Nálezy z neolitu v Libáni

Nálezy z neolitu v Libáni (okres Jičín).

Abstrakta

Katastrální území Libáň je příkladem dlouhodobého osídlení svahů a rovin po obou březích Bystřického potoka během neolitu. V mladší době bronzové a mladší době hradištní  byla jižně od areálu fy Plastimat Libáň osídleného v neolitu zjištěna další sídliště - všechna ve velmi příznivých přírodních podmínkách na rozhraní kopcovité krajiny Podkrkonoší a Polabí. Sídlištní areál vymezený návrším uvedené  továrny a koupalištěm v Libáni  byl osídlen nositeli kultury s keramikou lineární (od jejího nejstaršího stupně) a kultury s keramikou vypíchanou. Další movité nálezy bez zjištění sídlištních objektů pokrývají celé uvedené území.

Místopis a přírodní podmínky krajiny Libáňska

Město Libáň a jeho blízké okolí tvoří sídlištní aglomeraci na rozhraní kopcovité krajiny jihozápadního Jičínska a severovýchodního okraje Polabí (příloha 1). Libáň byla založena na výrazném návrší ve 14. století. První písemná zmínka o ní je zachována z roku 1340, městská práva získala v roce 1574 (Kuča 1998, 414 - 418). Mladohradištní osada byla zjištěna na návrší východně od města, kde stojí nová továrna současného majitele fy Magna Exteriors & Interiors (poznámka 1). Veškeré pravěké a středověké osídlení na katastru Libáně bylo vázáno na  jediný vodní zdroj - na stále vodnatý Bystřický (do města) či Libáňský (jižně od města) potok. Podél něho vedla již v mladší době hradištní část komunikace z  Jičínské kotliny do středních Čech. Západně i východně od Libáně je krajinné rozhraní v podobě výrazně zvýšeného terénu (až o 70 m). Západně  je to vysoký hřbet s obcemi Bačalky a Lično prolomený cestou k Záhubům a k Dolnímu Bousovu. Východně pak hřbet zvaný Hora (Na horách) s lesy Borek, Pecno a Vazovka, a to až k okraji katastru Kopidlno. Je zajímavé, že i na Libáňsku - podobně jako podél celého toku řeky Cidliny na území okresu Jičín platí, že půdy západně od Bystřického potoka (i Cidliny) jsou méně kvalitní, a proto z nich byla placena nižší daň, a naopak: východně od obou vodotečí jsou na sprašovém podloží velmi úrodné hnědé půdy. Západně od Libáně a jižně pod Bačalkami a Ličnem je na
katastru města a na mírně zvýšeném návrší osada Kozodírky a dále k západu velká vesnice Dětenice. Mezi Libání a Dětenicemi je několik rozsáhlých zaniklých rybníků, z nich jsou zachované mohutné hráze. Zde byla zachycována voda ze hřbetu a svahů severně od nich. Tato část Libáňska má velmi nepříznivé odtokové podmínky. V okolí rybníků jsou pouze jílovité půdy. Jihovýchodně od Libáně je až k okraji katastru Kopidlno a ke Křešickému lesu  několik vsí - Zliv, Psinice, Křešice - s intenzivním osídlením z většiny období pravěku i středověku. Zvláště pod zalesněným hřbetem Hora jsou stále obdělávány velmi úrodné jílovitohlinité půdy. U Psinic a Křešic byl po třicetileté válce zbudován velký Křešický rybník, kterým protékal Libáňský potok odvodňující dobře celý prostor směrem k východu.

Nadmořská výška míst s nálezy ve městě Libáň se pohybuje mezi 230 - 250 m n.m., zalesněný hřbet Hora převyšuje údolí Bystřického potoka až o 66 metrů. Libáňsko je uvedeným výrazně zvýšeným terénem severozápadně od města velmi dobře chráněno od větru a srážek, které přicházejí převážně z tohoto směru. Pro všechny tyto přírodní podmínky bylo toto území vyhledáváno k opakovanému a od vrcholného středověku trvalému osídlení.

Nálezy na katastru Libáně

Ve městě samotném  byly prozatím objeveny  nálezy ze 16. a 17. století (Ulrychová 1998, 98, táž 2007, 120, táž 2011, 144). Do stejné doby lze datovat nález mincí objevený v roce 1915 v domě čp. 15. Obsahoval asi 2 kg mincí z bílého kovu ražeb z období 1596 - 1714  (Jičínské noviny 1915). Jen mincovní nález 28. pražských grošů krále Václava IV. objevených v roce 1885 při opravě radnice přesahuje tuto dataci do vrcholného středověku (Ulrychová 2001, 84,  Schulz  1885 - 1886, 80).

