Vsi Jičínská hradištního původu - 3. část

Vsi Jičínská hradištního původu - 3. část

EXKURZ
Předlokační osídlení měst okresu Jičín

HOŘICE
Pp:  Město Hořice bylo založeno při komunikaci severojižního průběhu na jižním svahu nejspíš dlouhodobě zalesněného Hořického Chlumu. Z jeho vrcholových partií je na dohled krajina do vzdálenosti až  50 km. Podloží prachovců překrývají pískovce, a tyto pak sprašové hlíny. Z pískovcových vrstev vyvěrají početné prameny vody. Město a jeho okolí leží v místě chráněném výrazně převýšeným terénem od převažujícího směru větru a srážek ze severozápadu. Centrum města a obě místa dosud zjištěného osídlení z mladší doby hradištní leží v nadmořské výšce 305 - 330 m, kostel sv. Gotharda ve 376 m. n.m.
O: Katastr města je polykulturní lokalitou s nálezy od začátku zemědělského pravěku. Sídlištní objekty a keramika ze závěru 10.- 12. století byly opakovaně nalezeny na  západním svahu návrší s kostelem sv. Gotharda a na místě hřbitova. Zde byly opakovaně  sbírány střepy nádob při stavbě budovy sokolovny a hřiště v závěru 19. a první třetině 20. století, dále na  vrcholu kopce na poli u uvedeného kostela  a v pískovně (soupis nálezů Ulrychová 2001 h, 89 - 91, táž 2010, 838 - 839). Střepy nádob lze datovat do celé mladší doby hradištní a do 13. století.
Druhým místem s nálezy z mladší doby hradištní je plocha záchranného archeologického výzkumu na pozemcích mezi zámkem a Karlovou ulicí (Hořice, Lidl 2009). Zde se  mladohradištní keramika vyskytuje vždy jako příměs vrcholně středověkých souborů. Sídliště stálo při dodnes vyvěrajícím prameni vody zvaným Kašínka v severním okraji Karlovy ulice na jižním svahu Hořického Chlumu v nadmořské výšce do 330. m.
Mimo tato zjištění  je archeologické sbírce muzea v Hořicích uložen soubor střepů mladohradištní keramiky, jež lze nejspíš lokalizovat na západní svah kopce sv. Gotharda.
Z: Mladohradištní osídlení předcházelo v celém časovém úseku mladší doby hradištní a ve 13. století nově založenému městu založenému západně pod návrším sv. Gotharda v blízkosti cesty severojižního směru.

 JIČÍN
Pp: Předlokační osídlení katastrálního území Jičín se soustředí do blízkosti řeky Cidliny (Holínské předměstí), Valdického potoka a k pramenné pánvi vody mezi bazaltovými kopci Zebín a Čeřovka. Nadmořská výška těchto osídlených míst se koliduje mezi 280 - 300 m. Jičínská kotlina je od severozápadu i severovýchodu chráněna zalesněnými kopci nadmořské výšky i nad 600 m n.m. Kotlinu odvodňuje řeka Cidlina a její četné přítoky. Severním okrajem nynějšího města prochází teplotní rozhraní.
O: Zlomky nádob mladohradištní datace byly opakovaně sbírány na zahradě (ppč. 415/17) jižně u domu čp. 160. Zde byl nalezen i zdobený zlomek šedé nádoby ze střední doby hradištní  (Ulrychová 1998 e, 65, položka 259, táž 2003 l, 92, táž 2009 i, 69, táž 2010c, 96 ). Naleziště leží u Cidliny na hnědých sprašových půdách.
Dalším osídlenými místem byl areál tzv. Obecní a Marečkovy cihelny jižně od ní. Obě cihelny byly východně nad zatrubněným Valdickým potokem. V obecní cihelně byla sebrána pouze mladohradištní keramika. Největším střepem je okraj masivní šedohnědé  nádoby  vně zesílený, vykloněný a dovnitř zatažený několikrát ve vrcholu rýhovaný, na okraji výduti jsou vodorovné rýhy.  Druhým střepem je podhrdlí světlehnědé nádoby s vodorovnými rýhami. Třetím nálezem je zlomek čelisti se zubem tura domácího (M Jičín v pořadí či. 1691, 3301 - 3302). Jižně od Obecní cihelny (poloha U Václava) leží rovněž vytěžená Marečkova cihelna. Zde byly nalezeny železné pérové nůžky (Bőhm 1932), které však nejsou zachovány. Ve starém fondu archeologické sbírky M Jičín je 320 mm vysoký šedohnědý hrnec s vykloněným vně zesíleným okrajem pokrytý šroubovicí tvořenou trojnásobnou rýhou. V podstavě nádoby je dušník (či. 675).  Další soubor střepů nádob  je ve sledovaném regionu typickou keramikou mladšího úseku mladší doby hradištní a 13. století (M Jičín či.  1198 - 1220). Šedé či šedohnědé střepy z výduti nádob hnědého povrchu jsou zdobené jednotlivými či různě seskupenými rýhami. Jeden střep nese jednoduchou širokou vlnici tvořenou mělkou a širokou rýhou. Soubor doplňují větší části dvou výrazně očazených podstav šedých nádob s výraznou příměsí zrnek slídy - každá se třemi kruhovými otvory. Dalšími nálezy je rýhami zdobený střep z výduti nádoby červenohnědé barvy a zlomek vzhůru vytaženého okraje masivní hnědé nádoby (M Jičín či.  1331, 1587). Další výčet střepů nádob : až polovina obvodu okrajů nádob šedé s oboustranně hnědým či červenohnědým povrchem,  soubor dalších okrajů celé mladší doby hradištní (vykloněné, zesílené, zduřelé profilace, vzhůru vytažené s výzdobu různě provedenými rýhami, krátkými rýhami a motivem rybí kosti,  zlomek velké červenohnědé poklice, třetina hnědé jednoduché misky, M Jičín či. 3409 - 3412,  3415 - 3426, příloha 2C). V povodí Valtického potoka (osada Sedličky, Marečkova cihelna) byla i nedávno nalezena hradištní keramika (Ulrychová  1997f, 87 - 88, táž 200 8 k, 100).
