Archeologická vycházka: Mohylová pohřebiště v Křešickém lese 12. 10. 2019 - text

Archeologická vycházka: 

Mohylová pohřebiště v Křešickém lese. 

Pro veřejnost 12.10. 2019, 13,00 u Ovčína u osady Ledkov.

Mrlina a Libáňský potok výrazně vymodelovaly krajinu Kopidlenska a Libáňska. Osídlení je proto ostrůvkovité a soustředěné na místech mimo zaplavovaná území. Vyšší polohy jsou překryty úrodnými hnědými půdami na jílovitých vrstvách na podloží prachovců. Křešický les byl vysázen na písky pokryté plošině, která je z větší části výrazně zvodněná. Krajina byla v neolitu osídlena nositeli obou kultur tohoto období, dále v mladší/ pozdní době bronzové a od začátku mladší doby hradištní. Ojedinělými jsou movité archeologické nálezy ze starší doby bronzové, halštatu stupně D a kultury laténské.

Mohylová pohřebiště v Křešickém lese

Mohylové hroby objevené v dubnu roku 2011 byly ihned publikovány s uvedením základních informací. Následně byla zhotovena fotografická a geodetická dokumentace. K jejich objevení přispěly informace Jaroslav Kinského st. sdělené autorce během archeologické vycházky ve Psinicích v roce 2010. Spolu s kronikářem Psinic Jaromírem Vernerem a Jaroslavem Kinským jsme prošli Křešickým lesem s původními informacemi o muničních skladech či příbytcích vojáků obou válčících stran během druhé světové války. Tak byly ještě v roce 2011 objeveny další mohylové hroby na čtyřech místech. Protože jsme do lesa vstoupili od hospodářského dvora Kamensko (k.ú. Kopidlno), bylo číslování jednotlivých poloh s hroby provedeno ve směru od východu k západu.

V poloze I „U Kamenska“( ppč. 676/1)  je u hlavní asfaltové lesní cesty zachován jeden mohylový hrob s násypem průměru 12,7 x 15,8 m. Podle datace kovového a skleněného odpadu překrytého listím, který vyplňuje centrální výkop průměru 1, 3 m, byla tato mohyla poškozena před rokem 1989. Její původní výška před narušením mohla být více než 1 m. Hloubka výkopu zjištěná po částečném vyklizení odpadu nepřesahovala úroveň okolního terénu, pohřeb nemusel být tímto výkopem zasažen.

Při další kontrole a fotodokumentaci místa dne 2. 4. 2014 asi 60 m severozápadně od uvedené mohyly (u hlavní/ asfaltové cesty v konci odvodňovací rýhy (ppč. 676/1, poloha „Starský“) byly po odklizení pokáceného dřeva a hromad klestí objeveny dva násypy. Jeden oválný velikosti 5,5 x 3,5 m a druhý kruhový průměru asi 5 m. Oba shodné výšky přibližně 0, 6 m. Zda se jedná o mohylové hroby není jisté.

V poloze II „Velké mohyly“ asi 200 m jižně od rozcestí hlavní lesní cesty a cesty k hájence (ppč. 676/1) jsme objevili dosud dva největší a nenarušené mohylové hroby na území okresu Jičín. Násyp západního z nich (hrob č. 1) má průměr 26,4 x 28,7 m a výšku 1,2 m a je obklopený mělkým příkopem šířky 1 - 1,5 m. Druhý mírně oválný násyp hrobu č. 2 měří 37 x 42, 2 m, jeho výška je 1,8 m. Mělký příkop zachovaný kolem tří čtvrtin obvodu násypu je široký přibližně 1 m. Oba hroby porostlé mechem, nízkou trávou a bylinami zřetelně vystupují z terénu, který je v jejich okolí celoročně podmáčený a pokrytý vysokou hustou trávou. Při poslední kontrole dne 2. 4. 2014 byl zjištěn jejich setrvale dobrý stav bez jakéhokoli narušení.

Další mohylový hrob leží v poloze III „U Petříku“ (rybník - ppč. 676/4 - v západní části lesa ppč. 676/1), a sice asi 20 m  jihojihozápadně ve svahu nad hrází tohoto rybníku. Mohylový násyp z poloviny narušený výkopem je zachován ve velikosti 6 x 4,5 m a výšky asi 1,2 m. Při revizi tohoto narušení byl hned pod povrchem objeven zlomek okraje nádoby ze začátku střední doby hradištní. Při kontrole a fotodokumentaci byl dne 2. 4. 2014 zjištěn další úbytek násypu a jeho sesun po svahu k rybníku.

