Panská sídla na Jičínsku III. Hrady 14. - 16. století.

Všechny dále uvedené hrady byly založeny ve 14. - 16. století. Na rozdíl od tvrzí  byly  postaveny mimo tehdejší vesnice vesměs na výšinných polohách. O století starší panská sídla - hrady 13. století - stála v Borku /hrad Bezník, nad vsí Brada hrad téhož jména, nedaleko Doubravy u Hořic hrad Pustohrad, u Rovně hrad Nebákov, v osadě Spařence u Markvartic hrad téhož jména, u Šárovcovy Lhoty hrad Hrádek, bezejmenný hrad na kopci zámku Humprecht nad Sobotkou, v Úhlejově hrad Šluspark a v Těšíně - Železnici  hrad zvaný Železný (Ulrychová v tisku 2012). Český severovýchod byl do závěru 14. století v majetku krále Václava II. a královny Guty Habsburské. Pokud byl některý z velkých hradů (Kost, Bradlec, Kumburk, Pecka, Velíš) založen českým králem, bylo to nejdéle ve druhém desetiletí 14. století. Ve 30. letech 14. století byly již všechny velké hrady v rukou šlechty. V roce 1337 prodal Jan Lucemburský panství hradu Velíš včetně města Jičína, do té doby opakovaně zastavované, rodu Vartenberků. Uvedené velké hrady byly a jsou předmětem rozsáhlých publikací a dalšího výzkumu. Nejnovější tituly bohaté bibliografie a nové archeologické nálezy jsou uvedeny v závěru tohoto textu (Exkurz).

 

Kněžnice - hrad Kozlov

Vsi Kněžnice a Cidlina byly založeny v severozápadním okraji krajiny osídlené až ve vrcholném středověku. Z katastru obce Cidlina jsou k dispozici pouze movité novověké nálezy, ves Kněžnice je starší. První písemná zmínka o ní, zatím nepotvrzená archeologickými nálezy, pochází z roku 1227. Ve vsi byl před rokem 1977 objeven depȏt mincí grošového období (poznámka 3). V šedém hrnci s odlomeným okrajem (M Jičín č. i. 1715) byly pražské groše Vladislava II, malé míšeňské groše a bílé husitské peníze. Na dvou míšeňských groších byla vyražena kontramarka měst Wernigerode a Erfurt. Celkem 93 mincí z 15. století rozdělených původně do čtyř celků je uloženo v numismatické  sbírce muzea v Jičíně (č.i. 2778 - 2780A, Ulrychová 2001, 84).

Hrad Kozlov byl postaven na dominantním návrší zvaném Na Kozlovách či Na sklepích severně nad vesnicemi  Kněžnice a Cidlina. Hrad leží zčásti na katastru Kněžnice (okr. Jičín, kraj Královéhradecký, ppč 596) a zčásti na katastru obce Košov (okr. Semily, kraj Liberecký, ppč 527/1). V roce 1865 byly v příkopu (!) popisovány dvě studny (spíše cisterny) a 3 sklepy dřevěného hradu (Lűssner 1965, 306). Zříceninu hradu kontroloval v roce 1980 T. Durdík (1984, 49). Jediná písemná zmínka jej uvádí v roce 1462 jako pustý. Hrad je okrouhlé dispozice opevněný příkopem a valem. Do příkopu jsou zřícené masivní bloky zdiva. Ze střední plošiny je do skály vytesaná chodba, která velmi pravděpodobně vede ke studni  (příloha 1,2). Zástavba střední plošiny byla podle drobných úseků zdiva spíše obvodová, hrad byl typem s plášťovou zdí. Drobné zlomky keramiky zde nalezené lze datovat nejspíše do 14. století.  Bohuslav Balbín uvádí, že hrad byl v roce 1442 dobyt vojskem zemského správce Jiřího z Poděbrad, protože se stal sídlem loupeživých rytířů (Durdík 2000, 285 - 286). Další údaje publikoval Z. Fišera (1992, 19 - 20), který odlišil údaje k čtyřem hradům stejného jména v severovýchodních Čechách. Ve sbírce jičínského muzea je uložena čepel kordu (č.i. 2350) údajně nalezená na Kozlově nad Kněžnicemi (Zpráva… 1899).

Hrad je ve setrvalém stavu až na stopy po ohništích na střední plošině.  Při kontrole v roce 2004 bylo na několika místech zjištěno rozsáhlé odkopání hřbetu, po jehož vrcholu vede přístupová cesta, hledači polodrahokamů.

