. západně od rybníka Valchy směrem k Zámezí O: výkop jámy 1925 N: sídliště (?), jáma, střepy U: M Železnice či. 676 – 677 D: k. slezskoplatěnická (doba bronzová) L: nepublikováno P: Shodná lokalita s 78.1.

78.3.  L: nelokalisováno O: neznámé N: střepy U: M Železnice či. 428 - 433  (střepy),  435 (střep z koflíku),

436 - 448 (střepy), 584 bronzová jehlice, 1099 - 1101 (střepy), 1632, 1644 - 1646, 1647 – 1655 (střepy) D: k. slezskoplatěnická doby bronzové, Ha C či. 436 - 448, 1099 - 1101, 1632  L: nepublikováno P : Sbírka M Železnice uložena v M Jičín.

79. ŽERETICE

79.1.  L: poloha „V roklinách“, tj. severozápadní okraj katastru Žeretice, pole  v okolí dnešní silnice Žeretice – Slatiny O: nalezl kovář Odvárko v listopadu 1896 v hloubce asi půl metru, do M Jičín daroval  před 1899 J. Hejzlar  N: „mísovitá nádoba“, původně 48 (roku 1932 zachováno 37)  bronzových zdobených náramků, původně 2 bronzové sekery (zachována jedna)

U: M Jičín okřín (podle staré evidenční knihy archeologie) či. 269 (ztraceno), sekerka s laloky či. 270 (ztraceno), či. 271, bronzové náramky či. 272, 273, 274, 275, 277, 280, 283, 285, 286, 287, 288, 290, 293, 295, 296, 297, 303, 304, 305, 306 tj. zachováno 21 ks, či. 276, 278, 279, 281, 282, 284, 291, 292, 294, 298, 299, 300, 301, 302 tj. 14 ks chybí (!) D: k. slezskoplatěnická doby bronzové L: Kytlicová 1970f P: Ve Zprávě … musejního spolku publikované v roce 1899 bylo ve sbírce  muzea Jičín zachováno 13 střepů z nádoby s bronzy.

79.2.  L: pískovna p. Vondráčka tj. severovýchodní okraj vsi při toku Cidliny O: při těžbě písku 1942, daroval Fr. Klobouček N: střepy U: M Jičín či. 651 – 662 D: Ha D L: nepublikováno

80.  ŽITĚTÍN

L: nelokalisováno O: neznámé N: menší polovina kadlubu na odlévání sekerek, opuka - délka 60mm, šířka 50 mm U: M Jičín či. 705 D: k. lužická L: Ulrychová 2004d, 131 - 132

 

81. ŽLUNICE

81.1.  L: u hospodářského dvora tj. dnešního areálu zemědělského družstva v jihozápadní čtvrtině intravilánu

O: 1895 ? N: sídliště - jámy, střepy U: M Nový Bydžov (roku 1998 nezjištěno) D: Ha C L: Koudelka 1908, 29, Filip 1936 - 37, 169

81.2.  L: cihelna  (?) O: neznámé N: bronzová náušnice, bronzový náramek, nádoba U: M Nový Bydžov či. 1252 a,b,c D: k. lužická L: nepublikováno

 

5.2. KOMENTÁŘ

5.2.1 Ha A - kultura LUŽICKÁ

Ve střední době bronzové zcela neosídlená krajina byla obsazena nositeli kultury lužické, nálezy se kumulují v místech později postavených hradů. Pouze z tohoto období pocházejí nálezy zlatých předmětů i nejvíce hromadných nálezů bronzů a v regionu nejstarší nálezy skla. Zatím bylo zjištěno jen několik hrobů. Pruh území mezi Jičínskou kotlinou a Hořickem je prozatím bez zjištěného osídlení, které se soustředí do poloh do nadmořské výšky do 300 m n.m.

5.2.2. Ha B - kultura SLEZSKOPLATĚNICKÁ

V tomto chronologickém horizontu byla zjištěna  největší intenzita osídlení Jičínska v celém sledovaném období. Do tohoto období jsou rovněž datována nejstarší pravěká hradiště. Počet pohřebišť je opět nízký. Osídlení na Hořicku, v okolí Ostroměře a Jičínské kotlině sleduje pozdější trasu středověké tzv. Hradecké cesty. Vyskytují se početnější nálezy skleněných předmětů, pokud lze zjistit, převážně z pohřebišť (Březovice, Horní Lochov, Jeřice, Lháň, Libonice, Horní Lochov). Dále je do tohoto stupně datováno nejvíc hromadných nálezů bronzů i ojedinělých nálezů  bronzových seker. Do stejného období jsou datovány i růžicovité spony ze Střelče.

