K SUROVINĚ BROUŠENÝCH KAMENNÝCH NÁSTROJŮ NEOLITU JIČÍNSKA
16.06.2018 15:41K SUROVINĚ BROUŠENÝCH KAMENNÝCH NÁSTROJŮ NEOLITU JIČÍNSKA
Eva Ulrychová
S vyjímkou nálezu z Rovně byly posuzovány broušené kamenné artefakty nalezené v plošně rozsáhlých areálech osídlených nositeli obou kultur neolitu Jičínska (kultura s keramikou lineární, kultura s keramikou vypíchanou). Pro určení suroviny byly vybrány zcela náhodně fragmenty broušených nástrojů. Fyzikální, chemickou a petrografickou analýzou byly zjištěny tři suroviny. Zdrojovou oblastí amfibolového rohovce (amfibolu/ metabazaltu ), ze kterého byla vyráběna téměř veškerá broušená industrie, byl těžební areál u Jistebska (okr. Jablonec nad Nisou). Vyjímečnou surovinou byl nefrit, třikrát byl jako surovina určen serpentinit.
kamenné broušené nástroje - neolit - surovina - severovýchodní Čechy - zdrojové oblasti
ÚVOD
Výsledky posouzení suroviny broušených kamenných nástrojů datovaných do obou kultur neolitu Jičínska (kultura s keramikou lineární, dále LnK, kultura s keramikou vypíchanou - dále StK) byly v roce 2007 publikovány jako výstup grantu AV ČR - výzkumného záměru Národního muzea v Praze (Šreinová - Šrein - Šťastný - Ulrychová 2007). V roce 2002 byly k tomuto výzkumu v jičínském muzeu zcela náhodně vybrány neúplné artefakty nástrojů z náhodně předkládaných souborů broušené industrie ze Češov a Jičín.
HODNOCENÁ SUROVINA
V uvedené publikaci byla nejkvalitnější surovina (I) využitá k výrobě nástroje zjištěna u nálezu č. 1, 3, 5 z lokality Češov, č. 8 (Liběšice), č. 14 (Labouň), dále u hodnoceného nálezu č. 17 (Ohaveč), č. 22, 23 (Holín), dále u nálezu č. 26 (Velíš) a č. 27 (Vitiněves). Podle vzhledu je jí velmi jemnozrnný až jemnozrnný, velmi hustě jemně páskovaný až kompaktní amfibolový rohovec.
Kvalita suroviny označená jako II byla zjištěna u nálezů č. 2 z lokality Češov, č. 9 (Roveň), č. 12 - 13 (Kbelnice), č. 15 (Labouň), č. 20 - 21 (Holín). Surovinou je jemnozrnný amfibolový rohovec, jemně až výrazně středně páskovaný, a to souvisle i nesouvisle.
Kvalita suroviny III byla určena u nálezů č. 4 (Češov), č. 11 (Kbelnice), č. 16 (Labouň), č. 19 (Ohaveč), č. 24 (Velíš). Je jí metabazalt - amfibolit jemně až středně zrnitý, hustě i neprůběžně páskovaný, se světlými živcovými pásky a zvlněnými, naduřelými nebo vyklíněnými amfibolovými polohami a zrny amfibolu.
HODNOCENÉ NÁLEZY
ČEŠOV hodnocené nálezy č. 1 - 7, StK
Č. 1 sbírka Češov, či. 52, část obité ploché sekery s částí otvoru, nález z polohy "V silných" (asi 400 m SSV od Češova), velmi jemnozrnný až kompaktní, jemně páskovaný, šedý až šedočerný nahnědlý s odstínem do zelena, na tmavě šedém řezu výraznější
živcové pásky, AMFIBOLOVÝ ROHOVEC, kvalita I
Č. 2 sbírka Češov, či. 43, torzo špice masivní ploché sekery, nalezeno v poloze "Pod lesem" (rozhraník.ú. Češov a Liběšice severně od Češova), jemnozrnný, výrazně jemně až středněpáskovaný, souvisle i nesouvisle, živcové pásky jsou navětralé, řez tmavě šedý, povrch šedý, nazelenalý a okrově nahnědlý AMFIBOLOVÝ ROHOVEC,kvalita II
Č. 3 sbírka Češov, či. 12 torzo týlu ploché sekery s částí otvoru, nalezeno v poloze "Pod hospodou" (severní okraj k.ú. Češov),velmi jemnozrnný, velmi jemně hustě páskovaný až kompaktní, šedý, nepatrně nazelenalý AMFIBOLOVÝ ROHOVEC, kvalita I
Č. 4 sbírka Češov, či. 16, špice kopytovitého klínu s částí otvoru, nalezeno v poloze "Čeřenec" (západně podél silnice Češov - Slavhostice, k.ú. Češov) torzo bylo oboustranně řezáno a střed tloušťky kamene byl následně odlomen, jemně až středně
zrnitý, velmi jemně hustě páskovaný, nazelenalý, živcové pásky jsou světlé, mírně navětralé, METABAZALT - AMFIBOLIT, kvalita III
Č. 5 sbírka Češov, či. 38, bez bližší lokalizace, týlní část masivního kopytovitého klínu s částí otvoru, jemně páskovaný, na čerstvém řezu černý, na povrchu šedý, nazelenalý s vyvětralými živcovými pásky, AMFIBOLOVÝ ROHOVEC, kvalita I
Č. 6 sbírka Češov, či. 36, bez bližší lokalizace, šupinový brousek s otvorem, hornina je nazelenalá s hojným podílem protažených původně cordieritových zrn - "plodů" s výraznou přednostní orientací, světlejší základní hmota uzavírá hojné množství tmavších "plodů", PLODOVÁ BŘIDLICE
Č. 7 sbírka Češov, či. 61, nalezeno v poloze "Za zahradou" ( u severního okraje intravilánu) zlomek sekery - klínu, na řezu šmouhovitá zrna zelené až nažloutlé barvy, šmouhy zelené barvy a černošedé barvy, navětralý povrch běložlutozelený s růžovými skvrnami, SERPENTINIT (poznámka 1)
LIBĚŠICE
hodnocený nález č. 8 a č. 10 neolit bez bližšího určení
Hodnoceny dva nálezy (č. 10 zaměněno za Roveň či. 902, ve skutečnosti je hodnoceným nálezem či. 82 ze sbírky Češov, lokalita Liběšice).
