Vsi Jičínska hradištního původu - 2. část

Vsi Jičínska hradištního původu - 2. část

25. Ostroměř
Pp: Pod výrazným k jihu se svažujícím terénním blokem obtékaným řekou Javorkou je plošně rozsáhlý a geomorfologicky rozmanitý katastr Ostroměř. Přírodní podmínky jsou opět zcela vyhovující i pro současné osídlení místa : původně sprašový pokryv celého katastru, dvě paralelní koryta Javorky a zaplavované nivní louky jižně pod Hradišťkem,  sídlištěm procházející hlavní komunikace regionem a trvalý dostatek dřeva z okolních lesů.
O: Místa osídlená v době hradištní se posouvají od nadmořské výšky 336 m n.m. (severozápadní okraj hradiště Ostroměř) do  262 m n.m. - do jižního okraje středověké a raně novověké části Ostroměře při řece Javorce. Na nejvyšším místě  hradiště stál ještě v 1. půli 13. století přemyslovský dvorec (naposled Ulrychová 2005, 222 - 225). Kontinuita osídlení uvnitř opevněné plochy i míst vně valů  je potvrzena nálezy mladohradištní keramiky a zejména depotem denárů  ražených v druhé polovině 10. století (Smolík 1902 - 1903). Keramika datovaná od závěru 10.  do 13. století je uložena v M Jičín (či. 1613 - 1635, 4116 - 4118)  v Městském muzeu v Hořicích (či. 23 074, 23 668 - 23 374, 24 002, 27 633, přír. č. 13/1987). Byla sesbírána na vnitřní ploše hradiště i z míst vně opevnění. Nejnovější nálezy střepů nádob obdobné datace pocházejí z blízkého okolí renesanční tvrze na Hradišťku a z pole západně před západním vstupem do hradiště (Ulrychová 2001c, 144).  Zde stála v mladší době hradištní vesnice Hradišťko.
26. Ostružno
Pp: Velmi zajímavá je již poloha této vsi na mírně zvýšeném místě v chladném  a stinném místě obklopeném do současnosti rybníky a vodotečemi pramenícími ze severního svahu pískovcového Velíšského hřbetu. Východně nad Ostružnem je  bazaltové návrší s kaplí sv. Anny a severně jižní okraj Prachovských skal rovněž s bazaltovými útvary obklopenými  pískovcovými bloky. Vesnice byla založena v mělké dolině  nadmořské výšky mezi 282 - 286 m n.m.
O: Současná versnice založená ve 14. století byla následným sídlištěm po zaniklé vsi Hradiště. Ta je jako  zaniklá  uváděna k roku 1226 (Ulrychová 2004 b, 146, táž 2010 j, 176, táž 2011,131 - 132,  táž 2009, 461, příloha 3D).  Její lokalizaci do blízkosti  kostela a fary v centru Ostružna potvrzují nálezy keramiky z celé mladší doby hradištní.
27. Podhorní Újezd / Vojice
Pp: Ulicová zástavba obou vsí na jižním svahu Mlázovického Chlumu tvoří již jeden celek. Z Chlumu vyvěrá několik pramenů vody, pískovcové podloží je převrstveno sprašovou hlínou, celý hřbet je i v současnosti zalesněný. Obě vsi leží blízko hlavní komunikace regionem v nadmořské výšce  mezi  270 - 340 m.
O: Velký soubor nálezů z raného a vrcholného středověku sesbíral na své zahradě majitel usedlosti čp. 17, která leží u vydatného pramene vody. Nálezy střepů nádob lze datovat  do období od závěru 10. století po celou mladší dobu hradištní  (Ulrychová  2008 r,  203,  táž 2010 k,  184).
Z katastru Vojice jsou k dispozici starší nálezy keramiky mladohradištní datace lokalizované do blízkosti tzv. Doleního rybníka /poloha Pod Tobolkou (M Hořice či. 29 757, Tomášková 1998).  
28. Podhradí / Velíš
Pp:  Dalším územně souvisejícím sídlištním areálem dvou katastrů je jižní svah bazaltového návrší se zříceninou hradu Velíš (k.ú. Podhradí) a severní část katastru Velíš. Celý areál je polykulturní lokalitou. Bazaltové a pískovcové podloží je překryto velmi úrodnými hnědými sprašovými hlínami s patrnými zářezy několika zaniklých vodotečích.  Nadmořská výška tohoto prostoru  je přibližně 320 - 340 m.