Svah východně od města pod návrším Hora a podél Bystřického potoka je polykulturní lokalitou. Bylo zde zřízeno několik cihelen, postaven cukrovar a drožďárna. Územně se jedná o jižní část rozsáhlého sídlištního areálu od návrší se závodem Plastimat východně podél Bystřického potoka (příloha
2). Při těžbě a stavbách  těchto továren byly od 80. let 19. století opakovně nacházeny sídlištní i hrobové nemovité nálezy a sta movitých archeologických předmětů. Příkladem je sídliště nositelů kultury lužické objevené a zničené v Kučerově cihelně v roce 1925.  Torzo jámy (1,9 x 3 - 4 m x 0,5 m) obsahovalo hroudy mazanice a početné střepy hrubých a jemných tenkostěnných nádob. Celé nádoby zde nebyly. Střepy byly červené, červenohnědé či šedé barvy, jeden zlomek měl ouško, další výzdobu  výčnělky a pupíky. Jeden šedý střep z hrnku byl zdoben čtyřnásobnou mělkou rýhou (Pažout 1925, 158 - 159). Bronzovou sekeru s laloky nejspíš z tohoto sídliště zaznamenal Jaroslav  Bőhm (1949a ) v Národním muzeu v Praze (č.i. 16 539).

Další nálezy byly postupně ukládány do sbírky místního muzea díky zájmu o historii pana učitele Františka Vojtíška (příloha 3). Jím vytvořená archeologická sbírka byla po roce 1990 převedena do muzea v Jičíně. Pod inv.č.  4, 8, 21 jsou v ní uloženy střepy hliněných nádob z mladší doby bronzové z výše uvedeného sídliště. Současně s nálezy z mladší doby bronzové byly nacházeny i střepy z mladší doby hradištní. Jimi a dalšími nálezy z roku 1959 z několika staveb v areálu cukrovaru lze vymezit mladohradištní osadu (sbírka Libáň inv.č. 1, 4, 19, 20, 32, 33, 47, 135). Laténské pohřebiště zjistil a kovové předměty z něho předal do Národního muzea v Praze  Václav Jaromír Černý, okresní tajemník v Libáni, další v místě působící zájemce o historii kraje (Černý 1876). V Národním muzeu v Praze je identifikoval J. Bőhm (1949a, inv.č. 66 028 - 66 029, 66 036.). Další publikované bronzové a železné nálezy pocházely nejspíš ze zanikajících objektů sídliště kultury lužické (Smolík 1880) a nejspíš i laténského kostrového pohřebiště.

V západním okraji katastru města Libáně  byla postavena i osada Kozodírky. Na mírně zvýšeném terénu mezi zaniklými i zachovanými rybníky
východně od této osady byla při letecké prospekci lokalizována zaniklá vesnice a tvrz Lopuč. Sběrem byla její existence datována do doby pohusitské a dosud neurčený zánik do 16. století (Ulrychová 2011a, 133). I osada Kozodírky (jako celé Libáňsko) byla opakovaně zničena
během let 1634 - 1648, potvrzuje to mocná destrukční vrstva s nálezy keramiky objevená v této osadě před domem čp. 8 (Ulrychová 2011b , 144). Starší nálezy odtud lze datovat do neolitu, mladší doby bronzové, mladší doby hradištní a novověku (sbírka M Jičín, inv.č. 13 225, 13 228 - 13 238). V roce 1928 bylo v parku před místní školou čp. 11 nalezeno hranolovité hliněné závaží, zlomky komorových kachlů, střep nádoby mladší doby bronzové a železný hřebík (sbírka Libáň inv.č. 21). Tato skladba nálezů odpovídá osídlení v klimatických optimech pravěku a středověku.

Neolitické nálezy z katastru Libáně

Převážnou část movitých archeologických nálezů z neolitu tvoří podobně jako jinde v Čechách broušené kamenné nástroje z amfibolového rohovce (rohovce typu Pojizeří) a zlomky keramiky z obou kultur neolitu - kultury s keramikou lineární (dále LnK) a keramikou vypíchanou (dále StK). Po svém objevení na Libáňsku byly ukládány do sbírky školy v Dětenicích, do sbírky zrušeného muzea v Libáni  (obě M Jičín) a do archeologické sbírky muzea v Jičíně.

