Růžicové spony ze Střelče (okres Jičín)

              Růžicové spony ze Střelče (okres Jičín)

Eva  Ulrychová - Jaroslav Frána - František Surman

 

1. Úvod

     Na podzim roku 1943 nalezl dělník Josef Hrdina z osady Blata čp. 22 v tehdejším těžebním areálu hrdoňovického lomu těsně při strmé skalní stěně v hloubce asi 75 cm dvě bronzové spony, které ležely v písku osamoceně bez jiných předmětů.

     Místem nálezu byl lom otevřený ve skále při záhybu silnice z Hrdoňovic do Střelče (na katastru Střeleč). Silnice zanikla těžbou sklářského písku. Místo nálezu lze lokalisovat do prostoru mezi železniční trať Českých drah (ze stanice Mladějov do Libuně) a silnici Mladějov – Hrdoňovice (k.ú. Újezd pod Troskami, tj. severozápadní okraj k.ú. Střeleč a severozápadní okraj skalního masivu Prachovské skály).

     Obě spony byly nálezcem v roce 1946 odevzdány do muzea v Jičíně, kde jsou uloženy pod či. 703 (menší spona) a či. 704 (větší spona).

 

2. Popis spon, současný stav

     První popis a fotografie obou bronzových spon uveřejnil Jan Filip (1947, 282 – 283, tab. 31). Jejich současný stav se téměř neliší od doby publikace,  obě spony byly  brzy po roce 1946 poměrně kvalitně konzervovány.   

      Menší ze  spon (či. 703, obr. 1)  má z levé spodní spirálovité růžice zachován jediný obvodový závit. Pravá spodní růžice je od středního nosného drátu odlomena celá.Třetímu závěsku zleva chybí ptačí hlavička. Čtvrtý závěsek zleva je celý odlomený, na středním drátu zůstala jen litá svorka.  Horní část tohoto přívěsku tj. kruhové očko a stylisovaná ptačí hlavička byly ve sbírce  M Jičín později dohledány (či. 3041 – 3042). Z dolní části tohoto přívěsku jsou zachována tři závěsná očka a jeden přívěsek v podobě dýky. Ten byl po roce 1947 přidán do původně prázdného posledního očka vpravo (obr. 1). V současnosti byl z něho  vyjmut a zůstává volně přiložen.

      Větší spona (či. 704, obr. 2 a, b) má v porovnání se stavem v roce 1947 prolomené páté očko zleva, přívěsky jsou zavěšeny na náhradním drátku. Počet přívěsků a jejich umístění zůstává od  roku 1947 nezměněno. Čtyři závity vinutí jsou přibližně uprostřed rozlomeny na dvě části, jehla i jednoduchý zachycovač v podobě smyčky jsou nepoškozené.  Přívěsky ve tvaru dýček jsou tří různých tvarů – s hrotitým  a oblým zakončením, jeden přívěsek je tvarově zcela atypický (ve čtvrtém očku zleva, obr.3 )/.

      Jan Filip datoval obě růžicovité spony do mladší doby bronzové /HaB/ s určením jejich jihovýchodního původu z oblasti rakouského,  slovenského nebo maďarského  Podunají. Spony byly i jednotlivě  publikovány ve větších přehledných pracích (např. Nástin evropského pravěku,, tabulka  IX. s. 79, obr. 2 – větší spona). Obě spony tak datují i existenci mocenského centra v Prachovských skalách.

 

 

 

    

     3.  Jaroslav Frána:

Zkoumání spon ze Střelče - Hrdoňovic rentgenofluorescenční  metodou.

