Zaniklé vsi na Jičínsku

Abstrakt

Předmětem  příspěvku je aktualizovaný soupis zaniklých vsí na Jičínsku. Ke statistickému zpracování bylo využito údajů o 72. z celkového počtu 79. zaniklých vsí. Zcela převažuje poloha zaniklých vsí na mírných jižních svazích v blízkosti tekoucí vody, případně v blízkosti pramenné pánve. Nadmořská výška míst zaniklých vsí je nejvíce do 350 m.n.m., nejvyšší poloha zaniklé vsi jen mírně přesahuje 600 m.n.m.  Panské sídlo bylo zjištěno ve 17ti vsích,  kostel ve čtyřech a hospodářský dvůr v 17ti zaniklých vsích nebo v jejich bezprostřední blízkosti. Počet usedlostí  - pět a šest půdorysů - byl zjištěn ve dvou vsích.  Plužiny u zaniklých vsí byly zjištěny jen vyjímečně. Zánikový horizont středověkých vsí souhlasí s válečnými událostmi husitského období (17 zaniklých vsí), třicetileté války (22 zaniklých vsí) a rovněž s klimatickým optimem 1. poloviny 16. století (22 zaniklých vsí). Osm vsí zaniklo dvakrát, dvě vsi třikrát. Trvale zůstává zaniklých 54 vesnic, 34 jich bylo obnoveno po třicetileté válce.

 

Soupis zaniklých středověkých vsí na Jičínsku.

 

1.Úvod.

Během posledních let, zvláště mezi roky 1996 a 2000, bylo na ploše bývalého okresu Jičín lokalizováno několik zaniklých středověkých vsí. K jejich objevení napomohla i pravidelně prováděná letecká prospekce a sledování všech větších stavebních aktivit. Předložená práce stručně shrnuje dosavadní terénní výzkum k zaniklým středověkým vsím, které již byly na |Jičínsku zjištěny nebo je sem lze s velkou pravděpodobností lokalizovat.

 

2. Stav výzkumu.

 Základní literaturou k zaniklým středověkým a novověkým vesnicím (dále ZSV)  zůstává soupis zaniklých středověkých osad v Čechách.1. Dalším soupisem jmen a názvů lidských sádel, zahrnujícím i ZSV, je monografie A. Profouse s doplňky  Svobody a Šmilauera Místní jména v Čechách.2. Znovu vydaný Místopisný slovník historický je velmi stručný a v některých případech je možné jeho údaje výrazně doplnit nebo upřesnit, někdy i změnit.3. Údaje k několika ZSV sledovaného regionu poskytla  i rozsáhlá práce  prof. Šimáka o středověké kolonizaci. 4. Ze starších prací jsou využitelné informace z publikce Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618.5. Z regionální literatury byly shromážděny některé převážně lokalizační údaje o jednotlivých ZSV.6. Novější literatura uvádí základní informace k jednotlivým lokalitám ověřeným v terénu a datovaným archeologickými nálezy. 7. Některé publikované práce hrnují i informace  k ZSV včetně písemných pramenů. 8.  Vodítkem pro práci v terénu je nejcennější práce E. Černého.9.

 

3. Přírodní podmínky.

Jičínsko je součástí severovýchodních čČech. Jihozápadní polovina je okrajem Polabí nadmořské výšky mezi 200 a 300 m n.m. Severovýchodní část přechází do kopců zv. Podkrkonoší, nadmořské výšky 300 - 550 (600) metrů. Severovýchodní hranice okresu Jičín leží v nadmořské výšce  více než 600 m n.m. s převládající svažitostí k severovýchodu (Novopacko) a je znatelně méně osídlena než část jihozápadní. Polovina současné plochy okresu Jičín je zalesněna či pokryta jinou vegetací. Plošně odlesněná je Jičínská kotlina, pás krajiny odtud k jihovýchodním směrem na Hořicko a jihozápadním směrem (do vnitrozemí) na Libáňsko a Kopidlensko. Těmito plochami trvale procházejí i hlavní komunikace. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 7,5 a 8 stupni C, průměrné roční srážky mezi 650 - 750 mm. Sledovaný region je součástí severovýchodního okraje České křídové tabule.  Rozsáhlé plochy jsou pokryty těžkými hlinitojílovitými až jílovitými půdami.  V místech s nízkým půdním horizontem zůstávají tyto půdy na opukovém podloží dlouhodobě zavodněné. Od neolitu jsou plošně osídleny sprašové půdy a návěje pokrývající asi třetinu plochy okresu. Dalšími půdními typy jsou pseudočernozemě (jih, jihozápad sledovaného regionu), lidově zvané černavy, podzolové a lesní půdy. Jičínsko je krajinou bohatou na vodní zdroje. Hlavním tokem regionu je řeka Cidliny, dalšími menšími toky řeky Leština (Mrlina),  Klenice, Javorka a Bystřice. Na tocích nižšího řádu byly postaveny a v současnosti jsou obnovovány četné vodní nádrže. 10.

 

4. Struktura středověkého osídlení.

4.1. Mladší doba hradištní.

První vlnu intenzivní kolonizace je možné datovat do 11.- 12. století. Lokality se nápadně soustřeďují v místech pozdější lokace měst Jičín, Sobotka, Libáň, Kopidlno, Hořice v Podkrkonoší. Výrazná sídlení aglomerace existovala rovněž v okolí pšovských valů, v okolí Hřmenína (komunikace Jičínská kotlina - Libáň - Kopidlno – vnitrozemí) a Konecchlumí (Hradecká cesta). Až v mladší době hradištní je osídleno okolí Lázní Bělohrad (jih severovýchodní části Jičínska). Mladohradištními lokalitami je vymezena hlavní komunikace regionu zv. Hradecká cesta, směřující z jihovýchodu do severního okraje Jičínské kotliny. Zde se dělí na větev překračující kopce severně od Železnice a na trasu pokračující dále  k severozápadu k Turnovu. Další komunikace směřovala z Jičínské kotliny k jihozápadu na Libáňsko a Kopidlensko. Zde byly kromě sídlišť a pohřebišť  zjištěny i nálezy mincí. Výšinnými opevněnými polhami tophoto období byl Miletín (založený před rokem 1124), hrádek Železný I. a II. (na k.ú. Těšín a Železnice). Mladohradištní osídlení vykazují i halštatské hradiště Vesec - Poráň  a raně středověké hradiště  v Ostroměř. 11.  Již v tomto období některé vesnice zanikly (viz Katalog ZSV, č. 38, 79 - 78).

4.2. Vrcholný středověk.

Osdílení mladšího úseku mladší doby hradištní bylo zjištěno na menším počtu míst než v jejím starším úseku. 12.  Další kolonizační vlna souvisí se založením města Jičína v mezidobí 1293 – 1304. Králem Václavem II. Založené město a okolní vsi byly po opakovaných zástavách roku 1337 prodány rodu Vartenberků. Z první poloviny 14. století pocházejí první písemné zprávy o naprosté většině vsí na Jičínsku. Tyto zprávy jsou postupně potvrzovány nálezy tzv. kolonizační keramiky. Jičínsko bylo již tehdy hustě osídlenou krajinou, vzdálenosti mezi jednotlivými vesnicemi se pohybují převážně mezi 1,5 a 2.5 km. Tato vzdálenost se mírně zvětšuje v severovýchodní části regionu, kde jsou pro trvalé osídlení zhoršené podmínky stoupající nadmořskou výškou a otevřenými chladnými údolími.

 

4.3. Období husitských válek a války třicetileté-

Do struktury osídlení přirozeně zasáhly dlouhodobé válečné události první třetiny 15. a první poloviny 17. století. Ozbrojené husitské oddíly se na Jičínsku a v jeho blízkém okolí pohybovaly mezi lety 1421 a 1423. Jejich aktivitám jsou  například popisovány likvidace vsí (Valy, přední a Zadní Moravsko v Prachovských skalách,13) a menších panských sídel (tvrze v Kozojedech a Mlázovicích). Na vrchu Githard v Hořicích a na jeho svazích byla 23. (20.) dubna 1423  svedena bitva mezi východočeskou panskou jednotou Čeňka z Vartenberka s husitským vojskem. Vítězní husité poté v kraji verbovali nvé vojáky. K jejich pobytu v kraji se velmi pravděpodobně vztahuje největší grošový nález z Jičína( 14) a rovněž vojenský tábor  objevený severně od pšovských valů s nálezy zbraní v jeho okolí. 15. Za života Albrechta z Valdštejna bylo Jičínsko ušetřeno válečných pohrom. Z výnosu z prosperujícího a válkou ušetřeného financoval císařskou armádu. Po smrti vévody 25.2. 1634 je kraj stal téměř nepřetržitě  cílem vojenských akcí a pobytu vojsk v zimním období. Do závěru roku 1649 bylo Jičínsko a  zvláště pak Sobotecko zničeno v takové míře, že poddaní nebyli schopni platit daně, vesnice byly (pokud vůbec byly) osazeny je asi třetinou původního počtu osedlých. Mnohé již nebyly obnoveny.

4.4.  18.- 19. Století.

Tento stav s malými změnami přetrvával do první třetiny 18. století.  Na několika místech vznikly nové vsi na pozemcích vrchnostenských (či komorních)  statků (např. Tereziny Dary ze 70 let 18. století) či na pozemcích vrchnostenského dvora (např. Běchárky, Dvorce). Mapy stabilního katastru zachycují několik vsí vysazených ještě před rokem 1841 (1842, event. 1845).

 

5. KATALOG  ZSV

 

1. Jméno   BĚLUŠICE  Katastrální území /k.ú./   Bukovina

       LOKALISACE   louka a  les severně od Hrádku Vřesník

Pomístní název   Hrádek,  Bělušice, Pechův háj

ZM 1:10 000 03­­ - 43 - 20, 174:250, 194:256, 186:234, nadmořská výška 420 - 458 m

       POLOHA 

                   svažitost   ve svahu nad kotlinou potoka Dubovec

                   orientace ke světovým stranám   k východu

                   současný povrch    les, louka

NÁLEZ

                   nadzemní relikty   základy domů patrné ještě před rokem 1887

                   pozemní objekty   vyzděná studna, nádrž na vodu, haťovaná cesta, kamenná  destrukce

                   archeologické nálezy   keramika  VS 2            uložení   soukromá sbírka

PLUŽINA  nezjištěna

        PUBLIKACE

Kulhánek 1980, 4 - 6, Roubík 1959, 102, Sedláček 1887, 129, Šimák 1938, 375

PRVNÍ  PÍSEMNÁ  ZMÍNKA  1497 /zaniklá ves/

OBDOBÍ ZÁNIKU před 1497

       KOMENTÁŘ : Zaniklá středověká ves u hrádku Vřesník /zvaného též Bělušice/, podle  nálezů existovala ve 14.-15. století, zanikla před rokem 1497, pravděpodobně za husitských válek  /Petráček -Tomášek 1999, 110/.

 

       2. Jméno   BÍLÁ VODA   K. ú.  Bílsko u Hořic

       LOKALISACE  intravilán vsi Velké Bílsko u Hořic                                                      

Pomístní název   

ZM 1: 10 000   13 - 21 – 05, 260 - 264 m.n.m

POLOHA 

                 svažitost   mírný svah po obou březích Chlumského potoka

                 orientace ke světovým stranám   k jihovýchodu

                 současný povrch   zástavba, pole

NÁLEZ  

                 nadzemní relikty 0

                 pozemní objekty  0

                 archeologické nálezy   keramika, kachel, ostruhy    uložení M Hořice v P.,

                                                            250 /4861/, 2096, 4179 – 4180 /VS 2, NO/

PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Cechner 1909, 9 Kudrnáč 1903, 51, Sedláček 1887, 137, Šalda 1969, 65

 PRVNÍ  PÍSEMNÁ  ZMÍNKA  1401

OBDOBÍ ZÁNIKU  17. století

       KOMENTÁŘ : Ves zaniklá velmi pravděpodobně během třicetileté války. Naposled vysazena  při parcelaci pozemků hospodářského dvora v 18. století.

 

3. Jméno   BLÍŽKOV   K. ú. Slavhostice

       LOKALISACE   les Blížkov,  ppč. 218 - 226, st. pč. 73  /na mapě stabilního katastru

st. pč. 78  a ppč. 217 - 222/

Pomístní název   U křížku, Blížkov, Na kostelíčku

ZM 1: 10 000   13 - 21 - 01, 114:337, 256 - 260 m.n.m.

POLOHA 

                svažitost   svahy severovýchodně nad vodní nádrží

                orientace ke světovým stranám   k jihozápadu

                současný povrch   les

NÁLEZ      

               nadzemní relikty    vodní nádrž s hrází /obnovená 1996/

               pozemní objekty    základy domů, kaple, hroby          

               archeologické nálezy   keramika    uložení M Jičín či. 1340, 1341, 1473, 2998

               a soukromá sbírka                               

PLUŽINA

Z této vsi pravděpodobně využívána plocha hradiště Valy, při geodetickém zaměření objektu byly v severovýchodním a jihozápadním sektoru vnitřní plochy hradiště zjištěny dlouhé a úzké záhony ohraničené mezemi. Odtud pocházejí zlomky keramiky VS 2/ M Jičín či. 1502/. V soukromé sbírce keramika RS 4 a VS 1

       PUBLIKACE

Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu Praha /dále jen NZ čj./  čj. 83/1949, 84/1949, Kuča 1995, 19, 34, 113, 139, 530, Palacký 1848, 119, Profous 1947, 90, Roubík 1959,  103,  Šalda 1969, 94

       PRVNÍ  PÍSEMNÁ  ZMÍNKA  1355 /kostel údajně románského založení/, 1414  ves

OBDOBÍ ZÁNIKU  třicetiletá válka /po 1634/

       KOMENTÁŘ : Archeologické nálezy posouvají existenci vsi do 12.- 13. století. Farní ves k 1355, další  písemné zmínky - kostel 1369, 1402, 1405, 1570, který stál ještě v 18. století.

 

       4. Jméno  BUKOVINA   K. ú.  Doubrava

       LOKALISACE  v lese mezi dvorem Jeníkov a vsí Doubravice, nad říčkou Bystřice,

       ppč.153  a její okolí, severně od kóty 410,4

Pomístní název  U Doubravy

ZM 1: 10 000   13 - 22 - 01, 93:218

POLOHA 

                  svažitost  plošina nad svahem a říčkou Bystřicí                         

                  orientace ke světovým stranám   otevřená krajina k severozápadu

                  současný povrch  les

NÁLEZ 

                 nadzemní relikty 0  

                 pozemní objekty  0   

                 archeologické nálezy   keramika    uložení Muzeum východních Čech /MVČ/     Hradec Králové přír.č. 72/86             

       PLUŽINA   nezjištěna

PUBLIKACE

Balatková 1983, 208, Profous 1947, 212, Roubík 1959, 102 Sigl - Vokolek 1986,11

       PRVNÍ  PÍSEMNÁ  ZMÍNKA 1267

OBDOBÍ ZÁNIKU  před 1598

KOMENTÁŘ : Ves existovala v mezidobí 1267 - 1598. V prostoru při polích severně od ZSV založen po třicetileté válce hospodářský dvůr zvaný Jeníkov.

 

       5. Jméno  BUTOVES, LHOTA NOVÁ, LHOTA HRČÍŘSKÁ, LHOTA TUŘSKÁ

K.ú.  Butoves

       LOKALISACE  katastrální území Butoves,  intravilán dnešní vsi ?

Pomístní název  

ZM 1: 10 000  13 – 21 – 02,    259 – 269 m.n.m.

POLOHA

                svažitost  rovina

                orientace ke světovým stranám

                současný povrch   zástavba, pole, louky            

NÁLEZ

            nadzemní relikty  0

            pozemní relikty  0 

            archeologické nálezy  0                   

       PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Profous 1947, 222, Roubík 1959, 103, Sedláček 1887, 282, Sedláček 1998, 86, Šalda 1969, 67,  Šalda – Zikmund 1955, 37, 93

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  1392

OBDOBÍ  ZÁNIKU před 1600

KOMENTÁŘ : Ves opakovaně vysazovaná. Vývoj názvů  /viz 6.4. Jména, názvy/.

 

        6. Jméno  BYŠIČKY         K.ú.  Brtev

       LOKALISACE  na návrší  východně a jihovýchodně od  kostela sv. Petra a Pavla,  nad       terénním zlomem, rybníkem zv. Byšička a potokem Dubovec, ppč. 685/5 a 714

Pomístní název  Byšička

ZM 1: 10 000 03 - 43 - 25, 143:306, 332 m. n.m.

