Polykulturní lokalita Libuň čp. 45 (okr. Jičín)

Jičínsko - popelnicová pole - sídliště - komunikace

V jižní části intravilánu Libuně na výrazném návrší překrytém sprašovou hlínou, nad řekou  Libuňkou a v chráněné poloze bylo v závěru mladší doby bronzové postaveno sídliště. Jeho hlavní funkcí byla velmi pravděpodobně kontrola komunikace z Jičínské kotliny údolím vytvořeným Prajizerou  k brodu na řece Jizeře v  prostoru pozdějšího města Turnova.

V zahradě domu čp. 45 byl při hloubení zeminy uvnitř skleníku narušen sídlištní objekt obsahující střepy nádob a mazanici. Přímo z výplně objektu byly při revizi místa v roce 2011 vyjmuty střepy nádob stupně Ha D. Nálezový soubor odevzdaný majitelem zahrady však obsahuje keramiku datovanou do stupňů Ha A, Ha B, Ha C1 a Ha D. Vzhledem k výrazné poloze místa ve středu vzdálenosti mezi Jičínskou kotlinou a tokem Jizery - tedy v místě vzdálenosti jednoho denního pochodu - připadá v úvahu interpretace objektu jako části „zájezdní hospody“ na hlavní komunikaci regionem zvané ve středověku Hradecká cesta.

Místo nálezu, přírodní podmínky

Obec Libuň leží v severozápadním okraji okresu Jičín. Tímto prostorem prochází  rozhraní v pravěku i raném středověku osídlené krajiny a zalesněných kopců nadmořské výšky nad 500 m, které jsou zcela bez archeologických nálezů. Středověká vesnice Libuň byla založena v blízkosti říčky Libuňky a jejich dvou přítoků na původně sprašových, v současnosti výrazně zvodněných půdách, v nadmořské výšce 314 - 330 m n.m. Od severozápadu - ze směru nejčastějších srážek a větru - je vesnice chráněna výrazným převýšením zalesněného hřbetu, který tvoří i hranici katastrů Libuň a Holenice, okresů Jičín a Semily a  krajů Královéhradeckého a Libereckého.

Osídlení Libuně a okolí

Archeologické nálezy z Libuně a blízkého okolí jsou nepočetné. Severně od Libuně byl na poli zvaném Holenicko v severním okraji katastru Jívany nalezen kamenný nástroj nositelů kultury s keramikou vypíchanou (Ulrychová 2001, 81). Vzhledem ke klimatickému optimu neolitu není tento nález vyjímečným, místo nálezu bylo nejspíš i exploatační částí osídlené krajiny. Další nálezy byly sesbírány na zahradě domu čp. 14 v osadě Čimyšl (k.ú. Újezd pod Troskami) přibližně 1 km severozápadně od Libuně nad výrazně vodnatým potokem Boučnicí, který se jižně pod Čimyšlí vlévá do Libuňky. Při hloubení jámy pro bazén do nivních jílovitých půd byly na povrchu obdělávané části zahrady sebrány střepy nádob z celé mladší doby hradištní a  14.- 16. století (Ulrychová 2009, 219).

Nejbližší vesnice Kněžnice a Jinolice byly založeny při plošné kolonizaci regionu po roce 1337 (po opakovaném zástavě královského majetku se jej natrvalo koupil rod Vartenberků). Movité archeologické nálezy z těchto katastrů nepřesahují uvedenou dataci. Libuň byla založena před rokem 1369, kdy je o ní první písemná zmínka. Kromě novověkého sídlištního objektu (Ulrychová  1997, 134), jsou jediným dosud zjištěným osídleným místem tři nově zastavěné pozemky v jihozápadním okraji katastru severně nad  rybníkem, kterým protéká Libuňka. Na cestě k rybníku  (ppč. 441/6)  byla v rýze pro NN  kabel začištěna  kulturní vrstva se zlomky nádob  ze 12. století (Ulrychová 2006, 150).