Č. 8 sbírka Češov, či. 9, bez bližší lokalizace, (místo nálezu leží nejspíš pod severním okrajem češovské tabule ve svahu nad dnešní vsí), fragment masivní ploché sekery s částí otvoru a plochým týlem, povrch velmi jemně vyhlazený, jemnozrnný, jemně hustě páskovaný až kompaktní šedý a nahnědlý AMFIBOLOVÝ ROHOVEC, kvalita I
Č. 10
sbírka Češov, či. 82, úplná sekerka s obloukovitým ostřím, nepoškozený do lesku vyhlazený nástroj nažloutlé a šedé barvy se skvrnami tmavě zelenošedé a hnědé barvy, nalezl ji M. Rančák v poloze "V pazderně", tj. v západním výšinném okraji intravilánu
dnešní vsi Liběšice, NEFRIT (poznámka 2)
ROVEŇhodnocený nález č. 9 neolit bez bližšíhourčení
Č. 9, sbírka Češov, či. 19, polovina ploché sekery s částí otvoru, jedna plocha velmi jemně vyhlazena, druhá plošně obitá s několika
poškozeními vzniklými při orbě, místem nálezu mohou být pole severovýchodně a severně od Rovně na pískovcové plošině překryté sprašovými půdami, jemnozrnný a velmi jemně páskovaný AMFIBOLOVÝ ROHOVEC kvalita II (poznámka 3)
KBELNICE hodnocené nálezy č. 11 - 13, poloha U mlýna, ppč. 180b, LnK a Stk sídliště
Č. 11 sbírka Jičín, či. 101, torzo silně obité ploché sekerky s otvorem, hustě neprůběžně jemně až středně páskovaný, pásky bělošedé, nazelenalé, zelenošedé, METABAZALT - AMFIBOLIT, kvalita III
č. 12 sbírka Jičín, či. 103, špice kopytovitého klínu se zřetelně obroušenou pracovní plochou, jemně až středně páskovaný, šedý
nazelenalý, nahnědlý AMFIBOLOVÝ ROHOVEC, kvalita II
č. 13 sbírka Jičín či. 736, silně obitá střední část plochého nástroje, jemně až středně páskovaný, šedý až nazelenalý či nahnědlý AMFIBOLOVÝ ROHOVEC, kvalita II (poznámka 4)
LABOUŇ hodnocené nálezy č. 14 - 16, sídliště StK aneolit bez bližšího určení
Č. 14 sbírka Jičín, či. 787, torzo části opracovaného kopytovitého klínu s částí otvoru, vyoráno při orbě Vladimírem Kořínkem v roce 1964 v poloze "U Volanských" (tj. k Volanicím), velmi jemnozrnný, velmi jemně páskovaný, šedý, nahnědlý a nazelenalý AMFIBOLOVÝ ROHOVEC kvalita I
Č. 15 sbírka Jičín, či. 1015, neopracovaný zlomek polotovaru, nalezen v poloze "Na červenici" tj. jižně od Labouně a západně od silnice Labouň - Vršce vyoral celý soubor nástrojů Vladimír Kořínek v roce 1965, velmi jemně páskovaný, skvrnitý, navětralý povrch, šedý s odstínem do zelena, řez šedočerný, AMFIBOLOVÝ ROHOVEC, kvalita II
Č. 16 sbírka Jičín, či. 1062, špice masivního nástroje, nalezeno v poloze "U Volanských", jemnozrnný až středně zrnitý, výrazně jemně až středně páskovaný, navětralé živcové pásky, na čerstvém řezu též patrné páskovaný, nepatrné zvlnění, METABAZALT - AMFIBOLIT, kvalita III (poznámka 5)
OHAVEČ hodnocené nálezy č. 17 - 19 Nad Ostruženským rybníkem,sídlištní areál
LnK,StK Č. 17 sbírka Jičín, či. 202, špice menší ploché sekery, velmi jemnozrnný s velmi jemnými pásky, šedý, nepatrně nazelenalý AMFIBOLOVÝ ROHOVEC, kvalita I
Č. 18 sbírka Jičín,
či. 770, polovina (s ostřím) velmi ploché masivní sekery, světlý,
šedozelený až zelený velmi jemně páskovaný, světlý i na čerstvém řezu SERPENTINIT
Č. 19 sbírka Jičín, či. 775, torzo obitého plochého nástroje šedý, nahnědle nazelenalý, jemně tmavě páskovaný s ojedinělým 1
mm mocným páskem, čerstvý řez šedočerný se světlým páskováním, METABAZALT - AMFIBOLIT, kvalita III (poznámka 6)
HOLÍN hodnocené nálezy č. 20 - 23 západní okrajkatastru, část sídelního areálu Ohaveč - Holín, StK
Č. 20 sbírka Jičín, či. 817, vývrtek, šedý nazelenalý, asi tři výraznější amfibolové pásy, jinak nesouvislé ojedinělé pásky a šmouhy, AMFIBOLOVÝ ROHOVEC, kvalita II
Č. 21 sbírka Jičín, či. 820, vývrtek, šedý nazelenalý, asi 2 výraznější amfibolové pásy, jinak nesouvislé ojedinělé pásky a šmouhy, AMFIBOLOVÝ ROHOVEC, kvalita II
Č. 22 sbírka Jičín, či. 821, vývrtek, velmi jemně páskovaný až kompaktní vzhled, povrch zelenošedý, řez tmavě šedý, AMFIBOLOVÝ ROHOVEC, kvalita I
Č. 23 sbírka Jičín ,či. 826, vývrtek, tmavě šedý až šedý s velmi jemným páskováním - až kompaktní, čerstvý vzhled, AMFIBOLOVÝ ROHOVEC, kvalita I (poznámka 7)
VELÍŠ ( a k.ú.