POLOHA

                svažitost   mírný svah

                orientace ke světovým stranám   k východu

                současný povrch  pole

NÁLEZ

            nadzemní relikty 0

            pozemní relikty  0

            archeologické nálezy  keramika  uložení   M Jičín ev.č. 37/97,

                                                          MVČ Hradec Králové bez čísla  a  č.přír. 145/86

PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Kalferst - Sigl - Vokolek 1987, 5, Kudrnáč 1894, 70 - 71, Profous 1947, 233, Roubík 1959, 104, Sigl – Vokolek 1986, 7, Ulrychová 1998a

DOKUMENTACE       foto pozemní

                                             letecké  negativní /1996 – 1998/          

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1318

OBDOBÍ  ZÁNIKU  před 1544

KOMENTÁŘ : Údajný zánik v husitských válkách. Poté jen hospodářský dvůr u rybníka pod  svahem,  k 1544 pouze tento dvůr zv. Nový. Splach keramiky pod svah, nálezy i zde. Románský původ  kostela /Cechner 1909, 9 – 10/ neověřen. Pouze kostel a hájovna k 1544.

 

       7. Jméno    DVORCE      K.ú. Robousy

       LOKALISACE u Dvoreckého rybníka a potoka Trnávky

Pomístní název

ZM 1:10 000   03 - 43 - 17,  279 - 285 m n.m.

POLOHA

                svažitost    mírný svah

                orientace ke světovým stranám   k jihovýchodu

                současný povrch    pole, louky

NÁLEZ

            nadzemní relikty

            pozemní relikty

            archeologické nálezy    střep /VS 2/           uložení  M Jičín či. 2051

PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Mencl 1948, 438, Profous 1947, 447, Šalda 1969, 69

DOKUMENTACE       foto pozemní

                                              letecké      1996 - 2001 /negativní/

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA   1618

OBDOBÍ  ZÁNIKU   třicetiletá válka ?

KOMENTÁŘ : Opakovaně vysazená ves, na mapě stabilního katastru /1842/ ještě není. Dnešní osada vysazena na pozemcích dvora. Záznam k 1618 - Desky zemské 134 C 16, ves na panství Kumburk.

 

       8. Jméno     HABŘINA       K.ú.  Železnice, Zámezí

       LOKALISACE  severozápadně  od Železnice,  severovýchodně od Zámezí,  dnešní samota U Habřiny /st.pč. 77/1/, ppč.  77/2, 598, 602 , 603, 606, 608, 609/1, 610, 611/1 návrší západně od rybníka Hluboký mezi Doubravickým potokem a západně od něho tekoucím bezejmenným přítokem Cidliny

Pomístní název U Habřiny, Habřina

ZM 1: 10 000  03 - 43 - 11, 328 - 334 m.n.m.

POLOHA

                svažitost    návrší a svah nad potokem a rybníkem Hluboký                    orientace ke světovým stranám  k  jihovýchodu

                současný povrch   pole, louky            

NÁLEZ

            nadzemní relikty  0

            pozemní relikty  0

            archeologické nálezy   0              

       PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Mencl 1948, 436, Profous 1947, 505, Roubík 1959, 103, Sedláček 1887, 258

DOKUMENTACE       foto pozemní

                                              letecké       negativní /1996 – 1998/    

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA

OBDOBÍ  ZÁNIKU před 1542 /1533/

KOMENTÁŘ : Na několik míst lokalisovaná ZSV. Patřila k hradu Brada, poté k panství Velíš. Jen pravděpodobná lokalisace podle pomístního názvu a údajů pamětníků v Železnici.. V okolí dvou usedlostí na mapě stabilního katastru /1842/  pastviny a polní plochy beze stop po uspořádání.

 

       9.  Jméno   HEŘMANICE         K.ú. Heřmanice

       LOKALISACE  intravilán dnešní vsi ?, ev. prostor ve svahu k hrádku pod ním

Pomístní název

ZM 1: 10 000  03 - 43 - 13  a  03 - 43 - 14,  474 - 476 m.n.m.

POLOHA

                svažitost   svah, event. okraj plošiny

                orientace ke světovým stranám   k jihu, plošina východozápadního průběhu

                současný povrch   zástavba, louky

NÁLEZ

            nadzemní relikty   hrádek, rybniční hráze

            pozemní relikty  0

            archeologické nálezy 0               

       PLUŽINA nezjištěna

PUBLIKACE

Profous 1947, 545, Sedláček 1887, 204

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1395  /1365/

OBDOBÍ  ZÁNIKU před 1549 /pravděpodobně během husitských válek/

KOMENTÁŘ : Vesnice severně nad údolím Heřmanického potoka a hrádkem. Na mapě stabilního katastru  /1842/ rozptýlená zástavba podél dvou cest procházejících po hřbetu severně nad hrádkem.

 

       10.  Jméno    HRADIŠTĚ        K.ú.  Ostružno

        LOKALISACE  katastrální území Ostružno

Pomístní název 

ZM 1:10 000   03 - 34 - 20, 280 - 286 m.n.m.

       PUBLIKACE

Roubík 1959, 103, Šalda 1969, 89, Šimák 1938, 367 - 368

DOKUMENTACE       foto pozemní

                                              letecké    negativní /1996 - 2000/ 

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  1228 ?

OBDOBÍ  ZÁNIKU  před 1228

KOMENTÁŘ : Rozsáhlá, v současnosti zcela odlesněná, plocha jižně od Ostružna mezi rybníky Ostruženský, Čeperka, Vyplatil a Lhotský a drobnými vodotečemi vhodná k sídlení /poloha Pazderna, Na vápence, U Pazderny/, chráněná od severozápadu.

Ves zv. Ostružen Újezd /dnešní Ostružno/ k 1228 v majetku kláštera u sv. Jiří v Praze na Hradě. U fary v centru Ostružna nalezen středohradištní střep /Ulrychová 1995b/ a mladohradištní keramika /M Jičín či. 6431 – 6435/.  V blízkosti této vsi další roku 1228 již zaniklá ves. Jihozápadně od Ostružna na ostrožně v poloze „Nad Lhotickým rybníkem“ osada Pazderna /6 stavení již na mapě stabilního katastru 1842/. Zde možná lokalisace ZSV Hradiště.

 

       11.  Jméno  HRADIŠŤKO        K.ú. Ostroměř

LOKALISACE  hospodářský dvůr  Hradišťko a jeho okolí, uvnitř fortifikace raněstředověkého  hradiště

Pomístní název  Stará Hůra

ZM 1: 10 000   13 - 21 - 04, 268 - 286 m.n.m.

POLOHA

                svažitost   svah nad nivou Javorky

                orientace ke světovým stranám   k jihu

                současný povrch   zástavba, sady, pole

NÁLEZ 

               nadzemní relikty 0

               pozemní relikty  0

               archeologické nálezy     keramika   RS 4    uložení   M Hořice v P.

       PLUŽINA nezjištěna

PUBLIKACE

Palacký 1848, 23, Profous 1947, 669, Roubík 1959, 102, Sedláček 1998, 291

DOKUMENTACE       foto pozemní

                                              letecké    negativní  /1993 - 2000/      

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1143

OBDOBÍ  ZÁNIKU po 1603

KOMENTÁŘ : Po zániku vsi /pravděpodobně během třicetileté války/  přistavěn ke kamenné renesanční tvrzi hospodářský dvůr, ves kolem něho postupně i mimo fortifikaci hradiště. Místo osídleno nepřetržitě od poloviny 9. století.

 

       12.  Jméno  CHLOUMEK     K.ú.  Zboží

       LOKALISACE  intravilán či blízké okolí dnešní osady

Pomístní název

ZM 1:10 000  03 - 43 - 12, 480 - 500 m.n.m.

POLOHA

                svažitost   výrazný svah

                orientace ke světovým stranám   k jihu

                současný povrch   zástavba, louky

NÁLEZ

            nadzemní relikty 0

            pozemní relikty 0

            archeologické nálezy  keramika VS 2    uložení  NM Praha č.přír. 3617/1940 

       PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

NZ čj. 3836/40 - Borkovský 1941, Profous  1949, 13 /9/, Roubík 1959, 104

DOKUMENTACE       foto pozemní

                                              letecké           1993, 1998,  2000   /negativní/             

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1542

OBDOBÍ  ZÁNIKU před 1774

KOMENTÁŘ : Nejistá datace archeologických nálezů /nelze ověřit/,  na ppč. 508 nalezen RS střep. I v současnosti rozptýlená zástavba, vesnice panství hradu Kumburk. Vysazena znovu před rokem 1774 na místě  zaniklé osady /pravděpodobně ve třicetileté válce/.

 

       13.  Jméno  CHLOUMKY /CHLOUMKA, CHLOUMEK/       K.ú.  Holovousy

       LOKALISACE   intravilán dnešní osady

Pomístní název

ZM 1:10 000  13 - 32 - 04, 400 - 416 m.n.m.

POLOHA

                svažitost   mírný svah             

                orientace ke světovým stranám   k jihu

                současný povrch   zástavba, pole, louky            

NÁLEZ

            nadzemní relikty hráz rybníka,  tvrziště, opevněný hospodářský dvůr

            pozemní relikty 0

            archeologické nálezy  ČVS kachle s motivem Meluziny uložení soukromá sbírka                                                                                                                   

       PLUŽINA   záhumenicového typu

PUBLIKACE        

Palacký 1848, 132,  Profous 1949, 14, Roubík 1959, 102, Sedláček 1887, 328, Ulrychová 1996

DOKUMENTACE    foto pozemní   22.6., 9.11.1995, 26.3.1996

                                          letecké     21.10.1997      uložení M Jičín - Archiv leteckých

                                          snímků OMa G Jičín /dále jen Archiv LA M Jičín/ Holovousy

        PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  1542 /zaniklá ves/

OBDOBÍ  ZÁNIKU   před 1542

KOMENTÁŘ : Opakovaně vysazovaná ves, existovala v 15. století /z tvrziště kachel s motivem Meluziny/, zanikla údajně před 1542 /tehdy uveden jen dvůr, znovu vysazena  kolem hospodářského dvora založeného 1695.

 

       14. Jméno    CHOTĚŠOV                       K.ú.  Stav, Lužany

LOKALISACE   plošina v lese jihozápadně u  kostela sv. Petra a Pavla ve Stavu

Pomístní název  Chotěšov, Hodišov, U kostelíčka

ZM 1:10 000  03 - 43 - 18,  přibližně 380 - 400 m.n.m.

POLOHA

                svažitost   mírně svažitá plošina

                orientace ke světovým stranám   k jihozápadu

                současný povrch  les  

NÁLEZ            

            nadzemní relikty 0

            pozemní relikty    lesní cesta končící ve svahu

            archeologické nálezy  0                    

       PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE   Novopacko …II., 428

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA ?

OBDOBÍ  ZÁNIKU  ?

KOMENTÁŘ : Podle informací kronikářů Dřevěnic a Lužan jedna ze zaniklých vsí /viz i Újezd, Újezdec/ v okolí gotického kostela sv. Petra a Pavla ve Stavu lokalisovaná podle názvu lesa východně  od rozcestí Jičín - Nová Paka a Jičín - Hradec Králové. 

 

       15.  Jméno  CHVOJNÁ, CHVOJEN, CHVOJNÝ        K.ú. Úbislavice

LOKALISACE  u tzv. Jiráskova kříže a v jeho okolí, západně u cesty hrad Kumburk – Zboží – Úbislavice - Lužany, na hřbetu JZZ nad Úbislavicemi

Pomístní název U svatého Jána (les)

       ZM 1:10 000  03 - 43 - 12,  422 : 160 a okolí, 390 – 410 m.n.m.

POLOHA

                svažitost  plošina nad svahem

                orientace ke světovým stranám k severozápadu

                současný povrch pole, les

NÁLEZ

            nadzemní relikty 0

            pozemní relikty 0

            archeologické nálezy 0          

       PLUŽINA  v lese  ve středu plošiny odlesněné místo – plužina ?

PUBLIKACE

Novopacko III, 11, 105, Profous 1949, 80,  Roubík 1959, 103 - 104 ,  Šimák 1938, 370

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1413

OBDOBÍ  ZÁNIKU  pravděpodobně období husitských válek

KOMENTÁŘ: Ves na hřbetu jihozápadně nad Úbislavicemi v blízkosti hřebenové cesty  z hradu Kumburk k Hradecké cestě a  Lužanům.Paralelní cesty vedla údolím obce Úbislavice ke kostelíku sv. Petra a Pavla ve Stavu Dolským údolím do Lužan. Socha sv. Jana Nepomuckého zničena /podstavec stojí u cesty/, Jiráskův kříž východně odtud dal postavit děd Josefa Jiráska, majitele čp. 14 v Úbislavicích, který poskytl  přesné údaje o lokalisaci ZSV. Ve středu plošiny pravděpodobně zaniklá plužina. Severně od ní dodnes vydatný pramen vody  Roubík 1959 /103, 104/ uvádí tuto ZSV dvakrát.

 

       16.  Jméno   KAMENEC, KAMENSKO /?/         K.ú.  Kopidlno

       LOKALISACE  areál hospodářského dvora Kamenec, st.pč. 1663 - 1666, ppč. 232

Pomístní název  Kamensko

ZM 1: 10 000  13 - 12 - 09, 215 - 218 m.n.m.

POLOHA

                svažitost  mírný svah

                orientace ke světovým stranám   k jihovýchodu

                současný povrch    zástavba, pole, les

NÁLEZ

            nadzemní relikty  0

            pozemní relikty  0

            archeologické nálezy 0 

       PLUŽINA  nezjištěna          

PUBLIKACE

Profous 1949, 199, Roubík 1959, 103, Sedláček 1887, 274, týž 1998, 397

DOKUMENTACE       foto pozemní

                                              letecké     1993 – 1998 /negativní/

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1295

OBDOBÍ  ZÁNIKU před 1437

KOMENTÁŘ : Ves zaniklá pravděpodobně v husitských válkách, po 1437 dvůr a rybník téhož jména /další dvě vodní nádrže jižně od pramene vody/. Není vyloučena existence vsi v 16. století. Území  s četnými vodotečemi a vodními nádržemi, vysoký horizont spodní vody, nízký půdní horizont, dlouhodobě zaplavované okolní plochy.

 

       17. Jméno   KARLOV           K.ú. Karlov

       LOKALISACE intravilán dnešní vsi

Pomístní název

ZM 1: 10 000  03 – 43 - 03 , 550 – 600 m.n.m.

POLOHA

                svažitost  svahy údolí

                orientace ke světovým stranám   severní část dnešní vsi na mírném svahu k jihu

                 současný povrch   zástavba, louky

NÁLEZ

            nadzemní relikty   tvrziště

            pozemní relikty  0

            archeologické nálezy    keramika      uložení   M Jičín ev. č. 42/96

        PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Profous 1949, 206, Sedláček  1887, 244, Ulrychová 1998e, 69

DOKUMENTACE       foto pozemní

                                              letecké      negativní /1996/           

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1392 /1386/

OBDOBÍ  ZÁNIKU  ve třicetileté válce

KOMERNTÁŘ : Opakovaně založená vesnice rozptýlené zástavby, zánik ve třicetileté válce, obnova po 1648 a znovu hrabětem Karlem Morzinem 1783. Ves uvedena i k roku 1664. Sběr keramiky na ploše tvrziště a pozdějšího hospodářského dvora /čp. 18/ potvrzuje existenci  osídlení od poloviny 14. století. Nejvýše položená ZSV regionu.

 

       18.  Jméno  KELNÍKY        K.ú. Psinice

        LOKALISACE  jihozápadně od Psinic, ppč. 121/8, 121/9, 128/1, 305/5

Pomístní název  U hrušky, Kelnický, Na Kelníku, Na čtvrti

ZM 1:10 000  13 - 12 - 09, 88:280, 97:292, 111:285, 102:271  a severně odtud

                         222 - 230 m.n.m.

POLOHA

                svažitost    mírný svah

                orientace ke světovým stranám  k jihovýchodu

                současný povrch   pole

NÁLEZ

            nadzemní relikty  0

            pozemní relikty   šest obdélných půdorysů,  sklepy

            archeologické nálezy  keramika /VS 2, NO 1/     uložení   M Jičín či. 1885

                                                                                               M Libáň či. 27 /P 128/ PLUŽINA nezjištěna

PUBLIKACE

Kronika Psinic - obecní, 4, Černý J.V. 1880,  132, Profous 1949, 221, Roubík 1959, 103, Sedláček 1998, 408,  Smolík 1880,  472

DOKUMENTACE       foto pozemní

                                              letecké  21.10.1997   uložení Archiv LA M Jičín / Psinice

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1396

OBDOBÍ  ZÁNIKU  1567 - 1571

KOMENTÁŘ : Pověst o násilném zániku vsi  při pobytu obyvatel na trhu mimo obec v důsledku vrchnostenských sporů. Obyvatelé Kelníků údajně přesídlili do Psinic. Nálezy propadlých  míst při orbě, nálezy keramiky / i celých nádob v 19. století/. Poloha ověřena leteckou prospekcí a sběrem. Ves nebyla obnovena.

