Vycházku do Miletína

pořádal dne 19.4.2014 obecní úřad Pecka a obecní úřad Miletín. Sraz byl ve 13 hodin na náměstí v Miletíně u sochy K.J. Erbena. Dostali jsme se i do podzemí komendy řádu německých rytířů. Účast přibližně 100 lidí.

Hradiště MILETÍN

Miletínské hradiště je nejmladším a nejméně poznaným raně středověkým hradem regionu. Důvodem toho je jeho poloha při severovýchodním okraji pravěkého i raně středověkého zasídleného vnitrozemí na okraji pohraničního hvozdu, plošná zástavba a především absence soustavného sledování stavebních aktivit na jeho ploše do roku 1990.

Geomorfologicky patří Miletínsko do Jičínské pahorkatiny, která je součástí České křídové tabule. Reliéf krajiny je slabě rozčleněný erozemi a akumulací erodovaného materiálu. Lokální erozní bází je dno údolí říčky Bystřice tvořené cenomanskými pískovci svrchní křídy. Říčka obtéká návrší miletínského hradiště po jeho severním a východním obvodu. Hlavním půdním typem místa jsou středně těžké hnědozemě a illimerizované hnědé půdy s těžší spodinou, ale s příznivým vodním režimem. Přesto je okolí dnešního městečka často obklopeno zaplavenými loukami v okolí obou uvedených vodotečí a místy zaniklých vodních nádrží. Miletín a jeho okolí patří do mírně teplé oblasti s průměrnou roční teplotou 7o C a průměrnými ročními srážkami cca 700 mm. Z hlediska geobotanického se jedná o území duhohabrových hájů, olšin a luhů v blízkosti Bystřice s acidofilními doubravami severně od jejího toku.

Hradiště leží na návrší v nadmořské výšce 330 - 338 m n.m. obklopeném dodnes na severu bažinatým terénem, kterým protékají říčka Bystřice a potok Bystrý. Mezi cestou k jihu (do Hořic) a k západu do Lázní Bělohradu leží několik vodních nádrží propojených umělými kanály. V minulosti zde byly bažiny a jižně od dnešního města vodní nádrž "Voštipec".

Na návrší vedly tři cesty. První od jihovýchodu ulicí Palackého do jihovýchodního nároží dnešního náměstí K. J. Erbena. Tato cesta obcházela rybník Voštipec a jeho zamokřené okolí pod jižním (v době založení hradu zcela nepřístupným) okrajem návrší východně odtud. Pro polohu jihovýchodně od města je dodnes zachován pomístní název "Na polské cestě".

Ze severovýchodního nároží náměsti K. J. Erbena vychází přes potok Bystrý cesta ke Trotině a Dvoru Králové. Třetí komunikace vedla od severu a vstupovala do města mezi areálem katolické fary a západní částí hradiště. Tato cesta překračovala říčku Bystřici k Úhlejovu východně podél zřetelné terénní hrany a východně od dnes zaniklého rybníka a zamokřených luk v jeho okolí.

Vodním zdrojem obyvatel hradiště mohly být studny i vodní nádrže a toky v jeho okolí.

Přibližně oválné návrší zužující se k západu uzavírá plochu asi 12 ha (osy přibližně 480 a 250 m). Linie opevnění je patrná v ulici Tyršově, která obtáčí návrší po jeho severovýchodním a severním obvodu. Vozovka ulice překrývá zasypaný příkop. Terén jižně od ní je výrazně zvýšený (těleso valu) a tvoří jej plochy zahrad domů severního obvodu náměstí. V západním okraji Tyršovy ulice byly do tělesa valu vestavěny rodinné domy.

Na západním konci téže ulice byl jeden ze vstupů do raněstředověkého hradu výše uvedenou severní cestou. Ulice se zde stáčejí dovnitř plochy k západnímu obvodu areálu katolické fary. Dále k západu vede po obvodu hradiště ulice Barbory Linkové. V její západní polovině je zachována část valu zachovaného do výšky 2,5 m až k domu čp. 129 a hlavní silnici od Lázní Bělohradu.

