Malé hrady

Několik hradů menší velikosti v severovýchodních Čechách.

Všechny hrady uvedené v tomto textu  byly založeny během 14., 15. a na začátku 16. století. Na rozdíl od tvrzí  byly postaveny mimo tehdejší vesnice  převážně na výrazných návrších. - O století starší panská sídla  byla během 13. století postavena v Borku /hrad Bezník, nad vsí Brada hrad téhož jména, nedaleko Doubravy u Hořic hrad Pustohrad, u vsi Roveň hrad Nebákov, vně okraje osadě Spařence u Markvartic hrad téhož jména, u Šárovcovy Lhoty hrad Hrádek, bezejmenný hrad na kopci zámku Humprecht nad Sobotkou, v Úhlejově hrad Šluspark a v Těšíně - Železnici  hrad zvaný Železný (Ulrychová v tisku 2012 CB). Český severovýchod byl během závěru 13. století jen zčásti majetkem krále Václava II. a královny Guty Habsburské.

Pokud byl některý z velkých hradů (Kost, Bradlec, Kumburk, Pecka, Velíš - jež nejsou předmětem tohoto příspěvku) založen českým králem, bylo to nejdéle ve druhém desetiletí 14. století. Ve 30. letech 14. století byly již  tyto  hrady v rukou šlechty. V roce 1337 prodal Jan Lucemburský panství hradu Velíš včetně města Jičína, do té doby opakovaně zastavované rodu Vartenberků, listinou danou v Žitavě a spolupodepsanou markrabětem Karlem, právě tomuto rodu. Uvedené velké hrady byly a jsou předmětem rozsáhlých publikací a dalšího výzkumu. Nejnovější tituly a bohatá bibliografie i nové archeologické nálezy jsou uvedeny v závěru
tohoto textu (Exkurz).

Kněžnice - hrad Kozlov.

Vsi Kněžnice a Cidlina byly založeny v severozápadním okraji krajiny osídlené až ve vrcholném středověku. Z katastru obce Cidlina jsou k dispozici pouze movité novověké nálezy, ves Kněžnice je starší. První písemná zmínka zatím nepotvrzená archeologickými nálezy pochází z roku 1227. V Kněžnici byl před rokem 1977 objeven depȏt mincí z grošového období (poznámka 3). V šedém hrnci s odlomeným okrajem (uloženo v muzeu v Jičíně Jičín inv. č. 1715) byly pražské groše Vladislava II, míšeňské groše a bílé husitské peníze. Na dvou míšeňských groších byla vyražena kontramarka měst Wernigerode a Erfurt. Celkem 93 mincí z 15. století rozdělených původně do čtyř celků je uloženo v numismatické  sbírce muzea v Jičíně (inv.č. 2778 - 2780A, Ulrychová 2001, 84).

Hrad  byl postaven na dominantním návrší zvaném Na Kozlovách či Na sklepích severně nad vesnicemi  Kněžnice a Cidlina. Hrad leží zčásti na katastru Kněžnice (okr. Jičín, kraj Královéhradecký, ppč 596) a zčásti na katastru obce Košov (okr. Semily, kraj Liberecký, ppč 527/1). V roce 1865 byly v příkopu (!) popisovány dvě studny (spíše cisterny) a 3 sklepy údajně dřevěného hradu (Lűssner 1965, 306). Zříceninu hradu kontroloval v roce 1980 T. Durdík (1984, 49).

Jediná písemná zmínka  uvádí v roce 1462 Kozlov jako pustý hrad. Ten je okrouhlé dispozice opevněný příkopem a hradbou. V příkopu jsou zřícené masivní bloky zdiva. Ze střední plošiny je do skály vytesaná chodba, která velmi pravděpodobně vede ke studni  (příloha 1,2). Zástavba střední plošiny byla podle zjištěných drobných úseků zdiva spíše po jejím obvodu, hrad byl typem s plášťovou zdí. Drobné zlomky keramiky zde nalezené lze datovat nejspíše do 14. století.  Bohuslav Balbín uvádí, že hrad byl v roce 1442 dobyt vojskem zemského správce Jiřího z Poděbrad, protože se stal sídlem loupeživých rytířů (Durdík 2000, 285 - 286). Další údaje publikoval Z. Fišera (1992, 19 - 20), který odlišil údaje k čtyřem hradům stejného jména v severovýchodních Čechách. Ve sbírce jičínského muzea je uložena čepel kordu (inv.č. 2350) údajně nalezená na Kozlově nad Kněžnicemi (Zpráva... 1899).