 

       19.  Jméno  KOLODĚJE        K.ú.   Veselská Lhota

       LOKALISACE  areál hospodářského dvora a severovýchodně od něho, ppč.262/1

Pomístní název Panský

ZM 1:10 000 13 - 21 - 07, 306:288, 310:290, 308:272, 314:271, 246 - 247 m.n.m.

POLOHA

                svažitost  plošina

                orientace ke světovým stranám   východně u okraje nivy Cidliny

                současný povrch   zástavba, pole

NÁLEZ

            nadzemní relikty 0

            pozemní relikty   sklepy ?

            archeologické nálezy keramika                     uložení   M Jičín či. 6347 - 6378

       PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Kuča 1995, 81, Profous 1949, 287, Roubík 1959, 99, Sedláček 1887, 285, týž 1998, 429

DOKUMENTACE       foto pozemní

                                              letecké     negativní /1996 - 2000/     uložení

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1361 /1332/

OBDOBÍ  ZÁNIKU  polovina 16. století

KOMENTÁŘ : Přesně lokalisovaná ZSV. Keramika sebraná ve výrazných kumulacích na místech terénních nerovností datuje existenci obce od poloviny 14. – do poloviny 16. století. Nálezy 12.- 13. století se mohou vztahovat k osídlení před rokem 1332. Tehdy uveden dvůr, zmínka o vsi k 1361.

 

20.  Jméno  KŘEŠICE       K.ú  Křešice

LOKALISACE  intravilán dnešní vsi /jihozápadní část/

Pomístní název

ZM 1:10 000  13 - 12 - 09, 214 - 224 m.n.m.

POLOHA

                svažitost     mírný svah nad vodotečí         

                orientace ke světovým stranám   k jihovýchodu

                současný povrch   zástavba, pole

NÁLEZ

            nadzemní    tvrziště

            pozemní relikty  0

            archeologické nálezy    keramika       uložení   M Jičín ev. č. 25/2000

       PLUŽINA  lánová západně od čp. 1 /tvrziště/, poloha Na Zdolínkách, dále v polohách  Na čihadlech, Na průhoně

       PUBLIKACE

NZ čj. 9346/2000, Kronika Křešic, s.1, Kronika Psinic - školní, 37, Profous 1949, 393, Sedláček 1895,  311, Šalda 1969, 81, Vojtíšek 1974, 11 - 14

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  1313

OBDOBÍ  ZÁNIKU 1630

KOMENTÁŘ : Tvrz již ve 13. století /pod a v okolí čp. 1,  sběr na ppč. 23/1, 23/2 /, ves na počátku 14. století, vydrancována Švédy v roce 1630, obnovena až 1705.  V archeologické sbírce Libáň asi 1000 střepů RS 4 /mladší/ z tzv. Mazáčova pole  lokalisovaného východně u čp. 1.

 

        21.  Jméno  KŘIŽÁNKY, Křížánek, Kříženec, Křesenice, Křesetice      K.ú  Záhuby

        LOKALISACE   západně od hájovny Křižánky, ppč. 656/7

Pomístní název    U kříže

ZM 1:10 000  03 - 34 - 23, 215:144, 218:137, 219:144, 338 m.n.m.

POLOHA

                svažitost  mírný svah         

                orientace ke světovým stranám  k jihovýchodu

                současný povrch: les

NÁLEZ

            nadzemní relikty   tvrziště, dvůr

            pozemní relikty     půdorysy domů, kostela, hrobů

            archeologické nálezy  0  

       PLUŽINA nezjištěna

PUBLIKACE

CDB I., č. 359, Encyklopedie českých tvrzí  I., 1998, 353 /Chotěbor/, Bílek 1882, 787, Palacký 1848,  111,  Profous 1949, 408 - 409,  Roubík 1959, 103,  Sedláček  1998, 470,  Teplý 1930,  Vojtíšek 1974, 11 - 14

DOKUMENTACE       foto pozemní  12.3.1997   uložení  Archiv LA M Jičín /Záhuby

                                              letecké  

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1395 /1052/

OBDOBÍ  ZÁNIKU  před  1571 /1552/

KOMENTÁŘ : Zánik vsi viděli údajně  jičínští jezuité ukrytí před švédským vojskem na hradě Velíš /Bohuslav Balbín/. Jméno vsi podle zasvěcení kostelíka Nalezení sv. Kříže. Místo bohoslužeb nekatolíků, u kostela se pohřbívalo ještě v 18. století. Proto byl  kostel /dřevěný/ zbořen z příkazu libáňského katolického faráře. Areál vsi navržen v roce 1997 k zápisu do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek.

 

       22.  Jméno   LEDKOV, LETKOV, LEDKOVY, LETKOVA      K.ú  Kopidlno

       LOKALISACE   intravilán nebo blízké okolí dnešní osady

Pomístní název  

ZM 1:10 000   13 - 12 - 09, 226 - 240 m.n.m.

POLOHA

                svažitost   plošina nebo údolí s vodotečí a rybníkem           

                orientace ke světovým stranám   plošina  k  severozápadu na návětrné  straně

                                                                     údolí otevřeno k jihozápadu

                současný povrch    zástavba, pole

NÁLEZ

            nadzemní relikty 0

            pozemní relikty  0

            archeologické nálezy 0                   

       PLUŽINA nezjištěna

PUBLIKACE

Profous 1949, 498, Roubík 1959, 103,  Sedláček 1887, 196

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1400

OBDOBÍ  ZÁNIKU  před 1593

   KOMENTÁŘ : V okolí Holského rybníka ves ze 14. století.  Po zániku   v  16. století

/k 1593 jen rybník Letkovec, ves  jím údajně zatopena/ ves obnovena  až  po polovině

19. století. Mapa stabilního katastru  /1842/  zachycuje z dnešní vsi pouze  tři  stavení. Chladná, k sídlení nepříznivá poloha.

 

       23.  Jméno LHOTA MACHOVA, LHOTA  MACKOVA   K.ú Zelenecká Lhota

       LOKALISACE   svahy jižně od silnice mezi Zeleneckou Lhotou a Libání

Pomístní název

ZM 1:10 000   03 - 34 - 23,  280 - 320 m.n.m.

POLOHA

                svažitost    svahy nad výrazným terénním zlomem s vodotečí        

                orientace ke světovým stranám    k jihu

                současný povrch    pole, louky

NÁLEZ

            nadzemní relikty 0

            pozemní relikty  0

            archeologické nálezy 0                    

       PLUŽINA jihovýchodně od  Zelenecké Lhoty v poloze „Na čtvrti“  odlišný způsob parcelace  pozemků než na zbylé části  k.ú.

       PUBLIKACE

Bílek 1883, 789, Profous 1949, 548, Roubík 1959, 103, Sedláček 1998, 521

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  1493

OBDOBÍ  ZÁNIKU před 1623

KOMENTÁŘ : Západně od Zelenecké Lhoty /až na k.ú. Záhuby/  a severně od ní /na k.ú. Skuřina/ rozsáhlá pramenná pánev. Jihovýchodně od Zelenecké Lhoty v poloze „Na čtvrti“ na mapě stabilního  katastru jiný systém parcelace pozemků než na okolním území. Nápadná absence středověkého osídlení mezi Zeleneckou Lhotou a Libání /4 km jižních svahů nad potokem Záhubkou.

 

       24. Jméno LHOTA SEMÍNOVA  K.ú. Újezd pod Troskami

       LOKALISACE    intravilán dnešní vsi nebo její okolí

Pomístní název

ZM 1:10 000  13 - 34 - 10,  320 - 360 m.n.m. a okolí

POLOHA

                svažitost    svah

                orientace ke světovým stranám   k jihu

                dnešní povrch   zástavba, pole

NÁLEZ

               nadzemní relikty 0

               pozemní relikty  0

               archeologické nálezy  0

       PLUŽINA  části  délkové / a záhumenicové ?/ plužiny ve svazích po obou stranách nad vsí ulicového  půdorysu

PUBLIKACE

Šimák 1924 - 1925, 101

        PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA ?

DOBA ZÁNIKU  v 16. stol. pustá

KOMENTÁŘ : Jen zmínka o Lhotě na panství Hruboskalském jako pusté, obnovené v 16. století. Lokalisace jen málo pravděpodobná. V dnešní obci Semínova Lhota při kabelisaci /1996/ nacházeny drobné střepy  keramiky 16. – 17. století

 

       25.  Jméno  LHOTA STRÁNÍKOVA       K.ú  Kopidlno

       LOKALISACE   jihovýchodně od města

Pomístní název  Na Lhotách

ZM 1:10 000   13 - 12 - 10, 220 - 230 m.n.m

POLOHA

                svažitost    mírný svah  nad okrajem nivy Mrliny        

                orientace ke světovým stranám   k severu

                 současný povrch    pole, sady, louky

NÁLEZ

            nadzemní relikty 0

            pozemní relikty  0

            archeologické nálezy 0                    

        PLUŽINA

V poloze Na Lhotách zachována traťová plužina.

PUBLIKACE

Profous 1949, 521, Roubík 1959, 103, Sedláček 1998, 511

DOKUMENTACE       foto pozemní

                                              letecké           negativní 1996 – 1999 / negativní/

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  1361

OBDOBÍ  ZÁNIKU  ?

KOMENTÁŘ : Jen pravděpodobná lokalisace. Severovýchodně u polohy Na Lhotách zachováno tvrziště /14. století/. Další poloha téhož pomístního  názvu severně odtud asi 500 m mezi hájenkou a výtopnou cukrovaru - niva Mrliny, zaplavované území.

 

       26.  Jméno  LHOTA NAD KOVAČOVEM       K.ú  Kovač

       LOKALISACE   severně od rybníka zv. Nákladní

Pomístní název

ZM 1: 10 000   13 – 43 – 22, v okolí koty 272 m.n.m.

POLOHA

                svažitost    plošina           

                orientace ke světovým stranám   nad svahem k jihu a jihovýchodu

                současný povrch    les

NÁLEZ

            nadzemní relikty 0

            pozemní relikty  0

            archeologické nálezy 0                    

       PLUŽINA

PUBLIKACE

Profous 1949, 550,  Roubík 1959, 103, Sedláček 1998, 512

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  1479

OBDOBÍ  ZÁNIKU  ?

KOMENTÁŘ : Současný objekt hájenky /čp. 22/ je jedním ze stavení  hospodářského dvora postaveného v blízkosti zaniklé vsi Lhota. Mapa  stabilního katastru /1842/ uvádí severně u Nákladního rybníka tzv. Zlodějský mlýn. Lokalisace ZSV do tohoto prostoru potvrzována pamětníky. I v lese zv. „Špígl“ stál mlýn, ve kterém se mlelo ještě v polovině 20. století. Mlynáři /rod Špíglových/ se přestěhovali do Kovače. Z objektu mlýna zachován  náhon a opuštěné nadzemní objekty. Další mlýn stál jižně od hájenky.

 

       27.  Jméno   LHOTA U DĚTENIC      K.ú.  Dětenice

        LOKALISACE  rozsáhlá plošina přibližně 1200 m  jihovýchodně od Dětenic  na ploše  Nového dvora nebo v jeho blízkém okolí

   Pomístní název  Mezi mosty, Šlachta, Za stodolou

ZM 1:10 000  13 - 12 - 03, 13 – 12 – 08,  214  m.n.m.

POLOHA

                svažitost   plošina     

                orientace ke světovým stranám 

                současný povrch   pole

NÁLEZ

            nadzemní relikty 0

            pozemní relikty  0

            archeologické nálezy 0                    

       PLUŽINA nezjištěna

PUBLIKACE

Profous 1949, 523, Roubík 1959, 103, Sedláček 1998, 572

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1405

OBDOBÍ  ZÁNIKU  ?

KOMENTÁŘ : Jen pravděpodobná lokalisace ZSV na rozsáhlou vodotečemi obklopenou plošinu /osídlenou již v neolitu/ při severním okraji lesního komplexu  a Pilského rybníka. Zde byl v druhé polovině 17. století postaven  panský dvůr  zv. Nový.

Prověřen i prostor v okolí dvora Filipín /k.ú. Brodek/  jižně  nad potokem Hasinou jihozápadně od Dětenic.

 

        28.  Jméno LHOTA SVATOGOTHARDSKÁ,  LHOTA BŘEZOVSKÁ

K.ú.  Doubrava

       LOKALISACE  v intravilánu nebo v blízkém okolí dnešní osady stejného jména

Pomístní název

ZM 1:10 000  13 - 22 - 01, 290 - 292 m.n.m.

POLOHA

                svažitost   svah  údolí          

                orientace ke světovým stranám    severní  svah

                současný povrch    zástavba, les

NÁLEZ

            nadzemní relikty 0

            pozemní relikty  0

            archeologické nálezy 0                    

       PLUŽINA nezjištěna

PUBLIKACE

Profous 1949, 562, Sedláček 1998, 514

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  1363 /1365/

OBDOBÍ  ZÁNIKU  po 1543

KOMENTÁŘ : Ves v úzkém údolí s říčkou Bystřicí a nad ním. Na vodotečí mlýn, nad ním stará cesta k hrádku Pustohrad. Ves uváděna 1363 /1365/, 1454, 1543. K roku 1835 název Lhota /Lhotka/ Gothardská - Svatogothardská.

 

       29.  Jméno  LHOTKA - LHOTKY  ?      K.ú  Sylvárův Újezd, Lískovice

       LOKALISACE    jižně od Sylvárova Újezda, severozápadně od Lískovic

Pomístní název

ZM 1:10 000  13 - 21 - 09, 163:263, 195:243, 190:217, 157:232, 252 - 256 m.n.m.

POLOHA

                svažitost   velmi mírný svah           

                orientace ke světovým stranám   k jihu

                současný povrch    pole

NÁLEZ

            nadzemní relikty 0

            pozemní relikty  půdorysy usedlostí, cest a polí

            archeologické nálezy   keramika                uložení   M  Jičín ev.č. 37/1998

       PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Šalda 1969, 46, Pokorný 1895, týž 1903, Ulrychová 2000b

DOKUMENTACE      foto pozemní

                                     letecké 12.4.1998  uložení Archiv LA M Jičín/ Sylvárův Újezd

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  ?

OBDOBÍ  ZÁNIKU   během třicetileté války /?/

KOMENTÁŘ :  Letecký snímek byl ověřen sběrem  keramiky z 15. a 16. století. Ves byla založena  severně od v současnosti znovuobnoveného rybníka zv. Farářský /1996/ a západně od zaniklého rybníka Vičeles. Na mapě stabilního katastru zachována hráz Farářského rybníka.

 

30.  Jméno   LOPUČ      K.ú  Libáň

        LOKALISACE  východně u osady Kozodírky, mezi Dětenickým potokem a potokem Záhubkou

Pomístní název  V lopuší, Čertova hlava

ZM 1:10 000   13 - 12 - 04, 224 - 234 m.n.m.

POLOHA

                svažitost   mírný svah           

                orientace ke světovým stranám    k jihovýchodu

                současný povrch   pole            

NÁLEZ

            nadzemní relikty 0

            pozemní relikty  půdorysy usedlostí, kruhové tvrziště, cesta /?/

            archeologické nálezy 0                    

       PLUŽINA nezjištěna

PUBLIKACE

Mencl 1948, 436,  Profous 1949,  664,  Roubík 1959, 103,  Sedláček 1998, 565,  Vojtíšek 1947, 4

DOKUMENTACE       foto pozemní

                                      letecké 12.5.1996  uložení Archiv LA M Jičín/ Libáň -Lopuč

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1340

OBDOBÍ  ZÁNIKU před 1593

KOMENTÁŘ : Majitelé vsi uváděni velmi často v písemných pramenech mezi roky 1340 a 1440 /ves, dvůr, tvrz/., roku 1593  uveden pouze rybník. Místo je obklopeno vodotečemi a rybníky, v jeho okolí byly proti záplavám postaveny četné hráze. Ještě roku 1860 byly na poli  p. Bečvarovského / tehdy ppč. 775  a ppč. 776/  patrné prohlubně a půdorys tvrze. Při melioracích byly zachyceny zdi a studna. Ves byla znovu vysazena až  v roce 1835.

