Mladohradištní lokality Jičínska

v archeologických nálezech a písemných pramenech 12. století.

 

Nálezový fond archeologických předmětů z mladší doby hradištní z Jičínska obsahuje i soubory střepů nádob pocházejících z lokalit, které jsou uvedeny v listinách ze 12. století. Všechny tyto lokality se podařilo bezpečně identifikovat. Jsou jimi Miletín,  osm vsí na Hořicku a  Železnice.

MILETÍN

NÁLEZY, NÁLEZOVÉ  OKOLNOSTI                                

Na jaře roku 2000 byly na již zasypaném výkopu pro kabel od domu čp. 118 ke vstupu do podzemních prostor v Miletíně (poloha Na parkáni, ppč. 1287/3) sebrány mladohradištní střepy (M Jičín ev.č. 3/2000, Ulrychová  2003, položka 611). Brzy poté byl s dovolením majitelů proveden sběr na nejbližší nezakryté ploše - na ryté části zahrady naproti domu čp. 118, tedy na ppč.  1287/2 se stejným výsledkem (M Jičín ev.č. 6/2000, Ulrychová 2006, položka 612). Třetí sběr byl proveden na staveništi několik let rozestavěného domu v ulici Tyršově (st. pč. 231/4), které je nejspíš okrajem příkopu a částí valu raně středověkého Miletína. I tyto nálezy lze - jako oba předchozí soubory - datovat do mladší doby hradištní (M Jičín ev.č. 22/2000, Ulrychová 2006, pol. 610).

Popis nálezů (všechny M Jičín): Ev. č. 3/2000  Osm šedých střepů (podhrdlí, zlomek zesíleného okraje, střep z výduti) s výraznou příměsí jemného písku, dva s vnitřním a dva s oboustranně cihlově červeným povrchem, nezdobené. Ev. č. 6/2000 Šest šedých střepů s červenošedým či hnědošedým povrchem z výduti nádob, tři  zdobené jednotlivými vodorovnými rýhami, zlomek vykloněného okraje s plastickým žebrem. Ev. č. 22/2000 Dvanáct šedých střepů s jedno - a oboustranně světlehnědým povrchem z výduti a podhrdlí nádob, tři střepy zdobené jednotlivými širokými rýhami, zlomek šedého výrazně zesíleného okraje. Všechny střepy s příměsí jemného písku  jsou kvalitně vypálené. 

KOMENTÁŘ

Knížecí hrad s knížecím dvorcem v Miletíně je nejmladším z raně středověkých opevněných sídel postavených na Jičínsku. Vymezení jeho rozsahu je složité, hradiště bylo zcela překryto zástavbou Miletína. Západní okraj hradiště je překryt  plošnými a  výraznými zásahy do terénu spojenými se stavbou zámku a dalšími budovami a plošnými povrchovými úpravami (terasy) v zámecké zahradě a areálu školy.  Zbylý obvod hradiště je vymezitelný zástavbou v ulici Tyršově, Arnoldově a 10. května a obvodem návrší  v nadmořské výšce přibližně mezi 330 - 338 m. Takto vymezený rozsah hradiště (na návrší obtékaném říčkou Bystřicí a obklopeném několika zaniklými rybníky) měří přibližně 12 ha. Na návrší vedly tři cesty, z nichž dvě jsou používány i v současnosti. První (zaniklá) vedla od severozápadu (přibližně od Lázní Bělohrad), další vede od jihu - od Hořic a třetí směřuje z návrší k severovýchodu  ke Dvoru Králové. I podle půdorysu zástavby lze zčásti vymezit přibližně oválný tvar přemyslovského hradu a jeho vnitřní členění na tři části - vnitřní část hradiště včetně knížecího dvorce a dvě předhradí (podrobně Ulrychová 2005, 220 - 222). Důvodem založení a stavby knížecího hradu v Miletíně byly velmi pravděpodobně vojenské události ze září roku 1110 - vpád polského vojska do Čech  málo známou a frekventovanou cestou pohraničními lesy. Se zpožděním několika dnů vytáhl český kníže Vladislav I.  se svým vojskem z Prahy proti útočníkům (v polském vojsku Boleslava II. Křivoústého byl i Přemyslovec Soběslav). Po bezvýsledném manévrování v prostoru řeky Cidliny nebyl český kníže při závěrečném boji u řeky Trotiny příliš úspěšný. Polské vojsko brzy po tomto střetu zvolilo  k návratu  přirozeně jinou cestu (Šimák 1930, Richter M. - Vokolek V. 1995, 131 - 132).

Čtrnáct let poté mohl kníže Vladislav I. na svém hradě v  Miletíně nabídnout pohostinství biskupovi Otovi Bamberskému, který v létě  roku  1124 procházel  Čechami do Pomořan na misijní cestu (Royt V. 1872, 97 - 132, 145 - 169,  Novotný 1913, 551, Durdík 2000, 362, Žemlička 1997, 135).

ZÁVĚR: Hrad v Miletíně s knížecím dvorcem byl založen českým knížetem Vladislavem I. v neosídlené části okraje severovýchodních Čech k ochraně výchozu nepříliš frekventované cesty pohraničím přemyslovského státu (poznámka 1).  Důvodem založení opevněného místa byla zkušenost  z roku 1110, ve kterém Vladislav I. neúspěšně a se značným zpožděním  čelil vpádu polského vojska do české kotliny. V roce 1124 v Miletíně kníže poskytl pohostinství Otovi, biskupovi Bamberskému, na jeho misijní cestě do Pomořan.

