Osídlení Jičínska v mladší době hradištní a ve 13. století

ÚVOD

Po sjednocení české kotliny knížetem Boleslavem I. a vzniku raně středověkého státu nastala i zásadní změna i v osídlení severovýchodních Čech. Do poloviny 10. století bylo na Jičínsku doposud zjištěno jen řídké osídlení (Ulrychová 2006 ch, táž 2007o, táž 2008 i).

Archeologickými nálezy zjišťovaná kolonizace Jičínska v klimatickém optimu 11.- 12. století byla realizována přemyslovskými knížaty a i církevními institucemi (břevnovský klášter, staroboleslavská kapitula, vyšehradská kapitula). V porovnání s okolím zde však chybějí tehdy běžné sídelní a kolonizační struktury. Nebyl zde např. založen klášter jako výchozí bod kolonizace, chybějí zmínky o služebných osadách  (poznámka 1). Nebylo zde založeno královské město, i když město Jičín bylo založeno na pozemcích krále Václava II. Chybí zde rovněž významná obchodní cesta. Další možnou komunikaci -  řeku Cidlinu lze vyloučit. Pramení pod kopcem Tábor severně nad Jičínem a  po celém toku na Jičínsku má charakter potoka.  Nepočetné jsou nálezy denárů a neběžného - luxusního zboží, brakteráty chybí úplně. Jediným zachovaným románským objektem je věž kostela sv. Jiljí v Železnici.  

Krajina Jičínska má v porovnání s okolím (Pojizeří, Polabí) nepříznivé hydrogeologické podmínky a intenzivně byla osídlena pouze v obdobích klimatických optim. Vysvětlením je stav krajiny (nepropustné podloží, početná zamokřená území, jílovité půdy) a míra její „úživnosti“. Dlouhodobě jsou intenzivně obdělávána stále stejná pole na sprašových návějích a hnědozemích středoevropského typu. Na nich jen eviduji často zcela rozoraná pravěká sídliště. Velké plochy v pravěku a středověku nevyužívané pro zemědělskou činnost byly po roce 1945 meliorovány. Na Jičínsku bylo prozatím zjištěno více než 70 zaniklých rybníků z velké části přeměněných na pole na začátku 19. století (pěstování cukrové řepy). Velký je rovněž počet potoků s okolní pravidelně zaplavovanou nivou. I v současném  teplejším období, kdy byly po dvaceti letech poprvé sekané travnaté plochy jižně od vsi Budčeves, jsou na Jičínsku stále nevyužívané zamokřené pozemky.

PÍSEMNÉ PRAMENY

Prvním známým soukromým majetkem jsou vesnice darované pražským biskupem Janem z Lochenic nově založenému Strahovskému klášteru (1143 - 1148).  V listině z let 1180 - 1183 je uveden první šlechtický majitel v regionu - Čéč ze Železnice. Původ jeho majetku (či majetku jeho otce) lze hledat  v daru knížete - krále Vladislava II.  či kořisti z vojenských tažení do Itálie ve službách německého císaře Fridricha Barbarossy.

Na královském majetku krále Václava II. bylo před rokem 1304 vysazeno město Jičín. Stejnojmenné statky byly již v roce 1293 v majetku královny Guty Habsburské.  Po klimaticky značně nepříznivém začátku  14. století a dlouhodobém zastavení Velíšského panství a města Jičín rodu pánů z Vartenberka a Veselé si tito velíšské panství zakoupili v roce 1337. Následovala plošná kolonizace krajiny.

Listinné doklady a archeologické nálezy z lokalit Jičínska byly souborně publikovány pro 12. a 13. století (Ulrychová 2007m, táž 2009). Vztahují se k Miletínu ( v roce 1124 zde dvorec knížete Vladislava I.) a k Železnici (r. 1180 - 1183 Čéč, dvorec, kostel). V listině biskupa  Jana z Lochenic (1143 - 1148) jsou uvedeny vsi na Hořicku (Dolní Černůtky, Třebnouševes, Rašín, Chodovice, Hořice, Libonice) a Jičínsku (zatím nelokalizovaný Újezd a Velíš). Ve 13. století je  počet listinných  dokladů  pro  tento  region  podstatně  vyšší,   jsou  v  nich uvedeny již desítky vsí. Při kolonizaci regionu během klimatického optima mladší doby hradištní byly založeny desítky vsí, z nichž mnohé existují od svého založení dodnes. V západní polovině Jičínska byly archeologickými nálezy potvrzeny  písemné zmínky o Dětenicích, Křižánkách (Křesenicích) u Záhub, o Oseku (zaniklá ves Proseč), Konecchlumí, o hradu Brada,  Velíši, Dílcích, Bystřici u Libáně, Ostružnu (a zaniklé vsi Hradiště na jejím katastru), znovu o Železnici, Zebínu, Libuni, Nemyčevsi, Běcharech a Kamensku u Kopidlna. Z jihu Jičínska potvrzují archeologické nálezy písemné zmínky ze 13. století pro Vysoké Veselí a Slavhostice. Východní okraj Jičínska byl po roce 1241 kolonizován do Miletína přišlým řádem mečových (německých) rytířů, kteří byli obdarováni Domaslavou z Miletína, bezdětnou vdovou po číšníku krále Přemysla I. Zbraslavovi. Ve dvou listinách (1267 a 1271) týkajících se sporů o desátky jsou kromě jejich sídla v Miletíně uvedeny vsi  Villa Marcī, Wisča, Hořice, Rohoznice, Miletínek,  Bezník, Borek, Želejov, Chroustov,  Úhlejov a Bukovina. Z Hradecka i blízká Třebihošť, Zdobín a Trotina. Na Hořicku byly nejdéle ve 12. století založeny Jeřice, Holovousy - Chodovice, severně odtud část současných Lázní Bělohrad - totiž Nová ves (Dolní).

Pouze písemné zmínky v listinách 12. a 13. století jsou k následujícím lokalitám (Ulrychová 2007f, táž 2009):  ke vsi Běchary k roku 1270, zaniklé vsi Kamensko (v současnosti hospodářský dvůr severozápadně od Kopidlna) k 1270, v listinách  z let 1267 a 1271 k zaniklé ves Wisča,  dvoru Miletínek u Červené Třemešné, vsi (?) Bezník a Želejov, dále k Chroustovu u Miletína a Bukovině na katastru Doubravy u Hořic nebo Bukovině u Pecky. V posledním uvedeném případě by movité nálezy  umožnily určit jednu z uvedených Bukovin jako ves z listin roku 1267 či 1271. František Palacký uvádí k roku i 1253 ves Slavhostice  a blízkou zaniklou ves Blížkov v lese jižně od fortifikace Češov (Ulrychová 1997m, 144). 

MOVITÉ ARCHEOLOGICKÉ  NÁLEZY

Sídliště a pohřebiště

BAŠNICE

LOKALIZACE (L): ppč. 261 - 264, poloha Potvrzník, jihozápadní svah nad Bašnickým potokem JV od vsi Bašnice OKOLNOSTI (O): sběr Sigl - Vokolek  22.3. 1971 NÁLEZ  (N): šedohnědé střepy nádob s hrubým ostřivem, zduřelý okraj misky se šedým povrchem - pod okrajem jednoduchá volná vlnice, další šedohnědý zduřelý okraj , dva šedé různé střepy oba se dvěma vodorovnými rýhami,  dva šedé střepy s červenohnědým povrchem ULOŽENO (U):  Muzeum (M) Hradec Králové přír. č. 39/71, či. 20 813 - 20 818  LITERATURA (LIT.): Sigl 1975, 7 (položka b)

BÍLSKO u HOŘIC

L:  ppč. 117, nevýrazné návrší  nad Chlumským potokem jihovýchodně od Velkého Bílska O:  terénní průzkum trasy VTL plynovodu Hradec Králové - Jičín 4.4. 1976  Sigl -Vokolek  N: tři sídlištní objekty, keramika: v souboru střepů střední doby hradištní i zduřelý světlehnědý okraj šedého střepu s oboustranně světlehnědým povrchem U: M Hradec Králové přír.č. 89/1976 LIT.: Sigl 1981, 10 (položka a)

BRADA

L: zřícenina hradu, ppč. 5, 7/1, 8, 9, 55/1O: sběr na nové cestě Ulrychová 27.- 28.5. 2009 a na ploše vnitřního hradu Tomíček, Houšková 5.8. 2009 N: dva soubory střepů nádob, mladohradištní a ze 13. století, zduřelé límcovité i vzhůru vytažené okraje, šedé střepy s oboustranně hnědým povrchem, ojediněle vodorovné rýhy - U: M Jičín či. 16 257 - 16 300, 17 351 - 17 426 LIT.: Ulrychová 2009a (NZ), táž 2009 v tisku

BRTEV

L: poloha Dubovec tj. okolí stejnojmenného potoka v západním a jihovýchodním okraji katastru O: sběr J. Khun před 1939 N: silnostěnný (8 - 9 mm) šedý střep z výdutí velkého hrnce, na nerovném povrchu čtyři vodorovné široké rýhy U: M Jičín či. 3855 (sbírka Lázně Bělohrad 1362) L: nepublikováno

BŘEZOVICE / DOUBRAVA

L: v blízkosti hrádku Pustohrad a úvozové cesty k němu od  řeky Bystřice O:  v roce 1897 náhodný nález N: denár Vladislava II. (1140 - 1172) U: M Hořice či. 112 LIT.: naposled Ulrychová 2000, 161 POZNÁMKA (P): Přesná lokalizace není možná pro nesouhlas rozsahu obou katastrů na ZM 1: 10 000. Další nálezy viz Doubrava.

BŘÍŠŤANY

L:  od J okraje Milovic (kravín) asi 40 m východně od a podél silnice polohou Drbnice do Bříšťan O: sběr v trase vodovodu před hloubením rýhy 30. 4. 1996 (neohlášená akce) N: střepy nádob, v souboru dva šedé střepy s cihlově červeným a světlehnědým povrchem a příměsí hrubého písku a kamínků, šedý písčitý střep z okraje misky se setřeným světlehnědým povrchem U: M Jičín  ev. č. 10/1996 LIT.: Ulrychová  1998a, 23

BUDČEVES

L:  zahrada na mírném návrší S za domy čp. 5 a čp. 7, ppč. 55, 56, 57 v severovýchodním okraji intraviánu  O: sběr 22.8. a 29.11. 2000 N: střepy nádob (RS 4 starší i mladší), šedohnědé s příměsí jemného písku a zrnek slídy,  cihlově červený povrch, zduřelé okraje,  na střepech z výduti výzdoba pásem vodorovných rýh nebo jednotlivými rýhami U: M Jičín ev.č. 20/2000, 1/2001 (příloha 1) LIT.: Ulrychová 2003, 23, táž 2003a, 27- 28

BUDČEVES pohřebiště viz NEČAS

BYSTŘICE

L:  plocha a okolí současné silnice z Bystřice  do Střevače, SV okraj intravilánu, zářez do svahu  severně  pod gotickým kostelem  Nanebevzetí Panny Marie, zaniklým kostem sv. Víta a zaniklým mohylovým pohřebištěm Bystřice O: při stavbě cesty v roce 1865 N: řadové kostrové pohřebiště, hroby kryté pískovcovými deskami a  valouny, bronzové záušnice i postříbřené,  bronzová rukojeť ?  U: M Jičín či. 530 - 534, NM Praha či. 54 713 - 54 719 (bronzové záušnice) LIT: Sklenář 1992, 35 (položka 61/2)

BYSTŘICE

L: střed vsi u domu čp. 19 na ppč. 101 O: v rýze pro vodovodní a kanalizační přípojku   21.4. 2004 N: kulturní vrstva, střepy nádob - šedé  se šedohnědým povrchem a s příměsí písku, výzdoba jednotlivými vodorovnými rýhami a šikmým vrypy, tři zduřelé okraje ULOŽ.: M Jičín či. 9030 - 9070  LIT.: Ulrychová 2007n, 24, položka 65

ČERVENÁ TŘEMEŠNÁ / Markova Ves

L: SZ svah návrší s kótou 327, západně od osady Jahodná, poloha Na stávkách, ppč. 303, 340, 344, 354/1 O: lokalizace zaniklé vsi Villa Marcī, sběr  Frolík - Kalferst 1986 N: střepy nádob U: M Hradec Králové přír. č. 67/1986 LIT.: Ulrychová 2004b, 152, táž  2009, 457

ČEŠOV

L: zahrada ppč. 31/7 severně u usedlosti čp. 75 - ppč. 31/7 O: sběr majitele při rytí zahrady během roku 2004 N: šedohnědé nezdobené střepy nádob  se světlehnědým a červenohnědým povrchem  U: M Jičín či. 9242 - 9249 LIT.: Ulrychová 2007, 43 - 44

ČEŠOV

L: st.pš. 37/1, zahrada u čp. 5 O: sběr majitele při obdělávání zahrady N: 4 šedé střepy nádob s příměsí jemného písku, tři s hnědým povrchem,  dva zdobeny velmi volnou a nízkou trojnásobnou  vlnicí, jeden i hřebenovými rýhami  U.: M Jičín či. 13 092 - 13 095 LIT.: Ulrychová 2008ch (NZ)

ČEŠOV

L: ppč. 683, 684, 8801, 911/2 pole a louka jižně od Obecního úřadu v Češově O: Sběr 23.3. 2001 a  4.7. 2008 N: střepy nádob - šedý střep s oboustranně světlehnědým či světlešedým povrchem, příměs písku a bodových zrnek slídy, ojediněle vodorovné rýhy a jednoduchá nízká vlnice, okraje zduřelé a vzhůru vytažené U: M Jičín ev.č. 2/2001, či. 13 362 - 13 394 LIT: Ulrychová 2003 o, 47, položka 177, táž 2008 (NZ)

ČEŠOV

L: bez lokalizace O: neznámé N: podstava nádoby se značkou U: sbírka Kopidlno či. A 308a (M Jičín) LIT.: Ulrychová 2006c, 867

DĚTENICE

L: zahrada ppč. 7/1 za domem čp. 52 ve východní části vsi O: sběr majitele při sázení stromů před rokem 1960 N: 9 střepů nádob- dva okraje zduřelé, dva střepy dvou podstav, šedohnědé střepy zdobené jednoduchou vlnicí a vodorovnými rýhami U: sbírka Libáň či. 45 (P 129, M Jičín) L: Ulrychová 2001c, 85

DĚTENICE

L: ppč. 251, 250/2, 252, 254 - 256, 258 tj. areál fy Oseva v SV čtvrtině intravilánu O:  sběr na přilehlých polích Sigl - Vokolek 28.4. 1981 N: střepy nádob (velký soubor) - šedohnědé okraje vzhůru vytažené, šedé střepy se světlehnědým či červenohnědým povrchem, zlomky podstav, podhrdlí a výdutí nádob, výzdoba jednotlivými rýhami U: M Hradec Králové  přír. č. 49 - 50/1982  LIT.: Sigl - Vokolek 1984, 23

DĚTENICE

L: západní část ppč. 261, poloha Vandr, SV okraj intravilánu  O: sběr před stavbou nové haly fy Oseva 7.4. a 15.4. 1993 N: střepy nádob, silně omleté šedé střepy s příměsí hrubšího písku a jedno -  či oboustranně světlehnědým či šedým povrchem, dva střepy s jednotlivými rýhami U: M Jičín ev.č. 4/1993 LIT: Ulrychová 1997, 43

DĚTENICE

L: východně před domem čp. 21 na ppč. 1025/1, SSZ okraj návsi O: v rýze pro STL plynovod 13.10. 2004 N: kulturní vrstva, střepy z výduti nádob šedohnědé, jeden s vodorovnými rýhami, okraj s okružím hrotitě zakončený (13. století) U: M Jičín či. 9480 - 9482 LIT.: Ulrychová 2007a, 47

DĚTENICE

L: cesta ppč. 1094, úsek podél ppč. 605/2, 605/3 O: v rýze pro vodovod 14.4. 2005 N: v délce 15m a hloubce 70 - 80 cm kulturní vrstva, střepy nádob: šedý, s oboustranně šedohnědým povrchem, přeslen U: M Jičín či. 9791 - 9818 LIT..: Ulrychová 2008, 45 - 46

DĚTENICE

L: pastvina v blízkém okolí vsi O: údajně vyhrabáno dobytkem v roce 1769 N:  v nádobce několik set denárů knížat Oldřicha (1012 - 1034) a Břetislava I. (1035 - 1055) U: ztraceno LIT.: naposled Ulrychová 2000, 161, táž 2009, 451 - 452

DÍLCE

L: kravín/ st.pč. 57 O : sběr V. Vokolek v roce 1959 při stavbě kravína N: střepy nádob, mazanice: vzhůru vytažený šedý okraj se světlešedým povrchem, šedohnědý střep z podstavy nádoby U:  sbírka Železnice či. 1056 - 1059 (M Jičín) LIT.: Ulrychová 2009, 461

DOLNÍ ČERNŮTKY

L: ppč. 58/2 O: v SZ nároží pasových základů domu p. Jirouta 24. 6. 1999 N: šedohnědé střepy nádob se světlehnědým a cihlově červeným povrchem, výzdoba vodorovnými rýhami U: M Jičín ev. č. 52/1999 LIT.: Ulrychová 2001, 43, táž 2007m, 162

DOLNÍ ČERNŮTKY

L: ppč. 58/2 O: v jámě pro čističku vody a rýze pro kanalizaci Z u nového domu  v hloubce 20 - 60 cm 10.9. 2004 N: kulturní vrstva, střepy nádob  šedé a šedočervené barvy (dva s vnitřním cihlově červeným povrchem) zdobené vodorovnými rýhami a jeden i nehtovitými vrypy, kvalitní výpal U: M Jičín či. 9350 - 9354 LIT.: Ulrychová 2007b, 51

DOLNÍ  DOBRÁ  VODA

L.: naproti zastávce Českých drah tj. ppč. 351/1, areál cihelny „U Řízků“ O: sběr Sigl - Vokolek 1977 N:  střep  U:  M Hradec Králové přír.č. 80/1977 LIT.: Vokolek 1981, 27

DOLNÍ  DOBRÁ  VODA

L: poloha Na Kamenci, svah od polní cesty křižující trať Českých drah, ppč. 129 - 130, 133, 139 O: sběr Kalferst 1984 N: střepy nádob U: M Hradec Králové přír.č. 158/1985  LIT.:  Kalferst 1987, 39 - 40

DOLNÍ  DOBRÁ  VODA

L: cihelna „U Řízků“  tj. st.pč. 134 - 137 (nyní zelárna), ppč. 65/3, 356/3, 356/10, 358/2, 358/3, 501 O: sběr Kalferst 1985 a neznámé N: střepy nádob U: M Hradec Králové přír.č. 158/1985 a M Hořice či. 13 447, 13 450 - 13 451, 13 459 - 13 460. 13 462, 13 465, 13 468, 13 545 LIT.: Kalferst 1987, 39 - 40

DOLNÍ  DOBRÁ VODA

L: ppč. 101/4, 104/2 a k.ú. Horní Dobrá Voda ppč. 102, 104/1, 104/2, 105, 106, 108 (pozemky p. Poura) O.: sběr Kalferst 1984 N: střepy nádob U: M Hradec Králové přír. č. 92/1984 LIT.: Kalferst 1987, 39 - 40

DOLNÍ  DOBRÁ  VODA

L :  ? cihelna U Řízků ? O: neznámé N: dva kostrové hroby, obě kostry v pokrčené poloze na pravém boku, 2 bronzové záušnice U: M Hořice či. 13 265 (1 kus), z téhož místa stříbrná záušnice s příměsí mědi, bronzové záušnice či. 510, 550, 554  LIT..: Pour 1957, 31

DOLNÍ NOVÁ VES

L:  louka pod Slávkovým hájem, tj. pozemek jižně od ppč. 355/1 (k.ú. Lázně Bělohrad)  O :  sběr Fr.  Slezák N: tři šedé střepy z výduti nádob s oboustranně hnědým povrchem, nezdobené U: M Jičín či. 3842 - 3844 (sbírka Lázně Bělohrad) LIT.: Ulrychová 2001c, 87, táž 2009, 461 - 462 P: Nález pochází pravděpodobně z Hrádku u Šárovcovy Lhoty, který zčásti zasahuje na k.ú. Dolní Nová Ves (13. století).

DOLNÍ  ROKYTŇANY

L: v polovině úvozové cesty mezi polohou  Matlasovsko (zaniklý statek, nyní kravín, st. pč. 132/1, st.pč. 132/2)  a Osenicemi, tj. SV od kravína v trase současné silnice (ppč. 1035/8) O: v roce 1769 z meze úvozové cesty N:  v keramické nádobě český denár poloviny 11. století LIT.: naposled Ulrychová 2000, 161

DOUBRAVA

L: bez lokalizace O.: sběr Fr. Pokorný před 1960 N: střepy nádob - šedohnědé a šedé s jedno - či oboustranným světlešedým a světlehnědým povrchem, výzdoba vodorovnými rýhami, výrazná příměs písku ve střepu U: M Hořice  či. 614 (4 ks), 4862 (4 ks), 4864 (4 ks) LIT.: Sigl 1972 II., 3

DOUBRAVA

L: západní okraj katastru, prostor mezi kopcem sv. Gotharda (k.ú. Hořice) a západním okrajem osady Lhotka Svatogothardská O: neznámé N: kostrové pohřebiště, dva denáry U: M Hořice (ostříhaný střížek) a soukromá sbírka LIT.: ústní sdělení J. Kalfersta 14. 10. 2002. Viz i Březovice / Doubrava.

DRAHORAZ

L: val zaniklé tvrze pod kostelem sv. Petra a Pavla a hřbitovem v centru vsi OKOL.: při rozvážení valu v roce 1937 N: kostrový hrob, červenohnědý bezuchý hrnek a jednoduchým vykloněným okrajem, podhrdlí a horní část výduti plošně pokryta vodorovnými rýhami, výška 185 mm, průměr postavy 102 mm, průměr ústí  160 mm (či. 111),  neúplný světlehnědý hrnec šedého střepu,  výzdoba hřebenovou vlnicí a vodorovnými rýhami, výška  110 mm, průměr podstavy 74 mm (či. 288), neúplný šedý bezuchý hrnek s vykloněným okrajem s okružím, horní část výduti plošně pokryta mělkými vodorovnými rýhami (či. 286), šedohnědá poklice s olámaným okrajem a středovým otvorem po odlomené úchytce, průměr 143 mm (či. 287), olámaný trojdílný obdélný kostěný hřeben, obdélné destičky zdobeny trojicemi kroužků se středovým bodem (či. 158),  úplná nepoškozená bronzová záušnice z krouceného drátu s očkem a esovitou kličkou, průměr 62 mm (či. 159, příloha 2) U: M Jičín či. 111, M Jičín - sbírka Kopidlno či. 158, 159, 286, 287, 288  LIT.: Ulrychová 2001c, 87

DRAHORAZ

L: vytěžená cihelna v SV okraji vsi (tj. ppč. 129/4, 133 a okolí) O: při těžbě hlíny před rokem 1945 N: kostrový hrob, šedohnědý bezuchý hrnek s okrajem zduřelé profilace, výzdoba vodorovnými rýhami na horní polovině výduti, výška 97 mm, průměr podstavy 67 mm  a okraje 115 mm (příloha 2) U: M Jičín či. 111 LIT.: Ulrychová 2001c, 87 P:  Do muzea v Poděbradech byly odtud předány dvě bronzové záušnice (či. 17 675 - 17 676). Obě ztraceny. Cihelna je od předchozí lokality vzdálena přibližně 350 m.