Nejstaršími nálezy z neolitu a z katastru města Libáně jsou kamenné sekery a klíny obou kultur z místa stavby cukrovaru a pozdější drožďárny ve východním okraji Libáně  (st. pč. 768 a blízké okolí). Od začátku stavby cukrovaru v roce 1870 a na poli za cukrovarem sbíral a tyto nálezy publikoval V. J.  Černý (1877, 822, týž 1878 - 1881, 129). Kamennými nástroji lokalizované sídliště nositelů LnK a StK bylo postupně zničeno při stavbě cukrovaru a při změně objektu na drožďárnu. Kromě jiných nálezů z pravěku a středověku  zde byly sebrány zdobené střepy nádob obou uvedených kultur neolitu, kamenná sekera, dva přesleny  (hliněný kónický červenohnědý, kamenný bělošedý) a brousek (sbírka Libáň inv.č. 1). Při stavbě parovodu pro cukrovar bylo nalezeno hranolové hliněné závaží cihlové barvy s otvorem v horní části (sbírka Libáň, inv.č. 2).  Na podzim roku 1959 byly při další stavbě v areálu cukrovaru mimo  nálezy z mladší doby bronzové a halštatu sebrány střepy i obou kultur neolitu, broušená plochá sekera i štípané nástroje - jádro a čepel (sbírka Libáň inv.č.  3, 8, 47).

Z polohy Pecno (Pecna) - tj.  pole jihovýchodně od města podél Libáňského potoku - bylo mimo nálezy několika pravěkých období nalezeno o torzo vrtaného nástroje (StK). Jižně od města v poloze V lípách (tj. pole severně od dnešní silnice do Psinic) další kamenná sekera. Další nástroj pochází z lesa Borek severovýchodně nad městem (plochá vrtaná sekera, sbírka Libáň inv.č.  7). Několik dalších nástrojů a jejich částí bylo nalezeno na polích jihovýchodně odtud a v okraji lesa Hora (M Jičín inv.č. 13 183 - 13 204, 13 205 - 13 207, 13 207 - 13 223). Západně pod městem na poli západně od oplocení budov zemědělského družstva nalezl u sloupu vysokého napětí Martin Volák z Milkovic  dva kamenné nástroje StK (Ulrychová 2006, 148), z Kozodírek jsou další dva broušené nástroje (M Jičín inv.č. 13 224 a 13 227). Bez bližší lokalizace bylo do Národního muzea v Praze uloženo osm nástrojů (z nich jeden zlomek nástroje) datovaných do neolitu a neolitu (či. 9853, 9897, 9938, 7031, 8974, 9063, 9094, 10 087, Bőhm 1949).

Další kamenný broušený nástroj pochází ze západního okraje neolitického areálu Plastimat - koupaliště. Byl objeven za zahradou pana Kynčla severně od stavby bazénu koupaliště v roce 1938 (sbírka Libáň inv.č. 6). V roce 1960 ohlásil pan učitel Vojtíšek Archeologickému ústavu v Praze další právě nalezené předměty ze stavby cukrovaru a s tím,  že by bylo potřebné  místo prohlédnout (sbírka Libáň inv.č. 20, Vojtíšek 1960).  Místo nálezů viděl tentýž rok Antonín Hejna (Vojtíšek 1960, Hejna 1960). Rok poté (12. 2. 1961) byl při  dalších zemních pracích sebrán střep LnK, mazanice a zvířecí kost (sbírka Libáň inv.č. 32). Bez bližší lokalizace byla do sbírky muzea v Lázních Bělohrad (M Jičín) uložena kamenná sekera s otvorem, kolmým ostřím a hrubým povrchem délky 140 mm, šířky 80 mm a výšky 62 mm (Bőhm 1939, 1952).

Soukromou sbírku obsahující převážně nálezy z neolitu vytvořil Jaroslav Marek z Libáně čp. 143. V roce 1997 jsem ověřovala existenci této sbírky u
syna p. Marka (Libáň čp. 455). Otcovu sbírku předal zčásti do sbírky místní školy (mineralogické nálezy) a archeologické předměty do archivu Památníku národního písemnictví do zámku ve Starých Hradech vedoucímu pracoviště Karolu Bílkovi (Spurný 1950). V zámku byly totiž uloženy i sbírky místního muzea v Libáni. Blíže identifikovat nálezy pana Marka se mi však nepodařilo. Soupis nálezů v ní uložených zhotovený a avizovaný V. Spurným není součástí jím uvedené nálezové zprávy. Další archeologická sbírka vzniklá z nálezů v gotické části zámku ve Starých Hradech vytvořená v roce 1976 a 1977 obsahovala nálezy ze zámku a sousední usedlosti čp. 20. datované do 12. - 17. století včetně (M Jičín). Zcela nedávno byla v tomto zámku objevena sbírka ze školy v Dětenicích, která byla rovněž převedena do muzea v Jičíně a zpracována.

