Skleněné korále z Horního Lochova (okr. Jičín)

SKLENĚNÉ KORALE Z HORNÍHO LOCHOVA (okres Jičín)

      V roce 1893 byl v poloze "Na rovince "(nebo Na širokém place) v Horním Lochově, při okraji skalního masivu pravěkého hradiště Prachovské skály zjištěn pravěký hrob. Profesor Josef Haken vyzvedl z místa nálezu skleněné korále okrové barvy s modrobílými očky. Severně od tohoto místa pod skalním převisem objevil další údajně žárový hrob, který obsahoval kvalitně vypálenou nádobu (kterou označil jako džbán) s leštěným povrchem, dále dva železné náramky a kamenný nástroj z pazourku, označený jako nožík (Haken 1941).

      Znovu pak v roce 1923 byl nedaleko odtud u cesty k Nové rokli poblíž Šikmé věže zjištěn další žárový hrob se dvěma nádobami, zlomky velké zásobnice a bronzovým náramkem. Poblíž tohoto hrobu nalezl profesor Haken i drtidlo (Haken 1925).  Korále a některé další nálezy předal nálezce a Dominik Hudský mezi roky 1893 - 1899 do sbírky jičínského muzea. Dnes je zde uloženo 14 skleněných korálů. Další jeden korál je z černé skloviny, podle výzdoby červenými očky a žlutavými čarami však pravděpodobně ke korálům s modrobílými očky nepatří - může pocházet z období slovanského. V jičínské archeologické sbírce jsou ještě uloženy čtyři drobné dískovité korálky ze světlemodrého skla bez jakékoli výzdoby. Jedinou informací k nim je místo nálezu - Prachovské skály. N.Venclová je řadí do období halštatského (kultura slezskoplatěnická) jako korále s modrobílými očky (Venclová 1990). Kromě celých korálů jsou ve sbírce muzea v Jičíně i tři zlomky skloviny okrové barvy. Dva další zlomky a čtyři celé korále s očky jsou v archeologické sbírce Národního muzea v Praze.  Všechny uvedené nálezy ukazují,že v poloze "Na rovince" bylo pravděpodobně žárové pohřebiště kultury slezskoplatěnické. Souviselo s intenzivním osídlením Prachovských skal v období lidu popelnicových polí zjištěným např. R.Turkem (/1946).

      Z důvodu potřeby vystavit skleněné korále s očky z Horního Lochova ve stálé expozici jičínského muzea bylo Sklářskou školou v Železném Brodě zprostředkováno vyhotovení jejich kopií. Firma LIGLASS v Líšným u Železného Brodu zhotovila z dosažitelných surovin několik barevných variant korálů. Při tom byl ověřen i možný způsob jejich výroby - okrová sklovina byla jako nit navíjena na železnou tyčinku ve dvou tvarových variantách. První je nízký korál, kruhového nebo oble čtyřhranného tvaru,který nese po svém obvodu čtyři modrobílá očka. Druhý tvar je vyšší, středový žlábek ukazuje na navíjení skelné nitě ve dvou posléze spojených částech. Tento vyšší - dvojitý tvar nese vždy po čtyřech dvojicích nad sebou postavených oček. Tato očka byla vyrobena ze skelného prutu se středovým tmavomodrým kobaltovým vláknem obaleným bílou a znovu modrou sklovinou. Tenké plátky tohoto svazku byly pak vtlačovány do ještě tvárné okrové skloviny a povrch celého korálu byl pečlivě vyhlazen.          

    Chemický rozbor zlomku skloviny byl proveden ve VÚSU a.s. Teplice v dubnu 1996 (viz přiložený protokol o zkoušce). Z předběžného rozboru skloviny vyplývá, že surovinou byla varianta sodného skla, i když kysličník draselný byl nalezen v malém množství. Autor rozboru Ing. Roland Kirsch CSc. předpokládá, že draselná složka byla do skla vnesena spíše jako produkt jiného druhu vstupních surovin. Zajímavý je vyšší obsah kysličníku olovnatého, zvláště ve žluté zakalené části korálu. Příznivý vliv kysličníku olovnatého na snížení bodu tání skloviny je známý (nad 700 stupňů C je v systému kysličník křemičitý - kysličník olovnatý několik eutektik). Autor se domnívá, že kysličník olovnatý nebyl vkládán jako PbO, ale jako součást nějaké suroviny (nerostu), jejíž součástí mohl být i nalezený oxid timonitý.

    Zákal (neprůhlednost) žluté základní hmoty korálku mohl být způsoben pravděpodobně sloučeninami síry a fluoru z některých surovin kmene. Ty však nebyly rozborem nalezeny. K tomu by bylo třeba většího množství vzorku skloviny pro analýzu. Žlutavého zabarvení mohlo být dosaženo jak antimonem, tak stříbrem za přispění olova.