Hrad je ve setrvale nepoškozovaném  stavu až na opakovaně zřizovaná  ohniště na střední plošině. Při kontrole v roce 2004, 2014  a naposled na jaře  2016 bylo na několika místech zjištěno opakované odkopání vrcholu hřbetu, po němž vede přístupová cesta, hledačipolodrahokamů.

Lužany - hrad Mokřice.

Hrad Mokřice byl postaven severně nad čtyři kilometry dlouhou vsí ulicového typu   (Lužany)  na dobře viditelném návrší nad údolím s potokem Studénkou a komunikací podél ní.  Na potoku Studénce stálo několik mlýnů,  po nichž je zachováno několik hrází zaniklých rybníků. Ves Lužany vznikla ze tří původně samostatných sídlišť ve směru od severu k jihu:  střední část  s kostelem byla nejspíš nejstarším z nich.

První písemná zmínka o Lužanech pochází z roku 1360. Všemi třemi stále odlišitelnými částmi vesnice prochází část středověké cesty z hradu Kumburk k hlavní komunikaci regionem zvané Hradecká cesta. Hrad Mokřice mohl kontrolovat i cestu z Jičína do Nové Paky. V jeho blízkém okolí bylo identifikováno pět středověkých zaniklých vsí (Ulrychová  2004, 147, 153 -154, 158). Jednou z nich jsou jediné zatím  blíže nelokalizované Mokřice. K nim se vztahuje první písemná zmínka k roku 1323. Není jisté, zda ji lze vztáhnout i na již postavený hrad. 

Hrad. Jeho zřícenina  stojí v lese (ppč. 451, k.ú. Lužany) v poloze zvané Na zámkách. Oválný středový pahorek velikosti přibližně 30 x 25 m je obklopen mohutnou hradbou (zdivo z pískovcových kamenů na hliněném náspu) a příkopem až 6 m hlubokým. Vně příkopu je na východní straně další pás hradby menší velikosti.  Na severovýchodní přístupové straně je zachován další asi  4 m hluboký příkop, opačném konci hradu další menší příkop. Celý hrad byl poškozen jámami vzniklými vybíráním kamene na stavbu tzv. císařské silnice z Jičína do Nové Paky v roce 1813 (příloha 3,4).Vnitřní část hradu typu s plášťovou zdí byla zastavěna po svém obvodu (Encyklopedie II, 477).

Během let 1975 až 2014 a na jaře 2016byl objekt několikrát kontrolován:  nálezy zlomků keramických nádob a želez  lze datovat do 14. a 15. století (Ulrychová 1998, táž 2003, Bláha - Kalferst - Sigl 2004, 71). Jediná písemná zmínka o hradu je k roku 1462. Tehdy byl zadlužený hrad a veškerý majetek v tomto roce zemřelé manželky posledního vlastníka Ludmily z Mokřic  předán věřitelům - nikoli jejím synům Jiřímu a Mikulášovi. K hradu tehdy patřil i dvůr Mokřice. Jeho obvodové zdivo s vnitřními příčkami je zachováno severovýchodně odtud (Sedláček 1887, 207). I tento objekt byl zdrojem kamene na stavbu tzv. císařské silnice z Jičína do Nové Paky v roce 1813. Ve svahu nad  údolím s cestou  severně od hradu v místě zvaném U baráčku byl v květnu 1934 (1935 ?) objeven hromadný nález pražských grošů. Jeden z nich - pražský groš Karla IV - byl  před několika roky darován do jičínské numismatické sbírky synem jednoho z tehdy obdarovaných nálezců (inv.č. 3059, Nohejlová 1935 - 1936, Nemeškalová - Jiroudková 2002, 134).

Mladějov v Čechách - hrad Hrádek.

První písemná zmínka o vesnici  Mladějov je zachována v listině z roku 1358. Její panské sídlo - tvrz - bylo postaveno na místě současného zámku. Vně jihovýchodního okraje intravilánu a jižně od železniční trati  Sobotka - Libuň nad cestou k osadě Bacov je však na solitením pískovcovém návrší zvaném Hrádek (ppč. 299/1, k.ú. Mladějov v Čechách) zachována zanikající obvodová fortifikace. Hliněný liniový násep lemují úseky mělkého příkopu (Waldhauser 2009, 101). Návrší je výrazně narušeno lomem na kámen. V něm byly údajně nalezeny zlomky keramiky datovatelné do vrcholného středověku (VS 2). K objektu nejsou zachovány žádné písemné údaje.