Sídlištní areál z mladší doby kamenné Plastimat / koupaliště v Libáni

Areál osídlený nositeli obou kultur neolitu lze vymezit návrším nového závodu Plastimat (st. pč. 828, 827, 576, 624, 693, 761, 762, 834), svahem
severovýchodně nad ním ( ppč. 623/1) a pozemky severně od závodu až ke konci zástavby ( st.pč. 476, k.ú. Libáň, pole ppč. 323 dělené na stavební parcely v roce 2011, již na k.ú. Staré Hrady). Tyto pozemky leží na levobřežní Bystřického potoka. Západně za potokem (tedy na pravobřeží potoka) patří do tohoto areálu koupaliště a jeho blízké okolí (ppč. 1611/3, 1611/4, 1611/13,1611/14), a to až k okraji k.ú. Staré Hrady. Rozhraním obou katastrů je v těchto místech cesta ppč. 1611/5 (k.ú. Staré Hrady).

Koupaliště bylo stavěno v roce 1938 s přívodem vody betonovým kanálem od severu ze Starých Hradů, který byl odkryt zčásti v roce 2011 při stavbě vodovodu. Dne 2.7. 1940 byly na koupališti objeveny celkem 4 silně obité kamenné nástroje (dva s otvorem) z amfibolového rohovce (sbírka Libáň inv.č. 9). Další velké zlomky nádob a jeden broušený nástroj LnK I. stupně byly uloženy do sbírky dětenické školy (M Jičín inv.č. 13 208 - 13 206).

Ze stavby prvního (?) objektu závodu Plastimat zachránil František Vojtíšek 12. 2. 1961 další střepy nádob (StK), hroudy mazanice, zlomky zvířecích kostí a mladohradištní keramiku (sbírka Libáň, inv.č. 32). Mimo nálezy ze dvou uvedených období byly na návrší závodu Plastimat znovu nalezeny další mladohradištní střepy. Pocházely z kulturní vrstvy na místě právě stavěné vrátnice severovýchodním okraji areálu továrny (Spurný
- Moucha 1969, 540).

Výzkum Václava Mouchy v roce 1967

Sídliště obou kultu neolitu bylo znovu narušeno v roce 1967 při stavbě vodní nádrže tehdejšího nového závodu Plastimat (Spurný - Moucha 1969). Z nálezů vysbíraných dělníky a předaných mistrem stavby Borisem Havlem byla mimo jiné ze šesti zlomků slepena ikonická miska s plášťovou nožkou prvního stupně kultury lineární (poznámka 2). Dalšími v místní sbírce identifikovanými nálezy byly dva zlomky silnostěnných nádob každý s horizontálním ouškem a šedý střep bez výzdoby výduti z kulovité nádoby. Dalších devět střepů do sbírky skutečně uložených a zaznamenaných chybí. Všechny byly v šedočerné výplni kotlovité jámy velmi dobře patrné ve žlutém jílu (Moucha 1973).

Nálezy v letech 1968 - 1989

Zcela náhodně jsem se  5. 6. 1980 dozvěděla o stavbě dalšího objektu v areálu závodu. Týž den jsem na místě zjistila již vyhloubenou obdélnou  stavební jámu pro objekt XIV - expediční halu (plán S - 1, objekt 1717) . K ní vedl výkop pro kabely (stavba č. 22)  v délce 15, 85 m a šířce 1, 9 m. Den před mou návštěvou sebral pan Vojtíšek z vytěžené hlíny rýhy pro kabely zlomky nádob, zvířecí kosti a hradištní střepy (sbírka Libáň, inv.č.  20/ P 138).

Stavební jáma pro expediční halu byla svou delší osou orientována západ - východ. V profilu vysokém 160 cm  v jejím severozápadním nároží byla zčásti odtěžena jáma lahvovitého profilu. Byla velmi dobře viditelná ve žlutém jílu svou šedočernou výplní. Dělníci uvedli, že v jámě (?) byla plocha z kamení. Z její zbylé výplně s množstvím uhlíků jsem získala sedm keramických střepů (dva s plastickou výzdobou, jeden okraj) a 6 zlomků zvířecích kostí (Ulrychová 1995, 169, táž 2000, 24, tabulka 3). Nálezy jsem po výzkumu předala V. Mouchovi do ArÚ v Praze, který je vrátil do sbírky muzea v Jičíně v roce 1994 (Ulrychová 1997, 128).