 

JIČÍNSKO  1143 - 1148

NÁLEZY, NĹEZOVÉ OKOLNOSTI

Listinou datovanou do mezidobí 1143 - 1148 daroval olomoucký biskup Jan z Lochenic svůj dědický podíl premonstrátskému  klášteru na Strahově v Praze  založenému před rokem 1140 (CD I., č. 156). Majetkem biskupa Jana byly vsi  Újezd a  Velíš  v západní části Jičínska, Černůtky, Třebnouševes, Rašín, hradiště u Hořic  (tj. Chodovice), Hořice a Libonice vytvářející  územní celek na Hořicku a dále vsi lokalizované na Královéhradecko (Lochenice, Lužany, Neděliště, Skalický Újezd - HK, poznámka 2).

Újezd

Nejspíše se jedná o mladohradištní fázi později zaniklé středověké vsi Újezd lokalizované do blízkosti zachovaného gotického kostelíka sv. Petra a Pavla ve Stavu. Při stavbě staré silnice do Nové Paky byly u kostela a ve vzdálenosti asi 500 m od něho směrem k severovýchodu v trase stavěné silnice nalezeny kostrové hroby. Prostor kolem kostelíka je zatravněný a pokrytý vzrostlým lesem. Movité archeologické nálezy z tohoto místa nebyly prozatím získány.  V blízké budoucnosti má být tento kostel opraven (poznámka 3).

Velíš/ Podhradí

Názvy dvou katastrálních území je potřebné označovat starší nálezy z  jihovýchodního svahu čedičového kopce se zříceninou hradu Velíš (k.ú. Podhradí) a severním okrajem stejnojmenné vesnice (k.ú. Velíš). Tento svah až ke osadě Vesec u Velíše je polykulturní lokalitou s nálezy z celého pravěku, raného a vrcholného středověku. V roce 1924 prokopal Jaroslav Bernard na „temeni kopce pod sutinami hradu“ (nejspíš k.ú. Podhradí) v černé neporušené vrstvě 6 kostrových hrobů ve vrstvě překrývající objekty datované do neolitu. Podle nálezů keramiky datoval tyto hroby do 10.- 12. století, znovu pak přibližně do 11. století. Všichni pohřbení jedinci byli uloženi na zádech s rukama podél těla, hlavou k západu. Ve čtyřech hrobech byly pod kostrami zjištěny zlomky dřeva určené jako prkno, na kterém byl zemřelý jedinec uložen do hrobu (Bernard 1934, 36).  Další část tohoto pohřebiště (?) uvádí Ludvík Šnajdr  v blízkosti farské zahrady (tj. k.ú. Velíš, Šnajdr 1874 - 1878, 350). V archeologických sbírkách uložených v jičínském muzeu nebyly však žádné movité a archeologické nálezy z těchto hrobů či mladší doby hradištní z obou katastrů zjištěny.

Dolní Černůtky 

Při kontrole investorem oznámených zemních prací při stavbě rodinného domu byly v pasových základech stavěného objektu z kulturní vrstvy sebrány zlomky keramiky (M Jičín ev. č. 52/1999, Ulrychová  2001, 43). Místem stavby byl  mírný svah nad Mlýnským potokem v severním okraji intravilánu současné vsi. Západně odtud byly při stavbě kanalizační přípojky a lokální čističky odpadních vod dalšího nového rodinného domu sebrány  zlomky nádob téže datace (M Jičín či. 9350 - 9354, Ulrychová 2004 NZ, poznámka 4).

Popis nálezů : Ev.č. 52/1999 Deset střepů z podhrdlí a výduti nádob šedého střepu, hnědočerveného, světlehnědého a šedohnědého povrchu, tvrdého výpalu, jeden střep zdoben jednotlivými rýhami. Či. 9350  šedý střep z výduti nádoby, oboustranně hnědočervený povrch, výzdoba  hlubokými jednotlivými rýhami a vrypy. Či. 9351 šedohnědý střep z výduti, vnitřní povrch cihlové barvy, výzdoba jednotlivými mělkými rýhami. Či. 9352 šedý střep z výduti, výzdoba jednotlivými rýhami. Či. 9352  šedohnědý střep z výduti s jednotlivými rýhami na povrchu. Či. 9354 šedohnědý střep z výduti bez výzdoby.

Třebnouševes 

1. V areálu tvrziště oválného tvaru se zachovanou fortifikací (ppč. 80, 81, 82/1, 87, 89, 91/3)  v zahradě domu čp. 44 a v zahradách mezi domy čp. 31 a čp. 49 byl po zorání středové části tvrziště proveden sběr. Mimo jiné byla nalezena i mladohradištní keramika.

Popis nálezů:  Dva drobné střepy šedohnědé barvy a zlomek vykloněného a vzhůru vytaženého okraje téže barvy (Ulrychová  2003a, 287).

