Keramický soubor ze 13. století z návrší zámku Humprecht v Sobotce (okr. Jičín)

18.09.2014 15:11

Úvod

Pro zabezpečení základního provozu začal vlastník zámku Humprecht - vyhlášeného v roce 2011 Národní kulturní památkou - obnovovat inženýrské sítě a zařízení nezbytná pro jeho návštěvníky. Havarijní stav přípojky elektrického proudu a porucha sociálního zařízení v přízemí zámku v roce 2008 vyvolaly zemní práce na jižním svahu zámeckého návrší. V rýze pro kabel hluboké přibližně 60 cm vedené jižním svahem návrší nebyly údajně objeveny žádné archeologické nálezy. Zemní práce při další opravě téže přípojky v roce 2010 týmž místem byly ohlášeny kastelánkou zámku Dagmar Faměrovou. Do hloubky přibližně 60 - 70 cm nebyly zjištěny žádné movité archeologické nálezy či archeologické situace.

Nálezové okolnosti

V červnu 2011 byly zahájeny práce na obnově sociálního zařízení umístěném na plošině asi 10 m severně pod plošinou zámku (ppč. 1483/1). Vodovodní přípojka byla vedena ze studny u paty návrší jeho severovýchodním svahem až k objektu sociálního zařízení. Ve výkopu širokém 0,6 m a hlubokém 1,2 m byly v délce přibližně 4 m po svahu a v šířce výkopu vedeného 6 m po vrstevnici pod novým objektem v hloubce 40 - 80 cm nalezeny početné zlomky režných keramických nádob, několik glazovaných střepů, zlomky zvířecích kostí a jeden železný hřebík (M Jičín či. 29 948 - 30 231).

Historie místa nálezu

Barokní zámek Humprecht je druhou stavbou na návrší (380 m n.m.) nepočítaje v to právě zjištěné nálezy ze 12. - 13. století. Dominantní návrší bylo vybráno ke stavbě zámku Humprechta Jana Černína z Chudenic stavěného v letech 1667 - 1668 podle projektu Carla Luraga. Po požáru v roce 1668 - ještě v průběhu stavby - byl zámek zvýšen o jedno podlaží. Jeho oválný půdorys je ohlasem působení stavebníka jako velvyslance habsburské monarchie v Cařihradu. Půlměsíc místo kříže byl na vrchol zámku umístěn až v roce 1829. Na návrší byla velmi pravděpodobně postavena tvrz, nejstarší písemná zmínka o prvním majiteli Sobotky sídlícím nejspíš na tomto návrší pochází z roku 1322 (Kuča 2004, 772 - 781).

Osídlení katastru

Sobotecko je krajinou intenzivního osídlení od začátku zemědělského pravěku až do současnosti. Výrazný je počet lokalit z období klimatických optim neolitu, mladší a pozdní doby bronzové, mladší doby hradištní a první poloviny 16. století. Popularizující soupis movitých nálezů a nemovitých památek byl nedávno publikován v dějinách Sobotecka (Ulrychová 2008). Lze jej doplnit následujícími nálezy: Před vchodem do domu čp. 21 byly na hromadách vytěžené hlíny (neohlášená stavba) sebrány mimo jiné i zlomky keramiky datované do 12. - 13. století (Ulrychová 2009a). Dalším nálezem je mimo jiné redukčně vypálená keramika nalezená v rýze pro NN kabel ve dvoře usedlosti čp. 362 u paty zámeckého kopce (Ulrychová 2009b). Dva střepy z mladší doby hradištní byly sebrány východně pod návrším v roce 1970 (Waldhauser 1970, NZ).

Popis nálezů

Naprostou většinu nálezů tvoří zlomky keramických nádob závěru 12. a 13. století. Z určitelných tvarů převažují bezuché hrnce, silnostěnné střepy pocházejí ze zásobnic. Keramika byla kvalitně vymodelována i vypálena, příměsí střepu je velmi jemný písek. Výzdoba byla provedena běžným způsobem, ne však nekvalitně. Celý soubor datovaný do 13. století je výrazně jednotný ve všech posuzovaných parametrech.

Okraje:

Soubor obsahuje celkem 43 zlomků okrajů nádob (či. 29 948 - 29 991).

Vzhled a profilace dvou třetin kusů z nich je uniformní : šedý střep s výraznou příměsí různě hrubého písku, téměř všechny zlomky mají oboustranně hnědý povrch různých odstínů, dva mají povrch hnědošedý. Profilace: mírně vykloněné a vzhůru vytažené okraje, okraje s okružím různě ve středu mělce prožlabeným a zesíleným dolním okrajem, tři okrajové střepy jsou světle okrově bílé - dva s okružím a jeden vykloněný a vzhůru vytažený se stopami po modelaci na hrnčířském kruhu (příloha č. 1 - 7)

Zdobené střepy:

Další částí souboru jsou zdobené střepy z výduti či podhrdlí nádob se stopami po vytáčení na hrnčířském kruhu (či. 29 992 - 30 069). Výzdoba je buď lineární nebo tvořená vpichy (radýlko - kolek):

Lineární výzdobu nese 35 střepů (či. 29 992 - 30 037). Zcela převažují jednotlivé mělké a široké vodorovné linie, několik střepů nese výzdobu šroubovicí, na dvou zlomcích podhrdlí je drobná nepravidelná a nedokončená vlnovka a jednoduchá volná vlevo skloněná vlnice. Jeden střep má mělce zvlněný okraj výduti ( příloha č. 8 - 13).