Podhradí) hodnocené nálezy č. 24 - 26 sídliště LnK západně a severozápadně od kostela ve Velíši
Č. 24 sbírka Jičín, či. 138, břit ploché sekery, velmi jemně až nezřetelně páskovaný, skvrnitý - protažená hojná zrna amfibolu, šedý okrově nahnědlý, na navětralých plochách, METABAZALT - AMFIBOLIT, kvalita III
Č. 25 sbírka Jičín, či. 140, týlní část masivního nástroje s částí otvoru a lesklým povrchem, dobře leštitelný, šedozelený, tmavě
zelenošedě hojně skvrnitý, SERPENTINIT
Č. 26 sbírka Jičín, či. 728, špice kopytovitého klínu s částí otvoru, velmi jemně páskovaný, skvrnitý, šedý nepatrně nazelenalý s navětralými živcovými polohami - odstín do hněda, AMFIBOLOVÝ ROHOVEC, kvalita I
Další nálezy: V souboru BN kromě posuzovaných či. 138 a či. 140 (a eneolitického sekeromlatu či. 136) jsou dvě části dvou plochých seker, týl masivního klínu s částí otvoru a ostří další ploché sekery šedozelené barvy. Zřetelnou strukturu má týl masivního klínu, totiž výrazné tmavě šedozelené páskování vystupující na povrchu torza nástroje (či. 133). Torzo dalšího klínu s částí otvoru bylo nalezeno v tzv. Pourově zahradě 20. 9. 1917, tj. na zahradě některého z domů jižně pod velíšským hřbitovem. Nástroj mechanicky plošně poškozený a zřejmě vystavený dlouhodobému působení vody byl vyroben z výrazně páskovaného kamene vzhledu metabazaltu - amfibolu (poznámka 8)
VITINĚVES hodnocený nález č. 27, sídliště a rondel StK v areálu zemědělského družstva
Č. 27 sbírka Jičín, či. 1374, špice kopytovitého klínu, velmi jemně páskovaný, šedý s odstínem do zelena AMFIBOLOVÝ ROHOVEC, kvalita I (poznámka 9)
DÍLNA Podle nálezů artefaktů používaných při výrobě broušených nástrojů a výrobního odpadu v osadách lidu LnK i StK na Jičínsku, považuji za dílenskou produkci (pro směnu ? určené) dva hromadné nálezy kopytovitých klínů a plochých seker z Vitiněvsi (Vencl 1975, 21 - 24, 44 - 49). V užším významu slova existovala dílna nejspíš v každé osadě.
ZÁVĚRY
Přírodní podmínky a poloha lokalit
S vyjímkou nálezů z Rovně se vždy jedná o artefakty nalezené v plošně rozsáhlých areálech přibližného rozsahu 5 x 3 km osídlených na více místech nositeli obou kultur neolitu (LnK, StK). Areál Češov - Liběšice - tj. češovská tabule je mimořádně příznivým místem k sídlení na sprašových půdách a při několika pramenech vody vyvěrajících z okrajů její vrcholové partie. Sídlištní areál Kbelnice - Dílce (a jeho zázemí Kamenice a Želvák) byl zjištěn při toku řeky Cidliny na sprašové návěji (Ulrychová 2001, 77). Na katastru Labouně bylo zjištěno několik v neolitu osídlených poloh jižně a jihovýchodně od vesnice. Prostor byl prostoupen drobnými vodotečemi mezi sprašovými návějemi, okolí dodnes zalesněno a celý katastr je chráněn od severozápadu převýšeným terénem. Rozsáhlý sídlištní areál Holín - Ohaveč pokrývá jižní svahy překryté spraší až k okrajům skalních útvarů, ze kterých ještě nedávno vytékala na několika místech voda. Přírodními podmínkami a polohou v krajině je obdobný areál mezi vesnicemi Velíš - Podhradí - Bukvice navíc s podložím bazaltu, který tvoří zčásti Velíšký hřbet a kopec zříceniny hradu Velíš. Při letecké prospekci byly v tomto prostoru zjištěny nejméně tři zaniklé vodoteče a jižně u školy ve Velíši jednoduchý rondel. Lokalita Vitiněves - období StK je situována na návrší nad řekou Cidlinou a rozsáhlým rovinným zaplavovaným územím. I toto návrší je překryto sprašovou hlínou a okolí je zalesněno i v současnosti. Na okraji terénního zlomu nad nivou Cidliny byl objeven trojitý rondel.
Datace
Sídelní areál nositelů LnK je pouze mezi obcemi Velíš - Bukvice - Podhradí, obě kultury jsou zastoupeny v Ohavči - Holíně, ostatní lokality jsou sídlišti nositelů StK.
Pro odborné posouzení suroviny byly zcela náhodně vybírány fragmenty broušených nástrojů. Již v těžebním areálu byla nejspíš
vybírána surovina kvality I - III, v osadách nositelů obou kultur neolitu Jičínska byly zpracovány všechny donesené kusy kamene. Pokud lze posoudit, nejkvalitnější surovina byla využita k výrobě přibližně 50% nástrojů, druhá 45% a třetí asi 5%.
Zdrojové oblasti surovin:
V nejbližším ověřeném místě těžby amfibolového rohovce - u Jistebska a Velkých Hamrů (okr. Jablonec nad Nisou) - byl zřejmě ve starším neolitu dlouhodobě dostatek suroviny. V mladším neolitu (StK II. stupeň) byla těžba v Jistebsku ukončena a k výrobě nástrojů byly využívány menší výchozy a méně kvalitní valouny kontaktních rohovců z teras řek(metabazit typu Pojizeří, Šída 2007, 77, 154). Nástroje z velmi kvalitní suroviny ve starším eneolitu pocházejí nejspíš z valounového modu amfibolového rohovce (Šída 2007, 15). Potvrzují to i fragmenty sekeromlatů kultury nálevkovitých pohárů z výšinné osady v Podhradí u Jičína (Ulrychová 2004b). Větší části v otvoru rozlomených nástrojů z neolitu byly v několika případech znovu použity na výrobu nového nástroje s otvorem po zabroušení poškozeného týlu. Brousky byly vyráběny z lokálních surovin (Ulrychová - Fediuk - Pauliš 2005). Na Jičínsku nalezené nástroje byly jen vyjímečně vyrobeny z jiné suroviny než z amfibolového rohovce. Šupinový brousek z Češova byl vyroben z plodové břidlice (posuzovaný nástroj č. 6). Oblastí jejího původu je těžební areál Jistebsko - tj. zóna plodových břidlic obalu tanvaldského granitu. Jednou byl mezi výše posuzovanými nástroji jako surovina zjištěn nefrit (nástroj č. 10, Liběšice) a třikrát serpentinit (č. 7 Češov, č. 18 Ohaveč, č. 25 Velíš). Autoři publikace (2007) jejich zdrojové oblasti zatím neuvádějí - nefritová sekera patří k importům známým z ojedinělých nálezů v Německu a Polsku. Možný těžební areál sepentinitu je v lokalitě Jańska Góra ve Slezsku (Šída 2007, 157).