V porovnání s osídlením nositeli kultury lužické je osídlení v tomto stupni výrazně intenzivnější, zatím byl zjištěn přibližně dvojnásobný počet lokalit. Výraznější jsou kumulace nálezů v okolí tehdejších hradů do vzdálenosti  7 - 8 km. Ty byly postaveny v blízkosti či uvnitř areálů osídlených již nositeli kultury lužické. Výrazně byl osídlen jih okresu a prostor jihovýchodně od Hořic. Osídlení jihu Jičínska západně od řeky Cidliny se  pravděpodobně vztahuje k pravěké fázi hradiště Češov (z mladší či pozdní doby bronzové).

Dvě výšinné polohy - dvorce (?) byly zjištěny  v Údrnicích a  Velešicích.

5.2.3.  STARŠÍ  DOBA  ŽELEZNÁ - Ha C

V porovnání s osídlením sledovaného regionu nositeli kultur popelnicových polí doby bronzové byl zjištěn jeho výrazný úbytek. Osíleným je blízké okolí řeky Cidliny, zde se. lokality soustředí v severojižním pásu mezi Železnicí a Žlunicemi (Jičín, Popovice, Staré Místo, Nemyčeves, Milíčeves, Slatiny, Češov, Slavhostice) včetně pohřebišť ve Vitiněvsi, Slatinách (?), Hradišťku, Vysokém Veselí a Velešicích. Mimo blízké okolí toku Cidliny pocházejí nálezy ze severozápadu a jihovýchodu Jičínska s jejich kumulací u dnešní Ostroměře a jihovýchodně od Hořic.. Jediné hradiště datované do tohoto stupně je zachováno na hřbetu zvaném Hůra nad  Konecchlumím.

5.2.4. POZDNÍ DOBA ŽELEZNÁ  Ha D, Ha D/LA 

Osídlení se ve stupni Ha D opět soustředí v blízkém okolí toku Cidliny. Intenzita i místa osídlení jsou přibližně stejná jako ve stupni Ha C. Větší kumulace nálezů byla opět zjištěna jihovýchodně od Hořic.  Do tohoto období lze datovat jednodílné hradiště  Osek/Sekeřice. Ze závěru halštatu byla na Jičínsku zjištěna tři sídliště  (Jeřice - poloha II., Kbelnice a Slatiny).

Nálezy skleněných korálů s očky se nápadně vyskytují v blízkosti komunikace od Hradce Králové  do Jičínské kotliny a k Turnovu (pozdější tzv. Hradecká cesta).

ů,  zachováno 21 ks), sekera s laloky

5.5.4. HC k. slezskoplatěnická

             68.1. Velešice hrob: jehlice

             68.3. Velešice hrob: meč s jazykovitou rukojetí 

             76.2. Vysoké Veselí hrob: meč s jazykovitou rukojetí

 

                                                              6. ZÁVĚRY

Hradiště: Nejstarší pravěké hrady regionu byly stavěny v pozdní době bronzové v místech osídlených již nositeli kultury lužické. Ohraničují zasídlenou krajinu  po jejím severním okraji. Od západu k východu jsou to Vesec u Sobotky - Poráň, obě hradiště v Zámostí, Železnice - Těšín a hradiště v  Kalu. Ve vnitrozemí bylo postaveno ostrožné hradiště Sedliště/Hřmenín. V tomto období je předpokládán vznik nejstarší podoby fortifikace Češov. S vyjímkou hradiště Kal byla všechna hradiště postavena v zasídlené krajině. Obě výšinné polohy - nejspíš dvorce (Velešice a Údrnická Lhota, zde  nově i sídliště a keramická pec)  leží v jižní části sledovaného regionu. Využití skalní ostrožny Roveň - Nebákov  podle několika zlomků keramiky nelze určit.

Sídliště/ pohřebiště/ ostatní nálezy: Ve stupni Ha A byl celý region osídlen nositeli kultury lužické, nápadným je výskyt zlatých předmětů  a nejstarších hromadných nálezů bronzů. Ve stupni Ha B bylo Jičínsko lidem popelnicových polí osídleno nejintenzivněji. Největší počet  hromadných nálezů bronzů, v nichž převažují náramky, byl datován právě do stupně Ha B. Nejstarší nálezy skleněných předmětů v regionu pocházejí ze žárových pohřebišť.

