Pecunia non olet

Pecunia non olet.

V nejnovějším ročníku vlastivědné ročenky Z českého ráje a Podkrkonoší (ročník číslo 26, vydaný  v roce 2013) byla jako obvykle mezi jinými uveřejněna zpráva o Regionálním muzeu a galerii v Jičíně v roce 2012.

Dovoluji si upozornit na dvě místa tohoto textu. Hned na jeho začátku je konstatováno cituji: " Z pozitivních (momentů) považujeme za důležitější přijetí nového archeologa, který tomuto oboru v našem muzeu přiřknul zcela novou kvalitu ... ".

A opět v závěru tohoto textu cituji:  "Co se týká hospodaření organizace, bylo velkou změnou  v roce 2012  nového archeologa, který používá nové metody a rovněž se zaměřuje na širší záběr archeologické práce a tím přináší vyšší finance do rozpočtu muzea".

K prvnímu textu mohu říci toto: Nový archeolog nastoupil k tzv. čistému stolu. Nemusel zpracovávat  stávající archeologickou sbírku a odstraňovat její početné nedostatky. Nemusel stahovat nepéčí ohrožené sbírky malých muzeí,  jejichž předměty vyžadovaly okamžitá záchranná opatření a sbírka zpracování. Nemusel zpracovávat tisíce mincí a dalších platidel opět včetně předmětů  stejných sbírek malých muzeí. Nemusel  shromaždovat základní informace i nálezech
a  jejich publikaci. Nemusel jednat s velkými investory, s předsedy zemědělských družstev, na stavebních úřadech, investičních odborech  a odborech územního plánování měst okresu Jičín. Nemusel zjišťovat stav a zajišťovat ochranu archeologických nemovitých památek v terénu atd.
Nemusel sám zpracovávat veškeré nálezy a sám vést veškerou výrazně narůstající písemnou
agendu ke stavební činnosti a vykazování archeologických akcí. Nemusel trvale a s velkou vytrvalostí a trpělivostí vysvětlovat všem investorům paragrafy památkového zákona, které se týkají ochrany archeologických památek. A nemusí se (a ani tak nečiní)  ve svém volném
čase věnovat popularizaci oboru a práci pro veřejnost.

Ke druhém  textu jen toto: Již více než dva roky mě zastavují dělníci a mistři stavebních firem 
(dokonce i projektanti), a shodně si stěžují na nevstřícnost, slovní hrubost až aroganci nového archeologa. A rovněž na nepřiměřené náklady na jím provedený archeologický výzkum.

Do března 2012 bylo mým cílem pracovat tam, kde bylo potřebné archeologické památky zachránit či chránit, archeologické práce provádět pouze v nezbytném rozsahu a fakturovat pouze
skutečně vynaložené náklady na jejich provedení.

Inu, pecunia non olet.

24. března 2014                                                                         PhDr. Eva Ulrychová