DRAHORAZ

L:  v okraji úvozu z Drahorazi do Ketně na pozemku p. Vovsa, tj. na mapě z roku 1842 ppč. 470 (cesta) k.ú. Drahoraz a ppč. 594 (cesta) k.ú. Keteň, zaniklá komunikace přes kótu 301, 2  O: neznámé N: v keramické nádobce  373 denárů Bořivoje II. (1101 - 1107, 1117 - 1120)  U:  NM Praha přír.č. 10/1894, rozřazeno LIT.: naposled Ulrychová 2000, 161

DŘEVĚNICE

L: bez lokalizace O: neznámé N:  střepy nádob - velký zlomek zduřelého okraje, šedý střep s oboustranně světlehnědým povrchem s volnou trojnásobnou vlnicí a rýhami na podhrdlí (či. 1533), zlomek podstavy s částí značky neurčeného obrazu, šedý střep s oboustranně světlehnědým povrchem (či. 1534), dva šedé střepy nezdobené - jeden s oboustranně světlehnědým povrchem (3273, 3274) U: M Jičín či. 1533, 1354, 3273, 3274  L.IT.: Ulrychová 2001c, 88

HOLÍN

L: východní svah ppč. 389/1 nad Holínským potokem, poloha Hurychovna O: sběr 5.4. 1994 v okolí čp. 57 po demolici hospody Hurychovna N: dva šedé střepy s oboustranně šedohnědým povrchem U: M Jičín ev.č. 9/1994 LIT.: Ulrychová 1998, 52

HOLÍN

L: silniční obchvat Jičín - sever,  J od Holína na ppč. 380/1 O: sběr v trase stavby 1. 9. 1997 N: střepy nádob - šedé s oboustranně světlehnědým povrchem a příměsí písku, nezdobené U: M Jičín ev.č. 32/1997 LIT.: Ulrychová 1998, 50, položka 188

HOLÍN

L: ppč. 411/7 zahrada za čp. 87, střed vsi O: sběr Sigl 1973 N: střepy nádob U: M Hradec Králové přír.č. 26/1973 LIT.: Sigl 1972 II. 10 P: Další střepy nádob bez bližší lokalizace jsou uloženy v M Jičín či. 1179 - 1184 (v pořadí) : střep okraje kalichovité profilace, obdobný okraj s vodorovnými rýhami na výduti, šedohnědý střep z výduti velké nádoby,  šedý  střep  s oboustranně  červenohnědým  povrchem  a  vodorovnými  rýhami,   hnědošedý

střep podstavy s kruhovou značkou, zlomek silnostěnné postavy šedohnědé barvy LIT.: Ulrychová 2001c, 88, táž 2006ch, 867

HOLÍN

L: zahrada ppč. 41/7, 411/8 za domem čp. 87 v centru vsi O: v pasových základech domu 1. 6. 2001 N: šedý střep zduřelého okraje s oboustranně hnědým povrchem a vodorovnými rýhami, silně omletý šedý střep s původně světlehnědým povrchem  U: M Jičín ev.č. 12/2001 LIT.: Ulrychová 2003b, 68

HOLOVOUSY

L: místní část Chodovice, tzv. Morávkovo zahradnictví, čp. 6  - zahrada ppč. 146/1, JV od kostela O: sběr zaměstnanců asi po 20 let a autorky 26.4. 1995 N: soubor střepů - šedohnědé, hnědé a červenohnědé střepy z výdutí a  podstav nádob, výrazná příměs jemného písku, nezdobené, 5 zlomků podstav s částmi kruhových značek, 15 střepů z výduti nádob s vodorovnými jednotlivými rýhami, dva s jednotlivými rýhami a jednoduchou vlnicí, jeden se dvěma vodorovnými řadami drobných vrypů, okraje: tři šedé se světlehnědým povrchem, zduřelé profilace, jeden s výzdobou rýhami přes vnější okraj, obdobný zlomek šedé barvy, šedý okraj kyjovitě zakončený, šedý vykloněný a dovnitř zatažený okraj, dva šedé okraje s červenohnědým povrchem zduřelé profilace (příloha 3) U: M Jičín ev.č. 5/1995  LIT.: Ulrychová 1997a, 59, položka 309, táž 2007m, 163 - 164, táž 2009, 463

HOLOVOUSY

L: místní část Chodovice, usedlost čp. 3 (st. pč. 66), západně od obytného domu zahrádka  O: sběr majitelky 1995 - 1996 N: soubor  omletých střepů z výduti nádob šedého střepu s jedno - i oboustranně světlehnědým a červenohnědým povrchem s výraznou příměsí písku, 10 střepů obdobného vzhledu s jednotlivými vodorovnými rýhami, okraje: zduřelé a vzhůru vytažené U: M Jičín ev.č. 26/1996 LIT.: Ulrychová 1998c, 51, táž 2007m, 164 - 165, táž 2009, 463 P: Okraj usedlosti čp. 3 leží asi 15 m SZ od čp. 6 Morávkova zahradnictví.

HOŘICE

L: návrší s kostelem sv. Gottharda, hřbitovem, pískovnou a okraj přilehlého pole, západní svah návrší - tj. území mezi ulicemi Strozziho, Gothardská, Daliborka a Erbenova O: při stavbách školy, cvičiště, sokolovny a při těžbě písku ve 20.- 30. letech 20. století N: sídliště  -  kulturní jámy, střepy  nádob: 4 tuhové ze zásobnice kyjovité profilace, vodorovné rýhy na podhrdlí, šedé střepy zdobené rýhami a jednoduchou volnou vlnicí U : M Hradec Králové či. 772, 779, M  Hořice  či. 513, 564, 570, 582 - 588, 13 445, 13 745, 13 097 LIT.:  Sigl 1972 II., 12 , Ulrychová 2001c, 89 - 91, táž 2007m, 165, táž 2009, 459

HOŘICE

L: nový hřbitov na návrší sv. Gotharda O:  v roce 1897 při zřizování nového hřbitova ? N: denár Vladislava I. (1110 - 1125) U: nezvěstné LIT.: naposled Ulrychová 2000, 161

HROBIČANY

L: jižně od čp. 36 O: v rýze pro vodovodní přípojku R. Bláha 11 .9. 2003 N: střepy nádob (13. století) U: M Hradec Králové  sine LIT.: Bláha  2006, 88

HŘMENÍN

L.: Paličkovo pole tj. pole východně za statkem čp. 1 O: sběr majitele čp. 1 Františka Paličky mezi roky 1929 - 1938 N: a/ masivní šedohnědý okraj zduřelé profilace, na výduti jednotlivé vodorovné rýhy, příměsí hrubý písek a bodová zrnka slídy, podstava nádoby: šedý střep,  vnitřní povrch šedý, vnější hnědý, ve středu podstavy v kruhu na koso položená pěticípá hvězda, b/ drobné šedé střepy: šedý či šedohnědý povrch, čtvrtina produkce je sídnytým zbožím, okraje zduřelé a vzhůru vytažené, 23 střepů s výzdobou dvojicí souběžných vodorovných a jednotlivými vodorovnými rýhami, dvě  podstavy nádob  se značkou  U :  a/ M Jičín  (sbírka Dětenice)  či. 13 163, 13 164 b/ sbírka Libáň (M Jičín) či. 31 (P 168, příloha 4), druhá podstava nádoby se značkou či. 29 P 170)  LIT.: nepublikováno, podstavy se značkami Ulrychová 2006c, 868

HŘMENÍN

L: bez lokalizace (Paličkovo pole za čp. 1 ?) O: bez nálezových okolností  N: soubory střepů nádob - a/ osm (z deseti střepů) slídnaté zboží, tři šedé zduřelé okraje se světlešedým a cihlově červeným povrchem, dva šedé střepy z výduti nádob zdobené vodorovnými rýhami, b/ velký soubor střepů nádob kvalitního výpalu, pětina slídnatým zbožím, povrch šedý, šedohnědý a červenohnědý, čtyři zlomky podstav šedohnědých hrnců s vodorovnými rýhami na výduti, 13 okrajů různých variant zduřelého typu s jednotlivými rýhami a šroubovicí, c/ velký střep z podstavy a stěny tuhové zásobnice 153 x 102 mm, pět okrajů kalichovité a límcovité profilace, na podhrdlí volná vlnice, rýha nebo dlouhé vrypy, šedý střep z výduti s jednotlivými vodorovnými rýhami, d/ podstava nádoby šedého střepu, oboustranně hnědý povrch, masivní vzhůru vytažený okraj šedohnědé barvy s vodorovnými rýhami na výduti, dva šedohnědé nezdobené střepy, příměsí velmi jemný písek a bodová zrnka slídy, e/ šedohnědé a šedé střepy s hnědým a červenohnědým povrchem, příměs jemného písku, kvalitní výpal, pět střepů zdobeno jednotlivými vodorovnými rýhami, střep vzhůru vytaženého okraje U: sbírka Libáň (M Jičín) a/ či. 28 (159 B), b/ či. 29 (P 170), c/ či. 30 (P 110, příloha 5), d/ či. 41 (P 119), e/ či. 57 (P 159) LIT.: Ulrychová 2001c, 91

CHVALINA

L: poloha V kopečku, ppč. 144/1  O: sběr D. Vích 9.4. 1996 N: střepy nádob U: M Hradec Králové přír.č. 9/2001 LIT.: Bláha - Kalferst - Sigl 2004, 47

JEŘICE

L: bez lokalizace O: neznámé N: střepy nádob - 6 šedohnědých okrajů zduřelé a vzhůru vytažené profilace s jednoduchou volnou vlnicí a rýhami, střepy z výduti nádob, ojediněle výzdoba dvojvpichy U: M Hradec Králové či. 17 274 - 17 291 (do 1961 školní sbírka) LIT.: Sigl 1972 II., 27

JEŘICE

L: poloha VI - Za ovčínem ppč. 111/11  O: z rýhy pro vodovod sebral J. Pour krátce před rokem 1983 N: nádoba šedohnědé barvy, zduřelý okraj, na výduti vodorovné rýhy  U: M Hradec Králové, Pourova sbírka  LIT.:Kalferst 1985, 54

JEŘICE

L: dvůr (st.pč. 4) tzv. staré fary (čp. 42)  jižně u kostela sv. Maří Magdaleny O: neohlášené zemní práce 15. 6., 17. 6. a 31. 8. 2004 N: střepy šedé a šedohnědé,  část s cihlově červenohnědým povrchem je výrazně tenkostěnná, dva střepy ze zásobnice  kvalitního výpalu, 4 zduřelé a vzhůru vytažené okraje, šedý vzhůru vytažený okraj zásobnice s oboustranně světlehnědým povrchem (9120 - 9151), šedý okraj zduřelé profilace, tři šedé střepy : s vodorovnými širokými rýhami, s velmi nízkou a širokou vlnicí, třetí nezdobený (či. 9332, 9331, 9329) U.: M Jičín či. 9120 - 9151, 9329 - 9335 LIT: Ulrychová 2007, 86, táž 2009, 459

JIČÍN

L: jižní cíp zahrady (ppč. 309/8) domu čp. 419 v ulici Čelišově O: sběr majitelů při rytí zahrady od roku 1925 N: větší šedohnědý střep s příměsí kamínků, drobný šedohnědý zduřelý okraj U: M Jičín ev.č. 54/1994 LIT: Ulrychová 1995, 119, položka 618, táž 1997b, 85, položka 442

JIČÍN

L: Janouškovo pole za sochou sv. Václava, tj. ppč. 949/2 a okolí, ulice Konecchlumského, S okraj Marečkovy cihelny N: šedohnědá nádoba, zduřel, na výduti pod hrdlem  trojnásobná vlevo skloněná volná vlnice, horní polovina výduti pokryta zběžně provedenými vodorovnými rýhami, v podstavě dušník, výška nádoby 305,  průměr ústí 235 a průměr podstavy 110 mm U: M Jičín či. 675 L: Ulrychová 2001c, 93

JIČÍN

L: Marečkova cihelna tj. prostor podél Valdického  potoka mezi ulicí Textilní a železniční tratí Jičín - Turnov O: při těžbě v letech a/ 1918 - 1936, b/ 1913  N: střepy nádob: a/  soubor střepů - okraje a zlomky výduti šedohnědé, hnědé barvy, dva s cihlově červeným povrchem:  7 okrajů zduřelé profilace,  jeden s vodorovnými rýhami pod hrdlem, zlomek poklic, dvě neúplné očazené podstavy šedých hrnců se dvěma a třemi velkými otvory průměru 2 - 4 mm, 10 střepů z výduti: šedý střep s oboustranně světlehnědým a červenohnědým povrchem s vodorovnými rýhami, jeden se širokou nízkou vlnicí, jeden s pásem šikmých hřebenových vpichů, či. 1331 cihlově červený střep zdobený jednotlivými vodorovnými rýhami, či. 1587 masivní zduřelý okraj šedého střepu s oboustranně hnědým povrchem, (příloha 6) b/ soubor šedých střepů s oboustranně hnědým povrchem zdobených vodorovnými rýhami, další cihlově červený se vstřícnými rýhami, asi pětina světlehnědé misky,  10 okrajů zduřelé profilace s vodorovnými rýhami a jednoduchou volnou vlnicí, jeden okraj přesekávaný U: M Jičín a/ či. 1198 - 1220, 1331, 1587, b/ 3409 - 3412, 3415 - 3426  LIT.: Sigl 1972, II, 27 - 28, Ulrychová 2009 v tisku P: Podle NZ Archivu ArÚ Praha čj. 1852/1932 (J. Böhm) byly v Marečkově cihelně nalezeny i hradištní železné nůžky (ztraceny).

JIČÍN

L: Obecní cihelna, tj.  S od předchozí lokality, V nad Valdickým potokem, st. pč. 787 a okolí - dříve areál fy Silnice a. s. Jičín, nyní nákupní centrum TESCO  O: při těžbě cihlářské hlíny před rokem 1945 N: střepy nádob :  masivní zlomek okraje zduřelé profilace šedohnědé barvy, dva tmavošedé okraje zduřelé profilace s  nepravidelnými rýhami, volnou hřebenovou vlnicí a vodorovnými rýhami, tři střepy z výduti s vodorovnými rýhami a jednoduchou širokou vlnicí, U: M Jičín či. 1691 - 1693, 1695 - 1696 LIT.:  Ulrychová 2001c, 93

JIČÍN

L: mezi čedičovými kopci Čeřov (ppč. 306)  a Zebín (ppč. 1789)O: a/ sběr  Waldhauser 21.2. 1994 na ppč. 1643/3 , b/ sběr Kracík 8. 8. 1995 c/ sběr Ulrychová - Košťák  23. 7. 1999 d/ sběr na ppč. 1650/2 z hromady vytěžené hlíny 18. 5. 2005 - neohlášené zemní práce na stavbě domu N: a/ šedý střep s oboustranně světlehnědým povrchem, červenohnědý vně zesíleného okraj, b/ soubor střepů nádob šedohnědé a šedé barvy - 7 okrajů zduřelé profilace: šedý střep s oboustranně světlehnědým povrchem, obdobné střepy z výduti nádob zdobených na výduti plošně rýhami či jednotlivými rýhami, c/ silně omleté šedé střepy s oboustranně červenohnědým či světlehnědým povrchem a výraznou příměsí písku, šest mírně poškozených zduřelých okrajů, d/ tři drobné hnědé střípky: dva z výduti nádob, zduřelý okraj U: M Jičín a/ ev. č. 2/1994, b/ M Jičín ev. č. 3/1996 c/ M Jičín  ev. č. 254/1999, d/ M Jičín či. 9 819 - 9 821 LIT.: a/ Waldhauser 1997, 89, položka 466, b/ Ulrychová  1998 c, 63 - 64, c/ Ulrychová 2001a, 77, táž 2008a, 92 - 93, táž 2009, 459 P: Prostor mezi bazaltovými vrchy Čeřovka a a Zebín na sprašových půdách a v blízkosti prameniště vody je polykulturní lokalitou (neolit, Ha C, od starší doby hradištní do současnosti).

JIČÍN

L: ppč. 1895, 1815/4, hospodářský dvůr Zebín severně nad osadou Sedličky O: stavba útulku pro psy 4.5. - 22.5. 2009 N: 12 drobných střepů : šedé s oboustranně světlešedým či hnědým povrchem, okraj zduřelé profilace, dva střepy s vodorovnými rýhami U: M Jičín či. 16 199 - 16 215 LIT:  Ulrychová 2009b (NZ) Poznámka: Okraj předcházející lokality. Areál zaniklé vsi Zebín (12.- 16. století).

JIČÍN

L: pod hrází rybníka Kníže, areál Podhrázského mlýna u vodárenské věže tj. areál domů čp. 39 - 41 Holínské předměstí O: neznámé N: část červenohnědé podstavy velké nádoby se značkou U: M Jičín či. 2005 LIT.: Ulrychová 2006c, 868 P: Nález hradištních nádob odtud uvádí Mencl (1941, 4).

JIČÍN

L: osada Soudná, areál zaniklé cihelny p. Morávka, tj. S a V od Rolnické školy  (st.pč. 3394) O: 28.2. 1931 při stavbě kůlny N: šedohnědá vakovitá nádoba  s olámaným okrajem,  výzdoba šroubovicí, zběžná modelace i výzdoba U: M Jičín či. 1593 LIT.: Sigl 1972, II, 27

JIČÍN

L: Palackého ulice,  před středem domu čp. 62 O: v rýze pro STL plynovod 18.8.- 17.9. 1993 N: sídlištní objekt/ kulturní vrstva, střepy nádob: tenkostěnné hnědošedé kvalitního výpalu s příměsí jemného písku, dva okraje : vykloněný a vzhůru vytažený oble zakončený,  druhý zduřelé profilace,  dva střepy podhrdlí dvou nádob, střepy z výduti  nádob: jeden  plošně pokryt širokými mělkými žlábky, dále výzdoba  jednoduchou vlnicí, širokou vodorovnou rýhou, bělošedý střep s vodorovnou rýhou, střep s červenošedým povrchem, zlomek podstavy a stěny nádoby s povrchovým mělkým žlábkováním U: M Jičín  ev.č. 65/1993 LIT.: Ulrychová 1994, táž 2009, 456

JIČÍN

L: Tylova ulice, st.pč. 106, sonda B 6, východní okraj městského příkopu O: předstihový záchranný výzkum 10.6. - 31.8. 1999 N: objekt (chata, jáma) ve východním okraji příkopu v závěru městské parcely, zvířecí zub, zlomky strusky, 25 šedohnědých střepů nádob kvalitního výpalu s příměsí jemného písku, vzhůru vytažený hrotitě zakončený, další střepy bez výzdoby červené, šedé, šedohnědé a hnědé barvy U: M Jičín ev.č. 102/1999, 105/1999 LIT.: Ulrychová 1999, 33, táž 2009, 456

JIČÍNĚVES

L: ppč. 57- svah podél hospodářského dvora O: sběr  podél rýhy pro plynovod  30. 8. 2001 N: šedý střep z rozhraní podstavy a výduti nádoby, vnitřní světlehnědý povrch U: M Jičín ev. č. 22/2001 LIT.: Ulrychová 2003c, 95

JINOLICE

L: poloha Na Zahajkách, západně okraj pole ppč. 128/7 O: sběr 29.9. po náhodném nálezu 10.9. 1999 N: dva červenohnědé střípky, masivní vzhůru vytažený okraj zásobnice šedého střepu s výrazným podílem písku červenohnědého povrchu, na  výduti vodorovné rýhy, na podhrdlí stopy po vytáčení na kruhu  U: M Jičín ev.č. 246/1999 LIT.: Ulrychová 2001, 81

KBELNICE

L: severně od cesty mezi statkem U Jenčků (st.pč. 1)  a zanikajícím tzv. Bílým mlýnem, ppč. 1180b, areál sídliště kultury s keramikou vypíchanou O: a/ - b/ neznámé c/ sběr Waldhauser 1988 N: střepy nádob a/ šedohnědý zduřelý okraj s vodorovnými rýhami na výduti b/ čtyři zduřelé hnědošedé okraje velkých nádob, na výduti všech různě hluboké a široké jednotlivé vodorovné rýhy, dva střepy podstav a stěn dvou hrnců šedého střepu a oboustranně světlehnědého povrchu c/ tři silně otřené šedé střepy s příměsí písku a bodových zrnek slídy, jeden se dvěma vodorovnými rýhami a šroubovicí pod nimi U: M Jičín a/ či. 1609 b/ 1641 - 1646 , c/ 1861 - 1863 LIT.: Ulrychová 2001c, 95

KONECCHLUMÍ

L: areál kravína a mléčnice tj. st.pč. 105/1, 105/4 O: při stavbě 1965 sběr F. Řehák, Jičín, Jakubcova 465 N: tři střepy jedné nádoby zduřelé profilace okraje, na okraji výduti linie velkých vpichů a vodorovných rýh, další střep z výduti zdobený vodorovnými rýhami U: M Jičín či. 981 - 983 LIT.: Drenko 1972 (NZ), Sigl 1972, II. 30

KONECCHLUMÍ

L: a/ Na Bělidle, tj. JZ svah pod kravínem (st.pč. 105/1), b/ JV  nároží kravína (st.pč. 105/1) O: a/ při hloubení silážní jámy 11.8. 1967 sběr J. Helinger  z Hořic, b/ při hloubení základů kravína 1965 N: a/ 8 sídlištních objektů, střepy nádob s volnou vlnicí a rýhami, b/ střepy nádob obdobného vzhledu U: M Hradec Králové sine LIT. : Vencl 1967, 18 - 19, Sigl 1969, 59 - 60

KONECCHLUMÍ

L: usedlost čp. 62  u hospodářského dvora O: ve výkopu za stodolou u potůčku  R. Dufek N: střepy nádob zdobené převážně plošně vodorovnými rýhami a jednou pětinásobnou vlnicí, vykloněné okraje límcovité profilace U: M Hradec Králové sine LIT.: Vencl 1967, 19, Sigl 1969, 60

KONECCHLUMÍ

L:  poloha Vejsevka - naleziště I, tj. Z od vsi směrem k parku zámku Kamenice O: sběr J. Helinger z Hořic N: střepy nádob zdobených volnou vlnicí, výrazně  profilovaný  okraj zduřelé profilace U: M Hradec Králové sine LIT.: Vencl 1967, 19, Sigl 1969, 59

KONECCHLUMÍ

L: asi 15 m JZ od JZ nároží věže kostela  sv. Petra a Pavla, ppč. 336 O: náhodný nález na povrchu pěšiny 24. 5. 2000 N: střepy nádob : drobné šedé s oboustranně hnědým a červenohnědým povrchem, jeden s vodorovnými rýhami, tři zduřelé okraje, jeden vzhůru vytažený (?)  U: M Jičín ev.č. 11/2000 LIT.: Ulrychová  2003d, 106

KONECCHLUMÍ

L: poloha Kopiště, tj. pole Z od kravína (ppč. 126/1) O: po hluboké orbě 1952 sběr V. Polák, Konecchlumí čp. 75 N: střep z podhrdlí a výduti nádoby šedého střepu s oboustranně světlehnědým povrchem zdobený jednoduchou vlnicí a vodorovnými zběžně provedenými rýhami U: M Jičín či. 8465 LIT.: Ulrychová 2004, 109, položka 488, táž 2009, 454

KOPIDLNO

L: poloha Stínadla, tj. SZ okraj současných ulic Tomáše Svobody a  Nádražní O: v roce 1850 a 1876 při stavbě domů ve Smutné uličce a znovu při stavbě  železniční trati N: řadové kostrové pohřebiště LIT.:  Matiegka 1892, 41 - 46, 109 - 118, 221 - 228  P: Pohřebiště má starší fázi z 10. století.

KOPIDLNO (?)

L: Na stínadlech (?) N: část podstavy nádoby se značkou U: sbírka Kopidlno (M Jičín) či. A 290 LIT.: Ulrychová 2006c, 868 P: Nejspíš předchozí lokalita.

KOPIDLNO

L: u výtopny, tj. Z okraj nádraží Českých drah O: při úpravě kanálu nalezl traťmistr Jaroslav Hammerbauer N: okraj tuhové zásobnice zdobený vlnicí U: sbírka Kopidlno (M Jičín) či. A 305 LIT.: Ulrychová 2001c, 98

KOPIDLNO

L: východně od města  O : při stavbě cukrovarnické drážky v letech 1923 - 1925 N: vejčitá nádoba s okrajem kalichovité profilace zdobená šroubovicí, podstava šedohnědé nádoby s kosodélnou značkou U: sbírka Kopidlno ( M Jičín) či. A 289, A  290 LIT.: Ulrychová 2001c, 98

KŘEŠICE

L: v blízkosti čp. 1 v JZ okraji intravilánu O: neznámé N: střepy nádob - pět šedých  a šedohnědých okrajů  vykloněných, zesílených, jeden dovnitř zatažený, tři vzhůru vytažené  hrotitě zakončené, střepy z výduti nádob : všechny zdobené vodorovnými rýhami a  jeden  i jednoduchou  vlnicí  U: M Jičín či. 13 165 - 13 169, 13 171 - 13 182 (sbírka Dětenice) LIT.: nepublikováno P: Pravděpodobně stejné místo nálezu jako následující.