Ve stupni Ha C se výrazně snížila intenzita osídlení. To se soustředí se do okolí toku Cidliny  a do okrajů sledovaného regionu (severozápad, jihovýchod). Jediné dvoudílné hradiště bylo postaveno v Konecchlumí. Vyjímečným objevem je nejspíš pozorovací stanoviště pod vrcholem čedičového kopce Zebín (Jičín)) nad tehdy současnou osadou.

Osídlení datované do závěru halštatu (Ha D) se soustředí do okolí toku Cidliny ve výrazném severojižním pásu. Z výrazných nálezů se vyskytují skleněné korále s očky.

 

 7. PRAMENY

 Nálezové zprávy Archivu nálezových zpráv Archeologického ústavu   Praha

Anonym 1955: Vojice, o. Jičín. NZ čj. 448/55.

Bőhm J. 1932: Radim, o. Jičín. NZ čj. 1859/1932.

Bőhm J. 1934: Slatiny, o. Jičín. NZ čj. 799/1932, 1179/1934.

Bőhm J. 1949: Nadslav, o. Jičín. NZ čj. 2615/49

Bőhm J. 1950: Slavhostice, o. Jičín. NZ čj. 3073/1950

Bőhm J.1950a: Třebovětice, o. Jičín. NZ čj. 3049/50

Hammerbauer J. 1941, 1941a: Slavhostice, o. Jičín. NZ čj. 1052/1941 a NZ čj. 1051/1941.

Hammerbauer J. 1977: Popovice. NZ čj. 4823/1977.

Houba A. 1947: Jičín - žárové hroby u nemocnice. NZ čj. 2650/1947.

Jíra A. 1921, 1922: Slavhostice, o. Jičín. NZ čj. 8/1921, 58/1921, 79/1922

Kytlicová O. 1970a: NZ čj. 2556/1970 Březovice

Kytlicová O. 1970b: NZ čj. 2581/1970 Holovousy

Kytlicová O. 1970c: NZ čj. 2599/1970 Holovousy - Chloumky I.

Kytlicová O. 1970d: NZ čj. 2600/1970 Holovousy - Chloumky II.

Kytlicová O. 1970e: NZ čj. 2668/1970 Mlázovice

Kytlicová O. 1970f: NZ čj. 2770/1970 Žeretice

Martínek A. 1930: Slavhostice, o. Jičín. NZ čj. 41/1930

Martínek A. 1941: Slatiny, o. Jičín. NZ čj. 5254/1941

Martínek A. 1947: Jičín. NZ čj. 290/1947

Nechvíle M. 2003: Vesec u Sobotky, okr. Jičín. NZ čj. 6761/2003.

Plesl E. 1976: Osek, okr. Nymburk. NZ čj. 2916/1976.

Sedláčková H. 1974, 1976: Osek, okr. Nymburk. NZ čj. 7185/1974, 1602/1976, 2915/1976.

Siegel J. 1953: NZ čj. 404/1953 Mlázovice

Siegel J. 1955: NZ čj. 450/1955 Vojice

Šolle M. 1949: Slavhostice , o. Jičín. NZ čj. 83 - 84/1949

  Ulrychová E. 2003: Milíčeves, okr. Jičín. NZ čj. 8706/2003.

Ulrychová E. 2003a: Údrnická Lhota, o. Údrnice, okr. Jičín. NZ čj. 8719/2003.

Ulrychová E. 2003b: Údrnická Lhota, o. Údrnice, okr. Jičín. NZ čj. 8720/2003.

Ulrychová E. 2003c: Milíčeves, okr. Jičín. NZ čj. 8706/2003.

Ulrychová  E. 2004a: Češov, okr. Jičín. NZ čj. 9102/2004.

Ulrychová E. 2004b: Velešice, o. Sběř, okr. Jičín. NZ čj. 9138/2004 - 2143/2004.

Ulrychová E. 2004c: Zámostí, okr. Jičín. NZ čj. 9145/2004.

   Vencl S. 1962: Sobčice, o. Jičín. NZ čj. 7217/1962, (správně k.ú. Ostroměř)

Waldhauser J. 1985: Jičín, okr. Jičín. NZ čj. 925/1985.

 

 8. LITERATURA

  Anonym 1885 - 1886: Z Libáně u Jičína. Památky archaeologické XIII.

