Nálezy z doby římské a doby stěhování národů na území okresu Jičín.
05.10.2014 16:20Abstrakta
Text obsahuje zjistitelné údaje o všech movitých archeologických nálezech datovaných do doby římské a doby stěhování národů objevených na správním území okresu Jičín. Část fondu nebyla dosud publikována, k další části byly doplněny nálezové okolnosti. Nálezový fond obsahuje nejvíce keramiku sídlištního původu. Dvěma nálezy je zastoupena terra sigillata, neběžným nálezem je keramická lampa a bronzové balzamarium z Češova. Bronzové spony a výrazná kumulace nálezů z lokality Slavhostice signalizuje významné centrum ve starší době římské, v závěru mladší doby římské a začátku doby stěhování národů. Většina nálezů se soustředí právě do jihozápadní čtvrtiny sledovaného území, mimo něj jsou jen ojedinělé nálezy keramiky a mincí. Pouze dva sídlištní areály byly prozatím zjištěny na levobřeží Cidliny ve Velešicích a Vysokém Veselí. Většina lokalit je na pravobřežní této řeky - na Kopidlensku, Libáňsku a na češovské tabuli a jejím blízkém okolí. Ze sledovaného regionu jsou známy jen dva hroby: starším je žárový dvojhrob ze Zlivi (polovina 1. století), mladším kostrový hrob muže ze Žeretic (polovina 4. století).
Autorka předkládá text, který je soupisem movitých archeologických nálezů datovaných do doby římské nalezených na správním území okresu Jičín do roku 2011 včetně. Převodem dlouhodobě bezprizorných sbírek malých muzeí do muzea v Jičíně a jejich zpracováním jsou badatelsky přístupné i nálezy z doby římské a začátku stěhování národů dosud nepublikované. Podle zachovaných pomístních názvů a vlastníků pozemků se podařilo část nálezů přesněji lokalizovat a doplnit jejich nálezové okolnosti.
Přírodní podmínky a topografie jihozápadní části okresu Jičín
Sídliště datovaná do doby římské byla bez vyjímky zakládána na místech s předchozím polykulturním osídlením z několika období pravěku. Jsou jimi pozemky s kvalitními hnědými půdami vzniklými na sprašových návějích či zeminách. Sídliště z doby římské byla založena nedaleko větších vodních toků či u jejich přítoků. Dodnes jsou tato místa obklopená lesními porosty. Movité archeologické nálezy se výrazně soustředí do jihozápadní čtvrtiny správního území okresu Jičín.
Nálezy respektují hlavní tok západní poloviny Jičínska - řeku Cidlinu - a úrodné pozemky západně od ní. Zde jsou dodnes výrazně kvalitnější půdy vhodné k obdělávání než na opačném břehu. Některé nálezy pocházejí z míst v současnosti zaplavovaných či z nivy obou řek a jejich přítoků (např. Bartoušov - pole u Mrliny, Budčeves - z meliorací polí u říčky Stříble odvodňující rovinný jih Kopidlenska).
Kumulaci nálezů v jihozápadní čtvrtině okresu Jičín přesahují směrem k severu nálezy mincí (Prachov - Zámostí, Staňkova Lhota, Markvartice) a nález keramiky z Holína. Směrem k východu to jsou nálezy mincí v Lázních Bělohradu, Hořicích a Cerekvici nad Bystřicí, terra sigillata (TS) a zlomky keramiky v Sobčicích, v Bašnicích (1 střep), v Bílsku u Hořic (1 střep) a v Jeřicích.
Všechny ostatní nálezy se soustředí na Libáňsku a Kopidlensku s významnou kumulací na češovské tabuli a v prostoru východně a jižně od ní. Archeologické lokality se obvykle soustředí na sousedních katastrech: od jihu to jsou Žeretice, Hradišťko a Vysoké Veselí. Dalšími jsou Liběšice, Češov, Slavhostice a Kozojedy. Jihozápadně od nich Budčeves, Cholenice a Běchary a severozápadně od předchozích katastry Křešice, Psinice a Zliv. Východně od naposled uvedených míst jsou to území vsí Drahoraz, Bartoušova, Jičíněvsi, Dolan a Kostelce (příloha 1).
Sídlištní a ojedinělé nálezy
Sídliště a keramika.
Chronologicky nejstaršími nálezy z doby římské jsou zlomky pohárů plaňanského typu. Spolu s keramikou starší doby římské byly nalezeny na soliterním návrší nad Cidlinou v Hradišťku u Žeretic. Toto místo je strategickou polohou této části Jičínska s polykulturním osídlením návrší a jeho jižních svahů. Dalším místem s nálezem této keramiky je Češov. Zde byly zlomky plaňanských pohárů sebrány na poli jižně od vsi směrem k tehdejšímu hradišti lidu popelnicových polí a tvořily i část inventáře sídlištní jámy odkryté v sadu u domu čp. 20 ve středu vesnice Češov. Uvedený objekt obsahoval zlomky keramiky, železné strusky, zlomky bronzových kuliček a plechu, mazanici a opracovaný jelení paroh. Autor datoval tento objekt do starší doby římské, do stupně B 1 (Kalferst 1984, 21). Do starší doby římské byla nálezy zlomků keramických nádob datována většina zjištěných sídlišť: Bartoušov, Kopidlno, Liběšice, Střevač, Velešice, Zliv.
Zcela mimořádný význam měla ve starší době římské češovská tabule. V prostoru od vnějšího severního valu hradiště k severovýchodnímu okraji intravilánu Češova byly na několika místech zjištěny nálezy keramiky či sídlištní objekty. Obdobnou četností nálezů se vyznačuje směrem od hradiště Češov k jihu sousední katastr Slavhostice. Mimořádně vhodné přírodní podmínky odpovídají polykulturnímu osídlení těchto míst od začátku neolitu včetně. Navíc na katastru Slavhostice - na polích Rudolfa Hrdého (severozápadně od usedlosti čp. 70) - je možné sídlištními nálezy a nálezem jednoho kostrového hrobu prokázat dlouhodobé osídlení ve starší době římské, v závěru mladší doby římské a časném úseku doby stěhování národů. Význam tohoto místa v tomto období byl potvrzen nálezy spon a importovaných předmětů (lampa typu Hayes, bronzové balzamarium (obé z Češova, příloha 2).
Do mladší doby římské lze datovat jen ojedinělé nálezy zlomků keramických nádob (Jičíněves 3, Psinice 1, Slavhostice 2).
Terra sigillata.
V blízkosti řeky Javorky v Sobčicích na polích mlynáře Šandery byl v závěr 19. století nalezen zlomek TS a zlomky okrajů dalších dvou nádob - terrin (příloha 3). Zlomek TS si ponechal syn majitele pozemku Dr. Šandera z Prahy, keramika je uložena v muzeu v Hradci Králové. Zlomek TS již neměl k dispozici a zpracování V. Sakař ani další badatelé zabývající se tímto tématem.
Jižním okrajem češovské tabule je katastrální území obce Slavhostice. Na poli Rudolfa Hrdého zvaném „Na provázku“ (Slavhostice 3), nalezl jeho majitel při orbě střep TS. Je jím část podstavy a výduti nádoby slepená ze tří střepů určená jako typ Chiari původem ze severní Afriky. Celou nádobou byl plochý talíř na plášťové nožce, uprostřed dna se dvěma soustřednými kruhy vymezenými dvojitými pásy ostře řezaných šrafů. Mezi nimi jsou kruhové kolky, ve středu dna rovnoramenný kříž se šípovitě ukončenými rameny lemovaný obrubou z perliček. Velikost zlomku je 63,5 x 42 mm, byl datován do závěru mladší doby římské a začátku doby stěhování národů.