V poloze IV „U hlavní lesní cesty“, asi 300 m od východního okraje lesa, asi 30 m od této asfaltové cesty (ppč. 676/1) je zachován jeden hrob se zanikajícím násypem narušeným vývratem stromu. Průměr násypu je přibližně 6 m. V okolí tohoto hrobu jsou početné útvary obdobného vzhledu porostlé mladými listnatými stromy. Místo je pokryto svodnicemi vody a dalšími výkopy či vývraty stromů. Při geodetickém zaměření mohylových hrobů v Křešickém lese dne 22. 1. 2014 nebyl tento hrob patrný pod sněhem a klestím, nebyl proto zaměřen. Byl však znovu identifikován a  otografován 2. 4. 2014 se zjištěním dvou zvířecích nor v jeho násypu.

Další mohylové hroby byly identifikovány po informacích od Jaroslava Kinského dne 2. 10. 2012 v lese zvaném „Plůtek“ (poloha V, ppč. 698) při kontrole navršené zeminy a depresí terénu u hlavní lesní cesty severní polovinou Křešického lesa. Během jednoduché dokumentace bylo objeveno celkem osm mohylových hrobů a další 3 - 4 nejisté. Další devátý hrob byl identifikován u hlavní lesní cesty po odklizení klestí 22. 1. 2014 a byl zaměřen jako ostatní hroby této polohy. Část jeho mohylového násypu byla převrstvena hlínou vybranou z příkopu podél cesty, násyp hrobu má oválný tvar. Všechny hroby jsou uspořádány ve dvou řadách podél obloukovitého úseku hlavní lesní cesty. Další dva mohylové hroby byly objeveny 2. 4. 2014 asi 60 m východně od hrobu č. 9. Pohřebiště má zatím celkem 11 hrobů.

V poloze VI „ Nad Petříkem“, nalezl v říjnu 2013 Jaroslav Kinský velký zlomek nádoby. Na místě nálezu byl 1. 10. 2013 zjištěn vývrat mohutného listnatého stromu, který svými kořeny vytrhl ze země početné zlomky hliněné nádoby. Část z nich z kořenů spadla do hlinitopísčité zeminy promísené  početnými oblázky a z místa pod nimi do hloubky asi 50 cm bylo vysbíráno celkem 150 zlomků jedné nádoby. Tmavě šedé střepy s viditelnou příměsí bílého písku mají šedý, hnědý či hnědočervený povrch a většina z nich je na povrchu plošně prstovaná. Další zlomky objevil při dobývání pařezu vyvráceného stromu Jaroslav Kinským v prosinci 2013. Se správcem lesa bylo dohodnuto, že místo bude na jaře 2014 revidováno v celém rozsahu k získání zbylých zlomků nádoby. Ta je zásobnicí z mladší fáze kultury lužické. Může pocházet ze zaniklého mohylového hrobu. Její nález umožňuje uvažovat o dataci mohylových hrobů objevených v Křešickém lese do tohoto období.

Dne 21. 3. a 2. 4. 2014 byla spolu s Jaroslavem Kinským provedena revize místa s nálezem dalších střepů hliněné zásobnice. Do hloubky 60 cm zasahovala pod humusem písčitá vrstva s početnými velkými oblázky různých barev, s příměsí hlíny a kořeny vyvráceného pařezu. Podložím místa byl písek několika odstínů. Na ploše přibližně 3 x 2 m a do hloubky 50 - 60 cm bylo v písčité zemině s oblázky nalezeno dalších 27 střepů. Podle jejich vzhledu se nejspíš jedná o zlomky další nádoby. Zjištěnou situaci by bylo možné interpretovat jako zaniklý žárový pohřeb mladší fáze kultury lužické (geodeticky bylo místo nálezu zaměřeno 22. 1. 2014).

Místo nálezu bylo z jižní strany již dříve narušeno velkou jámou, do které pařez spadl. Ani po jeho vyjmutí nebyly nalezeny další střepy. Místo bylo zasypáno.