 

Lužany - hrad Mokřice

Hrad Mokřice byl postaven severně nad čtyři kilometry dlouhou vsí Lužany na dobře viditelném návrší nad údolím s potokem Studénkou a komunikací podél ní. Na Studénce stálo několik mlýnů a je na ní zachováno několik hrází zaniklých rybníků. Ves Lužany vznikla ze tří původně samostatných sídlišť,  střední s kostelem bylo nejspíš nejstarším. První písemná zmínka o Lužanech pochází z roku 1360. Všemi třemi stále odlišitelnými částmi vesnice prochází část středověké cesty z hradu Kumburk k hlavní komunikaci regionem zvané Hradecká cesta. Hrad Mokřice mohl kontrolovat i cestu z Jičína do Nové Paky. V blízkosti hradu bylo identifikováno pět středověkých zaniklých vsí (Ulrychová v tisku 2013, táž 2004, 147, 153, 154, 158). Jednou z nich jsou jediné blíže nelokalizované Mokřice. K nim se vztahuje první písemná zmínka k roku 1323. Není jisté, zda ji lze vztáhnout i na již postavený hrad.  

Hrad Mokřice. Jeho zřícenina  stojí v lese (ppč. 451) v poloze zvané Na zámkách. Oválný středový pahorek velikosti přibližně 30 x 25 m je obklopen mohutnou hradbou (zdivo z pískovcových kamenů na hliněném náspu) a příkopem až 6 m hlubokým. Vně příkopu je na východní straně další pás hradby menší velikosti. Na severovýchodní přístupové straně je zachován další asi  4 m hluboký příkop, opačném konci hradu další menší příkop. Celý hrad byl poškozen jámami vzniklými vybíráním kamene na stavbu tzv. císařské silnice z Jičína do Nové Paky v roce 1813 (příloha 3,4).Vnitřní část hradu typu s plášťovou zdí byla nejspíš  zastavěna po svém obvodu (Encyklopedie II, 477).

Během let 1975 a 2000 byl objekt několikrát kontrolován,  nálezy zlomků keramických nádob a želez  lze datovat do 14. a 15. století (Ulrychová 1998, táž 2003, Bláha - Kalferst - Sigl 2004, 71). Jediná písemná zmínka o hradu je k roku 1462. Tehdy byl zadlužený hrad a veškerý majetek zemřelé manželky posledního vlastníka Ludmily z Mokřic předán věřitelům - nikoli jejím synům Jiřímu a Mikulášovi. K hradu tehdy patřil i dvůr Mokřice. Jeho obvodové zdivo s vnitřními příčkami je zachováno severovýchodně odtud (Sedláček 1887, 207). I tento objekt byl zdrojem kamene na stavbu tzv. císařské silnice. Ve svahu nad  údolím severně od hradu v místě zvaném U baráčku byl v květnu 1934 (1935 ?) objeven hromadný nález pražských grošů. Jeden z nich - pražský groš Karla IV -  byl  před několika roky darován do jičínské numismatické sbírky synem jednoho z tehdy obdarovaných nálezců (č.i. 3059, Nohejlová 1935 - 1936, Nemeškalová - Jiroudková 2002, 134).

 

Mladějov - hrad Hrádek

První písemná zmínka o Mladějově je zachována v listině z roku 1358. Její panské sídlo - tvrz - byla postavena na místě současného zámku. Vně jihovýchodního okraje intravilánu a jižně od železniční trati  Sobotka - Libuň nad cestou k osadě Bacov je však na solitením pískovcovém návrší zvaném Hrádek (ppč. 299/1) zachována zanikající obvodová fortifikace. Hliněný liniový násep lemují úseky mělkého příkopu (Waldhauser 2009, 101). Návrší je výrazně narušeno lomem na kámen. V něm byly údajně nalezeny zlomky keramiky datovatelné do vrcholného středověku. K objektu nejsou zachovány písemné údaje, tento hrad nejspíš existoval velmi krátkou dobu. Osídlení se soustředilo  do vsi založené severně od hradu do blízkosti zde postavené tvrze.

 

Pařezská Lhota - hrad Pařez

Hrad Pařez byl podobně jako jiné hrady postaven na pískovcových skalách Prachovských skal na území  Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Jeho zřícenina stojí na uměle vytvořeném soliterním skalním bloku jižně pod vsí Pařezská Lhota a nad rybníkem, do kterého vtéká nejkratší vodoteč Jičínska zvaná Vičeslávka. Písemná zmínka o hradu uvádí v roce 1406 Jana z Pařezu a v roce 1430 Ctibora z Pařezu. Hrad zanikl během husitských válek, rozhodně však nejdéle před polovinou 15. století.