Další importy.
Ve Slavhosticích (3) byla rovněž nalezena lampa typu Hayes 1b. Neúplný kus má průměr 51 mm. Jeho původ lze hledat v oblasti jižní Galie ve 4. století n.l., kde byl vyroben v závěru mladší doby římské a začátku doby stěhování národů.
Bronzové balzamarium.
Tento jedinečný předmět byl údajně nalezen na katastru Češov, tj. severně od Slavhostic a hradiště Češov (Češov 7). Až do roku 2004 nebyl evidován v žádné publikaci o době římské a stěhování národů. Masivní dvojkonická nádobka se dvěma uchy na hrdle a prstencovitou nožkou byla odlita do formy. Hrubý odlitek nebyl povrchově upravován ani zdoben, jeho povrch je nerovný. Balzamarium je vysoké 65 mm a jeho maximální šířka je 60 mm (příloha 4, 5).
Vzhledem k absenci nálezových okolností je možné, že balzamarium, TS a lampa byly na sídliště na češovské tabuli a jižně od ní doneseny v souvislosti s událostmi vyvolanými pohybem Hunů po roce 375. Tehdy se do barbarka severně od Dunaje dostávaly pozdně římské výrobky, které byly žoldem za službu germánským vojákům v římské armádě nebo jejich kořistí. Kovové předměty a mince mohly být zdrojem kovu na výrobu drobných šperků či nástrojů a zbraní.
Mince.
Nálezy římských mincí pokrývají dobou své ražby celou dobu římskou, tj. období vlády prvního císaře Augusta (24 BC - 14 n.l.) až do vlády císaře Valentina I. včetně (364 - 375). Na informace chudé nálezové okolnosti udávají převážně nález jediné mince.
Zlaté ražby císaře Galileina (253 - 268) byly objeveny v Drahorazi (1ks) a Jičíněvsi (1ks), obě nejspíš za přispění Jaroslava Hammerbauera, který prováděl dozor na stavbě železniční trati z Jičína do Kopidlna. Většina dalších mincí jsou denáry císařů 1.- 4. století a manželek dvou z nich - Faustiny starší († 141) a Faustiny mladší († 175). Největší počet nalezených mincí byl ražen za císaře Antonia Pia (138 - 161, 4 kusy). Jen vyjímečně je zastoupen jiný nominál: sestercius (Hořice, Velešice 4) a dupondius (Velešice 4, 5).
Za hromadný nález lze označit 4 mince nalezené v Markvarticích datované do 2. - 4. století. Nejspíš stejný rozptyl datace měl depôt asi 40ti mincí objevený J. Hammerbauerem ve Zlivi. Osm zachovaných bronzových mincí je datováno do 1.- 4. století. U obou nálezů je nápadná dlouhodobá tezaurace ražeb nejspíšjako zdroje kovu pro výrobu drobných předmětů.
Spony
Spona typu Aucissa byla údajně nalezena v Češově (Češov 6) a druhá téhož typu jižně odtud ve Slavhosticích (Slavhostice 1). Je nápadné, že obě byly údajně uloženy do sbírky muzea v Kopidlně. Zde však nebyla nalezena ani jedna z nich. Ani v dokumentaci této sbírky nebyla uvedena žádná informace o dvou stejných sponách. Z Cholenic u Kopidlna pochází bronzová spona typu Pičhora (Almgren 24). I k ní opět chybějí nálezové okolnosti.
Hroby
Žárový dvojhrob ze Zlivi.
Jediný dvojhrob (Zliv 5) s mimořádně bohatou hrobovou výbavou (z velké části rozebranou nálezci v roce 1885) byl nedávno s jistotou datován do poloviny 1. století n.l. Do Zlivi lokalizované další nálezy bronzových spon (s vysokým zachycovačem, s podvázanou nožkou, norická spona) a kopí mohou pocházet z dalších zaniklých hrobů.
Kostrový hrob ze Slavhostic.
Tento nález (Slavhostice 2) byl objeven R. Hrdým při orbě na jeho poli. Hrob obsahoval sponu s vysokým zachycovačem, kterou z něho vyzvedl J. Hammerbauer. Tento vzdělaný traťmistr dlouhodobě sledoval nejen tuto polykulturní lokalitu a s jejím majitelem byl trvale v kontaktu.
I bronzové spony z Budčevsi (s vysokým zachycovačem, s křidélky), snad i bronzová jehlice s polokulovitou hlavičkou a tři bronzové kroužky průměru 86, 25 a 58 mm mohou pocházet z hrobů zničených při melioračních pracích v roce 1937 na trvale podmáčených pozemcích jižně od vesnice (poznámka 1).
Kostrový hrob ze Žeretic.
I tento hrob byl objeven při orbě na polích n svahu nedaleko Cidliny. Obsahoval pohřeb mladého muže, bronzovou sponu s klínovitou nožkou a trojdílný zdobený kostěný hřeben (příloha 6,7). Podle spony byl hrob datován do poloviny 4. století n.l.
Závěr
Lokalizované nálezy z doby římské vymezují osídlená místa na katastrech Češov - Slavhostice, Velešice - Vysoké Veselí, Zliv včetně blízkého okolí a na místech v blízkosti Bystřického/ Libáňského potoku. Další se soustředí poblízkého okolí řeky Mrliny mezi Jičíněvsí, Bartoušovem a Kopidlnem. Nositeli kultury doby římské byly obsazeny nejúrodnější půdy jihozápadní čtvrtiny okresu Jičín téměř bez vyjímky na pravobřeží Cidliny. Jen nálezy z Velešic a Vysokého Veselí jsou na levobřeží této řeky v její bezprostřední blízkosti. Toto územní vymezení nálezů z doby římské je shodné s lokalizací nálezů z laténu, halštatu D a kultury únětické. Nálezy z doby římské se s výjimkou několika jednotlivých nálezů mincí vyskytují na polykulturních lokalitách osídlených od neolitu včetně.
Osídlení je nálezy prokazatelné během starší doby římské, dále v jejím úplném závěru a začátku doby stěhování národů. Nálezy ze střední doby římské nejsou prozatím k dispozici. Může to souviset se změnou klimatu: Jičínsko má na větší části svého území nepříznivé hydrogeologické podmínky (nepropustné podloží slínovců, místy výrazně zvodněné sprašové návěje a zeminy).
Sídliště byla objevena v Bartoušově, v Češově u čp. 20 a mezi hradištěm a kravínem, další ve Střevači u barokního špýcharu. Na soliterním návrší nad Cidlinou byla nalezena keramika plaňanského typu a starší doby římské podobně jako v Češově u čp. 20. Zde byl proveden jeden ze dvou záchranných výzkumů (J. Kalferst v roce 1981). Druhý výzkum provedla autorka na návsi ve Velešicích v roce 2007. Sídlištní objekty byly opakovaně zničeny při různých zemních pracích v areálu zemědělského družstva ve Zlivi. Naprostá většina dosud zjištěných sídlištních objektů a movitých nálezů je datována do starší doby římské.