Po publikaci: Střepy RS 4 mladší, VS 2 (VS 1?) z pole u Kozodírek, Sb Dětenice či. 13 224 – 13 226

 

       31.  Jméno   LYSICE           K.ú  Cerekvice nad Bystřicí

       LOKALISACE  les Lysice východně od Cerekvice

Pomístní název   Lysice,  Lištice,  Vavřineček

ZM 1:10 000    13 - 22 - 07, 310 - 330 m.n.m.

POLOHA

                svažitost   okraj plošiny   nad terénním zlomem        

                orientace ke světovým stranám   terénní zlom k jihozápadu

                současný povrch   les

NÁLEZ

            nadzemní relikty 0

            pozemní relikty  0

            archeologické nálezy  mince  /1619 - 1705/  uložení  NM Praha č.přír. 25/1942

       PLUŽINA

Na mapě  stabilního katastru / 1841/ je východně od barokní kaple sv. Vavřince /dnes východní okraj k.ú. Cerekvice n.B./ šest obdélných pásů polí  obklopených lesem.

       PUBLIKACE

       Kalferst 1985, 21, Nálezy mincí … III, s. 141 /č. 3584/

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  ?

OBDOBÍ  ZÁNIKU  ?

KOMENTÁŘ : Podle místní tradice je v lese Lysice zaniklá středověká ves stejného jména /omen - nomen: odlesněné místo -  zjištěná plužina/. Nález mincí z roku 1942  pochází z období po třicetileté válce. Jihozápadně pod plošinou vyvěrá pramen vody.

 

       32.  Jméno   MACKOV,  MAČKOV      K.ú. Plhov

       LOKALISACE  intravilán dnešní osady nebo její bezprostřední okolí

Pomístní název

ZM 1:10 000   13 - 34 - 14, 320 - 330 m.n.m.

POLOHA

                svažitost   mírný svah           

                orientace ke světovým stranám   k východu

                současný povrch    zástavba, sady, louky, pole            

NÁLEZ

            nadzemní relikty  tvrziště, hráz rybníka

            pozemní relikty  0

            archeologické nálezy 0                    

       PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Palacký 1848, 598,  Profous 1951, 1,  Roubík 1959,  93,  Sedláček 1887,  278,

Sedláček 1998, 579

DOKUMENTACE       foto pozemní   2. 2. 1999

                                              letecké     uložení Archiv LA M Jičín/ Plhov- Mackov

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1392

OBDOBÍ  ZÁNIKU  před 1603

KOMENTÁŘ : Osada obnovená před rokem  1835. Ze starší zachováno tvrziště chráněné rybníkem a vodotečí.  Ves uváděna naposled 1543.  Při kabelisaci /1997/ nacházeny střepy z 16. století. Asi 1000 m východně v osadě Všeliby /k.ú. Drštěkryje/ zachován hospodářský dvůr. Další dvůr – už jako pustý je uváděn i v Mackově /k roku 1790/. Velmi intenzivně osídlená krajina, vzdálenost mezi současně existujícími vesnicemi je i dnes přibližně 1 km.

 

       33.  Jméno   MAŇOVICE       K.ú   Rohoznice u Hořic, Boháňka

       LOKALISACE  severně za hájenkou samoty Maňovice

Pomístní název

ZM 1:10 000   03 - 22 - 01,  320 - 330  m.n.m.

POLOHA

                svažitost   svah nad vodotečí

                       orientace ke světovým stranám   k západu

                současný povrch   les                       

NÁLEZ

            nadzemní relikty 0

            pozemní relikty  terénní nerovnosti

            archeologické nálezy    pec, keramika,kachle, železa    uložení  M Hořice v P.

                                                                         či. 4884, č. přír. 103/87, 145/87, 34/88

PLUŽINA k 1842/ mapa stabilního katastru/ v lese Maňovice při lesní cestě /ppč.484/ dvě oddělené traťové plužiny /ppč. 435 – 438, 440, 442  a  ppč. 418 – 432/

PUBLIKACE

Petra – Rohoznický 1871, Pokorný 1895,  217, týž 1903,  Profous 1951, 22, Roubík 1959, 102,  Zweifelhofer 1927, 31

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  1378

OBDOBÍ  ZÁNIKU po 1636

KOMENTÁŘ : Ves zaniklá během třicetileté války. Mezi archeologickými nálezy i zlomky drátěné košile. Cesta /ppč. 484/ vede k hospodářskému dvoru Jeníkov. Kolonisační prostor okolí říčky Bystřice.

 

       34.  Jméno   MARKOVA VES      K.ú  Červená Třemešná

       LOKALISACE  severozápadní svah návrší s kótou  327, západně od osady Jahodná

Pomístní název  Na stávkách, Jahodná

ZM 1:10 000  03 - 43 - 25, 461: 43, 316 - 327 m.n.m., ppč. 303, 340, 344, 354/1

POLOHA

                svažitost    svah nad vodotečí          

                orientace ke světovým stranám   k severozápadu

                současný povrch   pole

NÁLEZ

            nadzemní relikty 0

            pozemní relikty  0

            archeologické nálezy  keramika, kachel, mazanice    uložení  MVČ Hradec        Králové, č.přír. 67/86

PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Balatková 1983, 208 - 209, Frolík 1989, 29, Frolík - Kalferst 1987, Profous 1947, 92, Roubík 1959,  102, Sedláček 1887, 125, Sedláček 1998, 135, Šimák 1938, 374

DOKUMENTACE       foto pozemní

                                              letecké  negativní /1996 - 2000/               uložení

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1267

OBDOBÍ  ZÁNIKU   období husitských válek /?/

KOMENTÁŘ : Jedna ze dvou vsí, o které se přel řád německých rytířů a  hořický plebán v letech 1267 – 1271, zv. Villa Marci. Archeologické nálezy ze 14. a 15. století.  K poloze  /Frolík 1989, 29/ -  ZSV leží západně od osady Jahodná.

 

        35.  Jméno    MAKSINEC, MAXINEC, MAXENEC     K.ú. Podhorní Újezd

        LOKALISACE  asi 1 km severovýchodně od Vojic

Pomístní název  Maxinecký les

ZM 1:10 000   03 - 43 - 23, 420 m.n.m. a okolí

POLOHA

                svažitost    svah          

                orientace ke světovým stranám   k jihozápadu

                současný povrch   les

NÁLEZ

            nadzemní relikty 0

            pozemní relikty  0

            archeologické nálezy 0                    

       PLUŽINA nezjištěna

       PUBLIKACE

Bílek 1883, 813, Palacký 1848, 123, Profous 1951, 6, Roubík 1959, 102, Sedláček 1997, 120, Sedláček 1998, 580, Šalda 1969, 90

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1478

OBDOBÍ  ZÁNIKU po 1623

KOMENTÁŘ : Menší ves  a později samota uváděná v písemných pramenech 1478 až 1623. Pustá ještě 1790.  K 1478 uveden dvůr. Severovýchodně od Vojic vede do lesa hluboká úvozová cesta,  v lese  cesty dvou systémů  Na mapě stabilního katastru /1842/ severně od  Vojic pole zv. Maxinecký a za  nimi les stejného jména.

 

       36.  Jméno   MILETÍNEK      K.ú  Červená Třemešná

       LOKALISACE   dvůr zvaný Miletínek a jeho okolí

Pomístní název  Miletínek

ZM 1:10 000  03 - 43 - 25, 465:222, 335 - 344 m.n.m.

POLOHA

                svažitost    mírný svah            

                orientace ke světovým stranám   k severovýchodu

                současný povrch   zástavba, pole

NÁLEZ

            nadzemní relikty 0

            pozemní relikty  0

            archeologické nálezy   0                  

       PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Profous 1957, 78, Roubík 1959, 102,  Sedláček 1998, 604

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  1267

OBDOBÍ  ZÁNIKU po 1544

        KOMENTÁŘ : Na mapě stabilního katastru /1841/ hospodářský dvůr a dvě usedlosti jižně nad vodotečí a  rybníkem. Od 1363 panské sídlo Bořků z Miletínka.

 

       37. Jméno   MILKOVICE   K.ú. /od 1.1. 1995/  Záhuby /dříve k. ú. Milkovice/

       LOKALISACE  údolí Záhubky, východně pod hospodářským dvorem Milkovice

Pomístní název

ZM 1:10 000 13 - 12 - 04, 240 - 272 m.n.m.

POLOHA

                svažitost   svah

                orientace ke světovým stranám   k jihozápadu

                dnešní povrch   louky, les

NÁLEZ

               nadzemní relikty  tvrziště, sklep

               pozemní relikty  0 

               archeologické nálezy   keramika /VS2, NO1/   uložení  M Jičín ev.č. 3/1997

       PLUŽINA  torzo lánové plužiny na svahu údolí severně nad domy osady Milkovice

PUBLIKACE

Profous 1951, 82, Roubík 1959, 103, Sedláček 1895, 311,  týž 1998, 606,  Šalda 1969, 85, Ulrychová 1998 , 248

DOKUMENTACE

                 foto pozemní

                         letecké    negativní /1996/         

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1323

OBDOBÍ ZÁNIKU před 1567 /1552/

KOMENTÁŘ : V současnosti zanikající osada /ze tří objektů jediný trvale osídlený/. Na návrší zachován hospodářský dvůr /zde nejspíš starší panské sídlo/. Mladší panské sídlo - vodní tvrz a sklep pod návrším /nálezy 16. století/.

 

38.  Jméno   MILOVICE   /?/    K.ú  Milovice

       LOKALISACE  jižně od Milovic nad  přítokem Rašínského potoka,  jižně od polní cesty

Pomístní název  Orel

ZM 1:10 000  13 - 21- 10, 230:058, 268:048, 262:040, 235:042, 266 - 272 m.n.m.

POLOHA

                svažitost   mírný svah           

                orientace ke světovým stranám  k severu

                současný povrch  pole

NÁLEZ

            nadzemní relikty 0

            pozemní relikty  0 

            archeologické nálezy  keramika               uložení   M Jičín ev. č. 11/ 98

       PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE Ulrychová 1998b, 113

DOKUMENTACE       foto pozemní

                                              letecké     negativní /1993 – 1998/      uložení

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  ?

OBDOBÍ  ZÁNIKU  2. polovina 13. století /před 1367/

KOMENTÁŘ : Na povrchu plochy přibližně 200 x 300 m sebráno 16 kg střepů / RS 4, VS 1/. Vesnice nejspíš zanikla přenesením do prostoru severně odtud /dnešní obec Milovice/, kde vzniklo i panské sídlo a dvůr.

 

       39. Jméno  MILOŠICE  K.ú.  Běchary ?

       LOKALISACE    pravděpodobně  okolí Běchar /Běchárky dvůr ?/

Pomístní název

ZM 1:10 000  13 - 12  - 15

POLOHA

                svažitost   

                orientace ke světovým stranám

                dnešní povrch

NÁLEZ

               nadzemní relikty 0

               pozemní relikty 0

               archeologické nálezy  0            

PLUŽINA   nezjištěna

PUBLIKACE

Roubík 1959, 103, Šimák 1938, 361

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1401

OBDOBÍ ZÁNIKU ?

KOMENTÁŘ : V okolí Běchar rozsáhlé plošně odlesněné pozemky v současnosti bez vodotečí. Jižně od Běchar u hospodářského dvora a jižně u křižovatky cest byla před rokem 1835 vysazena osada Běchárky /ppč. 608 na mapě stabilního katastru/. Severně od ní nápadně veliká obdélná plocha ppč. 666 – rozoraná plužina ? Důvod založení hospodářského dvora nezjištěn, možný po zaniklé vsi  Milošice /?/

 

40. Jméno MOKŘICE   K.ú.  Lužany

       LOKALISACE  okolí hrádku Mokřice

Pomístní název  Na starých zámkách - ev. severní část vsi Lužany

ZM 1:10 000  03 - 43 - 18, kolem  420 - 440  m.n.m.

POLOHA

                svažitost   návrší 

                orientace ke světovým stranám  severně nad plochým územím se vsí Lužany

                dnešní povrch   les

NÁLEZ

               nadzemní relikty   hrádek, fortifikace

               pozemní relikty

               archeologické nálezy  keramika, železa    uložení  M Jičín ev.č. 21/1995,                                                                          25/1996, či. 3059,  MVČ Hradec Králové č.přír. 110/1999

PLUŽINA   nezjištěna

PUBLIKACE

Kalferst - Sigl - Vokolek 1999, 16, Novopacko .. III., 105, Profous 1951, 127, Roubík 1959,  103 a 104, Sedláček 1887, 207,  týž,  1998, 617, Šimák 1938, 370, Ulrychová 1997c, 142 /719/,  táž 1998 h, 107,  táž 2001a, 84                 

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1323

OBDOBÍ ZÁNIKU před 1462

KOMENTÁŘ : Ves hrádku Mokřice, lokalisována /Profous 1951, 127/ i do lesa Chotěšov /viz/, dále /Roubík 1959,  103 – 104, zde uvedena dvakrát/ ke kostelíku sv. Petra a Pavla ve Stavu /viz Újezd a Újezdec/. Pod  hrádkem /uváděn mezi lety 1318 – 1462/ mlýn zv. Dolský, /zachována hráz/. Údolím Dolského potoka vedla část hřebenové cesty z hradu Kumburk k  Hradecké cestě / spojka hlavních komunikací Jičín - Nová Paka a Jičín - Hradec Králové/. Archeologické nálezy pouze  z hrádku /14.- 15. století/.  Mapa stabilního katastru nezachycuje žádné další terenní útvary. Východně od hrádku  zaniklý kamenný hospodářský dvůr.

 

       41. Jméno  MORAVSKO  PŘEDNÍ   K.ú.  Pařezská Lhota

       LOKALISACE   v okraji lesa a na svazích zaniklé vodoteče v západní části katastru 

       Pomístní název   Moravsko, Pod rovinkami

ZM 1:10 000  03 - 34 - 15,  380 - 394 m.n.m.

POLOHA

                svažitost   mírný svah

                orientace ke světovým stranám   k jihu

                dnešní povrch   louka, les

NÁLEZ

               nadzemní relikty 0

               pozemní relikty pravoúhlé půdorysy objektů

               archeologické nálezy   keramika            uložení M Jičín ev. č. 1/1998

PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Profous 1951, 133,  Roubík 1959, 104, Ulrychová 2000a, 134

DOKUMENTACE

                 foto pozemní

                        letecké  31.10.1993, 17.4.1994        uložení  Archiv LA M Jičín/                                                                                          /Pařezská Lhota

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  ?

OBDOBÍ ZÁNIKU před 1546, před 1648

KOMENTÁŘ: Leteckou prospekcí zachyceny tři obdélné objekty /vegetační příznaky/. Nález keramiky v rýze pro kabel 16.12.1999 datuje existenci vsi do druhé poloviny 16. století. Údajný zánik během husitských  válek a znovu ve válce třicetileté.

 

       42. Jméno  MORAVSKO  ZADNÍ   K.ú.  Pařezská Lhota

       LOKALISACE  pod a v okolí hotelu „U Košíčků“ /Pařezská Lhota čp. 34/, st.pč. 65, ppč. 468/1, 468/2, 470, 476

Pomístní název  Zadní Moravsko

ZM 1:10 000   13 - 34 - 15,  266:130, 410  m.n.m.

POLOHA

                svažitost   plošina a mírný svah

                orientace ke světovým stranám   k jihovýchodu

                dnešní povrch   zástavba, les

NÁLEZ

               nadzemní relikty 0

               pozemní relikty 0

               archeologické nálezy   keramika           uložení M Jičín ev.č. 11/1994

       PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Profous 1951, 133, Roubík 1959, 104, Ulrychová 1997b, 171 /zde chybně  ZSV Přední Moravsko/

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  ?

OBDOBÍ ZÁNIKU  před 1546, před 1648

KOMENTÁŘ : Keramika 16. století z rýhy pro vodovodní přípojku hotelu „U Košíčků“ . Ves údajně zanikla v husitských válkách a znovu ve válce třicetileté.

 

       43. Jméno  MOSTEK  K.ú. Dolany

       LOKALISACE   jihozápadní okraj k.ú. Dolany, východně od hradiště Dolany

Pomístní název V Mostkách, Na hradišti, Na proutcích

ZM 1:10 000  13 - 12 - 15, 272 - 276 m.n.m. 

