HUSITÉ NA JIČÍNSKU

Předložený příspěvek uvádí nemovité i movité archeologické památky, které lze spojit s pobytem husitských vojsk na Jičínsku v letech 1421 - 1424. Postupně byly objevovány nejen v terénu, ale i v archeologické a numismatické sbírce jičínského muzea.

    1. Nemovité památky

       1.1 Tvrz Kozojedy

    Severní okraj tvrziště je zachován v jižní části ppč. 2/1, tj. severně od kostela sv. Václava, který byl postaven  v druhé půli 15. století na místě zničené tvrze. Sběr na torzu tvrziště po očištění plochy asi  4 m² přinesl zlomky keramiky 15.- 17. století (VS 1, VS 2, NO 1, Ulrychová 1998a, 80).

    Velké Kozojedy (odlišeno od vsi Kozojídky, dříve Malé Kozojedy, jihovýchodně od Velkých Kozojed, v současnosti okres Hradec Králové) jsou vzdáleny  od Hořic 5 - 6 hodin cesty (jihozápadně od Hořic 19 km). Tvrz v Kozojedech byla obležena 27. dubna a dobyta 30. dubna 1423,  a to po bitvě u Hořic, na vrchu u kostela sv. Gotharda 20. (23.) dubna 1423 (Pekař 1992, III., 205 p. 4). Žižka se ihned po vítězství nad východočeskou panskou jednotou rozhodl likvidovat přívržence jejího předáka Čeňka z Vartenberka  a  jejich venkovská sídla.

       1. 2. Vojenský tábor Češov

       1.2.1. Vojenským táborem je obdélný objekt zjištěný při letecké prospekci 21.6. 1995  severně od hradiště Češov, nad svahem a úžlabem se zaniklou vodotečí a vodní nádrží (ppč. 695). Na mapě stabilního katastru se toto místo  nazývá „Na hrobích“. Objekt leží zčásti v rovině a svou jižní částí na okraji mírného svahu k jihu a  má rozměry přibližně 220 x 160/170 m.  V terénu se projevil vlhkostními a půdními příznaky, vnější tmavá obdélnou linie je příkop,  vnitřní obdélná světlá linie je torzo náspu. 

      1.2.2. Uvnitř češovských valů (přibližně v centru opevněné plochy) byl na geodetický plán vynesen náspem vymezený útvar podkovovitého tvaru. Obvodový násep převyšuje  okolí o 0,2 - 0,3 m, celková plocha objektu  je  0,855 ha,  vnitřní opevněná plocha  má osy 70 x 50 m. Tento objekt nebyl zatím interpretován - může to být panské sídlo nebo  vojenský objekt (obr. č. 1, Čtverák -  Ulrychová 2001, 366).

      V blízkosti tábora (1.2.1.) byly nalezeny následující železné předměty: na ppč. 773 (tj. v západní části opevněné plochy hradiště) listovité kopí a velký nůž (Ulrychová 1998b, 38). Dalším nálezem je železná šipka (Ulrychová 2001, 35), dvě další železné šipky jsou uloženy v M Jičín (či. 690 a či. 691).

       Sběrem na ploše objektu a v jeho blízkém okolí byly mimo jiné získány střepy 15. - 16. století, což však vzhledem k blízkosti vsi Češov není průkazné pro jeho dataci.

1.3. Horní Lochov, opevněný dvůr Ambrože z Lochova

Pod usedlostí čp. 1 na ostrožnovitém návrší nad dvěma zaniklými rybníky a zachovanou vodní hrází je zachována v opuce tesaná studna a po obvodu pozemku i menší úseky fortifikace (val a příkop). Od jihu je převýšení místa až 12 m, což spolu s oběma rybníky a opevněním poskytovalo ochranu majiteli tohoto opevněného dvora uvedeného prvně v písemných pramenech v roce 1385 (Profous 1949, 654). Odtud údajně pocházel Ambrož z Lochova, voják v Žižkově vojsku, po roce 1434 měšťan nově založeného města Tábora (Šalda 1969, 71, bez uvedení pramene). Objekt byl v roce 1997 navržen k zápisu do Ústředního  seznamu  kulturních nemovitých památek.

        1. 4. Hrádek Vysoká (k.ú. Sukorady)

      V Myštěveském lese (ppč. 580) jižně od Sukorad v blízkosti silnice Sukorady - Myštěves je zachován vodní hrádek s hrází rybníka. Hráde je  nazýván Vysoká (?), Pustý hrad, Pustohrad nebo Buštěhrad.  Kolem kruhového tvrziště je zachován příkop místy široký až 5 m  po většinu roku zaplněný vodou. Některé písemné prameny  uvádějící některý  názvů hrádku  z let 1323 - 1654 se ovšem nemusejí týkat právě tohoto hrádku. Archeologické nálezy datují jeho existenci do  2. půle 13. a 14. století (Helinger -  Pech 1991).