Místo zvané „Na hradě“ je západním okrajem Křešického lesa. Místo je výrazně zvýšeným terénem i přesto, že je nejnižší částí lesa. Hlubokým zářezem do terénu je obtéká Libáňský potok. Pomístní název „Na hradě“ dal vznik pověsti o panském sídlu. Místo bylo v letech 2011 - 2014 s negativním zjištěním jakýchkoli nadzemních reliktů či vegetačních příznaků objektů. Svahy jsou zde terasovitě upravovány. Revize vývratů a nezatravněných míst byla zcela negativní.

Na vrcholu hřbetu v mladém vzrostlém lese borovic, mezi hrází bezejmenného zaniklého rybníku a východním okrajem polohy VII „Na hradě“ (okraj ppč. 676/1 u rozhraní s katastrem Rožďalovic, okr. Nymburk)) byl dne 2. 4. 2014 objeven jeden mohylový hrob průměru násypu přibližně 7 m a výšky 0,7 m. Na povrchu hrobu jsou drobná narušení zvěří a vývraty mladých stromků.

Mohylová pohřebiště v blízkém okolí Křešického lesa a jejich datace

Mohylová pohřebiště na Jičínsku jsou z větší části zatím nedatovaná. Jejich datace je možná pouze do dvou období: mladší či pozdní doby bronzové (kultura lužická) a do slovanského období 8. - 9. století (střední doba hradištní).

Mohylová oblast Jičínsko, ochrana mohylových pohřebišť

Tuto oblast tvoří zatím 32 zachovaných mohylových pohřebišť s velmi různým počtem hrobů (1 - 25). Původní počet hrobů zachovaných ještě na začátku 20. století byl odhadem několik set. Nejméně desítky hrobů zanikly při stavbě obdélných násypů - dělostřeleckých redut u češovského hradiště.

Geodetické zaměření mohylových pohřebišť

Z pohřebišť publikovaných v roce 2007 byla geodeticky zaměřena všechna do té doby zjištěná s výjimkou mohyl v Bukvici. Zde byly 22. 1. 2014 po odklizení kmenů pokácených stromů a hromad větví zjištěny další dva hroby, pohřebiště v Bukvici má tedy celkem 7 hrobů. Tyto hroby a další objevené později - tj. Psinice I, II a Kopidlno - Křešický les (polohy I - III, V), byly pracovníky AO Muzea v Hradci Králové zaměřeny 22. 1. 2014. Bylo rovněž zaměřeno místo nálezu části hliněné amfory (Křešický les, poloha VI) datované do mladšího stupně kultury lužické (Ulrychová 2013a). Mohylník v Lískovicích byl již zaměřen stejnou organizací před tímto datem. Mimo zaměření zůstávají dva nově objevené mohylové hroby na katastru vsi Tuř asi 250 m od pohřebiště v Kovači, jež jsou nejspíš jedním pohřebištěm, a mohylový hrob v Křešickém lese (poloha VII, Na hradě).

Jak bylo výše uvedeno, zcela bezvýslednou zůstává snaha chránit mohylová pohřebiště na Jičínsku zápisem do Ústředního seznamu kulturních nemovitých památek. Již čtvrté podané návrhy včetně dokumentace těchto památek a osobní jednání na MK ČR jsou od roku 1997 zcela bezvýsledné.

Osídlení z mladší a pozdní doby bronzové a střední doby hradištní

v okolí Křešického lesa.

Mladší a pozdní doba bronzová

Zřejmě nejstarším předmětem z  pozdní doby bronzové na katastru města Kopidlno je bronzová sekera nalezená v roce 1891 na farském poli při stavbě výtopny železniční stanice v jihozápadním okraji města. Jedná se o tvar s ouškem dlouhý 96 mm, šířky ostří 45 mm se dvěma podélnými žebry. Sekera byla uložena do archeologické sbírky muzea v Jičíně. Sem byla uložena i další obdobná sekera, ovšem bez nálezových okolností převedená z muzea v Mělníku. Mohla by pocházet ze Zlivi u Libáně. Bez bližší lokalizace jsou z Kopidlna i zlomky keramických nádob uložených v Národním muzea v Praze datované do pozdní doby bronzové a do kultury lužické. Na poli Františka Vyčítala, tehdejšího starosty Kopidlna, prozkoumal Josef Ladislav Píč v roce 1910 celkem osm žárových hrobů datovaných do pozdní doby bronzové, které obsahovaly pouze hliněné nádoby. V Kopidlenském muzeu je uloženo několik dalších nádobek z pozdní doby bronzové -miniaturní amfory, květináč, koflík, mísa, zdobený koflík.