Kolkovaná výzdoba je typická pro 13. století, na 25ti střepech z výduti je tvar vpichů přibližně obdélný a někdy je deformován šikmým směrem otisku kolku. (či. 30 038 - 30 062, příloha č. 14 - 15).

Světlá červeně malovaná keramika:

Soubor tvoří tři zlomky okrajů dvou nádob (jeden s skvrnou červené barvy, viz výše - okraje) a 4 střepy z výduti nádob, z toho jeden s červenou linií a dva s oválnými skvrnami (či. 30 063 - 30 069, příloha č. 16 a č. 19)

Podstavy nádob:

Celkem 14 zlomků částí podstav nádob, z toho osm s částí stěny (či. 30 070 - 30 089).

Značky na podstavách:

Čtyři zlomky podstav čtyř nádob nesou části plastických značek (či. 30 090 - 30 093, příloha č. 17 - 18 a č. 20 - 21).

a/ šedý střep, značka : kruh s příčkou uvnitř

b/ šedohnědý střep, značka (?) : dvě sbíhající se rýhy

c/ šedý střep s oboustranně světlešedým povrchem, značka: dvě souběžné obloukovité pásky

d/ střed postavy hnědé barvy, značka : dvě kose se křížící se příčky

Nezdobené zlomky:

Celkem 95 ks zlomků z výduti šedých nádob s oboustranně hnědým, šedým či světle hnědošedým povrchem, výrazná příměs písku různé zrnitosti, kvalitní výpal i modelace, dva střepy světlé okrové barvy (či. 30 094 - 30 187).

Nálezy ze 16. století:

V souboru nálezů je celkem 31 zlomků nádob (či. 30 188 - 30 218).

a/ okrová červeně malovaná keramika

b/ zlomek okraje cihlově červené mísy s plastickou páskou pod okrajem

c/ střep z podstavy a výduti tmavošedé redukčně pálené nádoby

d/ střepy nádob se zelenou, hnědou a žlutou polevou

e/ okraj čelní vyhřívací stěny komorového kachle šedého střepu a cihlově červeného povrchu

f/ dva opalizující zlomky rovného tabulového skla zeleného odstínu, tři zlomky kruhových terčíků

g/ celkem sedm zlomků kostí (či. 30 219 - 30 225).

- dva zlomky čelistí se zuby

- pět zlomků plochách kostí, fragment kloubní hlavice zlomek dlouhé kosti

h/ zlomky skla

- pět zlomků rovného netvarovaného opalizujícího skla velmi pravděpodobně z okenních terčíků, jeden zlomek se zesíleným obloukovitě zakončeným okrajem (či. 30 226 - 30 230).

ch/ jeden ručně kovaný tenký hřebík ( průměr 2,5 - 3,5 mm, či. 30 231).

Diskuse

Na povrchu zámeckého kopce byl proveden opakovaný sběr po dešti a po úklidu spadaného listí. Nálezem byl než drobný střep z 15. století, dva zlomky skla zeleného odstínu a drobné hrudky mazanice (Ulrychová 2009 c). Z toho bylo zřejmé, že movité archeologické nálezy budou uloženy pod vrstvou humusovité hlíny z listí stromů a nálezových dřevin. Místo nálezu bylo nejspíš mělkou prohlubní ve svahu vyplněnou nalezenou keramikou nejdéle při stavbě zámku Humprecht. Relativně velké množství nálezů z krátkého úseku výkopu ukazuje na intenzivní osídlení v závěru 12. a ve 13. století.

Nálezy z uvedeného návrší datované do závěru mladší doby hradištní a 13. století nejsou pro zjišťovanou plošnou kolonizaci Jičínska právě v tomto století vyjímečné, spíše doplňují počet nálezů v krajině a ze vsí uvedených ve dvou zachovaných listinách vrcholícího klimatického optima 12. století a dalších listin ze 13. století (Ulrychová 2007, táž 2009, táž 2010).