Tento hrad nejspíš existoval velmi krátkou dobu předtím, než se osídlení  soustředilo do vsi založené severně od tohoto hradu a do blízkosti zde stavěné tvrze.

Pařezská Lhota - hrad Pařez.

Hrad Pařez byl postaven  v Prachovských skalách na území  Geoparku a Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Jeho zřícenina stojí na uměle vytvořeném soliterním skalním bloku jižně pod vsí Pařezská Lhota a nad rybníkem, do kterého vtéká nejkratší vodoteč Jičínska zvaná Vičeslávka. Písemná zmínka o hradu uvádí  jako majitele v roce 1406 Jana z Pařezu a v roce 1430 Ctibora z Pařezu. Hrad zanikl během husitských válek, rozhodně však nejdéle před polovinou 15. století.

Hrad.  Jeho západní okraj  tvoří přízemí kamenné hranolové věže (příloha 5,6). Z tohoto směru mohl být vstup do hradu velkou puklinou mezi skalními bloky právě pod severní stěnou této věže. Jinou možností byl vstup  padacím mostem ústícím do této věže (Gabriel 1989, 135). Hlavní budovou hradu byl nejspíš hrázděný palác se sklepy vytesanými do skály při jižní obvodové hradbě. Východní část hradu tvořil malý dvůr. Sem vede schodištěm současná přístupová cesta tvořená pískovcovými schody vytesanými do skály (Durdík 2000, 422, týž 2009, 96). Hrad plochy 25 x 10 m blokové dispozice byl obklopen obvodovou zdí z pískovcových kamenů. Uprostřed její jižní části začaly před více než deseti lety tlakem rostoucích kořenů vzrostlého buku vypadávat bloky zdiva. Místo bylo zabezpečeno, ale chybějící část hradby nebyla dosud opravena (poslední kontrola na jaře 2016). Destruovaná část hradby leží na svahu pod hradem.

Movité nálezy přímo z hradu jsou poměrně početné. Plocha pod skalními bloky (severně na k.ú. Pařezská Lhota a jižně na k.ú. Zámostí) je pod lesní půdou pokryta odpadem z hradu. Odtud pocházejí soubory keramiky 15. století, hliněné oválné závaží branky, grošový nález z roku 1941 (7 pražských grošů Václava IV.), depôt železných předmětů, zvířecí kosti, olověný kotouč z kuše a chrastítko (Nechvíle 2003, Ulrychová 2001, 85). Nálezy jsou uloženy v muzeu v Jičíně, Liberci a Hradci Králové. Zcela neočekávaným nálezem z místa uvnitř hradu byl před rokem 1932 soubor dvou polovin a jednoho celého skleněného korálu, neúplné bronzové spony nauheimského typu, fragmentu bronzové spony s vývalky, bronzových pukliček, kroužků a stříbrné mince s koníčkem. Depȏt  byl po objevení uložen v muzeu v Litoměřicích.

Hrad je celoročně intenzivně navštěvován. Někteří návštěvníci narušují okolí hradu výkopy ve snaze získat archeologické nálezy. Sklepy hradu jsou často místem noclehu turistů. Objekt je nemovitou kulturní památkou zapsanou v ústředním seznamu pod r. č. 41 335/6 (1308).

Rakov - hrad Okrouhlý.

Vesnice Rakov byla založena východně od Markvartic v jižním okraji Markvartické plošiny. Podložím místa jsou pískovce překryté různou mírou zvodněnými původně  sprašovými půdami. Na katastru vsi byly objeveny soubory movitých nálezů z neolitu, mladší doby bronzové a středověku. Západně od Rakova (ppč. 369/1, 2) byly nalezeny rozorané objekty s mladohradištní keramikou (Ulrychová 1998a, 197). Vesnice je ovšem vrcholně středověkého založení. K roku 1337 je uveden Dobeš z Rakova, v roce 1372 jistý Dyk, který měl vážné spory s místním (markvartickým) farářem. Dalšími majiteli byli  Ješek (1378 - 1380) a Přibek (zemřel 1393), všichni jmenovaní byli navzájem příbuzní. V letech 1404 -1407 vlastnil Rakov Jan ze  Křince, který jej prodal Heníkovi (Hníkovi)  z Chlumu (Sedláček 1887, 98 - 99). Ten je jako majitel uveden pouze v letech 1418 a 1419. Nelze s jistotou určit, na kterém místě sídlil, neboť ve východním okraji Rakova je na pískovcovém návrší pod usedlostí čp. 8 zachováno torzo tvrziště (Pažout 1927, 154 - 155). Předpokládám, že  toto tvrziště  je až z doby pohusitské, nálezy z něho objevené jsou nezvěstné.