Nejnovějším a velmi cenným nálezem jsou dvě keramické pece datované do kultury lužické objevené v roce 2012 při záchranném výzkumu archeology muzea v Hradci Králové v nivě Mrliny v blízkosti čističky odpadních vod v Kopidlně.

Nově objevenou lokalitou z pozdní doby bronzové je sídliště zjištěné při stavbě domu na mírném jižním svahu k Mrlině v intravilánu vsi Bartoušov. Nejspíš ze zaniklého pohřebiště pocházejí bronzové náramky (celkem 4 kusy, jeden drátěný) uložené do archeologické sbírky muzea v Kopidlně. Byly objeveny B. Hakenem v roce 1937 při rozsáhlých melioračních pracích na zamokřených pozemcích jižně od vsi Budčeves v blízkosti silnice do Poděbrad. V Běcharech byla nalezena a do muzea v Jičíně uložena bronzová šipka.

Při hloubení odvodňovací rýhy byla v roce 2000 u stodoly usedlosti čp. 51 v Cholenicích narušena jáma datovatelná podle nálezů do mladší či pozdní doby bronzové. Nálezy získané za pomoci majitele a jeho dětí byly zlomky keramiky (silnostěnné hnědé, tenkostěnné tmavošedé zdobené plastickými pupíky), zlomky mazanice se skvrnami bílé a okrové barvy, hrot kostěného šídla a hrnčířská šablona zhotovená z kamene.

V Libáni, v cihelně J. Kučery na svazích zalesněného hřbetu zvaného „Na horách“, bylo v roce 1925 narušeno sídliště lužické kultury. V zachované části jámy velikosti šířky 1,9 m a hloubky 1,5 m (délka byla odhadnuta na 3 -  4 metry) byly nalezeny opálené pískovcové kameny, četné uhlíky a zlomky hliněných nádob. Ty pocházely ze tmavě šedých tenkostěnných nádob, ze zásobnic a dalších velkých silnostěnných tvarů. Střepy byly červenošedé, cihlově červené či šedožluté barvy, tenkostěnné střepy byly tmavě šedé, několik střepů obsahovalo příměs tuhy. Byly zdobeny plastickými pupky různé velikosti. Jeden tenkostěnný střep měl pod okrajem čtyřnásobnou vodorovnou jemnou rýhu. Je pravděpodobné, že právě v těchto místech nalezl V. J. Černý bronzovou sekeru s laloky, bronzový hrot a bronzové kroužky, které daroval Národnímu muzeu v Praze.

I při stavbě cukrovaru v Libáni (jižně od závodu Plastimat) na sprašové návěji podél Bystřického (Libáňského) potoka bylo mimo jiné sebráno původně devět (zachováno šest) zlomků keramických nádob (ouška, okraje, podhrdlí s plastickou páskou) z mladší či pozdní doby bronzové. Jižně od předchozího místa v poloze „Pecno“ při Libáňském potoku byly mimo jiné nalezeny další obdobné zlomky nádob. Z intravilánu osady Kozodírky západně od Libáně pochází zlomek podstavy silnostěnné nádoby nejspíš z mladší či pozdní doby bronzové.

V jihovýchodním okraji Údrnické Lhoty (k.ú. Údrnice, za stodolou usedlosti čp. 107) na vrcholu návrší nad rybníkem bylo ve výrazné výšinné poloze opakovaným sběrem zjištěno sídliště z pozdní doby bronzové, východně od něho rozorané sídlištní objekty téže datace a konečně v rýze pro vysokotlaký plynovod jižně pod oběma polohami u potoku i keramická pec.

Ze Zlivi pochází bronzový hrot oštěpu s masivní tulejí poškozený ztrátou bronzu při nedostatečném vylití formy kovem. Byl nalezen v roce 1927 a původně uložen do muzea v Mělníku. Při stavbě kravína byl sebrán i střep z nádoby z pozdní doby bronzové. Další zlomky keramických nádob byly odtud uloženy do sbírky školy v Dětenicích nyní jako sbírka z Libáně uložené v jičínském muzeu).