Nejvýznamnější sídlištní aglomerace byla nálezy lokalizována na katastr Slavhostice a Češov. Pouze zde se objevují importy, ovšem až v závěru doby římské a začátku období stěhování národů (balzamarium, TS, lampa). Nápadné je, že při porovnání s nálezy z prostoru Velešice - Vysoké Veselí a Zliv včetně okolí, nebyly na češovské tabuli a v jejím blízkém okolí dosud nalezeny římské mince. Nacházené jako jednotlivé kusy pokrývají dobou své ražby celou dobu římskou. Hromadný nález asi 40ti mincí ze Zlivi je nezvěstný, bylo z něho popsáno a publikováno osm bronzových kusů. Nejčastějšími nálezy jsou ražby císaře Antonia Pia, za zmínku stojí i dvě zlaté mince císaře Galliena (Drahoraz a Jičíněves) a denáry císařoven Faustiny starší a Faustiny mladší.
KATALOG NÁLEZŮ
Bartoušov
Lokalizace (L): jižně od železniční stanice směrem k žitětínskému mlýnu a řece Mrlině a jejímu soutoku se dvěma bezejmennými potoky, jižní svah, pole ppč. 80/6.
Okolnosti (O): nalezeno majitelem pole při orbě v roce 1932.
Nález (N): sídliště, tmavě šedé zlomky keramických nádob (mísovitý a vázovité tvary, hrnec) zdobené geometrickými liniemi ze vpichů a rýh, kolkem obloučků, nehtovitými vrypy, plastickými žebry, vše z orbou narušených objektů.
Uložení (U): Muzeum v Jičíně inv. č. 224 - 231, 1144 - 1145 a 3395 - 3403.
Datace (D) : starší doba římská.
Prameny, literatura (PL): Bőhm 1932, Motyková - Šneidrová 1963, 9, tab. 1:1 - 3, Svoboda 1948, 237.
Poznámka (P): Nálezy či. 1144 - 1145 a 3395 - 3403 nemají zachované nálezové okolnosti. Sídliště nejspíš zasahuje i na katastrální území Žitětín. Nálezy uvedené K. Motykovou - Šneidrovou (1963, 9) nebyly ve sbírce muzea v Kopidlně (uložena v M v Jičíně) zjištěny.
Bašnice 1
L: pole západně od severního okraje intravilánu, naleziště IV, tj. ppč. 202, 212, 215, 216.
O: sběr J. Sigl a V. Vokolek 1982.
N: zlomky keramických nádob: šedý s vyhlazeným povrchem - terrina ?, dva šedé nezdobené tvrdě vypálené, dva světlehnědé z nedbale zpracovaného keramického těsta.
U: Muzeum v Hradci Králové, přír. č. 93/ 1983.
D: starší doba římská, doba římská bez bližší datace.
PL: Sigl 1985, 7a.
Bašnice 2
L: pole západně od severního okraje intravilánu, naleziště VII, tj. ppč. 202, 212, 213, 215, 216.
O: sběr J. Sigl a V. Vokolek 1982.
N: pět zlomků keramických nádob: tenkostěnný z výduti nádoby s mělkou obvodovou rýhou a plošně vlešťovanou mřížkou, další obdobný kus s téměř setřenou stejnou výzdobou, světlehnědý s nehtovými vrypy, obdobný s mělkou rýhou a záseky, světlešedý výrazně profilovaný s vyhlazeným povrchem.
U: Muzeum v Hradci Králové, přír. č. 95/ 1983.
D: starší doba římská.
PL: Sigl 1985, 7a.
Běchary
L: neurčena.
O: neznámé.
N: denár, Marcus Aurelius (161 - 180).
U: V roce 1927 byla mince v majetku Václava Suchomela z Běchar.
PL: Schránil 1916, 134, Pažout 1926, 85, Nálezy mincí…I, str. 133, č. 458.
Bílsko u Hořic
L: svahy v blízkosti zaniklé vodoteče severně od Velkého Bílska, areál neolitických sídlišť
O: sběr J. Kalferst 1988.
N: zlomek keramické nádoby: mírně vykloněný okraj tmavohnědé barvy velikosti 40 x 47 mm, vnější povrch je zdoben čtyřmi řadami plastických hrbolků nepravidelného tvaru v první a druhé řadě pod okrajem, ve třetí a čtvrté řadě mají hrbolky přibližně trojúhelníkový tvar.
U: Muzeum v Hořicích přír. č. 5/ 1988.
PL: nepublikováno.
Budčeves
L: pole jižně od vsi a východně od silnice Budčeves - Nouzov (okr. Nymburk), poloha „Na Slatinách“ mezi říčkou Stříble a jejím přítokem z rybníku Kojetín, pole ppč. 454/269 a blízké okolí.
O: při melioracích pozemků nalezl ředitel školy Bohuslav Haken v roce 1937.
N: dvě bronzové spony: s vysokým zachycovačem a s křidélky (tato bez jehly).
U: sbírka Kopidlno inv. č. v pořadí A 145 -146, ( M v Jičíně).
PL: nepublikováno.
P: Nálezy nohou pocházet z melioracemi zničených hrobů.
Cerekvice nad Bystřicí 1
L: poloha „Na kozách“, tj. sprašová ostrožna na levém břehu Bystřice jižně od vsi, ppč. 336.
O: sběr J. Boček a J. Kalferst 1985.
N: zlomek nádoby silně mechanicky otřený.
U: Muzeum v Hradci Králové, přír. č. 113/85.
D: nejistá datace nálezu do doby římské.
PL: Boček - Kalferst 1987, 25.
Cerekvice nad Bystřicí 2
L: neurčena.
O: neznámé.
N: denár Antonia Pia (138 - 161).
U: Národní muzeum v Praze.
PL: Nálezy mincí …I, str. 127, č. 423.
Češov 1
L: poloha „ Za školou“, tj. pole jižně od čp. 49 (nyní obecní úřad) směrem k hradišti.
O: náhodný nález.
N: zlomky keramických nádob, střep z cedníku, podstava poháru plaňanského typu.
D: plaňanský horizont, starší doba římská.
U: školní sbírka Češov nezjištěno, sbírka Kopidlno inv. č. A 137 (obě M v Jičíně).
PL: Motyková - Šneidrová 1963, 13, Jančo 2004, 2, Droberjar 2006, 77.
Češov 2
L: za školou tj. pole jižně od čp. 49.
O: sběr 1952.
N: střep zdobený síťovým dekorem.
U: popisované nálezy nejsou uloženy v muzeu v Jičíně.
PL: Profantová 1999, 627, obr. 8:8.
Češov 3
L: hliník pana Studeného, tj. odtěžená sprašová návěj v místě pozdějšího kravínu (st.pč. 124/1, 124/3) jihovýchodně od vsi u silnice do Slavhostic.
O: při těžbě cihlářské hlíny.
N: dva zlomky ze dvou hliněných nádob.
D: starší doba římská (?).
U: Muzeum v Jičíně inv. č. 233 - 234.
PL: Jančo 2004, 2.
Češov 4
L: pole p. Černocha, tj. pole severně od severního valu hradiště ppč. 725/1, 725/2, 725/3, 725/4 (poznámka 2).
O: při orbě roku 1934.
N: zlomek hliněného cedníku tmavě šedé barvy vyhlazeným povrchem.
D: starší doba římská.
U: sbírka Kopidlno inv. č. A 137 (M v Jičíně).
PL: Jančo 2004, 2.
Češov 5
L: pole mezi areálem kravína v Češově (st. pč. 124/1, 124/3) a severním okrajem intravilánu vsi Slavhostice.