Další nálezy ze stavby objektů této továrny sebral ještě v roce 1980 opět František Vojtíšek. Byly jimi střepy LnK I. stupně (dohledáno v roce 2000,
inv.č. 64 sbírka Libáň, poznámka 2). Další nálezy předali dělníci stavby dalšího objektu závodu  V. Dohnalové, která zde opakovaně kontrolovala stavební aktivity v roce 1982, 1985 a 1987 a sama sbírala nálezy keramiky z kultur LnK, StK, mladší doby bronzové a středověku (Frolík - Kalferst - Sigl  1984, 7, Kalferst 1985, 83, Pavlů - Vokolek 1992, 51).

Nálezy po roce 1989

V březnu 1994 oznámil majitel závodu Plastimat (nově Peguform a. s. Liberec) stavbu kanalizace jižně pod návrším v jižním okraji areálu závodu (ppč. 623/4).  Zjištění ve výkopu bylo zcela negativní, protože byl veden navážkami a jílovitými vrstvami. Současně s dohledem nad zemními pracemi byl západně vně oplocení továrny proveden sběr na ryté ploše celkem tří pozemků (všechny na ppč. 613/3)  v nivě Bystřického potoka. Sběrem byl získán soubor keramiky LnK, StK, mladohradištní a vrcholného středověku. Informace o rozsahu osídlené plochy byly doplněny sběrem severně od závodu na zahradě obytného domu (ppč. 281/1) se zjištěním  nálezů ze stejných období jako na předchozím místě (Ulrychová 1997, 128 - 129).

Další stavba  v areálu továrny byla ohlášena  v červnu roku 2000. Byl jí další úsek kanalizace vedený  na ppč. 623/6, tj. nejvyšším místem návrší severojižním směrem před čelem hlavní (administrativní) budovy. Profil v rýze byl tvořen pouze třemi vrstvami. Pod asfaltem byla vrstva navážek mocná do 50 cm, poté byla tmavošedá  kulturní vrstva mocnosti 80 - 100 cm a pod ní do hloubky výkopu (180 cm)  žlutý jíl. Z kulturní vrstvy byly získány pouze  silnostěnné  zlomky  velkých  nádob  LnK I. stupně (Ulrychová 2000, 23 - 24, tabulka 2).

Pro další výrobní halu byla v červnu 2001 odtěžena okrajová část jihozápadního svahu (ppč. 623/4). Z kulturní vrstvy v profilu výkopu byla vybrána
keramika LnK, na jejím povrchu střepy ze závěru střední a z mladší doby hradištní (Ulrychová 2003, 126, příloha 4).  I pro stavbu parkoviště osobních vozů byl odtěžen okraj severního svahu návrší vně oplocení továrny (ppč. 548, 550). Jediným nálezem odtud byla polovina šedé silicitové čepele (Ulrychová 2004, 133). Od listopadu 2003 do 18. března 2004 byly v jihozápadním okraji svahu návrší vyhloubeny základové šachty pro dva válcovité zásobníky (ppč. 623/11). Ve výplni z návrší splavené tmavošedé kulturní vrstvy odkryté v hloubce 120 cm (dno výkopu) byly objeveny  zlomky keramiky a hrudy mazanice. Jeden kus mazanice byl vytvarován sevřením hlíny ve dlani  dospělým člověkem (Ulrychová   2007, 120).

Poslední a plošně nejrozsáhlejší archeologický výzkum byl na této lokalitě proveden v březnu 2005 při stavbě příjezdové komunikace pro nákladní vozy východně podél dosavadního oplocení závodu (západní okraj pole ppč. 623/1, příloha 5). Na skrytém a částečně odtěženém pásu pole stavby (nový majitel znovu přejmenovaného závodu Cadence Inovation ji neohlásil) bylo odkryto několik objektů: hliník, žlab základu domu a pět kůlových jam. Všechny objekty byly  při skrývce ornice odtěženy nejméně o 15 cm, původní povrch sídliště byl v hloubce 50 - 60 cm pod povrchem v mírném svahu k jihozápadu. Keramika a kamenná industrie z objektů náleží II. / III. stupni  StK podle třídění M. Zápotocké. Je to nejstarší horizont této kultury zjišťovaný na Jičínsku  (Ulrychová  2005).  Další tři  při skrývce odkryté jámy zůstaly ve východním profilu zářezu pro komunikaci
(příloha 6). V lednu 2007 nalezl Jaroslav Valenta ze Střevače nad východním okrajem této nové komunikace střep z výduti šedohnědé nádoby (Ulrychová 20110a, 131).