     3.1. Metoda a podmínky výzkumu

     Ke zkoumání spon byla využita rentgenofluorescenční analýza (RFA) využívající k buzení charakteristického záření prvků radioaktivní zdroj 241Am. Vznikající sekundární záření bylo detekováno Si  (Li) detektorem. Spektra byla vyhodnocována vlastním programem využívajícím při výpočtu koncentrací prvků kalibraci na odezvy rovných ploch čistých kovů a dále porovnání s referenčními standarty bronzů pocházejícími z Výzkumného ústavu ČKD. Tyto  standarty  obsahovaly  různá  zastoupení cínu  (od 0 do 15% ), olova ( 0 – 4,5 %), zinku (0 – 41 %), bohužel však jen malé koncentrace As, Ni a Bi. Postupy jsou blíže popsány v Frána et al. 1995.  Z ulomené části přívěsku byl pořízen odvrtáním malý vzorek o hmotnosti 5 mg, pro  nějž byla uskutečněna i neutronová aktivační analýza.

     Obě spony byly přivezeny ke zkoumání do Ústavu jaderné fyziky jen na část jediného dne. V poměrné časové tísni byla uskutečněna měření  vždy na určité typické části předmětů, nebylo však možné provádět opakovaná měření nebo proměňovat více typově stejných součástí (např. přívěsků). U spony či. 704 (větší spona)  byly měřeny tři representativní přívěsky )zakulacený, hrotitý, atypický), očko pro přívěsky, středový drát u vinutí jehly a jehlice. Na menší sponě(/či. 703) byly proměřovány dva přívěsky (oblý, hrotitý), hřbet svorky, zachycovač a čisté místo celé zachované malé spirály.

     Obě spony jsou v poměrně dobrém stavu a zčásti mají i kovový vzhled bez velkých známek povrchové koroze, pouze s tzv. „ušlechtilou“ patinou. Musely tedy po celou dobu od svého používání ležet v málo agresivním prostředí. I tak muselo ovšem vlivem půdních roztoků, předkonzervačním přechováváním a vlivem konzervace docházet k povrchovým změnám, které mohou ovlivnit zastoupení jednotlivých prvků ve vnějších vrstvách. Výsledky extrémně povrchové metody, jakou je rentgenofluorescenční analýza, tím mohou být výrazně zkresleny. Nelze tedy očekávat přesné kvantitativní hodnoty, ale spíše jen kvalitativní posouzení s možnými velkými odchylkami od representativních hodnot průměrného složení, pokud není možné odebrat vzorek z hloubky, kde by bylo možné považovat povrchové vlivy za zanedbatelné. Některé práce se v nedávné době zabývaly právě touto problematikou (Lutz – Pernicka 1996, Wouters et al. 1991, Chase – Douglas 1997, Scott 1997)/. Při vlastním zkoumání pak vznikal problém přesného nastavení analyzovaného místa vzhledem ke značné prostorové rozlehlosti nerozebíratelných předmětů, a tím i dodržení ideálních fyzických podmínek měření.

 

     3.2.  Výsledky výzkumu

     V příloze jsou uvedeny výsledky měření RFA jednotlivých součástí obou spon. Výsledky je nutné brát s jistou tolerancí, poněvadž měření byla prováděna pouze na neočištěných částech  spon a nezasahovala skutečně neovlivněné kovové jádro. Měřené hodnoty se mohou lišit i o desítky procent hodnoty od skutečného složení slitiny. V našich předchozích studiích se téměř bez vyjímky projevovalo snížení hodnot pro měď, která je nejnáchylnější na vyluhování v korozním prostředí, na úkor zdánlivě vyšších obsahů téměř všech ostatních složek.

     Základním poznatkem z analýz je skutečnost, že byl používán bronz s často vysokými příměsemi niklu, olova, arzénu, antimonu a stříbra, i když s velkým rozpětím jejich množství. Nedá se však rozhodnout, zda jejich příměs pocházela přímo z nečisté měděné rudy, nebo docházelo k jejímu legování přídavky jiných rud. V této souvislosti je zajímavé, že až na jehlici spony či. 704 jsou obsahy cínu značně nízké vzhledem k jeho obsahu obvyklému v době bronzové. Tehdy se pohybovaly většinou v blízkosti 10%. U jednoho z přívěsků byl cín dokonce nepozorovatelný. Rozhodně je však možné konstatovat, že součásti spon byly vyrobeny z několika různých materiálů  a ne z jedné tavby suroviny.