Bernard J. 1933: Příspěvek k předhistorii Jičínska.  Ročenka musejního spolku v Jičíně, I. 1933, 32 - 37

Boček J.- Kalferst J. 1987a:  Třebnouševes, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách  1984, 1985. ArÚ Praha

Boček J.- Kalferst J. 1987b: Vinice, o. Třebnouševes, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1984, 1985. ArÚ Praha

Boček J. - Sigl J. 1987: Vinice, o. Třebnouševes, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1984, 1985. ArÚ Praha

Borkovský I. 1941: Archeologické nálezy. Zprávy památkové péče. Praha

Cechner A. 1909: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Novopackém. Praha

Černý J.V. 1880: O starožitnostech doby předhistorické na Libáňsku. Památky archaeologické XI, 1877, 130

Čtverák V.- Ulrychová E. 2001: Komplex Češov, okr. Jičín. Fenomén v české archeologii ? Archeologie ve středních Čechách 5, 365 - 404

  Čtverák V. - Ulrychová E. 2003: Prachovské skály na úsvitě … aneb Prostor  Prachovských skal - místo vyhledávané od pravěku po novověk. Archeologie ve středních Čechách 7, 475 - 507, tab. 3 – 11

  Drenko Z. 1965: Pravěké hradiště Poráň. Zpravodaj Šrámkovy Sobotky  II /10,  9 - 10

  Filip J. 1936 - 37: Popelnicová pole a počátky doby železné v Čechách. Praha

Filip J. 1947: Dějinné počátky Českého ráje, Praha

Frolík J.- Kalferst J.- Sigl J. 1984: Archeologické nálezy  v roce 1983. Zpravodaj. Krajské muzeum východních Čech XI, 3 - 12

GENEREL SES 1992 – Ekoregion Jičín. Průvodní zpráva.Okresní úřad Jičín

Halík J. 1925: Předhistorický člověk a stopy jeho na Hořicku. Pod Zvičinou V, 145 -148

Herčík K.. a kol. 1993: Sobotecko - krajinou Českého ráje. Sobotka.

Hralová J. 1978: Druhá výzkumná sezóna v Milovicích v roce 1977. Zpravodaj. Krajské muzeum  východních Čech V/1, 20 - 22

Hralová J. 1980: Výzkum v Milovicích v roce 1979. Zpravodaj. Krajské muzeum východních Čech VII/1 - 2, 12 - 13

Hralová J. 1982: Výzkum halštatského sídliště v Milovicích. Zpravodaj. Krajské muzeum východních Čech IX/1, 17 - 19

Hralová J. 1983: Výzkum sídliště v Milovicích v r. 1982. Zpravodaj. Krajské muzeum východních Čech  X/1, 23 - 26

Hralová J. 1984: Výzkum halštatského sídliště v Milovicích v roce 1983. Zpravodaj. Krajské muzeum východních Čech XI/1, 44 - 46

Hralová J. 1985: Výzkum v Milovicích  v roce 1984. Zpravodaj. Krajské muzeum východních Čech  XII/1, 65 - 66

Hralová J. 1986: Výzkum v Milovicích v roce 1985. Zpravodaj. Krajské muzeum východních Čech  XIII/1, 48 - 49

Hralová J. 1987: Výzkum v Milovicích v roce 1986. Zpravodaj. Krajské muzeum východních Čech XIV/1, 51

Hrnčíř M.- Justová J. 1987: Kal. o. Pecka, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1984, 1985. ArÚ Praha

Kalferst J. 1985: Libáň, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1982, 1983. ArÚ Praha

   Kalferst J. 1987: Sobčice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1984, 1985.  ArÚ Praha

Kalferst J. 1989: Zjišťovací výzkum na hradišti „Valy“ u Kalu (okr. Jičín). Zpravodaj. Krajské muzeum východních Čech v Hradci Králové XVI, 28 - 31

Kalferst J. 1996: Hradiště „Valy „ u Kalu. Muzejní noviny č.9. květen 1996, 7 - 9. Okresní muzeum a galerie Jičín

Kalferst J. - Profantová N. 1999: Nové poznatky o hradišti Kal, okr. Jičín. Archeologie ve středních Čechách 3/2, 293 - 335

Kalferst J.- Sigl J. 1985:  Archeologické nálezy v roce 1984. Zpravodaj.  Krajské muzeum východních Čech v Hradci Králové XII/1, 5 - 20

Kalferst J. - Sigl J .- Vokolek V. 1986: Archeologický výzkum hradiště v poloze Vala na k.ú. Kal /okr. Jičín/ v roce 1985. Zpravodaj. Krajské muzeum východních Čech Hradec Králové XIII, 59 - 69

