KERAMICKÉ PUPKY ZVÍŘECÍ PODOBY Z NEOLITU JIČÍNSKA

        1. ÚVOD

      V archeologické sbírce jičínského muzea jsou uloženy celkem tři keramické plastické pupíky zpodobňující zvířecí hlavy nebo jejich části. Nejstarším nálezem je plastický pupík v podobě části zvířecí hlavy z Jičína - Čeřovky. Ve sbírce  muzea Libáň je zachován pupík ve tvaru zvířecího čumáku nalezený ve Hřmeníně. Posledním nálezem je pupík v podobě zvířecí hlavičky  z polykulturní lokality Slavhostice „Nade dvorem“ (nalezen v letech 2000  nebo 2001).

     2. JEDNOTLIVÉ NÁLEZY

     2.1. Jičín - Čeřov

     2.1.1. Poloha, přírodní podmínky, osídlení

      Místo, kde byl nalezen plastický pupík, je součástí  kotliny s polykulturním osídlením mezi čedičovými kopci Čeřovka (kota 330 m n.m.) a Zebín (vrchol v nadmořské výšce 400 m n.m.). Severní hranici tohoto prostoru tvoří řeka Cidlina. Kotlina je otevřena k jihovýchodu a ve stejném směru z ní vytéká vodoteč, která jižně od ní ústí do rybníka „Hádek“. Polohy se zjištěným osídlením jsou tvořeny svahy s jílovitými půdami na podloží prachovců. Svahy byly překryty sprašovou návějí a v současnosti leží pod hnědými hlínami v nadmořské výšce 290 - 330 m n. m. Celý prostor je součástí severovýchodního okraje Jičínské kotliny, která patří do mírně teplé oblasti s průměrnou roční teplotou 7 - 8º C a průměrnými ročními srážkami 650 - 750 mm.

      Vzhledem k nízkému inventárnímu číslu (82) předpokládám, že pupík pochází ze závěru 19. století (archeologická sbírka byla vytvářena brzy po roce 1895) nebo počátku 20. století. Místo nálezu je dáno pomístními názvy Čeřov - původně hospodářský dvůr jičínských jezuitů, a Zebín - čedičová kupa, stejnojmenná zaniklá ves pod ní a hospodářský dvůr v blízkosti již zaniklé vodní nádrže a nad prameništěm vody ve výrazně chráněné poloze.  Nález souvisí nejspíše s aktivitami pod severovýchodními svahy kopce Čeřovka přibližně v současném západním nebo severozápadním okraji  osady Soudná.

      Kotlina mezi kopci Čeřovka a Zebín je polykulturním nalezištěm. Nedávným nálezem z neolitu je ohniště, zachycené při stavbě domu pod Zebínem v osadě Sedličky (Ulrychová 2003, 92, položka 387).  Dalším nejbližším soudobým osídlením je osada kultury s keramikou lineární v areálu bývalé Okresní  nemocnice v Jičíně (pod jižními svahy kopce Čeřovka, Ulrychová 1999), osada kultury s keramikou vypíchanou ve Kbelnici (severně odtud za Cidlinou) a její areál v poloze Želvák a Kamenice (severně odtud před Cidlinou na k.ú. Jičín, zde i zaniklá mladohradištní osada Zebín (?), Ulrychová 2001, 77).  Další osídlení z neolitu bylo zjištěno jižně od osady Soudná směrem k rybníku „Hádek“. Prostor mezi Čeřovkou a Zebínem je podle zastoupených kultur typickou polykulturní lokalitou severní poloviny Jičínska osídlenou pouze v klimaticky optimálních obdobích pravěku a raného středověku (celkový přehled osídlení a archeologických nálezů Ulrychová 1997).