O:  Nejstarším hradištním nálezem je střep nádoby a spodní polovina hrnce datovaná do 9. století (M Jičín či. 3184, 16 308, Ulrychová 2009 e, 375).  Část řadového kostrového pohřebiště  byla objevena v roce 1924 severně u kostela a fary, keramika z nich pochází  z 10. - 11. století (M Jičín či. 218 - 221, 1154 - 1165, Bernard  1934, Šnajdr  1874 - 1877, 351 ).  Vesnice Velíš byla v roce 1143 v majetku Jana z Lochenic, pražského biskupa, který ji daroval nově založenému Strahovskému klášteru (Ulrychová 2007d, 161 - 162 , táž 2009 , 461).
29. Podkost/ Vesec u Sobotky
Pp: Vesnice Podkost byla založena na vysokém svahu jihozápadně od hradu Kost.  V blízkosti nedalekého hospodářského dvora Semtiny vyvěrá dosud vydatný pramen vody. Ta stéká do údolí a do rybníka Obora pod hradem. Pískovcové podloží katastru bylo překryto původně sprašovými hlínami, které jsou v současnosti výrazně jílovité. Místa nálezů movitých archeologických památek leží v nadmořské výšce přibližně 300 - 320 m  i v místech rozhraní obou katastrů.
O: Osídlení ze starší a mladší doby hradištní v severním okraji skalní ostrožny Velká Poráň je vázáno na uvedený vydatný vodní zdroj. Nálezy datované do mladší doby hradištní lze připsat později  zaniklé vesnici Vrbice (Ulrychová 2004 b, 159 - 160). 
30. Pševes
Pp: Půdorys zástavby Pševse ukazuje na křížení dvou navzájem kolmých komunikací. Na mírném jižním svahu vede první od Drahorazi podél potoka vlévajícího se jižně od vsi do Cidliny. Druhou je intravilánem procházející zaniklá cesta, se kterou je severně od ní souběžná silnice Kopidlno - Jičín. Celé území je pokryto až 5 m mocnou vrstvou úrodné sprašové hlíny včetně naplavené zeminy tvořící rozsáhlou nivu řeky Mrliny. Nadmořská výška zástavby současné vesnice  a míst  nálezů hradištní keramiky je  228 -  240 m.
O: V zahradě pana Jůdla byl v roce 1961 nejspíš ze sídlištního objektu spolu se zvířecími kostmi a mazanicí nalezen soubor střepů nádob ze 11. století (sbírka Kopidlno či. A 414, M Jičín). Jeden ze střepů - podstava šedohnědého hrnce - nese značku v podobě mřížky, další dva okraje jsou vykloněné a šikmo seříznuté. Jaroslav Bőhm (1932a) popsal v archeologické sbírce jičínského muzea hradištní železné nůžky. V roce 1990 již nebyly nalezeny.  Mladohradištní keramika byla získána v rýze pro vodovod u domu čp. 34  a v šachtě téže stavby u trati Českých drah (Ulrychová 2010 i, 251, táž 2008 p).
31. Rašín
Pp: Ves Rašín ulicového typu zástavby v jihovýchodní části Hořicka je obklopena úrodnými sprašovými půdami v nadmořské výšce 280 - 290 m pokrývajícími mírný svah k severu. Od severozápadu je toto místo kryto Hořickým Chlumem. Nejbližším vodním zdrojem byla nejspíš řeka Bystřice protékající severně odtud. 
O: Rašín byl  jednou z nemovitostí, které daroval biskup Jan z Lochenic nově založenému strahovskému klášteru (1143 - 1148, Ulrychová 2007d, 163). Tuto zprávu potvrzují nálezy zlomků nádob mladohradištní datace  na poli západně od vsi  a v zahradě usedlosti čp. 1 (Vokolek 1964, 37, Ulrychová 2010 h).
32. Rohoznice
Pp: Ulicový tvar zástavby vsi Rohoznice respektuje pravidelně zaplavované území podél břehů řeky Bystřice tekoucí severojižním směrem. Okolí Rohoznice je téměř odlesněné, v současnosti v něm chybí drobné vodoteče. Pole byla zřízena na hlinitojílovitých či jílovitých půdách v nadmořské výšce  310 - 330 m. Obec je od severozápadu chráněna návrším městyse Miletín.