Kalferst J. - Sigl J .- Vokolek V. 1987: Přírůstky archeologické sbírky

KMVČ 1988. Zpravodaj. Krajské muzeum východních Čech v Hradci Králové XIV/1, 3 - 25

Kalferst J.- Sigl J.- Vokolek V. 1989:  Archeologické nálezy získané v letech 1987 - 1988. Zpravodaj. Krajské muzeum východních Čech v Hradci Králové XVI/1, 3 - 19

Kalferst J. - Sigl J.-– Vokolek V. 1990:  Nové archeologické přírůstky KMVČ v Hradci Králové v r. 1989. Zpravodaj. Krajské muzeum východních Čech v Hradci Králové XVII/1, 3 - 21

Kalferst J.- Sigl J. - Vokolek V. 1991 - 1992: Archeologické přírůstky v muzeu východních Čech v Hradci Králové v letech 1990 a 1991. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 18, 7 - 29

Kalferst J. - Sigl J.- Vokolek V. 1993: Archeologické přírůstky muzea v Hradci Králové v roce 1992. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 19, 5 - 19

Kalferst J. - Sigl J .- Vokolek V. 1994: Přírůstky archeologické sbírky muzea v Hradci Králové v roce 1993. Zpravodaj muzea  v Hradci Králové 20, 3 - 16

Kalferst J. - Sigl J. - Vokolek V. 1999: Přírůstky sbírky AO MVČ v Hradci Králové za roky 1998 a 1999. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 25, 3 - 31

Košťák M. 1997: Geologie Prachovských skal. In: Průvodce přírodní rezervací Prachovské skály, 9 - 13. Jičín

Koudelka J. 1908: V době předhistorické na Bydžovsku, 17 - 40. In:  Dvacet let práce musea a musejního spolku v Novém Bydžově. Nový Bydžov.

Kracík P. 1995: Přesná lokalisace lužického pohřebiště u Lháně (okr. Jičín), Pojizerský sborník 2, 55 - 59

Kulhánek J. 1980: Z historie Vřesníku. Vřesník.

Kyselo J. 1920: Pozor na starožitnosti. Pod Zvičinou I., 39 - 40

Ložek V. 1973: Příroda ve čtvrtohorách. Praha

Lutovský M. - Waldhauser J. 1991: Mohylové pohřebiště v mikroareálu hradiště Poráň ve středním Pojizeří. Archeologické rozhledy XLVIII, 133 - 137

Macháčková L. 1995: Časně laténská nádoba z Hořic v Podkrkonoší. Pojizerský sborník 2, 62 - 82

Morávek P. a kol. 1992: Zlato v českém krasu. Praha

Motyková K. 1955: Neolitická stavba u Sobčic v Podkrkonoší. Archeologické rozhledy VII/2, 149 - 1555

Motyková K. 1973: Sídliště lidu popelnicových polí u Sobčic. Památky archeologické LXIV, č. 2, 235 - 271

Pažout J. 1925: Sídliště kultury lužické „na Horách“ u Libáně. Náš domov I., 50 - 51

Pažout J. 1926: Z nejstarších dob obce Oseka. Náš domov II., 154 - 156.

Píč J.L. 1900 – 1901: Žárové hroby lužického typu u Lháně. Památky archaeologické  XIX,  249 - 262, tab. 25 - 27

Píč J. L. 1905: Starožitnosti země české. II./3: Žárové hroby v Čechách a příchod Čechů. Praha

Profous A.- Svoboda J. 1957: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny.   Díl IV., Praha

Prostředník J. 1990: Terénní průzkum na Jičínsku. Zpravodaj .Krajské muzeum východních Čech v Hradci Králové XVII/1, 22 - 30

Prostředník J. - Slavík J. 1991 - 1992: Terénní průzkum na Jičínsku  v letech 1990 - 1991. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 18, 30 - 36

Rybová A. 1968: Laténská sídliště ve východních Čechách a přilehlé oblasti středočeské. Hradec Králové

Sangmeister 1974: Junghans S.- Sangmeister E.- Schrőder M: Kupfer und Bronze in der frűhen Metallzeit Europas. Band II. Berlin

Sedláčková H. 1975: Osek, okr. Nymburk.  Výzkumy v Čechách 1973. ArÚ Praha

Siegel J. 1957: Archeologické nálezy na okresu Hořice. IN. Pour J.: Okres Hořice v Podkrkonoší. Minulost a přítomnost sv. I. Všeobecné. Rkp.v  MM Hořice v Podkrkonoší, 27 - 38

Sigl J. 1973: Hradišťko, k.o. Žeretice, o. Jičín. Výzkumy v Čechách 1970. ArÚ Praha