O: stavba cukrovarnické drážky v roce 1923, nálezce ing. Junek.
N: sídlištní objekt - jáma, zlomky keramických nádob (30 ks), zvířecí kosti.
D: starší doba římská.
U: sbírka Kopidlno, inv. č. A 337 (M v Jičíně).
PL: Jančo 2004, 2.
Češov 6
L: neurčena.
O: neznámé.
N: spona typu Aucissa.
U: údajně sbírka Kopidlno. Při převzetí sbírky do muzea v Jičíně v únoru 2001 nezjištěno.
PL: Jančo 2004, 2, Motyková - Šneidrová 1963, 13, Sakař 1970, 54.
Češov 7
L: neurčena.
O. neznámé.
N: bronzová nádobka - balzamarium.
U: M v Jičíně inv. č. 714.
D: závěr doby římské/ časný úsek doby stěhování národů.
PL: Ulrychová - Jančo 2004.
P: Vzhledem k obdobně datovaným nálezům z katastru Slavhostice a častým záměnám lokalizace nálezů z obou katastrů předpokládám, že i balzamarium pochází ze stejných míst jako lampa typu Hayes a TS.
Češov 8
L: neurčena.
O. neznámé.
N: zlomek hliněné nádoby.
U: M v Jičíně inv. č.1142.
PL: nepublikováno.
Češov 9
L: na poli u severní fortifikace hradiště Češov, tj. ppč. 779 - 781, 784/1, 725 (jako Češov 4).
O: sběr v březnu 1960, J. Sokol.
N: dva zlomky dvou keramických nádob s výzdobou síťovým dekorem a pravoúhle se křížícími rytými liniemi, velikost
75x 35x 7 mm a 72x 33x 8 mm.
U: Národní muzeum v Praze(?).
D: starší doba římská.
PL: Sakař 1960.
Češov 10
L: obecní sad ppč. 62/1 naproti domu čp. 30 (st.pč. 65).
O: záchranný výzkum J. Kalferst 1981.
N: sídlištní objekt - jáma, zlomky keramiky, část zdobená, železná struska, bronzová struska, zlomky bronzových kuliček
a plechu, mazanice spečená se struskou, mazanice, opracovaný jelení paroh.
D: plaňanský horizont, starší doba římská.
U: M v Hradci Králové přír. č. 110/82.
PL: Kalferst 1985, Sigl - Vokolek 1982, 7.
Češov 11
L: nejspíš nedaleko domu čp. 30.
O: neznámé.
N: šest zlomků keramických nádob.
D: starší doba římská.
U: sbírka Češov inv. č. 389 - 394 (M v Jičíně).
PL: nepublikováno.
Dětenice
L: zahrada ppč. 7/1 za domem čp. 52.
O: sběr majitele při obdělávání zahrady.
N: zlomek keramické nádoby.
U: sbírka Libáň, inv. č. 45/ P 129 (M v Jičíně).
PL: Jančo 2004, 2.
P: V publikaci uvedeno jako Češov. Při převzetí sbírky muzea v Libáni do muzea v Jičíně v březnu 2000 nezjištěno.
Drahoraz 1
L: intravilán vsi.
O: při prohlubování příkopu.
N: aureus Galliena (258 - 268) ražený 266 - 267 v mincovně Siscia.
U: NM v Praze.
PL: Militký 2004, 506, 512, tab. 1: 5.
P: Původně určeno jako aureus Augusta (31 BC - 14 n.l.), Nálezy mincí …I, str. 98, č. 254.
Holín
L: neznámá.
O: neznámé.
N: zlomek keramické nádoby.
U: M v Jičíně inv. č. 1485.
PL: nepublikováno.
Horní Lochov
L: intravilán vesnice.
O: při výkopu základů domu v roce 1924, nález získal Jaroslav Hammerbauer.
N: blíže nepopsaná mince, Constantinus I. nebo II. (306 - 340).
U: neznámé.
PL: Nálezy mincí…I, str. 169, č. 652.
Hořice
L: u Hořic.
O: před rokem 1899 nalezl MUDr. Antonín Machek z Cerekvice nad Bystřicí.
N: bronzový sestercius Antonia Pia (138 - 161).
U: NM v Praze.
PL: Nálezy mincí …I, str. 124, č. 407.
Hradišťko u Žeretic
L: intravilán vsi na soliterním návrší nad řekou Cidlinou.
O : neznámé.
N: sídliště, zlomek plaňanského poháru a zlomky keramických nádob zdobených geometrickým ornamentem, ozubeným
kolečkem, hřebílkováním a rýhováním.
D: plaňanský typ, starší doba římská.
U: neuvedeno.
PL: Píč 1896 - 1897, 491, Motyková 1963, 20, 79, Droberjar 2006, 67.
Cholenice
L: neurčena.
O: neznámé.
N: bronzová spona typu Pičhora (Almgren 24).
U: M v Mladé Boleslavi inv.č. 585.
PL: Motyková - Šneidrová 1963, 20, Droberjar 2006a, 697.
Jeřice 1
L: poloha II „V Blatečkách“, ppč. 512/1.
O: sběr Kalferst 1983.
N: zlomky keramických nádob.
D: doba římská bez bližší datace.
U: M v Hradci Králové, sbírka J. Poura.
PL: Kalferst 1985, 54.
Jeřice 2
L: poloha III „Za dvorem“, ppč. 117/1.
O: sběr J. Kalferst 1983.
N: zlomky keramických nádob.
D: doba římská bez bližší datace.
U: M v Hradci Králové, sbírka J. Poura.
PL: Kalferst 1985, 54.
Jeřice 3
L: poloha IV, pole zahradníka Vávry, ppč. 280/11.
O: sběr J. Kalferst 1983.
N: zlomky keramických nádob.
D: doba římská bez bližší datace.
U: M v Hradci Králové, sbírka J. Poura.
PL: Kalferst 1985, 54.
P: Nálezy z Jeřic 1 - 3 nebylo možné ověřit.
Jičíněves 1
L: těleso železniční trati v intravilánu vsi.
O: při okopávce železničního příkopu v roce 1928 nalezl traťmistr Jaroslav Hammerbauer.
N: aureus Galliena I. (253 - 268).
U: NM v Praze.
PL: Nálezy mincí …I, str. 152, č. 560, Militký 2004, 506, 512.
P: S touto mincí byla údajně nalezena další blíže neurčená ražba císaře Nerona ? (Claudius Drusus Germanicus).
Jičíněves 2
L: neznámá.
O: neznámé.
N: bronzová mince císaře Augusta (27 BC - 14 n.l.).
U: soukromá sbírka.
PL: Pažout 1926, 84 - 85.
Jičíněves 3
L: neurčena.
O: neznámé.
N: v ruce modelovaný velký zlomek okraje a výduti šedohnědé nádoby zdobený hrubě provedenými jednotlivými vlnicemi.
D: mladší doba římská.
U: M v Jičíně inv. č. 6 208.
P: Nález byl převeden ze sbírky Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK v roce 2001.
Kopidlno
L: Výtopna železniční stanice v západním okraji ppč. 1366/7, jihozápadně od nádražní budovy (st.pč. 256, 343).
O: při stavbě výtopny před 1881 ?
N: zlomky tmavošedých keramických nádob s vyhlazeným povrchem, kvalitní výpal.
D: starší doba římská.
U: sbírka Kopidlno inv. č. 340 (M v Jičíně).