    POLOHA

                svažitost   plošina a mělká úžlabina

                orientace ke světovým stranám  otevřená k jihozápadu

                dnešní povrch  pole

NÁLEZ                                         

               nadzemní relikty 0

               pozemní relikty  půdorysy objektů

               archeologické nálezy  keramika            uložení  M Jičín či. 6391 - 6402

         PLUŽINA nezjištěna

PUBLIKACE

Morávek 1936, 55, Profous 1951, 138,  Roubík 1959, 104,  Sedláček 1887, 270,  Sedláček 1998, 621

DOKUMENTACE

                 foto pozemní

                         letecké  24. 10. 1995           uložení Archiv LA M Jičín /Dolany

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1318

OBDOBÍ ZÁNIKU po 1429 - před 1530

KOMENTÁŘ : Ves byla lokalisována do hustě osídleného prostoru mezi vsi Jičíněves, Kostelec a Dolany. Výraznější kumulace střepů východně od hradiště Dolany, odtud nejblíže k vodnímu zdroji. Hradiště považováno za panské sídlo této ZSV /z něho výhradně raněstředověká keramika/. Ve  vsi i tvrz a dvůr /písemné zprávy/.  Některé z nich z 15. století se nemusejí vztahovat k této vsi.

 

       44. Jméno   OKROUHLÝ, OKROUHLO, OKROUHLICE , OKROUHLÍK,   VOKOUHLÝ                     K.ú.  Svatojánský Újezd

        LOKALISACE   severozápadně od Svatojánského Újezda a dvora zv. Okrouhlý /Vokouhlík/, jižně od okraje lesa

Pomístní název  Hrdliny, Bačalka, Vokrouhlo, Vokouhlice

ZM 1:10 000  13 - 43 - 19, 100 : 130,  315 m.n.m.

POLOHA

                svažitost svah   údolí a mírné svahy

                orientace ke světovým stranám   otevřené k jihu

                současný povrch   louka

NÁLEZ

               nadzemní objekty  0

               pozemní objekty  0

               archeologické nálezy   ojedinělý střep /NO 1/      uložení 0

         PLUŽINA na mapě stabilního katastru /1842/ část traťové plužiny.

PUBLIKACE

Novopacko…II., 429,  Novopacko …III, 81, Profous 1951, 260, Roubík  1959, 105, Sedláček 1997, 123

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  1392  

OBDOBÍ ZÁNIKU po 1603

KOMENTÁŘ : Ves /1392/ a tvrz /1592/ vysazená v blízkosti pramenné pánve. Po zániku  vsi postaven hospodářský dvůr. Na  mapě stabilního katastru dvůr zv.Vokrouhlík, rybník a pole kolem něho /ppč. 476 – 496/.  Severozápadně ode dvora  ještě dvě usedlosti /st.pč. 58 a st.pč. 59/, hájenka a pole. Některé zprávy o vsi Okrouhlý chybně lokalisovány do dnešního Svatojánského Újezda.

 

45. Jméno   PROSEČ    K.ú. Osek ?

       LOKALISACE  pravděpodobně katastr obce Osek u Sobotky

Pomístní název

ZM 1:10 000  03 - 34 - 13, 244 - 330 m.n.m.

POLOHA

                svažitost   mírný svah

               

orientace ke světovým stranám   k jihozápadu

současný povrch  pole

NÁLEZ

               pozemní objekty 0

               nadzemní objekty  0

               archeologické nálezy 0

         PLUŽINA  nezjištěna, severozápadně, západně a jihozápadně od dnešní vsi Osek plošně lánové plužiny beze stop po jiné parcelaci /stabilní katastr 1842/.

    PUBLIKACE

Bílek 1883, 789, Mencl 1948, 436, Roubík 1959, 93

DOKUMENTACE

                              foto   pozemní

                                         letecké   negativní  /1996 a 2000/   

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA ?

OBDOBÍ ZÁNIKU před 1623

KOMENTÁŘ : Zatím nelokalisovaná ves jen pravděpodobně v prostoru dnes rozsáhlých odlesněných  a odvodněných  mírných svahů východně od pánve s rybníky Komorník, Buškovský a Šlejferna na řece Klenici, tj. rozhraní okresů Jičín a Mladá Boleslav.

 

       46. Jméno  PUSTÁ PROSEČ    K.ú.  Pustá Proseč

         LOKALISACE kotlina s dnešní stejnojmennou vsí

Pomístní název

ZM 1:10 000 03 - 43 - 13, 03 - 43 - 18, 396 - 410 m.n.m.

POLOHA

                svažitost    kotlina v mírném  svahu

                orientace ke světovým stranám    k jihu

                současný povrch    zástavba, pole, zahrady

NÁLEZ

               pozemní objekty 0

               nadzemní objekty  0

               archeologické nálezy 0

PLUŽINA  kompaktní

PUBLIKACE

Profous 1951, 491, Šalda 1969, 92

         PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1542 /1533/

OBDOBÍ ZÁNIKU po 1568 /?/

KOMENTÁŘ : Velmi pravděpodobná lokalisace ZSV do kotliny u pramene Chotečského potoka obklopené zalesněnými svahy. Ves leží necelé 2 km severovýchodně od hrádku a ZSV Mokřice, Újezd a Újezdec /viz/ na trase spojnice cest Jičín - Nová Paka a Jičín - Hradec Králové.  V rýhách pro telefonní kabely / 2000/  běžně drobné zlomky keramiky druhé poloviny 16. století.

 

        47. Jméno   RADEČ    K.ú.  Obora u Chomutic

         LOKALISACE  v místě dnešního hospodářského dvora

Pomístní název

ZM 1:10 000 13 - 21 - 03, 249 - 251 m.n.m.

POLOHA

                svažitost   rovina

                orientace ke světovým stranám

                současný povrch   zástavba – hospodářský dvůr

NÁLEZ

               pozemní objekty  0

               nadzemní objekty  0

               archeologické nálezy  0

         PLUŽINA nezjištěna

PUBLIKACE

Bílek 1883, 776, 798, Kuča 1995, 121, 189, 192, Palacký 1848, 601, Profous 1951, 512, Roubík 1959, 102, Sedláček 1887, 332

         DOKUMENTACE

                              foto   pozemní

                                       letecké  12.5.1996   uložení Archiv LA M Jičín/ dvůr Obora

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1318

OBDOBÍ ZÁNIKU  po 1623

KOMENTÁŘ: Ves a tvrz Radeč zanikly v roce 1623 koupí panství Albrechtem z Valdštejna, který zde vystavěl  hospodářský dvůr specialisovaný na chov koní. Při dvoru zřízena v roce 1773 nová ves Obora. Zaniklá tvrz je součástí severozápadního nároží hospodářského dvora.

 

       48. Jméno   RAŠINA  K.ú.  Kal

         LOKALISACE  severozápadní okraj k.ú. Kal,  svah jihozápadně od křížku a lip, asi

         350 m západně od odbočky silnice Pecka – Vidonice -  Kal, jižní svah pod nejvyšším místem prostoru - ppč. 299/1 /plužina/, 334/1, 329 /rozorané objekty/, 294, 299/2, 301, 302, 304, 322/1, 322/2 /les/, zaniklá vodoteč ppč. 281/1, 296/1

         Pomístní název  Rašina, Němčina

ZM 1:10 000  03 - 34 - 15, 210:147 a okolí, 480 m.n.m.

POLOHA

                Svažitost   mírný svah 

                orientace ke světovým stranám   k jihu

                současný povrch pole, les

NÁLEZ

               pozemní objekty rozorané objekty

               nadzemní objekty 0

               archeologické nálezy 0 

         PLUŽINA Na mapě stabilního katastru /1842/  byla lesem překryta část lánové plužiny.

         Jižně od tohoto lesa shluk menších pozemků nepravidelné plochy.

         PUBLIKACE

Novopacko  I… 1924, 344,  III…1929, 8, 200

DOKUMENTACE

                              foto   pozemní

                                       letecké  negativní /1996 – 2000/   

        PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1395

OBDOBÍ ZÁNIKU před 1543

KOMENTÁŘ : Ves pod návrším uprostřed rozsáhlých ploch polí. Předpokládaný zánik v období husitských válek. K roku 1543 uváděn pouze dvůr.

 

       49. Jméno  RATEŇ   K.ú.  Dolní Nová Ves

         LOKALISACE   areál hospodářského dvora  na jižním okraji Dolní Nové Vsi,

západně u okraje nivy Javorky

Pomístní název Rateňsko

ZM 1:10 000  03 - 43 - 24, 423:250 a okolí, 286 - 291 m.n.m.

POLOHA

                svažitost    velmi mírný svah  nad řekou

                orientace ke světovým stranám   k západu

                současný povrch    zástavba, pole, louky

NÁLEZ

               pozemní objekty 0

               nadzemní objekty 0

               archeologické nálezy 0

PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Cechner 1909, 1, Profous 1951, 545, Roubík 1959, 105, Sedláček 1887,  114, Sedláček  1998, 757

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1400

OBDOBÍ ZÁNIKU po 1543    

KOMENTÁŘ : Ve vsi je uváděna i tvrz, v druhé polovině 16. století jen hospodářský dvůr. Jižně na řece Javorce mlýn zv. Podhrázský.

 

       50. Jméno  ŘEDÍ      K.ú.  Holovousy

        LOKALISACE   velmi pravděpodobně areál usedlosti čp. 90, severozápadní okraj dnešní obce Holovousy

Pomístní název

ZM 1:10 000  13 - 21 - 04, 345:239,  321 m.n.m. a okolí

POLOHA

                svažitost   mírný svah

                orientace ke světovým stranám   k jihu

                současný povrch  les, zahrada, zástavba

NÁLEZ

               pozemní objekty  0

               nadzemní objekty  0

               archeologické nálezy   mince, keramika   uložení  soukromá sbírka

         PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Roubík 1959, 102, Sedláček 1887, 91, Ulrychová 1995a, 86

        PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  ?

OBDOBÍ ZÁNIKU před 1541

KOMENTÁŘ : Keramika a mince /bílý peníz zv. husitský/ datují osídlení místa do  druhé poloviny 15. a první poloviny /třetiny/ 16. století /neglazované zboží/. Lokalisace ZSV jen pravděpodobná. Mapa  stabilního katastru negativní.

 

       51. Jméno  SKAŘÍŠOV   K.ú.   Mladějov a Střeleč

         LOKALISACE    asi 500 m severovýchodně od okraje Mladějova na skalní plošině nad roklí s potokem Žehrovkou

Pomístní název  Na stráni

ZM 1:10 000  03 - 34 - 14,  290 - 310 m.n.m

POLOHA

                svažitost    mírný svah 

                orientace ke světovým stranám  k jihu

                současný povrch   zástavba, pole

NÁLEZ

               pozemní objekty  0

               nadzemní objekty  0

               archeologické nálezy 0

         PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Palacký 1848, 109, Profous 1954, 72 - 73, Roubík 1959, 93,  Sedláček 1887, 261, Sedláček 1998, 803

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1376

OBDOBÍ ZÁNIKU  po 1542,  před 1660

KOMENTÁŘ : Dnes je zaniklá  i  obnovená osada a chatová osada, území je postupně  těžebním prostorem  pískovny Sklopísek - Eximos  Střeleč. Při skrývce pro těžbu /roku 2000/ nalezen střípek VS 2.  K 1660 je uváděn pouze hospodářský dvůr.

 

       52. Jméno  SLATINKY     K.ú.  Slatiny

         LOKALISACE   areál hospodářského dvora Slatinky

Pomístní název  Panský

ZM 1:10 000   13 - 21 - 02, 244 - 254 m.n.m.

POLOHA

                svažitost    mírný svah nad západním ramenem  a nivou Cidliny

                orientace ke světovým stranám    k severovýchodovýchodu

                 současný povrch    zástavba, pole

NÁLEZ

               pozemní objekty 0

               nadzemní objekty 0

               archeologické nálezy 0

         PLUŽINA nezjištěna

PUBLIKACE

Profous  1957, 96, Roubík 1959, 104, Sedláček 1887, 271, Sedláček 1998, 810

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  1366

OBDOBÍ ZÁNIKU  před 1488

KOMENTÁŘ : V místě dnešního hospodářského dvora uváděna zpustlá tvrz, hospodářský dvůr a zaniklá ves - vše k  1488. Dnes jediný obývaný dům osady obnovené u hospodářského dvora v 18. století.

 

       53. Jméno  SOBĚRAZY   K.ú.  Soběraz a Těšín

         LOKALISACE   východně u silnice Jičín - Železnice a jižně od odbočky k Soběrazi ppč. 238/1  /k.ú. Soběraz/ a ppč. 1501 /k.ú. Těšín/

Pomístní název  Na váze

ZM 1:10 000  03 - 43 - 12, 8:83, 49:61, 35:26, 16:48, 326 - 330 m.n.m.

POLOHA

                svažitost  rovina 

                orientace ke světovým stranám

                 současný povrch  pole

NÁLEZ

               nadzemní objekty 0

               pozemní objekty    pět pravoúhlých objektů, cesta, zaniklá vodoteč a zaniklá vodní nádrž východně od objektů

               archeologické nálezy   keramika   uložení M Jičín ev.č. 16/ 97

         PLUŽINA nezjištěna

PUBLIKACE

Profous 1957, 124, Roubík 1959, 104, Ulrychová 1998f, 208

DOKUMENTACE

                              foto   pozemní

                                       letecké   21.10.1997  uložení Archiv LA M Jičín/ Soběraz

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  1362

OBDOBÍ ZÁNIKU ?

KOMENTÁŘ : CD I. č. 115 uvádí k roku 1362 ves zv. Soběrazy v majetku probošství sv. Václava /?/ Více písemných zpráv není. Keramika nalezená na objektech datuje zaniklou ves do 14. až 16. století. Pravděpodobná lokalisace.

 

       54. Jméno    ŠTĚPANICE   K.ú.  Zboží

         LOKALISACE   intravilán dnešní chatové osady

Pomístní název 

ZM 1:10 000  13 - 43 - 13, 370 - 402 m.n.m.

POLOHA

                svažitost  svahy okrouhlého  údolí

                orientace ke světovým stranám  údolí otevřeno k jihu

                současný povrch  chaty, louky

NÁLEZ

                 nadzemní objekty 0

                 pozemní objekty 0

                 archeologické nálezy  0

PLUŽINA  kompaktní

PUBLIKACE

Profous 1957, 297 č. 4, Roubík 1959, 105

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1542

OBDOBÍ ZÁNIKU  po 1608

KOMENTÁŘ : Úžlabina otevřená k jihu  Úlibickým potokem a pod hrází rybníka mohla být zastavěna jen malou osadou. Dnes je zaniklá i osada obnovená před rokem 1778. V roce 1997  nacházeny v rýhách pro  kabely drobné střepy glazovaného zboží 16. století.

 

       55. Jméno  TETÍN   K.ú.  Tetín

         LOKALISACE   severní okraj dnešní vsi - pod hospodářským dvorem / čp. 87/

       a v jeho blízkém okolí

       Pomístní název  Falgov

ZM 1:10 000  03 - 43 - 20, 305 - 013  a okolí, 338 - 342 m.n.m.

POLOHA

                svažitost  ploché údolí

                orientace ke světovým stranám   východozápadního průběhu

                 současný povrch  zástavba, louky

NÁLEZ

                 nadzemní objekty  tvrziště /Vlkanov čp. 2/

                 pozemní objekty  0

                 archeologické nálezy  0   

         PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Kudrnáč 1903, 98, Lhota 1888, Profous 1957, 333, Roubík 1959, 102, Šalda 1969, 99, Ulrychová 1997, 300

DOKUMENTACE

                              foto   pozemní

                                       letecké   negativní /1996 - 1998/ 

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1543

OBDOBÍ ZÁNIKU  1628

KOMENTÁŘ : Jedna ze zaniklých vsí při komunikaci Lázně Bělohrad – Miletín. Lokalisace do intravilánu dnešní vsi jihovýchodně od rybníka Nadejmák velmi pravděpodobná. K roku 1412 uváděn jen dvůr  /Lhota 1888/, k 1543 ves vysazená na pozemcích dvora /zv. Falgov, dnes čp. 87/. V rýze pro kabelisaci západně u dvora Falgov  zjištěna další usedlost /Ulrychová 1997f /.  Současná obec byla po roce 1700 založena jihozápadně od něho. Současně s Tetínem byla 1543 vysazena osada Vlkanov ve svahu jižně od Tetína. Zde panské sídlo.

 

       56. Jméno   TIKOVY   K.ú.  Černín

         LOKALISACE   dnešní osada stejného jména

Pomístní název   

ZM 1:10 000  03 - 43 – 24, 03 - 43 - 25, 290 - 310 m.n.m.

POLOHA

                svažitost   svah nad vodotečí

                orientace ke světovým stranám   k severu

                 současný povrch   rozptýlená zástavba, louky

NÁLEZ

                 nadzemní objekty 0

                 pozemní objekty 0

                 archeologické nálezy 0

PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Krejčí 1932, 42, Řehák 1895, 14

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA ?