     Při jistém zjednodušení je možné najít tři základní kombinace, do kterých je možné zhruba roztřídit všechny analýzy  a které by mohly nasvědčovat použití stejné výchozí suroviny:

     a/ Materiál, vyznačující se několika desetinami procenta niklu, 2% olova, přibližně stejného množství arzénu, přibližně půl procentem stříbra a 1 – 2% antimonu. Cín jeví nižší hodnoty, než bývaly obvyklé u bronzů z období starších než je uvažované stáří spon, a klesá až pod 2%. Tento materiál byl nalezen na očku pro přívěsky representujícím vlastně i tělo spony  či. 704, na svorce – hřbetu spony či. 703, zachycovači  spony 703 a na čistém místě malé spirály.

     b/  Materiál s přibližně  dvojnásobkem úrovně příměsí něž u skupiny a/. Cín je rovněž na nízké úrovni a u hrotitého přívěsku větší spony (či. 704) dokonce zcela chyběl. Toto zjištění vede k úvaze, zde se do mědi nepřidávala nějaká surovina, obsahující kombinaci prvků jako náhrada cínu. Podobné úvahy vedli různí badatelé o  starobronzových slitinách nebo nálezech z kavkazské oblasti. Celkovou tendencí jsou si však skupiny a/ i b/ příbuzné, mohlo jít pouze o přidání různého množství legující příměsi.

      c/ Podstatně jiný charakter má materiál jehlice a středního drátu u vinutí větší spony (či. 704). Obsah příměsí je velmi malý a podle dosavadních zkušeností z našich prací bychom tento materiál řadili spíše do období Br D nebo na počátek Ha A. Odpovídá tomu i obsah cínu blízký  10%. Blízké složení má např. soubor jehlic z Nečína  (Frána et al. 1997, 106). Není vyloučeno, že jako součást této spony byl použit starší výrobek.

     Na menší sponě (či. 703) se projevilo i malé množství zinku, který je po dobu bronzovou atypickým prvkem. Ojediněle jsme ho dříve pozorovali v laténu a hromadně pak až v mosazných sponách doby římské (Drobejar – Frána 1999, 185 – 194).

 

       3.3.  Diskuse

       V Artifacts of copper …II. (1997) jsme uvedli závažné změny ve složení bronzů, které nastaly někdy během Ha A  až Ha B. Předešlý vývoj doby bronzové lze stručně charakterisovat takto: starší doba bronzová se vyznačovala vysokými obsahy arzénu, antimonu a stříbra, v mnoha předmětech zcela chyběl  cín a  vůbec nebylo pozorováno olovo. Na přechodu k mohylové kultuře tyto příměsi téměř zmizely  snad jen s vyjímkou arzénu. Období Br D  až Ha A má velice výraznou horní hranici zejména  obsahu Ag (zhruba nejméně 0,15%) a Sb (opět nejméně než 0,3%, Artifacts, 69 – 78). V pozdních fázích doby bronzové jsme pozorovali opět značný nárůst těchto příměsí (ibid. 185 – 186) , rovněž se projevil i značný nárůst olova ve slitinách. Dokonce se zdálo, že tato změna je nejvýraznější právě v severovýchodních Čechách. Vyslovili jsme domněnku o možném nedostatku cínu (ibid. 72), protože v nálezech z několika lokalit byla v období kultur lužické a slezsko - platěnické pozorována velmi nízká úroveň zastoupení cínu  v porovnání s předchozími obdobími. V některých předmětech cín i zcela chyběl. Určité znaky takového vývoje byly pozorovány již před léty, kdy jsme pro Dr. O. Kytlicovou  provedli analýzy předmětů z Plzně – Jíkalky a některých dalších lokalit západních Čech – zjistili jsme značné výkyvy množství olova a dalších příměsí.

