Výšinné opevněné polohy na pískovcích CHKO Český ráj na Jičínsku

Pro sborník Pískovcový fenomén Českého ráje č. 2, 2007 (č.1 z konference Jičín 2004, vyžádáno, nepublikováno M Česká Lípa)

Výšinné opevněné polohy na pískovcích CHKO Český ráj na Jičínsku

ÚVOD

V severozápadní součástí Jičínska byla vymezena dvě navzájem nesouvisející území Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Prvním jsou Prachovské skály a jejich bezprostřední okolí, druhým pak krajina severně a severozápadně od Sobotky, která však leží mimo tuto oblast. Obě území byla již od počátku mladší doby kamenné intenzivně osídlena a na pískovcových plošinách, ostrožnách, při okrajích či uvnitř skalních měst byly stavěny pravěké a středověké hrady, osady a zakládána pohřebiště. Rovněž zde byla zjištěna další
lidská aktivita spojená např. s těžbou kamene, písku a využíváním vodních zdrojů vytékajících ze skalních masivů.

PRACHOVSKÉ  SKÁLY

Skupiny pískovcových skal a skalní plošiny se dnes rozkládají na katastrálních územích obcí Holín, Horní Lochov,  Pařezská Lhota, Prachov a  Zámostí. Jedná se o krajinu plochy přibližně 3 km² výrazně dominující v severozápadní části Jičínska.  Prachovské skály jsou ze směru od Jičína situovány nad dělením hlavní komunikace regionem (později zvané Hradecká cesta) na cestu širokým údolím k Turnovu a na cestu podél jižního okraje skal na Sobotecko. Až k jižním okrajům skalních bloků byly naváty spraše a všechny  jihozápadní, jižní a jihovýchodní svahy od skal jsou místy intenzivního osídlení od počátku mladší doby kamenné. Další příznivou podmínkou osídlení byly drobné vodoteče vyvěrající ze skal a jistě i dostatek dřeva ve skalách a v jejich okolí. Severozápadní,
severní a severovýchodní  okolí Prachovských skal bylo pro osídlení již méně vhodné. Jedná se o chladně, zamokřené  či  často zaplavované polohy. V samotných skalách bylo sice chladno, ale tuto nevýhodu zcela nahrazovalo relativní sucho a přírodně chráněná místa.

Jako dominující útvar v krajině byly Prachovské skály vyhledávány i ke stavbě výšinných opevněných poloh - hradů. Nejstarší
byly postaveny v  mladší a pozdní době bronzové (11.- 9. století př. n. l.). Jeden z nich využili a další postavili Slované ve druhé polovině 9. století. Nejmladší hrad byl ve skalách postaven ve 14. století. Skály a jejich bezprostřední okolí bylo hospodářsky
využíváno po celý středověk i novověk až do současné doby (Turek 1946, Čtverák - Ulrychová 2003).

HRADY V PRACHOVSKÝCH SKALÁCH

Ke stavbě dvou nejstarších hradů byly v závěru mladší doby bronzové vybrány ostrožny Starý a Nový Hrádek (hradiště Hrádky) a
ostrožna Na vrších nad Maršovem ( hradiště Na vrších). Všechny opevněné polohy leží na k.ú. Zámostí. 

Hradiště Hrádky vzniklo přehrazením cesty  po vrcholu pískovcového hřbetu nad údolím přední Točenice a Na stájích a prostoru jižně od ní hradbou končící jižně u ostrožny Nový Hrádek. Zde je také zachována brána, kterou bylo možné sestoupit do Zelené rokle, kdy vyvěrá dodnes pramen vody. Vnitřní část tohoto hradiště tvoří ostrožna Starý hrádek, do které  bylo lze vstoupit jen asi  2 m
širokou šijí. Po obvodu ostrožny bylo zcela jistě z praktických důvodů postaveno oplocení. Na vnitřní ploše ostrožny byly při archeologickém výzkumu zjištěny spodní části chat zasekané do skály a kulturní vrstvy s movitými nálezy. Nejstarší byly datovány do závěru mladší a do pozdní doby bronzové, mladší do období slovanského (do střední a mladší doby hradištní). Sídliště zde stála v obou obdobích, po vzniku českého státu v polovině 10. století byla ostrožna opuštěna a byl zde založen hřbitov.  Při archeologickém výzkumu zde byly objeveny kostrové hroby s keramikou a dalšími předměty datované od poloviny 10.
století do počátku 12. století.  Na skalnaté ostrožně Nový Hrádek bylo zjištěno pouze slovanské sídlení z mladší doby hradištní (Turek 1946, 128 - 138, Ulrychová 2005a).