Nálezy ze zahrady čp. 45 v Libuni

Nálezové okolnosti

O to překvapivější byly  nálezcem a majitelem zahrady domu čp. 45 v Libuni postupně během roku 2010 odevzdávané střepy nejméně deseti nádob vykopávané z hlíny v severním rohu skleníku postaveném přibližně ve středu zahrady (ppč. 136/4). Na první pohled bylo zřetelné, že pocházejí z několika období. Po delší době se podařilo 26. dubna 2011 místo nálezů ověřit. V udaném místě byla zjištěna část sídlištního objektu zahloubeného do žluté původně sprašové hlíny. Z  profilu výkopu pod nárožím skleníku byly ze šedohnědé  výplně objektu vyjmuty zlomky keramiky z mladšího úseku starší doby železné (stupeň Ha D 1, Ulrychová 2011, NZ).  Majitel udal pro všechny nálezy hloubku 55 - 100 cm pod povrchem, což souhlasí se  situací zjištěnou při revizi místa. Vrstva  0 - 55 cm tvořená hnědou sprašovou hlínou byla zcela bez nálezů. Všechny zlomky nádob byly vyjmuty z výkopu objemu přibližně třetiny kubického metru.

Zahrada  leží jižně nad tokem Libuňky v nadmořské výšce 315 m n.m. na  návrší původně překrytém sprašovou hlínou (ZM 1: 10 000, 03 - 34 - 10, 305: 5, 325 m n.m.). Návrší bylo zastavěno obytnými domy s velkými zahradami a sady. Mezi obytným domem čp. 45 a dvěma panelovými domy severně do něho je  každoročně osévané pole poskytující podle informace majitele velmi dobrou úrodu. Přes široké a mělké údolí Libuňky je návrší s nálezy od severozápadu chráněno výrazným převýšením terénu  až o 70 výškových metrů.

Popis nálezů

Soubor předaných a z objektu získaných nálezů obsahuje pouze zlomky keramických  nádob - tj. celkem  97 střepů (M Jičín či. 21 948 - 21 958, 24 299 - 24 390, 29 824 - 24 829).

Soubor nálezů z roku 2010

První nálezy odevzdal nálezce  v únoru roku 2010 (či. 21 948 - 21 958)

1. Či. 21 948 Zlomek masivního oblého vykloněného okraje,  šedohnědý povrch, vnitřní lesklý tmavošedé barvy, stopy modelace pod okrajem (příloha č. 1).

2. Či. 21 951 Zlomek okraje šedého střepu, okrový povrch a vrchol okraje, vnitřní povrch tmavošedý matný (příloha č. 2).

3. Či. 21 949 Zlomek podhrdlí téže nádoby jako či. 21 948.

4. Či. 21 950 Zlomek z výduti šedé nádoby, hladký povrch, kvalitní modelace i výpal, velmi jemný písek ostřivem střepu,  datace ?

5. Či. 21 952, 91 953, 91 954, 91 955. Čtyři šedé třepy z výduti ze dvou nádob, světlehnědý povrch hladký i zdrsněný (či. 21 955).

6. Střep z podhrdlí téže velké nádoby  jako či. 21 951.

7. Dvě hrudky mazanice s otisky neurčené vegetace.

Celkem 92 zlomků keramických nádob a mazanice (či. 24 299 - 24 390)  přinesl majitel zahrady v listopadu 2010. Celý soubor byl typologicky utříděn a postupně určován. Rámcově byl zařazen do období kultur lidu  popelnicových polí doby bronzové a starší doby železné.

I. První část tvoří drobné zlomky z výduti nádob a fragment nádoby  vyrobené z velmi jemné plavené hlíny s mimořádně jemným pískem jako ostřivem. Všechny střepy mají šedou barvu, jsou kvalitně vypáleny, jejich povrch vnitřní i vnější  je velmi jemně vyhlazený. Podle tloušťky střepu lze těchto 14 střepů roztřídit na dvě části - tedy na zlomky dvou nádob (?) a zlomek okraje z nádoby třetí.

Nádoba č. 1: střepy či. 24 313 (okraj), 24 315, 24 317 - 24 319 (střepy z výduti). Tvar: miskovitý koflík podle zlomku okraje.

Nádoba č. 2 : či.  24 306 (část podstavy a stěny nádoby, příloha č. 5), střepy z výduti či. 24 308 - 24 310, 21 312, 21 314, 24 316. Tvar:  miskovitý  koflík s oblým lomem, na lomu výzdoba souběžnými rýhami, šedohnědý povrch, omfalos. Dva střepy jsou zdobeny vždy třemi mělkými souběžnými rýhami (či.  24 309,  24 310), zlomek ouška (či.  24 311, příloha č. 12, 14, 15)

Nádoba č. 3: zlomek  okraje či.  24 307 s mělkou vodorovnou rýhou. Tvar: koflík (?,  příloha č. 13)

II. Dalším výrazným nálezem je šedohnědý střep s hnědým povrchem z výduti mísy zdobený na vnitřním povrchu šedým vlešťovaným geometrickým vzorem. (či. 24 299, příloha č. 10). V regionu  nemá tento nález dosud analogii.