       2.1.2. Popis

      Střep se zobrazenou částí zvířecí hlavy byl vyroben ze šedé  velmi jemně proplavené hlíny. Vnitřní i vnější povrch nádoby byl přetažen asi 1 mm silnou červenohnědou vrstvou rovněž z jemně plavené hlíny s viditelnou příměsí drobných rostlinných fragmentů (zachovány v otiscích). Vnitřní povrch střepu nese i otisky uhlíků, kamínků, vnější pak i různých semen včetně několika otisků  obilek (nejspíš pšenice jednozrnka - dvouzrnka). Střep ze střední event. spodní části výduti velké nádoby ( 102 x 90 mm) je silný 8 mm nad  očima zvířete,  pod jeho bradou až 14 mm. Nádoba byla velmi kvalitně vypálena. O profesionalitě hrnčíře svědčí i jemně vymodelovaný zvířecí obličej bečící ovce.  Kromě široce otevřené tlamy a šikmo zprava vymáčknuté dutiny jsou vymodelovány oči a dva nosní otvory, vše přesně symetricky k vertikální ose pupíku. Asymetrický je pouze vryp nad pravým okem zvířete, zřejmě první vryp z pokračující linie vrypů dále po povrchu nádoby. Určení druhu zvířete je zřetelné zejména při pohledu z profilu. Partie brady je podebrána, zatímco čumák je mírně vypouklý. Na obvodu střepu jsou celkem tři recentní zásahy spojené s odštípnutím  jeho drobných zlomků.

      Polohu pupíku na nádobě nemusejí určovat  stopy po její modelaci patrné na její vnitřní ploše, tj. kolmé k podstavě nádoby. Vnitřek nádoby mohl být povrchově upravován pohybem ruky od jejího dna k okraji, tj. souhlasně vertikální osou zvířecího obličeje. Tvarově jen velmi přibližná analogie pupíku pochází z Močovic a Bylan (obr. 3 : 6, 7 in  Pavlů - Zápotocká 1978, 179) datovaná do I.a  a do  I. fáze kultury s keramikou lineární.

      Výše popsaný pupík z Čeřova  považuji za vědomé zpodobnění části zvířecí hlavy.

          2.1.3. Další nálezy

      Spolu  s popsaným plastickým pupíkem jsou uloženy další střepy a kamenné nástroje se stejnou lokalisací.

      Popis: Či. 81 - velký střep (153 x 100 mm) z výduti „kulovité“ nádoby, šedohnědý střep, vnější červenohnědý povrch pokryt výzdobou souběžných obloukovitých přesekávaných rýh. Či. 83 - větší  (98 x 96)  zlomek z výduti červenohnědé nádoby s horizontálním uchem, povrch červenohnědého střepu s výraznou příměsí písku, slídy a drobných kamínků překryt  hnědou vrstvou. Otvor v uchu zhotoven promáčknutím z obou stran směrem do těla nádoby. Bez výzdoby. Či. 84 - drobný zlomek (85 x 69 mm)  4 - 6 mm silné  střední části výduti nádoby s horizontálním ouškem šedohnědé barvy. Ve střepu výrazný podíl příměsi písku s a slídnatých zrnek. Bez výzdoby. Či. 85 - velký zlomek z horní části výduti (s částí okraje) nádoby „kulovitého“ tvaru (138 x 126 mm) šedého střepu s výraznou příměsí písku a drobných kamínků překrytého vně hnědou vrstvou. Výzdoba dvěma plastickými výčnělky  od nichž se na výduť nádoby rozbíhají dvě prohnuté a jedna  rovná linie. Další  ryté linie mimo pupíky. Či.  86 - drobný zlomek malé  nádobky „kulovitého“ tvaru ( 70 x 70 mm) s horizontálním ouškem. Směrem k podstavě nádoby  je černý na vnějším povrchu hnědou vrstvou překrytý střep zesílen ze 4 až  na 11 mm. Na vnějším i vnitřním povrchu početné otisky rostlinných zlomků včetně semen trav. Bez výzdoby.

      2.1.4 Datace

       Vzhledem k provedení a vzhledu střepu lze plastický pupík v podobě bečící ovce datovat do kultury s keramikou lineární, nejspíš do jejího  I. stupně. Doprovodný soubor keramiky obsahuje i  střepy II. - eventuelně III. fáze téže kultury.