KŘEŠICE

L: tzv. Mazáčovo (Mazáčkovo)  pole, tj. pole JV od čp. 1 (tvrziště) až k meliorovanému Libáňskému potoku O: výkop majitele pole 28.9. 1941 N: velmi pravděpodobně sídlištní objekty, kulturní vrstva, zvířecí kosti, šest souborů střepů (celkem 735 ks), přibližně pětina střepů je slídnatým zbožím, šedohnědé, šedé a hnědé střepy a jedno - i oboustranně světlehnědým a červenohnědým povrchem,  okraje zduřelé a vzhůru vytažené profilace, střepy z výduti nádob s vodorovnými rýhami a volnou jednoduchou vlnicí,  několik tuhových střepů z výduti nádob, dva tuhové okraje kyjovité profilace ze zásobnic (či. 60): jeden zdobený řadou šikmých vrypů,  druhý značně omletý, části podstav a stěn nádob, podstava nádoby se značkou, slídnatý střep z výduti lahve s výzdobou řadami vstřícných vrypů a jednoduchou mělkou vlnicí (či. 22 / P 115) U: Sbírka Libáň  (M Jičín) či. 22 (P 115),  či. 58 (P 155), či. 59 (P 156), či. 60 (P 157), či. 61 - 62 LIT.: Ulrychová 2001c, 99 - 100

KŘEŠICE

L: zahrada ppč. 23/1, 23/2 SV od čp. 1 O: sběr na ryté ploše zahrady 26. 9. 2000 N: střepy nádob: dva hnědé, jeden s cihlově červeným povrchem, výrazná příměs jemného písku, menší hnědý  s vodorovnou rýhou  U: M Jičín ev.č. 25/2000 LIT.: Ulrychová 2003e, 112

LABOUŇ

L: polohy Dlouhý háj a Na průhoně  tj.  JV od vsi, svahy nad vodotečí O: sběr dětí ze vsi 1. 4. 1992 N: střepy nádob: tři šedé okraje s oboustranně světlešedým, červenohnědým a světlehnědým povrchem zduřelé profilace, kvalitní výpal, dva šedohnědé střepy s jednotlivými širokými vodorovnými rýhami U: M Jičín či.  4928a, 4931,4932,  4935, 4936,   LIT.: Ulrychová 1995a, 164

LIBÁŇ

L:  cukrovar, tj. nynější drožďárna východně u Bystřického - Libáňského potoka, ppč. 577/2, 574 O: a/nejspíš při stavbě některého z objektů před rokem 1959 a v letech 1959 až 1961 sebral Ivo Janoušek  b/ sběr z let 1959 - 1962 nejspíš Václav Vojtíšek, správce místního muzea N: a/, b/ střepy nádob jednotného vzhledu  šedý střep, oboustranně světlehnědý a jednou i červenohnědý  povrch, dva střepy s výraznou příměsí zrnek slídy, dva střepy z podstavy a části výduti,  72 střepů z výdutí nádob zdobeno  vodorovnými rýhami a jeden řadami vstřícných vrypů, 10 mm silný šedý střep  se světlehnědým vnitřním  a cihlově červeným vnějším povrchem zdobený  šikmou  jednoduchou  vlnicí  a  linií  mělkých  důlků (příloha 7), 12 střepů z okrajů nádob  zduřelé profilace U: sbírka Libáň a/či. 47 (P 135), b/ či. 1 (P106), či. 4 (P 107, příloha 7), či. 19 (P 137), či. 33 (P 142, vše M Jičín)  LIT.: nepublikováno

LIBÁŇ

L:  cukrovar  O: podzim 1959 sběr V. Vojtíšek N: střepy nádob (28 ks)  6 okrajů  zduřelé profilace, masivní vzhůru vytažený, střepy z výduti nádob: tmavě šedý střep, oboustranně šedý nebo hnědý povrch, výzdoba různě řazeným vodorovnými rýhami U: M Jičín - sbírka Libáň  či. 19 (P 137), LIT.: nepublikováno

LIBÁŇ

L:  cukrovar  O: podzim 1959 sběr V. Vojtíšek N: střepy nádob (28 ks)  6 okrajů  různě provedené  zduřelé profilace, střepy z výduti nádob - šesý střep, oboustranně šedý či hnědý, výzdoba různě řazeným vodorovnými rýhami U: M Jičín - sbírka Libáň či. 19 (P 137), LIT.: nepublikováno

LIBÁŇ

L: a/ - c/ areál fy Plastimat (nový závod, poznámka 3),  JZ svah návrší nad Libáňským (Bystřickým) potokem, ppč.  623/4, d/ st. pč. 548 - svah před vrátnicí  O: a/ 12.2. 1961 sebral Václav Vojtíšek, správce místního muzea, b/zářez do svahu pro novou halu, sběr z vytěžené zeminy a profilu ve svahu 18.- 25.6. 2001 c/ sběr na ploše stavby 1959 - 1962 nejspíš V. Vojtíšek, d/ sběr na zasypané rýze plynovodní přípojky 3. 8. 2004 N: a/ 7 střepů - tři pokryté vápnitou vrstvou zdobené vodorovnými rýhami, další šedé z výduti s červenohnědým povrchem, jeden s vodorovnými rýhami, podstava nádoby - šedý střep, hnědý povrch,  na podstavě výrazné otisky podložky, v nich  značka (?) vidlicovitého tvaru, b/ střepy nádob - čtyři šedé z výduti se světlehnědým povrchem zdobené různě rozmístěnými vodorovnými rýhami, c/  šedohnědé s oboustranně hnědým povrchem, dva  zduřelé, dva zlomky podstav  z výduti, drobné střepy s různým počtem vodorovných rýh, střep z páskového profilovaného ucha nádoby, d/ dva drobné šedé střepy s oboustranně hnědým povrchem U: a/ sbírka Libáň (M Jičín) či. 32 (P 140), b/  M Jičín ev. č. 14/2001 c/ sbírka Libáň (M Jičín) či. 32 (P 142), či. 20 (P 138) LIT.: b/ Ulrychová 2003f, 126, a/, c/ nepublikováno, d/ Ulrychová 2007d, 120, položka 503

LIBONICE

L: severně od plotu služebny VČE a.s. Hradec Králové tj. J okraj ppč. 166/1 O: v rýze pro kanalizaci 16.2. 1993 N: 6 šedých střepů nádob se světlehnědým a červenohnědým povrchem:  kyjovitě zesílený okraj, šedohnědý střep z výduti nádoby, 4 drobné střepy U: M Jičín či. 5/1993 LIT.: Ulrychová 1997e, 133, táž 2007m, 165

LIBONICE

L: st.pč. 10/3, ppč. 21/2, 22, 24, 234, 265 - střed vsi O: sběr na hromadě skryté ornice pro stavbu 4. domů 20.4. 8.- 22.7. 2009 N: střepy nádob:  šedé s oboustranně světlešedým povrchem  příměsí písku ve střepu, 6 zduřelých okrajů,  střepy z výduti s výzdobou jednotlivými rýhami  a jedenou i s vrypy pod rýhou  U: M Jičín či. 16 227 - 16 228, 16 230, 17 160 - 17 175, 17 227 - 17 252 LIT. : Ulrychová 2009c (NZ)

LIBOŠOVICE

L: poloha Na Hrádku, JZ od areálu budov zemědělského družstva, tj. ppč. 179/1, 189/2, ev. k.ú. Nepřívěc ppč. 126/1, 127/1, O: povrchový sběr Waldhauser 13. 11. 2003 N: střepy nádob U: M Sobotka př. č. 2/03 LIT.: Waldhauser 2004, 134 P: Nálezy získané autorem jsou uloženy v soukromých sbírkách v Sobotce.

LIBUŇ

L: poloha U hřiště, tj. cesta ppč. 441/6, S nad rybníkem v SZ okraji intravilánu O: v rýze pro NN  kabel  25.3. 2003  N: kulturní vrstva, šedé střepy nádob  s oboustranně světlehnědým povrchem: dva okraje zduřelé profilace, pět střepů z výduti U: M Jičín  či. 7 805 - 7 811 LIT.: Ulrychová 2006, 150, táž 2009, 462

LUKAVEC

L:  osada Na pasekách S od Lukavce, pole pana F. Pecha/ tj. okolí současné výrobny betonu O: sběr majitele N: hnědý střep z podhrdlí nádoby   s vodorovnými rýhami na okraji výduti U:  M Jičín či. 3845  (sbírka Lázně Bělohrad) LIT.: Ulrychová 2001c, 101

MILETÍN

L: střed - návrší současného městečka, a/ ppč. 1287/3, b/ ppč. 1287/3, c/ st.pč. 231/1 O: sběr a vymezení hradiště/ dvorce 14.3., 29.3. a 6.9. 2006 N: střepy nádob a/ 7 šedohnědých s jedno - a oboustranně šedohnědým či červenohnědým povrchem z výdutí nádob, z toho tři se širokými rýhami, okraj kalichovité profilace b/ 5 šedých střepů z vydutí nádob s červenohnědým povrchem, z toho 4 zdobené vodorovnými rýhami, červenohnědý okraj zduřelé profilace c/ 11 šedých střepů s oboustranně šedohnědým povrchem, dva zdobené vodorovnými dýhami, šedohnědý okraj vykloněný a kyjovitě zesílený U: M Jičín v pořadí ev.č. 3/2000, 6/2000 22/2000 LIT.: Ulrychová 2007m, 159 - 161, táž 2009, 454, 456

MILÍČEVES

L: JV svah nad nivou Cidliny, střed pozemku ppč. 580/1, SZ od vsi O: sběr po letecké prospekci 7.5., 26.8. a 17.9. 2003 N: střepy nádob - dva z podstav nádob s částí stěny, jeden s oboustranně červenohnědým povrchem a příměsí bodových zrnek slídy, druhý s výraznou příměsí písku a otřeným světlehnědým povrchem U: M Jičín či. 8543 - 8544 LIT.: Ulrychová 2006a, 170

MILOVICE

L: a/koupaliště a rekreační areál,  ppč. 145 a okolí, Z okraj intravilánu b/ ppč. 107, asi 100 m J od a/ O: neohlášená stavba areálu v roce 1962 - 1963, záchranné výzkumy  Sigl  1962, Vokolek 1963 N: a/ střepy nádob, b/ sídlištní objekt U: M Hradec Králové  sine LIT.: Vokolek 1964, 25

MILOVICE

L: poloha Vorel, JZ od vsi nad vodotečí ppč. 212 O: sběr Tomáš Rygl, Milovice 81 v roce 1985 N: více než 600 otřených střepů nádob  uniformního vzhledu: šedé s oboustranně světlehnědým či červenohnědým povrchem, příměs velmi jemného písku, kvalitní výpal, 149 okrajů několika variant zduřelé a vzhůru vytažené profilace, 62 střepů z podstav nádob s částmi stěn, na dvou otisk podložky hrnčířského kruhu U: M Jičín  ev.č. 27/1997 - 30/1997 LIT.: Ulrychová 1998d, 113

MLÁZOVICE

L: U cihelny (st.pč. 186) na severním úpatí Chlumu v poloze Nad Vejmoly tj. pole ppč.  1080 O: v roce 1903 sběr p. Horák N: střepy nádob zdobené vlnovkami, nehtovitými vrypy,  na dvou podstavách značky (čtverec se čtyřmi paprsky v kruhu, šipka spojená s kroužkem) U:  neznámé LIT.: Siegel 1953 (NZ)

MLÁZOVICE

L: J nad obcí v poloze Nad Vejmoly - pole ppč. 1049, areál cihelny (st.pč. 186) O: nejspíš při těžbě hlíny před rokem 1967 N: dva okrajové šedé střepy s oboustranně světlehnědým povrchem zduřelé profilace, údajně i nádoba se značkou na podstavě U: M Hořice ev.č. 64/1967 (část sbírky Mlázovice) LIT.: Siegel 1953 (NZ) 404/1953, o nádobě Zpráva v archivu M Hořice, Pasport sbírek M Hradec Králové č. 1331

MlLÝNEC

L: poloha Varobyle/ Varbule/Varabule asi 500 m Z ode dvora Filipín a 200 m J od hřbitova v Mlýnci, okraj nivy Mrliny O: sběr J. Slavík 1992 NÁLEZ: šedé střepy nádob s hnědým či červenohnědým povrchem: tři drobné  vykloněné okraje zduřelé profilace,  dva masivní okraje vzhůru vytažené oble zakončené, tři střepy z podstav s částí výduti, 8 střepů z výduti zdobených různým počtem vodorovných rýh, jednou s vodorovnými nehtovými vrypy U: M Jičín či. 4854 - 4860, 4863, 4867, 4868, 4870, 4872, 4878, 4883 - 4885 LIT.: Ulrychová 1995b, 208

MLÝNEC

L.: ppč. 40/3 u jižního ramene Mrliny na mírném jihozápadním svahu O: při stavbě domu 2.10. 2003 N: střepy šedohnědých nádob : 4 drobné  okraje zduřelé a masivní okraj vzhůru vytaženýs plastickým žebrem uvnitř, tři střepy s vodorovnými rýhami a pásem šikmých trojvrypů, šedohnědé, hnědé a červenohnědé střepy z výduti nádob bez výzdoby U: M Jičín či. 8587, 8589 - 8618 LIT.: Ulrychová 2006, 174b

NADSLAV

L: ppč. 10/2, 10/3 J okraj intravilánu, prameniště vody O: oprava požární nádrže 27.3. 2009 N: střepy nádob šedého střepu s červenohnědým šedým či hnědým povrchem a výrazným křemenným ostřivem, silně obitý  okraj zduřelé profilace, střepy zdobené jednotlivými rýhami U: M Jičín či. 16 081 - 16 097 LIT: Ulrychová 2009d (NZ)

NADSLAV

L: ppč. 126/1, 118/1, 116/1, poloha U kravína O: sběr M. Valenta ze Střevače 4.4. 2009 N: střepy nádob, železná struska:  soubor  keramiky obdobné předchozímu nálezu (vzdálenost mezi nimi přibližně 100 m), okraje zduřelé a vzhůru vytažené profilace, střepy z výdutí nádob zdobené různým počtem rýh U: M Jičín či. 16 114 - 16 136, 16 138 - 16 144 LIT: Ulrychová 2009d(NZ)

NEČAS

L: poloha les Perna (Perno) - k.ú. Nečas ppč. 603/1, k.ú. Chotěšice (okr. Nymburk) ppč. 121, 123, 125, 127, mírné a rozlehlé návrší nad zaplavovaným územím O: při stavbě silnice Kopidlno - Poděbrady v roce 1834 N: řadové kostrové pohřebiště, asi 50 hrobů, orientace S - J, dřevěné rakve, obložení kameny,  bronzové záušnice  U: záušnice NM Praha či. 54 7797 - 54 798 LIT.: Sklenář 1992, 32 P: Pohřebiště mělo starší fázi z 10. století. Zatím publikováno jako Budčeves či Kopidlno.

NEMYČEVES

L: velmi pravděpodobně ppč. 17/1 V od kostela sv. Petra a Pavla, návrší ve středu vsi jižně nad vodotečí O: při stavbě panelového domu (severní budova areálu st.pč. 147), SV od fary (st.pč. 3) v 60. letech 20. století N: 24 velkých střepů okrajů hrnců - oboustranně světlehnědý, červenohnědý či hnědý povrch, okraje zduřelé a vzhůru vytažené profilace, výzdoba vodorovnými rýhami, ojediněle jednoduchou vlnicí, jednou i na okraji (příloha 8, 9, 10),  10 střepů z výduti nádob s obdobnou výzdobou, dva zlomky z podstavy a stěny nádob,  5 podstav nádob se značkami U: M Jičín či. 1647 - 1690, 3361 - 3362 LIT.: nepublikováno,  Ulrychová 2006 c, 869 (značky), táž 2009, 461

NEMYČEVES

L: zahrada ppč. 110/1 v blízkosti roubeného domu čp. 100 jižně od vodoteče O: sběr 8. 5. 1998 N: střepy nádob - drobné šedé tenkostěnné šedých a hnědých odstínů, kvalitní výpal, mělce zvlněný povrch U: ev.č. 18/1998 LIT.: Ulrychová  2000a, 118, položka 540 (zde chybně ev. č. 19/1998)

NEMYČEVES

L: severně u domu čp. 144 v Z okraji vsi O: v přípojce plynu 26.9. 2002 N: střepy nádob - dva šedé světlehnědého povrchu zdobené jednotlivými vodorovnými rýhami U: M Jičín  či. 7459 - 7460 LIT.: Ulrychová 2004a, 154

NEMYČEVES

L: areál usedlosti čp. 122 - zahrada ppč. 414/ 17 O: sběr na ryté ploše zahrady 4. 4. 2007 a  9. 11. 2008, sběr i ze zeminy vyvezené ze stavby domu před rokem 1989 do okolí fary (st.pč. 3) 4. 4. 2007 N: střepy nádob: šedé s oboustranně světle šedohnědým i červenohnědým povrchem a výraznou příměsí písku, tři okraje zduřelé profilace,  střepy z výduti s vodorovnými rýhami, střep z podstavy nádoby U.: M Jičín či. 12710 - 12716, 13 830 - 13 873 LIT.: Ulrychová 2007e (NZ), táž 2008b (NZ)

NEMYČEVES

L:  ppč. 110/1, 110/2 střep vsi při vodoteči, východně od předchozího místa s nálezy O: sběr před výstavbou domů 11.45. 2008 N: celkem 13 střepů - obdobných předchozímu nálezu (okraje, výzdoba) U: M Jičín či. 13 078 - 13 091 LIT.: Ulrychová 2008b (NZ)

NEMYČEVES

L: ppč. 132/2, střed vsi u čp. 8 O: sběr při a po skrývce plochy před stavbu domu 28. 8. 2008 N: šedý střep se setřeným oboustranným světlehnědým povrchem, výrazná příměs písku, světlehnědý okraj zduřelé profilace U: M Jičín 13 663, 13 664 LIT.: Ulrychová 2008b (NZ)

OSEK

L: zahrada čp. 6 O: neznámé N: střepy nádob U: M Sobotka I A 96 - 101, při převodu sbírky do M v Jičíně nenalezeno LIT. : Filip 1947, 278

OSEK

L: usedlost čp. 2 (st. pč. 46), při západní stěně stodoly asi 2m od ní O: při kopání hlíny v roce 1968 majitel p. Macoun, v srpnu 1969 revize místa Weber - Waldhauser N: oválná jáma  120 x 360 m s tmavošedou výplní, 286 střepů nádob  z výdutí, nezdobené i zdobené šroubovicí, nízkou vlnicí a nehtovitými vrypy, okraje zduřelé profilace, zlomky podstav : tři se značkou, okraj tuhové zásobnice  U: M  Sobotka  zámek Humprecht (sine) - při převodu sbírky do M v Jičíně nenalezeno LIT.: Weber  1972, 102, Klápště 1971 (NZ), Ulrychová 2009, 458

OSEK

L: usedlost čp. 4, SZ okraj vsi, zahrada  OKOL.: při nové stavbě v zahradě 1982 N: kovářská vyhřívačka, střepy nádob, struska, zvířecí kosti  U: M Sobotka (po zpracování), při převedení sbírky do M v Jičíně nalezeny 4 uhlíky (či. 2580), 4 střepy nádob (či. 2907 - 2910) LIT.: Waldhauser 1985, 122 P: Tyto nálezy (12.- 13. století) umožňují  do intravilánu Oseka lokalizovat zaniklou ves Proseč (Ulrychová 2004 b, 155, táž 2009,458).

OSENICE

L: kruhová cihelna, tj. ppč. 50/1 - 50/12 SV od vsi O: při těžbě v roce 1935 a 1942 N: okraj zduřelé profilace šedého  střepu s oboustranně červenohnědým povrchem, část podstavy a stěny  nádoby šedého střepu a oboustranně hnědého  povrchu U: M Jičín či. 13 266, 13 264 (sbírka Dětenice) LIT: nepublikováno

OSTROMĚŘ

L: tzv. Johnova cihelna (čp. 39) vně fortifikace JZ okraje hradiště Ostroměř tj. st.pč. 204, ppč. 718/1 - 718/4 O: při těžbě hlíny před rokem 1960 (pravděpodobně 1947 - 1948) N: soubory střepů z hrnců nádob : šedý střep, téměř vždy oboustranně šedohnědý, světlehnědý či červenohnědý povrch, výrazná příměs jemného písku, kvalitní výpal, okraje různě provedené zduřelé profilace, střep z misky, střepy z lahví - jeden s výzdobou kolkem (či. 23 674), tuhový střep se svislými hrubými rýhami, výzdoba : různě široké a hluboké vodorovné rýhy v podhrdlí, U: M Hořice či. 23 074, 23 668, 23 673, 23 674, 36 946, přír. č. 11/1987,  13/1987, 14/1987, M Jičín či. 1536 (bez lokalizace) LIT.: nepublikováno

OSTROMĚŘ

L: na cestě do Mezihoří, tj. V pod hradištěm údolím řeky Javorky O: neznámé N: šedohnědé okraje hrnců zduřelé profilace  U: M Hořice či. 24 002 LIT.: nepublikováno

OSTROMĚŘ

L: tzv. Pourova skála  O: dar B. Bílka z Hořic N: 4 střepy ze světlehnědé nádoby šedého střepu s jednou širokou vlnicí na podhrdlí U: M Hořice či. 24 083 LIT.: nepublikováno P: Pourova skála je již k.ú. Podhorní Újezd.

OSTROMĚŘ

L: pole J od tzv. Johnovy cihelny, ppč. 715/1 O: sběr Sigl 1986 N: střepy nádob  U: M Hradec Králové přír.č. 118/1987 LIT.: Sigl  1989, 128, položka c/

OSTRUŽNO

L: ppč. 489/1, J před farou O: v rýze pro telefonní kabel 9.5. 2002 N v hloubce 45 - 60 cm kulturní vrstva, drobné šedé střepy nádob s oboustranně světlehnědým povrchem, kvalitní výpal, okraj zduřelé profilace, střep z výduti s vodorovnou rýhou, dva střepy  podstavy, další z výduti nádoby nezdobený U: M Jičín či. 6431 - 6435  LIT.: Ulrychová 2004c, 172, táž 2004b, 146, táž 2009, 461

OSTRUŽNO

L: st.pč. 7 J od kostela O: po demolici předchozího a při stavbě nového domu 27.4. 2007 sběr v narušené situaci N: střepy nádob:  tři šedé okraje zduřelé a vzhůru vytažené profilace (jeden z misky), 11 mm silný tuhový střep se dvěma širokými mělkými rýhami, 6 střepů z výduti nádob  s oboustranně hnědým a červenohnědým povrchem  s vodorovnými rýhami a dvakrát i  trojnásobnou vlnicí, další střepy bez výzdoby  U: M Jičín či. 12 722 - 12 740,   LIT.: Ulrychová 2007 (NZ), táž 2009, 461

PODHORNÍ  ÚJEZD

L: ppč. 961/1, zahrada za domem čp. 17 O: sběr majitele při obdělávání zahrady jaro - podzim 2007, 2008 N: soubor střepů nádob : šedé silně otřené   s oboustranně světlehnědým povrchem, okraje několika variant zduřelé a vzhůru vytažené profilace, zlomek zduřelého okraje s částí páskového ucha, střepy z výduti nádob s vodorovnými rýhami, jednou i pásem šikmých rýh  U : M Jičín či. 12 653 - 13 681, 12 998 - 13 077, 16 065 - 16 076 LIT.: Ulrychová 2007 - 2008 (NZ), táž 2009e (NZ)

PODHRADÍ viz Velíš

PODKOST / VESEC  U  SOBOTKY

L: SV část ostrožny Velká Poráň (ppč. 89/1) nad údolím s vydatným pramenem vody,  JZ pod hospodářským dvorem Semtiny (st.pč. 51/1, 51/2, 97, 114, 120, 122) O: sběr J. Havlík z Vesce v roce 1985 N: střepy nádob: šest velkých šedohnědých střepů z okrajů  nádob zduřelé profilace hrotitě či oble zakončené, výzdoba vodorovnými, jednou mírně zvlněnými rýhami a vrypy, šedý střep z lahve s cihlově červeným povrchem zdobený jednotlivými rýhami a vlnicí U: M Jičín či. 2742 - 2750 LIT.: Ulrychová 2001c, příloha 98, táž 2004b, 159 - 160 (poznámka 2)

PODKOST/ VESEC  U  SOBOTKY

L: ostrožna Velká Poráň O: sběr p. Hortíka před 1970 N: střepy nádob:  pět okrajů  zduřelé profilace, střepy z výduti šedohnědých nádob s vodorovnými rýhami a volnými vlnicemi U: M Jičín či. 6036 - 6061 LIT.: Ulrychová 2001c, příloha 99

PODKOST/ VESEC  U  SOBOTKY

L: ostrožna Velká Poráň, severní okraj O: anonymní výkop 1927 (p. Havlík z Vesce u Sobotky ?) N: kulturní jáma, střepy nádob: masivní okraje zduřelé  a vzhůru vytažené profilace, střepy z výduti s vodorovnými rýhami  U: M Jičín či. 6004 - 6035 LIT.: Ulrychová 2001c, 62 - 63, příloha 97

PODKOST/ VESEC  U  SBOTKY

L: ostrožna Velká Poráň O: sběr Miroslav Hataš z Jičína před 1966 N: střepy nádob: ev. č. 20/1999: silně omleté drobné šedé střepy s oboustranně červenohnědým či hnědým povrchem, výrazná příměs písku a slídových zrnek,  čtyři střepy zdobeny jednotlivými rýhami, ev. č. 30/1999 : pět šedohnědých střepů z výduti nádob s jednoduchou, vlnicí, rýhou a jemnými šikmými vpichy U: M Jičín ev.č. 20/1999, 30/1999 LIT.: Ulrychová 2001d, 328

PODKOST/ VESEC  U  SOBOTKY

L: hradiště Poráň  O: sběr Martin nechvíle 18.4. 2003 N: střepy nádob : dva šedohnědé okraje kalichovité a jeden zduřelé profilace, pět střepů z výduti zdobených vodorovnými rýhami, čtyři nezdobené střepy z výduti, U: M Jičín či. 7855 - 7858 LIT.: Nechvíle  2006, 316,  položka 1573

PODŮLŠÍ

L: bez lokalizace O: neznámé N: hrnec s částečně odlomeným okrajem, šedý střep s hnědým povrchem, okraj  vykloněný vně zesílený a podseknutý, na výduti řada šikmých pětinásobných vpichů, dvě třetiny výduti pokryty vodorovnými rýhami, na podstavě otisky dřevěné podložky hrnčířského kruhu U: M Jičín či. 1600 LIT.:  Ulrychová 2001c, 81

PSINICE

L:  dřevěná zvonice (st. pč. 2) vestavěná do hřbitovní zdi jihozápadně u kostela sv. Jiří (st.pč. 1) O: při opravě zvonice 15.8. - 19. 10. 1950, revize místa nálezu 19. 10. 1950 J. Chochol, ArÚ Praha, v hloubce 1 m N: hromadný kostrový hrob nepietně uložených  kostel mužů, žen i děti,  2 záušnice, 2 železné nože, střepy nádob, kosti drobných savců, deska z hořického pískovce U: neznámé, foto záušnic v ArÚ Praha č. neg. 23 113, antropologický materiál údajně uložen tamtéž LIT.: Ulrychová 2003g, 195 - 200

PŠEVES

L bez lokalizace O: neznámé N: železné nůžky U: ztraceno (údajně  v M Jičín, v roce 1990 nenalezeno) LIT.: Bőhm 1932 (NZ)

PŠEVES

L: pole pana Jůdla, tj. zahrada ppč. 60/2, 67/4, 67/5 za domem čp. 63 v centru vsi u vodní nádrže O: sběr majitele 1961 N: střepy nádob : dva šedohnědé vykloněné šikmo seříznuté okraje s příměsí velkých zrn slídy, podstava nádoby se značkou obdélné mříže, střep z výduti nádoby zdoben volnou trojnásobnou vlnicí U: sbírka Kopidlno ( M Jičín) či. A 414  LIT.: Ulrychová 2001c, 106 - 107