Hrad. Západní okraj hradu tvoří přízemí kamenné hranolové věže (příloha 5,6). Z tohoto směru mohl být vstup do hradu velkou puklinou mezi skalními bloky pod touto věží. Jinou možností byl vstup do hradu padacím mostem touto věží (Gabriel 1989, 135). Hlavní budovou hradu byl nejspíš hrázděný palác se sklepy vytesanými ve skále při jižní obvodové hradbě. Východní část hradu tvořil malý dvůr. Sem vede schodištěm současná přístupová cesta (Durdík 2000, 422, týž 2009, 96). Hrad plochy 25 x 10 m a blokové dispozice byl obklopen obvodovou zdí z pískovcových kamenů. Uprostřed její jižní části před několika lety tlakem rostoucích kořenů vzrostlého buku začaly vypadávat bloky zdiva. Místo bylo zabezpečeno, ale chybějící část hradby nebyla dosud opravena. Destruovaná hradba leží na svahu pod hradem.

Movité nálezy přímo z hradu jsou poměrně početné. Plocha pod skalními bloky (severně na k.ú. Pařezská Lhota a jižně na k.ú. Zámostí) je pod lesní půdou pokryta odpadem z hradu. Odtud pocházejí soubory keramiky 15. století, hliněné oválné závaží branky, grošový nález z roku 1941 (7 pražských grošů Václava IV.), depôt železných předmětů, zvířecí kosti, olověný kotouč z kuše a chrastítko (Nechvíle 2003, Ulrychová 2001, 85). Nálezy jsou uloženy v muzeu v Jičíně, Liberci a Hradci Králové. Zcela neočekávaným nálezem z místa uvnitř hradu byl před rokem 1932 soubor dvou polovin a jednoho celého skleněného korálu, neúplné bronzové spony nauheimského typu, fragmentu bronzové spony s vývalky, bronzových pukliček, kroužků a stříbrné mince s koníčkem. Depȏt  je uložen v muzeu v Litoměřicích.

Hrad je celoročně intenzivně navštěvován. Někteří návštěvníci narušují okolí hradu výkopy ve snaze získat archeologické nálezy. Sklepy hradu jsou často místem noclehu turistů. Objekt je nemovitou kulturní památkou zapsanou v ústředním seznamu pod r. č.  41 335/6 - 1308.

 

Rakov - hrad Okrouhlý

Vesnice Rakov byla založena východně od Markvartic v jižním okraji Markvartické plošiny. Podložím místa jsou pískovce překryté různou mírou zvodněnými sprašovými půdami. Na katastru vsi byly objeveny soubory movitých nálezů z neolitu, mladší doby bronzové a středověku. Západně od Rakova (ppč. 369/1, 2) byla nalezena mladohradištní keramika (Ulrychová 1998a, 197). Vesnice je ovšem vrcholně středověkého založení. K roku 1337 je uveden Dobeš z Rakova, v roce 1372 jistý Dyk, který měl vážné spory s místním (markvartickým) farářem, dále Ješek (1378 - 1380) a Přibek (zemřel 1393), všichni navzájem příbuzní. V letech 1404 -1407 vlastnil Rakov Jan ze Křince, který jej prodal Heníkovi (Hníkovi)  z Chlumu (Sedláček 1887, 98 - 99). Ten je jako majitel uveden pouze v letech 1418 a 1419. Nelze s jistotou určit, na kterém místě sídlil, neboť ve východním okraji Rakova je na pískovcovém návrší pod usedlostí čp. 8 zachováno torzo tvrziště (Pažout 1927, 154 - 155). Předpokládám, že  toto tvrziště  je až z doby pohusitské, nálezy z něho objevené jsou nezvěstné.

Hrad Okrouhlý byl postaven jihovýchodně od Rakova na oválném návrší přibližné velikosti 150 x 170 m (ppč. 457/2) obklopeném zaplavovanými loukami a zaniklým rybníkem.  V okraji luk je vodní zdroj pro blízké vesnice. Místo se zaniklým hradem nese názvy Okrouhlý, Na Okrouhli, Okrouhlo, Okrouhlice či Ve tvrzi a je každoročně oraným polem. Bylo proto překvapivé, že 24.10. 1996 byl při letecké prospekci na vzklíčené obilí dokumentován celý rozsah a tvar objektu. Příkop kolem hradu má podkovovitý tvar, jeho rovný úsek je jeho jihozápadní částí. Na vnitřní ploše hradu jsou patrné dvě tmavé plochy (obytný objekt ?). Jihozápadně před příkopem je další nepravidelně oválná plocha ohraničená opět příkopem (příloha 7). Místo bylo ověřeno sběrem, a to i severně od hradu nad silnicí, kde byly patrné dva rozorané původně snad obdélné objekty (Ulrychová 1998b, 197).

Na návrší byl údajně sebrán i  železný zlomek palné zbraně /hákovnice, hroty šípů,  keramika a mazanice (Skála - Waldhauser 2000). Starší zprávy uvádějí zlomky skla, svícnu a velké množství spálené pšenice (Pažout 1927, 154 - 155). Hrad zanikl požárem nejspíš na začátku období husitských válek. Zánik tohoto hradu může být důsledkem vojenského střetu k husitům se hlásící regionální šlechty s jeho majitelem, pokud byl katolík ( Heník z Chlumu ?).