      Objekt je nejspíš mylně uváděn jako možné sídlo tří bratrů - protihusitských pánů z  Vysoké (Pekař 1992, 224, 239), kterou lze velmi pravděpodobně ztotožnit s  Vysokým nad Jizerou.

      Hrádek byl v roce 1997 navržen k zápisu do Ústředního seznamu kulturních nemovitých památek.

      1. 5. Tvrziště Mlázovice

      Tvrziště - centrální návrší s obvodovým příkopem a torzem valu je zachováno v zahradě u domu  čp. 76  západně u kostela Nejsvětější Trojice v Mlázovicích (Encyklopedie, 470 – 471).   Na tomto panském sídle byl nejspíše v dubnu 1424 obležen rytíř Černín  s dalšími šedesáti obránci, přívrženci Čeňka z Vartenberka. Tvrz byla dobyta, vypálena, obránci pobiti nebo při požáru upáleni   (Pekař 1992, III., 238,  Sedláček 1887, 136).

      Objekt byl v roce 1997 navržen k zápisu do Ústředního seznamu kulturních nemovitých památek.

      1. 6. Tvrziště Černín  /k.ú. Lukavec u Hořic/

      Tvrz Černín stála ve stejnojmenné vsi východně od Mlázovic (Pekař III., 238). Starší objekt je nejspíš zachován nad vodotečí a zaniklým rybníkem (z něho zachována  hráz s cestou k návrší/) východně  od vsi Černín (ppč. 500/5). Mladší tvrz byla začleněna do areálu hospodářského dvora jihozápadně od předcházejícího objektu.. Dosavadní nálezy datují existenci staršího panského sídla od 15. století  včetně (Sigl, 1978, 17). Pro svou blízkosti Mlázovicím možná souvislost s rytířem stejného jména zabitého roku 1424 právě v Mlázovicích.

      1.7.  Dvůr Miletínek /k.ú. Červená Třemešná/

      V areálu hospodářského dvora zvaného Miletínek severovýchodně od Červené Třemešné  stála tvrz a dvůr, ve 20. a 30. letech 15. století majetek Diviše Bořka z Miletínka, vůdce východočeské panské jednoty a podporovatele budoucího českého krále Jiřího z Poděbrad. Později vlastnil tento  majetek Divišův bratr Jetřich.

      Z místa pocházejí nálezy z mladší doby kamenné a ze střední doby hradištní. Mírné návrší nad vodní nádrží a přítokem řeky Bystřice je již beze stop po fortifikaci. Panský dvůr a tvrz uvedené poprvé  k roku 1358 jsou v závěru 15. století uváděny jako  pusté (Sedláček 1887, 128). Na jejich místě byl znovu  po třicetileté válce postaven panský hospodářský dvůr.

      1. 8. Tvrz Úlibice

      V obci byla s jistotou  lokalisována v písemných pramenech uváděná tvrz -  od 1397 sídlo Mikšíka z Úlibic (Sedláček 1887, 207 – 208).  Je jí barokně upravená patrová sýpka (bývalý úřednický dům) v areálu hospodářského dvora postaveného po třicetileté válce na místě zaniklého renesančního hospodářského dvora. Na budově tvrze je ve fragmentech zachována renesanční sgrafitová výzdoba (Slavík 1993, 113 – 114).

      Mikšík z Úlibic, přívrženec Čeňka z Vartenberka a člen východočeské panské jednoty, padl v bitvě proti Žižkovi v bitvě na Gothardu u Hořic 20. (23.) dubna 1423  (Pekař 1992, III., 238 - 239, 205 p. 2).

 2. Movité nálezy

2.1. Nález pražských grošů v  Jičíně roku 1935

      Mince byly brzy po svém nálezu uloženy v numismatické sbírce muzea v Jičíně pod či. 2765. Původně bylo ve dvou nádobkách žlutavé barvy nalezeno 462 a půl pražského groše. Nádobky byly nálezci rozbity, z jedné se údajně zachovalo dno. Ale ani to nebylo v jičínském muzeu  nalezeno. V roce 1990 bylo z nálezu zachováno  455 stříbrných mincí, jejichž celková váha je 1226,4 g, průměr střížku 23 - 29 mm. Všechny kusy byly raženy za vlády krále Václava IV. ( v opisu na minci ovšem uváděn jako Václav III.,  Nohejlová  1935 - 1936, 110 – 111)..

      Nález byl objeven při  přístavbě měšťanské školy dne 5.10. 1935,  půl metru pod povrchem. Část nálezu byla rozebrána. Mince jsou velmi špatné ražby a mincovní obraz je málo zřetelný. K ražbě byla totiž použita již značně  otřená razidla a není vyloučeno, že mince byly raženy až po smrti krále Václava IV. (tedy v podstatě protiprávně). Groše (předmětem odborného zhodnocení nálezu bylo 462 mincí)  jsou zřetelně dvou velikostí střížku, podle toho i většího a menšího písma,  různé kresby královské koruny  větší a menší velikosti.  Váha větších kusů  je 2,67 g, menších pak 2,64 g  (Nohejlová - Prátová 1956, s. 156, č. 2178).