PŠEVES

L: S okraj pole ppč. 455/1 při jižním okraji Bílského rybníka O: sběr 25.4. 2001 N: střepy nádob:  šedé silně omleté s oboustranně šedohnědým povrchem a výraznou příměsí písku, poškozený vzhůru vytažený okraj,  dva střepy s vodorovnou rýhou U: M Jičín ev. č. 9/2001 LIT: Ulrychová 2003h, 240

PŠEVES

L: ppč. 71 za roubenou chalupou čp. 34 O: sběr  na skryté ploše pozemku před stavbou nového domu 27. 6. 2007 N: střepy nádob : drobný šedohnědý okraj vzhůru vytažený, střep z výduti zdobený vodorovnou rýhou  U: M Jičín či. 12 806 - 12 807  LIT.: Ulrychová 2007g (NZ)

PŠEVES

L: SZ u domu čp. 11 (st.pč. 71) v okraji cesty ppč. 611/1 O: v rýze pro kanalizaci a v jejím okolí 4. 11. 2008 N: střep z okraje šedohnědé nádoby vzhůru vytažené profilace s oblým zakončením  U: M Jičín či. 13 805 LIT.: Ulrychová 2008c (NZ)

PŠEVES

L: J u trati českých drah st.pč. 78, asi 5 m J od kolejí O: v jámě pro protlak vodovodu 7. 11. 2008 N: 4 střepy z výduti velké šedé nádoby s cihlově červeným povrchem zdobené vodorovnými rýhami, šedý střípek s hnědým povrchem a vodorovnou rýhou U: M Jičín či.  13 825 - 13 829 LIT: Ulrychová 2008c (NZ)

RAKOV

L: S od silnice Markvartice - Rakov, pole ppč. 369/1, 369/2, Z od zaniklé vodoteče O: letecká prospekce a sběr 26. 11. 1997 N: rozorané sídlištní objekty, střep červenohnědé barvy s jednotlivými vodorovnými rýhami U: M Jičín ev. č. 2/1997 LIT: Ulrychová 1998e, 197, položka 845

RAŠÍN

L: pole ppč. 146, návrší východně od severní části obce, poloha Pod křížem O: sběr  Sigl 29. 7. 1963 N: šedý střep z výduti s oboustranně hnědošedým povrchem a jednotlivými rýhami, 4 šedé střípky z výdutí - jeden s výraznou příměsí zrnek slídy, další s vodorovnou rýhou U: M Hradec Králové (sine) LIT.: Vokolek 1964, 37, Ulrychová 2007m, 163

RAŠÍN

L: usedlost čp. 26 (st.pč. 1, ppč. 1/1), severní okraji vsi O: neohlášená stavba veterinární kliniky 19. 9. 2009 a 23.1. 1997, sběr na hromadách vytěžené hlíny N: střepy nádob : tři šedé okraje zduřelé a vzhůru vytažené profilace, třetí masivní vzhůru vytažené profilace s bodovými zrnky slídy (miska),  tři z výdutí nádob s různým počtem vodorovných rýh, další z podstavy šedohnědé nádobky a částí stěny, pět nezdobených šedých střepů s oboustranně hnědým, hnědošedým či červenošedým povrchem U: M Jičín či. 12 436 - 12 447  LIT.: Ulrychová 2007h (NZ), táž 2007m, 163

ROBOUSY

L: bez lokalizace O: neznámé N: šedohnědá soudkovitá nádoba s odlomeným nejspíš dovnitř zataženým okrajem, pod ním řada šikmých vrypů, dvě třetiny výduti pokryta rytou šroubovicí, na podstavě 1 mm hluboký kruhový otisk podložky hrnčířského kruhu, výška 110 mm, průměr ústí 98 mm, podstavy 93 mm U: M Jičín či. 1599  LIT.:  Sigl 1972, II. 101 P: Další střepy nádob mladohradištní datace jsou uloženy v soukromé sbírce p. Plášila v Mlázovicích.

ROHOZNICE

L: osada Polšť JZ od Rohoznice, tzv. Maternovo pole, tj. poloha „Na rybníku“ a Z  od osady Polšť O: sběr majitele před rokem 1939 N: dva šedé  střepy nádoby s hnědým povrchem U: M Hořice či. 13 510  LIT.: Sigl 1972, II, 79 - 80, Ulrychová 2009, 457 P: Další pole téhož majitele JV od osady (poznámka 3).

ŘEHEČ

L: ? severní okraj intravilánu, poloha U trafostanice ? O.: neznámé N:  podstava nádoby se značkou U: M Jičín či. 3262 LIT.: Ulrychová 2006c, 869

SLATINY

L: ppč. 149 mezi domy čp. 26 a čp. 136 O: v rýze pro plynovod  před vraty  30.8. 2001 N: kulturní vrstva, střepy nádob: hnědý okraj zduřelé profilace s vodorovnou rýhou v podhrdlí, kvalitní výpal, příměs velmi jemného písku a bodových zrnek slídy - kvalitní zboží,  šedý okraj téže profilace s oboustranně cihlově červeným povrchem,  jednoduchý okraj šedohnědé poklice U: M Jičín ev. č. 23/2001 LIT.: Ulrychová  2003i, 259, položka 1157

SLATINY

L:  zahrada ppč. 248 O: v pasových základech stavěného domu 7. 8. a 4. 9. 2001 N: střepy nádob: dva drobné šedé z výduti nádob s oboustranně šedohnědým povrchem, jeden s vodorovnou rýhou U: M Jičín ev.č. 19/2001 LIT.: Ulrychová 2003i, 259 – 260

SLATINY

L: vně S okraje vsi ppč. 1288 O: stavba inženýrských sítí pro 12 domů 19.11 - 24.11. 2009, sběr po skrývce ornice N: 6 střepů nádob:  šedé s oboustranně šedohnědým povrchem, dva  s vodorovnými rýhami, vzhůru vytažený okraj U: M Jičín či. 17 895 - 17 910 LIT.: Ulrychová 2009f (NZ)

SLAVHOSTICE

L: bez bližší lokalizace ( nejspíš poloha Nade dvorem, viz dále) O: neznámé, před rokem  1964 N: střepy nádob :  okraje a dva střepy z výduti nádob  šedé barvy, povrch různých odstínů hnědé, šedé a cihlově červené, kvalitní výpal, příměs velmi jemného písku a bodových zrnek slídy a/ okraje zduřelé profilace, výzdoba šikmými vrypy nebo vpichy, ojediněle volnou trojnásobnou vlnicí  a vodorovnými jednotlivými rýhami, jednou pás kruhových kolků s pásem středových důlků nad vodorovnou rýhou, b/masivní okraje zduřelé a vzhůru vytažené profilace, c/ 2 střepy z podhrdlí - jeden s vodorovnými rýhami, druhý s vodorovnou rýhou, šikmou rýhou a nehtovitým důlkem, 4 podstavy šedých hrnců, jedna s vnitřním hnědým povrchem  U: M Jičín či. 1491, 1896 - 1934, 1945 - 1955 LIT.: Sigl 1972, II., 123 (či. 1491), Ulrychová 2001b, 199, táž 2001c, 109

SLAVHOSTICE

L:  východně při silnici Slavhostice - Češov, tj. ppč. 257 O: v roce 1924 N: kostrový dvojhrob, nádoba, stříbrem plátovaná bronzová záušnice průměru (včetně drátu) 27 mm, vnitřní průměr 17 mm, jeden konec v podobě esovité kličky, druhý kolmo ukončen U: sbírka Češov či. 415  (záušnice, původně v majetku Rudolfa Hrdého ze Slavhostic, nyní M Jičín) LIT.: Ulrychová 2001b, 108 - 109

SLAVHOSTICE

L: poloha Nade dvorem mezi hospodářským dvorem a hřbitovem ppč. 159/1, 159/2, 159/3, 144/7 O: sběr a/ k ověření ústní informace 23.9. 1999 Ulrychová/ Lhotová b/sběr Langhans /Lhotová jaro až podzim 2002- 2003 N: střepy nádob a/ 4 šedé střepy se šedohnědým a červenohnědým povrchem, příměs písku a zrnek slídy, jeden mělce žlábkovaný, další s vodorovnou rýhou, kvalitní výpal b/ okraje šedého střepu s oboustranně hnědým šedým červenohnědým povrchem zduřelé  a vzhůru vytažené profilace několika variant,  okraj misky (či. 7400), šedohnědé střepy z výdutí nádob zdobené jednoduchou či trojnásobnou volnou vlnicí a vodorovnými rýhami, střepy z výduti nádob s výraznou příměsí slídy U: M Jičín a/ ev.č. 250/1999, b/ 7179 - 7196, 7120 - 7128, 7201, 7203, 7233, 7261, 7264 LIT.: Ulrychová 2001e, 296, táž  2004d, 262, položka 1247

SLAVHOSTICE

L: jako předchozí O: sběr J. Plachý, Slavhostice 68 jaro a podzim 2008 N:  střepy nádob obdobného vzhledu a profilace jako předchozí nález U: M Jičín či. 17 716 - 17 748 LIT: Ulrychová 2009 g (NZ)

SLAVHOSTICE

L: na ryté ploše zahrady (ppč. 23/1) před průčelím domu čp. 36, poloha Na ostrově O: sběr  19.8. a 9.11. 2000 N: šedé střepy nádob s výraznou příměsí slídy ve střepu, jedno či oboustranně hnědý červenohnědý povrch, výzdoba volnou jednoduchou vlnicí U: M Jičín ev.č. 19/2000 LIT.: Ulrychová  2003j, 250

SLAVHOSTICE

L: ppč. 93/1(zahrada domu čp. 35), přibližně 150m JJV od předchozího místa nálezu O: při stavbě domu 4. 8. 2009 sběr N: střepy nádob - masivní šedý oble zakončený okraj kalichovité profilace s oboustranně šedým povrchem, šedý a červenohnědý střep z podhrdlí - oba zdobené vodorovnými rýhami U: M Jičín či. 17 444 - 17 446 LIT.: Ulrychová 2009h (NZ)

SOBČICE

L: u sochy sv. Tadeáše na ppč. 178/1, 179/1 O: sběr J. Sigl v roce 1964 N: střepy šedé barvy s oboustranně hnědým nebo červenohnědým povrchem, kvalitní výpal, výzdoba vodorovnými rýhami, volnou vlnicí zduřelé profilace U: M Hradec Králové (sine) LIT.: Sigl 1972, II, 126

SOBČICE

L: naproti nádraží Českých drah, tj. ppč. 343/1, pole S nad říčkou Javorkou O: záchranný výzkum Sigl 1964  N: kulturní jáma, střepy nádob - šedé, jedno - či oboustranně šedohnědý povrch, výzdoba jednotlivými rýhami U: M Hradec Králové či. 26 915 - 26 918 LIT.: Sigl 1972, II, 125

SOBČICE

L: ppč. 169 / naleziště III O: sběr Vokolek - Vencl září 1964 N: střepy nádob : šedý  se světlehnědým povrchem, další vodorovnou rýhou U: M Hradec Králové či. 26 919 - 26 924 LIT.: Sigl 1972, II. 125

SOBOTKA

L: před domem pana Lamra, tj. čp. 143 ve středu Černínské ulice SZ od náměstí O: záchranná akce RNDr. Karel Samšiňák 5. 8. 1946 při stavebních úpravách ulice N: kulturní jáma, střepy nádob (původně 110 - zachováno 96 kusů): šedohnědé a červenohnědé barvy s příměsí velmi jemného písku, bodovými zrnky slídy, kvalitní výpal, okraje zduřelé a vzhůru vytažené profilace několika variant, asi polovina střepů z výduti nádob zdobena různým počtem různě provedených vodorovných rýh, ojediněle i nízkou jednoduchou vlnicí, jediný střep z výduti světlehnědé nádoby se třemi širokými pásy červené barvy U: M Jičín či. 5 111 - 5 206  LIT:  Divíšek - Samšiňák 1946 (NZ), Klápště - Waldhauser 1990

SOBOTKA

L:  přibližně 150 m SV od stanice Českých drah O: při stavbě komunikace roku 1987 N: 6 objektů - kulturní jámy/ polozemnice ?, střepy nádob z objektu 6/1987, okraje zduřelé  a vzhůru vytažené profilace šedohnědé barvy, kvalitního výpalu, zlomek lahve pokrytý jednoduchou vysokou úzkou vlnicí, střepy z výdutí zdobené vodorovnými rýhami, dva jednoduchou volnou vlnicí U: M Jičín 5780 - 5800 (sbírka Sobotka), žádné další nálezy této lokalizace nezjištěny  LIT.: Waldhauser  1989, 182 - 183

SOBOTKA

L: u nádraží Českých drah O: sběr doc. Kašpara na vlastní zahradě v červnu 1986 N: střepy šedých a šedohnědých nádob : vzhůru vytažený oble zakončený okraj tloušťky 12 - 16 mm, střepy výduti nádob s vodorovnými rýhami, poškozený železný hřebík, železná struska U: M Jičín či. 2751 - 2784 LIT.: nepublikováno Poznámka : Tento nález je nejspíš částí předchozího nálezu.

SOBOTKA

L: v lomu naproti JV svahu v polovině vzdálenosti Sobotka - Nepřívěc (?) tj. v blízkosti  plovárny a campu  pod Humprechtem (tj. ve svahu JV nad plovárnou) O: sběr Waldhauser  1965 N: část misky s lištovitým okrajem zdobeným elipsoidními vrypy a s rýhou pro pokličku, střepy nádob s jednoduchou vlnicí či rytou šroubovicí U: zámek Humprecht (zde nenalezeno) LIT.: Waldhauser 1965b (NZ), týž 1970

SOBOTKA

L: bez lokalizace O: neznámé N: 69 střepů nádob : šedohnědé okraje zduřelé profilace, kvalitní výpal, příměs velmi jemného písku,  na podhrdlí vodorovné rýhy, hrotitá vlnice a vodorovné rýhy, na střepech z výduti nádob různě ryté vodorovné rýhy,  masivní vykloněné okraje dovnitř zatažené oble zakončené, vně i uvnitř plastická páska, zvířecí kosti, železná tyčinka s roztepaným zakončením U: M Jičín či. 2678 - 2741 LIT.: nepublikováno

SOBOTKA

L: st.pč. 271, vnější obvod domu čp. 21 Na Šafranici O:  sběr na hromadě vytěžené hlíny 7. - 17.7., neohlášená stavba 2009 N: šedé střepy nádob s oboustranně hnědým povrchem, okraje: masivní zduřelé profilace, obdobný s výzdobou neúplnou a úplnou řadou vpichů na podhrdlí, střep z podhrdlí, dva šedé z výduti, šedý střep z podstavy nádoby a části stěny U: M Jičín či.  17105, 17 176 - 17 180 LIT: Ulrychová 2009 ch (NZ)

STARÉ MÍSTO

L: při stavbě požární zbrojnice v centru vsi, tj.  st.pč. 6/6 (v současnosti vodojem) jižně u panelového domu st.pč. 740 O: sběr při stavbě Z. Drenko 1966 N: střepy nádob : dva šedé okraje zduřelé profilace,  dva střepy z výduti s vodorovnými rýhami,  jeden i s jednoduchou vlnicí, zlomek podstavy nádoby, 2 zvířecí kosti, kostěné šídlo U: M Jičín či. 3175 - 3182 LIT.: nepublikováno

STARÉ MÍSTO

L:  ppč. 6/1, 166 u domu čp. 66 a SV od něho v bývalé zahrádkářské kolonii O: sběr  Marie Demuthová, Staré Místo čp. 66 dne  17. 10. 2000, 1. 12. 2002, 1. 4. a v září 2003  N: omleté střepy nádob, přeslen, a/ ev.č. 28/2000 střep podstavy šedohnědé nádoby, příměsí hrubý písek až kamínky a zrnka slídy, šedý konický přeslen zdobený rytou klikatkou, b/ šedé střepy s jedno - či oboustranně šedohnědým povrchem, v pořadí: zlomek podstavy nádoby s částí stěny, z výduti,  další z výduti zdobený jednoduchou vlnicí, z výduti s vodorovnými rýhami,  okraj zduřelé profilace, či. 7794, 7800, 7801,  7804), c/ 4 okraje a šest zdobených střepů - v pořadí: okraje zduřelé profilace šedohnědé, hnědé,  šest hnědých a šedých střepů z výduti nádob zdobených vodorovnými rýhami (či. 8109, 8110, 8116, 8127, 8118 - 8121, 8123, 8125),  d/ okraj a střepy z výduti  - v pořadí: šedý okraj s hnědým povrchem zduřelé profilace, 6 střepů z výduti nádob s vodorovnými rýhami (či.  8487, 8472, 8481, 8485, 8486, 8489, 8490), e/ 4 okraje, dva střepy z výduti - v pořadí: šedý střep s částečně setřeným hnědým či šedohnědým povrchem, okraje zduřelé profilace, dva vzhůru vytažené, dva střepy z výduti s vodorovnými rýhami (či. 8561 - 8564,  8557, 8567) U: vše M Jičín LIT.: Ulrychová 2003k, 255, táž 2006d, 281

STARÉ HRADY

L: severně u zámku na ppč. 6/1, 6/4 O: z erodovaného svahu sběr Dr. E. Bílková, Sedliště v březnu 2007 N:  střepy nádob : dva šedohnědé okraje, jeden dovnitř oble zavinutým, druhý zduřelé profilace, 8 šedých střepů z výdutí nádob, tři s červenohnědým povrchem, ostatní s hnědým povrchem, dva očazené, dva  s vodorovnými  rýhami,  jeden  s částí  podstavy U: M  Jičín  či.  12981, 12982, 12 984 - 12 991 LIT.: Ulrychová 2007ch (NZ)

STARÉ HRADY

L: ze zámku či jeho blízkého okolí tj.  ppč. 6/1 - 6/4,  800/2,  st.pč. 1, 2,  3/1 - 3/2, 3/4 - 3/8 O: při vyklízení zásypu gotické části zámku v letech 1975 - 1977 N: střepy nádob kvalitního výpalu a velmi jemného písku ve střepu : 9 okrajů šedohnědé či červenohnědé barvy zduřelé profilace, masivní šedé a červenohnědé okraje vzhůru vytažené několika variant, dva tuhové střepy ze zásobnic - z výduti a z podstavy, nezdobené s hnědým povrchem, 12 střepů z výduti nádob s vodorovnými rýhami, jeden s jednoduchou vysokou vlnicí, jeden s vodorovnými liniemi vpichů, nezdobené střepy U: M Jičín, prozatím přír. č. 67/2002 (sbírka Staré Hrady)  LIT.: nepublikováno

STŘEVAČ

L: tzv. dvorská pole tj. pozemky po obou stranách silnice Střevač - Chyjice, J od barokního špýcharu a hospodářského dvora (st.pč. 48) O: sběr  p. Trnková v červnu 1951 N střepy nádob: vykloněný šedohnědý okraj zduřelé profilace, dva střepy z podhrdlí nádoby hnědé barvy zdobené jednotlivými rýhami U: Sbírka Libáň či. 51 (P 148, M Jičín) LIT: Ulrychová 2001c, 114

STŘEVAČ

L: hospodářský dvůr (st.pč. 48) OKOL.: neznámé N: střepy nádob, dva přesleny: 5 okrajů šedé barvy  zduřelé profilace několika variant, střepy z výduti nádob zdobené vodorovnými rýhami, pásem vpichů, volnou trojnásobnou vlnicí, plošně vodorovnými rýhami, šedý střep ze zásobnice tloušťky střepu až 10 mm, světlešedý střep s otvorem a bodovými zrnky slídy, 2 přesleny: jednoduchý kamenný pokrytý oběžnými rýhami, hliněný  vykrajovaným obvodem  U: M Jičín či. 13 286 - 13 332 (sbírka Dětenice) LIT: nepublikováno

STŘEVAČ

L: pole vlevo od silnice Střevač - Bystřice jižně od Střevače za hospodářskými budovami JZD, poloha Podhrázská louka tj. ppč. 248, pole SV podél silnice Střevač - Chyjice, JV od barokního špýcharu  O: sběr Vokolek, Štafl 26.4. 1968 N: střepy nádob: šedý okraj se světlehnědým povrchem kalichovité profilace, šedý okraj zduřelé profilace, oba kvalitního výpalu a jemného písku ve střepu  U: M Hradec Králové či. 27 965 - 27 966 LIT.: Vokolek 1969, 153

STŘEVAČ

L: V od budovy školy (dnes Obecní úřad) k trafostanici tj. st.pč. 27 O: na zasypané  rýze pro telefonní kabel 8.8. 2000 N: střepy šedé šedohnědé barvy se světlehnědým, šedým či červenohnědým povrchem, střep okraje zduřelé profilace, střepy z výduti : tři zdobené vodorovnými rýhami U: M Jičín ev.č. 15/2000 LIT.: Ulrychová 2003 l, 265 - 266

STŘEVAČ

L:  ppč. 108/1, 108/2 střed vsi O: při skrývce pro nové hřiště 3.8. 2006 N: střepy - světlehnědý okraj zduřelé profilace s červenohnědým povrchem, šedohnědý vykloněný vně zesílený oble zakončený okraj s červenými skvrnami na povrchu,  šedohnědý střep z výduti s výraznou příměsí zrnek slídy zdobený vodorovnými rýhami a na ně kolmými jednotlivými rýhami U: M Jičín či. 11 869, 12 274 - 12 275 LIT.: Ulrychová 2006 2006e (NZ)

STŘEVAČ

L: st.pč. 846/6 střed vsi, socha Kalvarie O: při opravě sousoší a opěrné zdi pod svahem za sochou 27.9. 2006 N: střepy nádob - pět šedohnědých střepů z výduti nádob s oboustranně světlehnědým povrchem, tři s vodorovnými rýhami U: M Jičín či. 13 731 - 12 373, 12 375, 12 376 LIT.: Ulrychová 200 6e (NZ)

STŘEVAČ

L:  ppč. 443/1, pole JZ od Starohrádeckého lesa, SZ od Střevačského rybníka, J od rozhraní katastrů Střevač a Nadslav O: sběr Miroslav Valenta z Střevače 27.- 28.5. 2006 N: střepy nádob: tři šedé, dva s hnědým povrchem, hrubý písek ve střepu, jeden s jednoduchou nízkou vlnicí (?) U: M Jičín či. 11 978, 12 005, 12 008 LIT.: Ulrychová 2006 f (NZ)

STŘEVAČ

L: U Špígláku tj. JV okraj katastru u zaniklého Špíglova mlýna severně nad Mrlinou a SZ nad obnoveným rybníkem Jordán, ppč. 248/1, 255 O: sběr Miroslav Valenta ze Střevače 27. - 28.5. 2006, v lednu 2007, 2.5. 2008 N: tři soubory střepů nádob: a/  6 okrajů šedé, šedohnědé, červenohnědé barvy zduřelé profilace, střepy z výduti nádob světlehnědého, červenohnědého a hnědého povrchu, z toho 4 zdobené jednotlivými rýhami, b/ dva šedé okraje kalichovité profilace, střepy z výduti nádob se šedým či hnědým povrchem a výraznou příměsí hrubého písku, c/ 4 šedohnědé okraje, šedý střep, vykloněné oble zakončené nebo  kolmo seříznuté, tuhový střep s povrchovým rýhováním, střepy z výduti nádob, jeden s vodorovnými rýhami a dvěma důlky U : M Jičín a/ či.  12 138 - 12 145, 12 177 - 12 178, 12 146 - 12 148,  12 150 - 12 160, 12 164,  b/ či. 12 468 - 12 469, 12 471 - 12 475, 12 477, c/ 15 922, 12 930, 15 950, 15 955, 15 947,  15 931 - 15 932, 15 935 - 15 936, 15 944,  15 948 LIT.: Ulrychová 2006 g (NZ)

STUDEŇANY

L: bez lokalizace O: neznámé, dar paní Macků ze Studeňan v roce 1934 N: hnědá nádoba s odlomeným okrajem,  na výduti pás náhodně rozmístěných důlků a pod ním zběžně provedené vodorovné rýhy (šroubovice), na podstavě značka - uprostřed kruhu dvě zkřížená břevna, výška 97 mm, průměr podstavy 90 mm U: sbírka Železnice či. 93 (M Jičín) LIT.:  nepublikováno

TŘEBNOUŠEVES

L: V okraj vsi, naleziště č. V - U kříže ppč. 227, 228, 232 O:  sběr Boček - Kalferst 7. 3. 1984 N: střepy nádob, přeslen: šedé střepy s oboustranně světlešedým či světlehnědým povrchem, příměsí písku, kvalitní výpal, jeden s vodorovnou rýhou U.: M Hradec Králové přír. č. 107/1984 LIT.: Boček - Kalferst  1987, 213, položka  e/

TŘEBNOUŠEVES

L:  V okraj vsi, naleziště č. VI., pole S od silnice do Jeřic,  ppč. 194, 205, 206 OKOL.:  sběr Boček - Kalferst 7.3. 1984 N: střepy nádob:  šedé střepy nádob s červenohnědým, šedým či hnědým oboustranným povrchem, s hrubým pískem až kamínky, šedý okraj zduřelé profilace s vnitřním červenohnědým povrchem U: M Hradec Králové přír.č. 108/1984 LIT.: Boček - Kalferst 1987, 213, položka f/, Ulrychová 2007m, 162 - 163