OBDOBÍ ZÁNIKU  před 1538

KOMENTÁŘ : Na mapě stabilního katastru  z roku 1842 devět usedlostí, pole  a pastviny. V roce 1895 devět usedlostí. Chladné místo v otevřené krajině na návětrném svahu.

 

57. Jméno  TŘI  ZUBY   K.ú.  Roveň

         LOKALISACE   skalní ostrožna, ppč. 104 východně od hrádku Nebákov, jižně nad     třemi skalisky v podobě tří zubů - stoliček

        Pomístní název

ZM 1:10 000  03 - 34 - 09, 080 : 105, 079:091, 089 : 095, 290 - 298 m n.m.

POLOHA

                svažitost   vrchol skalní ostrožny, mírný svah

                orientace ke světovým stranám   k jihovýchodu

                 současný povrch    les, sad

NÁLEZ

                 nadzemní objekty 0

                 pozemní objekty půdorysy objektů, okrajová terasa, cesta

                 archeologické nálezy 0  

PLUŽINA   nezjištěna

PUBLIKACE

Bílek 1882, 71, Profous 1957, 789, Roubík 1959, 93, Sedláček 1998, 774

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1569  /1406/

OBDOBÍ ZÁNIKU před 1609

KOMENTÁŘ : K 1609 uváděn pouze les stejného jména, k 1622 dvůr. Název Tři zuby naposled 1713. Jihovýchodně a severozápadně od Rovně plochy s poli na rozsáhlé skalní plošině nad roklí říčky Žehrovky a rybníků. V severovýchodním okraji vsi Roveň hospodářský dvůr s tvrzištěm.

Ves lokalizována 21.10. 2004 po odevzdání textu do tisku, údaje nebyly zahrnuty do statistické části.

 

       58. Jméno  ÚJEZD VYSOKÝ   a   ÚJEZDEC   K.ú.  Stav

LOKALISACE  severovýchodně od kostela sv. Petra a Pavla na k.ú. Stav  a  jižní část dnešní obce Kumburský Újezd /?/

Pomístní název  U kostelíčka, Velké spáleniště

ZM 1:10 000  03 - 443 - 18, 400 - 406 m.n.m.

POLOHA

                svažitost   mírný svah

                orientace ke světovým stranám k jihovýchodu

                současný povrch  les

NÁLEZ

                 nadzemní objekty 0

                 pozemní objekty 0

                 archeologické nálezy 0

PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Novopacko …III, 6 - 7, Profous 1957, 438 /č. 4/, Roubík 1959, 105, Sedláček 1998, 923,  Šalda 1969, 97

DOKUMENTACE

                              foto   pozemní

                                       letecké 5.4.1995  negativní   uložení  Archiv LA M Jičín /Stav

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  1357 /1143 ?/

OBDOBÍ ZÁNIKU po 1545

KOMENTÁŘ : Ves Vysoký Újezd k roku 1358 uvedena jako farní – tj. lze pravděpodobně lokalisovat do polohy „Velké spáleniště“ severovýchodně od gotického kostela  sv. Petra a Pavla /k.ú. Stav/. Severně od tohoto místa a západně při stavbě silnice nynější hlavní silnice Jičín – Nová Paka  údajný nález lidských kostí.  Údajně zde pohřbeni lidé z osady zničené Švédy ve třicetileté válce. Sběr na poli severně u kostelíka negativní.

Místní pověst uvádí další osadu zvanou Lesná ve  svahu mezi vsí Stav a Kumburský Újezd.

POZNÁMKA:  Další ves jména ÚJEZDEC lokalizovanou do těchto míst uvádí: Novopacko III. 1929, 681 s obnovou 1560, dále Profous 1957, 439 /č. 16/ a Sedláček 1998, 924 – Újezdec ke statku Radim 1627 – 1648. Velmi pravděpodobně opakovaná záměna obou vsí podobného názvu. Újezdec nejspíš předcházel dnešnímu Kumburskému Újezdu. Severoseverovýchodně od polohy U kostelíčka na jižním okraji k.ú. Kumburský Újezd poloha „Újezdecko“. Všechny vsi v bezprostřední blízkosti komunikace Nová Paka – Hradecká cesta /úsek Kumburský Újezd – Lužany/, další paralelní komunikace cesty hrad Kumburk – Lužany /viz Chvojná/.

 

59. ÚSTÍ     K.ú. Ústí u Staré Paky

LOKALISACE   velmi pravděpodobně intravilán dnešní vesnice

Pomístní název

ZM: 1: 10 000   03 – 43 – 08

POLOHA

               svažitost   svahy údolí

               orientace ke světovým stranám  údolí otevřené k jihovýchodu

               současný povrch   zástavba, louky

NÁLEZ

               nadzemní objekty   tvrziště

               pozemní objekty 0

               archeologické nálezy 0

PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE   Novopacko …II., 432

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  1533

OBDOBÍ ZÁNIKU   pravděpodobně husitské války /před 1533/

KOMENTÁŘ :  Ves  uvedená v písemných pramenech k roku 1533 již pustá. Okraj zasídlené krajiny.Údolím procházela /a prochází/ komunikace mezi Starou Pakou a Lomnicí nad Popelkou. Ve vsi na ostrohu nad  Oleškou  tvrziště /st.pč. 33, 34, ppč. 28/1, 29/.

 

       60. Jméno  VALY   K.ú.  Prachov

         LOKALISACE   severně za 1. valem hradiště Prachovské skály, tzv. prachovské sedlo

Pomístní název   U šanců

ZM 1:10 000  03 - 34 - 15, 338 m.n.m.

POLOHA

                svažitost  mírný svah

                orientace ke světovým stranám  k východu

                 současný povrch pole, louka

NÁLEZ

                 nadzemní objekty 0

                 pozemní objekty 0

                 archeologické nálezy   keramika, železa   uložení M Jičín ev.č. 1/1994, 5/1994, 12/1994

PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Šalda 1969, 90 - 91, Šalda - Zikmund 1955, 50, Ulrychová1997a, 255

DOKUMENTACE

                              foto   pozemní    6.4.2000

                              letecké 21.10.1997, 10.4.1999 uložení Archiv LA M Jičín/ Prachov

        PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  1424 ?

OBDOBÍ ZÁNIKU  husitské války,  třicetiletá válka

KOMENTÁŘ : Uvnitř opevnění hradiště opakovaně založena ves. Na orané ploše v západní části sedla a západně od  zaniklé vodoteče  keramika z 15. - 16. století.

 

       61. Jméno  VAROBYLE, VARABULE, VARBULE    K.ú.  Mlýnec

         LOKALISACE   asi 200 m jihojihozápadně od hřbitova v Mlýnci a 500 m západně

ode dvora Filipín

Pomístní název  Na Varbuli

ZM 1:10 000  13 - 12 - 14, 185:240, 194:243, 199:246, 189:211, 207 - 209 m.n.m.

POLOHA

                svažitost   terasa severně nad nivou Mrliny

                orientace ke světovým stranám   k jihu

                současný povrch   pole

NÁLEZ

                 nadzemní objekty 0

                 pozemní objekty 0

                 archeologické nálezy  keramika      uložení M Jičín či. 4848 - 4901

PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Profous 1957, 478, Roubík 1959, 104, Sedláček 1895, 310, Ulrychová 1995d, 208

DOKUMENTACE

                              foto   pozemní

                                       letecké   negativní /1996 – 1998/ 

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  1408 /1384/

OBDOBÍ ZÁNIKU 1. polovina 17. století

KOMENTÁŘ : ZSV uváděná velmi často v písemných pramenech 15. století. Ve vsi uváděn  1524  i dvůr. Plocha ZSV  zalesněna.V lese „Na hrádku“ k.ú. Rožďalovice /okr. Nymburk/ lokalisován středověký hrádek.  Nejníže položená ZSV regionu.

 

       62. Jméno    VIDONIČKA   K.ú.  Staňkov u Pecky

         LOKALISACE  u prameniště severně od vrcholu Červeného kopce, plošina nad vodotečí v okolí koty 519

Pomístní název  Spáleniště, Spáleník

ZM 1: 10 000   03 - 43 - 15, 480 - 490 m.n.m.

POLOHA

                svažitost   svah

                orientace ke světovým stranám   k severozápadu

                 současný povrch   les

NÁLEZ

                 nadzemní objekty 0

                 pozemní objekty 0

                 archeologické nálezy  0

PLUŽINA nezjištěna

PUBLIKACE

Novopacko I. ..1924, 344,  III… 200, Profous 1957, 541

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  1543

OBDOBÍ ZÁNIKU před 1612 ?

KOMENTÁŘ : Na plošině nad prameništěm vody v chráněné kotlině pravděpodobně  krátkodobě existující ves /mezi 1543 – ?1612/.  Lokalisace a její zánik ve třicetileté válce potvrzován pamětníky z Vidonic.

Jižně od Vidonic na  říčce Bystřici zanikající mlýn a několik zaniklých usedlostí zvaných Vidoničky.

 

       63. Jméno   VOJETICE   K.ú   Žeretice - Slatiny -  Milíčeves /rozhraní k.ú./

         LOKALISACE   západní část lesa Dub severně od Žeretic

Pomístní název  Vojetice, Slatinský les

ZM 1:10 000  13 - 21 - 02,  kolem 270 m.n.m.

POLOHA

                svažitost svahy kolem zaniklé vodoteče             

                orientace ke světovým stranám  otevřené k severozápadu

                současný povrch  les

NÁLEZ

                 nadzemní objekty  0

                 pozemní objekty  0

                 archeologické nálezy 0

PLUŽINA

Ve Slatinském  lese v poloze „Vojetice“  zachována úseková plužina /1842/.

         PUBLIKACE  nepublikováno

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 

OBDOBÍ ZÁNIKU

KOMENTÁŘ : Informace kronikáře a pamětníků ze Žeretic o ZSV v lese a názvu „Vojetice“. Ze Žeretic sem vede přímá  polní  cesta.  Mapa  stabilního  katastru  /1842/  zachycuje plužinu a vodoteč. Rozsáhlý prostor polí a lesa mezi Milíčevsí, Vrbicí, Žereticemi  a dvorem Slatinky  východně od řeky Cidliny bez dalšího zjištěného středověkého osídlení.

 

       64. Jméno  VOKŠICE   K.ú.   Podhradí   

         LOKALISACE   hospodářský dvůr a zámeček Vokšice a jejich blízké okolí

Pomístní název

ZM 1:10 000  03 - 34 - 20, 03 - 43 - 16, 276 - 282 m.n.m.

POLOHA

                svažitost   mírný svah

                orientace ke světovým stranám  k severovýchodu

                 současný povrch   zástavba, pole

NÁLEZ

                 nadzemní objekty 0

                 pozemní objekty  0

                 archeologické nálezy   0   

         PLUŽINA nezjištěna

PUBLIKACE

Palacký 1848, 120, Profous 1957, 601, Roubík 1959, 104, Šalda 1969, 102

DOKUMENTACE

                              foto   pozemní

                                       letecké  negativní  /1996 - 2000/  

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1337

OBDOBÍ ZÁNIKU  před 1606

KOMENTÁŘ : V současnosti téměř zaniklá osada /jedna trvale obydlená usedlost/ vysazená znovu po třicetileté válce /?/. Hospodářský dvůr od roku 1606 uprostřed rozsáhlých ploch polí a barokních komunikací k poutnímu místu Loreta a ke kapličkám v okolí Vokšic.

 

       65. Jméno  VRBICE   K.ú.  Podkost

LOKALISACE   velmi pravděpodobně v blízkém sousedství dvora Semtín /Semtiny/

Pomístní název  Semtiny, Na Poránku

ZM 1:10 000   03 - 34 - 13, 290 - 300 m.n.m.

POLOHA

                svažitost  mírný svah

                orientace ke světovým stranám  k severozápadu

                současný povrch  zástavba, louka, pole

NÁLEZ

                 nadzemní objekty 0

                 pozemní objekty  0            

                 archeologické nálezy keramika   uložení M Jičín či. 5039, 5061, 5097 - 5104,  5993 - 6003, 6056, 6124 - 6125                                                                                                                                                                                      

         PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Profous 1957, 625, Roubík 1959, 93,  Šalda 1969, 93

DOKUMENTACE

                              foto   pozemní

                                       letecké   negativní  /1996 - 2000/

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1497

OBDOBÍ ZÁNIKU 1542 ???

KOMENTÁŘ : Ves lokalisovaná v blízkosti hradu Kost ležela velmi pravděpodobně jihozápadně od dnešního  dvora Semtiny na východním okraji ostrožny Poráň. Odtud pochází z opakovaných sběrů keramika 14. století. Ostrožna zv. Poráň /pravěké a RS hradiště/ dostatečným prostorem pro pole. Západně pode dvorem pramení jeden z přítoků  Klenice. Dvůr uváděn již 1542.

 

       66. Jméno  VŠELIBY     K.ú.   Drštěkryje

         LOKALISACE   v okolí hospodářského dvora jihozápadně u dnešní osady Všeliby

Pomístní název   

ZM 1:10 000  03 - 34 - 14, 294 - 308 m.n.m.

POLOHA

                svažitost  velmi mírný svah

                orientace ke světovým stranám  k jihu

                 současný povrch  zástavba, pole

NÁLEZ

                 nadzemní objekty   tvrziště

                 pozemní objekty 0

                 archeologické nálezy 0

       PLUŽINA  několik traťových plužin severně a severozápadně od pěti usedlostí a   pozdějšího /po 1842/ hospodářského dvora.

       PUBLIKACE

Profous 1957, 644, Roubík 1959, 93, Sedláček 1887, 277

DOKUMENTACE

                              foto   pozemní  

                                       letecké    negativní /1996 - 1998/

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  1456 /1415/

OBDOBÍ ZÁNIKU  po 1545 - před 1570

KOMENTÁŘ : Tvrziště pod roubenou chalupou čp. 17, odtud od roku 1415 vladykové ze Všelib. Na potoku mlýn /1545/. Dvůr připomínán od 1570. Hustě zasídlená krajina, vzdálenost mezi současně existujícími vesnicemi do 1 km.

 

       67. Jméno  VÝSADOV    K.ú.  ?

         LOKALISACE   prostor mezi Sobotkou a Libání a Dolním Bousovem

Pomístní název  

ZM 1: 10 000 

         PUBLIKACE

Archiv český 35, 116 - 117, Profous 1957, 662, Roubík 1959, 104

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  1405

OBDOBÍ ZÁNIKU  ?

KOMENTÁŘ : Zatím nelokalisovaná zaniklá středověká ves uvedená pouze k roku 1405 /1406/.  Prostor je sledován při pozemní i letecké prospekci včetně všech stavebních aktivit.

 

       68. Jméno  VYŽELEC  /A/   K. ú.   Lískovice, Horní Dobrá Voda

         LOKALISACE   severovýchodní okraj k.ú. západně při silnici Lískovice - Dobrá Voda, u staré vodárny, ppč. 332  a  severně od ní

Pomístní název    Viželčí, Vičeles, Kamenec

ZM 1:10 000  13 - 21 - 09, 270 - 280 m.n.m.

POLOHA

                svažitost  mírný svah

                orientace ke světovým stranám  k jihu

                současný povrch  pole

NÁLEZ

                 nadzemní objekty  hráz rybníka Podkostelního /zván i Velký Vičeles/

                 pozemní objekty  tři studny

                 archeologické nálezy   keramika    uložení neznámé

PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Bílek 1883, 788, 795, 940, Kuča 1995, 201, Petráček - Tomášek 1999, Pokorný 1903, 167 - 170,  Profous 1957, 678 - 679, Roubík 1959, 102

DOKUMENTACE

                              foto   pozemní

                                        letecké  1998  /negativní/   uložení

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 

OBDOBÍ ZÁNIKU  husitské války - 1423 ?

KOMENTÁŘ : Zánik vsi V roce 1937 v rýze pro  vodovod nálezy keramiky 13.- 15. století velmi pravděpodobně v husitských válkách.

 

69. Jméno   VYŽELEC  /B/   K.ú. Lískovice

          LOKALISACE  jihovýchodně od vsi, okraj lesa zv. Malostranský,  severovýchodně od rybníka  Temník /Černý/

Pomístní název 

ZM 1:10 000  13 - 21 - 09, 256 - 260 m.n.m.

POLOHA 

                svažitost   mírný svah

                orientace ke světovým stranám   k jihozápadu

                současný povrch   les

NÁLEZ

               nadzemní objekty  dvě hráze

               pozemní objekty  desítky nerovností, čtyři cesty

               archeologické nálezy   keramika     uložení  soukromá sbírka  ?