Sigl J. 1975: Hradišťko, o. Žeretice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1972. ArÚ Praha

Sigl J. 1985: Bašnice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1982 - 1983, ArÚ Praha

Sigl J. 1989: Kal, o. Pecka, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1986 - 1987. ArÚ Praha

Sigl J. 1989a: Ostroměř, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1986, 1987. ArÚ Praha

Sigl J. 1991 - 1992: Dokončení archeologického výzkumu na slovanském hradišti u Ostroměře /okr. Jičín/ v r. 1990. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 18, 66 - 68

Sigl J. - Vokolek V. 1984a: Kal, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1980 - 81. ArÚ Praha

Sigl J.- Vokolek V. 1984b: Dětenice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1980 - 81. ArÚ Praha

Sigl J. - Vokolek V. 1986: Archeologické nálezy v roce 1985. Zpravodaj. Krajské muzeum východních Čech v Hradci Králové XIII/1, 5 - 23

Sigl J. 1989: Ostroměř, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1986, 1987. ArÚ Praha

Sklenář K. 1992: Archeologické nálezy v Čechách do roku 1870. Praha

Skalický  Fr. - Langer J. 1921: Dějiny Třeměšovsi. Třebnouševes.

Smolík J. 1877: Archaeologický sbor Musea království Českého. Památky archaeologické X.

Soukup J. 1935: Hořický pískovec - svědek mořské záplavy v době křídové. Přehled geologie a paleontologie širšího okolí Hořic. Zvláštní otisk z díla: Hořice v Podkrkonoší – město a okres. Díl III, 5 - 8

Šalda Fr. 1969: Vlastivěda Jičínska. Jičín

Šikýřová L.- Ulrychová E. 2001: Výpočet objemu fortifikace Češov, okr. Jičín. Archeologie ve středních Čechách 5, 405 - 410

Šnajdr L. 1881: Materiály k kulturním dějinám lidí bydlivších v hořejším poříčí Labe. Jičín

Šnajdr L. 1891: Počátkové předhistorického místopisu země české a některé úvahy odtud vycházející. Pardubice

Spurný V. - Moucha V. 1969: Zliv,o. Jičín.  Bulletin záchranného oddělení 6, 1968. ArÚ Praha

Tomášková M. 2002: Bronzové a zlaté depoty období popelnicových polí v mikroregionu Chlumského lesa. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 28, 129 - 160

Tuček K. 1970: Naleziště českých nerostů a  jejich literatura 1951 - 1965. Praha

Turek R. 1946: Prachovské skály na úsvitě dějin. Praha

Turek R. 1948: Sobotecko v pravěku.In: Sobotka 1498 - 1948, 10 - 17. Sobotka

Ulrychová E. 1995a: Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1990/2. ArÚ Praha

Ulrychová E. 1995b: Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1990/2. ArÚ Praha

Ulrychová E. 1995c: Vitiněves, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1990/2. ArÚ Praha

Ulrychová E. 1997: Letecká prospekce na Jičínsku 1993 - 1996 (stav k 31.12. 1996). Zpravodaj muzea v Hradci Králové 23, 35 - 44

Ulrychová E. 1997a: Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1993 - 5. ArÚ Praha.

Ulrychová E. 1997b: Libonice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1993 - 5. ArÚ Praha

Ulrychová E. 1997c: Moravčice. Výzkumy v Čechách 1993 - 5. ArÚ Praha

Ulrychová E. 1997d: Újezd pod Troskami, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1993/5. ArÚ Praha

Ulrychová E. 1997d: Vysoké Veselí, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1993 - 5. ArÚ Praha

Ulrychová E. 1998a: Nepřívěc, o. Libošovice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7. ArÚ Praha

   Ulrychová E. 1998b: Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7.  ArÚ Praha

Ulrychová E. 1998c: Vysoké Veselí, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7. ArÚ Praha

Ulrychová E. 1999a: Skleněné korále z Horního Lochova, okr. Jičín. Pojizerský sborník 4, 79 - 81

Ulrychová E. 1999b: Výšinná opevněná poloha Važice/Bystřice. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 25, 164 - 166

Ulrychová E. 2000a: Češov, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1998, ArÚ Praha

Ulrychová E. 2000b: Dvě halštatská hradiště na Jičínsku (Konecchlumí, Sedliště/Hřmenín). In: Čech P. - Dobeš M. (eds) : Sborník Miroslavu Buchvaldkovi. Most

Ulrychová E. 2000c: Cholenice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1998. ArÚ Praha

Ulrychová E. 2001: Raněstředověká hradiště na Jičínsku a jejich zázemí. Dissertační práce. Katedra pravěku a rané doby dějinné FF UK Praha.