Třetím místem osídleným již od závěru starší doby hradištní je prostor mezi bazaltovými kopci Čeřovka a Zebín. Mělké údolí bylo překryto sprašovými hlínami, v jeho severním okraji stále vyvěrá voda. Vrcholy obou kopců jsou zalesněny, severně na  údolí navazuje  další sídlištní areál osídlený v neolitu (k.ú. Kbelnice a Dílce).  Příhodné podmínky sedla mezi oběma kopci končí lipovou alejí, pozemky jihovýchodně od ní jsou již málo úrodné (Spirhanzl - Káš 1932). Celý prostor odvodňuje potok vlévající se jižně odtud do rybníka Hádek postaveného na Valdickém potoce.
Zlomky keramických nádob ze střední a mladší doby hradištní uvádí soupis nálezů z okolí Valdštejnovy lodžie (Ulrychová 1997c). Novější keramika z obou uvedených období  byla nalezena v osadě Sedličky, a to až k úpatí kopce Zebín (táž 1997d, 89, táž 1998 f, 64, táž 2001 g, 77,  táž 2008, 92 - 93, táž  2009a, 101).
Z: Město Jičín bylo založeno krátce před rokem 1304 na v té době neosídleném  návrší obtékaném řekou Cidlinou. Všechna tři místa s osídlením z mladší doby hradištní zůstala mimo založené město. Jen na třetím z nich pokračovalo osídlení vesnicí Zebín až do začátku 17. století.

KOPIDLNO
Pp:  Kopidlno bylo založeno na oválném návrší obklopeném řekou Mrlinou, jejími přítoky a zaplavovanými loukami. Na této řece byly před Kopidlnem i za ním zřizovány velké rybníky. Blízké okolí města je odlesněné. Střed města leží v nadmořské výšce 218 - 222 m. Intenzivní transport sprašových hlín Mrlinou při povodních potvrzují více než 5,5 m mocné usazeniny zjištěné v jihovýchodním okraji intravilánu.
Nejstarší osídlení z mladší doby hradištní se soustředí do ulice Tomáše Svobody a do jejího blízkého okolí (Na stínadlech a Smutná ulička). V 80. letech 19. století zde bylo při různých stavbách zničeno řadové kostrové pohřebiště z mladší doby hradištní. Z něho jsou v Národním muzeu uloženy střepy nádob a čtyři bronzové záušnice (či. 56 805 - 56 810, 54 797 - 54 800). V archeologické sbírce muzea v Kopidlně je uložen soubor střepů nádob datovaných do závěru střední a do celé mladší doby hradištní (M Jičín, či. 292 - 303, 305, 307). Nálezy sice nemají nálezové okolnosti, mohou však pocházet z hrobové výbavy uvedených hrobů či sídliště, které nebylo zatím lokalizováno.
Z: Prozatím blíže nelokalizovaným sídlištěm a zničeným kostrovým pohřebištěm je severně od centra Kopidlna prokázáno osídlení v mladší době hradištní.  Mladohradištní nálezy z oválného středu města zatím chybějí (Ulrychová 2010, 841 - 842).

LÁZNÉ BĚLOHRAD
Pp: Krajina tohoto města byla vytvořena řekou Javorkou, která protéká od severu k jihu sídelní aglomerací čtyř katastrů. V blízkosti řeky  byly nalezeny movité archeologické nálezy z neolitu, pozdní doby bronzové a z mladší doby hradištní. Původně sprašové půdy v okolí řeky jsou výrazně jílovité a obarvené kysličníky mědi, jejíž ložiska se vyskytují severně odtud. Okolí města je výrazně zalesněné. Celý sídlištní areál leží v nadmořské výšce  (od severu k jihu)  314 -  290 m).
O: Mladohradištní osídlení (závěr 10. - 11. století) bylo zjištěno nálezy keramiky na louce pod Slávkovým hájem severně od Hrádku u Šárovcovy Lhoty. Zlomky nádob mají šedý střep s výraznou příměsí písku a oboustranně světle šedohnědý povrch, jeden je zdoben šikmými rýhami složenými z mělkých vpichů  (M Jičín či. 3842 - 3844, sbírka Lázně Bělohrad). 