2. Na poli u východního okraje intravilánu a jižně od silnice Třebnouševes - Jeřice  (naleziště V, ppč. 227, 228, 232, poloha „ U kříže“) sebral J. Boček  i mladohradištní střepy (M HK přír. č.  107/84, Boček - Kalferst 1987, 213 e).

Popis nálezů:  Šedý střep z výduti nádoby s oboustranně světlehnědým povrchem a příměsí písku bez výzdoby, šedohnědé střepy z výduti nádob, jeden zdoben dvěma souběžnými jednoduchými vodorovnými rýhami.         

3. Na poli u východního okraje intravilánu a severně od silnice Třebnouševes - Jeřice (naleziště VI,  ppč. 194, 205, 206) sebral 8.3. 1984 J. Boček i mladohradištní střepy (M HK přír.č. 108/84, Boček - Kalferst 1987, 213 f).

Popis nálezů: Šedý vykloněný okraj hrotitě zakončený, vnitřní povrch červenohnědý, ve střepu příměs písku, střep z výduti šedé nádoby a šedohnědým povrchem bez výzdoby

Rašín

Na poli (ppč. 146) východně od obce Rašín sesbíral Vít Vokolek mimo nálezy z pravěku i zlomky mladohradištních nádob (Vokolek 1964, 37). Toto osídlení bylo potvrzeno nálezy mladohradištní keramiky v areálu usedlosti čp. 26 (st.pč. 1, ppč. 1/1)  v severním okraji intravilánu Rašína v září 2006 a lednu 2007(M Jičín či. 12 420 - 12 430, NZ v roce 2007).

Popis nálezů: Zlomky nádob šedého střepu mají oboustranně  světle šedohnědý povrch,  čtyři zlomky z výduti jsou zdobeny jednotlivými vodorovnými rýhami. Ve dvou střepech je výrazná příměs slídových zrnek, ve všech střepech výrazný podíl písku. Ze tří zlomků okrajů jsou dva vykloněné, vně zesílené, třetí  vzhůru vytažený a skloněný dovnitř  nádoby.

Hradiště u Hořic tj. Chodovice (k.ú. Holovousy)

Jihovýchodně od hradiště v Oboře nad Chodovicemi (k.ú. Holovousy) byla na dvou místech mimo jiné nálezy z pravěku a středověku sebrána i mladohradištní keramika. Prvním místem nálezů je  zahradnictví pana Morávka (čp. 6 Chodovice, k.ú. Holovousy)   zřizené na sprašové návěji východně od kostela v Chodovicích (k.ú. Holovousy). Během přibližně dvaceti let (nálezy darovány do muzea v Jičíně v roce 1995) sesbírali majitelé a zaměstnanci zahradnictví na obdělávaných plochách soubor střepů a kamenných nástrojů. Větší část z nich je mladohradištní  datace (Ulrychová  1997, 59 ). Další nálezy darovala majitelka usedlosti čp. 3 (severně nad kostelem sv. Bartoloměje a severozápadně - tj. za silnicí - od zahradnictví  pana Morávka). Nacházela je při rytí své zahrady ještě v roce 1996, kdy je rovněž darovala do jičínského muzea (Ulrychová  1998, 51). Obě místa lze považoval za jednu  lokalitu.

Popis nálezů (čp. 6 - zahradnictví pana Morávka, M Jičín ev.č. 4/1995): Celý mladohradištní soubor je šedého střepu, oboustranně nebo jen vnějšího světlehnědého povrchu, část střepů je výrazně tenkostěnná, kvalitní výpal, ve střepu velmi jemná příměs písku. Devět okrajů je šedého střepu s oboustranně světlehnědým, šedohnědým, cihlově červeným nebo okrovým povrchem. Okraje jsou vykloněné, zesílené a vzhůru vytažené, vně šikmo seříznuté a dovnitř  skloněné. Jeden šedohnědý okraj je jednoduchý šikmo ven vykloněný. Pět částí podstav nádob šedého střepu a šedohnědého povrchu se značkami:  na největším střepu značka silně setřená - snad křížící se břevna, dále pravoúhle se křížící břevna v jednoduchém kruhu, dvojitý kruh, kruh a motiv křížících se břeven v obdélníku. Jeden tuhový střep je z podstavy nádoby. Zdobené střepy: třináct i výrazně tenkostěnných střepů z horní poloviny výduti nádob zdobené jednoduchými vodorovnými rýhami, další dva zdobené jednoduchými vlnicemi a rýhami, jeden dvěma vodorovnými řadami vrypů, dále  41 střepů z výdutí či podstav nádob šedohnědé  barvy, několik s cihlově červeným povrchem.

Nálezy z čp. 3 (M Jičín, ev.č. 26/1996):  Obdobné zlomky nádob jako předchozí soubor - šedý střep s převážně oboustranným světlehnědým či červenohnědým povrchem. Část střepů je silně otřená s výrazným podílem písku, nádoby byly kvalitně vypáleny. Dva okraje jsou  vykloněné, zesílené a vzhůru  a dovnitř zatažené. Šest střepů z podhrdlí a části výduti je zdobeno jednotlivými vodorovnými rýhami. Dvacet střepů z výduti různě velkých nádob, šedý střep, výrazná příměs písku, kvalitní výpal, povrch cihlové barvy.