PL: nepublikováno.
Kostelec
L: neurčena.
O: před rokem 1926 nalezl J. Kabelák z Jičína.
N: bronzová mince císaře Gordiana (nerozlišeno zda I, II, III,) 238 - 244 n. l.
U: v roce 1926 ve sbírce pana Kabeláka v Jičíně.
PL: Pažout 1926, 85.
Kozojedy
L: pole jižně od Kozojed směrem ke vsi Žlunice.
O. neznámé.
N: denár Faustiny starší († 141 n.l.).
U: M Nový Bydžov, rozřazeno.
PL: Nálezy mincí …I, str. 128, č. 428, Schránil 1916, 134.
Křešice
L: neznámá.
O: neznámé.
N: zlomky keramických nádob (15 ks).
U: sbírka Libáň či. 39/ P 113 (M v Jičíně).
PL: nepublikováno.
P: Nález nejspíš pochází z polykulturní lokality „Mazáčovo pole“ v blízkosti Libáňského potoka severně od domu čp. 1.
Lázně Bělohrad
L: neznámá.
O. neznámé.
N: blíže neurčená mince Antonia Pia (138 - 161).
U: nález je nezvěstný (původně byl uložen do sbírky školy v Libáni).
PL: Nálezy mincí …I, str. 126, č. 420, Schránil 1916, 133.
Liběšice 1
L: poloha „U lesa“ tj. severozápadně od vsi.
O: nalezl J. Prokeš v roce 1947.
N: ucho hliněné nádoby.
U: sbírka Češov inv.č. 388 (M v Jičíně).
PL: nepublikováno.
Liběšice 2
L: v základech domu železničáře J. Adamce, tj. čp. 39 v severozápadním okraji intravilánu.
O: při hloubení základů domu před rokem 1945.
D: starší doba římská.
N: 13 zlomků keramických nádob, zachováno 10 ks.
U: sbírka Kopidlno inv. č. A 339 (M v Jičíně).
PL: nepublikováno.
Liběšice 3
L: poloha „Holý vrch“, tj. návrší ppč. 321 severozápadně od vsi.
O: neznámé.
N: nálezy z doby římské blíže neurčené.
PL: Jančo 2004, 2.
P: Autor (pod lokalizací Češov) neuvádí k tomuto nálezu žádné konkrétní informace. Může se jednat o nález Liběšice 1.
Markvartice
L: budova hostince na návsi, tj. pravděpodobně čp. 26 (st.pč. 39).
O: při stavebních úpravách objektu v letech 1910 - 1912.
N: 4 mince: Antoniu Pius (138 - 161), Claudius II. (268 - 270), Valentin I. (364 - 375), jedna další mince nebyla blíže určena.
U: nález je nezvěstný.
PL: Nálezy mincí …I, str. 128, č. 420.
Prachovské skály
L: k.ú. Prachov nebo Zámostí.
O: neznámé.
N: denár Antonia Pia (138 - 160 n. l.)
U: nález je nezvěstný.
PL: Nálezy …I, str. 125, č. 412, Schránil 1916, 133.
Psinice 1
L: neurčená.
O: neznámé.
N: zlomek okraje hnědošedé mísovité nádoby zdobený dehtovitými vrypy.
D: mladší doba římská.
U: sbírka Libáň, inv. č. 34/ P 129 (M v Jičíně).
PL: nepublikováno.
P: Nález může pocházet z polohy „U hrušky“ (Kelníky).
Psinice 2
L: poloha Kelníky nebo „U hrušky“, tj. pole jižně od JV okraje vsi, místo zaniklé vsi Kelníky, ppč. 128/1, 136/1. 136/81.
O: neznámé.
N: 3 mince: denár Antonia Pia (138 - 161), denár Faustiny starší († 141 n.l.), billonový konsekrační denár Trebonia Galla
(?, 251 - 253 n.l), zlomky keramických nádob.
U: nálezy jsou nezvěstné.
PL: Nálezy mincí …I, str. 127, č. 426, str. 150 - 151, č. 549, Pažout 1926, 85.
Slavhostice 1
L: pole Rudolfa Hrdého, tj. ppč. 256 (nově 256/1), ppč. 257 (nově 272), ppč, 267, 268 (nově 272), severně od domu čp. 70
(st. pč. 58, 59), zahrada (ppč. 33) u tohoto domu (poznámka 2).
O: nález majitele.
N: spona typu Aucissa, délka 51 mm.
U: původně ve sbírce Kopidlno. Při převzetí sbírky do muzea v Jičíně v únoru 2001 nezjištěno.
PL: Jančo 2004, 2, Sakař 1970, 53.
Slavhostice 2
L: pole Rudolfa Hrdého.
O: sběr majitele při orbě od 20. let do 40. let 20. století, sponu vyzvedl traťmistr Jaroslav Hammerbauer z kostrového hrobu.
N: sídliště, zlomky nádob z výzdobou meandry a cikcaky, fragment džbánu, kostrový hrob: spona s vysokým zachycovačem
a lučíkem zdobeným zářezy délky 39 mm.
D: starší i mladší doba římská.
U: sbírka Kopidlno inv. č. A 266 - 280 (zlomky keramických nádob, nádoba, M v Jičíně), spona je nezvěstná.
PL: Jančo 2004, 2, Sakař 1956, 62 - 63, týž 1970, 41, Šolle 1941 (obr. spony, fragmentu džbánu, zlomku podstavy nádoby).
P: Z této lokality velmi pravděpodobně pochází soubor zlomků keramických nádob obdobného popisu a datace vedené jako
Slavhostice 2 (Motyková - Šneidrová 1967, 21, tab. 6, U: NM v Praze inv. č. 36 159 - 36 210, 36 212 - 36 251).
Slavhostice 3
L: pole Rudolfa Hrdého, poloha „Na provázku“.
O: při orbě a obdělávání polí ve 20.- 40. letech 20. století.
N: střep terra sigillata typ Chiari (severní Afrika), lampa typu Hayes Ib průměr 51 mm (neúplný kus) jihogalské produkce.
D: závěr mladší doby římské/ začátek doby stěhování národů.
U: sbírka Kopidlno inv. č. A 326 (TS), inv. č. A 265 (lampa, M v Jičíně).
PL: Jančo 2001, 166, 170, 173 - 174, týž 2003, 262, 284, mapa 1:35, obr. 6: 10, 10a, Sakař 1956, obr. 3: 5, Sakař 1970, 41,
Halama 2007, 205 (zde chybně U: M Jičín ad inv. č. 326)
Slavhostice 4
L: pole ppč. 257 Rudolfa Hrdého.
O: sběr majitele v roce 1928 - 1929 a 1940.
N: 4 zlomky zdobených nádob: tmavošedý z koflíku s odsazeným hrdlem, další zdobené cikcaky a hrubými rýhami,
meandrem, mřížkou z rýh.
D: starší doba římská.
U: sbírka Kopidlno inv. č. A 336 (M v Jičíně).
PL: Motyková 1963, 54, 56, Šolle 1949.
Slavhostice 5
L: hřiště ppč. 159/3 jihovýchodně od křižovatky silnic do Češova, Žlunic, Chroustova a Vršců.
O: při úpravě hřiště nalezl Rudolf Hrdý.
N: 5 zlomků keramických nádob.
D: starší doba římská.
U: sbírka Kopidlno inv. č. A 334 (M v Jičíně), M Jičín, inv. č. 6207/6, 6 207/7.