Hrad Okrouhlý byl postaven jihovýchodně od Rakova na oválném návrší přibližné velikosti 150 x 170 m (ppč. 457/2, k.ú. Rakov) obklopeném zaplavovanými loukami a zaniklým rybníkem.  V okraji luk je vodní zdroj pro blízké vesnice. Místo se zaniklým hradem nese názvy Okrouhlý, Na Okrouhli, Okrouhlo, Okrouhlice či Ve tvrzi. Leží na každoročně oraném poli. Bylo proto překvapivé, že 24. října 1996 byl při letecké prospekci na vzklíčené obilí dokumentován celý rozsah  objektu. Příkop kolem hradu má podkovovitý tvar, jeho rovný úsek je jeho jihozápadní částí. Na vnitřní ploše hradu jsou patrné dvě tmavé plochy (obytný objekt ?). Jihozápadně před příkopem je další nepravidelně oválná plocha ohraničená opět příkopem - předhradí ? (příloha 7). Místo bylo ověřeno sběrem, a to i severně od hradu nad silnicí, kde byly patrné dva rozorané původně snad obdélné objekty (Ulrychová 1998b, 197).

Na návrší byl údajně sebrán i  železný zlomek palné zbraně /hákovnice, hroty šípů, keramika a mazanice (Skála - Waldhauser 2000). Starší zprávy uvádějí zlomky skla, svícnu a velké množství spálené pšenice (Pažout 1927, 154 - 155). Hrad velmi pravděpodobně zanikl požárem nejspíš na začátku husitských válek. Jeho zánik  může být důsledkem vojenského střetu k husitům se hlásící regionální šlechty s jeho majitelem, pokud byl katolík ( Heník z Chlumu ?).

Rytířova Lhota - hrad Malá Lhota.

I hrad Malá Lhota byl postaven mimo stejnojmennou osadu. Katastrální území Rytířova Lhota je severozápadním okrajem okresu Jičín a oblastí tvořenou pískovci, hlubokými roklemi a porostem jehličnanů včetně zdrojů mimořádně kvalitní vody. Archeologické nálezy těchto míst se omezují na neolit, region byl spíše exploatačním areálem pro zemědělská etnika sídlící jižně odtud. V Rytířově Lhotě byly objeveny nástroje nositelů kultury s keramikou vypíchanou (pole p. Ječného,  muzeum v Jičíně inv.č. 1972, 5110, 5426, 5532- 5533, 5534 - 5537). Další archeologické nálezy jsou novověké (Ulrychová 2012, 252).

Hrad byl postaven na ostrohu zvaném Na starých hradech tvořeném pískovcovými bloky jižně nad řekou Žebrovkou a Pleskotským mlýnem severozápadně od Malé Lhoty (ppč. 412/1, k.ú. Rytířova Lhota, poznámka 1). Zřetelně třídílný objekt tvoří dva příčné valy a příkopy, po stavbě obvodové fortifikace nejsou žádné. Vnitřní plocha má délku 86 m. Severozápadní okraj ostrožny nenese stopy po lidské činnosti. Ostrožna v místech fortifikace má šířku mezi 25 a 30 metry (příloha 8). Zlomky keramických nádob zde objevené pocházejí ze 16. a 17. století (M Mladá Boleslav, inv.č. 30 460, Durdík 2009, 81, Pažout 1925, 127 - 128, 153 - 155). K objektu nejsou zachovány žádné písemné zprávy.

V roce 2009 byl na ploše objektu vykácen vzrostlý les, terén však nebyl poškozen ani dobýváním pařezů či jinými zásahy. V současnosti je pokryt bylinným a keřovým patrem vegetace (podzim 2015).

Sukorady -  hrad Vysoká.