          PLUŽINA

PUBLIKACE

Pokorný 1903, Petráček - Tomášek 1999

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1454

OBDOBÍ ZÁNIKU po 1629 - před 1635

KOMENTÁŘ : Druhá zaniklá ves stejného jména na k.ú. Lískovice. Pravděpodobně chronologicky následuje po předcházející. Jméno první zaniklé vsi bylo přeneseno na ves nově vzniklou.

NEOVĚŘENO – až 2010 8.4. zjištěny mohyly, ne ZSV   opraveno v dodatcích 2010

 

70. Jméno  WISČA, WISČE    K.ú.  Hořice v Podkrkonoší a Červená Třemešná

       LOKALISACE   v lese u hájovny východně od silnice Dachova - Červená Třemešná

Pomístní název

ZM 1: 10 000  13 - 21 - 05,  355:357, 340 - 346 m.n.m.

POLOHA

                svažitost  mírný svah

                orientace ke světovým stranám  k východu

                 současný povrch  les

NÁLEZ

                 nadzemní objekty  tři hráze rybníků

                 pozemní objekty    terénní nerovnosti

                 archeologické nálezy      keramika,  kahánek           

uložení M Hořice v P. či  15 171/kahánek/       

PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Balatková 1983, 209,  Frolík - Kalferst 1987, Kudrnáč 1903, 6,  Šimák 19378, 374

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  1267

OBDOBÍ ZÁNIKU  ?

KOMENTÁŘ : Na mapě stabilního katastru prameniště, vodoteč a 3 rybníky. Jeden zachován dodnes. Spolu se  vsí Villa Marci /Markova ves/  předmětem sporu mezi řádem německých rytířů a hořickým plebánem 1267 - 1271.

 

       71. Jméno  ZÁHORSKO      K.ú.   Malechovice

       LOKALISACE   asi 600 m severně od západního okraje Malechovic  samota „Na Záhorce“

Pomístní název  Dovolův kout

ZM 1:10 000  03 - 34 - 08,  300 - 320 m.n.m.

POLOHA

                svažitost  kotlina

                orientace ke světovým stranám  otevřená k jihovýchodu

                 současný povrch  zástavba, pole

NÁLEZ

                 nadzemní objekty  0

                 pozemní objekty  0

                 archeologické nálezy  0   

PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Pekař 1998, 181, Profous 1957, 703, Roubík 1959, 93

DOKUMENTACE

                              foto   pozemní

                                       letecké        1996 – 2000 /negativní/

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  ?

OBDOBÍ ZÁNIKU  před  1654 ?

KOMENTÁŘ : Jediná písemná zmínka k roku 1654 o již zaniklé vsi.  Pekař /1998/ uvádí pro 16. století část této vsi jako součást panství Malechovice . Druhá část patřila k  Malé Lhotě /k.ú. Rytířova Lhota/. Statek zv. Ždánek /dnes  tři  domy/ severozápadně západně od  Malechovic  směrem k osadě Na Záhorsku/  byl údajně součástí Záhorska. Chráněná kotlina s pramenem vody, zaniklou vodotečí a rovinnými plochami pro pole. Pravděpodobná lokalisace.

 

       72. Jméno  ZÁLUŽÍ      K.ú.  ?

         LOKALISACE  údajně v okolí Dobšic nebo Malé Lhoty /k.ú. Rytířova Lhota/,  severozápadní okraj okresu Jičín

Pomístní název

ZM 1:10 000   03 - 34 - 08

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1420

OBDOBÍ ZÁNIKU po 1438

KOMENTÁŘ : V okolí obou uvedených vesnic je velký  počet samot a dnes i chatových osad obklopených plochami polí a lesů. Vše  jihozápadně nad roklí říčky Žehrovky  na relativně plochém terénu mírně se svažujícím  k jihu.

 

       73. Jméno  ZÁSADA   K.ú.   ?

         LOKALISACE   pravděpodobně v okolí Miletína

Pomístní název

ZM 1: 10 000 

PUBLIKACE

Profous 1957, 734, Roubík 1959, 102, Sedláček 1998, 1007

DOKUMENTACE

                              foto   pozemní

                                       letecké        1996 – 2002 /negativní/

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  1238

OBDOBÍ ZÁNIKU ?

KOMENTÁŘ : Zatím nelokalisovaná zaniklá ves. Kolonisační prostor Zbraslava z Miletína a později /po 1241/ řádu německý rytířů.

 

       74. Jméno  ZEBÍN  K.ú.  Jičín

         LOKALISACE   jihozápadně od kopcem Zebín, ppč. 1789

Pomístní název

ZM 1:10 000  03 - 43 - 16, 316 - 340 m.n.m.

POLOHA

                svažitost  svah

                orientace ke světovým stranám  k jihozápadu

                 současný povrch  zástavba

NÁLEZ

                 nadzemní objekty  kostel, dvůr

                 pozemní objekty  0

                 archeologické nálezy 0

PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Profous 1957, 768, Roubík 1959, 104, Sedláček 1998, 1015

DOKUMENTACE

                              foto   pozemní

                                       letecké   1996 - 1998 /negativní/ 

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA 1360

OBDOBÍ ZÁNIKU po 1608 - před 1636

KOMENTÁŘ : Farní ves u kostela Všech svatých k 1376. Na mapě stabilního katastru /1842/ hospodářský dvůr a dvě usedlosti.

 

       75. Jméno   ZVOLEŃ   K.ú  ?

         LOKALISACE  ?

Pomístní název   les  Trnava a les zv.  Zvoleňsko, pravděpodobně  mimo okres Jičín /jižně odtud/

ZM 1:10 000 

         PUBLIKACE

Profous 1957, 797, Roubík 1959, 32 , 104 Sedláček 1998, 1024

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA  ?

OBDOBÍ ZÁNIKU  před 1500

KOMENTÁŘ : Prohlédnuta mapa stabilního katastru a lesní mapa okolí jižně od Kopidlna na ploše okresu  Jičín. Negativní zjištění. Podle uvedené literatury by tato ves mohla ležet i u Městce Králové. Lokalisace doplněna o údaj „dědictví Zvolenské … až k lesu  řečenému Trnava“. Ani jeden z názvů se v této části Jičínska nevyskytuje.

 

       76. Jméno  ŽTĚTÍNEK, ŽITĚTINKY, MALÝ ŽITĚTÍN    K.ú  Žitětín

         LOKALISACE    jižně a jihozápadně od mlýna Žitětínek, jihozápadně  od Žitětínského rybníka a jím protékající  řeky Mrliny

Pomístní název   U mlýna

ZM 1:10 000   13 - 21 - 01,  236 – 244 m.n.m.

POLOHA

                svažitost   mírný svah

                orientace ke světovým stranám  k jihu

                 současný povrch  pole

NÁLEZ

                 nadzemní objekty 0

                 pozemní objekty 0

                 archeologické nálezy 0

         PLUŽINA  nezjištěna

PUBLIKACE

Bílek 1883, 783, Profous 1957, 851,  Roubík 1959, 32 , 104

DOKUMENTACE

                              foto   pozemní

                                       letecké    negativní /1996 - 2000/  

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA   1400

OBDOBÍ ZÁNIKU  po 1688 - před 1790

KOMENTÁŘ : Chráněná poloha na jižním svahu nad vodotečí. Po zániku vsi jen mlýn.  Na mapě stabilního katastru /1842/ lánová plužina na celé ploše polohy  „Na ostrově“ východně od mlýna za řekou Mrlinou.

 

       77. Jméno   BEZEJMENNÁ   K.ú. Rakov

       LOKALISACE    severně od silnice Batín - Rakov a severně od hrádku zv. Okrouhlý

Pomístní název  

ZM 1:10 000   03 - 34 - 24, 254:19, 260:30, 281:25, 277:13, 317 - 326 m.n.m.

POLOHA

                svažitost  mírný svah

                orientace ke světovým stranám   k jihu

                současný povrch  pole

NÁLEZ

                 nadzemní objekty  hrádek zv. Okrouhlý

                 pozemní objekty   pravoúhlé půdorysy objektů

                 archeologické nálezy   0

PUBLIKACE

Ulrychová 1998 c, 197  /844, pozn./

DOKUMENTACE

                              foto   pozemní

                              letecké  24.10.1996 a 21.10.1997 uložení Archiv LA M Jičín/ Rakov

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA   ?

OBDOBÍ ZÁNIKU  ? spolu s hrádkem v období husitských válek ?

KOMENTÁŘ  : Dva /tři/ rozorané objekty ZSV severně u hrádku Okrouhlý. Ten ze 14. a první třetiny  15. století.

 

       78. Jméno  BEZEJMENNÁ  K.ú. Rakov

       LOKALISACE    severně od silnice Markvartice - Rakov

Pomístní název   V holovách

ZM 1:10 000    03 - 34 - 19,  148:065, 169:066, 158:061, 340 - 345 m.n.m.

POLOHA

                svažitost  mírný svah

                orientace ke světovým stranám  k jihovýchodu

                 současný povrch  pole

NÁLEZ

                 nadzemní objekty 0

                 pozemní objekty  půdorysy objektů

                 archeologické nálezy    keramika   uložení M Jičín  ev.č. 2/1997

        PUBLIKACE

Ulrychová 1998d, 197 /845/

DOKUMENTACE

                              foto   pozemní

                                       letecké  23.10.1996   uložení  Archiv LA M Jičín/ Rakov

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA   ?

OBDOBÍ ZÁNIKU  ?

ZÁVĚR Keramika datuje existenci objektů do mladšího úseku RS 4.  Východně odtud pramen potoka Bystřice.

 

        79. Jméno   BEZEJMENNÁ   K.ú.  Pševes

        LOKALISACE    severní okraj ppč. 455/1 při východním okraji Bílského rybníka

Pomístní název   Ve stezkách

ZM 1:10 000   13 - 12 - 10, 150:301, 170 :268, 180:290, 244 - 250 m.n.m.

POLOHA

                svažitost  mírný svah

                orientace ke světovým stranám   k jihu

                 současný povrch  pole

NÁLEZ

                 nadzemní objekty 0

                 pozemní objekty 0

                 archeologické nálezy  keramika     uložení M Jičín ev.č. 9/2001

PUBLIKACE

NZ čj. 9268/ 2001

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA   ?

OBDOBÍ ZÁNIKU  ?

KOMENTÁŘ : Nalezená keramika datuje osídlení do mladšího úseku RS 4. Toto sídliště pravděpodobně předchází vsi Bílsko u Kopidlna u severozápadního okraje Bílského rybníka.

 

6. VYHODNOCENÍ 

 

        6.1. Statistické údaje

                Ke statistickému hodnocení byly využity údaje o 72.  celkového počtu 79. zaniklých vsí  lokalisovaných /někdy jen přibližně/ na území okresu Jičín. Zaniklé vsi byly zjištěny na celém sledovaném území, a to jak v jeho rovinné jihozápadní polovině, tak v kopcovité severovýchodní části. Trvale zaniklých středověkých vsí je 54,  z toho je 48 přesně lokalisovaných. Celkem 34 vsí bylo jednou /event. dvakrát/ obnoveno.

        6.1.1. POLOHA

Ke světovým stranám: Naprosto převažuje poloha ZSV  na jižních svazích /JZ, JV/  -  40 lokalit tj. 55,5 %. K severu /severozápadu/ bylo položeno 12 vsí, tj. 16,3 %. Nebyla zjištěna poloha na svahu  orientovaná k severovýchodu, tj. k nejvyššímu horskému pásu Krkonoš. K východu bylo orientováno 5 ZSV, tj. 6,9 % a k západu 3 vsi tj. 4,2 %.

Nadmořská výška: do 300 m.n.m. leželo 32 ZSV, tj. 44,4 %. Do 400 m.n.m. 23 vsí, tj. 32,0 %. Do 500 m.n.m. pak 10 vsí, tj. 14,0 %. Pouze jediná zaniklá ves leží  těsně pod hranicí 600 m.n.m. /severní část Karlova s tvrzištěm, Katalog č. 17/.

        Současný povrch: Polovina vsí byla zjištěna na ploše současných polí či pod zástavbou převážně hospodářskými dvory a v jejich blízkém okolí.

        Vodní zdroj: U pramene vody /či v pramenné pánvi/ bylo založeno 11 ZSV, tj. 15,2 %,  u horního úseku potoků 26 vsí, tj. 36, 1 %. Ostatní ležely u vodních nádrží a při dolních tocích potoků.

Využití fortifikace: Tři  vsi byly založeny uvnitř  valů hradišť : Hradišťko v jihozápadní části hradiště Ostroměř a Valy na ploše raněstředověkého hradiště Prachovské sedlo.

        6.1.2. PODOBA ZSV

Panské sídlo  /tvrz/ bylo zjištěno ve 17ti ZSV, tj. ve 23,5 % všech zaniklých vsí.

Kostely stály ve čtyřech z nich /Blížkov, Křížánky, Újezd - Újezdec, Zebín/. 

Hospodářský dvůr byl založen  v místě  nebo v blízkosti 19 zaniklých vsí  -  tj. 26,3  %.

Počet usedlostí: Viditelný na letecké fotografii ZSV Kelníky /6 půdorysů/ a  Soběrazy /pět samostatných objektů/.

 6.1.3. HORIZONT ZÁNIKU

                    1. Husitské války: 17 vsí, tj. 23,5 %.

                    2.  Polovina 16. století: 23 vsí, tj. 31,9 %.

                    3. Třicetiletá válka: 22 vsí, tj. 30,5  %.

                    4. Jiný důvod zániku: přenesení vsi / Milovice - lokace nové vsi na příhodnějším místě/, vrchnostenské spory /Kelníky 1576 – 1571/,  Žitětínek – pravděpodobně až v roce 1688. Dvakrát zanikly vsi: Butoves, Karlov, Ledkov, Chloumky, Mackov, Moravsko Přední i Zadní, Tetín. Celkem třikrát / zaniklé v současnosti/ zanikly Milkovice a Vokšice.

               6.1.4. OBNOVA ZSV:  Písemné zprávy o obnově u 19ti ZSV, tj. o 26,3 %. Ze 79ti  ZSV jich trvale zůstalo zaniklých  54 tj. 69,2 %, pouze 34 ZSV bylo po roce 1649 obnoveno /tj. 30, 8 %. Tedy třetina vsí byla obnovena, dvě třetiny již ne. Obnovené vsi ležely převážně v blízkosti vrchnostenského hospodářského dvora.

 

               6.2. KUMULACE ZSV

       6.2.1. OKOLÍ  ŘEKY  BYSTŘICE

                 prostor Miletín -  Hořice v Podkrkonoší

ZSV: 4. Bukovina /zánik před 1598/, 33. Maňovice /zánik po 1636/, 34. Markova ves /zánik v husitských válkách/, 69. Wisča /doba zániku  neurčena/.

Samoty: Polšť a tři další jihozápadně a jihovýchodně od Polště.

Dvory: Jeníkov, Dolenec. Odlesněný prostor jižně od Vřešťovského chlumu po obou březích Bystřice.

Závěr: Krajina otevřená k severu. Těžké jílovité půdy ve vlhkém roce dlouhodobě zamokřené.  I v současnosti téměř neosídleno /jediná trvale obývaná usedlost čp. 48 na k.ú. Rohoznice/. Absence panského sídla a hospodářského dvora do poloviny 17. století.

       6.2.2. V OKOLÍ POTOKA DUBOVEC,

                  prostor Miletín - Lázně Bělohrad

       ZSV:  6. Byšičky /zánik před 1544/,  55. Tetín /zánik 1628/, 72. Zásada    /doba zániku blíže neurčena/.

       Osady: Koleje, Vidoň, Vlkanov,

       Panské sídlo: Vlkanov č. 2 /k.ú. Tetín/ tvrz

       Samota: hájenka Byšičky,  Brdík, Dvůr Miletínek

       Hospodářský dvůr: Nový dvůr- Byšičky, Falgov – Tetín čp. 87

Rybníky: Nadýmač, Hluboký, Pardoubek, , Byšička, Bahník, Zákopský

Nálezy: Údolí kolem komunikace Miletín - Lázně Bělohrad, osídleno a kolonisováno v RS 4 a VS 2. Soukromá sbírka Tetín /1994/: Keramika NO 1 /tzv. červené zboží/ ze hřbetu jihovýchodně od Vlkanova mezi lesy  Horka a Vrbiny u pramene vody. U rybníka Nadejmák nalezeno ucho nádoby VS 2.

Závěr: Široce otevřená krajina částečně  od severozápadu, severu a severovýchodu. Chladné a vlhké polohy, nízký půdní horizont těžkých jílovitých půd na opukovém podloží.           