Dalším místem osídleným mimo jiná období i ve 12. - 13. století je areál tzv. Sehnalova hostince (čp. 1, Dolní Nová Ves) postavený na výrazné terase řeky Javorky. Byl zde postupně sesbírán větší soubor střepů nádob (okraje hrnců - okraje kalichovité, vzhůru vytažené,  poklice, miska, džbán, výzdoba šroubovicí, vlnicí,  M Jičín či. 3695 - 3700, 3717 - 3721, 3973, 3982, 4095 - 4114, příloha 3C).
Třetím místem, kde byla nalezena keramika datovaná do 11.(?) a 12.- 13. století je plocha dvoudílné rozorané tvrze ze 14.- 15. století v poloze Drážná (rozhraní katastrů Prostřední Nová Ves - ppč. 156/1 a Horní Nová Ves, ppč. 245/1, 245/8). Střepy (jeden s výraznou příměsí slídy)  jsou zdobeny šroubovicí a vícenásobnou vlnicí,  zlomky okrajů jsou límcovité či kalichovité profilace, některé mají  okruží ( M Jičín či. 4018 - 4023, 4027, 4133).
Z: Osídlení z 11.- 12. století se soustředí na dvě mírně zvýšená místa nad řekou - na polohu Drážná/ Prostřední Nová Ves a Sehnalův hostinec/ Dolní Nová Ves. Severní okraj současné sídlištní aglomerace je nejsevernějším okrajem krajiny osídlené během 11.- 13. století. Kolonizace prostoru severně od Mlázovického a Hořického hřbetu začala až během 11. století.

LIBÁŇ
Pp: Slovanské osídlení tohoto katastru se soustředí na jihozápadní svah nad Bystřickým (Libáňským) potokem, který teče údolím východně od města. Osídlené místo je překryté sprašovými hlínami, které jsou do hloubky 50 - 60 cm zvodněné. V této hloubce je povrch sídlišť nositelů kultur s keramikou lineární i vypíchanou. K severovýchodu ohraničuje tento osídlený prostor pás lesů (poloha Hory - Hora, Na Horách) v nadmořské výšce  kolidující mezi  230 - 240 m.  Sídlištní areál leží na rozhraní kopcovité krajiny a okraje Polabí.
O: Poloha Hora a svahy pod ní byly nejdříve zastavěny budovami cukrovaru (založen v roce 1871) a poté  drožďárny. V průběhu 70. let 19. století byly při těchto stavbách ničeny sídlištní i pohřební areály z celého pravěku. Do místní archeologické sbírky byly  mimo jiné předány i soubory keramiky ze závěru střední a z celé mladší doby hradištní nacházené při stavbě cukrovaru. Od roku 1959 byl severně od cukrovaru stavěn areál fy Plastimat  a.s. Liberec (později Peguform, Cadence Inovation, nyní Magna) a tehdejší správce místního muzea  František Vojtíšek zde sbíral další nálezy: byly jimi zlomky nádob šedého střepu s oboustranně šedohnědým povrchem, příměsí slídy či písku, se šikmo seříznutými a vzhůru vytaženými okraji zdobené jednoduchou vlnicí, vpichy a šroubovicí (sbírka Libáň, či. 1/P 106,  či. 4, či. 19/ P 137,  či. 32/ P 140, M Jičín).
Další nálezy mladohradištní keramiky  při  stavbě haly fy Plastimat objevili Václav Spurný  a Václav Moucha (1969, 69 - 70). Jimi publikované mladohradištní nálezy nebyly v místní archeologické sbírce zjištěny. Další střepy nádob (drobné a výrazně otřené) stejné datace byly sebrány v blízkosti  této továrny (Ulrychová 1997e, 128 - 129), dále v navážkách na místě stavby výrobní haly v roce 2001 (Ulrychová 2003 m, 126) a v rýze pro plynovodní přípojku u vrátnice  areálu (Ulrychová 200j7, 120, táž 2010 d, 122).
Z: Osídlení z celé mladší doby  hradištní bylo zjištěno na jihozápadním svahu výrazného hřbetu východně od města. Místo nálezů leží na svahu nad Bystřickým potokem v příznivých přírodních podmínkách. Pro založení města však bylo vybráno plochou větší návrší západně od mladohradištní osady.
 
MILETÍN
Pp: Miletín je vyjímečnou raně středověkou lokalitou Jičínska. Na zřízení tohoto opěrného bodu knížecí moci a ochraně krajiny bylo vybráno návrší (340 - 360 m n.m.) obtékaném řekou Bystřicí a potokem Bystrý a později obklopené i několika rybníky. Blízké okolí města je odlesněno, původně sprašové půdy jsou jílovité. Nadmořská výška středu města je 336 - 338 m,  odlesněné okolí leží převážně mezi  340 - 360 m. n.m.