POZNÁMKY
1. ČEŠOV, sbírka Češov
Další nálezy: Archeologická sbírka původně základní školy v Češově byla shromážděna z darů obyvatel obce a okolních vsí. Její převážnou část tvoří kamenné broušené artefakty. Jsou jimi nástroje a jejich zlomky, nástroje a odpad dokládající jejich finální výrobu v několika osadách nositelů LnK i StK zjištěných na češovské tabuli a v jejím blízkém okolí (katastry Češov, Labouň, Žitětín, Liběšice, Kozojed, Ulrychová 2004, 137- 138).
V současné době sbírka (převedená do muzea v Jičíně) obsahuje 357 kamenných artefaktů včetně broušených nástrojů. Nejspíš bez vyjímky je surovinou amfibolový rohovec velmi pravděpodobně všech tří kvalit jako u výše hodnocených artefaktů. Protože nálezy pocházejí z polí či zahrad Češova (češovská tabule a její blízké okolí bylo plošně překryto sprašovými půdami a protkáno několika potoky), jsou z větší části torzy. Čím vyšší inventární číslo u později nacházených artefaktů, tím větší torzovitost původního předmětu. Podle pomístních názvů lze předpokládat osady v polohách Děseň, Kravkov, Na vrších, U silných a Na holi a v Liběšicích v poloze Pazderna.
Podle pomístních názvů byly ve sbírce Češov lokalizovány další nálezy kamenné broušené industrie z katastru Liběšic. Lze je datovat kultury StK. Jedná se o kopytovitý klín, polovinu a špici dalších dvou, čtyři drobné ploché dlátkovité nástroje, oválný třík a dva křemenné valouny se zřetelnými stopami po roztírání kamenné suroviny (poznámka 2).
Celé kamenné nástroje s mírným povrchovým poškozením:
Masivní sekery s otvorem (8) : či. 1, 16, 85, 88, 246, torza 220, 223, polotovar s částí otvoru či. 225, 230, pokud lze posoudit, jedná se jemně zrnitý až jemně vrstevnatý amfibolový rohovec (dále AR)
Plochá sekera (typ
depot Vitiněves, M Jičín či. 325) delší než 12 cm: či. 5 s obitým ostřím i týlem, výrazně vrstevnatý zelenošedý kámen, či. 15 plochá sekera typu Vitiněves, torzo či. 137 páskované, či. 15 část s ostřím - šedozelená jemně páskovaná, či. 67, 123 s poškozeným týlem, či. 154, 161, 236 se
zcela nepoškozeným ostřím, či. 260 šedé barvy, či. 267 s lesklým šedohnědým povrchem, či. 288 tmavošedá lesklá, či. 292 část s ostřím
Plochá sekera do délky
12 cm: či. 2, 4, 5, 17, 21, 22, 23, 26, 42, 51, 53, 54, 55, 56, 113, 101, 102, 111, 131, 144, 160
Kopytovité klíny:
či. 84 asi polovina se silně otřenou pracovní plochou, šedozelený velmi jemně vrstevnatý AR, či. 87 s obitým týlem, velmi jemně vrstevnatý AR, torza vždy špice klínu či. 44, 108 (?), 127, 145(?), 150, 153, 155, 173, 176(?), 215, 242, 250, 316, 321, 326, 330, 332, 358.
Ostatní: či. 27
neúplný zahrocený nůž tmavě šedý, či. 7 polovina šedozeleného zahroceného nástroje s částí otvoru - vyhlazená podstava, hladítko (?) či. 13 třík nepravidelně diskovitého tvaru, šedozelený, či. 14 konické, nepravidelně válcovité torzo nástroje povrchu vyhlazeného do vysokého lesku, či. 48 velký masivní nástroj (?) s příčným týlem a příčným ostřím, šikmé vyhlazené stěny a téměř celý povrch (část povrchu obita), jemně zrnitý s jednotlivými tmavě šedozelenými pásky (AR), nalezen v poloze Děseň (V děsni) J. Lachmanem z Češova čp. 15 v roce 1943, či. 350 obdobný masivní artefakt s obitým vrchním a spodním povrchem
Hladítka: Či. 41
plochý nástroj trapezovitého tvaru šedozelené barvy s odlomeným týlem mírně obitý, šedé barvy s odstínem do zelena, velmi jemně páskovaný s oboustranně nesymetricky obroušeným ostřím s výrazně lesklým povrchem. Byl nalezen za školou v roce 1937. Či. 144 polovina téhož, pochází z polohy Na holi, nalezen roku 1940. Či. 58 střed vyhlazeného nožovitého tvaru tmavošedé barvy se znatelným oboustranně broušeným ostřím. Byl nalezen v Češově pod zahradou p. Melichárka v roce 1937. Či. 331 hladítko v podobě drobného kopytovitého klínu částečně poškozené, délka 97 mm. Šedozelený jemně vyhlazený AR vyšší kvality.
Ostatní
artefakty jsou zlomky ostří, týlů, částí plochých seker s otvorem, masivních nástrojů s obloukovitým ostřím a několik neurčitelných fragmentů nástrojů z kamene uniformního vzhledu - AR všech tří výše vymezených kvalit.
Miniaturní
nástroje - hračky (?): Či. 47 plochá sekerka šedohnědé barvy s místy obitým ostřím a oblým týlem, vyhlazený povrch, bez pracovních ploch, 55 x 26 x 10mm. Či. 62 šedozelený klínek s kolmým ostřím i týlem (tvarově kombinace kopytovitého klínu a ploché sekery) beze stop po pracovní ploše, povrch jemně vyhlazený, 75 x 22 x 12 mm.