PL: Motyková 1963, 54, 56.
P: Dva střepy (inv.č. 6207/6,7) byly převedeny ze sbírky Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK v roce 2001.
Slavhostice 6
L: poloha „Na ostrově“ tj. pole jižně a jihozápadně od domu čp. 3 až k domu čp. 20.
O: sběr Jiří Plachý, Slavhostice 68, v letech 2007 až 2009.
N: zlomky keramických nádob.
D: starší doba římská.
U: M v Jičíně, inv č. 17 900 - 17 932.
PL: Ulrychová 2012, 264.
Slavhostice 7
L: neznámá.
O: neznámé.
N: šest zlomků keramických nádob.
U: M v Jičíně, inv. č. 3014 - 3021.
PL: nepublikováno.
Sobčice
L: v blízkosti pravého břehu řeky Javorky z pozemku mlynáře Šandery jižně od vesnice, tj. pole ppč. 160/5.
O: v závěru 19. století nalezl majitel pole.
N: jeden zlomek keramiky terra sigillata, dva zlomky tmavě šedých okrajů ze dvou terin výrazně profilovaných, na povrchu leštěných, nezdobených, (příloha 3), zlomek podhrdlí - šedý střep s červenohnědým povrchem zdobený kolmými vrypy, další tmavě šedý tvrdě vypálený nezdobený zlomek z výduti nádoby.
U: soukromá sbírka syna nálezce Dr. Šandery, keramika M v Hradci Králové inv. č. 6 133 - 6 134 a sine.
PL: Sakař 1956, 62, týž 1970, 56, Motyková - Šneidrová 1967, 42, Halama 2007, 207.
Staňkova Lhota
L: pole zvané „Vlčí jáma“ severovýchodně od zaniklého větrného mlýna na nejvyšším místě katastru.
O: v roce 1926 nalezl František Škaloud.
N: dvě mince: denár Faustina ml. († 174 n.l.), denár Septimus Severus (193 - 211).
U: v soukromé sbírce rodiny Škaloudovy.
PL: Nálezy mincí …I, str. 139, č. 489, Filip 1947, 281 (jako Sobotka).
Střevač
L: pole ppč. 248, 242/1 jihovýchodně od barokního špýcharu nad řekou Mrlinou.
O: záchranný výzkum M v Hradci Králové 1968 - V. Vokolek, sběr J. Sigl 1972 na ppč. 242/1.
N: sídliště, zlomky keramických nádob (hrnce, mísy, soudkovitý tvar, nádoba na nožce), s hlazeným povrchem i silně otřené,
hnědé, hnědočerné, výzdoba radýlkem, dehtovitými záseky, žlábky, výzdoba vlnkami, tuhovaný povrch.
D: starší doba římská.
U: M v Hradci Králové inv. č. 27 878 - 27 942, 27 969 - 27 987.
PL: Vokolek 1978, 47 - 54, Sigl 1975, týž 1975 a, 167 - 168.
Velešice 1
L: z jihozápadního okraje návsi (ppč. 146/1) podél zdi hřbitova ke st. pč. 142 (fara čp. 1) v severovýchodním okraji návsi.
O: neohlášená stavba NN přípojky pro čp. 1, záchranná akce 18.8. a 22.8. 2007.
N: Téměř v celé délce výkopu kulturní vrstva v hloubce 50 - 60 cm, zlomky tmavě šedých nádob s vyhlazeným povrchem
a geometrickou výzdobou - meandr ze vpichů.
D: starší doba římská.
U: M v Jičíně inv. č. 12 842 - 12 880.
PL: Ulrychová 2010, 323.
P: V rýze pro vodovodní přípojku k čp. 1 vedené severovýchodním okrajem návsi byla zachycena pouze jáma z mladší
doby hradištní a zlomky nádob z pozdní doby bronzové.
Velešice 2
L: jižní okraj hradiště, tj. jižní část pole ppč. 52, severně od návsi ppč. 146/1.
O: sběr Ulrychová 25.3.1999.
N: tmavošedý střep s vyhlazeným povrchem zdobený meandrem ze vpichů.
U: M v Jičíně ev. č. 24/1999.
PL: Ulrychová 2001, 323 - 324.
Velešice 3
L: východní okraj návsi ppč. 146/1 a ppč. 152/2.
O: sběr Ulrychová 22. 6. 2004.
N: zlomky tmavě šedých keramických nádob, jeden střep s geometrickým vzorem (meandr ?) ze vpichů.
U: M v Jičíně inv. č. 9 152 - 9 167.
PL: Ulrychová 2007, 263 - 264.
Velešice 4
L: neurčena.
O: před nebo v roce 1906.
N: dupondius Lucia Aelia (136 - 138).
U: NM v Praze.
PL: Nálezy mincí …I, str. 114, č. 354, Schránil 1916, 130.
P: S touto mincí nalezen bronz císaře Othona, nejspíš falzum.
Velešice 5
L: neurčena.
O: neznámé.
N: dupondius císaře Commoda (177 - 192 n.l.).
U: NM v Praze.
PL: Nálezy mincí …I, str. 115, č. 482.
Vysoké Veselí 1
L: u hospodářského dvora, tj. severozápadní okraj intravilánu, v blízkosti st. pč.181/1 (objekt z 19. století).
O: neznámé.
N: denár císaře Nerona (54 - 68).
U: M v Novém Bydžově, bývalá sbírka Vysoké Veselí, rozřazeno.
PL: Nálezy mincí …I, str. 101 - 102, č. 276, Schránil 1916, 130.
Vysoké Veselí 2
L: pole u katolického hřbitova, tj. ppč. 442/29 a blízké okolí, východně od města.
O: neznámé.
N: denár císaře Traiana (98 - 117).
U: M v Novém Bydžově, bývalá sbírka Vysoké Veselí, rozřazeno.
PL: Nálezy mincí …I, str. 113, č. 344, Schránil 1916, 132.
Vysoké Veselí 3 / k.ú. Veselská Lhota
L: poloha Lhotsko, tj. pole ppč. 227/1, 288/1 severovýchodně od Veselské Lhoty k lesu Stříbrník (k.ú. Stříbrnice, ppč. 134, 136).
O: neznámé.
N: 2 mince: denár Hadrianus (117 - 138), denár Julianus Apostata (355 - 363).
U: M v Novém Bydžově, bývalá sbírka Vysoké Veselí, rozřazeno.
PL: Nálezy mincí …I, str. 174, č. 688, Schránil 1916, 132, 138.
Vysoké Veselí 4
L: neznámá.
O: neznámé.
N: proražený sestercius Hadrianus (117 - 138).
U: M v Novém Bydžově, bývalá sbírka Vysoké Veselí, rozřazeno.
PL: Nálezy mincí …I, str. 121, č. 387, Schránil 1916, 132.
Zliv 1
L: pole asi 250 m jihovýchodně od Zlivi k okraji lesa a hájence.
O: před 1926 nalezl traťmistr Jaroslav Hammerbauer.
N: přibližně 40 mincí (z toho 32 stříbrných), zachováno 8 bronzů: Nero (54 - 68), Aurelianus (270 - 275),
Diocletianus (284 - 305), Constans I. (333 - 350).
U: soukromá sbírka.
PL: Nálezy mincí …I, str. 170, č. 663.
Zliv 2
L: pole v blízkosti obce.
O: před rokem 1922.
N: bronzová mince císaře Domitiana (?).
U: nález je nezvěstný.