Hořice

Mladohradištní  osada byla nálezy keramiky lokalizována na západní a jihozápadní svah návrší Gothard, do blízkosti kostela sv. Gotharda (oblíbený bavorský světec biskupa Jana z Lochenic kanonizovaný v roce 1131)  a na svah od tohoto kostela ke škole  Daliborka, dále k bývalé sokolovně a sokolskému cvičišti.

Popis nálezů: V blízkosti kostela byly v 19. století nalezeny  tři tuhové střepy (M Hořice či. 570). Jsou jimi tři zlomky výrazně zesílených okrajů velkých zásobnic. V dubnu 1921 byly u cvičiště sokolovny sebrány  tři mladohradištní střepy šedohnědé barvy (M Hořice či. 13 097).  Další mladohradištní nálezy (celkem 10 střepů zdobených vodorovnými rýhami, M Hořice či.  29 756) byly nalezeny na vrchu Gothard v roce 1920. Jeden ze střepů je tuhový.  Na poli poblíž kostela byl nalezen i šedohnědý okraj nádoby s jednoduchou vlnicí pod hrdlem (M Hořice či. 565/ 13 445).

Libonice

Za oplocením služebny Východočeské energetiky a. s.  Hradec Králové v Havlíčkově ulici v Hořicích (k.ú. Libonice) byla u výkopu  kanalizace zjištěna tmavošedá jáma (?), ze zmrzlého povrchu výplně byly získány i hradištní střepy (M Jičín ev.č. Ulrychová 1997a, 133).

Popis nálezů: Šedohnědý zlomek výduti nádoby  s příměsí písku ve střepu je nezdobený (ev.č. 1/1993). Celkem pět drobných střípků - kyjovitě zesílený okraj šedého střepu s světlehnědého povrchu, čtyři nezdobené zlomky z výduti nádob, šedý střep, červenohnědý či okrový povrch (M Jičín ev.č. 5/1993).

KOMENTÁŘ

Z osmi vsí uvedených v listině z Jičínska jsou ze šesti z nich k dispozici archeologické  nálezy - zlomky mladohradištních nádob. Ve dvou souborech ( Holovousy - Chodovice, Hořice) jsou ovšem i nálezy z 10. století.

 

ŽELEZNICE 1180 - 1183

NÁLEZY, NÁLEZOVÉ OKOLNOSTI

Kopec Železný

Čedičové návrší zvané Železný kopec je výrazným (nikoli dominantním) kopcem severního okraje Jičínské kotliny. Lze z něho přehlédnout krajinu až do vzdálenosti 12 km. Severní část kopce byla odtěžena a narušena stavbou přístupové cesty do lomu. Do něho byl nedávno umístěn vodojem. Východní svah návrší je pokryt novotvary hlušiny, jižní je zahradami několika domů osady Těšín, zbylé dva svahy jsou zalesněny. Podle výrazných archeologických nálezů bylo návrší osídleno v pozdní době bronzové, střední a mladší době hradištní a vrcholném středověku (podrobně Ulrychová 2005, 239 - 241). Tyto nálezy potvrzují jeho mimořádný význam v Jičínské kotlině, polohu na hlavní komunikaci regionem zvanou ve středověku Hradecká cesta. Ta vedla od Mlázovického chlumu (od jihovýchodu) podél kopců severního okraje okresu Jičín do železnické kotliny a odtud dále k severozápadu k Turnovu  a do Pojizeří.

Ze zatravněného a zalesněného kopce Železný byly získány dva soubory nálezů. V jičínském muzeu je uložen soubor okrajů a zdobených střepů z podhrdlí několika nádob (M Jičín či. 1166 - 1178).  Jejich zběžně umytý povrch byl pokryt zbytky černé hlíny (kulturní vrstva?). Sedm okrajových střepů sedmi různých nádob červenohnědého povrchu a šedohnědého střepu  je obdobného vzhledu i tvaru - okraj je vykloněný, vzhůru vytažený, vně zesílený se plastickým žebrem. Další tři zlomky podhrdlí tří nádob  červenohnědé barvy jsou zdobeny vodorovnými různě hlubokými a širokými rýhami, čtvrtý střep jednou vodorovnou rýhou a dvěma řadami krátkých šikmých rýh. Jeden vrypy zdobený okraj a zlomek kamnového kachle jsou vrcholně středověké.

Další střepy z nádob nalezené na  kopci Železný (k.ú. Železnice / Těšín, poloha Železný I.) jsou uloženy ve sbírce muzea Železnice (či. 157, 198, 840, 841, 860).  První hnědý střep se šedým povrchem je zlomkem okraje hrncovité nádoby obtočené na hrnčířském kruhu. Okraj je výrazně vykloněný, zesílený a vzhůru vytažený. Nádoba byla kvalitně vymodelována a vypálena. Druhý střep (či. 198, Ulrychová 2005, obr. 15: 6) je obdobného vzhledu i tvaru. Další tři jsou zlomky podhrdlí a výdutí tří nádob hnědé barvy zdobené v pořadí (či. 840, 841 a 860) širokými a hlubokými vodorovnými rýhami,  nerovnými vodorovnými rýhami a jednoduchou vlnicí na podhrdlí a hlubokými a širokými vodorovnými rýhami ((Ulrychová 2005, obr. 15 : 5, 8, 3). Všechny střepy nesou stopy po vytáčení na kruhu a nádoby, ze kterých pocházejí,  byly velmi kvalitně vypáleny.