 

Rytířova Lhota - hrad Malá Lhota

I hrad Malá Lhota byl postaven mimo stejnojmennou osadu. Katastrální území Rytířova Lhota je severozápadním okrajem okresu Jičín a oblastí tvořenou pískovci, hlubokými roklemi a porostem jehličnanů včetně zdrojů mimořádně kvalitní vody. Archeologické nálezy těchto míst se omezují na neolit, region byl spíše exploatačním areálem pro zemědělská etnika sídlící jižně odtud. V Rytířově Lhotě byly objeveny nástroje nositelů kultury s keramikou vypíchanou (pole p. Ječného,  M Jičín či. 1972, 5110, 5426, 5532 - 5533, 5534 - 5537). Další archeologické nálezy jsou novověké (Ulrychová 2012, 252).

Hrad Malá Lhota byl postaven na ostrohu zvaném Na starých hradech tvořeném pískovcovými bloky jižně nad řekou Žebrovkou a Pleskotským mlýnem severozápadně od Malé Lhoty (ppč. 412/1, poznámka 1). Třídílný objekt tvoří dva příčné valy a příkopy, stavba fortifikace nejspíš nebyla dokončena. Vnitřní plocha je délky 86 m. Severozápadní okraj ostrožny nenese stopy po lidské činnosti. Ostrožna v místech fortifikace má šířku mezi 25 a 30 metry (příloha 8). Zlomky keramických nádob zde objevené pocházejí ze 16. a 17. století (M Mladá Boleslav č.i. 30 460, Durdík 2009, 81, Pažout 1925, 127 - 128, 153 - 155).

V roce 2009 byl na ploše objektu vykácen vzrostlý les, terén však nebyl poškozen ani dobýváním pařezů či jinými zásahy. V současnosti je pokryt bylinným a keřovým patrem vegetace.

 

Sukorady -  hrad Vysoká

Vesnice Sukorady a hrad Vysoká leží v jižním okraji Hořicka severně od hranice s územím okresu Hradec Králové. Písemné zmínky o vesnici výrazně ulicového tvaru zástavby jsou zachovány od roku 1382.  Z jejího intravilánu byl získán soubor keramiky (zlomky nádob a kamnových kachlů) ze druhé půle 16. století  (Ulrychová 2006, 287 - 288).

Hrad Vysoká (Pustý hrad, Pustohrad, Suchý hrad) byl postaven při drobné vodoteči 2 km jihozápadně od Sukorad. (ppč. 580/4, dříve 574/2) v Myštěveském lese. Jeho stavebníkem a prvním majitelem  v letech 1323 - 1325 byl nejspíš Ota z Vysoké z rodu pánů z Labouně. Později jsou k roku 1377 uváděni Vachek  z Vysoké,  o jedenáct let později Heník z Valdštejna a v roce  1418  bratři Hynek a Jan z Vysoké. Zřejmě důležitý hrad vlastnil i bohatý a mocný šlechtic Hynek Krušina z Lichtenburku (1427). Po něm je o čtyři roky později uváděn  Jan z Černína. V roce 1454 zemřelý  Bartoš z Vysoké zanechal svým dětem jen dluhy, část majetku přešla na krále Ladislava Pohrobka.  Po tomto datu mizejí o hradu jakékoli zprávy.

Zříceninu hradu  v roce 1989 podrobně prozkoumali, jednoduché zaměření provedli a vše publikovali J. Helinger a D. Pech (1989). Nepravidelně okrouhlá střední plošina je po severním a  části východního obvodu překryta lesními cestami, které výrazně narušily a překryly části vodního příkopu a valu. Voda do příkopu vtéká drobnou vodotečí od severovýchodu. Příkop a val jsou zachovány jen na jižní a východní straně ( příloha 9, Encyklopedie… III. 2005, 1003). K jižní hradbě je připojena mohutná hráz zaniklého rybníka zvaného Hrad. Na jeho ploše byly před 16. 4. 2010 provedeny neohlášené zemní práce, po nichž zůstaly jámy vyplněné vodou a hromady bahnité zeminy. Cílem prací  byla údajně obnova rybníku Hrad. Střední plocha hradu průměru přibližně 20 m byla nejspíš zastavěna obytným objektem věžovitého typu a dalšími menšími objekty. Z jižní části středové plošiny narušené výstavbou zaniklého altánu a terénními úpravami byla získána kolekce keramiky  12.? - 15. století se zjištěním požárové vrstvy (Kalferst 1995, 340 - 341,  Helinger - Pech 1991, 323 - 326). Nejmladší nálezy pocházejí právě z 15. století, ve kterém je hrad naposled uveden v písemném prameni.