      Mince byly do země uloženy brzy po roce 1419. V úvahu připadá zima  1421 - 1422, kdy Žižka nechal v okolí města verbovat nové vojáky (Pekař 1992, III.,  137, p. 5).

      2.2. Grošový nález Miletín

      Ve dvoře domu čp. 242 /dnes ulice Jiřího z Poděbrad/ byla 20.5. 1933 objevena přesně jedna kopa pražských grošů - tedy  60 kusů velmi nedbalé ražby  (Nohejlová - Prátová 1956, s. 158, č. 2192, zde chybně lokalisováno do čp. 24). Do místního muzea bylo tehdy uloženo 5 mincí, ostatní kusy se dostaly do soukromých rukou. V muzejní sbírce převzaté k uložení do muzea v Jičíně v roce 1998 nebyly mince zjištěny (Ulrychová 2001a, 84).

      2.3. Grošový  nález  Nová Ves  (okres Semily)

      Před rokem 1899 nalezl a do jičínského muzea daroval pan František Mizera, rolník z Nové Vsi, celkem  25 stříbrných grošů. Z nálezu je v současnosti zachováno 12 pražských grošů českého krále Václava II. (1300 – 1305) a pražské groše napodobující groše míšeňské v počtu 9 mincí (M Jičín či. 2767 a 2768,  Zpráva předsednictva muzejního spolku v Jičíně 1899, 33 zde jen zmínka  o nálezu pražských grošů).

      Mince byly v  roce 1997 laboratorně ošetřeny, a tím byla upřesněna jejich identifikace i datace. Nález obsahuje 12 pražských grošů (9 kusů jsou  jistě ražby Václava IV., 3 mince jsou pravděpodobně groše Václava IV.). Celkem 9 míšeňských grošů je  dvou různých ražeb. Na první je znak Míšně a lev ve štítě (celkem tři kusy), na druhé je znak Míšně a lev se štítkem u nohou,, na štítku jsou svislé pásy (celkem 6 ks). Tři další míšeňské groše jsou tzv. štítkové groše ražené v mincovně ve Freistadtu po roce 1412 míšeňský,¨m markrabětem Fridrichem Bojovným. V první skupině jsou ještě dvě další varianty mincovního obrazu lva, na jedné mincí je lev bez koruny nad hlavou, na dvou mincích pak lev s korunou mimo štítek (Ulrychová 2001a, 85).

      2.4. Grošový nález Údrnice 1898 (?)

      Při dobývání pařezů byly v závěru 19. století v blíže nepopsané nádobě při objeveny pražské groše Václava IV. (Nohejlová - Prátová 1956, s.  163, č. 2230).  Jeden  groš byl údajně uložen ve sbírce obce Libáň, kde ovšem nebyl v roce 1990 zjištěn (Ulrychová 2001a, 85).

Všechny uvedené nálezy mincí mohly být uloženy v souvislosti s pobytem husitských oddílů na Jičínsku v letech 1421  a 1424.

      3. Události

      Na svazích návrší s kostelem sv. Gotharda  se 23. (20.) dubna 1423 strhla bitva mezi vojskem Jana Žižky a východočeské panské jednoty vedené Čeňkem z Vartenberka. Žižka obsadil návrší a jednoduchým manévrem porazil jezdce  i  pěší  oddíl panského vojska ještě ve svahu.  V bitvě u Hořic měl Žižka asi 250 jezdců as 3500 pěších (Pekař 1992, III.,  242) a  dvě řady vozů (ibidem 204, p. 3, p. 4).

Literatura

Helinger J - Pech D. 1991: Průzkum zaniklé tvrze Pustý hrad (o. Jičín). Castellologica Bohemica 2, 323 - 326

Čtverák V. - Ulrychová E. 2001:  Komplex Češov (okr. Jičín) - Fenomén v české archeologii ? Archeologie ve středních Čechách 5, 365 - 404, tab. I.- IV.

Encyklopedie českých tvrzí 2001 . II. díl K - R. Praha

Nohejlová  - Prátová E. 1936 - 1936: Nález  grošů v Jičíně. Numismatický časopis československý 11/12, 110 - 111

Nohejlová - Prátová E. 1956: Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. díl, Praha

Pekař J. 1992: Žižka a jeho doba. Praha

Profous A. 1949:  Místní jména v Čechách …III., Praha

Sedláček A. 1887: Hrady, zámky a tvrze království českého, díl V. Praha

Sigl J. 1978: Černín, o. Lukavec u Hořic, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1975. ArÚ Praha

Slavík J. 1993: Nástin vývoje tvrzí na Jičínsku. Z Českého ráje a Podkrkonoší VI, 97 - 116.

Ulrychová E. 1998a: Kozojedy, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7. ArÚ Praha

Ulrychová E.  1998b:  Češov, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách

Ulrychová 2001a: Soupis nálezů mincí na Jičínsku, Numismatické listy (2. část). Numismatické listy LVI, 83 - 86

Ulrychová E. 2001b: Češov, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1999. ArÚ Praha