1. Úvod
V listopadu 1942 byl na návrší v poli (ppč. 156/1, tehdejší majitel Václav Máslík, Dětenice 39 ) orbou narušen kostrový hrob s pohřební výbavou. Majitel pozemku povolal na místo nálezu Jaroslava Hammerbauera z Kopidlna, traťmistra železniční trati Jičín - Kopidlno. Tento vzdělaný muž již dlouhodobě zachraňoval movité archeologické nálezy zjišťované při stavbě uvedené tratě (na místě téměř všech stanic byla sídliště, pohřebiště, nálezy mincí, bronzů apod. z nichž mnohé popsal a nakreslil pro Archiv nálezových zpráv Státního ústavu archeologického). Nálezy z jeho akcí se staly základem archeologické sbírky města Kopidlno. V případě dětenického hrobu poskytl Václavu Mouchovi (1958) informace o nálezových okolnostech a hrobové výbavě.
Hrob z Dětenic je chronologicky nejstarším zjištěným hrobem na Jičínsku.
2. Poloha, přírodní podmínky
Dětenice leží v jihozápadním okraji Jičínska při hranicích okresu Jičín a okresu Mladá Boleslav. Odlesněné území kolem dnešní vesnice je protkáno mnoha drobnými, zčásti regulovanými vodotečemi s vodnicemi vody. Ta místy ztěžuje i v současnosti využívání polí a luk v jejich okolí. Nepropustné podloží prachovců je pokryto jílovitými půdami překrytými hlinitopísčitými a hlinitými hnědými půdami. Místy se vyskytují jednotlivé návěje spraše překryté hnědozemí. Dětenice a jejich okolí jsou od severozápadu a severu chráněny před převládajícím směrem srážek mohutným zalesněným hřbetem mezi Starými Hrady a Domousnicemi. Nadmořská výška katastrálního území (k jihu se postupně snižujícího) se pohybuje mezi 217 - 231 m n.m.
Místo nálezu hrobu leží severozápadně od Dětenic, jižně od silnice z Dětenic do Osenic na návrší s kótou 242, ze které je rozhled do okolí vzdáleného asi 20 - 25 km. Je trvale obdělávaným polem s velmi nízkým půdním horizontem. Při revizi místa nebyly již nalezeny žádné movité archeologické nálezy (vyjma středověkých a novověkých střepů).
3. Popis hrobu
Hrob byl objeven při orbě majitelem pole. Přivolaný Jaroslav Hammerbauer vyzvedl z kostrového hrobu výbavu zemřelého - kamenný nástroj, kostěnnou jehlici, pasovou záponu a silicitový nástroj (Hammerbauer 1943, NZ). Kosterný materiál nejspíš vyzvednut nebyl. Předměty uložil do archeologické sbírky v Kopidlně. Při jejím převzetí v roce 1998 byly nalezeny oba kostěné předměty (jedlice, zápona) a štípaný nástroj. Kamenný sekeromlat nebyl nalezen a je pravděpodobně ztracený. Pasovou záponu, kostěnnou tyčinku a štípaný nástroj uveřejnil Václav Moucha (1958) a ztracený kamenný sekeromlat J. Kalferst a J. Prostředník (1993).
Kamenný nástroj (sbírka Kopidlno, původní číslo A 132/1) byl určen jako sekeromlat kultury s keramikou šňůrovou typu FHA 2b (mírně rozšířené ostří a rovně seříznutý týl, na bocích stopy po fasetování, délka 180 mm) a zařazen do II. nálezové skupiny (Kalferst - Prostředník 1993, 19,22).
Pasová zápona (sbírka Kopidlno A 133, původní číslo A 132/3) byla vyrobena z mírně prohnuté kostěné destičky s částečně olámaným okrajem je na líci zdobená obvodovou rýhou. K ní jsou připojeny hluboké trojúhelníkovité vrypy. Jimi je zdobená i střední část předmětu ve vertikálním pásu. Otvory se zachovaly jen v srdcovitě rozšířené části. Zachovaná délka zápony je 100mm, maximální šířka 67 mm (Moucha 1958, 64).
Kostěnná tyčinka (sbírka Kopidlno A 132!, původní číslo 132/2) má rozšířenou hlavici odlomenou v místě otvoru a oblé zakončení hrotu. Její zachovaná délka je 108 mm (Moucha 1958, 65, obr. 38 : 6).
Silicitový nástroj - nožík (sbírka Kopidlno A 132!, původní číslo A132/4) šedé barvy je dlouhý 76 mm a široký 21 mm Moucha 1958, 65). Na staré inventární kartě sbírky Kopidlno je Jaroslavem Hammerbauerem připsána poznámka, že „dodatečně bylo nalezeno měděné očko“. To je nezvěstné a jeho souvislost s hrobem nelze prokázat. Nálezy byly určeny ve Státním ústavu archeologickém v Praze. Na uvedené kartě určeny jako „vzácný nález z doby předúnětické“ a připsáno ještě „lid zvoncových pohárů. Pozdní doba ml. doby kamenné“. Všechny čtyři předměty fotograficky dokumentoval pan Huncovský v Kopidlně. Fotografie je součástí inventární karty.
4. Kulturní zařazení, datace hrobu
Oproti původnímu kulturnímu zařazení přiřadil V. Moucha pasovou záponu a sekeromlat kulturnímu okruhu s keramikou šňůrovou. „Jehlice“ - kostěnná tyčinka je v našem prostředí cizí a autor ji považuje za import z Pobaltí (Moucha 1958, 68 - 69, 74).
Nejnověji se pasovými záponami zabývali Petr Čech a Viktor Černý (1997, 47). Pro nález z Dětenic (ibid., 44) upřesňují dataci hrobové výbavy do staršího období kultury s keramikou šňůrovou. Z dalších znaků tomu odpovídá i izolovaná poloha hrobu na návrší.
Čech P.- Černý V. 1997: K pohřebnímu ritu kultury se šňůrovou keramikou a datovaná mladoeneolitických pasových zápon. Praehistorica XXII, Varia archaeologica 7. Praha
Hammerbauer J. : Dětenice, o. Jičín. Archiv nálezových zpráv archeologického ústavu Praha čj. 487/1943.
Kalferst J.- Prostředník J. 1993: Nálezy kultury se šňůrovou keramikou ve východních Čechách. Pojizerský sborník 1, 16 - 47
Moucha V. 1958: Příspěvek k časovému zařazení pasových zápon. Archeologické rozhledy X, 62 - 78
Zachovaná výbava hrobu z Dětenic (okr. Jičín). Kreslil Jan Prostředník
Tématem publikace je nejstarší hrob regionu s vyjímečnou výbavou (kostěná pasová zápona, kostěná tyčinka, silicitový nástroj) zařazený do okruhu kultury s keramikou šňůrovou.
—————