 

Údrnice – hrad Zlivštejn

Údrnice jsou jednou z nejstarších trvale obydlených vsí Jičínska. Nejstarší nálezy lze datovat do začátku mladší doby hradištní (Ulrychová 1998c, 232, táž 2012a, 306). K roku 1318 - 1320 byly v majetku Voka z Rotštejna, který s okolními šlechtici (především s pány z Labouně) vedl několik soudních  a ozbrojených sporů o majetek v Ketni, Bartoušově a v Údrnicích  (Emler 1870, č. 204, s. 57- 66, poznámka 2). Ve svahu v centru vsi stojí kostel sv. Martina vystavěný ve stylu lucemburské gotiky ve 40. letech 14. století. Jeho stavbu realizovali členové parléřovské hutě, která stavěla i gotickou tvrz v blízkých Starých Hradech u Libáně (Šalda 1969, 100).

Hrad Zlivštejn je nejmladším zachovaným hradem Jičínska. Byl postaven nad jihozápadním okrajem katastru vně současného intravilánu Údrnic v poloze Hrádek (ppč. 202/1, 202/5) až v době pohusitské. První písemná zmínka o něm je z roku 1525, kdy byl spolu se vsí připojen ke Starým Hradům. V roce 1567 je uváděn pustý. Jméno nesl po pánech z Labouně - po rodině vlastnící blízkou Zliv u Libáně.  V tomto rodu byly Údrnice do roku 1511, kdy je Petr Bradský z Labouně prodal Mikuláši Trčkovi z Lípy. Poté byly připojeny k panství hradu Velíš.

První plán Zlivštejnu zhotovil poděbradský lékárník Jan Hellich v roce 1844 (Sklenář 2000). Fortifikace hradu je narušena pouze na jižní straně, kde chybí úsek valu. Příkop je v ústí široký 4 - 6 m, hluboký téměř 3 m. Hradba v podobě hliněného náspu je široká 10 až 13,5 m (příloha 10). Střední plošina byla na několika místech narušena  vývraty stromů, jámou po amatérském výkopu a pojížděním motocyklů. Movité nálezy z objektu zatím nejsou k dispozici. V dubnu 1997 byl ve spolupráci s geodety Památkového ústavu v Pardubicích zhotoven geodetický plán tohoto hradu. Tehdy bylo návrší porostlé již prosychajícími třešňovými stromy. Od roku 2005 je postupně pokryl neprostupný porost habrů, šípků a dalších  křovin.

 

 

 

Závěry

Hrady Jičínska 14. a 15. století  byly svými majiteli postaveny na dominantních kopcích krajiny mimo tehdejší vesnice. Stavebníky těchto hradů malého rozsahu byli šlechtici odměnění za své služby králem Janem Lucemburským (Mladějov ?, Pařez) nebo zámožná lokální šlechta (Zlivštejn). Velmi krátkodobou existence (jediná generace) předpokládám u hradů  Hrádek v Mladějově a hradu u Malé Lhoty (Rytířova Lhota). Oba byly postaveny na skalních pískovcových blocích, nejsou o nich žádné písemné zprávy a keramika na nich nalezená je datuje do doby předhusitské.

Velkým hradům regionu je nejbližší hrad Kozlov nad Kněžnicí: svou polohou na vrcholu vysokého kopce (596 m n.m.), svou velikostí a mohutností fortifikace. Jeho zánik je spojován s likvidací zde sídlících loupeživých rytířů nejdéle v roce 1462 podobně jako na hradu Pařez. V roce 1462 byl opuštěn i hrad Mokřice nad Lužany. Vzhledem k lokalizaci nejméně pěti zaniklých vsí v jeho blízkém okolí, jeho poloze nad komunikací z hradu Kumburk k Hradecké cestě a nad komunikací hlavní z Jičínské kotliny k severovýchodu je možné jej považovat za centrum kolonizace rozhraní krajiny osídlené od začátku pravěku (jižně a jihozápadně odtud) a krajiny osídlované až během 14. století (Novopacko). Na začátku husitských válek zanikl při velkém požáru hrad Okrouhlý u Rakova. Nálezová situace byla popsána jako zničující požár, při kterém shořelo velké množství uskladněného obilí, skleněných předmětů, želez a dřeva. S hradem Vysoká u Sukorad jsou spojováni  Hynek a Jan z Vysoké (1418), vojáci husitského vojska Jana Žižky. I tento hrad zanikl v polovině 15. století. Poslední z hradů Zlivštejn nad Údrnicemi byl postaven nejspíš až na začátku 16. století. Příslušníci rodiny Zlivských z Labouně patřili od začátku 14. století k významné lokální šlechtě. Na mužské potomky bohatý rod získal postupně významnou část Jičínska a kupováním malých statků vytvářel - podobně jako později zámožná šlechta -  větší hospodářské celky vhodné pro podnikání. O úspěšnosti jejich hospodářských aktivit a o jejich prestiži svědčí právě stavba hradu Zlivštejn. Využívali jej však krátce a hrad zanikl ještě v 16. století.