2. LIBĚŠICE,
kamenné broušené nástroje ve sbírce Češov:
Další nálezy:
Podle pomístních názvů byly ve sbírce Češov lokalizovány další nálezy kamenné broušené industrie z katastru Liběšic. Lze je datovat kultury StK. Jedná se o kopytovitý klín, polovinu a špici dalších dvou, čtyři drobné ploché dlátkovité nástroje, oválný třík a dva křemenné valouny se zřetelnými stopami po roztírání kamenné suroviny. V poloze "Stěž ("Na stěži", tj. východní okraj katastru, svah v okolí silnice do Slatin) byly J. Vítkem v roce 1929 a 1954 nalezeny dva kopytovité klíny. Úplný (sbírka Češov či. 57) má obitý týl a orbou i větší část povrchu. Je šedozelený, zřetelně vrstevnatý. Zachovaná část původních povrchu je velmi jemně vyhlazená, ostří je asymetricky obroušeno. Z dalšího klínu (sbírka Češov či. 20) je zachována polovina s pracovní hranou rovněž zřetelně opracovanou. Je světlejší zelenošedé barvy se zřetelným páskováním než předchozí klín. Ze třetího kopytovitého klínu (sbírka Češov, či. 172, St. Haken 1947 " V hruškách", tj. u místní části vsi zvané Pazderna) je zachována jen špice s pracovní hranou světlé šedozelené barvy jemně zrnitého vzhledu s ojedinělými světlejšími vrstvami.
Čtyři velmi ploché drobné nástroje (sbírka Češov či. 50, 107, 110 a 140) šedozelené barvy různé míry poškození vzhledu amfibolového rohovce byly nalezeny v poloze "U háje" (tj. rozhraní s k.ú. Žitětín, severozápadně od Liběšic), další "V lukách" (dva nástroje, východně od silnice Liběšice - Jičíněves, jižně od rybníků Libišák a Medák) a "Pod zahradami". Kámen je velmi jemně zrnitý, dva mají zřetelně obroušené ostří velmi vyhlazeného povrchu. Z polohy "Kamenatka" (tj. mírný jižní svah západně od silnice Líiběšice - Jičíněves, severně od Liběšic) pochází oválné pískovcové hradítko (Fr. Prokeš 1954).
Vše kvalitní surovina - zrnitý či jemně vrstevnatý AR.
3. ROVEŇ (event. MALECHOVICE)
Další nálezy: Či. 902
(sbírka Jičín). Plochá broušená sekerka s mírně obitým povrchem a rovným týlem. Místem nálezu byla v roce 1942 poloha "K hájku" - pole pana Landovského, tj. severně od sochy sv. Jana Nepomuckého a severně od silnice Mladějov - Malechovice (nejspíš ale na k.ú. Malechovice). Délka 110 mm, šířka 88 mm, výška 25 mm. Zřetelně AR, šedozelený povrch, zřetelně páskovaný na jedné ze dvou největších ploch. (Zaměněno s či. 82 Liběšice nefrit, hodnocený nález č. 10 - viz Liběšice)
Či. 798 polovina ploché sekery s částí otvoru a kolmým týlem, bez bližší lokalizace, délka 71mm, max. šířka 50 mm, výška 28 mm, jemně zrnitý a jemně vrstevnatý šedozelený AR
4.
KBELNICE, sbírka Jičín
Další
nálezy: V muzeu královéhradeckém je uložena špice vysokého kopytovitého klínu s částí otvoru z výrazně vrstevnatého amfibolového rohovce (délka 115, šířka 16 a výška 38 mm, či. 24 085). Do sbírky muzea v Jičíně byly uloženy tři soubory broušených nástrojů: První byl sesbírán zcela jistě před rokem 1938 na oraném polí ppč. 180b u Bílého mlýna (či. 88 - 92, 94, střepy StK, či. 93, 95 - 100 nástroje, či. 102 ztraceno). Či. 93 je vývrtek tmavošedé barvy, či. 95 - 100 jsou drobné velmi ploché nástroje (či. 97 s částí otvoru) bez zachovaných pracovních ploch či ostří šedozelené barvy, jemně vrstevnaté struktury s šedozelenými vrstvičkami, plošně mechanicky poškozené.
V dalším souboru jsou obitá torza nástrojů. Plochá sekera s odlomeným týlem i ostřím, část další s obroušeným ostřím, dvě torza masivních
seker s otvorem, dvě torza menších seker, nedovrtaný polotovar (či. 737), v otvoru rozlomený nástroj s plochým týlem i ostřím, nedovrtaný polotovar odlomený v otvoru (či. 740) a konečně špice masivního klínu s částí otvoru a dalšího masivního nástroje s velkým otvorem (či. 741 a 742). Povrch posledních dvou nástrojů je zřetelně jemně vrstevnatý s patrným úbytkem světlejší ze obou složek kamene na pracovní ploše. Nálezy byly vystaveny působení deště. Surovina všech nástrojů je stejná - šedozelená barva, jemná vrstevnatost je spíše vyjímečná, drobné nástroje jsou z kamene kompaktního vzhledu. Inventárním číslem (730) náleží k tomuto souboru více než 6 kg těžký v nejdelším rozměru obloukovitě prohnutý zřetelně vrstevnatý polotovar. Má již provrtaný konický otvor a jen hrubě obitý povrch. Spodní výrazně šikmá plocha byla ze dvou třetin odřezaná a zčásti odlomená. Artefakt nebyl dokončen.
Zřetelně vrstevnatý kámen byl surovinou či. 1073 a či. 1075 - špice kopytovitého klínu a menší plochá sekery délky 110 mm. Neurčitelný je zlomek ze střední části nástroje či. 1883/2, kámen je zřetelně vrstevnatý.
Ze sběru z roku 1990 pochází i části dvou nástrojů šedé - šedozelené barvy a jemně zrnitého až kompaktního vzhledu. Třetím nálezem souboru je zlomek šedohnědého pískovcového brousku. Jemně vrstevnatá je i týlní část nástroje s částí otvoru masivní sekery s obitým týlem a jeden ze tří vývrtků. Zbylé dva jsou jemně zrnité (sbírka Jičín, soubor či. 4230 - 4233). Zatím posledním nálezem ze Kbelnice je asi polovina původně snad nástroje z kamene šedozelené barvy vrstevnaté struktury. Jeho vzhled je výsledkem více než sta let každoroční orby (či. 6342). Podle porovnání s odborně určenými artefakty je zřejmě, že všechny uvedené nástroje ze Kbelnice byly vyrobeny z AR.
5. LABOUŇ, sbírka Jičín
Další nálezy : Dva velké soubory broušené industrie byly vyorány na polích v roce 1964 a v roce 1965. První soubor broušené industrie vyoral V.