     Pozorované skutečnosti je možné považovat za hypotézu, že v mladší době bronzové se na našem území objevily bronzy vyrobené z materiálů odlišujících se od předcházejících období pravděpodobně změnou orientace na jiné zdroje surovin. O vývoji ve starší době železné nemůžeme říci nic pro nedostatek analýz.

     Do schematu uvedeného pro mladší dobu bronzovou velmi dobře zapadají analýzy obou spon ze Střelče – Hrdoňovic.

 

       3.4.  Příloha 1. Obsahy prvků v různých částech spon.

 

 

Část	spona	Cu	Ni	Pb	Zn	As	Ag	Sn	Sb
RFA
atypický přívěsek	704	92,1	0,2	0,5	0,0	0,8	0,6	4,3	1,5
zakulacený přívěsek	704	78,5	2,3	5,9	0,0	5,3	0,7	2,4	5,0
hrotitý přívěsek	704	87,1	0,3	4,6	0,0	3,7	0,7	0,0	3,5
očko pro přívěsky	704	88,7	0,8	2,0	0,0	0,7	0,3	5,9	1,6
středový. drát u vinutí	704	89,0	0,2	0,3	0,0	0,6	0,1	9,6	0,3
Jehlice	704	85,3	0,3	0,6	0,0	1,0	0,1	12,4	0,3
oblý přívěsek	703	75,9	2,5	6,6	0,0	6,0	0,6	2,8	5,6
hrotitý přívěsek	703	79,0	2,5	6,2	0,0	4,3	0,6	2,3	5,1
svorka -hřbet	703	91,9	0,3	2,0	0,0	1,6	0,6	1,6	1,9
zachycovač	703	88,4	0,4	2,1	0,0	1,6	0,4	6,0	1,1
Malá spirála	703	88,4	0,3	2,1	1,2	1,8	0,6	3,9	1,7
Neutronová aktivační analýza
Očko pro přívěsky	703	94,0	0,5	0,5	0,0	0,8	0,6	1,8	1,9

 

     V očku pro přívěsky  byly  v  NAA  ještě  stanoveny  stopy  0,006 %  kobaltu

a 0, 0005 %  zlata.

  

     4. Rentgenové snímky

     4.1.  Posudek

     František Surman  zhotovil rtg snímky obou spon v roce 2000. Ke snímkům sdělil toto: V ozdobách jehlic a v přívěscích je znatelná slabá dolíková koroze a prostorové vady typu pórů – vady charakteristické pro výrobu odléváním. Světlejší pruhy v obrazech přívěsků jsou způsobeny buď silnějším profilem přívěsku při výrobě (stopy po zbytku vtoků na rubové straně, nepravidelnost zadní strany slévárenské formy apod.) nebo segregací složek slitiny v průběhu výroby. V drátu jehlice je rozeznatelná na okrajích slabá místní dolíková koroze a podélné stopy koroze či segregace složek slitiny v podélných vláknech - charakteristické pro výrobu svářením, pravděpodobně kováním. Na žádné  ze spon není vidět stopa po zdobení či intarzi odlišným kovem /zlacení, stříbření/ ani po výraznější plastické výzdobě, která by zanikala v korozi materiálu.

 

     4.2. Komentář

      K rtg snímku či. 703 (menší spona): Tepaná část spony  nevykazuje žádné viditelné deformace. Všechny stylisované ptačí hlavičky, svorky na středních sloupcích a všechna první očka pro závěsky  jsou na několika místech pokryta tmavými plochami koroze. Rovněž tak i obě menší spirály. Velká spirála je zobrazena bez jakýchkoli nepravidelností podobně jako zachycovač v podobě oválného  oka a tři střední sloupky pro lité závěsné části spony. Druhá a třetí očka v řetízku zavěšujícím přívěsky  jsou z tepaného drátu a podobně jako velká spirála, dráty střední nosné části a zachycovač nenesou žádné stopy poškození.