O: Miletin je nejmladším opevněným sídlištěm Jičínska. Jeho vznik a stavbu lze vymezit roky 1110 (vpád polského vojska, bitva u Trotiny) a 1124 (nocleh pro bamberského biskupa Oty na jeho misijní cestě do Pruska, Ulrychová 2007 d, 159 - 161). Další písemné údaje uvádějí výsledek kolonizace regionu řádem německých rytířů přišlých do Miletína v roce 1241 - totiž téměř dvě desítky založených vsí (Ulrychová 2005, 220 - 222, táž 2009, 454, 456, 457, táž 2010, 843, 857, obr. 18). Střed města včetně přibližně lokalizovaného knížecího dvorce je zastavěn a nejspíš zničen stavebními aktivitami. Na třech místech v blízkosti komendy byla sebrána keramika z mladší doby hradištní (Ulrychová 2003 l, 136).
Z: Miletín založený v intervalu 1110 - 1124 byl opěrným bodem v okraji osídlené krajiny. Byl zde postaven knížecí dvorec. Hradištní osídlení je prokázáno nálezy keramiky z návrší současného města.

SOBOTKA
Pp: Město Sobotka leží pod severozápadním okrajem Markvartické tabule na malé plošině v nadmořské výšce kolidující mezi 305 m (střed města) a 280 m (jižní a západní část města). Nejstarší osídlení na katastru se soustředí do blízkosti Čálovického potoka a nádraží Českých drah směrem do svahu ke kostelu. Sprašové hlíny zde tvoří až 5 m mocný profil na podloží prachovců. Okolí současného města je odlesněné.
O: Nejstarší nálezy ze 11.- 12. století jsou uloženy v archeologické sbírce uložené v muzeu v Jičíně. V blízkosti nádraží objevené sídlištní objekty obsahovaly nálezy mladší doby hradištní a  ze 13. století (či. 5780 - 5800, Waldhauser 1989, 182 - 183). Střepy nádob, struska, železný hřebík, mazanice z 10. - 13. století pocházejí z ulice Lipové  (zahrada domu čp. 638, M Jičín či. 2751 - 2784, 5 803) . Toto osídlení je vázáno na uvedený Čálovický potok. Směrem ke Spyšové byly mimo jiné rovněž sebrány střepy střední (?) a mladší doby hradištní (Ulrychová 2006 d, 277). Nálezy datované údajně do 10. století z ulice Spyšovské (obecní stodoly) nebyly ve sbírce nalezeny podobně jako další nálezy ze západní části současného města (Přírůstková kniha muzea v Sobotce, M Jičín). Dalším osídleným místem byl svah od středu města k zámku Humprecht a dále k Čálovicím (Waldahuser 1972, 148, týž  1970). V sobotecké archeologické sbírce jsou rovněž další blíže  na katastru nelokalizované soubory střepů nádob mladohradištní datace.
Z: Poměrně intenzivní osídlení z mladší doby hradištní na několika místech soboteckého katastru zaniklo se založením města před rokem 1322 na uvedené plošině, kterou bylo možné opevnit. S nálezy z čp. 21 se znovu vrací úvaha o písemné zmínce z roku 1287 (poznámka 3).

Poznámky
1. Při archeologickém výzkumu na stavbě vodovodu v Nevráticích byl spolu se zlomky nádob z celého 16. století nalezen i  úlomek karneolu prokazatelně pocházející ze vzdáleností nejméně 15 km severně odtud. Nápadná byla absence archeologických nálezů ze 14.- 15. století (vesnice byla založena před rokem 1398). V rýhách pro vodovod byly zjištěny tři půdní horizonty dělené třemi vrstvami náplavu písku a oblázků - tedy odklady lokálních záplav. Voda nejspíš odplavila kulturní vrstvy s nálezy 14. a 15. století směrem k jihu ke Starým Smrkovicím, kde budou velmi pravděpodobně deponovány před zvýšeným terénem v jižní části této obce  (Ulrychová 2011, 179).
2. Při úvahách o této události je na místě několik poznámek. Přechody přes Krkonoše do vnitrozemí byly i v té době fyzicky náročné. Krkonoše byly obcházeny schůdnějším terénem na západním a východním okraji.  Zpráva, že polské vojsko prošlo horami po málo frekventované cestě, ukazuje na několik deset vojáků postupujících v zástupu horskými údolími. Důležitý je údaj autora kroniky o zamokřených a zaplavených místech kolem řeky Cidliny (a Mrliny) a o nemožnosti  dostat se dál do středních Čech. Zpráva o těžce popleněných a zničených hradech a sídlištích v severovýchodních Čechách je velmi pravděpodobně nadnesená, autor psal na objednávku svého chlebodárce - kancléře knížete Boleslava III. Křivoústého. Knížeti  připsal velký úspěch této výpravy podle množství popleněných a vypálených míst a velké kořisti. Po několika dnech se v Praze sídlící a nově nastolený kníže Vladislav I. vojensky vypravil proti útočníkovi. Vyhledávání vojenského střetu spíše z polské strany mohlo být důsledkem toho, že polské vojsko mělo malé zásoby potravin. To ovšem nejspíš věděl i Vladislav I.. Zatím zjišťovaná nízká intenzita osídlení severovýchodních Čech v 11. století mohla být záměrem přemyslovských knížat - pro časté vojenské střety s polskými knížaty vytvořit zde území nárazníkové funkce. Vzájemné vojenské akce byly od závěru 10. století  do půle 12. století velmi časté. Český kníže mohl proto vědět, že nepřítel bude brzy nucen ustoupit z důvodu nedostatku potravin. Nerozhodný či spíše v neprospěch české strany skončený vojenský konflikt na říčce Trotině nemusel mít pro českou stranu jen negativní důsledky. Polské vojsko se po bitvě nejspíš pro nedostatek potravin vrátilo zpět jinou cestu než do Čech vpadlo. Přímým důsledkem této události  bylo založení hradiště v Miletíně. Kníže Vladislav I. již v roce 1124 poskytl ve svém miletínském dvorci pohostinství bamberskému biskupovi Otovi na jeho misijní cestě (Ulrychová 2007d, 159 - 161).