        2.2. Hřmenín

     2.2.1. Poloha, přírodní podmínky, osídlení

      Obec Hřmenín leží na spojnici nejstarší používané cesty údolím podél Hřmenínského potoka (jinak Javorky) spojujících Sobotecko a Libáňsko.  Údolí se směrem k Libáni snižuje z nadmořské výšky  přibližně 330 m  o 40 - 50 m až k mlýnu při křižovatce silnic Jičín - Libáň a odbočky z ní do Hřmenína.  Svahy v okolí potoka i cesty jsou kryty svahovými jílovitými půdami překrytými hnědými hlínami.  I v současnosti je údolí zalesněné podobně jako dvě další paralelně s ním probíhající (údolí tzv. Deseti mlýnů východně směrem k Važicím a údolí potoka Bukovky západním směrem  ke vsi  Sedliště). Prostory mezi těmito údolími jsou odlesněny a přeměněny na rozsáhlé plochy polí s probíhající intenzivní plošnou erozí (nadmořská výška polí mezi  330. - 352. m n.m.) .  Severozápadně od Sedlišť a severovýchodně je ve svahu nad potokem Bukovkou  zachován rozsáhlý systém středověkých polí - plužina s výraznou protierozní funkcí.

      Komunikační koridor údolím Hřmenínského potoka Javorky je zejména ve své jihovýchodní části (Libáňsko) na okolích svazích obklopen osídlením v neolitu, mladší  a pozdní době bronzové, v laténu i době římské a od střední doby hradištní do současnosti. Převážná část nálezů je uložena  v archeologické sbírce Libáň převedené do  muzea v Jičíně.  Velké soubory keramiky a kamenných nástrojů pocházejí zejména  „z pole za Paličkovým statkem“, tj. za statkem čp. l  v centru  východní poloviny obce. Jedná se o pole severozápadně u ostrožného hradiště Sedliště/Hřmenín (Ulrychová  2000, 261 - 263).

      2.2.2. Popis

      Plastický pupek (sbírka Libáň či. 56, P 171/42) byl vyroben  ze šedohnědé hlíny se značným podílem jemného písku s drobnými zrnky slídy. Střep, který je pod částí pupíku odlomen, je silný 12 - 13 mm, pupík pak  10 - 12 mm.  Průměr kruhového pupíku je 45 - 47  mm. Střep nádoby je od něho zčásti odlomen, mírně oválný plastický pupík jej částečně přesahuje. Ve středu pupku byly vymáčknuty (palcem a ukazovákem) dva otvory tvaru a vzájemné polohy charakteristické pro prasečí rypák. Pravý otvor je hlubší, levý byl vymáčknut palcem asi do poloviny hloubky pravého otvoru.

      Analogický nález byl publikován  z Bylan (Pavlů - Zápotocká 1978, str. 200, obr. 24 : 8), zde byl datován do kultury s keramikou vypíchanou.

      2.2.3. Další nálezy

      Pupek byl objeven v menším souboru střepů a kamenných nástrojů.  Jedná se o 15 střepů a 32 kamenných nástrojů či jejich zlomků.

      Kromě tří silnostěnných nezdobených střepů jsou součástí souboru dva zlomky z výduti tenkostěnných nádobek z jemně plavené hlíny a jeden zlomek okraje misky. Další část souboru obsahuje zdobené střepy. Celkem pět jich je zdobeno souběžnými rytými liniemi, z toho třikrát s „notami“. Jeden drobný střípek je zdoben souběžnými přesekávanými liniemi. Poslední dva střepy nesou plastickou výzdobu, první poškozený pupík a druhý pupík a plastickou pásku.

      Soubor kamenné industrie obsahuje  pouze torza broušených kamenných nástrojů a jejich další zlomky. Surovinou všech kusů je amfibolový rohovec.  Celkem 9 torz lze určit jako  dlátkovité tvary (7) a drobné klíny (2).

      2.2.4. Datace

      Podle analogických nálezů by měl plastický pupík pocházet z kultury s keramikou vypíchanou. Prozatím nebyl na katastru Hřmenína nalezen žádný nález datovatelný s jistotou do kultury s keramikou vypíchanou. Soubor nálezů, mezi kterými byl uložen, lze datovat do  II. eventuelně III. stupně kultury s keramikou lineární.

      2.3. Slavhostice

      2.3.1. Poloha, přírodní podmínky, osídlení

       Tento plastický pupek byl nedávno  stručně publikován (Ulrychová 2002, 58, tabulka 1).

       Polykulturní lokalita Slavhostice leží na jižním okraji češovské tabule. Místo bylo opakovaně vyhledáváno k sídlení pro své  příhodné podmínky. Zastoupení jednotlivých kultur representuje intenzivní osídlení v obdobích klimaticky optimálních a  je zároveň typické pro jihozápadní okraj Jičínska  přiléhající k Polabí (ibid. 55 - 56).