O: Rohoznice je jednou ze vsí, o jejichž desátek vedli spor před rokem 1267 faráři z Miletína a Hořic (Ulrychová 2009, 457).  V rýze pro kanalizaci v břehu před čp. 31 a čp. 39 v jižní části vsi (severně ode dvora Dolenec a tvrze) byly nalezeny střepy nádob včetně výrazně profilovaných okrajů 12.- 13. století (Ulrychová 2008 h, 286, příloha 4A).
33. Rohoznice/ Polšť
Pp: Osada Polšť (tři usedlosti) stojí na vysokém břehu severně nad nivními loukami řeky Bystřice. Mírný svah k jihu je součástí ploché krajiny v nadmořské výšce 306- 310 m chráněné od severozápadu mírně převýšeným terénem. Na okolních polích - na jaře dlouhodobě zamokřených - je obdělávána hlinitojílovitá půda na podloží slínů. Podmínky k trvalému osídlení jsou zde spíše nepříznivé, místo je chladné a vlhké.
O: I přes poměrně nepříznivé současné klimatické a půdní podmínky zde byla nálezem střepů nádob  lokalizována k roku 1238 zaniklá ves Zásada (Ulrychová  2009, 454, Miletín, Ulrychová 2011). Soubor zlomků nádob lze spolehlivě datovat do 12.- 13. století (Ulrychová 2010 e, 249, příloha 3E) a doplnit k blíže nelokalizovaným nálezům ze 12.- 14. století uloženým v  muzeu v Hořicích (5 ks, či. 13 510).
34. Slatiny
Pp: Vesnice Slatiny leží v nejúrodnější části západní poloviny Jičínska. Odlesněné okolí je intenzivně zemědělsky obděláváno, sprašové půdy leží v nadmořské výšce  270 - 280 m. Tato pole jsou v současnosti bez drobných vodotečí, na starších mapách jsou severně a jižně od vsi dva zanikající potoky. Součástí polykulturního osídlení katastru je i areál hospodářského dvora Slatinky (po zaniklé vsi) východně od Slatin při řece  Cidlině (256 - 260 m n.m.).
O:  V pravěku intenzivně osídlené území bylo osídleno i v mladší době hradištní (M Jičín střep či. 3185 bez bližší lokalizace). Zlomky nádob datovatelné do začátku mladší doby hradištní byly sebrány z hlíny vyplňující pasové základy stavěného domu v severní části intravilánu (Ulrychová 2003 f, 259 - 260, položka 1158).  Keramika 11.- 12. století byla získána z kulturní vrstvy  v rýze pro plynovod mezi čp. 26 a čp. 136 v centru dnešní vsi  (Ulrychová 2003 f, 259, položka 1157). Zlomky nádob z celé mladší doby hradištní a 13.- 14. století byly sesbírány na poli při severním okraji vsi při skrývce pozemků pro nové domy (Ulrychová 2009 f, táž 2010 f, 264).
35. Slavhostice
Pp:  I Slavhostice keží v nejúrodnější západní části Jičínska v jižním okraji Češovské tabule na sprašových p§dách. Tuto část krajiny odvodňuje říčka Stříble, která pramení severně od vsi v okraji češovské tabule. Vesnice leží v údolí vytvarovaném touto vodotečí. Plošné osídlení  katastru od začátku zemědělského pravěku bylo zatím zjištěno na pozemcích nadmořské výšky 260 - 270 m.
O: Bez bližší lokalizace jsou v jičínské sbírce uloženy zlomky nádob mladohradištní datace (či. 1491, 1896 - 1934, 1945 - 1955). Dva soubory převážně okrajů nádob pocházejí velmi pravděpodobně z  polohy Nade dvorem (U trafostanice), tj. ze svahu mezi hřbitovem a hospodářským dvorem (M Jičín či. 7 120 -  7400, Ulrychová  2004 c, 262, táž 2009g , 308). Byly  zde sesbírány tisíce zlomků střepů kvalitní zdobené keramiky z nádob shodných s nádobami hrobové výbavy kostrových hrobů pohřebiště na skalní ostrožně Starý Hrádek v Prachovských skalách (Ulrychová 2001d, 296). I na polích jižně od fortifikace Češov  byly zjištěny nálezy ze závěru starší a ze střední doby hradištní (Ulrychová 2000 d, 193). Dalším místem osídleným v mladší době hradištní byla poloha Na ostrově v západní části vsi (Ulrychová 2003 g, 250) a pole pana Rudolfa Hrdého na svazích mezi Blížkovem a kravínem (Ulrychová 2003 h, 260). Keramika ze 12.- 13. století pochází ze  zahrady čp. 35 u hlavní křižovatky silnic ve vsi (Ulrychová 2009 g, 308).