3. Datace hromadného hrobu z Běchar byla konzultována s prof. Jiřím Slámou. Vzhledem k nálezu jantarové perly mezi kostrami pohřbených jedinců  datoval hrobu  nejdříve do 2. poloviny 9. století.
4. Ad Sobotka: Název Sobunkam civitas je uvedeno k roku 1287 v listináři kanceláře biskupa Bruna ze Schaumburku. Nejnovějšími nálezy z města je soubor keramiky zčásti již ze 12. století nalezený v rýze pro vodovodní přípojku na návrší zámku Humprecht (Ulrychová 2011c). První písemná zmínka  o Sobotce a panském sídle na kopci Humprecht je z  roku 1322. 

Přílohy
1. Okres Jičín. Vsi hradištního původu.
2. A - Hřmenín, č.i. 13 164, 13 163A. B -  Jičín, Sedličky, Želvák, ev. č. 259/1999, č.i. 17 1768. C - Jičín, Marečkova cihelna č.i. 3415 - 3420, 3423, 3429. D - Křešice čp. 1, č.i.13 135 - 13 182 (výběr). E - Křešice. Mazáčovo pole, č.i. 22 (výběr) sb. Libáň.  F - Křešice, Mazáčovo pole , č.i. 58 (výběr), sb. Libáň.
3. A - Křešice, Mazáčovo pole, č.i. 59 (výběr) sb. Libáň. B -  Křešice, Mazáčovo pole, č. i.  60 (výběr) sb. Libáň. C -  Dolní Nová Ves čp. 1, č.i. 4049 - 4113 (výběr). D - Ostružno, č.i. 6431 - 2, 13 724 - 13 740 (výběr). E -  Rohoznice / Polšť,  ves Zásada, č.i. 22 014 - 22 102 (výběr).
4.  A - Rohoznice čp. 39, č.i. 13 596 - 13 609 (výběr). B -  Střevač, Špíglův mlýn, č.i. 15 913 - 15 955, 12 138 - 12 191 (výběr).  C -  Střevač, dvůr, č.i. 13 286 - 13 332 (výběr). D - Údrnice čp. 9, č.i. 24 118, 24 109,  24 108, 24 120, 22 184, 22 185.
5. Dětenice, okr. Jičín. Centrum vesnice.
6. Konecchlumí, okr. Jičín.Vesnice pod Mlázovickým chlumem.
7. Údrnice, okr. Jičín. Vesnice se zachovanými plužinami.
8. Vysoké Veselí, okr. Jičín. Centrum města.

Prameny
Boček J. - Kalferst J. 1987: Třebnouševes, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1984, 1985. ArÚ Praha.
Bőhm J. 1932: Jičín, o. Jičín. Nálezová zpráva Archivu NZ Archeologického ústavu v Praze čj.
(dále jen NZ čj.) 1852/1932.
-"- 1932 a: Pševes, okr. Jičín. NZ  čj. 1824/ 1932.
Gallus Anonymus 2009: Kronika a činy polských knížat a vládců. Argo. Praha.
Kalferst J. 1985: Jeřice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1982, 1983. ArÚ Praha.
Sigl J. 1969: Bašnice, o. Jičín.  Bulletin  záchranného oddělení 6, 1968. ArÚ Praha.
-"- 1973: Konecchlumí, o. Jičín. Bulletin záchranného oddělení 5, 1967. ArÚ Praha.
-"- 1975: Bašnice, o. Jičín. Výzkumy v Čechách 1971. ArÚ Praha.
-"- 1981: Bílsko, o. Údrnice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1976 - 77. ArÚ Praha.
-"- 1984: Dětenice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1980 - 81. ArÚ Praha.
-"- 1985: Bašnice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1982, 1983. ArÚ Praha.
Sigl J. - Vokolek V. 1975, 1978: Střevač, okr. Jičín. NZ čj. 7938/1972, čj. 8815/1978.
-"- 1984: Dětenice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1980 - 81. ArÚ Praha.