Hospodářský dvůr v západním okraji návrší byl postaven již mimo raně středověký hrad. Opevnění se dále stáčelo k jihu do dnešní zámecké zahrady a zahrady základní školy. Zřízením teras v obou zahradách byla západní část jižního obvodu opevnění pravděpodobně zcela zničena. Jižní část opevnění probíhá zahradami domů jižního odvodu náměstí K. J. Erbena. Ve střední a východní části Miletína jsou opevněním a zástavbou vymezeny tři samostatné celky. Při severním obvodu hradiště leží areál fary. Sem je lokalizován dvorec knížete Vladislava I. Známý k roku 1124. Snesený val v severní části zahrady byl asi před 15ti lety postupně ničen výstavbou rodinných domů v Tyršově ulici. Zahrada fary je zatravněna, sem byla vyvážena část vykopané zeminy ze staveb uvedených rodinných domů. Do zahrad v okolí fary byla rovněž navážena ornice, původní půdní horizont na návrší byl jen 8 - 15 cm.

Druhým výrazným celkem je kostel Zvěstování Panny Marie a severozápadně od něho zaniklá komenda řádu německých rytířů z doby po roce 1241. Sklep s gotickým portálem pod domkem čp. 118 byl její součástí. Při stavbě druhého domu sociálních služeb (čp. 110) byla nalezena neobvykle kvalitní keramika na Jičínsku v regionu zatím bez analogií, která byla nejspíš součástí vybavení komendy. Nedávno byly zpřístupněny podzemní prostory komendy. V pískovcové skály byly vyhloubeny sklepy a vodou dobře zásobená studna. Řád hospodařil v Miletíně od roku 1241, kdy jej získal darem od bezdětné vdovy jménem Domaslava. Ta byla manželkou královského číšníka Zbraslava (zemřel v roce 1238). Jako kolonizační cetra zakládání vesnic na v okolí Miletína byly založeny hrady v Úhlejově a jen postavené opevnění dalšího hradu Bezník. Řádoví bratři zde hospodařil až do roku 1403, kdy po hospodářském krachu Miletín opustili. Důvodem byla nejspíš malá úživnost krajiny s těžkými jílovitými a zamokřenými půdami, nízká průměrná teplota a pro vodu nepropustné podloží.

Třetím areálem je dnešní zámek a zámecká zahrada ležící údajně na místě staršího panského sídla- tvrze. Zámek i zahrada sousedí svým severovýchodním obvodem s areálem kostela a komendy a respektují jej.

V březnu a dubnu 2 000 byl opakovaně proveden povrchový průzkum na několika nezastavěných místech areálu vymezeného hradu. Z uličky jižně od domu čp. 118 byl získán soubor keramiky ze 12.- 13. století, ze zahrady domu čp. 118 obdobné nálezy a stejně datované zlomky keramiky i z okolí dlouhodobě rozestavěného domu v Tyršově ulici. Zemní práce související s obnovou areálu katolické fary nepřinesly žádné pozitivní zjištění.

Z existence tří samostatných celků na ploše návrší a podle polohy přístupových cest soudím, že hradiště bylo nejméně dvoudílné. Jeho východní část byla předhradím, tudy procházela hlavní komunikace od jihu k severovýchodu. Na vnitřním hradišti byl nejdříve knížecí dvorec založený po roce 1110 a před rokem 1124. Potom zde byla vystavěna komenda řádu německých rytířů (po roce 1241).

Písemné zprávy datují vznik raně středověkého hradu v Miletíně mezi polský vpád do severovýchodních Čech roku 1110 a pobyt knížete Vladislava I. a jeho hosta biskupa Oty v Miletíně v roce 1124. Archeologické nálezy tuto dataci podporují.

Důvodem a okolnostmi založení miletínského hradu byl polský vpád do Čech nepříliš frekventovanou cestou pohraničním hvozdem a následné plenění hradů a jejich podhradí v severovýchodních Čechách. To byl zcela jistě závažný důvod k založení opevněného místa – hradiště a velmi pravděpodobně s knížecím dvorcem. Již v roce 1124 zde mohl český kníže Vladislav I. nabídnout svému hostu - biskupu Otovi Bamberskému nocleh na začátku jeho misijní cesty do Polska.