Kořínek v roce 1964 v poloze "Na červenici"(či. 784 - 785, 787 - 789). Jedná se v pořadí o nožovitý fragment, hladítko v podobě kopytovitého klínu, výše hodnocená část téhož tvaru, polovinu klínu a polovinu sekerky s částí otvoru. Pokud lze posoudit surovinu mechanicky poškozených
nástrojů, jedná se vždy o šedozelený nevrstevnatý kámen zpracovaný až do hladkého povrchu. Či. 786 je špice kopytovitého klínu
nalezená v poloze "Na červenici", nedovrtaný diskovitý nástroj (či. 790) z polohy "Za šraňkem" (tj. jižně od předchozí polohy) jsou barvou i
vzhledem struktury kamene šedozelené barvy stejné.
Další soubor broušené industrie (sbírka Jičín či. 993 - 1065) byl V. Kořínkem sebrán po orbě na poli v poloze "Na červenici" v roce 1965. Prvních sedmnáct nástrojů jsou ploché nástroje a jejich části mechanicky poškozené při obdělávání polí. Uniformní vzhled kamene - šedozelený s jednotlivými tmavě šedozelenými pásky nebo jemně vrstevnatý. Vzhledově vyjímečný je zlomek plochého nástroje (či. 997). Střed výrazně vrstevnatého šedozeleného kamene tvoří světlehnědý pás na lomu tloušťky až 2, 5 mm, který plošně prostupuje polovinou fragmentu - nekvalitní surovina. Či. 1011 - 1022 jsou zlomky i z neurčitelných nástrojů uniformního vzhledu suroviny obdobně jako předchozí část souboru. V souboru jsou i dva nožovité artefakty (či. 1019, 1026), druhý uvedený s obitými - retušovanými hranami. Mezi nálezy je i neopracovaný valoun stejné suroviny (či. 1023).
Největšími kusy souboru je polovina velkého klínu s částí otvoru a obit část dalšího klínu (či. 1025, 1030). Plochá masivní sekera s asymetrickým ostřím i týlem či. 1024 byla nalezena v poloze "U Volanských". Všechny tři nástroje byly intenzivně používány, jejich pracovní plochy jsou značně obroušené a asymetrické.
V souboru či. 1031 - 1065 z polohy "Na červenici" jsou zlomky plochých seker, kopytovitých klínů, jemně až výrazně páskované šedozelený kámen, ojediněle jemnozrnný až kompaktní vzhled kamene obdobného vzhledu. Některé artefakty jsou povrchově hrubě obité a mají vzhled polotovarů, a tak nelze rozhodnou, zda se jedná o nástroje či polotovary. Na většině z nich není hlazená plocha původního povrchu nástroje. Vzhled nože má artefakt či. 1054. Či 1058 byl nalezen v poloze "Na stráni", je jím štěpina nástroje s částí otvoru. Výrazně páskovaný je týlní část sekery s nedovrtaným otvorem či. 1064.V souboru jsou i čtyři vývrtky (či. 1038 z polohy "Za šraňkem", 1010, 1039 - 1040 z polohy "Na červenici"), Mimo ně je v jičínské sbírce uložena asi polovina masivní ploché sekery (či. 783), nalezená v poloze "U Volanských" v roce 1964 Antonínem Sirůčkem. Nález se liší od všech ostatních světle šedozelenou barvou a vrstevnatou strukturou.
6. OHAVEČ,
sbírka Jičín
Další nálezy: Nejstarším souborem broušené industrie jsou artefakty či. 200 - 207(sbírka Jičín). Sídlištní areál nad Ostruženským rybníkem plošně prošel a sbíral ing. Jaroslav Bernard v únoru 1940. Datovatelné nálezy náleží kultuře s keramikou vypíchanou. Včetně na surovinu hodnoceného nálezu či. 202 a jednoho vývrtku tvoří soubor drobné velmi ploché nástroje. Uniformní vzhled, barva i na povrchu patrná vrstevnatost jej určuje jako amfibolový rohovec (poznámka 6). V roce 1991 a 1992 byl proveden plošný sběr na zcela rozoraných objektech tmavošedé výplně na poli severně i jižně od silnice Jičín - Sobotka. Jižně od této silnice bylo identifikováno celkem 47 objektů (3 LnK starší úsek jižně od silnice u zaniklé vodoteče, ostatní StK II/ III a III fáze), severně od silnice 13 objektů. Byl pořízen alespoň terénní náčrt s tím, že z každého objektu byl získán datovací materiál (Ulrychová 1995, 230). Součástí těchto nálezových celků je i kamenná broušená industrie. Nejspíš společně byla nalezena hodnocená masivní plochá sekera ze serpentinitu a polovina sekery s otvorem a obitým týlem (či. 771). Na obou je silně setřený nápis s lokalizací, čitelný je pouze na či. 771 - "vedle cesty k Prachovu 1930(?)". Tato cesta je v současnosti silnicí ze středu Ohavče svahem k severu k obci Prachov. Surovina tohoto nástroje je vzhledem stejná jako u souboru či. 200 - 207. Úštěpek do lesku vyhlazeného povrchu nástroje šedozelené skvrnité struktury (či. 877) byl nalezen s okrajovým střepem nádoby StK a třemi silicitovými nástroji.
Finální výrobu broušené kamenné industrie v této osadě potvrzují nálezy vývrtků (či. 2920/1 - 3, 3321/5, 3/1994, 3370/3, 4149/4, vše ze souborů
se střepy StK, vše amfibolový rohovec kompaktního vzhledu), odlomená část kamene s nízkým vývrtkem či. 4147/2 a či. 4148/3 totéž s částí vyhlazeného povrchu , či. 4150/4 a zkusmé vrtání na štěpině nástroje či. 4465), dále polotovarů - větší část plochého hrubě obitého kusu šedozelené barvy (ev.č. 3/1994), obdobný artefakt beze stop po opracování (či. 3369/2 se střepem StK). Nepatrnou obroušenou plošku původního povrchu má zachovanou torzo nástroje či. 4146/2 tmavošedě zelené barvy (Ulrychová 2004a, 140).
Výrazně vrstevnatý je plošně obitý nástroj vystavený působení vody, která vyplavila světlehnědou složku tohoto kusu (či. 3365/3). Podobného vzhledu je úlomek nástroje či. 3414/2 a odlomená část kamene s nízkým vývrtkem či. 4147/2. Opakem toho je hladítko v podobě štíhlého kopytovitého klínu suroviny vzhledu nejvyšší kvality tmavě šedozeleného kamene s výrazně vyhlazenou pracovní plochou (či. 3374/2). Původně vyhlazený povrch měla i masivní plochá sekera, jejíž část s obloukovitým týlem byla sebrána jižně od silnice. spolu se střepy StK.