Ulrychová E. 1995: Mlýnec, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1990/2. ArÚ Praha.
-"- 1997: Dětenice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1993 - 5. ArÚ Praha.
-"- 1997a: Holovousy, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1993 - 5. ArÚ Praha.
-"- 1997b: Velešice, o. Sběř, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1993 - 5. ArÚ Praha.
-"- 1997d: Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1993 - 5. ArÚ Praha.
-"- 1997e: Libáň, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1993 - 5. ArÚ Praha.
-"- 1997f: Vlhošť, o. Žeretice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1993 - 5. ArÚ Praha.
-"- 1998: Holovousy, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách  1996 - 7. ArÚ Praha.
-"- 1998 a: Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1998. ArÚ Praha.
-"- 1998 b: Kostelec, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7.ArÚ Praha.
-"- 1998 d: Údrnice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7. ArÚ Praha.
-"- 1998 e: Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7. ArÚ Praha.
-"- 1998 f: Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7. ArÚ Praha.
-"- 1998 g: Třtěnice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7. ArÚ Praha.
-"- 2000: Češov, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1998. ArÚ Praha.
-"- 2001: Dolní Černůtky, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1999. ArÚ Praha.
-"- 2001a: Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1999. ArÚ Praha.
-"- 2001b: Kostelec, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1999. ArÚ Praha.
-"- 2001c: Ostroměř, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1999. ArÚ Praha.
-"- 2000d: Slavhostice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1999. ArÚ Praha.
-"- 2001e: Velešice, o. Sběř, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1999. ArÚ Praha.
-"- 2001f: Vysoké Veselí, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1999. ArÚ Praha.
-"- 2001g: Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1999. ArÚ Praha.
-"- 2003 a: Budčeves, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2000. ArÚ Praha.
-"- 2003 b: Budčeves, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2001. ArÚ Praha.
-"- 2003 c: Češov okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2001. ArÚ Praha.
-"- 2003 d: Konecchlumí, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2002. ArÚ Praha.
-"- 2003 e: Křešice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2000. ArÚ Praha.
-"- 2003 f: Slatiny, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2001. ArÚ Praha.
-"- 2003 g: Slavhostice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2000. ArÚ Praha.
-"- 2003 h: Slavhostice, ok.r Jičín. Výzkumy v Čechách 2001. ArÚ Praha.
-"- 2003 ch: Staré Místo, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2000. ArÚ Praha.
-"- 2003 i: Střevač, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2000. ArÚ Praha.
-"- 2003 j: Třebnouševes, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2001. ArÚ Praha.
-"- 2003 k: Velešice, o. Sběř, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2001. ArÚ Praha.
-"- 2003 l: Miletín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2000. ArÚ Praha.
-"- 2003 m: Libáň, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách  2001. ArÚ Praha.
-"- 2003 n: Tuř, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2001. ArÚ Praha.
-"- 2004:  Konecchlumí, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2002. ArÚ Praha.
-"- 2004 c: Slavhostice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2002. ArÚ Praha.
-"- 2004 d: Volanice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2002. ArÚ Praha.
-"- 2006: Mlýnec, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2003. ArÚ Praha.
-"- 2006 a: Nemyčeves, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách  2002. ArÚ Praha.
-"- 2006 b: Staré Místo, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2003. ArÚ Praha.
-"- 2006 c: Libuň, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2003. ArÚ Praha.
-"- 2006 d: Sobotka, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2003. ArÚ Praha.
-"- 2007a: Češov, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2004. ArÚ Praha.
-"- 2007b: Dětenice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2004. ArÚ Praha.
-"- 2007e: Jeřice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2004. ArÚ Praha.
-"- 2007g: Tuř, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2004. ArÚ Praha.
-"- 2007h: Velešice, o. Sběř, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2004. ArÚ Praha.
-"- 2007i: Tuř, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2004. ArÚ Praha.
-"- 2007j: Libáň, okr. Jičín. V zkumy v Čechách 2004. ArÚ Praha.
-"- 2008 - 2008 a: Češov, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2008. ArÚ Praha.
-"- 2008 b: Dětenice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2005. ArÚ Praha.
-"- 2008 c: Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2005. ArÚ Praha.
-"- 2008 d: Nadslav, o. Střevač, okr. Jičín.  Výzkumy v Čechách 2008. ArÚ Praha.
-"- 2008 e: Nemyčeves, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2008. ArÚ Praha.
-"- 2008 h: Rohoznice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2008. ArÚ Praha.
-"- 2008 ch: Velešice, o. Sběř, okr. Jičín.  Výzkumy v Čechách 2008. ArÚ Praha.
-"- 2008 i: Vlhošť, o. Žeretice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2008. ArÚ Praha.
-"- 2008 j: Vysoké Veselí, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2008. ArÚ Praha.
-"- 2008 k: Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2008. ArÚ Praha.
-"- 2008 m: Soupis archeologických nemovitých památek Jičínska. Interní tisk.
Regionální muzeum a galerie v Jičíně. Jičín  2008.
- "- 2008 o: Střevač, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2008. ArÚ Praha. 