Druhý pravěký hrad byl postaven na skalní ostrožně zvané Na vrších nad tokem Žehrovky v místech, kde řeka opouští skalní útvary.
Její koryto zde  bylo využito jako náhon maršovského mlýna. Z tohoto hradu byl rozhled až k okraji sobotecké (markvartické plošiny) přes tehdy zcela jistě zaplavované území zvané dodnes Blata. Trojúhelníkovitá ostrožna je v západním okraji přehrazena mohutným
příčným valem. Brána nebyla zjištěna, mohla být na místě současného vstupu. Ve vyšších místech byly na sklaních plošinách postaveny chaty. Z nejvyššího místa ostrožny Na vrších je přes údolí Na vodách dobře vidět na ostrožny Starý a Nový hrádek. Tento hrad byl osídlen v pozdní době bronzové (Ulrychová 2005b).

Středověký hrad byl postaven na skalní ostrožně  jihozápadně pod Pařezskou Lhotou  nad rybníkem  zachycujícím pramen a vodu z krátkého toku potoka Vičeslávky. Ke stavbě hradu byl nejdéle v polovině 14. století využit skalní blok. V něm byly vytesány sklepní prostory. Na skalisku byl postaveny obytné  objekty a obvodová hradba včetně hranolové věže s padacím mostem. Na hradě a pod ním byly nalezeny velké soubory nálezů z doby jeho existence ve druhé polovině 14. století a v první polovině století následujícího. Unikátním  nálezem je soubor šatové spony, drobných bronzových a skleněných předmětů  a stříbrné mince z 1. století př. n. l. Na hradě byly rovněž ukryty pražské groše Václava IV. (1378 - 1419) a Vladislava II. Jagellonského (1471 - 1516) Durdík 2000, 422, Ulrychová 2001, 85).

SOBOTECKO

I krajina severně a severozápadně od Sobotky je územím osídleným již osm tisíciletí. Ke stavbě sídlišť  a zřizování pohřebišť byly vybírány sprašové půdy či návěje. Dostatek vodních zdrojů a dřeva  umožňoval  pobyt lidí zvláště během klimatických optim. Tehdy byla osídlena i místa do té doby nepříznivá. Pro stavbu výšinného opevněného místa  byly vybírány skalní ostrožny. Kolmé skalní stěny vylučovaly přístup na ostrožnu po jejím obvodu. Poloha byla z přístupového směru opevněna obvykle vícenásobnou příčnou fortifikací. Nadmořská výška osídlených míst byla již limitní pro zakládání osad se  zemědělským způsobem obživy jejich obyvatel. Vyjímečným objektem je velmi dobře zachovaný hrad Kost.

HRADY A HRÁDKY SOBOTECKA

Hrad Kost byl v první třetině 14. století postaven Benešem z Vartenberka včele pískovcového ostrohu vybíhajícího nad křižovatkou  několika skalních údolí a strží s vodotečemi. K jeho ochraně byly na nich vybudovány vodní nádrže. Nejstarší zachovaná část hradu z druhé poloviny 14. století je uvnitř jeho dnešního rozsahu. Její součástí je  hranolová věž, palác s kruhovou věžicí a další nárožní věž paláce. V okraji lesa severně od hradu je zachován do skály vytesaný příkop oddělující hradní plošinu od okolí. Přístavbou dalších objektů obytného charakteru a obvodového opevnění kolem nich byl hrad výrazně zvětšen před polovinou 17. století. Poté se stal hospodářským centrem panství a na předhradí byly postavena další hospodářské budovy (špýchar, pivovar).