36. Staré Hrady
Pp: Zvýšené místo ve zúženém úseku údolí Bystřického/ Libáňského potoka poskytuje velmi vhodné podmínky k osídlení:  tekoucí vodu, sprašový pokryv svahů i návrší a v současnosti lesy na vrcholových partiích nad údolím - vše v nadmořské výšce 240 - 270 m n.m.
O:  Zčásti i hradištní datace lze byly některé hroby zničeného řadového kostrového pohřebiště v blízkosti zámku v roce 1840 (Sklenář 1992, 238). Ze zásypu gotické části zámku byla kromě jiných nálezů sebrána i keramika 13. století (sbírka Staré Hrady - nezpracováno, M Jičín, Ulrychová 1993, 38 - 39).  Z rýhy při stavbě vodovodní přípojky vedené dvorem k zámku přilehlé usedlosti čp. 20 byla z kulturní vrstvy sebrána keramika datovaná do 12.- 13. století (sbírka Staré Hrady nezpracováno, M Jičín, Ulrychová 1993, 39 ). Z vysypávající se zeminy břehu severně nad zámkem byla získána kolekce střepů nádob téhož období (Ulrychová 2010 1, 286). 
37. Staré Místo
Pp:  Starým Místem vede komunikace z Jičínské kotliny k jihu již zcela odlesněnou krajinou. Severně u vsi pramení jeden z přítoků Čejkovického potoka vtékajícího do Cidliny. Okolní intenzivně obdělávaná pole jsou pokryta hlinitojílovitou půdou v nadmořské výšce  přibližně 270 - 290 m. Jižní část vesnice leží na návrší ve výšce 280 - 300 m n.m nad vytěženou cihelnou. Archeologické nálezy z doby hradištní pocházejí ze severní níže položené části intravilánu.
O:  V základech požární zbrojnice (nyní vodojem st.pč. 6/7) stavěné v roce 1966 sebral Zoltán Drenko pozdně hradištní keramiku a zvířecí kosti (M Jičín či. 3175 - 3182). Další zlomky nádob  byly opakovaně sbírány na pozemku zahrádky (ppč. 6/1) severně od panelového domu (st.pč. 739, 740). V tomto souboru jsou i mladohradištní střepy (Ulrychová 2003 ch, 255, táž 2006 b, 281, pol. 1399). Nálezy stejné datace pocházejí i ze sousedícího pozemku ppč. 166 u blízkého rybníka (Ulrychová 2006 b, 281, pol. 1400).
38. Střevač
Pp:  Podél řeky Mrliny byla v mělkém a širokém údolí postavena i ves Střevač. Od severozápadu je chráněna převýšeným terénem. Celý katastr podobně jako celé Libáňsko pokrývají hnědé sprašové půdy. Severně od obce je Bukvický jinak Nadslavský les. Blízké okolí vesnice je hospodářsky intenzivně využíváno, leží v nadmořské výšce  mezi 290 - 300 m, střed Střevače v nadmořské výšce 286 m.
O: Celé katastrální území je polykulturní lokalitou. Početné nálezy, kterými lze přibližně vymezit velikost vsi od začátku mladší doby hradištní a ve 13. století, pocházejí z blízkého okolí barokního špýcharu a hospodářského dvora (M Jičín či. 13 286 - 13 322, sbírka Libáň či. 51/ P 148 - M Jičín, soukromá sbírka Střevač, příloha 4C). V roce 1968 a 1972 byla na poli jihovýchodně od špýcharu sebvrána keramika z doby římské a  starší doby hradištní (Sigl - Vokolek 1975, 1978). Velký okrajový střep ze starohradištního hrnce zdobený hřebenovou vlnicí byl sebrán při stavbě hřiště (Ulrychová 2009 h, 200). Novější mladohradištní nálezy z obce pocházejí ze zahrady Obecního úřadu (Ulrychová  2003 i, 265 - 266) a z návsi (táž 2009 h, 200).  Velký soubor nálezů včetně keramiky 11.- 13. století sebral starosta obce na svazích u rybníka Jordán a Špíglova mlýna v jihovýchodním okraji katastru (Ulrychová 2006 h, 200, táž 2008 o,331, táž  2010ch, 294, příloha 4B).