-"- 2008 p: Pševes, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2008. ArÚ Praha.
-"- 2008 r:  Podhorní Újezd, o. Podhorní Újezd  - Vojice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2008. ArÚ Praha.
-"- 2009 a: Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2008. AtrÚ Praha.
-"- 2009 b: Nadslav, o. Střevač, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2006. ArÚ Praha.
-"- 2009 c: Nadslav, o. Střevač, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2008. ArÚ Praha.
-"- 2009 d: Nadslav, o. Střevač, okr Jičín. Výzkumy v Čechách 2008. ArÚ Praha.
-"- 2009 e: Velíš, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2008. A'rÚ Praha.
-"- 2009 g: Slavhostice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2008. ArÚ Praha.
-"- 2009 h: Střevač, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2006. ArÚ Praha.
-"- 2009 ch: Újezd pod Troskami, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2006. ArÚ Praha.
-"- 2009 i:  Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2006. ArÚ Praha.
-"- 2010 b: Dětenice, okr. Jičín, Výzkumy v Čechách 2009. ArÚ Praha.
-"- 2010 c: Jičín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2009. ArÚ Praha.
-"- 2010 d: Libáň, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2009. ArÚ  Praha.
-"- 2010 e: Rohoznice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2009. ArÚ Praha.
-"- 2010 f: Slatiny, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2009. ArÚ Praha.
-"- 2010 g: Údrnice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2009. ArÚ Praha.
-"- 2010h: Rašín, okr. Jičín. V zkumy v Čechách 2007. ArÚ Praha.
-"- 2010 ch: Střevač, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2007. ArÚ Praha.
-"- 2010i: Velešice, okr. Jičín. Výzkumy  v Čechách 2007. ArÚ /Praha.
-"- 2010 i: Pševes, okr. Jičín.Výzkumy v Čechách 2007. ArÚ Praha.
-"- 2010 j: Ostružno, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2007. ArÚ Praha.
-"- 2010k: Podhorní Újezd, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2007. ArÚ Praha.
-"- 2010 l: Staré Hrady, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2007. ArÚ Praha.
-"- 2011: Nevrátice, okr. Jičín.Výzkumy v Čechách 2008. ArÚ Praha.
-"- 2011a: Jeřice, okr. Jičín.  NZ  čj. 3149/2011.
-"- 2011b: Vlhošť, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2008. ArÚ Praha.
-"- 2011c: Sobotka, okr. Jičín. NZ čj. 3195/2011.
Vokolek V. 1964: Rašín, o. Jičín. Bulletin záchranného oddělení 1, 193. ArÚ Praha.
Vokolek V. -"- 1973: Jeřice, o. Jičín. Výzkumy v Čechách 1970. ArÚ Praha.
Waldhauser J. 1970: Sobotka, o. Jičín. NZ čj. 650/1970.
-"- 1972: Sobotka,  o. Jičín. Výzkumy v Čechách 1969.  ArÚ Praha.
Waldhauser J. 1989: Sobotka, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1986, 1987. ArÚ Praha.

Literatura
Bernard J. 1934: Příspěvek k předhistorii Jičínska. Ročenka musejního spolku v Jičíně. Ročník I, 32 - 37.
Fiala  E.  1895: České denáry. Praha.
Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.  II. díl,  1956. Praha.
Sklenář K. 1992: Archeologické nálezy v Čechách do roku 1870. Praha.
Smolík J. 1902 - 1903: Nález denarů v Ostroměři. Památky archaeologické  XX, 509 - 526.
Spirhanzl J. - Káš V. 1932: Půdoznalecká mapa pozemků státní výzkumné stanice zemědělské v Jičíně. Praha.
Spurný V. - Moucha V. 1969: Libáň, o. Jičín.  Bulletin záchranného oddělení 6, 1968. ArÚ Praha.
Střípky z Novopacké historie, Nová Paka.
Šnajdr L. 1874 - 1877: Pokus o třídění nádob hrobových. Památky archaeologické X, 350 - 351.
Tomášková M. 1998: Slovanské nálezy z katastru obce Vojic. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 24,
100 - 106.
Ulrychová E. 1993: Archeologické akce a nálezy v letech 1990 až 1992 na Jičínsku. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 19, 1993, 36.
-"- 1997c: Archeologické nálezy z okolí Valdštejnovy lodžie. Z Českého ráje a Podkrkonoší - Supplementum 3, Semily 1997.
-"- 2001h: Raně středověká hradiště na Jičínsku a jejich zázemí. Dissertačbní práce. Katedra pravěku a rané doby dějinné FF UK v Praze.
-"-  2001ch: Mikroregion Železnice (okr. Jičín), okrajové území pravěkého a raně středověkého osídlení.  Zpravodaj muzea v Hradci Králové 30, 75 - 87.
-"- 2003: Hradištní hromadné hroby z Běchar a Psinic, okres Jičín. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 29, 193 - 200.
-"- 2004 b: Soupis zaniklých středověkých vsí na Jičínsku. Z Českého ráje  a Podkrkonoší 17, 135 - 165.  Semily.