Ulrychová E. 2001a: Slavhostice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1999. ArÚ Praha

Ulrychová E. 2001b: Vesec, o. Libošovice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1999. ArÚ Praha

  Ulrychová E. 2002: Polykulturní lokalita Slavhostice „Nade dvorem“. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 28, 54 - 62

Ulrychová 2003a: Bartoušov, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2000. ArÚ Praha

Ulrychová E. 2003b: Čálovice, o. Sobotka, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2000. ArÚ Praha

Ulrychová E. 2003c: Slavhostice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2000. ArÚ Praha

  Ulrychová E. - Frána J. - Surman Fr. 2004: Růžicovité spony ze  Střelče, okr. Jičín.  K Poctě Vladimíru Podborskému, 347 - 355. Brno

  Ulrychová E. 2004a: Češov, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2001. ArÚ Praha

Ulrychová E. 2004b: Velešice, o. Sběř, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2001. ArÚ Praha

Ulrychová E. 2004c: Zámostí, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2001. ArÚ Praha

Ulrychová E. 2004d: Údrnická Lhota, o. Údrnice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2002. ARÚ Praha

  Ulrychová E. 2004e: Hradišťko, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2002. ArÚ Praha

Ulrychová E. 2004f: Slavhostice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2002. ArÚ Praha

Ulrychová E. 2004g: Údrnická Lhota, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2002. ArÚ Praha

Ulrychová E. 2004d: Dva kadluby z doby bronzové na Jičínsku. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 30, 129 - 134

   Vávra M. 1977: Archeologický výzkum v Milovicích (okres Jičín) v roce 1976.   Zpravodaj. Krajské muzeum východních Čech IV/2, 13 - 14

Vávra M. 1981: Milovice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1976 - 77. ArÚ Praha

Vencl S. 1973: Sobčice, o. Jičín. Výzkumy v Čechách 5,1967. ArÚ Praha

Vencl S. - Vokolek V. 1974: Slezskoplatěnická hradiště v Konecchlumí, o. Jičín. Archeologické rozhledy XXVI/4, 339 - 347

Venclová N. 1990: Prehistoric Glass in Bohemia. Praha

Vích D. - Vokolek V. 1997: Nálezy získané do sbírek AO MVČ v letech 1996 - 97. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 23, 3 - 27

Vojtíšek V. 1947: Z kronik města Libáně. Libáň

Vokolek V. 1964: Lužický mohylník v Jeřicích. Archeologické rozhledy XVI, č. 1, 20 -27

Vokolek V. 1969: Velíš, o. Jičín.  Bulletin záchranného oddělení 6, 1968,. ArÚ Praha

Vokolek V. 1973a: Březovice, o. Jičín. Výzkumy v Čechách 1970. ArÚ Praha

Vokolek V. 1973b: Třebovětice, o. Jičín. Výzkumy v Čechách 1970. ArÜ Praha

Vokolek V. 1974:  Současný archeologický výzkum. Zpravodaj. Krajské muzeum východních Čech Hradec Králové 1, 11 - 13

Vokolek V. 1975: Hradišťko, o. Žeretice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1972. ArÚ Praha

Vokolek V. 1981: Nález lužické keramiky v Horní Dobré Vodě. Archeologické rozhledy XXXIII, č. 5, 551 - 553

Vokolek V. 1989: Hradiště slezskoplatěnické kultury v Novém Městě nad Metují.  Archeologické rozhledy XLI, 379 - 385

Vokolek V. 1992: Sídliště z pozdní doby halštatské a hradištní v Češově. Archeologické rozhledy XLIV,  č. 4, 540 - 547

Vokolek V. 1993: Počátky osídlení východních Čech. Hradec Králové.

Vokolek V. 1994: Osady lužické kultury ve východních Čechách, část II. Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Vokolek V. 1999a: Pohřebiště lidu popelnicových polí v Ostroměři. Hradec Králové

Vokolek V. 1999b: Východočeská halštatská pohřebiště. Pardubice

Waldhauser J. 1972: Nepřívěc, k.o. Libošovice, o. Jičín. Výzkumy v Čechách 1969. ArÚ Praha

Waldhauser J. 1976: Turnovský typ kultury lidu popelnicových polí v severních Čechách. Teplice

Waldhauser J. 1987a: Sobotka, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1984, 1985. ArÚ Praha

Waldhauser J. 1987b: Vesec, o. Velíš, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1984, 1985. ArÚ Praha 1987

Waldhauser J. 1989: Libošovice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1986, 1987. ArÚ Praha

Waldhauser J. 2000: Spyšová, o. Sobotka, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1998. ArÚ Praha

Waldhauser J.- Weber V. 1973: Poráň. Zpravodaj Šrámkovy Sobotky X., 32 - 35

Záveský O. 1973: 640 let obce Hrobičany.