      2.3.2. Popis

      Plastický pupek (či. 6611, 85 x 58 mm) byl vymodelován z hnědé hlíny s výraznou příměsí písku. Rozhraní mezi ním a tělem nádoby není patrné, zadní stěnu pupku tvoří vnitřní stěna nádoby se  stopami po modelaci  z horizontálních pásů hlíny.

      Na pupíku byly vymáčknuty oči. Vrchol čumáku zvířecí hlavičky je  na povrchu otlučen. Na svrchní plošce čumáku je červená skvrna plochy asi jednoho čtverečního centimetru. Středem je pupík rozdělen vertikální rýhou. K té přiléhají symetricky dvě krátké šikmé postranní rýhy. Pod čumákem je mírně šikmá řada krátkých rýh. Pod těmito rýhami je povrch okraje střepu mírně poškozen. Stopy po modelaci nádoby jsou souhlasné s horizontálním posazením pupíku na nádobě. Určení druhu zvířete je nejisté, mohla by to být snad ovce nebo tele. Analogický nález, ovšem bez očních otvorů,  pochází z Bylan (Pavlů - Zípotocká 1978, 185, obr. 9 : 16), kde je datován do kultury s keramikou  lineární (I. stupeň).

         2.3.3. Další nálezy, datace

         Pupku nelze přiřadit žádné konkrétní nálezy, byl společně nalezen s velkým objemem střepů a kamenných nástrojů několika pravěkých kultur a raněstředověkých období při intenzivních sběrech  na  polích mezi hřbitovem a hospodářským dvorem. Z neolitu to byly velké soubory střepů a zlomky kamenných nástrojů datovaných do kultury s keramikou lineární i vypíchanou (více stupňů obou kultur). 

        3. Závěr

        Podle sdělení Dr. M. Zápotocké a Doc. I. Pavlů, kterým děkuji za laskavé posouzení všech tří nálezů, nebyla při zpracování plastických pupíků z Bylan a okolí (Pavlů - Zápotocká 1978) zkoumána jejich poloha na nádobě ani jejich orientace vzhledem ke stopám po její modelaci. Dva z publikovaných plastických pupků považuji za zpodobnění ovce a prasete, tedy zvířat běžně chovaných nebo lovených v období, do kterého jsou tyto nálezy datované. U třetího  pupíku (Slavhostice) nelze přesněji určit zvíře (nejspíš opět domácí druh, tur ?) ani přesnější dataci (neolit - spíše kultura s keramikou lineární).

       LITERATURA

   Pavlů I. - Zápotocká M. 1978: Analysis og the Czech Neolithic Pottery.  Praha

Ulrychová E. 1997:  Archeologické nálezy z okolí Valdštejnovy loggie v Jičíně - Sedličkách, 21 - 23. In: Valdštejnská loggie a komponovaná barokní krajina okolí Jičína.  Z českého ráje a Podkrkonoší, Supplementum 3, Semily.

- 1999:  Sídliště z mladší doby kamenné v areálu Okresní nemocnice v Jičíně. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 25, 69 – 76

- 2000: Dvě halštatská hradiště na Jičínsku (Konecchlumí, Sedliště/Hřmenín). Sborník Miroslavu Buchvaldkovi. Most

-  2001: Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1999. ArÚ Praha

- 2002: Polykulturní lokalita Slavhostice „Nade dvorem“. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 28, 54 - 62

- 2003: Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2000. ArÚ Praha

      Přílohy

1. Plastický pupík Jičín/Čeřov .
2. Plastický pupík Hřmenín (okr. Jičín).
3. Plastický pupík Slavhostice (okr. Jičín).

        Resumé

      Předmětem, publikace jsou tři plastické pupky datované do neolitu. První pochází z lineárního sídliště (stupeň I.) z Jičína - Čeřova, druhý pak z Hřmenína (datace nejistá), z této lokality pocházejí prozatím nálezy výhradně kultury s keramikou lineární. Třetí pupík pochází z polykulturní lokality Slavhostice „Nade dvorem“, kde je mimo nálezy dalších pravěkých kultur a raného středověku zastoupena kultura s keramikou lineární i vypíchanou.