Železnice / Těšín, poloha Železný II.

Při letecké prospekci byla východně pod kopcem Železný (k.ú. Těšín) dokumentována kruhová poloha průměru přibližně 90 m (podrobně Ulrychová 2005, 241). Sběrem  na ryté části  zahrady usedlosti čp. 125 (východně u obytného domu) byly sebrány i mladohradištní střepy (M Jičín ev.č. 15/1999). Výraznými střepy mezi drobnými šedohnědými zlomky nádob jsou dva zesílené vykloněné okraje (Ulrychová 2005, obr. 15: 2, 4) a zlomek podstavy šedohnědého hrnce s výrazným podílem písku v šedém střepu. Celý keramický soubor obsahuje výrazně tenkostěnné drobné střepy velmi kvalitně vypálené. Východně od předchozího místa (na ppč. 1437/1) byly sebrány další čtyři střepy. Výrazným je mezi nimi tenkostěnný zlomek světlehnědého v zakončení zesíleného vykloněného okraje  se zesílením vně pod ním.  Další drobný šedý střep z výduti nádoby se světlehnědým povrchem je zdoben jednou mělkou rýhou.

ZÁVĚR: Strategická poloha kopce Železný v severním okraji jičínské kotliny a nad hlavní (nejspíš již pravěkou) komunikací regionem  koresponduje se zjištěným osídlením tohoto návrší  a jeho bezprostředního okolí v pravěku, raném a vrcholném středověku (Durdík 2000, 643) . V mladší době hradištní zde byla zjištěna sídelní aktivita datovatelná do mladšího úseku mladší doby hradištní. Nelze vyloučit, že vrchol kopce byl tehdy opevněný.  Zjištěná poloha v intravilánu Těšína mohla tomuto opevněnému bodu předcházet.

Železnice  ostrožné hradiště

Ostrožné hradiště v Železnici bylo vymezeno zachovanými částmi fortifikace a leteckými snímky zachycující trojdílný objekt v západní části Městské památkové rezervace Železnice. Na ostrohu převyšujícím až o 20 m  soutok Ploužnického a Doubravického potoka s Cidlinou bylo zjištěno polykulturní osídlení od mladší doby kamenné včetně až do závěru doby hradištní. Starohradištní keramika byla opakovaně sebrána ve farské zahradě severně od kostela. Spolu se středohradištními  nálezy byla ukládána do archeologické sbírky místního muzea. Pokud jsou tyto nálezy přesně lokalizovány, vymezují  rozsah později postaveného hradu. 

Další výrazný nárůst počtu nálezů sesbíraných severně od  kostela sv. Jiljí  datuje jeho stavbu  do druhé poloviny 12. století. Jihozápadně od románské věže kostela sv. Jiljí na zaniklém tzv. starém hřbitově  sebral J. Slavík 24.3. 1992 čtyři drobné střepy (nepublikováno, M Jičín či. 4906 - 4909). Popis nálezů:Tři nezdobené střepy jsou šedohnědého povrchu, tmavošedého střepu, s patrnou příměsí jemného písku kvalitně vypálené. Čtvrtý střep z výduti hnědé nádoby je zdoben třemi rovnoběžnými vodorovnými rýhami.

V rýze kanalizační přípojky pro faru (asi 10 m severně od zdi starého hřbitova) vykopal farář P. Kordík  zlomky nádob. Část z nich lze datovat do mladšího úseku mladší doby hradištní. Popis nálezů:  Prvním je zlomek vykloněného okraje ukončeného výrazným zesílením a žebrem vně okraje hnědého střepu, šedého povrchu a kvalitního výpalu. Další  šedohnědý střep se hnědým povrchem z výduti nádoby  je zdoben třemi hlubokými  rovnoběžnými vodorovnými rýhami. Další dva střepy z jedné nádoby jsou hnědé se šedohnědým povrchem, stopami po modelaci nádoby a obtočení na kruhu a kvalitního výpalu (Ulrychová 1998a, 257).

Další mladohradištní keramika pochází  z farské zahrady. Popis nálezů: Mezi šedohnědými střepy s hnědým povrchem, patrnou příměsí písku kvalitního výpalu je výrazným  zlomek výrazně zesíleného okraje se vnějším žebrem. Další střep z výduti nádoby je zdoben dvěma mělkými širokými rýhami (M Jičín ev.č. 17/1999).

Sběrem na starém hřbitově u kostela sv. Jiljí byl získán soubor mladohradištní keramiky, Popis nálezů: Výrazné jsou dva hráněné vykloněné okraje vytažené vzhůru. Tři další střepy jsou zdobeny mělkými rýhami. V uličce severně od hřbitovní zdi   byly po plošných úpravách povrchu sebrány velké zlomky nádob. Soubor tvoří šedé střepy s cihlově červeným či světlehnědým povrchem. Dva střepy z výduti nádob jsou zdobeny širokými mělkými souběžnými rýhami. Střep masivního okraje nádoby červenohnědé barvy je vykloněný, zesílený, s vnějším žebrem, hráněný a vzhůru vytažený s lištou zataženou dovnitř zesilující vrchol okraje. Další menší šedohnědý okraj je téhož tvaru, třetí je jednoduchým oblejším provedením obou předcházejících kusů.  Na témže místě byl sebrán i tuhový střep a další mladohradištní střepy (všechny čtyři soubory Ulrychová  2001a, 350).