-"- 2005: Raně středověká hradiště na Jičínsku. In: M. Metlička (ed.) : Archeologie doby hradištní v Čechách. Západočeské muzeum v Plzni, 203 - 255. Plzeň.
-"- 2006 a. Značky na podstavách hradištních nádob v nálezech u Jičínska. Archeologie ve středních Čechách 10/2, 867 - 877. Praha.
-"- 2006 e: Osídlení Jičínska v časně slovanském a starohradištním období. Archeologie ve středních Čechách 2006, 763 - 775. Praha.
-"- 2007: Soupis mohylových pohřebišť na Jičínsku. Archeologie ve středních Čechách 11/2, 491 - 517. Praha.
-"- 2007d:  Mladohradištní lokality Jičínska v archeologických nálezech a písemných pramenech 12. století. Zpravodaj muzea  v Hradci Králové 33,  159 - 172.
-"- 2008 n:  Osídlení Jičínska ve střední době hradištní. Archeologie ve středních Čechách 12, 671 - 692. Praha.
-"- 2009: Vrcholně středověké nálezy z lokalit Jičínska uvedených v listinách 13. století. Archeologie ve středních Čechách 13/1, 451 - 466. Praha.
-"- 2010: Osídlení Jičínska v mladší době hradištní a ve 13. století. Archeologie ve středních Čechách 14/2, 833 - 870. Praha.
-"- 2011: Soupis zaniklých středověkých vsí na Jičínsku. Nové nálezy 2005 - 2011.  Archeologie východních Čech 2011/2, 130 - 141.
-"- 2012 v tisku: Opevněná panská sídla Jičínska ze 13. století. Castellologica bohemica.
Vokolek V. 1992: Sídliště z pozdní doby halštatské a hradištní v Češově. Archeologické rozhledy XLIV, č. 4,  540 - 547. Praha.

Resumé 
Nejstarší vesnice regionu byly od začátku mladší doby hradištní zakládány na místech s předcházejícím osídlením v neolitu a mladší (pozdní) době bronzové. Základními přírodními podmínkami, ve kterých byla založena poté dlouhodobě existující sídliště Jičínska, byly zdroje tekoucí vody, kvalitní hnědé půdy na sprašových návějích a dostatek dřeva.
Hradištní osídlení se soustředí na dvě či tři blízká místa jednoho či několika sousedících katastrů, které měly podobné přírodní podmínky. Taková seskupení sídlišť zaujímají větší jižní část Jičínska a část Sobotecka mimo Markvartickou plošinu. Bez osídlení v mladší době hradištní zůstalo Novopacko - severovýchodní, nejchladnější a nejvýše položená část Jičínska. Hranicí mezi krajinou osídlenou do závěru 12. století a neosídleným územím je nadmořská výška přibližně 330 m n.m. Území severně a severovýchodně od této hranice bylo kolonizováno až během 14. století.
V regionu lze nálezy prokázat vznik sídlení komory po polovině 9. století. Nálezy ze staršího úseku mladší doby hradištní jsou v porovnání s nálezy ze 12. století nepočetné. Zpráva o vpádu polského vojska roce 1100 prozrazuje spíše řídké osídlení východních a severovýchodních Čech. Tato krajina mohla mít funkci nárazníkového prostoru vzhledem k opakujícím se vojenským akcím mezi polskými  a přemyslovskými knížaty a od závěru 10. do poloviny 12. století. Nálezy ze 12. století tvoří většinu nálezového fondu. Osídlení v mladší době hradištní bylo zjištěno na celkem 47 katastrálních územích.
Jen ojediněle  bylo sídliště z mladší doby hradištní přemístěno na jiné, velmi blízké  místo (např. Libáň, Milovice u Hořic). Všechna současná města Jičínska mají na svých katastrech nálezy z mladší doby hradištní (Exkurz). Ve sledovaném regionu jsou přirozeně zjišťována sídliště bez pohřebišť a naopak. Pozoruhodným objektem je hromadný hrob ze Psinic datovaný do mladší doby hradištní.
Ve sledovaném regionu jsou přirozeně zjišťována sídliště bez pohřebišť a naopak. Pozoruhodnými objekty jsou dva hromadné hradištní hroby z Běchar a  Psinic. Nálezy slídnaté keramiky ze Hřmenína -  Paličkova pole a Křešic (Mazáčkova pole)  ukazují na lokální keramickou dílnu na Libáňsku. Podobě shodné jsou nálezy ze Slavhostic (polohy Nade dvorem) a keramiky z kostrových hrobů pohřebiště na ostrožně Starý Hrádek (hradiště Hrádky, k.ú. Zámostí )  v Prachovských skalách. I na území všech současných měst Jičínska byla zjištěna sídliště z mladší doby hradištní.
Při porovnání počtu sídlišť datovaných do  mladší doby hradištní a do 13. století není patrný nárůst počtu sídlišť. Na většině mladohradištních sídlišť byly zjištěny i nálezy ze 13. století. Tato kontinuita pokračuje až do 14. století, během kterého jsou pro naprostou většinu vesnic Jičínska již zachovány první písemné zmínky.