Jen pro úplnost je třeba uvést zjištění pravěké kulturní vrstvy a zlomku hliněné nádoby bez bližšího kulturního určení asi 100 jihozápadně od zástavby vsi Nová Hasina v roce 2005.

Slovanské / hradištní období

Z Drahorazi by mohly pocházet čtyři drobné bronzové záušnice uložené do sbírky muzea v Kopidlně (i tato sbírka je uložena v jičínském muzeu). V blízkosti tvrziště a na něm postaveném kostelu a u cesty do Ketně  severovýchodní částí intravilánu bylo zničeno několik kostrových hrobů s inventářem z 11. - 12. Století.

Ve Mlýnci, na terénním stupni v okraji široké nivy Mrtliny, byl v roce 2003 stavěn nový dům (ppč. 40/3).  V pasových základech tvořených kulturními vrstvami byl sebrán soubor keramiky mimo jiné z 10. - 12. století. Další sídliště bylo sběrem zjištěno jižně ode dvora Filipín, opět při na okraji terasy nad nivou řeky Mrliny. Zaniklá středověká ves Varobyle byla posledním sídlištěm na tomto místě osídleném v neolitu a od střední doby hradištní.

Kopidlno

V ulici Tomáše Svobody, dříve v poloze „U stínadel“ nebo „Na kopečku“ (či „v hraběcím hliníku“) bylo při stavbě železniční trati od začátku 80. let 19. století narušeno a postupně zničeno řadové kostrové pohřebiště. V nedaleké zahradě „U Svobodů“ byly před rokem 1880 v hloubce asi 50 cm objeveny tři kostrové hroby, které obsahovaly celkem osm bronzových záušnic s esovitou kličkou. Záušnice byly uloženy do Národního muzea v Praze. V archeologické sbírce muzea v Kopidlně je uložen velký soubor okrajů nádob stejné datace. Mohou pocházet z výše uvedeného pohřebiště.

V jižním okraji katastru vsi Budčeves bylo při stavbě silnice do Poděbrad v roce 1834 zničeno další řadové kostrové pohřebiště. Západně od něho rovněž v lese za silnicí je zachováno mohylové pohřebiště. Sídlištní nálezy - zlomky nádob z mladší doby hradištní - byly sebrány v severním okraji Budčevsi na návrší za domy čp. 7 a čp. 35.

Hromadný hrob ze střední doby hradištní byl objeven v Běcharech.  Při odkopávání břehu za panským dvorem v centru vesnice byly v hloubce 2,5 m objeveny kostry nejméně 40 jedinců včetně kostí koní. Mezi nimi byla nalezena jantarová perla, bronzové záušnice, železná šipka a křidélky a další blíže neurčené drobnosti. Tři záušnice a zlomek další jsou zachovány v jičínské muzejní sbírce.  Další bronzová záušnice  byla uložena do Národního muzea v Praze a pochází rovněž z tohoto hrobu. Vzhledem k výskytu jantaru byla datace tohoto hrobu posunuta až k závěru 9. Století.

Libáň

Sídliště z 11. - 12. století bylo opakovanými nálezy zlomků keramických nádob lokalizováno na návrší východně nad Bystřický/ Libáňský potok na místě stavby závodu tehdy zvaného Plastimat a.s. Liberec. Na postupně zastavovaném návrší stála část mladohradištní vesnice. Při dalších záchranných akcích byly spolu s nálezy z neolitu zjišťovány i zlomky mladohradištních nádob, byly nacházeny i při stavbě cukrovaru (jižně od závodu Plastimat) od roku 1959.

Polykulturní lokalitou z pravěku a středověku je areál zemědělského družstva ve Zlivi u Libáně.  V dubnu 1966 sesbíral při hloubení silážní jámy učitel Václav Vojtíšek zlomky keramických nádob několika období mimo jiné i z mladší doby hradištní. Další zlomek okraje nádoby sebral při téže stavbě pan Bohuslav. Tento okraj lze datovat do závěru mladší doby hradištní. Podle zastoupení nálezů jednotlivých kultur ve velkém souboru nálezů neznámé lokalizace (nejspíš Zliv) je i střep zdobený třemi jednotlivými vodorovnými mělkými rýhami. Z muzea v Rožďalovicích byly původně do sbírky muzea v Libáni předány dvě bronzové záušnice. Obě však jsou však traceny.