 

EXKURZ

Velké hrady  Jičínska. Nejnovější literatura a nálezy.

 

Hrad Bradlec (k.ú. Syřenov, okr. Semily)

Durdík T. 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, 77 - 78. Praha.

-„- 2001: Syřenov, okr. Semily. Výzkumy v Čechách 1999, 308. ArÚ Praha.

-„- 2003: Syřenov, okr. Semily. Výzkumy v Čechách 2001, 276. ArÚ Praha.

Prostředník J. 2004: Syřenov, okr. Semily,  Výzkumy v Čechách 2002, 281. ArÚ Praha.

Slavík J. 1995: Syřenov, okr. Semily. Výzkumy v Čechách 1990/2, 344. ArÚ Praha.

Tomíček T.- Úlovec J. 2002: Hrad Bradlec. Castellologica bohemica 8, 217 - 246.

Ulrychová E. 1995: Syřenov, okr. Semily. Výzkumy v Čechách 1990/2, 344. ArÚ, Praha.

-„- 1997: Syřenov, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1993 - 5., 292 - 293. ArÚ,Praha.

-„- 2006: Archeologické nálezy z hradů Jičínské kotliny. Castellologica bohemica 10, 317 - 334

(319 - 320, 325 - 326).

 

Hrad Kost (k.ú. Podkost), okr. Jičín.

Durdík T. 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, 273 - 275. Praha.

-„- 2009: Hrady českého ráje. Z Českého ráje a Podkrkonoší . Supplementum 13, 81 - 113 (96). Semily.

Ulrychová E. 2006:  Archeologické nálezy z hradu Kost (k.ú. Podkost, okr. Jičín). Zpravodaj muzea v Hradci králové 32, 163 - 176.

-„- 2007: Podkost, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2004, 164. ArÚ Praha.

-„- 2008: Podkost, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2005, 188 - 191. ArÚ Praha.

-„- 2011: Podkost, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2008, 205. ArÚ Praha.

-„- 2012: Podkost, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2009, 186. ArÚ Praha.

 

 

Hrad Kumburk (k.ú. Syřenov, okr. Semily)

Durdík T. 1997: Syřenov, okr. Semily. Výzkumy v Čechách 1993 - 5, 293. ArÚ Praha.

-„- 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, 305 - 307. Praha.

-„- 2003: Syřenov, okr. Semily. Výzkumy v Čechách 2001, 276. ArÚ Praha.

Durdík T. - Frolík J. 1985: Podkost, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách  1982, 1983, 130. ArÚ Praha.

Prostředník J. 2004: Syřenov, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2002, 282. ArÚ Praha.

-„- 2009: Syřenov, okr. Semily. Výzkumy v Čechách 2006, 266 - 267. ARÚ Praha.

Úlovec J 1997: Hrad Kumburk. Z Českého ráje a Podkrkonoší 10, 9 - 37.Semily.

Ulrychová E. 2006: Archeologické nálezy z hradů Jičínské kotliny. Castellologica bohemica 10, 317 - 334 (320 - 321, 326 - 331).

Při probíhající rekonstrukci hradu a při jeho údržbě jsou nacházené movité archeologické nálezy přesně lokalizovány a ukládány do archeologické sbírky muzea v Turnově.

 

Hrad Pecka (k.ú. Pecka, okr. Jičín)

Bláha R.- Kalferst J. - Sigl J. 2004:  Přírůstky archeologické sbírky hradeckého muzea.  Zpravodaj muzea v Hradci Králové 30 - Supplementum,  3 - 142 (89).

Durdík T. 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, 423 - 424.  Praha.

Kociánová V. - Houšková D.- Tomíček T. 2011: Hrad Pecka. Pecka - Praha.

Ulrychová E. 1998: Pecka. okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7, 131. ArÚ Praha.

-„- 2000: Pecka, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1998, 135. ArÚ Praha.

V září 2011 byl na východním okraji ppč. 23 při zdi paláce Kryštofa Haranta (st. pč. 1) vytěžen zásyp šachty vykopané p.  Obešlem ze Vřesníku na začátku 70. let 20. století. Výkop měl ověřit  údajnou chodbu pod hradem (!). Dno výkopu 3,5 m hluboké sondy o ploše 3,6 x 1,4 m bylo tvořeno do ní spadlými velkými opracovanými kvádry z pískovce, které sondu zela uzavřely. V hloubce 1,6 m pod povrchem byl zjištěn základ paláce Kryštofa Haranta. Ze zásypových vrstev byly vyjmuty zlomky keramických nádob včetně zlomku loštického poháru, poutní odznak Kryštofa Haranta z Egypta (poutní místo Fátima?), velký soubor komorových renesančních kachlů, skla, zvířecí kosti a kovové i nekovové předměty z 19. a 20. století. Nálezy včetně zhotovované dokumentace byly předány do muzea v Jičíně.