Šedozelený jemně vrstevnatý kámen je amfibolový rohovec (či. 4153/6) podobně jako u drobného úštěpu a týlní části klínu s částí otvoru (či. 4466, 4464). Všechny nálezy jsou uloženy v jičínském muzeu.
7. HOLÍN, poloha, přírodní podmínky na katastru místa nálezů
Osídlení z mladší doby kamenné na katastru Holín navazuje bez územního přerušení na katastr sousední Ohavče. Lokalizace nálezů nemusí být
jistá, rozhraní obou katastrů prochází polem západně od ulicové části Holína, odkud pochází značná část nálezů střepů a kamenných nástrojů. Šikmo napříč tudy procházel později rozoraný úvoz spojující centra obou vesnic. Oba katastry jsou částí jižních svahů pod Prachovskými skalami překrytými sprašovými půdami a jimi protékajícími potoky. Osídlení z mladší doby kamenné bylo zjištěno na ploše přibližně 5 x 3 km na jižních svazích mezi okrajem Prachovských skal a údolím s několika rybníky a vodotečemi zvanými Velký a Malý Porák. V souvislosti s rozšířením silnice Jičín - Sobotka byly provedeny va záchranné archeologické výzkumy
(Prostředník 1995a, 230, Ulrychová 1995, 230 - k.ú. Ohaveč, Kalferst 1995, 88, Prostředník 1995, 88, - k.ú. Horní Lochov )
Další nálezy (sbírka Jičín): Nejstaršími nálezy z holínské části areálu osídleného v neolitu je přirozeně soubor kamenných broušených nástrojů (či. 127, 430, 772 - 777). Uniformní barva dvou šedozelených odstínů částí plochých seker, klínů a závěsku podoby plochého klínu a jemně vrstevnatá struktura s tmavě zelenošedými pásky různé tloušťky určuje surovinu jako amfibolový rohovec. Nástroje jsou s vyjímkou sekerky či. 127 a závěsku jen částmi původních kusů. v muzeu královéhradeckém je pod či. 4380 uložen zlomek broušeného nástroje z amfibolového
rohovce. Čtyři na surovinu posouzené vývrtky jsou součástí souboru jedenácti kusů (sbírka Jičín či. 816 - 826). Jeden vývrtek se vylomil s částí kamene vrtaného nástroje. Další byl sebrán na povrchu objektu č. 4/1991 (či. 3221/5). Struktura kamene je kompaktní.
Při záchranné akci 20. a 22.6. 1990 byl ze dvou jam StK získán pouze jediný zlomek broušené industrie /či. 1887/1). Je jím část velmi plochého
polotovaru (?) šedozelené barvy s výraznými zelenošedými pásky. Posledními nálezy jsou dva střepy a vývrtek vysoký 1 - 2 mm (či. 3318). Všechny uvedené artefakty mají vzhled amfibolového rohovce.
8.VELÍŠ (event. PODHRADÍ),lokalizace:
Rozlišení nálezůz katastru Velíš a Podhradí není jisté, výšinná osada starší fáze kulturynálevkovitých pohárů stála na jižnímúpatí hradního kopce hradu Velíš (k.ú. Podhradí). Odtud pochází broušenénástroje (torza sekeromlatů) z amfibolového rohovce nejvyšší kvality amimořádně pečlivé povrchové úpravy. Části sekeromlatů z Podhradí (uloženyrovněž v muzeu v Poděbradech) byly vyrobeny z amfibolovéhorohovce nejvyšší kvality (Ulrychová 2004).
Další nálezy
(sbírka Jičín): V souboru BN kromě posuzovaných či. 138 a či. 140 (a eneolitického sekeromlatu či. 136) jsou dvě části dvou plochých seker, týl masivního klínu s částí otvoru a ostří další ploché sekery šedozelené barvy. Zřetelnou strukturu má týl masivního klínu, totiž výrazné tmavě šedozelené páskovaní vystupujícího na povrchu torza nástroje (či. 133). Torzo dalšího klínu s částí otvoru bylo nalezeno v tzv. Pourově zahradě 20. 9. 1917, tj. na zahradě některého z domů jižně pod velíšským hřbitovem. Nástroj mechanicky plošně poškozený a zřejmě vystavený dlouhodobému působení vody byl vyroben z výrazně páskovaného kamene vzhledu metabazaltu - amfibolitu.
9. VITINĚVES,
sbírka Jičín
Další nálezy: V poloze "Vyšovatka" byla před rokem 1962 sebrána masivní plochá sekera zčásti obitého, původně pečlivě vyhlazeného povrchu tmavošedé barvy (sbírka Jičín či. 126).Na témže místě byl objeven i známý depot kopytovitých klínů a jedné ploché sekery (sbírka Jičín či. 317 - 325, Vencl 1975, 44 - 49, obr. 21 - 24). Na zahradě svého domu čp. 4 nalezl v roce 1962 část ploché sekery Václav Hercík (sbírka Jičín či. 677).
Při stavbě vepřína v areálu zemědělského družstva v roce 1966 bylo stavbou narušeno sídliště nositelů kultury s keramikou vypíchanou. Záchranný
výzkum provedl Z. Drenko (1966, 1972). Nálezový soubor obsahuje i broušenou industrii. Jedná se o fragmenty nástrojů šedozelené barvy, jeden
s částí otvoru (sbírka Jičín či. 1371 - 1379). Pokud lze stanovit, struktura kamene je jemně zrnitá, jemně páskovaná či s jednotlivými šedozelenými pásky a četnými šedozelenými zrnky.
Údajně v této době byl z naleziště odnesen největší kamenný nástroj regionu. Je jím 42 cm dlouhý klín s otvorem šedozelené barvy a výrazně vrstevnaté struktury kamene vážící 4,944 kg. Jeho pracovní plochou byla celá spodní část klínu - byl nejspíš součástí oradla (Ulrychová 1995a).