Nálezy ze sbírky muzea v Železnici jsou z větší části lokalizované pomístními názvy do prostoru severně od kostela a na tzv. starý hřbitov kolem něho. Jedná se o polohy Příkopy, zahrady u kostela, farská zahrada, Felčarovsko a starý hřbitov.

Popis nálezů: Ze dvou třetin je zachována červenohnědá masivní miska šedého střepu se stopami obtočení na hrnčířském kruhu. V roce 1939 nalezena v uličce zvané Příkopy Václavem Kozákem. Na podstavě misky je značka v podobě  obdélníku s třemi vnitřními souběžnými příčkami (či. 94).  Velký zlomek šedohnědého okraje límcovitého tvaru s jednoduchou vlnicí na výduti (či. 107, Ulrychová   2005, obr. 14 : 5)  byl nalezen u kostela sv. Jiljí.  Názvem polohy Felčarovsko je do týchž míst lokalizován velký zlomek šedohnědého vykloněného a vně zesíleného okraje (či. 849) a další šedohnědý vykloněný vzhůru vytažený jednoduchý okraj (či. 850). Na stejném místě  byl nalezen i  zlomek šedohnědého vykloněného a vzhůru vytaženého okraje s výzdobou řadou čárovitých rýh v podhrdlí (či. 855). Zbylé dva střepy z okrajů  šedohnědých nádob červenohnědého povrchu (či. 850 a či 851) byly nalezeny v poloze Na tvrzi, tj. v severovýchodním okraji raně středověkého hradiště v místech mladší tvrze (16. století, ulička Na tvrzi). Oba střepy  jsou masivní, vykloněné, vně členěné žebry a zesílené v závěru vykloněného  a vzhůru vytaženého vrcholu okraje (či. 851 a či. 852). Další dva velké zlomky okrajů hnědých hrnců  byly nalezeny v uličce Příkopy. Menší límcovitého tvaru je na výduti zdoben jednou volnou vlnicí, druhý hráněný a vzhůru vytažený vlevo skloněnou zahrocenou vlnicí a  pěti vodorovnými rýhami (či. 889 a či. 890).  Z farské zahrady pochází z šedý límcovitý okraj  s částí výduti zdobený volnou hlubší vlnicí a vodorovnými rýhami (či. 872, Ulrychová 2005, obr. 14 : 6). Z mladší tvrze pocházejí střepy z hnědošedého límcovitého okraje se širokou jednoduchou vlnicí (či. 877). Do staršího úseku mladší doby hradištní lze datovat ve farské zahradě nalezený zlomek šedého vykloněného kolmo seříznutého okraje (či. 871, Ulrychová 2005, obr. 14 : 3).

Z nelokalizovaných nálezů je největším torzo šedohnědého hrnce nalezeného ve střepech Václavem Kozákem v roce 1937. Hrnec má  límcovitý okraj  a je na podhrdlí  zdobený dvěma různými jednoduchými širokými vlnicemi a rýhami velmi nedbalého provedení. Na podstavě hrnce je značka dvou křížících se břeven v jednoduchém kruhu. Výška nádoby je 194 mm, průměr otlučené podstavy přibližně 105 mm (či. 92). Druhým největším střepem je asi čtvrtina vykloněného kolmo seříznutého okraje šedohnědého hrnce  s otvorem v podhrdlí a výzdobou  dvěma pásy vpichů. Střep byl velmi pečlivě vymodelován,  obtočen na hrnčířském kruhu, kvalitně vypálen. Má rovněž příměs velmi jemného písku a drobných zrnek slídy  a lze jej označit za mimořádně kvalitní zboží (Ulrychová 2005, obr. 14 : 1).

Mladohradištní  datace jsou i dva drobné šedé okraje (či. 114, či. 119). Oba vykloněné, zesílené a vzhůru vytažené, oba s kruhovým otvorem v podhrdlí. Další dva nelokalizované zlomky okrajů (či. 856  a či. 858) šedé a šedohnědé barvy jsou vykloněné, kolmo seříznuté, zdobené vodorovnými rýhami a  řadou mělkých vrypů nad nimi. Obvyklá je již kvalitní modelace a výpal. Výrazně je tvarovaný další zlomek okraje hnědé barvy a červenohnědým vnitřním povrchem, podhrdlí je odsazeno od vykloněného a zesíleného okraje i od výduti zdobené řadou zběžně provedených vrypů a vodorovných linií (či. 857). Posledními mladohradištními střepy ze šedohnědých nádob šedého střepu jsou vykloněné a kolmo seříznuté okraje. První (či. 880) s jednoduchou vlnicí, druhý s vodorovnými rýhami (či. 886).