PL: Šťastný 1922.
Zliv 3
L: areál zemědělského družstva východně od kostela, tj. ppč. 39/2, st.pč. 80, 82, 85.
O: při stavbě kravína v roce 1960 sebral učitel a správce muzea v Libáni Václav Vojtíšek.
N: 6 zlomků keramických nádob.
D: starší doba římská.
U: sbírka Libáň, inv. č. 38/ P 152 A (M v Jičíně).
PL: nepublikováno.
Zliv 4
L: areál zemědělského družstva.
O: při stavbě silážní jámy 14..4. 1965 objevil a sesbíral Václav Vojtíšek.
N: dvě kulturní jámy v západním profilu výkopu, zlomky keramických nádob (60 ks).
U: sbírka Libáň, inv č. 55/ P 153 (M v Jičíně).
D: starší doba římská.
PL: nepublikováno.
P: Při kontrole nalezeno 62 zlomků keramických nádob.
Zliv 5
L: poloha „Na pískách“, pole Josefa Fišery, ppč. 127 směrem k bývalé hájovně.
O: při orbě majitelem pole na podzim 1885 byl narušen.
N: žárový komorový dvojhrob, 2 vědra, patena, pánev, konvice se značkou, stříbrné a bronzové spony, přezky, nákončí
opasku, kování opasku, bronzový kruh, nákončí a kování picího rohu, kování řetízku picího rohu, bronzová ostruha, železný
hrotitý nástroj, bronzový nůž, břitva.
D: polovina 1. století n.l.
U: NM v Praze: inv.č. 52 700 - 52 744, 64 288, zlomky bronzové nádoby inv. č. 227 456, struskovitá hmota - smůla ?
inv č.. 227 457, M v Jičíně: zlomky bronzového plechu inv. č. 383, zlomky z kování bronzového picího rohu
(bez nálezových okolností ze sbírky J. Hammerbauera, inv. č. 3029 - 3031).
PL: Schulz 1885 - 1886, 66 - 80, Droberjar 2006a, str. 658 - 659, obr. 40 - 41, str. 695, týž 1999, 2, Vokolek 2004, 109,
Karasová 1998, 85 - 86, tab. VIII, IX: 3,4, Sakař 1970, 41, příloha IV, V, VI., týž 1965, str. 156 - 157, 159, obr. 4, 5,
Motyková 1963, 68 - 69.
Zliv 6
L: neznámá.
O: neznámé.
N: tři bronzové spony: s vysokým zachycovačem, s podvázanou nožkou, norická spona, bronzové kopí.
U: M v Jičíně, inv č.: 1766, 1767, 1768 (norická spona převedená z M Mělník v roce 1990 nezjištěna), 1769.
PL: nepublikováno.
P: Nálezy mohou pocházet ze žárového dvojhrou (1885).
Zliv 7
L: pole u areálu zemědělského družstva.
O: sběr Jaroslav Kinský ze Psinic čp. 70 před rokem 1989.
N: tři zlomky keramických nádob, tmavošedý leštěný povrch, kvalitní výpal.
D: starší doba římská.
U: M v Jičíně, inv č. 9 758 - 9 761.
PL: Ulrychová 2008, 314.
Žeretice 1
L: pískovna p. Vondráčka tj. ppč. 721/48 - 721/49, 721/52 - 721/53, poloha „Panské“ severovýchodně od vsi.
O: při těžbě písku v roce 1943 nalezl Josef Dyk z Nové Paky.
N: kostrový hrob, bronzová spona s klínovitou nožkou, kostěný třídílný zdobený hřeben.
D: závěr mladší doby římské.
U: M v Jičíně, inv č. 712 - 713.
PL. Ulrychová 2006.
Žeretice 2
L: u staré školy, tj. u domu st.pč. 79 v centru vsi.
O: neznámé.
N: šedohnědá zásobnice s vyhlazeným povrchem a dvěma podkovovitými nálepy pod hrdlem, střepy z další obdobné nádoby.
U: M v Jičíně inv. č. 3606, střepy inv. č. 3603, 1143.
D: starší doba římská.
PL: nepublikováno.
P: Inv. č. 3603 jsou střepy další hnědé zásobnice velmi nekvalitně vypálené.
EXKURZ
Nálezy z doby římské a stěhování národů (?) ve sbírce muzea v Jičíně.
Pod inv. č. 15 je v této sbírce uložena skleněná perla z tmavě fialového skla. Na obvodu je zdobena červenými očky ohraničenými po obvodu žlutou linií. Korál byl nalezen v Horním Lochově a ve sbírce byl uložen spolu s korály s očky ze žárového hrobu z polohy „Na rovince“ (Ha D) a drobnými modrými korálky z hrobů mladší doby bronzové z areálu Prachovských skal (inv. č. 1 - 14, 20 - 22 a 16 - 19). N. Venclová připustila dataci této skleněné perly do doby stěhování národů. Perla je velmi podobná nálezu ze Stehelčevsi (Svoboda 1975, s. 147, obr. 10).
Bez nálezových okolnosti jsou tamtéž uloženy dvoje rozlomené železné pérové nůžky (inv. č. 3604, 3605), označené jako Jičín (?) , z nichž jedny by mohly pocházet ze žárového hrobu z Osenic (Šnajdr 1891, 31).
Posledním nálezem bez nálezových okolností je hliněná lampa cihlově červené barvy (inv.č. 4941) zachovaná bez jakýchkoli údajů.
Poznámky
1. Ad Budčeves: spony z doby římské byly velmi pravděpodobně nalezeny na místě, kde bylo zničeno pohřebiště kultury únětické a popelnicových polí mladší/ pozdní doby bronzové.
2. Lokalizace nálezů z Češova: pole pana Černocha byla identifikována jeho synem a současným majitelem. Lokalizace nálezů ve Slavhosticích: pole Rudolfa Hrdého určil jeho vnuk a současný majitel. Parcelní čísla u všech pozemků s archeologickými nálezy v Češově ze 20.- 40. let 20. století byla od té doby změněna.
Přílohy
1. Nálezy z doby římské a stěhování národů na území okresu Jičín.
2. Nálezy z doby římské a stěhování národů na češovské tabuli a jejím okolí.
3. Sobčice, okr. Jičín. Zlomky terrin ze starší doby římské.
4. Češov, okr. Jičín. Bronzové balzamarium.
5. Češov, okr. Jičín.Bronzové balzamarium. Kresba Milan Jančo.
6. Žeretice, okr. Jičín. Bronzová spona z kostrového hrobu.
7. Žeretice, okr. Jičín. Třídílný kostěný hřeben z kostrového hrobu. Stav před konzervací.
Prameny
Boček J.- Kalferst J. 1987: Cerekvice nad Bystřicí, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1984, 1985. ArÚ Praha.
Bőhm J. 1932 : Bartoušov, o. Jičín. Archiv Nálezových zpráv Archeologického ústavu v Praze čj. 1831/ 1932 (dále jen NZ čj.).
Kalferst J. 1984: Češov, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1980 - 1981. ArÚ Praha.
-„- 1985: Jeřice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1982 - 1983. ArÚ Praha.
-„- 1985: Češov, okr. Jičín. NZ čj. 1553/1985.
-„- 1960: Češov, okr. Jičín. NZ čj. 3041/1960.
Sigl J. 1975: Střevač, okr. Jičín. NZ čj. 7938/1975.
-„- 1975a: Střevač, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1972. ArÚ Praha.