III.  Šest volných střepů a torzo slepené z dalších střepů je  částí misky s oblým lomem šedého střepu a světlehnědého povrchu tloušťky až 1 mm (či. 24 300 - 24 305, 24 362, příloha č. 4).

IV. Soubor okrajů, podstav a výdutí několika nádob, společný znak - velmi jemná plavená hlína a až 1 mm  silná povrchová hnědá vrstva.

Či.  24 320. Masivní oblý vykloněný šedý okraj s červenohnědým povrchem přetaženým i na část vnitřní plochy pod okrajem (příloha č. 3). Tloušťka střepu  8 - 10 mm.

Či. 24 321.  Zlomek okraje silně vyhnutého šedého střepu s hnědým povrchem (příloha č. 8).

Či. 24 322 .Zlomek masivního šedého okraje s vykloněnou vrcholovou částí a s hnědým povrchem. Vnitřní povrch je jemně vyhlazený (příloha č. 6).

Či. 24 323.  Šedý okraj modelovaný jako předchozí, povrch hnědý,vrchol okraje je hrubě modelovaný v ruce (příloha č. 7).

Či. 24 324. Masivní okraj nádoby šedého střepu, světlehnědého povrchu vzhůru vytažený, oble zakončený s plastickým výčnělkem na podhrdlí (příloha č. 9.)

Či. 24 325. Drobný zlomek mírně vykloněného okraje ze světlehnědé hlíny.

Či. 24 339. Zlomek podhrdlí  šedého střepu s oboustranně světlehnědou povrchovou vrstvou tloušťky až 1,2 mm.

Či. 24 337. Zlomek podstavy nádoby červené a hnědošedé barvy, na dně úseč plastické pásky kruhového tvaru.

Či. 24 338. Zlomek podstavy šedého střepu, vně  světlehnědý, dno šedohnědé barvy.

Či. 24 323. Zlomek výduti velké zásobnice, šedý střep, povrch hnědý několika odstínů.

Či. 24 340. Šedohnědý zlomek z výduti nádoby, či. 24 341 dtto šedý střep s oboustranně hnědým povrchem, či. 24 342.  Dtto oboustranně hnědý povrch na šedém střepu.

Či. 24 344. Šedý zlomek části podstavy a stěny miskovitého tvaru a hnědými skvrnami na povrchu, jemné ostřivo, povrch vyhlazený.

Či. 24 345. Masivní šedý střep z výduti s hrubými písčitým ostřivem a červenohnědým povrchem.

V. Soubor šedých střepů s oboustranně světlehnědou  povrchovou vrstvou z hrncovitých tvarů: či. 24 346 -  24 363, 24 365 - 24 366, 24 369 - 24 370. Zdrsněný  povrch  střepů či. 24 350, 24 357. 

VI. Šedé střepy se světlehnědým povrchem, různě hrubá příměs  písku až  kamínků,  či.  24 367 - 24 368..

VII. Či. 24 364. Zlomek kruhového světlehnědého kruhového podstavce zdobeného nehtovými vrypy, šedý střep, podstava světlehnědá, plocha s vrypy hnědá, tloušťka 1, 3 mm (příloha č. 11).

VII.  Hrudky mazanice (18 ks) s otisky trav, stébel, plevelů a obilek užitkových plodin: Hordeum sp., Pisum sativum L. ? -  Vicia sp. ?.

Soubor nálezů z roku 2011

Dne 26.4. 2011 se přece jen podařilo po předchozí domluvě ověřit místo nálezu. Začištěním stěn již prohloubené části terénu pod obvodem skleníku bylo z profilů  vyjmuto celkem 5 zlomků nádob z velmi jemné hlíny, kvalitní modelace a výpalu bez jakékoli výzdoby (Ulrychová 2011 NZ).

Či. 29 825. Světlehnědý tenkostěnný okraj a část výduti misky, oblý lom (příloha č. 16).

Či. 29 824. Dtto, šedý střep, zvýrazněný lom (příloha č. 17).

Či. 29 826. Zlomek  z okraje podstavy hnědého střepu, výrazný lom.

Či.  29 828. Dtto, pravděpodobně ze stejné nádoby.