39. Třebnouševes
Pp: Tato vesnice leží v nejúrodnější části krajiny jihovýchodně od Hořic u Hradecké cesty. V odlesněném území pokrytém  sprašovými půdami a chráněném Hořickým Chlumem je větší obcí obklopenou menšími vesnicemi a usedlostmi. Jihozápadně od Třebnouševsi vyvěrá několik pramenů vody. Území leží v nadmořské výšce mezi  270 - 280 m.
O:  Z několika míst v intravilánu obce (tvrziště u čp. 44) i z polí kolem vsi pochází mladohradštní keramika (Boček - Kalferst  1987, 213 - 214, Ulrychová 2000j , 287). První písemná zmínka o vsi pochází z listiny biskupa Jana z Lochenic z roku 1143 - 1148 (Ulrychová 2007d, 162 - 163), kdy se Třebnouševes stala majetkem strahovského kláštera.
40. Tuř 
Pp: Tuř byla postavena na severním svahu mezi dvěma výraznými terénními stupni na  vrcholu vyššího z nich. Terén severně odtud tvoří zaplavované louky a pole v krajině od severozápadu otevřené. I přes nepříznivou polohu nad chladným územím byly v obci nalezeny pravěké i raně středověké nálezy. Současná vesnice leží v nadmořské výšce 262 - 272 m. Východně od vsi je zachován velký lesní komplex oddělující Jičínskou kotlinu od Hořicka.
O: Západně za rozhraním katastru Tuř a Kovač je zachováno mohylové pohřebiště (Ulrychová  2007, 498 - 499, v roce 2009 byly objeveny  další mohylové hroby na k.ú. Tuř ppč. 406/1). Sídlištní keramika ze závěru střední a z mladší doby hradištní byla sebrána v parku tvrze (Ulrychová 2003 n, 294, táž 2007i, 258) a severně odtud ve svahu ve dvorech usedlostí čp. 20 a čp. 22 (Ulrychová 2007g, 258).
41. Údrnice
Pp: Tato vesnice původně návesního typu byla založena na jižním svahu a v údolí kolem dvou potoků v nadmořské výšce mezi 270 - 290 m. Blízká Údrnická Lhota na návrší východně od Údrnic vysoko nad úžlabinou s rybníkem. Lhota potvrzuje úspěšnou lokaci vsi a potřebu dalšího sídliště. Blízké okolí obou vsí je odlesněno a pokryto hnědými velmi úrodnými sprašovými hlínami. Obě sídliště jsou od severozápadu chráněna výrazně převýšeným terénem (příloha 7). 
O: Bez bližší lokalizace je  v libáňské archeologické sbírce (či. 17/ P 151, M Jičín) uložen šedohnědý střep z mladší doby hradištní zdobený mělkými jednotlivými rýhami. Za vraty hřbitova gotického kostela sv. Martina byly sebrány zlomky nádob 13. století a střep střední (?) doby hradištní (Ulrychová 1998 d, 232). Další keramika pochází z břehu za obytným stavením čp. 9 (ppč. 54/2) everně u kostela sv. Martina (Ulrychová 2010 g,, 306, příloha 4D).
42. Velešice
Pp: Velešice byly založeny v západní části mohutného terénního bloku obtékaného Cidlinou. Místo je mimořádně dobře chráněno meandrem řeky a až 500 m širokou nivou zaplavenou nejen v roce 2002.  Katastr byl překryt sprašovou návějí, dodnes jsou zde hnědé sprašové půdy velmi úrodné. Celý terénní blok mezi Cidlinou a Panským lesem leží v nadmořské výšce 246 - 274 m a je místem mimořádně dalekého dohledu (Krkonoše - Češov - Poděbrady - Železné hory).