-„- 1985: Bašnice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1982, 1983. ArÚ Praha.
Šolle Z. 1941, 1949: Slavhostice, o. Jičín. NZ čj. 1048/1941, 1049/1941, 85/1949.
Ulrychová E. 2001: Velešice, o. Sběř, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1999. ArÚ Praha.
-„- 2007: Velešice, o. Sběř, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2004. ArÚ Praha.
-„- 2008: Zliv, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2005. ArÚ Praha.
-„- 2010: Velešice, o. Sběř, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2007. ArÚ Praha.
-„- 2012: Slavhostice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2009. ArÚ Praha.
Literatura
Droberjar E. 2000: Příběh o Marobudovi a jeho říši. Praha.
Droberjar E. 2006: Plaňanská skupina Grossromstedtské kultury. In: Archeologie barbarů 2005, 11 - 90. Praha.
Droberjar E. 2006a: Hornolabští Svébové - Markomani. Archeologie ve středních Čechách 10, 599 - 712.
Filip J. 1947: Dějinné počátky Českého ráje. Praha.
Jančo M. 2001: Nálezy lámp z doby rímskej v Čechách. Památky archeologické 92, 165 - 183. Praha.
-„- 2003: Rímsko - provinciálna užitková keramika v Čechách. Archeologie ve středních Čechách 7/1, 261 - 318. Praha.
Halama J. 2007: Nálezy terry sigillaty v Čechách. Archeologie barbarů 2006. Archeologické výzkumy v jižních Čechách, Suplementum 3, svazek I, 195 - 240. České Budějovice.
Karasová Z. 1998: Die rőmischen Bronzegefässe in Bőhmen. Fontes Archaeologici Pragenses, Volumen 22. Pragae.
Militký J. 2004: Import zlatých římských a raně byzantských mincí do českých zemí v době římské až raném středověku. Archeologie ve středních Čechách 8/1, 505 - 536. Praha.
Motyková - Šneidrová K. 1963: Die Anfänge der rőmischen Kaiserzeit in Bőhmen. Pragae.
-„- 1963a: Žárové pohřebiště ze starší doby římské v Tišicích ve středních Čechách. Památky archeologické LIV, 343 - 347. Praha.
-„- 1967: Weitere Entwicklung und Ausklang der älteren rőmischen Kaiserzeit. Fontes archaeologici Pragenses. Volumen 11. Pragae.
Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ed. Nohejlová - Prátová Em. I. Díl. Praha 1955.
Pažout J. 1926: Nálezy římských mincí u Zlivě. Náš domov II, 63 - 64, 84 - 85. Jičín.
Píč J. L. 1896 - 1897: Archeologický výzkum ve středních Čechách. Památky archeologické XVII, 480 - 537.
Praha.
Profantová N. 1999: Bronzové raně středověké nákončí z Češova, okr. Jičín. Archeologické rozhledy LI, 614 - 630. Praha.
Sakař V. 1956: Terra sigillata Památky archeologické XLVII, 52 - 69. Praha.
-„- 1965: Značky na bronzových nádobách starší doby římské v Čechách. Památky archeologické LVI,
149 - 160. Praha.
-„- 1970: Roman Imports in Bohemia. Fontes Archaeologici Pragenses 14,. Pragae.
Vokolek V. 1974: Sídliště z doby římské a hradištní ve Střevači. Zpravodaj. Krajské muzeum východních Čech V, 47 - 54. Hradec Králové.
-„- 2004: Katalog staré sbírky. Fontēs archaeologici Pragenses. Volumen 30, Praha.
Sigl J. - Vokolek V. 1982: Archeologické nálezy v letech 1980 - 1981. Zpravodaj.Krajské muzeum východních Čech IX/1, 5 - 14. Hradec Králové.
Schránil J. 1916: Soupis nálezů antických mincí v Čechách. Památky archeologické XXVIII, 125 - 139. Praha.
Schulz V 1885 - 1886: Hrob u Zlivi. Památky archeologické XIII. Praha.
Svoboda B. 1948: Čechy a římské impérium. Praha.
-„- 1975: Dva hroby z doby stěhování národů ze Stehelčevsi u Slaného. Památky archeologické LXVI,
133 - 151. Praha.
Šnajdr L. 1891: Počátkové předhistorického místopisu země České a některé úvahy odtud vycházející. Pardubice.
Šťastný V. 1922: Nalezené poklady Na Jičínsku. Krakonoš 40, č. 17, ze 22.6. 1922. Jičín.
Ulrychová E. 2006: Kostrový hrob z mladší doby římské ze Žeretic, okr. Jičín. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 32, 106 - 113. Hradec Králové.
Resumé
Lokalizované nálezy z doby římské a časného úseku doby stěhování národů vymezují sídlištní areály Češov - Slavhostice, Velešice - Vysoké Veselí, Zliv včetně blízkého okolí a v blízkosti Bystřického - Libáňského potoku. Další se soustředí do okolí řeky Mrliny (Kopidlensko). Nositeli kultury doby římské byly obsazeny nejúrodnější půdy jihozápadní čtvrtiny okresu Jičín téměř bez vyjímky na pravobřeží Cidliny. Jen nálezy z Velešic a Vysokého Veselí jsou na levobřeží této řeky v její bezprostřední blízkosti. Toto územní vymezení je shodné s lokalizací nálezů z laténu, halštatu D a kultury únětické. Nálezy z doby římské se s výjimkou jednotlivých nálezů mincí a bronzových předmětů vyskytují na polykulturních lokalitách s osídlením od neolitu včetně. Nejvíce nálezů lze datovat do starší doby římské, další pak v závěru doby římské a začátku doby stěhování národů. Absence nálezů ze střední doby římské může souviset s nepříznivými hydrogeologickými podmínkami části Jičínska v důsledku zhoršení klimatu právě v tomto období.
Sídliště byla objevena v Bartoušově, v Češově u čp. 20 a mezi hradištěm a areálem kravínu, dále ve Střevači u špýcharu. Na soliterním návrší nad Cidlinou v areálu slovanského hradiště byla nalezena keramika plaňanského typu a starší doby římské podobně jako v Češově u čp. 20. Zde byl proveden jeden ze dvou záchranných výzkumů (J. Kalferst v roce 1981). Druhý výzkum provedla autorka na návsi ve Velešicích v roce 2007. Sídlištní objekty byly opakovaně ničeny při různých zemních pracích v areálu zemědělského družstva ve Zlivi.
Nejvýznamnější sídlištní aglomerace byla nálezy lokalizována na katastr Slavhostice - Češov. Pouze zde se objevují importy, ovšem až v závěru doby římské a na začátku období stěhování národů (TS, lampa, balzamarium). Nápadné je, že při porovnání druhu nálezů z prostoru Velešice - Vysoké Veselí a Zliv nebyly na češovské tabuli a v jejím blízkém okolí nalezeny římské mince. Jako jednotlivé kusy pokrývají dobou své ražby celou dobu římskou. Hromadný nález asi 40ti mincí ze Zlivi je nezvěstný, ačkoli z něho bylo popsáno osm mincí. Nejčastějšími jsou ražby císaře Antonia Pia, za zmínku stojí i dvě zlaté mince císaře Galliena (Drahoraz a Jičíněves) a denáry císařoven Faustiny starší a Faustiny mladší.
Eva Ulrychová, lion.ev@centrum.cz
Jičín, Hviezdoslavova 160
Srpen 2014
—————