Či.  29 827. Hnědošedý střep z výduti nádoby.

Diskuse

Říčka Libuňka a Žehrovka, do které se vlévá, patří do povodí Jizery. Pro tehdejší absenci nálezů z povodí Libuňky neobsahují publikace o osídlení Pojizeří lidem popelnicových polí žádné informace (Filip 1939, týž 1947, 33 - 36). Nálezy uváděné tímto autorem ze Sobotecka (některé před rokem 1988 ztracené) pocházejí z Prachovských skal a jejich blízkého okolí  (Filip 1947, 285).  Přehled o osídlení nositeli kultur lidem popelnicových polí doby bronzové i starší doby železné severovýchodních Čech uvádí ve své přehledné práci Vít Vokolek (1993, 45 - 79). Sídlištní nálezy kultury lužické z východních Čech uvádí týž autor z  Drahorazi a Železnice, kde provedl v roce  1960 záchranný výzkum  pěti sídlištních objektů  (Vokolek 1994, 7, 25). 

Nejbližší soudobé osídlení k lokalitě Libuň čp. 45 bylo zjištěno v rýze pro plynovod pro pískovnu v Hrdoňovicích západně od Libuně na obou svazích údolí řeky Libuňky (Ulrychová 1997a). Jediný zlomek malované keramiky  ze souboru drobných střepů nádob datuje objevené sídliště do úplného závěru doby bronzové a do začátku stupně Ha C 1. Dvě - od roku nálezu bez konzervace - velmi dobře zachované bronzové růžicovité spony ze Střelče  (dříve z Hrdoňovic) byly datovány do stupně Ha B1 (Ulrychová  2004). Lze je spojit mocenským centrem a opevněnými polohami v Prachovských skalách té doby.  Místo nálezu obou spon  je severozápadním okrajem skalního areálu Prachovských skal (Čtverák - Ulrychová 2003). Jičínsko bylo osídleno od začátku stupně Ha A na celém svém území. Výrazné zvýšení počtu osídlených míst je patrné ve stupni Ha B, kdy byly v tomto regionu postaveny první pravěké hrady (Ulrychová 2005). Ve stupni  Ha C1 je zaznamenán výrazný úbytek osídlených míst - je známo jen hradiště v Konecchlumí, několik sídlišť a nálezů keramiky. Osídlení ve stupni  Ha D  se soustředí do blízkosti řeky Cidliny. Směrem od jihovýchodu se pás osídlené krajiny po obou březích řeky postupně zužuje a končí v Železnici, v severním okraji Jičínska a v pravěku osídlené krajiny. Železnice a opevněné polohy na jejím katastru leží na trase později zvané Hradecké cesty z prostoru jižně pod Vřešťovským, Hořickým a Mlázovickým Chlumem. Další trasa této cesty vede severním okrajem Jičínské kotliny na Turnovsko. Nález z Libuně čp. 45 tak doplňuje osídlení při této komunikaci využívané nositeli kultu lidu popelnicových polí doby bronzové i železné  (Ulrychová  1999, táž 2000, táž 2004).

Závěr

V jižní části intravilánu Libuně na výrazném návrší překrytém sprašovou hlínou, nad tokem řeky Libuňky a v chráněné poloze bylo v mladší době bronzové postaveno sídliště. V zahradě domu čp. 45 byl při hloubení zeminy uvnitř skleníku narušen sídlištní objekt obsahující střepy nádob a mazanici několika období. Přímo z výplně objektu byly při revizi místa v roce 2011 vyjmuty střepy nádob stupně Ha D. Nálezový soubor odevzdaný majitelem zahrady však obsahuje keramiku datovanou do stupňů Ha B - Ha D.

Vzhledem k této výrazné poloze a chronologickém zastoupení nálezů ze zahrady domu čp. 45 mohla být hlavní funkcí stanice kontrola komunikace z Jičínské kotliny údolím Prajizery k brodu na řece Jizeře v prostoru pozdějšího města Turnova. Sídliště leželo ve středu vzdálenosti mezi Jičínskou kotlinou a tokem Jizery - tedy v místě vzdálenosti jednoho denního pochodu  - a jeho dlouhodobému osídlení připadá v úvahu interpretace lokality jako jednoho z objektů  „zájezdní hospody“.