Areál osídlený v neolitu přesahuje severní hranici katastru Libáň  na katastr Staré Hrady (na pravém břehu Bystřického potoka). Ondřej Vrabec nalezl v roce 2006 v místě zvaném "Vašíčkova zahrada"   (ppč. 323/68)  drobnou plochou sekerku - teslu z amfibolového rohovce (Ulrychová 2010, 286). V uličce u koupaliště byly v rýze pro vodovodní přípojku roku 2010 stavěného nového domu nalezeny nezdobené střepy a hrouda mazanice (st.pč. 153, Ulrychová 2010b).

Objemný soubor nálezů z této lokality daroval do muzea v Jičíně pan Jaroslav Kinský ze Psinic, který jej sesbíral  na deponiu vytěžené zeminy během postupné výstavby závodu Plastimat v 60. a 70. letech 20. století. Soubor tvoří zlomky nádob kultur LnK i StK, další nezdobené střepy jsou rovněž z mladší doby kamenné. Dalšími nálezy v tomto souboru jsou silicitové jádro a zlomky nádob mladší doby hradištní (Ulrychová 2010c). Prozatím posledním nálezem je z katastru Staré Hrady (ppč. 323/101) je velká hrouda mazanice s částí otisku kůlu průměru 26 - 28 cm. Byl nalezen v pasovém základu nově stavěného domu (2011)  ve tmavošedé naplavené zemině v hloubce 60 - 70 cm (Ulrychová 2011c).

Lokality Jičínska osídlené již v prvním stupni LnK zpracovali a publikovali Ivan Pavlů a Vít Vokolek (1992). Ze sběrů zlomků keramických nádob uložených v lokálních archeologických sbírkách a z výzkumu v závodu Plastimat v Libáni shromáždili celkem 12 kolekcí nálezů z devíti katastrů. V komentáři k nim konstatovali jednotnost projevů tohoto stupně LnK, postup osídlení podél vodních toků (na Jičínsku podél Cidliny 
a Mrliny) i umístění sídlišť vzhledem k oběma řekám. Na dvou lokalitách ze tří osídlených ve starolineárním stupni následovalo osídlení do mladšího stupně LnK a velmi často osídlení nositeli StK. Rovněž konstatovali, že v průběhu kultury LnK se mění technologie výpalu keramiky z oxidační na redukční a potvrdili podobnost výzdoby zejména polokulovitých nádob na  nálezech z prostoru  Kutná Hora - Čáslav.

Závěry  

Návrší východně nad Bystřickým potokem v Libáni bylo pro své příhodné přírodní podmínky osídleno nositeli nejstaršího stupně kultury s keramikou lineární (LnK). Po časovém odstupu toto místo a  k němu přiléhající část nivy Bystřického potoka osídlili nositelé II./ III. stupně kultury s keramikou vypíchanou (StK). Po dalším časovém odstupu bylo toto místo osídleno i v mladší době hradištní.

Na mnoha místech Jičínska jsou zjišťovány sídlištní areály obou těchto kultur. Téměř vždy následovaly po sobě, jejich nositelé měli shodné požadavky na podmínky k založení osady. Poté bylo stejné místo osídleno až v mladší době hradištní. Do schématu osídlení regionu patří i nálezy z
mladší či pozdní doby bronzové, které doplňují osídlení vázané na klimatická optima pravěku a raného středověku. Nálezy lokality Libáň - Plastimat /koupaliště mimo uvedená období jsou vzácné. Prozatím uvést jen jeden laténský kostrový hrob, jehož kovové nálezy byly uloženy do Národního muzea v Praze.

Starolineární nálezy ze správním území okresu Jičín zpracovali a publikovali Ivan Pavlů a Vít Vokolek. Ze sběrů keramiky uložených v lokálních archeologických sbírkách a z výzkumu v závodu Plastimat v Libáni shromáždili celkem 12 kolekcí ználezů z devíti katastrů. V komentáři k nim konstatovali jednotnost projevů tohoto stupně LnK, postup osídlení podél vodních toků (Cidlině  a Mrlině) i umístění sídlišť vzhledem k nim. Na dvou lokalitách  osídlených ve starolineárním stupni ze tří pokračuje osídlení do mladšího stupně LnK a osídlení nositeli kultury s keramikou vypíchanou.
Rovněž konstatovali, že v průběhu kultury LnK se mění technologie výpalu keramiky z oxidační na redukční a podobnost výzdoby zejména polokulovitých nádob k nálezům ze sídlišť oblasti  Kutná Hora - Čáslav.