Vesnice Sukorady a hrad Vysoká leží v jižním okraji Hořicka severně od hranice s okresem Hradec Králové. Písemné zmínky o vesnici výrazně ulicového tvaru zástavby jsou zachovány od roku 1382. Z jejího intravilánu byl získán soubor keramiky (zlomky nádob a kamnových kachlů) ze druhé půle 16. století (Ulrychová 2006, 287 - 288). Název hradu je snad odvozen od stejnojmenné vesnice, která byla lokalizována východně od hradu rovněž v Myštěveském lese již na území okresu Hradec Králové.

Hrad zvaný i Pustý hrad, Pustohrad nebo Suchý hrad byl postaven při drobné vodoteči 2 km jihozápadně od Sukorad  v Myštěveském lese (ppč. 580/4, dříve 574/2, k.ú. Sukorady ) v Myštěveském lese. Jeho stavebníkem a prvním majitelem  v letech 1323 - 1325 byl nejspíš Ota z Vysoké z rodu pánů z Labouně. Později jsou k roku 1377 uváděni Vachek z Vysoké, o jedenáct let později Heník z Valdštejna a v roce  1418  bratři Hynek a Jan z Vysoké. Zřejmě důležitý hrad vlastnil i bohatý a mocný šlechtic Hynek Krušina z Lichtenburku (1427). Po něm je o čtyři roky později uváděn  Jan z Černína. V roce 1454 zemřelý  Bartoš z Vysoké zanechal svým dětem jen dluhy, část majetku přešla na krále Ladislava Pohrobka.  Po tomto datu mizejí o hradu jakékoli zprávy.

Zříceninu hradu  v roce 1989 podrobně prozkoumali, jednoduché zaměření provedli a vše publikovali J. Helinger a D. Pech (1989). Nepravidelně okrouhlá střední plošina je po severním a části východního obvodu překryta lesními cestami, které výrazně narušily a překryly části vodního příkopu a valu. Voda do příkopu vtéká drobnou vodotečí od severovýchodu. Příkop a val jsou zachovány jen na jižní a východní straně ( příloha 9, Encyklopedie... III. 2005, 1003). K jižní hradbě je připojena mohutná hráz zaniklého rybníka zvaného Hrad (poznámka 4). Střední plocha hradu průměru přibližně 20 m byla nejspíš zastavěna obytným objektem věžovitého typu a dalšími menšími objekty. Z jižní části středové plošiny narušené výstavbou již zaniklého altánu a terénními úpravami byla získána kolekce keramiky  12.? - 15. století se zjištěním požárové vrstvy (Kalferst 1995, 340 - 341,  Helinger - Pech 1991, 323 - 326). Nejmladší nálezy pocházejí právě z 15. století, ve kterém je hrad naposled uveden v písemném prameni.

Údrnice - hrad Zlivštejn.

Údrnice jsou jednou z nejstarších trvale obydlených vsí Jičínska. Nejstarší nálezy lze datovat do začátku mladší doby hradištní (Ulrychová 1998c, 232, táž 2012a, 306). K roku 1318 - 1320 byly v majetku Voka z Rotštejna, který s okolními šlechtici (především s pány z Labouně) vedl několik soudních pří  a ozbrojených sporů o majetek v Ketni, Bartoušově a v Údrnicích  (Emler 1870, č. 204, s. 57- 66, poznámka 2). Ve svahu v centru vsi stojí kostel sv. Martina vystavěný ve stylu lucemburské gotiky ve 40. letech 14. století. Jeho stavbu realizovali členové parléřovské hutě, která stavěla i gotickou tvrz v blízkých Starých Hradech u Libáně (Šalda 1969, 100).

Hrad je nejmladším zachovaným hradem Jičínska. Byl postaven nad zvýšeným jihozápadním okrajem katastru vně současného intravilánu Údrnic v poloze Hrádek (ppč. 202/1, 202/5, k.ú. Údrnice)  velmi pravděpodobně až na začátku 16. století. První písemná zmínka o něm je z roku 1525, kdy byl spolu se stejnojmennou vsí připojen ke Starým Hradům. V roce 1567 je uváděn pustý. Jméno nesl po pánech z Labouně  -  po rodině vlastnící blízkou Zliv u Libáně.  V tomto rodu byly Údrnice do roku 1511, kdy je Petr Bradský z Labouně prodal Mikuláši Trčkovi z Lípy. Poté byly připojeny k panství hradu Velíš.