    Modrobílá ozdoba na základní žluté hmotě korálku tvořila dosti dobře identifikovatelné rozhraní. Toto bylo konstatováno při destrukci dodaného vzorku a při jeho přípravě k chemickému rozboru. Modré a bílé zabarvení v části ozdoby nebylo možné oddělit (vzájemně se místy tyto barvy i prolínají) z  důvodu malého vzorku skla poskytnutého pro analýzu. Lze však předpokládat, že základní složení obou sklovin (modré i bílé) je velmi blízké či totožné.

    Modré zabarvení vzniklo zřejmě kombinací účinku kobaltu a mědi. Kobalt barví sklo ze všech barvících prvků nejintenzivněji. Zřetelně modré zabarvení skla vzniká již od 0,02 %  Dvojmocná měď barví sklo podle základního složení modře až zeleně.V binárním systému kysličník sodný - kysličník křemičitý a tenárním systému kysličník sodný - kysličník vápenatý-  kysličník křemičitý barví sklo modře.

    Jde pouze o orientační zjištění.Pro objektivnější posouzení by musela být provedena řada dalších rozborů z většího objemu vzorku a objasněna problematika reálných surovin a jejich zdroje v daném období.

PRAMENY, LITERATURA

Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu ČAV Praha:

Horní Lochov čj. 1846/32  J.Bőhm,  čj. 1839/42  L.Hájek

Filip Jan 1947: Dějinné počátky Českého ráje, Praha 1947, 41, tabulka 56

Filip Jan 1956: Keltové ve střední Evropě, Praha 1956, 363

Haken Josef 1925: Historicko - archeologická črta, in: Všetečka Jakub: Průvodce Jičínskem a Prachovskými skalami,Jičín,62 - 79

Haken Josef 1941: Lid popelnicových polí v Prachovských skalách,  Sborník muzejního spolku v Jičíně, VII,11 - 22

Stocký Albín: Čechy v době bronzové, Praha

Turek Rudolf 1946: Prachovské skály na úsvitě dějin. Praha, 22, 26

Venclová Natalie 1990: Prehistoric Glass in Bohemia, Prag

PŘÍLOHA

VÚSU, a.s.,oddělení analytické laboratoře,Teplice

Protokol o zkoušce

Stránka 1 :Místo provedení zkoušky:

Celkem stran: 1 VÚSUI, a.s. Pražská 125, Teplice

Číslo protokolu: 388/96  Datum provedení zkoušky:duben 1996

Datum přijetí vzorku: 1.4.1996

Zadavatel zkoušky: Ing.R.Kirsch,CSc.

Označení vzorku zadavatelem: historické sklo - žlutavý střed s modrým okem

Popis odběru vzorku: vzorek dodán zadavatelem

Metoda rozboru: emisní spektrální analýza a částečný chemický rozbor

Přehled získaných výsledků: Z dodaného vzorku byla odseparována žlutavá část a bílá sklovina s modrou ozdobou.Obě části byly podrobeny emisní spektrální analýze. Pokud hmotnost navážky dovolila, byl proveden i částečný chemický rozbor obou částí.

žlutá sklovina bílá část s modrou ozdobou

% kysličník hlinitý 1,99 1,92 ČSN 70 0628/1

% kysličník vápenatý 6,01 7,25 ČSN 70 0638/1

% kysličník hořečnatý 0,35 0,44 AAS - plamen

% kysličník olovnatý 5,52 1,15 AAS - plamen

% kysličník měďnatý 0,02 0,11 AAS - plamen

% oxid antimonitý 0,39 1,73 AAS - plamen

% kysličník kobaltnatý 0,004 0,074 AAS - plamen

% kysličník draselný 1,00 0,X-X ČSN 70 0641/1

% kysličník sodný 12,60 XO ČSN 70 0641/1

% stříbro 0,0X

Stanovení alkalií u části skla s modrou ozdobou bylo provedeno pro nedostatek vzorku pouze spektrálně.Jedná se o sodnou sklovinu s podobnou koncentrací alkálií jako u žluté části.

Analytická laboratoř VÚSU prohlašuje,že výsledky zkoušek se týkají jen zkoušených vzorků. Tento protokol může být reprodukován pouze celý, jinak jen s písemným souhlasem analytické laboratoře VÚSU.

Zkoušky provedla: I. Smejkalová, H. Masáková

Protokol vydán v Teplicích dne 3.5.1996

Pracovník odpovědný za správnost a platnost zkušebního protokolu: Ing. Věra Tesařová.

Publikováno v Pojizerském sborníku č. 4, 1999, str.  79 - 81. Muzeum Českého ráje v Turnově.