Ve Psinicích byl v roce 1950 učiněn významný nález. Při opravě základů dřevěné zvonice postavené v okraji hřbitova u kostela sv. Jiří byl objeven hromadný hrob nerituálně uložených asi 40. jedinců obého pohlaví. Podle drobných nálezů (nůž, záušnice) byl datován do mladší doby hradištní, spíše do 12. století. V obci se udržuje názor, že se sjedná o jednu z rodin rodu Vršovců zavražděnou na útěku v roce 1108 knížetem Svatoplukem. Jeden zlomek nádoby  mladohradištní   datace byl sebrán v poloze zvané „Kelníky“, tj. na místě vsi zaniklé ve 2. půli 16. století,

V soukromé sbírce ve Křešicích jsou uloženy zlomky keramických nádob sbíraných na několika místech tohoto katastru. V poloze “Kůlna“, tj. na pozemku zaniklého Křešického rybníku, bylo sebráno asi 30 střepů, mezi jiným i z mladohradištních nádob. Další obdobné nálezy byly učiněny na poli u Nového dvora (severně od Křešic) a západně od Libáňského potoka s tím, že zde byly i střepy keramiky střední doby hradištní. Soubor keramiky z mladší doby hradištní byl sesbírán na ryté ploše zahrady ppč. 23/1 a 23/2, která sousedí s usedlostí čp. 1 postavenou na místě zaniklé tvrze. Z týchž míst pochází mimo jiné mladohradištní keramika uložená původně ve sbírce Dětenice. Téměř jeden tisíc zlomků hliněných nádob téžedatace je zachován ve sbírce z Libáni. V roce 1941 bylo na Mazáčkově (Mazáčově) poli jihovýchodně od tvrziště v Křešicích (čp. 1) prokopáno sedm sídlištních jam s tímto objemným keramickým souborem. Intenzivní osídlení katastrů Psinice a Křešice vždy na několika místech potvrzují soubory keramiky 11. - 12. Století uložené v soukromé sbírce ve Psinicích.

První zlomek keramické nádoby ze střední (?)  doby hradištní byl nalezen na hřbitově kostela sv. Martina v Údrnicích. Severně od hřbitova byl podél domu čp. 9 na odkopaném břehu rovněž vysbírán soubor keramiky mimo jiné z mladší doby hradištní. Uvedené nálezy doplňuje šedý střep s oboustranně světlehnědým povrchem zdobený pěti vodorovnými mělkými liniemi bez nálezových okolností uložený do sbírky v Libáni.

Na katastru města Rožďalovice byly sebrány nezdobené zlomky nádob ze staršího úseku mladší doby hradištní (11. století), které byly příměsí v jámě z mladší doby kamenné. Na katastru obce Hasina nebylo zjištěno žádné osídlení z obou sledovaných období.

Závěr

Křešický les byl vysazen na místě jen málo vhodném ke stavbě sídlištních objektů a zřízení polí. Pod lesním humusem je nejméně půl metru písčité zeminy s početnými oblázky.  Místo je výrazně zvodněné s jedním zachovaným a hrázemi několika dalších zaniklých rybníků. Území dnešního lesa bylo využíváno k pohřbívání zemřelých jedinců obyvatel sídlících v jeho okolí.  Na jeho území je zachováno na sedmi místech celkem 19 mohylových hrobů včetně několika nejistých. V poloze VI západně nad rybníkem Petřík byla objevena keramika mladšího stupně kultury lužické. Tento nález lze interpretovat jako zaniklý hrob této kultury. V silně narušeném násypu mohylového hrobu v poloze III „Nad Petříkem“ byl nalezen střep ze střední doby hradištní. K dataci ostatních pohřebišť lze jen říci, že v regionu se vyskytují mohylová pohřebiště datovaná do mladší doby bronzové a do 9. století n. l. Osídlení krajiny v blízkosti Křešického lesa je doloženo movitými nálezy z mladší a pozdní doby bronzové a z celého úseku mladší doby hradištní. Zachované jednotlivé mohylové hroby a jejich skupiny jsou zcela jistě jen torzy původní velikosti pohřebišť.