Zpráva předsednictva Musejního spolku v Jičíně 1889. Jičín

Zweifelhofer E. 1934: Pravěké a protohistorické osídlení Hořicka, 13 - 14 In: Mann F.: Hořice v Podkrkonoší. Město a okres. Hořice v Podkrkonoší

 

  PŘÍLOHY

1. Halštatská hradiště a výšinné polohy na Jičínsku

1. Vesec u Sobotky, 2. Sedliště/Hřmenín, 3. Češov, 4. Osek/Sekeřice, 5. Prachovské skály, 6. Železnice/Těšín, 7. Konecchlumí, 8. Kal, 9. Roveň/Nebákov, 10. Údrnická Lhota, 11. Velešice, 12. Jičín/Zebín

  2. Češov

Předpokládaný rozsah hradiště v pozdní doby bronzové

  3. Kal

Dvoudílné  hradiště pozdní doby bronzové .

  4. Sedliště/Hřmenín

Ostrožné hradiště 3. 7. 2001.

  5. Vesec u Sobotky/Poráň

Ostrožné hradiště 21.10. 1997  nebo 10.4. 1999

  6. Železnice/Těšín

Hradiště v poloze Železný I. 24.10. 1995

  7. Velešice

Halštatský dvorec 2.11. 2000

  8. Jičín/Zebín

Pozorovací stanoviště (?) na jihozápadním svahu kopce Zebín 25.6. 2002

 

  RESUMÉ

Hradiště: Nejstarší byla postavena v pozdní době bronzové v místech osídlených již nositeli kultury lužické. Většina z nich ohraničuje zasídlenou krajinu na návrších  severního obvodu Jičínska.  Od západu k východu to jsou Vesec u Sobotky (Poráň), Zámostí  (Starý a Nový Hrádek a Maršov- poloha Na vrších), Železnice/Těšín - Železný I. a Kal. Ve vnitrozemí bylo postaveno  hradiště na ostrožně  v Sedlišti/Hřmeníně a nejstarší fáze fortifikace Češov (2. a 3. fortifikační linie a val západně od nich). S vyjímkou hradiště Kal byla všechna hradiště postavena v zasídlené krajině.

Hradiště v Konecchlumí (jeden dvoudílný objekt) je  datováno do Ha C, jednodílné hradiště v Oseku /Sekeřicích do stupně Ha D.

Obě zjištěné výšinné polohy - dvorce (?) ve Velešicích  a Údrnické Lhotě  leží v jižní části sledovaného regionu. Využití skalní ostrožny Roveň - Nebákov  nelze interpretovat. Plošina pod vrcholem kopce  Zebín (Jičín) byla pravděpodobně  využita jako pozorovací stanoviště ve stupni Ha C, osada ze stejného období ležela západně pod tímto čedičovým kopcem.

Sídliště/pohřebiště/ostatní nálezy: Ve stupni Ha A byl region plošně osídlen nositeli kultury lužické, nápadným je zejména výskyt zlatých předmětů  a  hromadných nálezů bronzů. Do stupně Ha B byl datován největší počet zjištěných lokalit i největší počet  depotů bronzů, v nichž zcela převažují náramky, a nejstarší nálezy skleněných předmětů v regionu vůbec. Do tohoto stupně jsou rovněž datovány i dvě růžicovité spony ze Střelče. Výrazné snížení intenzity osídlení nastalo ve stupni  Ha C. To se soustředí v okolí toku Cidliny  a  na okrajích  sledovaného regionu (severozápad, jihovýchod). Do stupně HaC je datováno jediné hradiště v Konecchlumí. Osídlení datované do závěru halštatu (Ha D) se rovněž soustředí v blízkosti toku Cidliny ve výrazném severojižním pásu, v jeho jižním okraji je hradiště Osek/ Sekeřice. Vyjímečným je nález skleněných korálů s očky při jižním okraji Prachovských skal (Horní Lochov).

 

Březen 2005                                                   Eva Ulrychová

                                                      Regionální muzeum a galerie Jičín