První plán Zlivštejnu zhotovil poděbradský lékárník Jan Hellich v roce 1844 (Sklenář 2000). Fortifikace hradu je narušena pouze na jižní straně, kde chybí krátký úsek valu. Příkop je v ústí široký 4 - 6 m, hluboký téměř 3 m. Hradba v podobě hliněného náspu je široká 10 až 13,5 m (příloha 10). Střední plošina byla na několika místech narušena  vývraty stromů, jámou po amatérském výkopu a pojížděním motocyklů. Movité nálezy z objektu zatím nejsou k dispozici. V dubnu 1997 byl ve spolupráci s geodety Památkového ústavu v Pardubicích zhotoven geodetický plán tohoto hradu. Tehdy bylo návrší porostlé již prosychajícími třešňovými stromy. Od roku 2005 je postupně pokryl  porost habrů, šípků a dalších  křovin, který je již neprostupný (podzim 2015).

Závěry

Hrady Jičínska 14. a 15. století  nechali jejich budoucí majitelé postavit na dominantních kopcích krajiny mimo tehdejší vesnice. Stavebníky těchto hradů malého rozsahu byli šlechtici odměnění za své služby králem Janem Lucemburským (Mladějov ?, Pařez, k.ú. Pařezská  Lhota) nebo zámožná lokální šlechta (Zlivštejn, k.ú. Údrnice). Velmi krátkodobou existenci (jediná generace ?) předpokládám u hradů  Hrádek v Mladějově a hradu u Malé Lhoty (k.ú. Rytířova Lhota). Oba  byly postaveny na skalních pískovcových blocích, nejsou o nich zachovány žádné písemné zprávy a keramika na nich nalezená je datuje do doby předhusitské.

Velkým hradům regionu je nejbližší hrad Kozlov nad Kněžnicí: svou polohou na vrcholu vysokého kopce (596 m n.m.), svou velikostí a mohutností fortifikace. Jeho zánik je spojován  s likvidací zde sídlících loupeživých rytířů nejdéle v roce 1462 podobně jako na hradu Pařez.

V roce 1462 byl opuštěn i hrad Mokřice severně nad vsí Lužany. Vzhledem k lokalizaci nejméně pěti zaniklých vsí v jeho blízkém okolí, k jeho poloze nad komunikací z hradu Kumburk k Hradecké cestě a nad komunikací z Jičínské kotliny k severovýchodu je jej možné  považovat za centrum kolonizace rozhraní krajiny osídlené od začátku pravěku (jižně a jihozápadně odtud) a krajiny osídlované až během 14. století (severovýchodně odtud směrem na Novopacko).

Na začátku husitských válek zanikl při velkém požáru hrad Okrouhlý u Rakova. Nálezová situace popsaná  na začátku 20. století  svědčí o zničujícím požáru, při kterém shořelo velké množství uskladněného obilí, skleněných předmětů, želez a dřeva.

S hradem Vysoká u Sukorad jsou spojováni  Hynek a Jan z Vysoké (1418), vojáci husitského vojska Jana Žižky. I tento hrad zanikl v polovině 15. století. Poslední z hradů Zlivštejn nad Údrnicemi byl postaven nejspíš až na začátku 16. století. Příslušníci rodu pánů z Labouně (několik rodin) patřili od začátku 14. století k významné lokální šlechtě. Na mužské potomky bohatý rod získal postupně významnou část Jičínska a kupováním malých statků vytvářel  -  podobně jako později zámožná šlechta  -  větší hospodářské celky vhodné pro podnikání. O úspěšnosti jejich hospodářských aktivit a o jejich prestiži svědčí právě stavba hradu Zlivštejnu. Využívali jej však krátce a hrad zanikl ještě v 16. století.

POZNÁMKY

1. Lokalizace hradu Malá Lhota na ppč. 470/1,2, 471 a 477 je chybná (Výzkumy v Čechách 1984 - 1985, 117).  Hrad leží na ppč.
412/1.

2. Vok z Rotštejna byl v roce 1318 (?) zajat na tvrzi v  Údrnické Lhotě u Údrnic. Tvrz v této vsi založené na vysokém hřbetu nad rybníkem není prozatím  s jistotou lokalizována.

3. Šetřením v místě bylo zjištěno, že nález byl učiněn nejdéle v roce 1907 v konírně tehdejšího starosty obce  Kovačiče v počtu asi 400 grošů a asi 1000 drobných mincí. Mince převzal továrník Theodor Masný z Lomnice nad Popelkou, který  jej v roce 1907 věnoval muzeu v Jičíně. Tyto údaje byly publikovány v textu "Stoleté příběhy" v knize Český ráj  od Karla Čermáka vydané před rokem 1918.