Poznámky

1. Závod Plastimat měl původně dvě oddělené části. V ulici Komenského západně u Bystřického potoka byl tzv. starý závod, na návrší východně nad  touto vodotečí byl od roku 1961 stavěn nový závod. Starý závod  po roce 1990 zanikl a zůstala jen nově vystavěná továrna. Její název se v průběhu několika let  pro oce 1989 měnil. Původně Plastimat a. s. Liberec se změnou majitele měnil na Peguform a. s. Liberec, poté na Cadence Inovation a. s. Liberec a konečně od roku 2009 na Magna Exteriors & Interiors (Bohemia).

2.
Nálezy byly uloženy do místní archeologické sbírky. Nepodařilo se mi je identifikovat s výjimkou misky na nožce a dalších čtyř střepů. Misku rozbitou na střepy jsem si v roce v roce 2000 nakreslila, rok poté jsem ji ve změti muzejních předmětů uložených v budově Městského úřadu v Libáni již nenašla. Rovněž jsem v témže roce nenašla střepy uložené pod či. 64 (sběr pana Vojtíška).

Přílohy

1.
 Libáň, okr. Jičín. Město od jihovýchodu.

2.
 Libáň, okr. Jičín. Areál fy Plastimat (Peguform, Cadence Inovation, Magna).

3.
 František Vojtíšek, učitel v Libáni (1907 - 1981).

4.
 Libáň, okr. Jičín. Závod Plastimat, stavba haly v roce 2001.

5.
 Libáň, okr. Jičín. Plocha výzkumu v roce 2005 (komunikace).

6.
 Libáň, okr. Jičín. Východní profil zářezu pro komunikaci (2005).

7. Libáň, okr. Jičín. Místa nálezů ze sídlištního areálu mladší doby kamenné Plastimat - koupaliště. 1. Koupaliště, nálezy z roku 1940. 2. Výzkum V. Mouchy v roce 1967. 3. Nálezy ze stavby expedičního skladu r. 1980. 4. Sběry z roku 1994. 5. Sběr severně od závodu (1994, mladohradištní nálezy). 6. Stavba kanalizace v roce 2000.

7. Stavba haly v roce 2001. 8. Stavba parkoviště (ppč. 548, 550) v roce 2004. 9. Stavba zásobníků (ppč. 623/11) v roce 2003 - 2004.

10. Záchranný výzkum na stavbě komunikace v roce 2005. 11. Staré Hrady, Vašíčkova zahrada, nález z roku 2006. 

12. Staré Hrady, st.pč. 153, nález z roku 2010. 13. Staré Hrady, ppč. 323/101, nález mazanice s otiskem kůlu z roku 2011.

Literatura

Bőhm
J.1939, 1952 : Libáň, o. Jičín. Nálezová zpráva Archivu nálezových zpráv Archeologického ústavu v Praze (díle jen NZ) čj. 487/1939, 1918/1952.

-"-
1949 : Libáň, o. Jičín. NZ čj. 1752/1949, 1753/1949.

-"-
1949a: Libáň, o. Jičín. NZ čj. 1751/1949.

Černý
V. J. 1876: O zachránění a zachování starožitností. Památky archaeologické X, 611 -  612. Praha.

-"-
1877: O starožitnostech Libáňska. Památky archaeologické X, 822 - 823. Praha.

-"-
1878 - 1881: O starožitnostech z doby předhistorické na Libáňsku. Památky archaeologické XI, 127 - 132. Praha.

Frolík
J. - Kalferst J. - Sigl J. 1984: Archeologické nálezy v roce 1982. Zpravodaj Krajského muzea východních Čech XI, 3 - 12. Hradec Králové.

Hejna
A. 1960: Libáň, okr. Jičín.  NZ čj.  1961/1960.

Jičínské noviny 1915: Nalezený poklad. Jičínské noviny XXXIV, 23. 5. 1915, č. 9, str. 2. Jičín.

Kalferst J. 1985: Libáň, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1982, 1983. ArÚ Praha.

Kuča K. 1998: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl III. Praha.

Moucha
V. 1973: Nález starovolutové keramiky z Libáně u Jičína. Archeologické rozhledy  XXV, 5, 540 - 543. Praha.

Pavlů I. - Vokolek V. 1992: Early Linear Pottery culture in the East Bohemian Region. Památky archeologické  LXXXIII, 1992, č. 12, 41 - 87. Praha.

Pažout Fr. 1925: Sídliště kultury lužické "na Horách" u Libáně. Náš domov I. Jičín.

Schulz
V. 1885 - 1886: Hrob ze Zlivi. Památky archaeologické XIII, 66 - 80. Praha.

Smolík
J. 1880: Archaeologický sbor Musea Království českého. Památky archaeologické
XI, 469 - 474. Praha.