TŘEBOVĚTICE

LOK.: pole p. Černého v poloze Na Vescích, tj. ppč. 157 J od vsi - jižní svah nad říčkou Bystřicí OKOL.: sběr J. Siegel 27. 11. 1955 a v roce 1957 NÁLEZ: soubor šedých střepů s jedno - či oboustranně šedohnědým či hnědým povrchem a příměsí písku, ojediněle vodorovné rýhy, vykloněný okraj oble zakončený, střepy tuhové zásobnice včetně kyjovitě zesíleného okraje zdobeného hřebenovou vlnicí ULOŽ.: M Hořice přír.č. 161/1657 - 164/1957, 166/1957 - 171/1957, či. 4749  LIT.: Sigl 1972, II, 139

TŘEBOVĚTICE

L: naleziště č. II- ppč. 240/1, 230/13 - 230/18 O: sběr J. Boček 13. a 27.10. 1987 N: šedé a šedohnědé střepy s příměsí písku a oboustranně šedohnědým povrchem, kvalitní výpal, výzdoba rýhami U: M Hradec Králové přír.č. 15 - 16 / 1988 LIT.: Kalferst - Sigl - Vokolek 1989, 18

TŘTĚNICE

L:  u S okraje obytného domu usedlosti čp. 24 (st.pč. 45/1) ve středu vsi O: v rýze pro plynovodní přípojku 27. 8. 1996 N:  šedohnědý střep z výduti nádoby hnědého povrchu se dvěma jednotlivými vodorovnými rýhami  U: M Jičín  ev. č. 39/1996 LIT.:Ulrychová  1998f, 230

TUŘ

L: ppč. 2/2 - zahrada J od tzv. zámečku (tvrze) čp. 1 O:  náhodný povrchový nález v parku 25.4. 2001, sběr 8.6. 2004  N: střepy nádob : šedé střepy  z podhrdlí a výduti nádob  s příměsí písku, část s červenohnědým  a šedočerveným povrchem  U:  ev.č. 10/2001, či. 9108 - 9119  LIT.: Ulrychová  2003m, 294, táž  2007i, 258

ÚDRNICE

L: bez lokalizace O: neznámé N: šedý střep s oboustranně  šedým povrchem zdobený širokými jednotlivými volnými vlnicemi, obdobný zdobený jednotlivými vodorovnými rýhami, U: sbírka Libáň či. 17 (P 151) LIT.: Ulrychová 2001c, 116

ÚJEZD POD TROSKAMI

L: osada Čimyšl, usedlost čp. 14, zahrada ppč. 537 O: při stavbě bazénu sběr v okolí jámy 14.4. 2006 N: střepy nádob hnědé barvy, tenkostěnné s příměsí písku a kvalitně vypálené, dva okraje dvou nádob vzhůru vytažené, tři střepy z výduti nádob nezdobené  U: M Jičín či. 11 852 - 11 856 LIT.: Ulrychová 2006h (NZ)

ÚLIBICE

L: JZ okraj intravilánu u silnice na Robousy, severní část ppč. 220/1 ev. i ppč. 229/30 O: sběr ing. L. Kozelny v roce 1971 při melioracích N: šedé střepy nádob  s oboustranně šedohnědým povrchem, příměsí písku a kvalitního výpalu, okraj zduřelé profilace U: M Hradec Králové přír.č. 55/1971 LIT.: Vokolek  1975,  144 - 145

VELEŠICE

L: pole asi 5 m S od kostela Nanebevzetí Panny Marie, tj. ppč. 6/1  O: sběr Daniel Srp z Vlhoště červenec/ srpen 1991 N: šedé střepy nádob s oboustranně šedým povrchem, příměsí písku, kvalitní výpal U: M Jičín či. 4289 - 4293 LIT.: Ulrychová 1995c, 372

VELEŠICE

L: V od kostela na návsi ppč. 146/1  a  Z část pole ppč.  52/1 (severně od cesty 152/2) O: sběr 8.11. 1994 N: střepy nádob: 3 šedohnědé okraje s oboustranně hnědým povrchem zduřelé profilace, dva střepy z výduti nádob - jeden s hlubokou rýhou U: M Jičín ev.č. 86/1994 LIT.: Ulrychová 1997d, 310, položka 1567

VELEŠICE

L: S od kostela na poli ppč. 6/1 O: sběr  3. 11. 1994 a 3.4. 2001 k ověření předchozích nálezů N: a/ celkem 11 střepů z okrajů nádob: šedé oboustranně červenohnědý, hnědý či šedý povrch, vykloněné s okružím oble či hrotitě zakončené, 32 střepů z výduti zdobených vodorovnými rýhami, 40 střepů  z výduti nádob : šedé, oboustranně červenohnědý povrch, silnostěnný tuhový okrajový střep s jednoduchou vlnicí, b/ 35 střepů šedých s oboustranně šedohnědým povrchem, kvalitní výpal, 4 okraje vykloněné zesílené hrotitě zakončené, vzhůru vytažené, střepy z výduti nádob zdobené vodorovnými rýhami, ojediněle řadou kapkovitých vrypů a plastickou páskou zdobenou pásem sedminásobných vpichů U: M Jičín  ev.č. 84/1994 a 6/2001  LIT.: Ulrychová  1997d, 310, položka 1566, táž  2003n, 298, položka 1334

VELEŠICE

L: V u domu čp. 23 (st.pč. 5) O.: sběr z profilu plochy upravované na zahrádku  22.9. 1999 N: šedé střepy s oboustranně světlehnědým povrchem: okraj zduřelé profilace, polovina podstavy nádoby, 4 střepy z výduti - jeden s vodorovnou rýhou U:  M Jičín ev.č. 247/1999 LIT.: Ulrychová  2001f, 324

VELEŠICE

L: náves ppč. 146/1 - jižní část  O: v rýze pro STL plynovod 21.9. 2007 N: střepy nádob: podhrdlí šedohnědé nádoby zdobené třemi vodorovnými rýhami, dva hnědé střepy z výduti nádob s tmavohnědým povrchem U: M Jičín  či. 12 957 - 12 958, 12 960  LIT.: Ulrychová 2007k (NZ)

VELEŠICE

L: V okraj návsi (ppč. 146/1) v příkopu pod valem hradiště O: v rýze pro vodovodní přípojku k faře (čp. 1, st.pč. 13) 18. 8. 2007 N: vakovitá zásobní jáma, střepy nádob: masivní šedohnědý hrubě písčitý okraj velké zásobnice zdobený šikmými vrypy, šedohnědý okraj vykloněný, vně zesílený a oble zakončený, šedý hrubě zrnitý střep z nádoby tloušťky 15 mm (nejspíš z téže zásobnice)  U: M Jičín či. 12 902, 12 901, 12 903 LIT.: Ulrychová  2007k (NZ)

VELEŠICE

L:  J podél hřbitovní zdi okrajem návsi ppč, 146/1 k čp. 1 (st.pč. 13) O: vodovodní přípojka k faře 18.8 a 22.8. 2007, sběr na zasypané rýze, neohlášená stavba N: šedé střepy nádob se světlehnědým a červenohnědým povrchem, dva okraje zduřelé profilace, střepy z výduti nádob s vodorovnými rýhami a pásem šikmých vrypů na výduti U: M Jičín či.  12 846 - 12847, 12 849, 12 850 - 12 852, 15 854 - 12 855,  12 857 - 12 867, 12 869 - 12 872, 12 874 - 12 875, 12 877 - 12 880  LIT.: Ulrychová 2007k (NZ)

VELEŠICE

L: střed návsi ppč. 146/1, asi 10 m východně od kostela O: v jamkách průměru 15 cm pro informační tabuli 4.7. 2008 N: šedé střepy nádob s oboustranně světlehnědým povrchem, podhrdlí s bodovými  zrnky  slídy,  jeden  s rýhou  U :  M Jičín  či.  13 355 - 13 361 LIT.:  Ulrychová 2008 (NZ)

VELÍŠ /  PODHRADÍ

L: jižní svahy pod hradním kopcem - tj. rozhraní obou katastrů O: sběr ing. Jaroslav Bernard před rokem 1932 N: 9 střepů šedých s oboustranně šedohnědým povrchem, výrazně tenkostěnných, z toho  6 okrajů : čtyři zduřelé profilace několika variant, 3 střepy nádob z výduti nádob s vodorovnými rýhami (dva plošně jimi pokryté), šedý střep z výduti se dvěma pásy  trojnásobné vodorovné vlnice U: M Jičín či. 1154 - 1165, 1504 LIT.: nepublikováno

VELÍŠ / PODHRADÍ

L: ? temeno kopce pod sutinami hradu (spíše k.ú. Podhradí) O: výkop Ing. Jaroslav Bernard 1924 N: 6 kostrových hrobů, střepy nádob U: nejspíš ztraceno LIT.: Ulrychová 2007m, 1612 - 162

VELÍŠ

L: dvůr usedlosti čp. 21 (st.pč. 27/1) O: při stavbě lokální čističky vody a kanalizační přípojky 31.10. 2008  N: okrajový střep šedohnědé nádoby vzhůru vytažený U: M Jičín či. 13 874 LIT.: Ulrychová 2008e (NZ), táž 2009, 461

VLHOŠŤ

L: na poli u obce O: sběr Daniel Srp červen - červenec 1991 N: střepy nádob:: tři hnědošedé okraje šedého střepu, vykloněné šikmo a kolmo seříznuté, třetí zduřelé profilace, kvalitní výpal U: M Jičín či. 4294 - 4296 LIT.: Ulrychová 1995d, 384

VLHOŠŤ

L:  jižní okraj louky ppč. 15/1 podél cesty ppč. 245 O: v rýze pro NN přípojku  23.- 24.10. 2008, neohlášená stavba N: tmavošedý písčitý střep nádoby s příměsí slídových zrnek zdobený nesouběžnými rýhami U: M Jičín či.  13 788 LIT: Ulrychová 2008 f (NZ)

VOJICE

L:  pod Dolením  rybníkem  na poli  patřícímu  k čp. 104  O. : sběr J. Siegel 27. 10.1952  v roce  1955, další nálezy z daru řídícího učitele  Vokouhleckého N: šedé střepy nádob z výduti: s červenohnědým povrchem zdobený rýhami, světlehnědý zdobený jednoduchou vlnicí a šikmými vpichy, další zdobený jednoduchou vlnicí U: M Hořice či. 19 757 (školní sbírka Vojice)  LIT.: Sigl 1972, II, 148, tabulka VIII, č. 11 - 15

VOLANICE

L: SZ od vsi na místě zaniklého lesa Bažantnice v místě mohylového pohřebiště, velmi pravděpodobně ppč. 275 O: výkop statkáře Drábka z Volanic 1861 a 1865  N: šedé střepy nádob se šedohnědým povrchem :  okraje zduřelé profilace několika variant, 4 střepy z výdutí nádob s vodorovnými rýhami, 2 nezdobené střepy  U :  M  Nový Bydžov či.  5709 -

5 721 LIT.: Sklenář 1992, 271, nálezy nepublikovány

VOLANICE

L:  st.pč. 49/1, střed vsi O: při stavbě bazénu sběr na vytěžené zemině 17.7. a 20.8. 2002, neohlášená stavba N: střepy nádob: 5 okrajů zduřelé a vzhůru vytažené profilace šedého střepu a hnědého či červenohnědého střepu - několik variant, 14 střepů z výduti různých nádob, jeden zdoben vpichy,  4 s vodorovnými rýhami, ostatní nezdobené U: M Jičín či. 7433, 7435 - 7454 LIT.: Ulrychová 2004e, 308

VŘESNÍK

L: ? katastrální území Vřesník ? O: sběr p. Kulhánka  N: dvě podstavy nádob se značkou U: sbírka Vřesník  ( M Jičín) položka č. 50 (značeno jako Vřesník 28) a položka č. 60 LIT.: Ulrychová 2006ch, 870 - 871

VYSOKÉ  VESELÍ

L: u školy, tj. bývalý zámek  st.pč. 1 na návrší SV nad náměstím O: výkop kanalizace pro školu 1962, sběr  Vokolek  N: střepy nádob: z podstavy a výduti šedé nádoby světlehnědého povrchu, 4 šedé okraje - vzhůru vytažený šedohnědého povrchu, vzhůru vytažený oble zakončený s vnitřním světlešedým povrchem, vykloněný oble zakončený s vodorovnými rýhami na okraji výduti a vnitřním světle šedohnědým povrchem U: M Hradec Králové (sine) LIT.: nepublikováno

VYSOKÉ  VESELÍ

L: návrší SV na náměstím, v okolí zámku (školy) a kostela O: sběr Ulrychová 4. 3. 1999 N: střepy nádob a/ světlehnědé tenkostěnné s příměsí písku, kvalitní výpal, knoflík poklice, zlomek podstavy a podhrdlí s červenou malbou, z výdutí nádob - s mělce žlábkovaným povrchem, vykloněný červenohnědý okraj kalichovité profilace, dva šedé střípky s oboustranně světlehnědým povrchem, b/ šedohnědé střepy obdobného vzhledu jako předchozí soubor, 3 okraje zduřelé profilace,  3 střepy z výduti - jeden s rýhou U: M Jičín ev.č. a/ 10/1999, b/ 11/1999 LIT.:  Ulrychová 2001g, 339, táž 2009, 462

VYSOKÉ VESELÍ

L:  poloha Paloukové při cestě na Kákovice, tj. střed  pole ppč. 425/6 O: náhodný nález 19. 7. 2008 N: šedý střep z výduti tloušťky 11 mm s výraznou příměsí písku a světle hnědošedým povrchem U.: M Jičín či.  13 470 LIT.: Ulrychová 2008g (NZ)

ZÁMOSTÍ

L: hradiště Hrádky, ostrožna Starý Hrádek O.: 1925, 1935 - 1936  Státní ArÚ Praha,  1941 NM Praha N: řadové kostrové pohřebiště (nejméně 20 pohřbů), střepy nádob, železné nože, bronzové záušnice, postříbřené záušnice, tkanina, pískovcové kameny (obložení hrobů ?) U: NM Praha či. 57 084 - 57 095 LIT.: Turek 1946, 128 - 138

ZÁMOSTÍ

L: hradiště Hrádky - ostrožna Nový Hrádek a bez bližší lokalizace O: neznámé N: tři neúplné podstavy nádob se značkou,  U: M Jičín či. 1611, 3 608, 3 609 (sbírka Lázně Bělohrad) LIT.: Ulrychová 2006 ch, 871 – 872

ZÁMOSTÍ

L: hradiště Hrádky - ostrožna Starý Hrádek O: revize vývratu stromu 14.4. 2009 N: střepy nádob U: M Jičín či. 16 176 - 16 185 LIT. : Ulrychová 2009 i (NZ)

ZÁMOSTÍ

L: Javorový důl pod ostrožnou Starý Hrádek O:  v roce 1894 N: denár  Břetislava I. po mincovní reformě (1050 - 1055) U: u nálezce, kopie v M Jičín LIT.: Ulrychová 2000, 161

ZLIV

L: areál zemědělského družstva v SV okraji vsi, tj. ppč. st.pč. 80, 82, 86, 39/2, ev. 289/1 O: při hloubení silážní jámy v dubnu 1966 sběr  p. Bohuslav z Libáně, revize místa V. Spurný a V. Vokolek 1966 N: tenkostěnný okrajový střep menší šedé nádobky vykloněný oble zakončený,  na výduti  nepravidelně rozmístěné 4 vodorovné rýhy U: M Libáň či. 49 (P 144, M Jičín)  LIT.: Spurný - Vokolek  1969, 171 - 172

ZLIV

L: bez lokalizace O: neznámé N: šedý střep z výduti nádoby se dvěma jednotlivými vodorovnými rýhami U: sbírka Libáň či. 46 (P 117) LIT.: nepublikováno

ŽELEZNICE / TĚŠÍN

L.: vrch Železný O: neznámé N: šedé střepy nádob s oboustranně červenohnědým či hnědým povrchem, hrubý písek příměsí střepu,  8 okrajů  zduřelé profilace několika variant, 4 střepy z výduti nádob zdobené vodorovnými rýhami hřebenovými rýhami a dvěma řadami šikmých vrypů  U:  M Jičín  1166 - 1177 LIT.: Ulrychová 2001c, tab. 118b, táž 2009, 461

ŽELEZNICE

L:  západní ostrožná část města,  od kostela sv. Jiljí (polohy Felčarovsko, Starý hřbitov) a ulice Příkopy severně až k ulici Na tvrzi O.:  sběry Václav Kozák, správce místního muzea N: soubory střepů nádob, šedý střep s oboustranně šedohnědým šedým či hnědým povrchem,  výrazná příměs jemného písku ve střepu, kvalitní výpal, či.  92  podstava nádoby se značkou svastiky,  r. 1937,  či. 94 neúplná masivní červenohnědá miska se značkou na podstavě - v obdélném poli rovnoběžná břevna, či. 105 - starý hřbitov u kostela sv. Jiljí- šedohnědý okraj zduřelé profilace, na výduti  hřebenová vlnice, nalezený r. 1930, či. 106 límcovitý šedohnědý okraj s jednoduchou vlnicí na okraji výduti (Ulrychová 2001c, příloha 111), či. 114 a 119 šedohnědé okraje zduřelé profilace, jeden s otvorem, či. 157 - 161 zahrada fary - 5 hnědých okrajů  zduřelé profilace několika variant, jeden s jednoduchou vlnicí na okraji výduti, tři s vodorovnými rýhami na okraji výduti, či. 493 - 495 tři silnostěnné střepy hnědého povrchu ze zásobnice, či. 861, 864, 866, 868, 871, 872, 876, 877, 880, 886, 888 - 890  Příkopy r. 1939 : 10 okrajů vykloněných kolmo seříznutých, kalichovité  a límcovité profilace,  4 střepy z výduti zdobené vodorovnými rýhami a jednou velmi nízkou vlnicí,  U: vše sbírka Železnice (M Jičín) LIT.: Ulrychová 2001c, 66 - 70, příloha 111, táž 2007m, 166, táž 2009, 460 - 461 P: V muzejní sbírce města Železnice jsou bez bližší lokalizace uloženy desítky střepů nádob datovatelných do 12. století (např. či.  733 - 744, příloha 13) tj. do doby stavby kostela sv. Jiljí.

ŽELEZNICE

L: Pod obůrkou na Horčičkově louce u rybníčků Strach a Hrůza, tj. prostor obou již zasypaných rybníků S od Železnice při silnici do Doubravice pod návrším Kamenec, tj. 1100 - 1200 m S od kostela sv. Jiljí  O: neznámé N: střepy nádob : 3 drobné šedohnědé okraje zduřelé a vzhůru vytažené profilace, jeden s vodorovnými rýhami na podhrdlí, šedý střep z výduti silně otřený s příměsí hrubého písku U:  sbírka Železnice (M Jičín) či.  1093, 1094, 1096, 1100 LIT.: nepublikováno

ŽELEZNICE

L: starý hřbitov kolem kostela sv. Jiljí /ppč. 86 O: sběr J. Slavík 24.3.  1992  N: šedé střepy nádob s oboustranně hnědým povrchem, zdobené jednotlivými vodorovnými rýhami U: M Jičín či.  4 906 - 4 909 LIT.: Ulrychová 1995e, 406, položka 2141,  táž 2009, 459 - 460

ŽELEZNICE

L.: ppč. 86 - starý hřbitov kolek kostela sv. Jiljí O: v rýze pro osvětlení kostela a okolí 4. 11. 2007 N: zlomky lidských kostí, střepy nádob: masivní vykloněný okraj šikmo ven seříznutý, drobné střepy šedohnědé barvy, dva s vodorovnými rýhami  U: M Jičín Antropologie či. 6/2007, či. 12 969 - 12 980 LIT.: Ulrychová 2007 l (NZ), táž 2007m, 167 - 171

ŽELEZNICE

L: západní část městečka,  v blízkosti kostela sv. Jiljí na starém hřbitově a v uličce Příkopy - areál dvorce ze 12. století  O: neznámé N: 6  podstav či jejich částí  se značkou U: sbírka Železnice či. 92, 94, 244, 887, 894, 939 (M Jičín) LIT.: Ulrychová 2006 ch, 872 - 873, táž 2007m, 167 - 171

ŽELEZNICE

L: poloha Valcha, tj.domy čp. 138, 139 a 141 SZ pod návrším s osadou Těšín a polohou Železný II při Ploužnickém potoce O: sběr J. Slavík 25.3. 1992 N: šedé střepy nádob s oboustranně cihlově červeným povrchem,  drobný okraj zduřelé profilace, střep z výduti s vodorovnými rýhami U: M Jičín či. 4910 - 4914 LIT.: Ulrychová 1995e, 406, položka 2142

ŽELEZNICE

L: J část ostrožného hradiště v Z polovině městečka O: sběr na  nezastavěných plochách starý hřbitov (ppč. 86), farská zahrada (ppč. 99/1), u hasičské zbrojnice (ppč. 260, 83/1) 9.3. a 12.5. 1999 N: střepy nádob ( 19 + 20 + 15 ks), šedý a šedohnědý střep s hnědým či červenohnědým povrchem, okraje zduřelé profilace několika variant zdobené na podhrdlí rýhami, U: M Jičín ev.č. 17/1999, 18/1999, 19/1999 LIT.: Ulrychová 2001h, 350, táž 2007m, 167 - 171

ŽELEZNICE

L: mezi farou a hřbitovní zdí kostela sv. Jiljí  O: v rýze pro kanalizační přípojku  v listopadu 1995 farář P. Kordík N: střepy nádob : 7 šedých střepů světlehnědého, šedého a červenohnědého povrchu, jeden s vodorovnými rýhami, šedý a šedočervený okraj  zduřelé profilace U: M Jičín ev.č. 29/1996 LIT.: Ulrychová 1998g, 257

ŽELEZNICE

L: poloha Valcha, tj.domy čp. 138, 139 a 141 SZ pod návrším s osadou Těšín a polohou Železný II při Ploužnickém potoce OKOL.: sběr J. Slavík 25.3. 1992 N: šedé střepy nádob s oboustranně cihlově červeným povrchem,  drobný okraj vykloněný zesílený a oble ukončený,  jeden střep z výduti zdoben vodorovnými rýhami U: M Jičín či. 4910 - 4914 LIT.: Ulrychová 199 5e, 406, položka 2142

ŽELEZNICE

L: poloha Valcha O:  při a po stavbě kravína O: záchranný výzkum V. Vokolek 1960 N: sídliště, 4 šedé střepy z podstav šedohnědých a hnědých hrncovitých nádob, 4 okraje zduřelé profilace U: sbírka Železnice (M Jičín) či. 760, 764, 773, 774  LIT.: Ulrychová 2009, 461

ŽELEZNICE

L: poloha Kněžský hájek, tj. pole Z od kravína S podél toku Cidliny O: výkop správce muzea v Železnici Václav Kozák v roce 1925 N: kulturní jáma se střepy nádob - tuhový silně otřený střep zásobnice (?), okraje kalichovité, zduřelé a vzhůru vytažené profilace ULOŽ.: sbírka Železnice (M Jičín) či. 644, 646, 648 - 655, 658 LIT.: Ulrychová 2009, 461  P: Poloha Kněžský hájek leží západně od polohy Valcha proti toku řeky Cidliny.

ŽITĚTÍN

L: poloha  Na ostrově, ppč. 141 O: sběr 22.10. 2008 N: šedý silnostěnný střep nádoby s oboustranně světlehnědým povrchem a výraznou příměsí písku, kvalitní výpal U: M Jičín či. 13 792  LIT.: Ulrychová 2008 h (NZ)

ŽLUNICE

L: bez lokalizace O: neznámé N: oválná bronzová záušnice s esovitým zakončením, průměr  13 - 18 mm,  další s odlomeným zakončením průměru 23 x 30 mm (původně nejméně 3 ks), šedé střepy nádob se světlehnědým či šedým povrchem,  U: M Nový Bydžov či. 1193/3 (střep - ztracen), 1252 A, 1252 E (střepy - ztraceny), 1251,  1252/ L   LIT.: Koudelka 1908, 24, Sigl 1972, II, 198, Ulrychová 2009 v tisku

ŽLUNICE

L: hřbitov O: neznámé N: podstava šedé nádoby se značkou zkřížených břeven se zesílenými konci v kruhu U: M Nový Bydžov či. 2551 LIT.: nepublikováno

 

NEMOVITÉ  ARCHEOLOGICKÉ  PAMÁTKY

Hradiště

Osídlení dvou opevněných poloh v Prachovských skalách končí nejspíš v polovině 10. století. Velmi pravděpodobně dvoufázová jižní fortifikace hradiště Prachovské sedlo zanikla požárem (Turek 1946, 46 - 49, Ulrychová 1997g, 255). Hradiště Hrádky bylo po polovině 10. století využito k založení řadového kostrového pohřebiště na plošší z obou ostrožen - na Starém Hrádku. Z druhé skalnaté ostrožny - Nového Hrádku pocházejí jen nálezy mladohradištní keramiky se značkami na podstavách (Ulrychová 2006c, 871 - 872).  Zde zjištěné osídlení nepřesahuje 12. století (Čtverák - Ulrychová 2003, 486, 489 - 490,   494 -  496, 502).