KOMENTÁŘ

Sídlo Čéče ze Železnice bylo jen hypoteticky  lokalizováno do jižních či jihozápadních Čech (CD  I.,  s. 265 - 267, listina č. 295). S nálezy uloženými v místní sbírce a nově zjištěnou terénní situací s dalšími movitými nálezy je možné  považovat za sídlo Čéče ze Železnice Železnici  severně od Jičína. Kromě movitých archeologických nálezů ze západní části dnešní Městské památkové rezervace je nepochybnou indicií pro tuto lokalizaci kostel sv. Jiljí, jehož část je románská (spodní část věže, v ní zazděný portál) a jeho patrocinium vyskytující se převážně v 11. - 12. století. Stavebně historickým výzkumem provedeným Památkovým ústavem Pardubice byl tento kostel datován do závěru 12. století, tedy do doby zhotovení listiny, v níž je pan Čéč ze Železnice uveden, s datací jejího vzniku mezi roky 1180 - 1183. Z bezprostřední blízkosti kostela pochází objemný soubor keramiky, jehož datace je shodná s obdobím stavby kostela ve druhé polovině 12. století. Severně od kostela v poloze Příkopy (Na příkopech) je nálezy, zástavbou a přístupovou cestou na západním svahu ostrožny vymezen prostor předpokládaného dvorce tohoto šlechtice.

Závěr 12.  století je obdobím legalizace dědičné držby aktuálně vlastněného nemovitého majetku tehdejší šlechtou tvořenou  předáky rodů, vyššími úředníky a vynikajícími bojovníky (Fiala 1965, 59 - 60, Žemlička 1997, 324, 336 - 337, 340). Čéč ze Železnice byl nejspíš jedním z nich.

 

ZÁVĚR

Na kopci Železný byla sídlištní aktivita zjištěna již ve střední době hradištní. Využití návrší v mladší době hradištní je možné spojit s nejstarší fází hrádku, který zde stál ještě na počátku 14. století. Další kruhovou polohu východně pod ním zčásti v intravilánu osady Těšín nelze zatím interpretovat.

Včele slovanského ostrožného hradiště severně od kopce Železný byl v závěru 12. století postaven kamenný románský kostel. Podle  početných nálezů severně od něho a v prostoru uličky Příkopy severně od kostela lze v těchto místech předpokládat i dvorec. Listinou z let  1180 - 1183 lze obé připsat Čéčovi ze Železnice. Kopec Železný byl od pravěku strategickým bodem severního okraje jičínské kotliny na nejdůležitější komunikaci regionem a zůstal jím i v mladší době hradištní.

Nálezy keramiky ze 14. století (včetně SČMK) potvrzují význam kopce ještě v první třetině  14. století, kdy se na Jičínsku (roku 1337) zakoupili Vartenberkové a začali jižně nad nedávno založeným městem Jičín stavět  hrad Velíš.

 

ZÁVĚREČNÉ ÚVAHY

 

Severovýchodní Čechy leží mimo střed české kotliny, ve které se určujícím způsobem odehrávalo hlavní dění v přemyslovském státu 11. a 12. století. I přes postupně vzrůstající intenzitu osídlení českého severovýchodu od starší doby hradištní a existenci sídlení komory  ve druhé polovině 9. století, byla tato část české kotliny poněkud odlehlou částí Čech. Výrazný zlom v intenzitě osídlení lze postihnout mezi připojením severovýchodních Čech k přemyslovskému státu před polovinou 10. století a mladší dobou hradištní. Vnitřní kolonizací byla v období tehdejšího klimatického optima  krajina severovýchodních Čech osídlena tak, že z většiny současných vsí a měst pocházejí mladohradištní nálezy. Pro jedenácté století nejsou pro Jičínsko k dispozici žádné písemné prameny (pominu - li církevní falza hlásící se do doby vlády knížete Břetislava I.). Postupně rostoucí intenzitu osídlení potvrzuji až pro 12. století výše uvedené listiny, se kterými korespondují i archeologické nálezy.

POZNÁMKY

1. Miletínu územně nejbližší hradištní nálezy pocházejí z Lanžova (okres Trutnov, asi 7,5 km jihovýchodně od Miletína(. V roce 1909 sebral František Sehnal z Lázní Bělohradu na „poli s popelnicemi“ střepy nádob (M Jičín či. 4037 - 4062, původně sbírka muzea Lázně Bělohrad). Jedná se  o velké částí nádob - okrajů, podhrdlí a částí výduti hrnců, zdobené zlomky z výduti nádob (včetně plasticky členěného podhrdlí), zlomky podstav nádob a vrcholovou část šedé poklice. Okraje s částmi nádob jsou vykloněné, kolmo či šikmo seříznuté, šedé, hnědošedé či červenohnědé barvy. Výzdoba: hřebenové vlnice, vpichy, rýhy různých typů a variant výzdoby z těchto prvků. Neúplná podstava šedé nádoby s výraznými otisky dřevěné podložky nese setřenou značku dvou pravoúhle zkřížených břeven v kruhu (či. 4060). Datace: mladší doba hradištní, starší úsek - horizont starších hrobů na ostrožně Starý Hrádek.

2. Lokalizaci Lužan na Královéhradecko podporuje absence hradištních nálezů z Lužan u Jičína, ulicový tvar jejich zástavby vzniklý ze tří  částí (celkem 4 km délky hlavní ulice) a zjišťovaná plošná kolonizace  Jičínské kotliny až od 40. let 14. století.