4. Na místě zaniklého rybníku Hrad  byly před 16. 4. 2010 provedeny neohlášené zemní práce, po nichž zůstaly jámy vyplněné vodou a hromady bahnité zeminy. Cílem prací  byla údajně obnova rybníku Hrad.

LITERATURA

Axamit J. 1887 - 1889: Z okolí Miletína. Památky archaeologické  XIV, 669 - 6710. Praha.

Bláha R.- Kalferst J. - Sigl J. 2004:  Přírůstky archeologické sbírky hradeckého muzea.  Zpravodaj muzea v Hradci Králové 30 - Supplementum,  3 -  142. Hradec Králové.

Durdík T. 1984: Kněžnice, hrad Kozlov, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1980 - 81. ArÚ Praha.

Durdík T. 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.

Durdík T. 2009: Hrady českého ráje. Z Českého ráje a Podkrkonoší. Supplementum 13, 81 - 113. Semily.

Emler J. 1870: Pozůstatky desk zemských Království českého 1541 pohořalých. Praha.  

Encyklopedie českých tvrzí. Díl II, K - R. 2000 Praha.

Fišera Z. 1992: Čtyři Kozlovy v Českém ráji. Hláska. Zpravodaj Klubu Augusta Sedláčka III, č. 2. Praha.

Gabriel Fr. 1989: K problematice opevněných sídel na pískovci. Castellologica bohemica 1, 125 - 138. Praha.

Helinger J. - Pech D. 1991: Průzkum zaniklé tvrze Suchý hrad /okr. Jičín. Castellologica bohemica 2. Praha.

Kalferst J. 1995: Sukorady, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1990/2. ArÚ Praha.

Lűssner M. 1865:  Hrady pusté Košťálov, Vranov a Kozlov v Boleslavsku. Památky archaeologické VI, 305 - 306. Praha.

Nemeškalová - Jiroudková Z. 2002: Grošový nález z husitského období z Bačetína, o. Rychnov nad Kněžnou. Památky archeologické XCIV, 122 - 140. Praha.

Nechvíle M. 2003:  Zajímavé nálezy z hradu Pařezu. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 29,  238 - 247. Hradec Králové.

Nohejlová E. 1935 - 1936: Nález grošů v Lužanech u Jičína. Numismatický časopis československý XI - XII, 111. Praha.

Palacký Fr. 1921: Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. Praha.

Pažout J.  1925: Lhota Rytířova a Lhota Malá. Náš domov I. Jičín.

Pažout J. 1927: Drobnosti z archeologie. Náš domov III. Jičín.

Sedláček A. 1887: Hrady, zámky a tvrze království českého. Díl V, Praha.

Skála J. - Waldhauser J. 2000: Nález palné zbraně vrcholného středověku na tvrzišti Rakově na okrese Jičín v historickém kraji Boleslavském. Castellologica bohemica 7, 309 - 313. Praha.

Sklenář K. 2000: Hellichův plánek tvrziště v Údrnicích na Libáňsku. Cestellologica bohemica 7, 351 - 355. Praha.

Šalda Fr. 1969: Vlastivěda Jičínska. Jičín.

Ulrychová E. 1998: Lužany, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7. ArÚ Praha.

Ulrychová E. 1998 a, b: Rakov, o. Markvartice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7. ArÚ Praha.

Ulrychová E. 1998 c: Údrnice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7. ArÚ Praha.

Ulrychová E.2001:  Soupis nálezů mincí na Jičínsku. (2. část). Numismatické listy LVI, č. 3, 83 - 86. Národní muzeum, Praha.

Ulrychová E. 2003: Lužany, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2000. ArÚ Praha.

Ulrychová E. 2004: Soupis zaniklých vsí na Jičínsku. Z Českého ráje a Podkrkonoší 17, 135 - 165. Semily.

Ulrychová E. 2006: Sukorady, okr. Jičín. \Výzkumy v Čechách 2006. ArÚ Praha.

Ulrychová E. 2012: Rytířova Lhota, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2009. ArÚ Praha.

Ulrychová E. 2012 a: Údrnice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2009. ArÚ Praha.

Ulrychová E. v tisku 2012: Výšinné polohy Jičínska s nálezy ze 13. století. Castellologica bohemica.