Poráň u Vesce u Sobotky je nejzápadnější výšinnou opevněnou polohou Jičínska. Na ostrožnovitém výběžku skalní plošiny Poráň u
dvora Semtiny bylo  dvěma pásy  fortifikace systému hradba - příkop opevněno sídliště lidu popelnicových polí. I přes chladné místo na návětrné straně a nad údolím s vodotečemi a vodními nádržemi byla přírodní i umělá ochrana místa natolik výhodná, že se zde lidé sídlili i ve starší době železné a od  příchodu Slovanů ve druhé půli 6. století n. l. s malým přerušením až do 13. století. Opevněná poloha byla součástí areálu rozsáhlého sídliště  nositelů kultury s keramikou lineární (6. tisíciletí př. n. l.) a zaniklé středověké vsi Vrbice.

V chatové osadě Pařízek u Mladějova je na skalním návrší spojeným s okolím jen úzkou přístupovou šíjí torzo opevněného lidského sídla. Erozí místa a stavbou chaty bylo místo zaniklého objektu těžce narušeno, a tak nelze rozhodnout, zda zde byl postaven hrádek
nebo dvůr. Střepy nádob datují  jejich stavbu do doby pohusitské, tj. do druhé poloviny 15. a části 16. století (Encyklopedie, 565)

Na ostrohu nad Žehrovkou, mlýnem a rybníkem Nebákov v severním okraji katastru Roveň byl ve 13. století postaven hrádek
Nebákov. Místo bylo vyhledáváno již v pozdní době bronzové, byly zde nalezeny velké okrajové střepy hliněných zásobnic. Na ploše přibližně 40 m² byla po úpravě skalního podloží postavena hranolová hrázděná věž a další nadzemní objekty. Do skalního podloží byly vysekány sklepy. Od skalní plošiny byl hrádek oddělen šíjovým příkopem a hradbou. Vně tohoto opevnění byla zjištěna cisterna na vodu, její souvislost s hrádkem však není prokazatelná. Hrádek Nebákov je v regionu neobvyklým typem panského sídla donjonového typu. Movité archeologické nálezy přesahují písemné zprávy z 15. a 16. století, kdy byl hrádek již neobývaný a pustý, o dvě staletí nazpět do závěru 13. století (Nechvíle 2001).

Severně od osady Malá Lhota byl na úzkém skalním ostrohu na severním okraji skalní plošiny nad řekou Žehrovkou postaven trojdílný hrádek. Vnitřní plocha opevněného sídla měří přibližně 100 x 60 m a byla  dvěma pásy fortifikace (příkop - hradba)  rozdělena na tři části (včetně předhradí).  Ve vnitřním příkopu  byla nalezena keramika ze 14. století. Toto opevněné sídlo zaniklo nejspíš během husitských válek (Gabriel 1989, 132).

Literatura

Čtverák V. - Ulrychová E.
2003: Prachovské skály na úsvitě ... Prostot Prachovských skal - místo vyhledávané od pravěku po novověk. Archeologie ve středních Čechách 7, 475 - 507, tab. 3 - 11

Durdík T. 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha

Encyklopedie českých tvrzí. II. díl, K - R.  Praha

Gabriel F. 1989: K problematice opevněných sídel na pískovci. Castelologica bohemica 1, 125 - 138

Nechvíle M. 2001: Středověký nálezový soubor z hrádku Nebákov, okres Jičín. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 27, 151 - 161

Turek R. 1946: Prachovské skály na úsvitě dějin. Praha

Ulrychová E. 2001: Soupis nálezů mincí na Jičínsku. 2. část. Numismatické listy LVI, 83 - 86

Ulrychová E. 2005a:  Raně středověká hradiště na Jičínsku. In: Metlička M. ed.: Archeologie doby hradištní v Čechách. Plzeň, 203 - 255

Ulrychová E. 2005b:  Hradiště a výšinné polohy lidu popelnicových polí na Jičínsku. Archeologie ve středních Čechách 9, 247 - 287

PŘÍLOHY

Prachovské skály

1. Zámostí, Hradiště Hrádky.

Střepy nádob z pohřebiště 2. poloviny 10. a 11. století.

Kreslil Aleš John

2. Depot železných třmenů a misky z valu hradiště hrádky.

Nález datuje vznik tohoto hradiště do 2. poloviny 9. století.

