Vycházku na katastr Roveň u Sobotky

pořádala dne 26.4.2014 o.s. Humprecht v Sobotce. sraz byl na Tvrzišti u hospodářského dvora ve 13 hodin. Dále jsme navštívili místo zaniklé vsi "Tři zuby", hrádek ze 13. století Nebákov  a na závěr následoval sestup k Nebákovskému mlýnu. Poté pěšky zpět ke dvoru nad vsí Roveň. Vycházky se zúčastnilo cca 15 návštěvníků.

Hrad NEBÁKOV, katastrální území Roveň.

Veškeré údaje k tomuto hradu a k podstatné části movitých archeologických nálezů publikoval nedávno archeolog Martin Nechvíle. Zpracoval část nálezového fondu získaného z pozůstalosti učitele Josefa Severy od jeho rodiny včetně terénního deníku výkopů z let 1925 až 1927. Pan učitel Severa na hradu kopal v uvedených letech a shromáždil velký soubor nálezů.

Nejstarší keramika na hradu používaná pochází ze druhé poloviny 13. století. Hrad byl využíván ještě v 15. století. Zanikl velmi pravděpodobně při požáru na začátku 16. století. S tím souhlasí i skladba keramiky na hradu nalezená: 20% z objemu zlomků nádob je keramika tzv. hradištní tradice, 80% podílu je světlá - okrová, žlutá, bělošedá s červenou malbou. Tato pochází 13. století. Hrad typově klasifikoval jako nepříliš výstavný objekt neobvyklé donjonové dispozice podobný tvrzi Tomáš Durdík.

Všechny zachované nálezy z výkopů učitele Severy jsou nyní uloženy v archeologické sbírce muzea v Jičíně,  část původně ve sbírce Sobotka. Jsou to: sekera,  2 petlice, 2 hroty šípů, svorka,  podkova, 2 objímky s kruhem, železo tvaru - U -, závěs na kotel, fragment nože), tři střepy keramických nádob ze 13. století,  dva fragmenty dvou kamnových kachlů, dále petlice a pant, 3 plochá železa, kroužek, 2 petlice, kruh, 12 hřebíků, zlomek klíče, další petlice, tyčinka, destička, 2 zlomky lopatovitého zámku. Ze zlomků keramických nádob to je:  23 úchytek pokliček, celkem 102 zlomků různých keramických nádob. Zcela mimořádným nálezem je zlomek okraje zásobnice lidu popelnicových polí z pozdní doby bronzové. V nálezovém fondu jsou kromě dalších desítek zlomků nádob  i zlomky hlíny ze stěn obytné věže - mazanice. Dalšími nálezy je  23 zlomků nádobkových kamnových kachlů. kachlů, dalších pět zlomků kachlů jiného tvaru, zlomek skla, 5805b - 5874 osm střepů a  19 zlomků zvířecích kostí. Jen minimum nálezů pochází ze 15. století, kdy byl hrad definitivně opuštěn.

Hrad byl postaven na ostrohu z pískovcových skal nad řekou a nivními loukami řeky Žehrovky. Čelo ostrohu se snižuje směrem k západu. Povrch skal byl přirozeně upraven pro stavbu obytné hranolové věže nejspíš z brázděného zdiva. Na povrchu skal je patrná obvodová ulička a schody. Obytný prostor, kde byly nejspíš i další dřevěné objekty (sklady, stáj) byl opevněn výrazným příkopem a šíjovou hradbou  napříč  skalním ostrohem.  Před hradem je zachována prohlubeň vyplněná vodou. Může skrývat cisternu pro dešťovou vodu, kterou na hradě jistě potřebovali. Zdrojem pitné vody byla nejspíš řeka Žehrovka.