Nad hlavní komunikací regionem (později zvanou Hradecká cesta) zůstalo funkční hradiště Ostroměř postavené v polovině 9. století. Jeho plocha (více než 18 ha) byla zmenšena na areál uvnitř podkovovitého valu na nejvyšším místě terénního bloku. Starší srubové stavby odkryté na nejvyšším místě representují  osídlení v 10.- 12. století, srub uvnitř fortifikace podkovovitého tvaru je považován za sídlo státní správy přemyslovského státu ještě ve 13. století ((Kalferst - Sigl, 1984, tíž  1990, tíž 1991 - 1992). Další v katalogu uvedené soubory střepů nádob obsahují nálezy z celého 10.  a 13. století. Potvrzují pokračování osídlení vně fortifikace (zaniklá ves Hradišťko  v areálu hospodářského dvora, Ulrychová  2004b, 146). Vrcholně středověké osídlení se posunulo po svahu k jihu do blízkosti tzv. Hradecké cesty a do okolí řeky Javorky (ulice profesora Vojtíška a Starohorská).

V severozápadním okraji Jičínska bylo na trase Hradecké cesty postaveno trojdílné ostrožné hradiště v Železnici (příloha 14). Jedná se o nejsevernější místo regionu osídlované opakovaně od neolitu do začátku vrcholného středověku. Ve druhé  polovině 12. století vlastnil Železnici  Čéč ze Železnice či jeho předek. Některý z nich si zde v poloze Příkopy v jižním okraji ostrožny postavil dvorec a jižně u něho i románský kostel sv. Jana Křtitele (příloha 15, 16, 17). Objemný soubor nálezů z uvedených míst a písemná zmínka z let 1180 - 1183 souhlasí i s výsledky stavebně - historického průzkumu kostela (Ulrychová 2005, 236 - 239, táž  2007m, 167 - 170, táž 2009, 459, 461).

Kopec Železný jižně nad Železnicí (k.ú. Železnice a Těšín) je pravěkým hradištěm osídleným  i v raném  středověku a vrcholně středověkým hrádkem.. Na návrší byly rovněž sesbírány střepy nádob z 11.- 13. století. I když není dominantním  návrším Jičínské kotliny, je však výrazným bodem jejího severního okraje u hlavní komunikace směřující tudy k severozápadu. Při letecké prospekci byla  východně pod kopcem Železný zjištěna další přibližně kruhová poloha vymezená zástavbou a parcelací pozemků vnitř a vně již zaniklého nadzemního útvaru - fortifikace ? I na tomto místě byly sebrány střepy mladohradištních nádob (Ulrychová 2005, 239 - 241, táž 2007m,  166 - 167, táž 2009, 461).

V severozápadním okraji regionu byla ve starší době hradištní a znovu od začátku mladší doby hradištní osídlena ostrožna zvaná Poráň ve Vesci u Sobotky ( včetně její části zvané Velká Poráň, k.ú. Podkost). Jihozápadně od hospodářského dvora Semtiny - po celou mladší dobu hradištní i ve vrcholném středověku - stála  vesnice zvaná Vrbice. Jako zaniklá je uvedena k roku 1542 (Ulrychová 199 7f, 159).

V severovýchodním okraji  sledovaného regionu bylo po vpádu polského vojska do Čech v roce 1110 – jako reakce na překvapivost tohoto vpádu nepříliš frekventovanou cestou a plenění vnitrozemí - knížetem Vladislavem I. před rokem 1124 založeno hradiště  s knížecím dvorcem v Miletíně. Návrší na trase tzv. polské cesty bylo (a je) obklopeno vodotečemi a rybníky (příloha 18). Miletín byl v roce 1241 s dalšími pozemky a vesnicemi darován Domaslavou, vdovou po královském číšníku Zbraslavovi, řádu německých rytířů. Ti zde byli až  do roku 1403, kdy zřejmě z důvodu hospodářského úpadku krajinu opustili (Ulrychová 2005, 220 - 222, táž 2007m, 159 - 161, táž 2009, 454, 456).

Dlouho známé je z velké části rozorané hradiště na soliterním návrší Hradišťko u Žeretic.  Jeho fortifikace zanikla při požáru - hradba z opukových kamenů a násep s roštovou konstrukcí byly vystaveny mimořádně intenzivnímu žáru. Uvnitř fortifikace bylo zjištěno  osídlení od poloviny 9. století až do 11. století.  Ve 14. století zde byla postavena ves a tvrz (Ulrychová 2005, 212 - 215). Mladohradištní osídlení pokračuje jihozápadně za řeku Cidlinu na katastr obce Vlhošť.

Ve vnitrozemí  Jičínska byly od severu k jihu v blízkosti Mrliny a  Cidliny nově zjištěny opevněné polohy s raně středověkým osídlením v Kostelci, v Dolanech a ve Velešicích. Hradiště v Kostelci bylo postaveno na vrcholové partii hřbetu západo - východního průběhu. Z místa je na dohled  fortifikace např. Češov a Prachovské skály - hradiště Prachovské sedlo. Hradištní keramika ze sběrů po obvodu jižní (menší) části vnitřní plochy pochází spíše ze 12. století. V úvahu připadá stavba a využití tohoto opevněného objektu jako shromaždiště vojenské hotovosti  severovýchodních Čech (Ulrychová 2005, 218 - 220, příloha 19).

Dvoudílné hradiště u Dolan (plocha 0,3 ha) poskytlo z malé nezakryté plochy jen několik střepů  hradištního vzhledu, jeden s hřebenovou vlnicí spíše ze střední doby hradištní (Ulrychová 2005, 208 - 209).

Zcela rozorané je hradiště Velešice  vymezené východně od kostela sv. Petra a Pavla a východního okraje návsi (příloha 20). Z fortifikace je zachován je pouze severní val, jižní obvod je tvořen rozoranou fortifikací v podobě mohutné terénní vlny se souběžnou prohlubní. Objekt byl vymezen leteckou prospekcí a parcelací pozemků na mapě z roku 1842. Datace fortifikace je otevřena. Mohutný terénní blok je polykulturní lokalitou osídlenou od neolitu včetně do současnosti. Mladohradištní vesnice byla opakovaným sběrem lokalizována od západního okraje terénního bloku obtékaného Cidlinou k návsi  a do západní části opevněné  plochy (Ulrychová 2005, 232 - 234).

Fortifikace Češov nebyla již využívána jako opevněný objekt. Mimo jiné nálezy byly střepy z mladohradištních nádob  objeveny na vrcholu východní části opevnění. I další nálezy (např. železný srp) ukazují na hospodářské využívání ploch vnitř fortifikace. Mladohradištní ves byla opakovaně zjištěna v poloze U trafostanice - tj.  na  hřbetu, který je severní částí současné vesnice a směrem k severu výrazně převyšuje okolí. Střepy nádob z mladší doby hradištní byly opakovaně sebrány mezi jižním okrajem dnešní vsi a severní částí fortifikace (Čtverák -Ulrychová 2001, Ulrychová 2005, 203 - 208, táž 2008ch, NZ).

 

Hrady, hrádky

Borek, hrádek Bezník

Nad soutokem dvou potoků byla na skalním výběžku upravena plošina velikosti 40 x 8 m. Do skály kolem ní byl vysekán mělký příkop, ze strany přístupu po skalním hřbetu  byl  vysekán další příčný příkop. Vytěžený kámen byl navršen vně podél příkopů. Na plošině chybějí stopy po stavbě nadzemního objektu. I bez movitých nálezů lze tento hrádek považovat za kolonizační provizorium řádu německých rytířů z blízkého Miletína přišlých  tam v roce 1241 (Benešová 1991 - 1992).

Brada, hrad Brada

Na výrazném pískovcovém návrší severozápadně od Jičína byl v nejdéle polovině 13. století postaven hrad Brada (příloha 21). Psal se odtud Načerat, syn Pakoslava Velikého, z rodu Ronovců, jehož příslušníci kolonizovali krajinu Novopacka (Fišera, 1988). Ze skrovných zbytků lomem na kámen poškozeného hradu zbývají jen části půdorysu zástavby dolního hradu. Movité nálezy získané do roku 2008 včetně pocházejí až z roby přestavby objektu na začátku 16. století Mikulášem Trčkou z Lípy (Durdík 2000, 77). Z plochy neohlášené stavby cesty k vrcholu hradního kopce byly 27. 5. 2009 a znovu 5.8. 2009 sesbírány rozšlapané střepy nádob  datovatelných do 13. století včetně střepu z podhrdlí světlešedé nádoby s červenou malbou. V souboru keramiky jsou i zlomky z mladší doby hradištní (Ulrychová 2009 v tisku).

Doubrava, hrádek Pustohrad  (Buštěhrad)

Nad potokem Bystřicí bylo postaveno panské sídlo, ke kterém nejsou zachovány žádné písemné zprávy.  Uvnitř příkopu a valu byl včele ostrohu plochy přibližně 26 x 18 m postaven obdélný objekt (věž ?). K plášťové hradbě přiléhaly další objekty zástavby. Hrádek byl výrazně poškozen těžební činností. Velmi přibližně jej lze datovat do poloviny 13. století  (Durdík 2000, 463).

Markvartice, hrádek Spařence

V osadě Spařence západně od Makvartic byl na pískovcové ostrožně nad Kotelským potokem postaven hrádek (příloha 22).  Vnitřní plocha přibližně 70 m²  byla 13.- 17.7. 1970 prokopána čtyřmi sondami bez zjištění zástavby. Z fortifikace jsou zachovány úseky příkopu a valu podél jižního západního obvodu ostrožny. Západně od západního opevnění je přepokládáno předhradí. Při výzkum byla objevena kolekce keramiky tzv. hradištní tradice jednotného vzhledu a fabriky datovatelná do 13. století (Weber  1976 NZ).

Roveň, hrádek Nebákov

Na ostrohu, který se svazuje k západu, nad říčkou Žehrovkou byl prokopal učitel Josef Severa v roce 1924 - 1926 zaniklý trojdílný středověký hrádek. Obvodovou zdí byla vymezena a opevněna oválná vnitřní plocha hrádku. Ta byla do roviny upravena náspem. Na ní byla (za šíjovým příkopem) postavena hrázděná stavba (obytná věž s přístavkem). Do další nižší části hrádku vedlo do skály vytesané schodiště k další blíže neurčené stavbě. Hrádek je v severovýchodních Čechách neobvyklým objektem donjonového typu (Durdík 2000, 374).  Movité nálezy získané při výzkumu  dovolují datovat objekt a jeho využívání ve  2. polovině 13. století (poznámka  2, Nechvíle 2001, Ulrychová 2009, 453 - 454).

Šárovcova Lhota, Hrádek

Severovýchodně  od Šárovcovy Lhoty byl na ostrožnovitém výběžku nad širokým údolím s potokem postaven hrádek. Jeho jihozápadní obvod byl poškozen těžbou písku a zcela nedávno i pojížděním lehkých motocyklů (příloha 23). O objektu nejsou zachovány žádné písemné zprávy. Na ploše přibližně 170 x 140 m bylo valem a příkopem (zasahujícími i na k.ú. Dolní Nová ves) opevněno panské sídlo dvoudílné dispozice. Zjišťovacím výzkumem byly na předhradí odkryty zahloubené objekty  s dřevěnou konstrukcí a celými nádobami. Ve vnitřní jihozápadní část hrádku stála mohutná hrázděná stavba s vepřovicovými výplněmi, která zanikla požárem. Poté byla  tato část objektu opevněna palisádou (Sigl -1977, Sigl - Vokolek 1984a, 61, Sigl 1985, 77 - 78).  Další movité nálezy pocházející ze sběrů jsou uloženy v několika soukromých sbírkách (p. Plášil, Mlázovice) a muzeích (M Jičín, ev.č. 5/1998, Ulrychová 2000b, 203 - 204, M Hořice - sbírka Mlázovice A 32, nepublikováno, M Hradec Králové, Kalferst 1995, 345). Datují nejméně dvoufázový  objekt do druhé poloviny 13.  století (Durdík 2000, 189).

Úhlejov, hrádek Šluspark

Nad soutokem dvou potoků (Bystrý a Hornoúhlejovský) byl na skalním ostrohu z turonského slínovce postaven  jednodílný hrádek. Zčásti byl poškozen při stavbě silnice pod jeho východním okrajem.  Ani o tomto objektu nejsou žádné písemné zprávy, a tak jediné údaje poskytl zjišťovací výzkum  provedený v roce 1979. Obvodový val a příkop byl na přístupové straně zdvojen palisádou a kamennou zdí kladenou nasucho.  Movité nálezy a absence  zánikového horizontu umožňují určit tento hrádek zastavěný spíše jen dřevěnými objekty jako další kolonizační provizorium miletínských německých rytířů z poloviny 13. století (Sigl 1980).

Dvorec

Jak bylo uvedeno výše, byl v roce 1180 - 1183 majitelem pozemků na původně přemyslovském hradišti Čéč s přídomkem ze Železnice.  V trojúhelníkovitém prostoru severně od románského kostela sv. Jiljí (původně sv. Jana Křtitele)  je zástavbou a uličkou zvanou Příkopy a uličkou severně od tohoto kostela vymezen prostor s nálezy ze 12. a 13. století (viz Železnice).

Románská architektura

ŽELEZNICE kostel sv. Jiljí (starší patrocinium sv. Jana Křtitele)

Kostel je jednolodní orientovanou podélnou stavbou s obdélnou lodí, polygonálním presbyteriem a západní věží. Z románské stavby je zachována obdélná věž do výše předposledního patra, které  je barokní. Na vnější stěně věže je druhotně zazděný románský obloučkový vlys a v jižní zdi věže je zachován románský půlkruhový portál (Novotná 1988). Kostel je jedinou zachovanou románskou architekturou v regionu.

Těžební areál

STUPNÁ

Východně od severního okraje současné vsi Stupná je v okraji lesa na řece Zlatnici (jinak Javorce) zachován těžební areál. Nejstarší zmínka o místní těžbě zlata pochází z roku 1260 (Semík 1924, Ulrychová 2009, 456).

KOMENTÁŘ

Struktura osídlení

S vyjímkou severovýchodní části okresu Jičín - Novopacka, bylo osídlení z mladší doby hradištní a 13. století zjištěno  na celém správním území okresu Jičín. Velmi často byla místa osídlená v 11.- 13. století osídlena již v neolitu a mladší/ pozdní době bronzové. Ve většině keramických souborů je  patrná kontinuita osídlení od 11. - do závěru 13. století, resp. do první písemné zmínky o městu / vesnici ve 14. století.

Jižně od současné vsi Bašnice jižně od Hořic byly na sprašových půdách v okolí několika vodotečí opakovaně sesbírány střepy nádob dokládající sídlištní aktivitu mladší doby hradištní. Severozápadně od Bašnice bylo u Velkého Bílska zjištěno sídliště situované na nevýrazném návrší nad Chlumským potokem pokrytém sprašovými půdami. Důležitým objektem osídlení byl  hrádek Pustohrad na k.ú. Březovice (Doubrava) s nálezem denáru krále Vladislava II., sídlištními nálezy a kostrovými hroby zjištěnými západně od něho v okraji osady Lhotky Svatogothardské. Z jednoho či dvou hrobů pocházejí dva denáry.

Areál tvořený sídlištěm a pohřebištěm byl objeven na katastru vsí Budčeves a Nečas. Sídliště bylo nálezy mladohradištní keramiky objeveno na návrší v severním okraji Budčevsi v zahradě za čp. 5 a čp. 7. V okraji lesa zvaného Perna jižně od Budčevsi  (k.ú. Nečas) bylo v roce 1934 při stavbě silnice objeveno řadové kostrové pohřebiště stejné datace.

Obdobný areál tvořený sídlištěm a kostrovým pohřebištěm mladohradištní tradice byl objeven v západní výšinné části současné vsi Bystřice. Z obou míst je zachována sídlištní keramika a z kostrových hrobů několik bronzových záušnic. V blízkosti pohřebiště  a současného kostela stál předgotický kostel sv. Víta.

Od začátku střední doby hradištní byl osídlen výšinný okraj intravilánu Češova (poloha U trafostanice). Mladohradištní nálezy pocházejí ze zahrady čp. 75, čp. 5 a z polí mezi jižním okrajem vsi a fortifikací Češov. Na koruně jejích valů byly rovněž nalezeny střepy nádob mladohradištní datace.

Velmi intenzivní osídlení z 11.- 13. století bylo opakovanými sběry a lokalizací starších nálezů zjištěno na několika místech v  Dětenicích. Soubory střepů nádob doplňuje depot denárů knížat  Oldřicha a Břetislava I. Mladohradištní a vrcholně středověké osídlení ze 13. století bylo opakovaně zjištěno v Dolních Černůtkách jižně u potoka. Obec je uvedena v listině z let 1143 - 1148. Mladohradištní osada a kostrové pohřebiště bylo opakovanými nálezy lokalizováno do východního okraje katastru Dolní Dobrá Voda - do areálu cihelny U Řízků. Z hrobů jsou zachovány pouze dvě bronzové záušnice.

Velmi důležitou lokalitou s pravěkým i raněstředověkým osídlením je Drahoraz. Na místě kostela a jemu předcházející tvrze byly při rozvážení fortifikace objeveny kostrové hroby. Z jejich výbavy jsou zachovány i celé nádoby, kostěný hřeben a bronzová záušnice z tordovaného drátu. Další hroby byly narušeny severovýchodně odtud při těžbě cihlářské hlíny. V blízkosti této cihelny byl v okraji zčásti zaniklého úvozu do Ketně objeven depot denárů Bořivoje II.

Vesnice ze 13. století  předcházející dnešnímu Holínu byla objevena v zahradě čp. 87, mladohradištní nálezy východně odtud při Holínském potoku ve východním okraji katastru. Ves Chodovice (k.ú. Holovousy) je další vsí uvedenou v listině biskupa Jana z Lochenic (z let  1143 - 1148) . Nálezy z Morávkova zahradnictví (čp.6) a ze zahrady usedlosti čp. 3  byla s jistotou lokalizována do blízkosti kostela. Zřejmě nepřetržité byl od poloviny 10. století do první písemné zmínky o městě osídlen západní svah návrší s kostelem sv. Gotharda v Hořicích. Početné soubory nálezů byly získány při zástavbě tohoto prostoru (škola, sokolovna) i z narušených sídlištních objektů na ploše hřbitova, kde byl nalezen i denár  knížete Vladislava I.

Mimořádně důležitým prostorem je údolí jižně od Markvartické plošiny údolím Hřmenínského potoka ústící do údolí potoka Bystřického. Obě údolí jsou důležitými komunikačními koridory, jejichž svahy a plošiny nad nimi jsou osídleny od neolitu. Objemný soubor střepů nádob z Paličkova pole ve Hřměníně je výrazným a dobře identifikovatelným keramickým zbožím mladší doby hradištní jižní části Jičínska. V šedém střepu nádob jsou příměsí hrubá zrna písku a velká zrna slídy ve značném množství. Nádoby byly velmi dobře vymodelovány a kvalitně vypáleny. Stejně objemný soubor stejných střepů nádoby byl sesbírán v Křešicích jižně od Libáně, tj. přibližně 7 km jihovýchodně od Hřmenína.  Zde v okolí tvrziště pod čp. 1 a na tzv. Mazáčově poli byly z naorávaných sídlištních objektů vysbírány a amatérským výkopem v roce 1941 sebrány soubory výše popsaných střepů nádob. V obou souborech se vyskytují značky na podstavách hrncovitých nádob.

Mladohradištní a vrcholně středověké osídlení bylo lokalizováno ke kostelu v Jeřicích. Při opravě tzv. staré fary byl nalezen soubor výrazné keramiky 11.- 13. století. Z katastru pocházejí další nelokalizované nálezy střepů nádob.

Mladohradištní osídlení bylo zjištěno i na několika místech na katastrálním území města Jičín. Prvním je  sprašová návěj jižně pod nemocnicí a podél zaniklé vodoteče (ulice Čelišova a Železnická). Další v téže době osídlený areál byl objeven na sprašové návěji východně nad zatrubněným Valdickým potokem. Zde při těžbě cihlářské hlíny v Marečkově a Obecní cihelně a v jejich blízkém okolí byly vysbírány početné soubory střepů nádob lokalizující předlokační osídlení před založením města Jičína (po 1293 - před rokem 1304). S tímto mezidobím lze spojit vrcholně středověké nálezy ze 13. století z objektů na Starém Městě (ulice Palackého, Tylova a Žižkovo náměstí).

Další sídlištní areál osídlený od začátku neolitu se rozkládal mezi dvěma bazaltovými kopci Čeřov a Zebín. Jejich svahy byly pokryty sprašovou hlínou a v severním okraji mělkého údolí mezi oběma kopci vyvěrá dodnes pramen vody. Mladohradištní vesnice byla lokalizována do blízkosti tohoto vodního zdroje ve výšinné části osady Sedličky u paty kopce Zebín.

Mimořádně významným místem na Jičínsku je Konechlumí. Část osady ze 12. století byla lokalizována na jihozápadní úpatí Konecchlumské Hůry, na místo dalekého dohledu a nad nejdůležitější komunikaci regionem zvanou ve vrcholném středověku Hradecká cesta. Nálezy byly zjištěny u kostela i v areálu pod ním zachovaného hospodářského dvora. Další pak v areálu kravína v západním okraji katastru. Se všemi nálezy koresponduje první písemná zmínka o Daleborovi z Konecclumí z roku 1226.

Další řadové kostrové pohřebiště bylo v 19. století postupně zničeno stavbou domů a kolejí Českých drah v severním okraji ulice Tomáše Svobody v Kopidlně. Z těchto míst je zachováno jen několik střepů nádob. Mladohradištní osídlení bylo nálezy lokalizováno v SZ okraji intravilánu Mlýnce u Kopidlna až do blízkosti řeky Mrliny. V současnosti zaplavované území bylo ve 12. a 13. století vhodným místem pro stavbu vesnice, která zanikla ve vrcholném středověku pod názvem Varobyle.

Od časného neolitu byly osídleny jihozápadní svahy nad Bystřickým / Libáňským potokem ve východní okraji katastru Libáň. Při zástavbě těchto míst byly od 19. století v areálu cukrovaru (drožďárny) a od poloviny 60. let 20. století (nový závod fy Plastimat, poznámka 3) mimo osídlení z neolitu zjišťovány nálezy keramiky mladohradištní datace. Město Libáň bylo ve 14. století založeno západně odtud na výrazném návrší nad plošně zaplavovaným územím.

Severozápadní okraj Jičínska osídleného nejen v mladší době hradištní představují nálezy z polohy  U hřiště severně nad vodní nádrží a vodotečí v západním okraji katastru Libuň a v blízké osadě Čimyšl (k.ú. Újezd pod Troskami).

Přesun předlokační osady  na rovinné a plošně rozsáhlé místo k hlavní komunikaci krajinou byl potvrzen v Milovicích nedaleko Hořic. Objemný soubor střepů nádob 11.- 13. století byl sesbírán na svahu nad vodotečí v poloze Vorel jižně od současné vesnice. Při hlavní komunikaci regionem stála i osada v Podhorním Újezdu, Vojicích a Sobčicích. Dalšími mladohradištními lokalitami na trase této komunikace jsou na Hořicku  Třebnouševes a Třebovětice. V listině z let 1143 - 1148 je jmenován i Rašín. Tento údaj potvrzují opakované nálezy střepů nádob z intravilánu severní poloviny současné vesnice.

Mimořádnou polohu má vesnice Nemyčeves jižně od Jičína.. Z výšiny východo - západního průběhu lze přehlédnout krajinu až ke Krkonoším a opačným směrem do Polabí. V okolí vodoteče severně pod tímto zvýšeným terénem a na této výšině byly při stavební činnosti postupně sesbírány velké soubory keramiky 11.- 13. století. Vyjímečnými jsou spodní poloviny šedých hrnců se značkami na podstavách z blízkosti kostela. Dalšími nálezy západně a jižně odtud je postupně vymezována velikost tehdejší vesnice.

Od začátku mladší doby hradištní existuje vesnice v Oseku Sobotky. Osídlení z mladší doby hradištní a 13. století representují nálezy sídlištních objektů a kovářské vyhřívačky včetně movitých nálezů v severním okraji návsi. Toto osídlení lze spojit se zprávou o zaniklé vsi Proseč. Velmi podobná situace byla zatím zjištěna v intravilánu Ostružna. V okolí kostela a fary byly opakovaně nalezena keramika mladší doby hradištní. K roku 1226  je v tomto prostoru uváděna zaniklá ves Hradiště. I v třetím případě (k.ú. Podkost) byl obdobný vývoj osídlení. Severní část skalní plošiny zvané Velká Poráň byla v blízkosti hospodářského dvora Semtiny osídlena  od mladší doby hradištní ve vrcholném středověku. Tato vesnice pod názvem Vrbice zanikla pře polovinou 15. století.

Vyjímečným nálezem v regionu zůstává hromadný hrob objevený pod dřevěnou zvonicí v Psinicích. Nepietně uložení dospělí i nedospělí jedinci byli hromadně pohřbeni  s drobnými šperky (záušnice), střepy nádob a železnými noži nejspíš v závěru 11. století. Uvažuje se o příslušnících rodu Vršovců zabitých v roce 1108.

Z rozdílných míst katastru Pševes u Kopidlna pocházejí nepočetné střepy nádob. Část nálezů z intravilánu nejspíš souvisí s osídlením před první písemnou zmínkou o vsi ve 14. století. Střepy nádob z blízkosti Bílského rybníka souvisejí se vsí Bílsko. Keramika (slídnaté zboží) z pole pana Jůdla za domem čp. 63 jsou shodné s keramikou ze Hřmenína a Křešic.