Soliterní návrší pod severním okrajem Markvartické plošiny a v okraji již mírně zvlněné krajiny Mladoboleslavska bylo zcela jistě vyhledáváno jako možný kontrolní bod tohoto krajinného rozhraní. Pod zámkem Humprecht není proto vyloučen nález předmětů i z pravěku - uvedená vodovodní přípojka je prvním zásahem do terénu návrší. Totéž lze říci o nálezech ze stejného časového horizontu z areálu zříceniny hradu Brada, jehož návrší je dominantním bodem v severozápadním okraji Jičínské kotliny nad hlavní komunikací regionu zvanou Hradecká cesta (Ulrychová 2011 v tisku, táž 2009,454, 456). Nálezový soubor z Humprechtu je velmi podobný keramice z hrádku Nebákov u Rovně v severním okraji okresu Jičín (Nechvíle 2001, Ulrychová 2009, 453 - 454). Dalším panským sídlem byl ve 13. století hrádek na pískovcovém hřbetu nad rybníkem v osadě Spařence u Markvartic (naposled Ulrychová 2009, 458). Dvě panská sídla stála v závěru 12 ave 13. století Železnici. Prvním byl hrádek na kopci Železný jižně nad městečkem Železnice, druhým dvorec u románského kostela vele zaniklého ostrožného hradiště v Železnici přibližně 600 m severně od Železného (Ulrychová 2005, 256 - 241, táž 2007, 166 - 171).

Závěr

Dominantní návrší na rozhraní kopcovité krajiny Podkrkonoší a severovýchodním okrajem Mladoboleslavska bylo osídleno již v závěru 12. století. Během mladší doby hradištní bylo již Sobotecko (a celé Jičínsko) plošně kolonizováno a počet sídlištních nálezů je značný. Omezujícím faktorem tohoto regionu byly (a jsou) v porovnáním s okolím výrazně nepříznivé hydrogeologické podmínky (množství zaniklých rybníků, velké plochy meliorací, jílovité půdy). Soliterní návrší či vhodné kopce u komunikací byly v regionu osídleny od závěru 12. století - předpokládáno, že na nich byla postavena tehdejší panská sídla (hrádky, dvorce). Specifickým druhem panských sídel 12.- 13. století jsou i pískovcové ostrožny (Malá Lhota -Rytířova Lhota, Nebákov u Rovně, původně o hrad Kost - k.ú. Podkost, Ulrychová 2012 v tisku).

Zde uveřejněný soubor keramiky representuje keramickou produkci v závěru 12. a ve 13. století v severovýchodních Čechách.

Příloha

Sobotka, návrší Humprecht, okr. Jičín. Zlomky nádob 13. století (výběr).

Literatura

Kuča K. 2004: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VI. díl. Praha 2004

Nechvíle M. 2001: Středověký nálezový soubor z hrádku Nebákov, okres Jičín. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 27, 151 - 161

Ulrychová E. 2005: Raně středověká hradiště na Jičínsku. Archeologie doby hradištní v Čechách. Sborník příspěvků z pracovního setkání badatelů zaměřených na výzkum doby hradištní v Čechách konaného v Plzni 19.- 21.5. 2004. Plzeň, 203 - 255

-„- 2007: Mladohradištní lokality Jičínska v archeologických nálezech a písemných pramenech 12. století. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 33, 159 - 172

-„- 2008: Pravěk a raný středověk, 57 - 71. In: Bílek K. : Malé dějiny Sobotecka. Sobotka

-„- 2009: Vrcholně středověké nálezy z lokalit Jičínska uvedených v listinách 13. století. Archeologie ve středních Čechách 13/1, 451 - 466

-„- 2009a: Sobotka, okr. Jičín. Hlášení pro Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu v Praze čj. 15 366/2009.

-„- 2009b: Sobotka, okr. Jičín. Hlášení čj. 15 365/2009

-„- 2009c: Sobotka, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2006. ArÚ Praha

-„- 2010: Osídlení Jičínska v mladší době hradištní a ve 13. století. Archeologie ve středních Čechách 14/2, 833 - 869

-„- 2011 v tisku: Keramický soubor ze 13. století z hradu Brada. Zpravodaj muzea v Hradci Králové

-„- 2012 v tisku: Opevněná místa Jičínska ve 13. století.

Waldhauser J. 1970: Sobotka, o. Jičín. Hlášení v Archivu Nálezových zpráv Archeologického ústavu v Praze čj. 650/1970.

Resumé

Na povrchu zámeckého kopce byl proveden opakovaný sběr po dešti a po úklidu spadaného listí. Nálezem byly než drobný střep z 15. století, dva zlomky skla zeleného odstínu a drobné hrudky mazanice. Z toho bylo zřejmé, že movité archeologické nálezy budou uloženy pod vrstvou humusovité hlíny z listí stromů a nálezových dřevin. Tato vrstva byla v rýze pro vodovodní přípojku vykopané v červenci 2011 mocná přibližně 40 cm, a to přibližně 10 metrů pod vrcholem plošiny zámku. Velké množství zlomků nádob z krátkého úseku výkopu ukazuje na intenzivní osídlení v závěru 12. a během celého 13. století s předpokladem stavby panského sídla. Lze ke němu vztáhnout první písemnou zmínku o Sobotce z roku 1322. Nálezy representují keramickou produkci 13. století v severovýchodních Čechách.

—————

Zpět