Poznámka

Za opakované přehlédnutí nálezů děkuji Dr. Vladimírovi Čtverákovi a Doc. Jaromírovi Kovárníkovi. Po prvním posouzení  nálezů předaných nálezcem bylo podle nezdobených zlomků nádob (či. 24 299 - 24 390, nádoby 1, 2, 3 a okraj či. 24 324) uvažováno i o dataci tohoto souboru do závěru neolitu (epilengyel či nejstarší fáze KNP). Při dalším zpracování  nálezů včetně střepů z revize místa byla zjištěna výzdoba zlomků koflíků a misek stupně Ha B a zlomky misek stupně Ha D. Porovnáním s nálezovým souborem ze sídlištního objektu KNP/ salzműndského stupně z Milíčevsi (Ulrychová 2011a) byla datace do časného eneolitu vyloučena.

Příloha

Libuň, okr. Jičín. Sídliště v zahradě čp. 45 (ZM 1: 10 000, 03 - 34 - 10).

Libuň, okres Jičín. Výběr nálezů kultur popelnicových polí ze zahrady čp. 45.

Literatura

Čtverák V. - Ulrychová E. 2003: Prachovské skály na úsvitě ... Archeologie ve středních Čechách 7, 475 - 507, tab. 3 - 11.

Filip J. 1939: Lužická kultura v Pojizeří, 23 - 25. In: Lužická kultura v Čechách a na Moravě Památky archeologické XLI, 1936 - 1938. Praha.

-„- 1947: Dějinná počátky Českého ráje. Praha.

Ulrychová E. 1997: Libuň, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1993 - 5. ArÚ Praha

-„- 1997a: Újezd pod Troskami, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1993 - 5. ArÚ Praha

-„- 1999: Skleněné korále z Horního Lochova, okr. Jičín. Pojizerský sborník 4/1999, 79 - 81

-„- 2000: Dvě halštatská hradiště na Jičínsku (Konecchlumí, Sedliště / Hřmenín). Sborník Miroslavu Buchvaldkovi, eds. Petr Čech a Miroslav Dobeš. Most, 261 - 263

-„- 2001: Jívany, o.Libuň, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1999. ArÚ Praha

-„- 2004: Růžicovité spony ze Střelče, okr. Jičín. Sborník: K poctě Vladimíru Podborskému. eds. : E. Kazdová, Z. Měřínský, K. Šabatová. Brno,  347 - 353

-„- 2005: Hradiště a výšinné polohy lidu popelnicových polí na Jičínsku. Archeologie ve středních Čechách 9, 247 - 287

-„- 2009: Újezd pod Troskami, ok.r Jičín. Výzkumy v Čechách 2006. ArÚ Praha

-„- 2006: Libuň, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2003. ArÚ Praha

-„- 2010: Libuň, okr. Jičín. Hlášení pro Archiv NZ ArÚ Praha čj. 7 553/2010.

-„- 2011: Libuň, okr. Jičín. Hlášení pro Archiv NZ ArÚ  Praha čj. 3167 /2011.

-„- 2011a: Sídlištní objekt kultury nálevkovitých pohárů z Milíčevsi (okr. Jičín). Archeologie východních Čech 2, 15 - 23. Hradec Králové.

Vokolek V.  1993: Počátky osídlení východních Čech.  Muzeum východních Čech, Hradec Králové.

-„-  1994: Osady lužické kultury ve východních Čechách. Část II. Muzeum východních Čech v Hradci Králové.

Resumé

V jižní části intravilánu Libuně na výrazném návrší překrytém sprašovou hlínou, nad tokem řeky Libuňky a v chráněné poloze bylo v mladší doby bronzové postaveno sídliště. Jeho hlavní funkcí byla nejspíš kontrola komunikace z Jičínské kotliny  údolím Prajizery k brodu na řece Jizeře a do prostoru pozdějšího města Turnova.

V zahradě domu čp. 45 byl při hloubení zeminy uvnitř skleníku narušen sídlištní objekt obsahující střepy nádob a mazanici několika období. Přímo z výplně objektu byly při revizi místa v roce 2011 vyjmuty střepy nádob stupně Ha D. Nálezový soubor odevzdaný majitelem zahrady však obsahuje keramiku datovanou do stupňů Ha B, Ha C1 a Ha D. Vzhledem k výrazné poloze místa ve středu vzdálenosti mezi Jičínskou kotlinou a tokem Jizery - tedy v místě vzdálenosti denního pochodu  - připadá v úvahu interpretace objektu jako části „zájezdní hospody“ na hlavní komunikaci regionem zvané ve středověku Hradecká cesta.