Objemný soubor keramiky ze svahu nad hospodářským dvorem ve Slavhosticích je technologií a výzdobou shodný se střepy z kostrového pohřebiště na ostrožně Starý Hrádek v areálu Prachovských skal (k.ú. Zámostí).  Oba nálezové soubory lze datovat do závěru 10. a do celého 11. století s možným přesahem do začátku 12. století a jsou nejspíš produkcí jedné dílny. Východně od svahu nad hospodářským dvorem ve Slavhosticích byl v roce 1924 u silnice do Češova objeven kostrový hrob dvou jedinců. Ve sbírce Češov je z něho zachována bronzová stříbrem plátované záušnice, podle které lze pohřeb dvou jedinců datovat do 11. století.

Nejstarší hradištní osídlení bylo opakovaně zjištěno v jižním okraji katastru Sobotky, tj. východně od kolejiště a stanice Českých drah. Při již zatrubněné vodoteči bylo při záchranném výzkumu v roce 1987 zachyceno 6 objektů s nálezy střepů nádob mladší doby hradištní i 13. století. Severně odtud v Černínské ulici byla v souboru keramiky 13. století zjištěna světlá červeně malovaná keramika a z  jámy zde objevené v roce 1946 bylo vysbíráno keramické zboží velmi dobré kvality (modelace, výzdoba, výpal).

Intenzivně byla osídlena kotlina při potoce ve Starém Místě u Jičíně. Na sprašových půdách byly záchranné akci v roce 1966 a při opakovaném sběru  sebrány střepy nádob ze 12. a 13. století. Střepy nádob stejné datace byly získány ze zásypu gotické části zámku ve Starých Hradech, dále z břehu nad ním a ze dvora přilehlé usedlosti.

Mladohradištní osídlení bylo zjištěno sběry a při záchranném výzkumu nálezy na polích jihovýchodně od barokního špýcharu ve Střevači. Osada včetně kovárny (?) stála na svahu u zaniklého Špíglova mlýna na řece Mrlině sevovýchodně odtud. Další nálezy pocházejí z blízkosti budovy obecního úřadu a sochy Kalvarie na návsi. Proti toku Mrliny od Střevače k Nadslavi bylo stejně intenzivní osídlení zjištěno i v blízkosti Starohrádeckého lesa. Západně odtud za Mrlinou pokračuje toto osídlení k poloze Nadslav - kravín.. Prostorné, mělké, sprašovými půdami pokryté a od severozápadu chráněné údolí Mrliny mezi Nadslaví a Chyjicemi je od neolitu včetně osídlenou polykulturní lokalitou.

Neočekávaným nálezem je střep mladohradištní nádoby s vodorovnými rýhami z Třtěnice. Obec leží v chladném rovinném a zaplavovaném území  mezi Starými Smrkovicemi a Kovačí na rozhraní západní a východní části Jičínska. V této plošně meliorované části krajiny nebylo prozatím zjištěno žádné pravěké ani raně středověké osídlení s vyjímkou nálezu broušeného kamenného nástroje z neolitu. Na takto nepříznivých místech lze osídlení jen předpokládat jen v klimatických optimech (neolit, pozdní doba bronzová, mladší doba hradištní, 1. polovina 16. století). Obdobná situace je i v Tuři. Výrazná terénní vlna a její svahy nad chladnými  a zaplavovanými plochami luk byla osídlena pouze v klimatických optimech včetně mladší doby hradištní.

Velešice jsou zcela vyjímečným územím sledovaného regionu. Celé katastrální území je polykulturní lokalitou s osídlením od neolitu s nálezy z období na Jičínsku neběžnými (např. ze starší doby římské). Nejstarší osídlení z doby hradištní  představuje osada  z 9. století severně u kostela při Cidlině a mohylové hroby východně odtud. Osada z mladší doby hradištní byla sběry a záchranným výzkumem lokalizována na plochu návsi a do okolí kostela. Ve východním okraji návsi byla v rýze pro vodovod dokumentována vakovitá jáma s keramikou z 11. století. Osídlení v těchto místech plynule pokračuje do vrcholného středověku.

Návrší s kostelem  a zámkem nad náměstím ve Vysokém Veselí bylo osídleno od  začátku mladší doby hradištní až do první písemné zmínky o vsi jako sídle pánů z Veselé a Vartenberka. I zde se v souboru nálezů ze 13. století vyskytuje světlá červeně malovaná keramika.

V areálu zemědělského družstva ve Žlunicích bylo postupně zničeno kostrové pohřebiště. I část nálezů (keramika, záušnice) je po uložení v muzeu v Novém Bydžově ztracena.

I vesnice Velíš je uvedena  v listině datované mezi roky 1143 a 1148. Tyto písemné zmínky potvrzuje nález šesti kostrových hrobů ve svahu nad vesnicí s nálezy mladohradištní keramiky z opakovaného sběru ze 20. let 20. století. První nález s nálezovými okolnostmi ze 13. století byl objeven ve dvoře čp. 21 v roce 2009.

Ve středu Volanic byly po provedených zemních prací sesbírány mimo jiné  nálezy i střepy mladohradištní datace a dále i ze 13. století.

Zcela mimořádně důležitým regionem je severně od Jičína městečko Železnice. Raně středověké osídlení souvisí i s komunikací zvanou Hradecká cesta. V západní části městské památkové rezervace je stále znatelné trojdílné přemyslovské hradiště. Knížecí majetek se nejdéle  na začátku druhé poloviny 12. století dostal do soukromých rukou. V letech 1180 - 1183 se ze Železnice píše velmož Čéč. Do téhož období je datována stavba románského kostela a severně od něho lze tvarem uliček, zástavbou a především množstvím nálezů oprávněně předpokládat dvorec.

Významným místem severu Jičínské kotliny je návrší zvané Železný zčásti na k.ú. Železnice a zčásti na k.ú. Těšín. Nejmladší a zčásti zachovanou podobou objektu je téměř kruhový hrádek přechodného typu s nálezy ze 13. a 14. století Z návrší, jihovýchodního svahu a z polohy Valcha pocházejí mladohradištní nálezy. Osídlení z 11. a 12. století s soustředí na sprašových půdách podél toku Cidliny západně od Železnice až do Dílců. Další nálezy pocházejí z míst severně a severovýchodně od městečka z blízkosti Ploužnického potoka.

V roce 2009 byl konečně nálezy keramiky (včetně světlé červeně malované) potvrzena listina o vlastnících hradu Brada datovaná do roku 1265. Rod Načeratice Pakoslava a jeho synů  kolonizoval krajinu napříč hlavní komunikací regionem - totiž z Jičínské kotliny k severovýchodu na Novopacko.

Již ve 13. století jsou na Jičínsku doloženy i zaniklé vesnice. Bezejmenná byla založena severně u hrádku Okrouhlý jihovýchodně od Rakova a další východně od něho při zaniklé vodoteči. K již výše uvedené  zaniklé vsi v prostoru dnešního Ostružna (Hradiště k roku 1226), vsi Proseč (Osek u Sobotky)  a Vrbice (k. ú. Podkost) je další bezejmenná je ves lokalizovaná nálezy keramiky u východního okraje Bílského rybníka (k.ú. Pševes).

NÁLEZOVÝ  FOND

Keramika

Nálezy keramiky (v naprosté většině jen s lokalizací) z 11.- 13. století z Jičínska lze utřídit podle stratigraficky datovaných nálezů publikovaných zcela nedávno pro sousední Mladoboleslavska a zde porovnaných s oblastí pražskou (Nechvíle - Prostředník 2009, Beranová - Lutovský 2009, 382 - 383).  Všechny tři základní typy okrajů (kalichovitý, límcovitý, zduřelý a vzhůru vytažený) datované od začátku mladší doby hradištní až do závěru 13. století se vyskytují i na Jičínsku. Mnohé nálezové celky potvrzují podle jejich výskytu v souboru kontinuitu osídlení místa po celé sledované období včetně předlokačního osídlení. V souboru střepů sesbíraných v Budčevsi (příloha 1) se vyskytují okraje zduřelé a vzhůru vytažené.  V souboru z Chodovic čp. 6 (Holovousy)  je výrazná skupina okrajů  vzhůru vytažených a ve vrcholu zesílených s různě tvarovaným zakončením.  Všechny uvedené typy okrajů se vyskytují v nálezovém souboru z Paličkova pole ve Hřmeníně (příloha 4, 5) a z osady lokalizované u hospodářského dvora Semtiny v Podkosti (příloha 11).  Předlokační vesnice (?) byla souborem výrazné keramiky ze 13. století lokalizována do již vytěžené Marečkovy cihelny ve východním okraji intravilánu Jičína při Valdickém potoce (příloha 6) a další u křižovatky Letná v Markově ulici v Jičíně. Intenzivně bylo v 11.- 13. století osídleno výrazné návrší v Nemyčevsi (příloha 8 - 9) a území jižně pod ním i severně od něho. Kontinuita osídlení od poloviny 9. století až do první písemní zmínky o vsi (1355) je několika soubory nálezů a kulturní jámou prokázána ve Velešicích. Totéž lze platí i Železnici v severním okraji osídlené krajiny.  V objemném souboru nálezů keramiky z plochy ostrožného hradiště lze prokázat trvalé osídlení místa od poloviny 10. století - obsahuje všechny výše uvedené typy okrajů (příloha 13). Výrazné množství nálezů lze spojit se stavbou kostela v druhé polovině 12. století.

Nejstarší horizont mladohradištní keramiky představuje část keramického inventáře hrobů z kostrového pohřebiště na ostrožně Starý Hrádek  Hradiště Hrádky v Prachovských skalách (k.ú. Zámostí). Pokud lze určit, byly jimi hrnce  hnědé, šedohnědé a šedé barvy s povrchovým či oboustranně světle šedohnědým - hnědým povrchem několika odstínů.  Ve střepech je příměs velmi jemného písku, modelace i  výpal jsou velmi kvalitní. Okraje hrnců jsou límcovitě odsazené či zduřelé profilace (M Jičín či. 3591/1, 2,3, 4, 7, 12, 14, či. 3592/ 59, 60, 61, 62, 63, 68, 70, 76, 86, 91, 95, 97, 99, 101, 102, 126). V týchž profilovaných okrajích včetně identického kusu (M Jičín či.  3591/5, Nechvíle - Prostředník 2008, 388, obr. 44) se vyskytuje i příměs slídy (M Jičín či. 3591/6, 9, 15, 19, 23, 24, či. 3592/61, 63, 68). V souboru keramiky jsou i dva kalichovité okraje (M Jičín či.  3591/8, 11). Pokud je s okrajem zachováno i podhrdlí nádoby, vyskytuje se na něm výzdoba  mělkými širokými rýhami a šroubovicí v kombinaci s řadou vrypů a velmi nízko zvlněnou rýhou, řadami různě tvarovaných vrypů  nebo velmi volnou a nízkou trojnásobnou vlnicí. Ani jeden ze souborů keramiky z pohřebiště na Starém Hrádku neobsahuje okraje vzhůru vytažené. Identický a soubor keramiky byl sesbírán na poli v poloze Nade dvorem ve Slavhosticích. Keramické hmota, ostřivo, výpal i výzdoba jsou shodné s keramikou kostrových hrobů předchozí lokality. Soubor ze Slavhostic obsahuje i slídnatou keramiku (přibližně 10%) a okraje límcovité, zduřelé i vzhůru vytažené (M Jičín či. 7 120 - 7 178, 7179 - 7196, ). Oba soubory pocházejí nejspíš ze stejné dílny.

Slídnaté zboží 11. století obsahují soubory střepů nádob ze Hřmenína a Křešic. Objemný soubor střepů nádob sesbíral na svých polích východně za statkem čp. 1  ve Hřmeníně jeho majitel František Palička  (M Jičín, sbírka Libáň či. 28 - 32).  Pro všechny soubory  této keramiky platí: tmavě šedý střep s povrchem (část i s vnitřním povrchem) šedých a hnědých odstínů, příměs hrubého písku a velkých zrn slídy, velmi kvalitní výpal. Pokud je pod okrajem zachována i část výduti nádoby, výzdoba se omezuje na vodorovné rýhy a na různě tvarované vrypy.  Slídnaté zboží tvoří přibližně třetinu objemu nálezů.  Okraje jsou kalichovité, límcovité, zduřelé i vzhůru vytažené profilace.  V souboru či. 30 se vyskytuje poškozený zlomek okraje tuhové zásobnice  (Goš - Karel 1979, obr. 1, B II). 

Nejvýraznějším střepem s výraznou  příměsí zrn slídy je podstava nádoby  se značkou dvou zkřížených břeven z Křešic (M Jičín, Sb. Libáň či. 22, Ulrychová 2006 c, 868 - 869, obr. 1:4). Soubory či. 58 - 62 ze sídlištních objektů na tzv. Mazáčově (Mazáčkově) poli severně od čp. 1(tvrziště) obsahují více než 700 střepů z hrnců a zásobnic s okraji kalichovité, límcovité, zduřelé i vzhůru vytažené profilace. Keramika je vysoké kvality modelace i výpalu střepu s příměsí velmi jemného písku a výzdobou vodorovnými rýhami. Soubor či. 59 slídnatou keramiku neobsahuje. V souboru či. 60 jsou dva zlomky okrajů dvou tuhových zásobnic. Větší je pod okrajem zdoben řadou šikmých vrypů, druhý je silně otřený a zčásti obitý (Goš - Karel, 165, obr. 1, C III). Slídnatá keramika tvoří v tomto souboru asi třetinu objemu.

Největší počet lokalit na Jičínsku pochází ze 12. století. Plošnou kolonizaci regionu v e vrcholícím klimatickém optimu potvrzuje keramika s okraji límcovité  a zduřelé profilace několika variant. Obsahuje ji např. i nejmladší část keramického inventáře kostrových hrobů ze Starého Hrádku, a tím datuje závěr pohřbívání do průběhu první půle 12. století. Keramiku tohoto věku obsahují soubory nálezů z výše uvedených lokalit - např. ze Hřmenína, Křešic a Slavhostic, které jsou trvale osídleny v celém sledovaném období a až do současnosti. Keramika má obvykle šedý střep a oboustranně světlešedý a šedohnědý povrch, písčité ostřivo a kvalitní výpal.  Výzdoba vodorovnými rýhami, šroubovicí či různým počtem širokých, nízkých jednoduchých - až trojnásobných vlnic pokrývá horní část výduti nádob. Pokud lze určit, převažují hrnce a zásobnice. Ty jsou zčásti z tuhového střepu, zčásti hnědošedého střepu s hnědým povrchem. Výzdoba stejnými prvky jako u předchozích tvarů se vyskytuje na podhrdlí nebo přímo na masivním okraji zásobnice.

Keramickou produkci 13. století představuje velký soubor nálezů z hrádku Nebákov u Rovně získaný při výkopech v letech 1925 - 1927 soboteckým učitelem  Josefem Severou.  K části nálezů uložené v jičínském muzeu byla v roce 2000 připojena její další zachovaná v rodinné pozůstalosti včetně kopie terénního deníku. Vše  o  druhé části nálezů publikoval Martin Nechvíle (2001). Střepy nádob datovatelných do druhé půle 13. století pocházejí z běžných tvarů nádob (hrnec, zásobnice). Technologicky je  zastoupena středně hrubá, dobře vypálená keramika hnědých odstínů  s jemným křemenným ostřivem. Výzdoba je rytou linií a horizontálními liniemi vpichů. Okraje nádob jsou vzhůru vytažené.

Druhá část nálezů byla převedením sbírky zrušeného muzea v Sobotce uložena v jičínském muzeu ( či. 4954 - 4963, 5105 - 5107, 5207 - 5257, 5262 -5363, 5366 - 5422, 5576 - 5754, 5805 - 5814, 5817 - 5835).  Okraje nádob souboru či. 5262 - 5363 jsou šedohnědé barvy několika odstínů. Tvarově jsou vzhůru vytažené a oble či vodorovně zakončené s patrnými stopami po vytáčení na hrnčířském kruhu. Síla střepu koliduje mezi 2 - 5 mm, obsahuje velmi jemnou písčitou příměs, nádoby (hrnce, hrnce s uchy, zásobnice, poklice) byly kvalitně vypáleny.  V tomto souboru je i několik střepů z výduti nádob s výzdobou jednotlivými vodorovnými rýhami, ojediněle je mezi nimi velmi nízká jednoduchá vlnice. Další drobné zlomky okrajů jsou světlehnědé, hnědé či červenohnědé barvy.

Nejnovějšími nálezy z počátku hradu Brada (první písemná zmínka k roku 1265) je soubor keramiky sesbíraný v roce 2009. Jeho první část (či. 16 257 - 16 300) byla sebrána z povrchu  přístupové cesty k vrcholu kopce vytvořené utěžením kulturní vrstvy ze svahu nad střední částí této vrstvy. Drobné šedé a šedohnědé střepy s příměsí jemného písku jsou kvalitně vypáleny. Jeden zlomek jednoduchého okraje byl zdoben červenou linií, další nese tři nestejně provedené rýhy. V souboru jsou i zlomky kalichovitých a zduřelých okrajů a některé střepy je možné datovat do 11.- 12. století. Druhý soubor pochází z vrcholu vnitřního hradu (či. 17 351 - 17 426). Obsahuje i límcovité a vzhůru vytažené okraje (Nechvíle - Prostředník 2009,  387 - 388, obr. 43, 44, Beranová - Lutovský 2009, 383, obr. 430, Ulrychová 2009 v tisku).  Pět světle hnědých střípků z výduti nádob je zdobeno červenými liniemi, dalšími jsou kvalitně vypálené střepy se stopami po vytáčení na kruhu a výraznou příměsí písku. Pocházejí z hrncovitých nádob šedých, hnědých a cihlově červených odstínů   kvalitního výpalu.Tato keramika koresponduje  s první písemnou zmínkou o hradu a jeho majitelích z roku 1265.

Kovové artefakty

Zcela vyjímečným je dosud nález kovářské vyhřívačky, strusky a hřebíku ze zahrady usedlosti čp. 4 v Oseku u Sobotky.  Sídlištní objekty  a movité nálezy z Oseka u Sobotky lze ztotožnit se zaniklou vsí Proseč  (Ulrychová 1997f, 155). Železné pérové nůžky ovšem bez jisté datace byly nalezeny ve Pševsi, nejsou však zachovány.

Početnými kovovými nálezy jsou tak pouze bronzové záušnice z kostrových hrobů, které jsou uloženy v Národním muzeu v Praze či v muzeu v Jičíně (Bystřice, Dolní Dobrá Voda, Nečas, hromadný hrob ve Psinicích, dvojhrob ze Slahostic, Zámostí - ostrožna Starý Hrádek a Žlunice). Ve sbírce z Češova je zachována bronzová stříbrem plátovaná záušnice z dvojhrobu ze Slavhostic, která jej datuje do 11. století.

Mince

Ačkoli je v numismatické sbírce městského muzea v Lázních Bělohrad a Jičín větší počet denárových ražeb 11.- 12. století, pouze šest nálezů je lokalizováno a z nich pět zachováno. Počtem největší nález z Drahorazi  byl při uložení ve sbírce Národního muzea v Praze rozřazen (ražby Bořivoje II.). Tamtéž byl uložen i nález denárů Vratislava II. z údolí Přední Točeníce v Prachovských skalách (k.ú. Zámostí). V dalších případech (Dolní Rokytňany, Hořice - Gothard, Zámostí - Javorový důl) byla nalezena vždy jedna mince. Lze předpokládat, že pocházela vždy z  kostrového hrobu.  Jeden zachovaný  a další dva ztracené denáry z Březovic /Doubravy u Hořic  byly nalezeny v kostrových hrobech. Všechny tyto mince lze datovat do 12. století. Bez bližší lokalizace zůstává nezachovaný objemný nález denárů 11. století z Dětenic.

 

ZÁVĚRY

Bez osídlení datovaného do 11.- 13. století zůstává Novopacko, severovýchodní výšinná část okresu Jičín, a markvartická plošina v SZ části Jičínska. Mezi západní a východní polovinou Jičínska je od neolitu do současnosti vymezena část krajiny severojižního průběhu mezi Kovačí a Starými Smrkovicemi bez pravěkého i raně středověkého osídlení. Je to rovinná krajina jižně pod Konecchlumským (Mlázovickým) hřbetem s potoky vtékajícími do řeky Javorky. Na dalším potoku - Lužance - bylo postaveno několik rybníků  a mlýnů v současnosti vesměs zaniklých. Toto území bylo plošně meliorováno, pokrývají jej svodnice vody a podmáčené louky. Bylo zde lokalizováno i několik zaniklých středověkých osad.

Plošně bylo ve 11.- 13. století osídleno Hořicko a prostor SZ odtud podél Konechlumské (Mlázovické) Hůry. Jihozápadní okraj Hořicka je prozatím bez zjištěného osídlení ( prostor Chomutice /Obora - Petrovičky). Novým kolonizačním prostorem bylo po roce 1110 okolí nejmladšího hradiště s knížecím dvorcem v Miletíně (k 1124).  Řád německých rytířů kolonizoval po roce 1241 krajinu od Miletína  k východu a k jihu. Fara v Miletíně ze vsí  zde založených vybírala desátky (listiny z let 1267 a 1271). Plošina obklopená fortifikací pro budoucí stavbu hrádku a hrádek v Úhlejově lze považovat za kolonizační provizoria. Nálezy keramiky byla potvrzena kontinuita osídlení většiny měst i vsí sledovaného regionu během 12. a do 13. století (např. Milovice, Nemyčeves, Sobotka). Všechna města a větší vesnice Jičínska mají na svých katastrech nálezy nebo sídlištní objekty z 11.- 13. století.  Osídlení bylo při založení měst přeneseno většinou na prostorné návrší v  blízkosti dosud využívaného vodního zdroje. Správním centrem oblasti byl až do začátku 13. století knížecí dvorec na Hradišťku nad Ostroměří postavený v areálu slovanského hradiště nad hlavní komunikací regionem. Původně přemyslovské hradiště v Železnici rovněž nad touto cestou se ve 12. století dostalo do soukromých rukou. Soukromý majetek šlechty je uveden v listinách až  ve 2. půli 12. století (listina 1143 - 1148 pro Hořicko biskupa Jana z Lochenic a 1180 - 1183 Železnice velmože Čéče). Zcela novým objektem v regionu je jeho dvorec v Železnici, kde jižně u něho nechal postavit románský kostel. Další dvorec - knížecí - byl před rokem 1124 postaven v Miletíně při komuníkaci do Slezska. Správním centrem krajiny byl výše uvedený dvorec nad Ostroměří.

Opevněná sídla - hradiště s raně středověkým osídlením byla opuštěna (hradiště Hrádky a Prachovské sedlo v Prachovských skalách, Češov). Nově bylo na výrazném hřbetu vně jižního okraje Jičínské kotliny postaveno hradiště v Kostelci (shromaždiště vojenské hotovosti ?). Opevněná plocha v Hradišťku a Velešicích se stala součástí vsi zčásti postavené i ve fortifikaci.

Novými opevněnými objekty jsou hrádky. Na skalních pískovcových ostrožnách  stál hrádek Nebákov, hrádek ve Spařencích (k.ú. Markvartice) a Pustohrad (k.ú. Doubrava, Březovice).  Nejstarším hradem Jičínské kotliny je hrad Brada (nejstarší písemná zmínka k roku 1265), do nálezového fondu byly nově doplněny nálezy ze 12.- 13. století.

 

POZNÁMKY

1. Za jedinou možnou služebnou osadu jsou považovány Běchary v jižním okraji Jičínska (jihovýchodně od Kopidlna).

2.Tamtéž jsou uloženy další soubory střepů nádob, pokud není uvedeno, tak dosud nepublikované (z bývalé sbírky muzea v Sobotce): či. 5911- 5929 : 12 masivních okrajových střepů šedohnědé barvy zduřelé profilace, 10 střepů z výduti zdobených jednotlivými rýhami - vše z jedné nádoby, lepeno - zásobnice, či. 5930 - 5932: dva ze střepů slepené masivní okraje obdobného vzhledu jako předchozí, povrch červenohnědý a hnědošedý,  či. 5932- 5937: šest okrajů šedého střepu s oboustranně  cihlově červeným povrchem, zduřelý okraj, z jedné nádoby, či. 5938 – 5969: 9 různě velkých šedohnědých okrajů nádob, vykloněné, kolmo či šikmo seříznuté,  jeden zduřelé profilace, výzdoba vodorovnými rýhami,  (příloha 11) , 22 střepů z výduti a z podstav nádob, s vodorovnými rýhami, rytými obloučky, jeden střep ze střední doby hradištní (hřebenová vlnice a rýhy), či. 6077 - 6110: 13 okrajů šedý střep s oboustranně světlehnědým povrchem zduřelé profilace - jeden s výzdobou volnou trojnásobnou vlnicí na okraji výduti, střepy z výduti nádob - 4 zdobené vodorovnými rýhami a dva ještě volnou dvoj - a trojnásobnou vlnicí, dva tuhové střepy tloušťky 12 a 15 mm z výduti zásobnice,  či. 6120 - 6126: vykloněný kolmo seříznutý hnědý okraj s výzdobou vlevo skloněnou trojnásobnou vlnící, šedý okraj  zduřelé profilace s jednoduchou vlnicí, střep z výduti nádob, tři střepy z výduti s vodorovnými rýhami, podstava hnědé nádobky s obvodovou částí její stěny (či. 6120) (LIT.: Ulrychová 2001c, příloha 100), či. 6172 - 6201: 3 okraje - šedočervený vykloněný dovnitř zatažený, červenohnědý vzhůru vytažený, šedý vykloněný zduřelé profilace, tři masivní střepy z podstav šedých nádob s částí výduti,  střepy z výduti nádob - většina zdobená různě umístěnými vodorovnými rýhami, ojediněle i jednoduchou vlnicí. Další nálezy z mladší doby hradištní a 13. století jsou uloženy v M Liberec (P 7470, 7603, 7971) a v M v Mladé Boleslavi (přír. č. 70/1995, 242/1997). 