     Celkem dvanáct zachovaných přívěsků ve tvaru dýčky lze rozdělit do tří skupin. Přibližně stejného tvaru mají některé čepel zakončenou oble a některé do špice. Zřetelně  odlišného složení kovu je i tvarově odlišný přívěsek v prvním očku u velké růžice. Poslední tři přívěsky  /od velké růžice/ jsou rovněž mírně odlišné složením kovu a  hrotitý z nich rovněž odlišného tvaru od ostatních je složen z příčných různě tmavých pruhů. Všechny ostatní jsou zobrazeny s tmavými póry.

     K  rtg snímku větší spony (či. 704): Lité části (stylisované ptačí hlavičky, očka pro přívěsky) nesou rovněž stopy po korozi. Podobně je na dvou místech  poškozen obvodový drát velké spirály a střed vnější spodní malé spirály při vinutí spony. Přívěsky jsou čtyř  tvarů a  tří druhů různé struktury kovu. Zcela tvarově odlišný přívěsek má tmavý list a světlé středové žebro. Pět přívěsků (z celkového počtu 14ti kusů) je „složeno“ ze světlých a tmavých příčných pásů. Jeden hrotitý přívěsek je zobrazen s tmavými skvrnami, další s pásem tmavých teček při středovém žebru  Jeden oblý přívěsek má defekt – ztrátu kovu při konci středového žebra.

     Se sponami by mohl souviset nález bronzových kroužků z jižního okraje Prachovských skal. V místě zvaném Fortna (úzký průchod do areálu skal)  je nalezl  Josef Haken. Z nezjištěného původního počtu je zachováno 65 ks (M Jičín či.  1864) kosodélného průřezu, průměru mezi 14 a 22 mm a tloušťky 2 mm (obr. 4). Kroužky jsou tvarově i svou velikostí shodné se závěsnými kroužky pro  přívěsky menší z obou spon  (či. 703).

 

     5.  LITERATURA

Filip J. 1947:  Dějinné počátky Českého ráje. Praha

Frána J., Jiráň L., Maštalka A., Sankot P. 1997: Artifacts of copper  alloys in  prehistoric Bohemia from the veiwpoint of analyses of element composition II., Památky archeologické – Supplementum 8

Frána J., Jiráň L., Maštalka A., Moucha V. 1995: Artifacts of copper alloys in prehistoric Bohemia from the viewpoint of analyses of  element composition, Památky archeologické - Suplementum 3, 127 - 296

Chase W. T., Douglas J. G. 1997: Technical srudies and metal compositional analyses of bronzes of the Eastern Eurasian steppes from the Arthur M. Sackler collections. In: Bunker E. C., Kawami T. S., Linduff K. M., Wu En. : Ancient bronzes of the Eastern Eurasian steppes. The Arthur M. Sackler Foundation, 306

Chase W.,  T., Douglas J. G. 1997: Technical studies and metal Scott D. A. 1991: Metallography and microstructure of ancient and historic metals. The Getty conservation institute and Archetype Books

Lutz J., Pernicka E. 1996 : Energy dispersive X - Ray fluorescence  analysis of ancient copper alloys : empirical values for precision and accuracy, Archaeometry 38/2, 313 - 323

Nástin evropského pravěku, Praehistorica IX , 1982. Universita Karlova Praha

Wouters H. J., Butaye L.A., Adams F.C., van Espen P.E. 1991: Spectroscopic investigation of tin – rich surfaces on Bronze Age copper alloys. In: Archaeometry 90¨. Birkhauser Verlag Basel, 145

 