Při sběru na ploše trojnásobného rondelu byly sebrány i dva odštěpky nástrojů a vývrtek (sbírka Jičín či. 7812 - 7814). Odštěpek či. 7812 je výrazně vrstevnatý a zelenavého lesku (metabazalt - amfibolit ?). Poslední nález broušeného nástroje pochází opět z polohy Vyšovatka. Zde na podzim v roce 2003 sebral Antonín Šeps z Nové Paky poškozený masivní klín s otvorem. Nástroj má obitý týl a část plochy, jeho povrch je pečlivě vyhlazený, kámen je jemně zrnitý až jemně vrstevnatý šedozelený s hnědým zabarvením (sbírka Jičín či. 12 762, Ulrychová 2007).
PRAMENY, LITERATURA
Drenko Z. 1972: Vitiněves, o. Jičín. Nálezová zpráva Archivu NZ Archeologického ústavu v Praze čj. 3344/1966, 4807/1972, 4857/1972.
Fediuk F. 2007: Hovory s kamením. Praha
Kalferst J. 1995: Horní Lochov, okr Jičín. Výzkumy v Čechách 1990/2. ArÚ Praha
Prostředník J. 1995: Horní Lochov, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1990/2. ArÚ Praha
Prostředník J. 1995a: Ohaveč, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1990/2. ArÚ Praha
Šída P. 2007: Využívání kamenné suroviny v mladší a pozdní době kamenné. Dílenské areály v oblasti horního Pojizeří. Praha - Brno
Šreinová B. - Šrein V. - Šťastný M .- Ulrychová E. 2007: Surovina broušených kamenných nástrojů z neolitu Jičínska. Bulletin mineralogicko - petrologického oddělení Národního muzea v Praze 14 - 15, 177 - 186
Ulrychová E. 1995: Ohaveč, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1990/2, ArÚ Praha
-"- 1995a: Vitiněves, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1990/2. ArÚ Praha
-"- 2001: Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1999. ArÚ Praha
-"- 2004 : Výšinná lokalita Podhradí (okres Jičín). Zpravodaj muzea v Hradci Králové 30, 65 - 74
-"- 2004a: Doklady finální výroby kamenných broušených nástrojů v neolitu Jičínska (horní tok Mrliny a Cidliny). Otázky neolitu a eneolitu 2003.
Ústav archeologické památkové péče středních Čech. Praha 2004, 133 - 156
-"- 2004b: Výšinná lokalita Podhradí (okr. Jičín). Zpravodaj muzea v Hradci Králové
30, 65 - 74
-"- 2007: Vitiněves, okr. Jičín. Nálezová zpráva archivu NZ Archeologického ústavu v Praze čj. 12 129/2007.
Ulrychová E. - Fediuk F.- Pauliš P. : Brousky neolitu západního Jičínska (petrografický rozbor). Otázky neolitu a eneolitu naších krajín 2004. Nitra,
343 - 350.
Vencl S. 1975: Hromadné nálezy neolitické broušené industrie z Čech. Památky archeologické LXVI, 12 - 73
RESUMÉ
S vyjímkou nálezů z Rovně byly posuzovány kamenné artefakty nalezené v plošně rozsáhlých areálech osídlených na více místech nositeli obou kultur neolitu (LnK, StK). Areál Češov - Liběšice - tj. češovská tabule je mimořádně příznivým místem k sídlení na sprašových půdách a při několika
pramenech vody vyvěrajících z okrajů její vrcholové partie. Sídlištní areál Kbelnice - Dílce (a jeho zázemí Kamenice a Želvák) byl zjištěn při toku řeky Cidliny na sprašové návěji (Ulrychová 2001, 77). Na katastru Labouně bylo lokalizováno několik v neolitu osídlených poloh jižně a jihovýchodně od vesnice. V prostoru pokrytém sprašovými půdami je i v současnosti několik vodotečí, okolí je zalesněné a celý katastr je chráněn od severozápadu převýšeným terénem. Rozsáhlý sídlištní areál Holín - Ohaveč pokrývá svahy jižně od Prachovských skal překryté spraší až k okrajům skalních útvarů, ze kterých ještě nedávno vytékala na několika místech voda. Přírodními podmínkami a polohou v krajině je obdobný areál mezi vesnicemi Velíš - Podhradí - Bukvice s podložím bazaltu a pískovce, které tvoří Velíšký hřbet a kopec zříceniny hradu Velíš. Při letecké prospekci byly v tomto prostoru zjištěny nejméně tři zaniklé vodoteče a jižně u školy ve Velíši jednoduchý rondel. Lokalita Vitiněves je situována na návrší nad řekou Cidlinou a rozsáhlým rovinným zaplavovaným územím. I toto návrší bylo překryto sprašovou hlínou a okolí je zalesněno i v současnosti. Na okraji výrazného terénního zlomu nad nivou Cidliny byl objeven trojitý rondel.
Datace: Sídlení areál nositelů LnK je pouze ve Velíši - Bukvici - Podhradí, obě kultury jsou zastoupeny v Ohavči - Holíně, ostatní lokality jsou sídlišti nositelů StK.
Surovina: Pro odborné posouzení suroviny byly vybrány zcela náhodně fragmenty broušených nástrojů. Již v těžebním areálu byla nejspíš
vybírána surovina kvality I - II, v osadách LnK a i StK byly zpracovány všechny donesené kusy kamene. Pokud lze posoudit, tak první kvalita je
zastoupena přibližně 50%, druhá 45% a třetí asi 5%.
V místě těžby - u Jistebska (okr. Jablonec nad Nisou, Fediuk 2007) - byl zřejmě dlouhodobě dostatek suroviny až do staršího neolitu včetně. Velké fragmenty v otvoru rozlomených nástrojů byly v několika případech znovu použity na výrobu nového nástroje s otvorem po zabroušení
poškozeného týlu.
Zdrojové oblasti: Brousky byly vyráběny z lokálních surovin (Ulrychová- Fediuk - Pauliš 2005). Jen vyjímečně na Jičínsku nalezené nástroje byly vyrobeny z jiného kamene než z amfibolového rohovce a v případě brousku z Češova z plodové břidlice (posuzovaný nález č. 6). Jednou byl mezi výše posuzovanými nástroji jako surovina zjištěn nefrit (č. 10, Liběšice) a třikrát serpentinit (č. 7 Češov, č. 18 Ohaveč, č. 25 Velíš). Autoři publikace (Šreinová - Šrein - Šťastný - Ulrychová 2007) jejich zdrojové oblasti zatím neuvádějí.
Eva Ulrychová
Regionální muzeum a galerie v Jičíně
Valdštejnovo náměstí 1
506 01 Jičín
ulrychova@muzeumhry.cz
—————