3. V muzeu v Hořích jsou uloženy střepy nádob z tzv. Maternova pole z mladší doby hradištní a vrcholného středověku (či. 13 510). Podle sdělení místních obyvatel je místem jejich nálezu tzv. Maternovo pole západně od osady Polšť na terase severně nad nivou Bystřice. Místo je svažité k jihu a od severu je kryté mírným zalesněným návrším. Nálezy Velmi pravděpodobně zde stála  ves Zásada, která se jako zaniklá připomíná již k roku 1238 v majetku Zbraslava z Miletína. Poté byla znovu vysazena (střepy z celého 16. - 17. století). V současnosti  jsou zde pouze  tři rekreační usedlosti a jeden trvale obývaný dům.

3. Pro snadnější identifikaci nálezů z této polykulturní lokality uvádím od roku 1990 postupné přejmenovávání firmy: Plastimat a.s. Liberec -  nový závod (nálezy zejména z neolitu), Peguform as. Liberec (neolit, hradištní, starý závod zrušen), Cadence Inovation, od roku 2009 Magna Exterior and Interior Bohemia.

 

PRAMENY, LITERATURA

Benešová J. 1991 - 1992: K otázce datování polohy „Hrádek“ u Bezníka (k.ú. Borek), okr. Jičín. Zpravodaj muzea v Hradci Králové  18,  85 - 90

Beranová M.- Lutovský M. 2009: Slované v Čechách. Archeologie 6.- 12. století.

Bláha R. 2006: Hrobičany, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2003. ArÚ Praha

Bláha  R. - Kalferst J.- Sigl J. 2004: Přírůstky archeologické sbírky Hradeckého muzea v letech 2000 - 2003. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 30, Supplementum, 3 - 142

Bőhm J. 1932: Pševes, o. Jičín. Nálezová zpráva Archivu NZ Archeologického ústavu v Praze čj. 1824/1932 (ztracena) dále jen NZ čj.

Čtverák V.- Ulrychová E. 2003: Prachovské skály na úsvitě ... Archeologie ve středních Čechách 7/2, 475 - 507, tab. 3 - 11

tíž 2001: Komplex Češov (okr. Jičín) - fenomén v české archeologii ? Archeologie ve středních Čechách 5/2,  365 - 404,  tab. I - IV

Divíšek O. - Samšiňák K. 1946: Sobotka, okr. Jičín. NZ čj. 4543/ 1946

Drenko Z. 1965: Hrob slovanské ženy v Žereticích (o. Jičín). Archeologické rozhledy  XVII,  č. 1, s. 96

-„- 1972: Konecchlumí, o. Jičín. NZ čj. 4255/ 1972

Durdík T. 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha

Filip J. 1947: Dějinné počátky Českého ráje. Praha

Fišera Z. 1988: Povrchový průzkum hradu Brady. Zpravodaj. Krajské muzeum východních Čech XV,  126 - 130

Goš V.-  Karel J. 1979: Slovanské a středověké zásobnice severní Moravy. Archeologické rozhledy  XXX, 2, 163 - 175

Kalferst J. 1985: Jeřice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1982, 1983. ArÚ Praha

-„- 1987: Dobrá Voda u Hořic, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1984, 1985. ArÚ Praha

-„- 1995: Šárovcova Lhota, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1990/2. ArÚ Praha

Kalferst J.- Sigl J. 1984: Zjišťovací výzkum na hradiště u Ostroměře. Zpravodaj. Krajské muzeum  východních Čech v Hradci Králové XI, 62 - 71

-„- 1990: Pokračování archeologického výzkumu hradiště u Ostroměře. Zpravodaj. Krajské muzeum východních Čech XVII, 60 - 65

-„- 1991  1992: Dokončení  archeologického výzkumu na slovanském hradiště u Ostroměře /okr. Jičín/ v r. 1990. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 18, 66 - 68

Kalferst J. - Sigl J. - Vokolek V. 1989: Archeologické nález získané v letech 1987 - 1988. Zpravodaj. Krajské muzeum východních Čech XVI, 3 - 19

Klápště J. 1971: Osek, okr. Jičín. NZ čj. 6861/1971.

Klápště J.- Waldhauser J. 1990: Dávná Sobotka. Zpravodaj Šrámkovy Sobotky, 1 - 4

Koudelka J. 1908: Dvacet let práce musea a musejního spolku v Novém Bydžově. Nový Bydžov

Matiegka J. 1892: Hroby se skrčenými kostrami v Čechách. Český lid I, Praha

Mencl J. 1941.: Topografie města Jičína I. Jičín 1941

Nechvíle M. 2001:  Středověký nálezový soubor u hrádku Nebákov, okres Jičín. Zpravodaj  muzea v Hradci Králové 27, 151 - 161

Nechvíle M. - Prostředník J. 2009: Mladá Boleslav - příspěvek k dějinám osídlení na základě výzkumu čp. 99 - 101 na Staroměstském náměstí. Archeologie ve středních Čechách 13/2, 347 - 450, foto 4 - 6

-„- 2006:  Vesec, o. Libošovice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2003. ArÚ Praha

Novotná J. 1988:  Kostel sv. Jiljí v Železnici, okr. Jičín. Evidenční list nemovité památky. NPÚ, ÚOP Pardubice r. č. 1451/1.

Pour J. 1957: Okres Hořice v Podkrkonoší. Minulost a přítomnost I. Rukopis v M Hořice

Semík M. 1924: Zlaté doly ve Stupné. Novopacko, vlastivědná monografie okresu, díl I., s. 88 - 98

Siegel J. 1953: Mlázovice, o. Jičín. NZ čj. 404/1953

Sigl J. 196: Konechlumí, o. Jičín. Bulletin záchranného oddělení 6, 1968. ArÚ Praha

Sigl J. 1972: Slovanské osídlení východních Čech. Diplomová práce. FF UK Praha

-„- 1975: Bašnice, o. Jičín. Výzkumy v Čechách 1971. ArÚ Praha

-„- 1977: Lázně Bělohrad, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1974. ArÚ Praha ( Šárovcova Lhota)

-„- 1980:  Výzkum středověkého hrádku u Úhlejova (o. Jičín). Zpravodaj. Krajské muzeum východních Čech VII, 20 - 25

-„- 1981: Bílsko, o. Údrnice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách. ArÚ Praha (Bílsko u Hořic)

-„- 1985: Lázně Bělohrad, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1982 - 1983. ArÚ Praha (Šárovcova Lhota)

-„- 1989: Ostroměř, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1986, 1987. ArÚ Praha

Sigl J.- Vokolek V. 1984: Dětenice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1980 - 81 (Šárovcova Lhota)

Sklenář K. 1992: Archeologické nálezy v Čechách do roku 1870. Praha

Spurný V.- Vokolek V. 1969: Zliv, o. Jičín. Bulletin záchranného oddělení 6/ 1968. ArÚ Praha

Turek R. 1946: Prachovské skály na úsvitě dějin. Praha

Ulrychová E. 1994: Nález objektu ze druhé poloviny 13. století v Jičíně. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 20, 107

-„- 1995: Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1992/2. ArÚ Praha

-„- 1995a: Labouň, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1990/2. ArÚ Praha

-„- 1995b: Mlýnec u Kopidlna, o. Kopidlno, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1990/2. ArÚ Praha

-„- 1995c: Velešice, o. Sběř, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1990/2. ArÚ Praha

-„- 1995d: Vlhošť, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1993 - 5. ArÚ Praha

-„- 1995e: Železnice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1990/2. ArÚ Praha

-„- 1997: Dětenice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1993 - 5. ArÚ Praha

-„- 1997a: Holovousy, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1993 - 5. ArÚ Praha

-„- 1997b: Jičín, okr. Jičín,. Výzkumy v Čechách 1993 - 5. ArÚ Praha

-„- 1997c: Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7. ArÚ Praha

-„- 1997d: Velešice, o. Sběř, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1993 - 5. ArÚ Praha

-„- 1997e: Libonice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1993 - 5. ArÚ Praha

-„- 1997f: Soupis zaniklých středověkých vsí na Jičínsku, Z Českého ráje a Podkrkonoší 17, 135 - 165

-„- 1997g: Prachov, o. Holín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1993 - 5. ArÚ Praha

-„- 1998a: Bříšťany, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7. ArÚ Praha

-„- 1998b: Holín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7. ArÚ Praha

-„- 1998c: Holovousy, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7. ArÚ Praha

-„- 1998d: Milovice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7. ArÚ Praha

-„- 1998e: Rakov, o. Markvartice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7. ArÚ Praha

-„- 1998f: Třtěnice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7. ArÚ Praha

-„- 1998g: Železnice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7. ArÚ Praha

-„- 1999:  Archeologické přírůstky muzea v Jičíně v roce 1999. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 25, 32 - 37

-„- 2000: Soupis nálezů mincí na Jičínsku (1. část). Numismatické listy LV, č. 5/6, 160 -162

-„- 2000a: Nemyčeves, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1998. ArÚ Praha

-„- 2000b: Šárovcova Lhota, okr. Jičín.Výzkumy v Čechách 1998. ArÚ Praha

-„- 2001: Dolní Černůtky,  okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1999. ArÚ Praha

-„- 2001a: Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1999. ArÚ Praha

-„- 2001b: Jinolice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1999.

-„- 2001c: Raně středověká hradiště na Jičínsku a jejich zázemí. Dissertační práce, Katedra pravěku a rané doby dějinné FF UK Praha

-„- 2001d: Vesec u Sobotky, o. Libošovice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1999, ArÚ Praha

-„- 2001e: Slavhostice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1999. ArÚ Praha

-„- 2001f: Velešice, o. Sběř, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1999. ArÚ Praha

-„- 2001g: Vysoké Veselí, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1999. ArÚ Praha

-„- 2001h: Železnice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1999. ArÚ Praha

-„- 2003: Budčeves, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2000. ArÚ Praha

-„- 2003a: Budčeves, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2001. ArÚ Praha

-„- 2003b: Holín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2001. ArÚ Praha

-„- 2003c: Jičíněves, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2001. ArÚ Praha

-„- 2003d: Konecchlumí, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2000. ArÚ Praha

-„- 2003e: Křešice, o. Libáň, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2000. ArÚ Praha

-„- 2003f: Libáň, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2001. ArÚ Praha

-„- 2003g: Hradištní hromadné hroby z Běchar a Psinic, okr. Jičín. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 29, 193 - 200

-„- 2003h: Pševes, o. Kopidlno, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2001. ArÚ Praha

-„- 2003i: Slatiny, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2001. ArÚ Praha

-„- 2003j: Slavhostice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2001. ArÚ Praha

-„- 2003k: Staré Místo, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2000. ArÚ Praha

-„- 2003 l: Střevač, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2000. ArÚ Praha

-„- 2003m: Tuř, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2001. ArÚ Praha

-„- 2003n: Velešice, o. Sběř, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách  2001. ArÚ Praha

-„- 2003o: Češov, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2001. ArÚ Praha

-„- 2004: Konecchlumí, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2002. ArÚ Praha

-„- 2004a: Nemyčeves, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2002. ArÚ Praha

-„- 2004b: Soupis zaniklých  středověkých vsí na Jičínsku. Z Českého ráje a Podkrkonoší 17.  Semily

-„- 2004c: Ostružno, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2002. ArÚ Praha

-„- 2004d: Slavhostice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2002. ArÚ Praha

-„- 2004e: Volanice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2002. ArÚ Praha

-„- 2005:  Raně středověká hradiště na Jičínsku. Archeologie doby hradištní. Západočeské muzeum v Plzni,  203 - 255

-„- 2006:  Libuň, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2003. ArÚ Praha

-„- 2006a: Milíčeves, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2003. ArtÚ Praha

-„- 2006b: Mlýnec, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2003. ArÚ Praha

-„- 2006c: Značky na podstavách hradištních nádob v nálezech z Jičínska. Archeologie ve středních Čechách 10/2, 867 - 877.

-„- 2006d: Staré Místo, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2003. ArÚ Praha

-„- 2006e: Střevač, okr. Jičín. NZ čj. 10 648/2006, 10 650/2006.

-„- 2006f: Střevač, okr. Jičín. NZ čj. 10 641/2006.

-„- 2006g: Střevač, okr. Jičín. NZ čj. 10 649/2006,  12 122/2007, 13 726/2008

-„- 2006h: Újezd pod Troskami, okr. Jičín. NZ čj. 10 651/2006

-„- 2006ch: Osídlení Jičínska v časně slovanském a starohradištním období. Archeologie ve středních Čechách 10/2, 763 - 775

-„- 2007: Češov, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2004. ArÚ Praha

-„- 2007a: Dětenice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2004, ArÚ Praha

-„- 2007b: Dolní Černůtky, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2004. ArÚ Praha

-„- 2007c: Jeřice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2004. ArÚ Praha

-„- 2007d: Libáň, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2004. ArÚ Praha

-„- 2007e: Nemyčeves, okr. Jičín. NZ čj.12 106/2007

-„- 2007f: Ostružno, okr.  Jičín. NZ čj. 12 111/2007

-„- 2007g: Pševes, o. Kopidlno, okr. Jičín.  NZ čj. 12 113/2007

-„- 2007h: Rašín, okr. Jičín. NZ čj. 12 114/2007

-„- 2007ch: Staré Hrady, okr. Jičín. NZ čj. 12 121/ 2007

-„- 2007i: Tuř, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2004. ArÚ Praha

-„- 2007j: Velešice, o. Sběř, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách  2004. ArÚ Praha

-„- 2007k: Velešice, o. Sběř, okr. Jičín. NZ čj. 12 127/ 2007, 12 126/2007, 12 125/2007

-„- 2007 l : Železnice, okr. Jičín. NZ čj. 12 132 / 2007

-„- 2007m: Mladohradištní lokality v archeologických nálezech a písemných pramenech 12. století. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 33, 159 - 172

-„- 2007n: Bystřice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2004. ArÚ Praha

-„- 2007o: Soupis mohylových pohřebišť na Jičínsku. Archeologie ve středních Čechách 11/2, 491 - 517

-„- 2007 - 2008: Podhorní Újezd, o. Podhorní Újezd - Vojice, okr. Jičín. NZ čj. 12 112/2007, 13 715/2008

-„- 2008: Dětenice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2005. ArÚ Praha

-„- 2008a: Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2005. ArÚ Praha

-„- 2008b: Nemyčeves, okr.Jičín. NZ čj. 13 704/2008, 13 702/2008, 13 703/2008

-„- 2008c: Pševes, o. Kopidlno, okr. Jičín. Nz čj. 13 718/2008, 13 719/2008

-„- 2008d: Velešice, o. Sběř, okr. Jičín. NZ čj. 13 727/2008

-„- 2008e: Velíš, okr. Jičín. NZ čj. 13 728/2008

-„- 2008f: Vlhošť, okr. Jičín.  NZ čj. 13 729/2008

-„- 2008g: Vysoké Veselí, okr. Jičín. NZ čj.  13 730/2008

-„- 2008h: Žitětín, okr. Jičín. NZ čj,.  13 733/ 2008

-„- 2008ch: Češov, okr. Jičín, NZ čj. 13 672/2008

-„- 2008i: Osídlení Jičínska ve střední době hradištní. Archeologie ve středních Čechách 12/2, 671 - 692

-„- 2009: Vrcholně středověké nálezy z lokalit Jičínska uvedených v listinách 13. století. Archeologie ve středních Čechách 13/1, 451 - 466

-„- 2009 v tisku: Keramický soubor ze 13. století z hradu Brada.(okr. Jičín). Castellologica bohemica

-„- 2009a:  Brada, okr.Jičín. NZ čj. 15 320/2009, 15 322/2009

-„- 2009b:  Jičín, okr. Jičín. NZ j. 15 328/2009

-„- 2009c: Libonice, o. Hořice, okr. Jičín. NZ čj. 15 346/2009, 15 347/2009

-„- 2009d: Nadslav, o. Střevač, okr. Jičín. NZ čj. 15 350/2009, 15 349/2009

-„- 2009e: Podhorní Újezd, o. Podhorní Újezd - Vojíce, okr. Jičín. NZ čj.  15 352/2009

-„- 2009f: Slatiny, okr. Jičín. NZ čj. 13 359/2009

-„- 2009g: Slavhostice, okr. Jičín. NZ čj. 15 362/2009

-„- 2009 h: Slavhostice, okr. Jičín. NZ čj. 15 363/2009

-„- 2009ch: Sobotka, okr. Jičín. NZ čj. 15 366/2009

-„- 2009 i: Zámostí, okr. Jičín. NZ čj. 15 371/2009

Vencl Sl. 1967: Konecchlumí, o. Jičín. Bulletin záchranného oddělení 5, 1967. ArÚ Praha

Vokolek V. 1964: Milovice, o. Jičín. Bulletin záchranného oddělení 1, 1963. ArÚ Praha

-„- 1964a: Rašín, o. Jičín. Bulletin záchranného oddělení 1, 1963. ArÚ Praha

-„- 1969: Střevač, okr. Jičín. Bulletin záchranného oddělení 6, 1968. ArÚ Praha

-„- 1975: Úlibice, o. Jičín. Výzkumy v Čechách 1971. ArÚ Praha

 „-  1981: Dobrá Voda u Hořic, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1976 -77. ArÚ Praha

Waldhauser J. 1965b: Objevy dosud neznámých starých sídlišť v okolí Sobotky. Zpravodaj Šrámkovy Sobotky II, č. 12, str. 13

 „- 1970 : Sobotka, okr. Jičín. NZ čj. 650/1970

 „- 1985: Osek, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1982 - 1983. ArÚ Praha

 „- 1989: Sobotka. okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1986, 1987. ArÚPraha

 „- 2004: Libošovice, okr Jičín. Výzkumy v Čechách 2002. ArÚ Praha

Weber V. 1972: Osek, o. Jičín. Výzkumy v Čechách 1969. ArÚ Praha

 „- 1976: Markvartice, hrádek Spařence, okr. Jičín. NZ čj. 1209/1976.

 

PŘÍLOHY

 

MAPA

Okres Jičín. Osídlení z mladší doby hradištní a 13. století.

1. Jičín. 2. Sobotka. 3. Libáň. 4. Kopidlno. 5. Hořice. 6. Lázně Bělohrad. 7. Nová Paka.

● Mladší doba hradištní ▲ 13. století * Mince  ■ Hroby  ○ Písemné zmínky  ☼ Hrad Brada

 

TABULKY

1. Budčeves, okr. Jičín. Okraje nádob ze zahrady za čp. 5 a čp. 7 (M Jičín ev.č. 20/2000, 1/2001).

2. Drahoraz, okr. Jičín. Nálezy z kostrových hrobů u kostela a z cihelny (M Jičín - sbírka

    Kopidlno  či. 158 - 159, 286 - 288)

3. Holovousy, okr. Jičín. Střepy nádob z Chodovic čp. 6. (M Jičín ev. č. 4/1995).

4. Hřmenín, okr. Jičín. Okraje nádob z tzv. Paličkova pole (M Jičín, sbírka Libáň či. 31).

5. Hřmenín, okr. Jičín. Okraje nádob - Paličkovo pole ? (M Jičín, sbírka Libáň či. 30).

6. Jičín, okr. Jičín. Okraje nádob  z Marečkovy cihelny (M Jičín či. 1202, 1217, 1201, 1203, 1205, 1206, 1209).

7. Libáň, okr. Jičín. Zdobený střep zásobnice  (M Jičín, sbírka Libáň či. 4).

8. Nemyčeves (okr. Jičín). Střepy nádob nalezených u kostela sv. Petra a Pavla (M Jičín či. 1659, 1658, 1655, 1656, 1657, 1665, 1666, 1669, 1687, 1662, 1652, 1663, 1647, 1661, 1653).

9. Nemyčeves, okr. Jičín. Okraje nádob z návrší u kostela (M Jičín či. 1674, 1676, 1679, 1675, 1682, 1683, 1688, 1678, 1689).

10. Nemyčeves, okr. Jičín. Okraj zásobnice. (M Jičín či. 1647).

11. Podkost /Vesec u Sobotky (okr. Jičín). Keramika mladohradištní fáze zaniklé vsi Vrbice (M Jičín či. 5942, 5939, 5940, 5944, 5938, 5943, 5946, 5943, 5941).

12. Velešice, okr. Jičín. Okraje nádob nalezených u kostela.(M Jičín ev.č. 84/1994).

13. Železnice, okr. Jičín.Okraje nádob nalezených u kostela (M Jičín, sbírka Železnice či. 738, 739, 740, 735, 737, 743, 744, 742, 733, 736).

14. Železnice, okr. Jičín. Jižní část ostrohu s kostelem sv. Jiljí (24.10. 2007).

15. Železnice, okr. Jičín. Kostel sv. Jiljí 26.4. 1995. Fotoarchiv RM a G v Jičíně

16. Železnice, okr. Jičín. Románská věž kostela sv. Jiljí 26.4. 1995. Fotoarchiv RM a G v Jičíně.

17. Železnice, okr. Jičín. Zazděný románský portál v přízemí věže kostela sv. Jiljí 26.4. 1995. Fotoarchiv RM a G v Jičíně

18. Miletín, okr. Jičín. Hradiště 26.10. 1997

19. Kostelec, okr. Jičín. Hradiště DOPLNIT DATUM PO VÝBĚRU

20. Velešice, okr. Jičín. Hradiště  od severozápadu, 25.6. 1998.

21. Brada, okr. Jičín. Zřícenina hradu 25.10. 1996.

22. Markvartice (okr. Jičín). Osada Spařence, hrádek 2.2. 1999

23. Šárovcova Lhota (okr. Jičín). Hrádek  23.10. 1996.

 

RESUMÉ

Bez osídlení datovaného do 11.- 13. století zůstává Novopacko, severovýchodní výšinná část okresu Jičín, a markvartická plošina v SZ části Jičínska. Mezi západní a východní polovinou Jičínska je od neolitu do současnosti vymezena část krajiny severojižního průběhu mezi Kovačí a Starými Smrkovicemi bez pravěkého i raně středověkého osídlení. Je to rovinná krajina jižně pod Konecchlumským (Mlázovickým) hřbetem s potoky vtékajícími do řeky Javorky. Na dalším potoku - Lužance - bylo postaveno několik rybníků  a mlýnů v současnosti vesměs zaniklých. Toto území bylo plošně meliorováno, pokrývají jej svodnice vody a podmáčené louky. Bylo zde lokalizováno i několik zaniklých středověkých osad.

Plošně bylo ve 11.- 13. století osídleno Hořicko a prostor SZ odtud podél Konechlumské (Mlázovické) Hůry. Jihozápadní okraj Hořicka je prozatím bez zjištěného osídlení ( prostor Chomutice /Obora - Petrovičky). Novým kolonizačním prostorem bylo po roce 1110 okolí nejmladšího hradiště s knížecím dvorcem v Miletíně (k 1124).  Řád německých rytířů kolonizoval po roce 1241 krajinu od Miletína  k východu a k jihu. Fara v Miletíně ze vsí  zde založených vybírala desátky (listiny z let 1267 a 1271). Plošina obklopená fortifikací pro budoucí stavbu hrádku a hrádek v Úhlejově lze považovat za kolonizační provizoria. Nálezy keramiky byla potvrzena kontinuita osídlení většiny měst i vsí sledovaného regionu během 12. a do 13. století (např. Milovice, Nemyčeves, Sobotka). Všechna města a větší vesnice Jičínska mají na svých katastrech nálezy nebo sídlištní objekty z 11.- 13. století.  Osídlení bylo při založení měst přeneseno většinou na prostorné návrší v  blízkosti dosud využívaného vodního zdroje. Správním centrem oblasti byl až do začátku 13. století knížecí dvorec na Hradišťku nad Ostroměří postavený v areálu slovanského hradiště nad hlavní komunikací regionem. Původně přemyslovské hradiště v Železnici rovněž nad touto cestou se ve 12. století dostalo do soukromých rukou. Soukromý majetek šlechty je uveden v listinách až  ve 2. půli 12. století (listina 1143 - 1148 pro Hořicko biskupa Jana z Lochenic

a 1180 - 1183 Železnice velmože Čéče). Zcela novým objektem v regionu je jeho dvorec v Železnici, kde jižně u něho nechal postavit románský kostel. Další dvorec - knížecí - byl před rokem 1124 postaven v Miletíně při komuníkaci do Slezska. Správním centrem krajiny byl výše uvedený dvorec nad Ostroměří.

Opevněná sídla - hradiště s raně středověkým osídlením byla opuštěna (hradiště Hrádky a Prachovské sedlo v Prachovských skalách, Češov). Nově bylo na výrazném hřbetu vně jižního okraje Jičínské kotliny postaveno hradiště v Kostelci (shromaždiště vojenské hotovosti ?). Opevněná plocha v Hradišťku a Velešicích se stala součástí vsi zčásti postavené ve fortifikaci.

Novými opevněnými objekty jsou hrádky. Na skalních pískovcových ostrožnách  byl postaven Nebákov, hrádek ve Spařencích (k.ú. Markvartice) a Pustohrad (k.ú. Doubrava, Březovice).  Nejstarším hradem Jičínské kotliny je hrad Brada (nejstarší písemná zmínka k roku 1265), do nálezového fondu byly nově doplněny nálezy ze 12.- 13. století.

Výrazná změna osídlení nastala při založení města Jičín na pozemcích v majetku krále Václava II. mezi roky 1293 - 1304.