Eva Ulrychová                                           Jaroslav Frána

Okresní muzeum a  galerie Jičín               Ústav jaderné fyziky AV ČR

Valdštejnovo náměstí 1                             oddělení  jaderné spektroskopie

506 01  JIČÍN                                            250 68  ŘEŽ  u  PRAHY

 

František Surman

GAMMALUX  NDI

Na Bajnerce 15

317 02  PLZEŇ

 

 

Přílohy

      Obr. 1     Střeleč (okr. Jičín/) Bronzová spona (či. 703)

      Obr. 2 a  Střeleč (okr. Jičín)  Bronzová spona (či. 704)           

      Obr. 2 b  Střeleč (okr. Jičín)  Bronzová spona (či. 704)   

      Obr. 3     Střeleč (okr. Jičín)  Bronzová spona (či. 704)

                     Detail přívěsků

      Obr. 4 Horní Lochov (okr. Jičín) 

                 Hromadný nález bronzových kroužků – nepublikován

                                                      viz poznámka za koncem textu

 

             Resumé

             V roce 1943 byly v pískovně ve Střelči - Hrdoňovicích nalezeny dvě bronzové růžicovité spony. Po jejich předání do muzea v Jičíně byl  uveřejněn jejich popis, datace /Ha B/ a fotografie /Filip 1946/.

V roce 2000 provedl Dr. J. Frána RFA s následujícím zjištěním: Pro výrobu spon byly užity tyto bronzy: a/ Materiál, vyznačující se několika desetinami procenta niklu, 2% olova, přibližně stejného množství arzénu, přibližně půl procentem stříbra a 1 – 2% antimonu. Cín jeví nižší hodnoty, než bývaly obvyklé u bronzů z období starších než je uvažované stáří spon, a klesá až pod 2%. Tento materiál byl nalezen na očku pro přívěsky representujícím vlastně i tělo spony  či. 704, na svorce – hřbetu spony či. 703, zachycovači  spony 703 a na čistém místě malé spirály .

             b/  Materiál s přibližně  dvojnásobkem úrovně příměsí něž u skupiny a/. Cín je rovněž na nízké úrovni a u hrotitého přívěsku větší spony /či. 704/ dokonce zcela chyběl. Toto zjištění vede k úvaze, zde se do mědi nepřidávala nějaká surovina, obsahující kombinaci prvků jako náhrada cínu., Celkovou tendencí jsou si však skupiny a/ i b/ příbuzné, mohlo jít pouze o přidání různého množství legující příměsi.

              c/ Podstatně jiný charakter má materiál jehlice a středního drátu u vinutí větší spony /či. 704/. Obsah příměsí je velmi malý a podle dosavadních zkušeností z našich prací bychom tento materiál řadili spíše do období Br D nebo na počátek Ha A. Odpovídá tomu i obsah cínu blízký  10%. Blízké složení má např. soubor jehlic z Nečína  /Frána et al. 1997, 106/. Není vyloučeno, že jako součást této spony byl použit starší výrobek.

              Na menší sponě /či. 703/ se projevilo i malé množství zinku, který je po dobu bronzovou atypickým prvkem.

              Fr. Surman  zhotovil i rtg snímky, které dokumentují současný stav spon a  upřesňují některé  technologické postupy při jejich zhotovení.

 

Eva Ulrychová                                           Jaroslav Frána

Okresní muzeum a  galerie Jičín               Ústav jaderné fyziky AV ČR

Valdštejnovo náměstí 1                             oddělení  jaderné spektroskopie

506 01  JIČÍN                                            250 68  ŘEŽ  u  PRAHY

 

 

František Surman

GAMMALUX  NDI

Na Bajnerce 15

317 02  PLZEŇ

 

 

 

Po publikaci  2007 objeveno:

sbírka Železnice  či. 571  dvacet bronzových kroužků identických s či 1864 / 65 kusů   sbírka Jičín   původně nalezeno údajně  78 kusů !!!!!!