 

Hrad Velíš (k.ú. Podhradí, okr. Jičín)

Bláha R.- Kalferst J. - Sigl J. 2004:  Přírůstky archeologické sbírky hradeckého muzea.  Zpravodaj muzea v Hradci Králové 30 - Supplementum,  3 - 142 (95).

Durdík T. 1995: Podhradí, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1993 - 5, 180. ArÚ Praha.

-„- 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, 586 - 587. Praha.

-„- 2003: Podhradí, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2000, 163. ArÚ Praha.

-„- 2010: Podhradí, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2007, 184. ArÚ Praha.

Ulrychová E. 2000: Podhradí, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1998, 145. ArÚ Praha.

-„- 2003: Podhradí, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2001, 185. ArÚ Praha.

-„- 2006: Archeologické nálezy z hradů Jičínské kotliny uložené v jičínském muzeu. Castellologica bohemica 10, 317 - 334 (321 - 322, 331 -332).

 

POZNÁMKY

1. Lokalizace hradu Malá Lhota na ppč. 470/1,2, 471 a 477 je chybná (Výzkumy v Čechách 1984 - 1985, 117).  Hrádek leží na ppč. 412/1.

2. Vok z Rotštejna byl v roce 1318 (?) zajat na tvrzi v  Údrnické Lhotě u Údrnic. Tvrz v této vsi není prozatím  s jistotou lokalizována.

3. Šetřením v místě bylo zjištěno, že nález byl učiněn nejdéle v roce 1907 v konírně tehdejšího starosty obce Kovačiče v počtu asi 400 grošů a asi 1000 drobných mincí. Mince převzal továrník Theodor Masný z Lomnice nad Popelkou, který  jej v roce 1907 věnoval muzeu v Jičíně. Tyto údaje byly publikovány v textu Stoleté příběhy v knize Český ráj  Karla Čermáka vydané před rokem 1918.

 

Přílohy

1.- 2. Kněžnice, okr. Jičín. Hrad Kozlov. Blok zdiva hradby a ústí chodby ze středové plošiny hradu.

3.- 4. Lužany, okr Jičín. Hrad Mokřice. Celkový pohled. Fortifikace hradu.

5..- 6. Pařezská Lhota, okr. Jičín. Hrad Pařez. Skalní blok se zříceninou hradu. Hranolová věž hradu.

7. Rakov, okr. Jičín. Zaniklý hrad Okrouhlý.

8. Rytířova Lhota, okr. Jičín. Hrad Malá Lhota.

9. Sukorady, okr. Jičín. Hrad Vysoká.

10. Údrnice, okr. Jičín. Hrad Zlivštejn.

 

LITERATURA

Axamit J. 1887 - 1889: Z okolí Miletína. Památky archaeologické  XIV, 669 - 6710. Praha.

Bláha R.- Kalferst J. - Sigl J. 2004:  Přírůstky archeologické sbírky hradeckého muzea.  Zpravodaj muzea v Hradci Králové 30 - Supplementum,  3 -  142.

Durdík T. 1984: Kněžnice, hrad Kozlov, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1980 - 81. ArÚ Praha.

-„-  2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.

 -„- 2009: Hrady českého ráje. Z Českého ráje a Podkrkonoší. Supplementum 13, 81 - 113. Semily.

Emler J. 1870: Pozůstatky desk zemských Království českého 1541 pohořalých. Praha.  

Encyklopedie českých tvrzí. Díl II, K - R. 2000 Praha.

Fišera Z. 1992: Čtyři Kozlovy v Českém ráji.  Hláska, zpravodaj Klubu Augusta Sedláčka III, č. 2. Praha.

Gabriel Fr. 1989: K problematice opevněných sídel na pískovci. Castellologica bohemica 1, 125 - 138.

Helinger J. - Pech D. 1991: Průzkum zaniklé tvrze Suchý hrad /okr. Jičín. Castellologica bohemica 2. Praha.

Kalferst J. 1995: Sukorady, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1990/2. ArÚ Praha.

Lűssner M. 1865:  Hrady pusté Košťálov, Vranov a Kozlov v Boleslavsku. Památky archaeologické VI, 305 - 306.

Nemeškalová - Jiroudková Z. 2002: Grošový nález z husitského období z Bačetína, o. Rychnov nad Kněžnou. Památky archeologické XCIV, 122 - 140.