Spurný J. 1950: Libáň, o. Jičín. NZ čj. 3705/1950.

-"-
1974: Libáň, okr. Jičín. NZ čj. 8891/1974.

Spurný
V. - Moucha V. 1969:  Libáň, o. Jičín.  Bulletin záchranného oddělení 6,  69 - 70. ArÚ Praha.

Ulrychová E. 1995: Libáň, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1990/2. ArÚ Praha.

-"-
1997: Libáň, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1993 - 5. ArÚ Praha.

-"-
 1998: Libáň, okr. Jičín. Výzkum v Čechách 1996 - 7. ArÚ Praha.

-"-
2000: Starolineární sídliště v v Libáni. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 26, 23 - 29. Hradec Králové.

-"-
2001:  Soupis nálezů mincí na Jičínsku. (2.část). Numismatické listy LVI, č. 3,  83 - 86. Národní muzeum, Praha.

-"-
2003: Libáň, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2001. ArÚ Praha.

-"-
2004: Libáň, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2002. ArÚ Praha.

-"-
2005: Záchranný archeologický výzkum na polykulturní lokalitě v areálu závodu Peguform v Libáni (okr. Jičín). Zpravodaj muzea v Hradci Králové 31, 132 -  140. Hradec Králové.

-"-
2006: Libáň, ok.r Jičín. Výzkumy v Čechách 2003. ArÚ Praha.

-"-
2007: Libáň, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2004. ArÚ Praha.

-"-
2010: Staré Hrady, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2007. ArÚ Praha.

-"-
2010a: Libáň, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2007. ArÚ Praha.

-"-
2010b: Libáň, okr. Jičín. NZ čj. 7552/2010.

-"-
2010c: Libáň, okr. Jičín. NZ čj. 7551/2010.

-"-
2010d: Osídlení Jičínska v mladší době hradištní a ve 13. století. Archeologie ve středních Čechách 14/2, 833 - 870.

-"-
2011: Libáň, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2008. ArÚ Praha.

-"-
2011a: Soupis zaniklých středověkých vsí na Jičínsku. Nové nálezy 2005 - 2011. Archeologie východních Čech 2011, 2, 130 - 141. Hradec Králové.

-"-
2011b: Libáň, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2008. ArÚ Praha. (ad Kozodírky).

-"-
2011c: Staré Hrady, okr. Jičín. NZ čj. 3201/2011.

Vojtíšek
Fr. 1960: Libáň, ok.r Jičín. NZ čj. 1724/1960.

RESUMÉ

Návrší východně nad Bystřickým potokem v Libáni bylo pro své příhodné přírodní podmínky osídleno již nositeli prvního stupně kultury s keramikou lineární. Po časovém odstupu toto místo a  k němu přiléhající část novy Bystřického potoka osídlili nositelé II./ III. stupně kultury s keramikou vypíchanou. Po dalším časovém odstupu následovalo osídlení v mladší době hradištní (Ulrychová 2010d, 842 - 843). Na mnoha místech Jičínska jsou zjišťována místa osídlená podle uvedeného sledu osídlení. Kultury z neolitu následovaly téměř vždy po sobě a místo po nich již nebylo osídleno až do mladší doby hradištní. Do schématu patří ještě osídlení v mladší či pozdní době bronzové, které doplňuje strukturu osídlení vázanou na klimatická optima pravěku a raného středověku. Nálezy z této lokality mimo uvedená období jsou vzácné. Vzhledem k tomu, že nejsou zachovány, lze prozatím uvést jen laténský kostrový hrob, jehož kovové nálezy byly uloženy do Národního muzea v Praze.

Starolineární nálezy na správním území okresu Jičín zpracovali a publikovali Ivan Pavlů a Vít Vokolek (1992). Ze sběrů nálezů uložených v lokálních archeologických sbírkách a z výzkumu v závodu Plastimat v Libáni shromáždili celkem 12 kolekcí zlomků keramických nádob z devíti katastrů. V komentáři k nim konstatovali jednotnost projevů tohoto stupně LnK, postup osídlení podél vodních toků (Cidlině  a Mrlině) i umístění sídlišť vzhledem k nim. Na dvou lokalitách  osídlených ve starolineárním stupni ze tří pokračuje osídlení do mladšího stupně LnK a velmi často i osídlení nositeli kultury s keramikou vypíchanou. Rovněž konstatovali, že v průběhu kultury LnK se mění technologie výpalu keramiky z oxidační na redukční a podobnost výzdoby zejména polokulovitých nádob k prostoru  Kutná Hora - Čáslav.