Podle M. Šolle: Stará Kouřim, 1966, 64

3. Zřícenina hradu Pařez 

Podle Sedláček A. 1887: Hrady, zámky a tvrze království českého V, 268

4. Hrad Pařez, současný stav (26. 6. 2004)

Sobotecko

5. Podkost, hrad Kost  21.10. 1997 a  26. 10. 1999

6. Vesec u Sobotky, hradiště Poráň  10. 4. 1999 a 26. 10. 1999

7. Mladějov, hrádek Pařízek  5. 5. 1998

8. Roveň, hrádek Nebákov  5. 4. 1996

9. Rytířova Lhota, hrádek Malá Lhota 7. 11. 1996

RESUMÉ

Pískovcové plošiny, ostrožny a skalní bloky CHKOČeský ráj na Jičínsku byly od začátku 6. tisíciletí př. n. l. vyhledávány kestavbě sídlišť, zřizování pohřebišť a stavbě výšinných opevněných poloh -hradů. Těm je věnován i tento příspěvek.

V areálu Prachovských skal byly v pravěku a raném středověku postaveny celkem tři hrady. Nositelé kultury lidu popelnicových polí pozdní doby bronzové opevnili hradbou cestu ke dvěma skalním ostrožnám  Starý a Nový Hrádek a toto hradiště využívali k sídlení v 11.- 9. století př. n. l. Další hrad byl tímto lidem postaven v západním okraji Prachovských skal na skalní ostrožně nad říčkou Žehrovkou v poloze Na vrších nad osadou Maršov. Slované využili v druhé polovině hradiště Hrádky (Starý a Nový Hrádek) a
vybudovali v Prachovském sedle v okraji skal další hradiště, které zaniklo nejdéle v polovině 10. století n. l. V téže době bylo
opuštěno hradiště Hrádky a na části ostrožny byl založen a do začátku 12. století využíván hřbitov s kostrovými hroby.

V Prachovských skalách byl  postaven i středověký hrad Pařez. Na skalním bloku nad rybníkem pod vsí Pařezská Lhota před polovinou 14. století byl postaven obytný objekt, do skalního podloží vysekány sklepy a postaveno i opevnění s hranolovou věží. Po stoleté existenci se hrad stal sídlem lupičů. Mezi nálezy zlomků nádob a odpadu ze zpracování železa byly i pražské groše králů Václava IV. (1378 - 1419) a Vladislava II (1471 - 1516).

Ve druhé oddělené části CHKO Český ráj  severně od města Sobotky po hranice okresu Jičín bylo rovněž zjištěno osídlení od začátku mladší doby kamenné. Na ostrožně v západním okraji skalní plošiny Poráň (poblíž dvora Semtiny, katastr Podkost) bylo v pozdní době bronzové dvěma pásy opevnění ve východním okraji ostrožny postaveno hradiště. Na chladném místě, ale ve skryté a nepřístupné poloze sídlili lidé ve starší době železné a s malým přerušením od  druhé poloviny 6. století do počátku vrcholného středověku.

Ke stavbě hradu Kost a dalších tří hrádků byly využity skalní ostrožny. Nynější podoba starší (středové) části hradu byla datována do druhé poloviny 14. století, hrad byl ovšem založen v první třetině tohoto století. Přístavbou dalších obytných a hospodářských budov
v 15. až 17. století získal nynější podobu, když byl od poloviny 17. století hospodářským centrem panství.

Z dalších menších panských sídel je zachována fortifikace a objekty či jejich části vysekané do skalního pískovcového podloží. Hrádek Pařízek (katastr Mladějov) byl zlomky nádob datován do doby pohusitské (2. polovina 15. a 16. století). Erozí a stavbou chaty bylo návrší narušeno tak, že určení stavby jako hrádek není jednoznačné. Hrádek Nebákov (severně od Rovně) byl postaven ve druhé polovině 13. století jako typ donjonové dispozice. V době pohusitské byl zřejmě pustý. Poslední ostrožný hrádek postavený nad říčkou Žehrovkou severně od osady Malá Lhota (katastr Rytířova Lhota) byl trojdílný. Byl postaven a opuštěn ve 14. století.