Nechvíle M. 2003:  Zajímavé nálezy z hradu Pařezu. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 29,  238 - 247.

Nohejlová E. 1935 - 1936: Nález grošů v Lužanech u Jičína. Numismatický časopis československý XI - XII, 111.

Palacký Fr. 1921: Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. Praha.

Pažout J.  1925: Lhota Rytířova a Lhota Malá. Náš domov I. Jičín.

-„- 1927: Drobnosti z archeologie. Náš domov III. Jičín.

Sedláček A. 1887: Hrady, zámky a tvrze království českého. Díl V, Praha.

Skála J. - Waldhauser J. 2000: Nález palné zbraně vrcholného středověku na tvrzišti Rakově na okrese Jičín v historickém kraji Boleslavském. Castellologica bohemica 7, 309 - 313.

Sklenář K. 2000: Hellichův plánek tvrziště v Údrnicích na Libáňsku. Cestellologica bohemica 7, 351- 355.

Šalda Fr. 1969: Vlastivěda Jičínska. Jičín.

Ulrychová E. 1998: Lužany, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7. ArÚ Praha.

-„- 1998 a, b: Rakov, o. Markvartice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7. ArÚ Praha.

-„- 1998 c: Údrnice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 -7. ArÚ Praha.

-„- 2001:  Soupis nálezů mincí na Jičínsku. (2. část). Numismatické listy LVI, č. 3, 83 - 86.

-„- 2003: Lužany, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2000. ArÚ Praha.

-„- 2004: Soupis zaniklých vsí na Jičínsku. Z Českého ráje a Podkrkonoší 17, 135 - 165.

-„- 2006: Sukorady, okr. Jičín. \Výzkumy v Čechách 2006. ArÚ Praha.

-„- 2012: Rytířova Lhota, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2009. ArÚ Praha.

-„- 2012 a: Údrnice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2009. ArÚ Praha.

-„- v tisku 2012: Výšinné polohy Jičínska s nálezy ze 13. století. Castellologica bohemica.

-„- v tisku 2013: Novopacko - paká krajina za rozhraním. Z Českého ráje a Podkrkonoší.

Waldhauser J. 2009: Mladějov, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2006. ArÚ Praha.

Zpráva předsednictva musejního spolku v Jičíně.  Jičín 1889.

 

RESUMÉ

Hrady Jičínska 14. a 15. století  byly svými stavebníky postaveny na návrších mimo tehdejší vesnice založené nejdéle v polovině 14. století. Stavebníky těchto hradů malého rozsahu byli šlechtici odměnění za své služby králem Janem Lucemburským (Mladějov, Pařez) a později zámožná lokální šlechta  (Zlivštejn /Údrnice). Krátkodobou existenci (jednu generaci ?) předpokládám u hradů Hrádek v Mladějově a u Malé Lhoty (Rytířova Lhota). Oba byly postaveny na pískovcovém kopci a  na ostrožně, nejsou o nich žádné písemné zprávy a keramika na nich nalezená je datuje do 14. a 15. století.

Velkým hradům regionu je nejbližší hrad Kozlov nad Kněžnicí: byl postaven na vrcholu vysokého kopce (596 m n.m.), je největší z uvedených hradů a má rovněž nejmohutnější opevnění. Jeho zánik je spojován s přítomností loupeživých rytířů před rokem 1462 podobně jako u hradu Pařez. V roce 1462 byl pustý i hrad Mokříce nad Lužany. Vzhledem k lokalizaci nejméně pěti zaniklých vsí v jeho blízkém okolí, jeho poloze nad cestou z hradu Kumburk k Hradecké cestě a nad cestou z Jičínské kotliny k severovýchodu mohl být centrem kolonizace rozhraní krajiny osídlené v pravěku a krajiny osídlované až během 14. století. Na začátku husitských válek zanikl i hrad Okrouhlý u Rakova. Nálezová situace byla popsána jako zničující požár, při kterém shořelo velké množství uskladněného obilí, skleněných předmětů, želez a dřeva. S hradem Vysoká jsou spojováni  Hynek a Jan z Vysoké (1418), vojáci husitského vojska Jana Žižky. I tento hrad zanikl v polovině 15. století. Naopak poslední z hradů - Zlivštejn nad Údernicemi -  byl postaven až po husitských  válkách  možná až na začátku 16. století. Páni z Labouně patřili od začátku 14. století k významné lokální šlechtě. Na mužské potomky bohatý rod získal postupně významnou část Jičínska a kupováním malých statků vytvářel - podobně jako později zámožná šlechta -  větší hospodářské celky vhodné pro podnikání. O úspěšnosti jeho hospodářských aktivit a o jeho prestiži svědčí právě stavba hradu Zlivštejn. Byl využíván jen krátce v 16. století.