3. Prozatím není řešitelná identifikace a přesnější lokalizace zaniklých vsí příbuzného názvu Újezd  a Újezdec v blízkosti kostela sv. Petra a Pavla  ve Stavu.  První předcházela nejspíš vsi Kumburský Újezd, druhá vsi Stav.

4. V archeologické sbírce muzea v Hořicích je uložen soubor střepů z Horních Černůtek. Soubor lze  datovat do počátku mladohraddištního období (či. 13 371 - 13 372 vykloněné okraje kolmo seříznuté),  dále do celé  mladší doby hradištní a do začátku vrcholného středověku  13. století  (či. 13 377 - světlehnědý okraj s jednoduchou vlnicí a jednotlivými rýhami na okraji výduti,  či. 13 380 - 13 391, 13 400 - 13 422), dále do pozdně hradištního období a  počátku vrcholného středověku (VS 1, střepy z výduti světlešedých až bělavých nádob zdobené jednotlivými či plošně řazenými vodorovnými rýhami, mimořádně tvrdě vypálené). Jednotlivé části souboru jsou jednotného vzhledu a byly při orbě na poli B. Novotného za jeho zahradou  sebrány jeho  synem Ladislavem na podzim roku 1926 a jím darovány muzeu v Hořicích.

 

PRAMENY  EDICE

Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae, Gustavus Friedrich, Tomus primus, Pragae MDCCCCVII

ARCHIV  NÁLEZOVÝCH  ZPRÁV ARCHEOLOGICKÉHO ÚSTAVU  ČAV  V  PRAZE

Ulrychová E. 2004: Dolní Černůtky, okr. Jičín. NZ čj.  9106/2004

LITERATURA

Bernard J. 1934: Příspěvek k předhistorii Jičínska. Pohřebiště u Holína. Velíš. Pohřebiště

u Vitiněvsi. Ročenka musejního spolku v Jičíně I., 32 – 37

Boček J. - Kalferst J. 1987: Třebnouševes, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1984, 1985, 213 -

214. ArÚ Praha

Durdík T. 2000 :  Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha

Fiala Fr. 196 5: Přemyslovské Čechy, Praha

Novotný V. 1913: České dějiny I/2, Praha

Richter M. - Vokolek V. 1995 : Hradec Králové. Slovanské hradiště a počátky středověkého

města. Hradec Králové

Royt V. 1872: Svatý Ota, biskup bamberský, apoštol Pomořanů. Časopis Matice Moravské IV.  

Šimák J.V. 1930 : Polský vpád do Čech r. 1110, Český časopis historický XXXVI, 118 - 123

Šnajdr L. 1874-1878: Pokus o třídění nádob hrobových. Památky archaeologické X, 350 - 351

Ulrychová E. 1997: Holovousy, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1993 - 5. ArÚ Praha

Ulrychová E. 1997a: Libonice, okr. JIčín. Výzkumy v Čechách 1993 - 5. ArÚ Praha

Ulrychová  E. 1998: Holovousy, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7. ArÚ Praha

Ulrychová E. 1998a: Železnice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7. ArÚ Praha

Ulrychová E. 2001: Dolní Černůtky, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1999. ArÚ Praha

Ulrychová E. 2001a: Železnice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1999. ArtÚ Praha

Ulrychová E. 2003: Miletín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2000. ArÚ Praha

Ulrychová E. 2003a: Třebnouševes, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2001. ArÚ Praha

Ulrychová E. 2005:  Raně středověká hradiště na Jičínsku. In: Metlička M. ed. : Archeologie doby hradištní v Čechách. Západočeské muzeum v Plzni

Žemlička J. 1997: Čechy v době knížecí. Praha

 

 

RESUMÉ

Severovýchodní Čechy leží mimo střed české kotliny, ve které se určujícím způsobem odehrávalo hlavní dění v přemyslovském státu 11. a 12. století. I přes postupně vzrůstající intenzitu osídlení českého severovýchodu od starší doby hradištní a existenci sídlení komory  ve druhé polovině 9. století, byla tato část české kotliny poněkud odlehlou částí Čech. Výrazný zlom v intenzitě osídlení lze postihnout mezi připojením severovýchodních Čech k přemyslovskému státu před polovinou 10. století a mladší dobou hradištní. Vnitřní kolonizací byla v období tehdejšího klimatického optima  krajina severovýchodních Čech osídlena tak, že z většiny současných vsí a měst pocházejí mladohradištní nálezy. Pro jedenácté století nejsou pro Jičínsko k dispozici žádné písemné prameny (pominu - li církevní falza hlásící se do doby vlády knížete Břetislava I.). Postupně rostoucí intenzitu osídlení potvrzuji až pro 12. století výše uvedené listiny, se kterými korespondují i archeologické nálezy. Nejstarší písemnou zprávou je zmínka o dvoře knížete Vladislava I. v Miletíně z roku 1124. Několik vsí na Hořicku bylo darováno nově založenému klášteru v Praze na Strahově biskupem Janem z Lochenic, listina o této donaci je datována do let 1143 - 1148. Prvním v písemných pramenech uvedeným šlechticem Jičínska je Čéč ze Železnice (1180 - 1183), stavebník jediného románského kostela v Železnici  a svého sídla v jeho blízkosti.