O: Západní okraj terénního bloku se vsí Velešice a jeho východní část až k okraji Panského lesa (zde mohylové pohřebiště) jsou osídleny od neolitu včetně. Při každé stavební akci byly vždy objeveny movité archeologické nálezy. Údajně z uvedených mohylových hrobů je v muzeu v Novém Bydžově uložena keramika 9. a 10. století (či. 3418, Ulrychová  2007, 508). Většinu keramiky ze sběrů z celého katastru lze datovat do celé mladší doby hradištní a do 13. století, v souborech jsou i střepy středohradištní datace (Ulrychová 1997b, 310,  táž 2001 e, 323 - 324, táž 2003 k, 298, táž 2007h, 264 ). Kulturní vrstva z mladší doby hradištní byla začištěna v profilech rýh pro inženýrské sítě  na návsi a severně od ní (Ulrychová 2007h, 263 - 264, táž 2008 ch, 373).  V východním okraji  návsi byla objevena vakovitá zásobní jáma s nálezy z mladší doby hradištní (Ulrychová 2010 i, 323 - 324).
43. Vlhošť
Pp: Vlhošť leží za řekou Cidlinou v okraji její nivy jihozápadně od dolní části Hradišťka u Žeretic na mírném severovýchodním svahu. V odlesněném okolí a na sprašových hlínách je ulicová zástavba této vsi v nadmořské výšce  246 - 250 m.
O: Na polích u obce byly kromě jiného sebrány zdobené zlomky nádob ze závěru střední a mladší doby hradištní (Ulrychová 1997 f, 384, táž  2008 i, 385). Další zdobený mladohradištní střep byl mimo jiné sebrán z povrchu již zasypané přípojky NN sítě  na ppč. 15/1 (Ulrychová 2011 b, 385).
44. Volanice
Pp:  Volanice  leží východně od Češova. Sprašové hlíny, pramen vody v intravilánu vtékající jižně od Volanic do potoka Volanky a odlesněné okolí současné vesnice jsou základními podmínkami dlouhodobého osídlení místa v nadmořské výšce mezi 250 - 270 m n.m.
O: V muzeu v Novém Bydžově je uložen soubor střepů nádob (či. 5708 - 5731) datovatelných do  celé mladší doby hradištní a do 13. století. Byl sesbírán na poli zvaném Bažantnice (původně les) v hloubce asi 50 a také asi 180 cm tehdejším majitelem pole s tím, že zde byly rozorány mohylové hroby (Sklenář 1992, 271 - 272). Nejnovějším nálezem mimo jiné i zlomků nádob mladohradištní datace je soubor keramiky z centra vesnice (Ulrychová 2004 d, 308).
45. Vysoké Veselí
Pp: Město Vysoké Veselí bylo založeno  východně od řeky Cidliny na mírném svahu (242 - 252 m n.m) a na návrší nad ním (260 - 270 m n.m). Celý katastr překrývají velmi úrodné hnědé sprašové půdy, jeho jihovýchodní část pak rozsáhlý Zádušní les. Okolí Cidliny a jejich přítoků tvoří nivní louky, které bývají při povodních často zaplaveny (příloha 8).
O: Z výkopu pro kanalizaci u školy (zámek) byla sebrána keramika mladší doby hradištní a 13. století (M  v Hradci Králové, sine). Na nezakrytých místech zámeckého návrší byla  v roce 1999  mimo jiné sebrána mladohradištní keramika (Ulrychová 2001f, 339).  Jižně od města pod návrším Kákovice nad nivou Cidliny byly náhodně nalezeny střepy stejné datace (Ulrychová 2008 j, 395 - 396).
46. Železnice /Těšín
Pp: Městys Železnice je  středem od neolitu intenzivně osídlené kotliny a ostrohu na ní. Jižně pod  kostelem sv. Jiljí (západní část městysu) se stékají dva potoky a řeka Cidlina. Kotlina byla pokryta sprašovými hlínami, okolí je i v současnosti zalesněné. Ostroh s kostelem leží ve výšce přibližně 310 - 330 m n.m.
O: Jižně nad městem je bazaltové návrší zvané kopec Želený, podle přesně lokalizovaných nálezů lze zde oprávněně předpokládat výšinné sídliště  již v mladší době hradištní (Ulrychová  2005, 239 - 241).
Západní ostrožná část města je polykulturní lokalitou.  Z početných movitých archeologických nálezů zde byla vytvořena muzejní sbírka, která obsahuje i středo a mladohradištní keramiku (Ulrychová 2005, 236 - 239,, obr. 14).  Včele ostrohu byl ve druhé polovině 12. století postaven románský kostel. Panské sídlo - dvorec z téhož období severně od kostela vymezuje tvar zástavby a zde nalezený objemný soubor keramiky. Obé lze spojit s postavou Čéče ze Železnice (1180 - 1183, Ulrychová 2007d, 166 - 171, táž 2010, 854 - 855, obr. 14 - 17).
47. Žlunice
Pp: Tato vesnice leží severně u velkého lesního komplexu v úrodné  krajině okraje jihu Jičínska. I zde jsou příhodné podmínky k dlouhodobému osídlení - sprašové půdy,  převýšený terén od severozápadu (češovská tabule), dostatek zdrojů dřeva a tekoucí vody (několik pramenišť jihozápadně v lesním komplexu). Nadmořská výška současné zástavby koliduje mezi 256 - 280 m n.m.
O: V areálu hospodářského dvora v jižním okraji vsi bylo před jeho stavbou po roce 1945 nejspíš zničeno kostrové pohřebiště ze střední (?) a jistě z mladší doby hradištní. Pohřby jsou datovány  bronzovými záušnicemi a podstavou nádoby se značkou zkřížených břeven. Několik dalších zlomků nádob je ztraceno (M Nový Bydžov či. 1193/3, 1251, 1252, 2551).

Závěrečné úvahy
Nejstarší vesnice regionu byly od začátku mladší doby hradištní zakládány na místech s předcházejícím osídlením v neolitu a mladší (pozdní) době bronzové. Základními přírodními podmínkami, ve kterých byla založena poté dlouhodobě existující sídliště Jičínska, byly zdroje tekoucí vody, sprašové půdy a dostatek dřeva.
Hradištní osídlení se soustředí na dvě či tři blízká místa jednoho či několika sousedících katastrů, které měly podobné přírodní podmínky. Taková seskupení sídlišť zaujímají větší jižní část Jičínska a část Sobotecka mimo Markvartickou plošinu. Bez osídlení v mladší době hradištní zůstalo Novopacko - severovýchodní, nejchladnější a nejvýše položená část Jičínska. Hranicí mezi krajinou osídlenou do závěru 12. století a neosídleným územím je nadmořská výška přibližně 330 m n.m. Území severně a severovýchodně od této hranice bylo kolonizováno až během 14. století.
V regionu lze nálezy prokázat vznik sídlení komory po polovině 9. století. Nálezy ze staršího úseku mladší doby hradištní jsou v porovnání s nálezy ze 12. století nepočetné. Zpráva o vpádu polského vojska roce 1100 prozrazuje spíše řídké osídlení východních a severovýchodních Čech. Tato krajina mohla mít funkci nárazníkového prostoru vzhledem k opakujícím se vojenským akcím mezi polskými  a přemyslovskými knížaty a od závěru 10. do poloviny 12. století. Nálezy ze 12. století tvoří většinu nálezového fondu. Osídlení v mladší době hradištní bylo zjištěno na celkem 47 katastrálních územích.
Jen ojediněle  bylo sídliště z mladší doby hradištní přemístěno na jiné, velmi blízké  místo (např. Libáň, Milovice u Hořic). Všechna současná města Jičínska mají na svých katastrech nálezy z mladší doby hradištní (Exkurz). Ve sledovaném regionu jsou přirozeně zjišťována sídliště bez pohřebišť a naopak. Pozoruhodným objektem je hromadný hrob ze Psinic datovaný do mladší doby hradištní.
Ve sledovaném regionu jsou přirozeně zjišťována sídliště bez pohřebišť a naopak. Pozoruhodnými objekty jsou dva hromadné hradištní hroby z Běchar a  Psinic. Nálezy slídnaté keramiky ze Hřmenína -  Paličkova pole a Křešic (Mazáčkova pole)  ukazují na lokální keramickou dílnu na Libáňsku. Podobě shodné jsou nálezy ze Slavhostic (polohy Nade dvorem) a keramiky z kostrových hrobů pohřebiště na ostrožně Starý Hrádek (hradiště Hrádky, k.ú. Zámostí )  v Prachovských skalách. I na území všech současných měst Jičínska byla zjištěna sídliště z mladší doby hradištní.
Při porovnání počtu sídlišť datovaných do  mladší doby hradištní a do 13. století není patrný nárůst počtu sídlišť. Na většině mladohradištních sídlišť byly zjištěny i nálezy ze 13. století. Tato kontinuita pokračuje až do 14. století, během kterého jsou pro naprostou většinu vesnic Jičínska již zachovány první písemné zmínky.