       6.2.3. V OKOLÍ  DOLSKÉHO POTOKA /STUDÉNKY/,

                  prostor hrad Kumburk - Kumburský Újezd - Lužany

ZSV: 12. Chloumek /zánik před 1774/, 14. Chotěšov /doba zániku blíže neurčena/, 15. Chvojná /snad v husitských válkách/, 40. Mokřice /zánik před 1462/, 46. Pustá Proseč /zánik po 1568/, 54. Štěpanice /zánik po 1608/, 58. Újezd – Újezdec /zánik po 1545, a  ?/.

Samoty : U kostelíčka, Končiny, Rakovník, U žlábku

Dvory :  Staré Zámky - kóta  442 /16. století/, Lužany /u kostela/, další dvůr údajně  na potoce Lužanka jihovýchodně od kostela  v Lužanech

Mlýn:  Rakovník,  Dolský /východně a severně od Lužan/

Panské sídlo: hrádek Mokřice, kóta 451 /1318 – 1462/

Mincovní nález: groše Karla IV. /1934/ u lovecké chaty, poloha „Baráček“

Závěr: Prostor na východním okraji Jičínské kotliny. Kolonisace již na počátku 14. století, hrádek Mokřice uváděn mezi roky 1318 – 1462. Údolím Dolského potoka /zvaným i Studénka/  západně pod  hrádkem spojnice cest Jičín - Hradec Králové a Jičín - Nová Paka. Na potoce mlýn zv. Dolský. U lovecké chaty zv. Baráček desítky mincí – grošů Karla IV.

               6.2.4. JIŽNĚ OD ŘÍČKY ŽEHROVKY,

                         prostor Roveň – Dobšice- Podkost

ZSV:  57. Tři zuby /zánik před 1609/, 64. Vrbice /zánik 1542 ?/,70.   Záhorsko /zánik před   1654 ?/, 71. Záluží /zánik po 1438/

Osady. Podhůra, Kozlov, Na Ždánku, Písek, Záhorsko, Pleskoty, Křečkov, Meziluží

Samoty:  Zápolí,  Krátkovsko,  Na lištici, Zahájí, Kouty,

Dvory:  Roveň

Mlýn: Nebákov /k.ú. Troskovice, okres Semily/

Panské sídlo:  Hrádek u Malé Lhoty /VS/, Nebákov /VS 1 – VS 2/, tvrz Roveň

Závěr: Severní okraj sledovaného regionu, rozsáhlá plošina na skalních útvarech nad roklí s tokem Žehrovky.  V současnosti téměř odlesněné území.Četné samoty a osady, chybí zde větší dlouhodobě existující sídliště. Chladné místo jen částečně kryté terénem před převládajícím směrem srážek a větru od severozápadu.

       6.2.5. ZÁHUBY - ZELENECKÁ LH0TA

       ZSV: 21. Křižánky /zánik před 1571 /event.1552/, 23. Machova Lhota    /zánik před 1623/,  37. Milkovice /zánik před 1567 /event. 1552/

Osady: Milkovice

Samoty:  hájenka Křižánky

Dvory:  Milkovice

Panské sídlo : tvrz  Milkovice /starší tvrz pod hospodářským dvorem Milkovice, mladší vodní tvrz pode dvorem Milkovice/

Závěr: Ve výše položené části k jihovýchodu otevřeného údolí pramenná pánev. Vodu z údolí odvádí potok zv. Záhubka.  V současnosti při jeho dolní části  zanikající ves Milkovice.Údolí na jižním okraji rozsáhlejšího lesního komplexu v nadmořské výšce 320 – 360 m.n.m.

 

        6.2.6. PROSTOR KOPIDLNO  - LIBÁŇ

       ZSV: 16. Kamensko /zánik před 1437/,  18. Kelníky /zánik 1567 – 1571/, 20. Křešice /zánik 1630/, 22. Ledkov /zánik před 1593/, 25. Lhota Stráníkova /zánik blíže neurčen/,  60. Varobyle /zánik v 1. polovině 17. století/, 78. Bezejmenná /k.ú.Pševes, zánik před koncem 13. století/

Osada: Ledkov

Samoty: Kaliště, Na Přemyslově,  Psinice - hájenka

Dvůr: Kamensko, Nový dvůr, Ovčín,  Psinice - „U kostela“

Panské sídlo: tvrz  Křešice,  tvrz Kopidlno „Na Lhotách“, tvrz Bílsko u Kopidlna, tvrz Psinice / areál dvora „U kostela“/

Závěr: Nejníže položená část Jičínska. Kraj plošně odlesněný /v současnosti lesy oddělují Kopidlensko  od Libáňska/,  s dostatkem vodotečí a vodních nádrží. V okolí Kopidlna velmi kvalitní hnědé půdy /až 2,5 m mocné horizonty/. Intenzivně osídlená krajina již od neolitu. ZSV Kamensko, Křešice, Ledkov a Varobyle vysazeny na plochách s vysokou  hladinou spodní vody, proto dlouhodobě zamokřených /podložím opuka/ s nízkým půdním horizontem.

 

                6.3.   JMÉNA A NÁZVY 

       Výskyt názvů zakončených na – sko: Bílsko, Butovsko /Butoves/, Kamensko, Moravsko /Přední a Zadní/, Záhorsko, Zvoleňsko - místa zjištěných ZSV.

Omen – nomen: ZSV Dvorce vysazeny na ploše hospodářského dvora a okolních pozemcích, Hradišťko /Ostroměř/  uvnitř fortifikace raněstředověkého hradiště. Pustá Proseč byla na čas pustá, pravděpodobně ve třicetileté válce a po ní. Ves Valy založena za 1. valem raněstředověkého hradiště Prachovské sedlo, Záhorsko – Záluží nesly názvy podle místního reliéfu krajiny či vegetace.

Změna jména byla vyjímečná. Velmi často se vyskytují varianty téhož jména /např. Chloumky- Chloumek- Chloumka, Chvojen- Chvojný, Mackov- Mačkov,  Okrouhlý- Okrouhlo- Okrouhlík- Okrouhlice, Varobyle- Varabule- Varbule apod./.

        Skutečná změna jména pouze u vsi Butoves - vývoj názvu: Nová Lhota k roku 1392 /v kraji velký počet Lhot - zakládány  během 14. století, pravděpodobně po 1337 Vartenberky/, Hrnčířská Lhota k 1406. Před rokem 1600 zřejmě zanikla pod názvem Lhota Tuřská /k blízké vsi Tuř připojen roku 1600 poddanský dvůr Mikuláše Buty, poddaného velíšského panství /. Jméno Lhota Tuřská v písemných pramenech  mezi roky 1542 /1533/ a znovu po obnově do 1835. V tomto roce vysazena na ploše hospodářského dvora a na okolních k němu patřících pozemcích nová osada. Současný název Butoves od 1918.

 

              6.4. PLUŽINY

               Zachovány jen vyjímečně.  Plužiny zaniklých vsí lokalisovaných na odlesněných a oraných plochách nejsou zachované, pokud netvoří výrazný protierozní prvek u dnes existujících obcí /prostor Sedliště – Zelenecká Lhota, Údrnice, Chloumek u Holovous, Chlum u Hořic/. Průzkum proveden i v bezprostředním okolí ZSV lokalisovaných v lese. Pro ověření existence plužin zachovaných ještě v letech 1841 – 1842 byly prohlédnuty mapy stabilního katastru.

 

7. PRAMENY:

Archiv český XXXV, 1935: Staré písemné památky české i moravské sebrané z archivů domácích i cizích. Ad. Gustav Friedrich. Praha

Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae Tomus I. Gustavus Friedrich, Pragae MCMIV – MCMVI.

 

8. LITERATURA

Balatková  J. 1983: K dějinám řádu německých rytířů v Miletíně. Krkonoše –  Podkrkonoší   VII, 205 – 214

Bílek Fr. 1882 – 1883: Dějiny konfiskací v Čechách po roce 1618. I. , II. Praha

Borkovský I. 1941: Archeologické nálezy. Zprávy památkové péče. Praha

Cechner A. 1909: Soupis památek okresu novopackého. Praha

Černý J.V. 1880: O starožitnostech doby předhistorické na Libáňsku. Památky archaeologické XI, 127 - 132, 472

Černý E. 1973: Metodika průzkumu zaniklých středověkých osad a plužin. Zprávy čs. Společnosti archeologické XV, č. 4 - 6

Dvořák J. –  Petráček T. – Ulrychová E. 1999: Holovousy. Dějiny obce. Holovousy

Emler J. :  Pozůstatky desk zemských. I. Praha

Frolík J. 1989: Červená Třemešná, o. Miletín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1986 – 1987, ArÚ Praha

Frolík J. – Kalferst J. 1987: K lokalisaci dvou zaniklých středověkých vsí. Zpravodaj. Krajské muzeum východních Čech XIV, 97 – 101

GENEREL SES 1992: Ekoregion VII. Jičín, průvodní zpráva. Okresní úřad Jičín.

Huml J. a kol. 1972: Historický vývoj Lázní Bělohradu. In: Lázně Bělohrad – 250 let města, 7 – 11. Lázně Bělohrad.

Kalferst J. 1985: Záchranný výzkum lengyelského sídliště na stavbě n.p. Benzina v Cerekvici nad Bystřicí. Zpravodaj. Krajské muzeum  východních Čech v Hradci Králové XII, 21 – 35

Kalferst J.- Sigl J.- Vokolek V. 1987: Přírůstky archeologické sbírky Krajského muzea východních Čech 1980. Zpravodaj. Krajské muzeum východních Čech v Hradci Králové XIV, 3 – 25

Kalferst J. – Sigl J.- Vokolek V. 1999: Přírůstky sbírky AO MVČ v Hradci Králové za roky 1998 a 1999. Zpravodaj muzea  v Hradci Králové XXV, 3 - 31

Koudelka J. 1904 – 1905: Nález bronzů  u Obory. Památky archaeologické XXI, 421 – 424

Koudelka J. 1906 – 1908:  Archaeologické nálezy na Bydžovsku. PA XXII, 199 – 204

Krejčí  P. 1932: Z minulosti Ostroměře. Příloha Hořických novin.

Kronika Křešic: Pamětní kniha obce Křešic 1840 – 1919. OA Jičín.

Kronika Psinic: Pamětní kniha obce Psinic 1923 – 1951. OA Jičín.

Kronika Psinic – školní: Pamětní kniha školy v Psinicích I. 1884 – 1930. OA Jičín

Kuča K. 1995: Chlumecko, Novobydžovsko I. Hradec Králové

Kudrnáč V. 1894: Anennské slatinné lázně v Bělohradu. Turnov

Kudrnáč V. 1900: Úplný adresář a popis politického okresu Jičín. Turnov

Kudrnáč V. 1903: Úplný adresář a popis politického okresu Královéhradeckého. Turnov

Kulhánek J.- Čeřovský J. 1980: Z minulosti Vřesníka. Jičín

Lhota J.N. 1888: Miletín nad Bystřicí. Brno

Mencl J. 1948: Historická topografie města Jičína. II. Jičín

Morávek A. 1936: Z minulosti Bartoušova. Sborník musejního spolku v Jičíně II., 54 - 64

Nálevka J. 1894: Vala a Hrádek u Vřesníka. Český lid III, 375 – 376

Nohejlová – Prátová E. 1955, 1956, 1957 : Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. II. III., Praha

Novopacko. Vlastivědná monografie okresu. I., II., III. 1924, 1927, 1929. Praha

Palacký Fr. 1848: Popis království českého. Praha

Pekař J. 1998: Kniha o Kosti. Praha

Petera – Rohoznický Fr. 1871.: Místní jména polí, luk lesů a jiné. Památky archaeologické IX, 150 - 152

Petera – Rohoznický Fr. 1871 - 1873: Zpráva archaeologická 1870. Památky archaeologické IX, 238 – 239

Petráček T. – Tomášek M. 1999: Příspěvek k lokalisaci zaniklé vsi Vyželec. Pojizerský sborník 4, 109 - 113

Pokorný Fr. 1895: Postup kolonisace v okolí Hořice v Podkrkonoší. In: Národopisný sborník okresu Hořického, 214 – 217. Hořice

Pokorný Fr. 1903: Archaeologické vycházky po okolí hořickém. In: Katalog výstavy českého severovýchodu v Hořicích, 167 – 170. Hořice

Profous A. 1947, 1949, 1951, 1957: Místní jména v Čechách I., II., III., IV. Praha

Prokop K. 1909: Výkopy a nálezy. Časopis  společnosti přátel starožitností českých XVII.

Rojek J.K. 1857: Chomutice na Jičínsku. Památky archaeologické II.

Roubík F. 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha

Řehák A. 1895: Topografie okresu Hořického.In. Národopisný sborník okresu Hořického, 1 – 16. Hořice

Sedláček A. 1887: Hrady, zámky a tvrze království českého …V., Praha

Sedláček A. 1895: Hrady, zámky a tvrze království českého … X., Praha

Sedláček A. 1998: Místopisný slovník historický. Praha

Sigl J. – Vokolek V. 1986: Archeologické nálezy v roce 1985. Zpravodaj. Krajské muzeum východních Čech v Hradci Králové XIII, 5 – 23

Smolík J. 1880: Archaeologický sbor Musea království českého. Památky archaeologické XI.

Sommer J. G. 1835:: Bohmen. Bidschower Kreis. III. Prag.

Svoboda J.- Šmilauer V. 1960: Místní jména v Čechách. V. Dodatky. Praha

Šalda Fr. 1969: Vlastivěda Jičínska. Jičín

Šalda Fr. – Zikmund V. 1955: Český ráj. I. Jičínsku, Polabsko. Jičín

Šimák J.V. 1924 – 1925: Panství hruboskalské v r. 1514. Od Ještěda k Troskám III, 21 – 25, 40 – 47, 70 – 78, 101 – 108

Šimák J.V. 1938: Středověká kolonisace. Praha

Teplý Fr. 1930: O zrušení husitského kostelíka na Křižánku. Pekařův sborník I. 136 – 150

Tůma J. a kol.: Dějiny venkovských obcí na Novopacku. Nová Paka 1931

Ulrychová E. 1995a: Holovousy, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1990/2.,  ArÚ Praha

Ulrychová E. 1995b: Ostružno, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1990/2,  ArÚ Praha

Ulrychová E. 1995c: Psinice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1990/2, ArÚ Praha

Ulrychová E. 1995d: Mlýnec, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1990/2, ArÚ Praha

Ulrychová E. 1996: Kachel s motivem Meluziny z tvrziště Chloumky /o. Jičín/. Zpravodaj muzea v Hradci Králové XXII, 86 - 87

Ulrychová E. 1997a: Prachov, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1993 – 5, ArÚ Praha

Ulrychová E. 1997b: Pařezská Lhota, okr.Jičín. Výzkumy v Čechách 1993–5.,ArÚ Praha

Ulrychová E. 1997c: Lužany, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1993 – 5, ArÚ Praha

Ulrychová E. 1997d: Letecká prospekce na Jičínsku 1993 – 1996. /Stav k 31. 12. 1996/. Zpravodaj muzea v Hradci Králové XXIII, 35 – 44

Ulrychová E. 1997e: Archeologické nálezy z okresu Jičín v roce 1996. Zpravodaj muzea v Hradci Králové XXIII, 28 – 34

Ulrychová E. 1997f : Tetín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1993 – 5, ArÚ Praha.

Ulrychová E. 1998a:  Brtev, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7, ArÚ Praha

Ulrychová E. 1998b: Milovice, okr. Jičín. Výzkumy  v  Čechách 1996 - 7, ArÚ Praha

Ulrychová E. 1998c: Rakov, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 – 7, ArÚ Praha

Ulrychová E. 1998d: Rakov, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 – 7, ArÚ Praha

Ulrychová E. 1998e: Karlov, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 – 7, ArÚ Praha

Ulrychová E. 1998f: Soběraz, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996– 7, ArÚ Praha

Ulrychová E. 1998g: Záhuby, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 – 7, ArÚ Praha

Ulrychová E. 1998h: Lužany, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 – 7, ArÚ Praha

Ulrychová E. 1999: Archeologické přírůstky muzea v Jičíně. Zpravodaj muzea v Hradci Králové XXV, 32 - 37

Ulrychová E. 2000a: Pařezská Lhota, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1998,  ArÚ Praha

Ulrychová E. 2000b: Sylvárův Újezd, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1998,  ArÚ Praha

Ulrychová E. 2001a: Soupis nálezů mincí na Jičínsku /2. část/. Numismatické listy LVI, č. 3, 83 – 86

Ulrychová 2001b: Raněstředověká hradiště na Jičínsku a jejich zázemí.  Dissertační práce. Katedra pravěku a rané doby dějinné  FF UK Praha.

Vojtíšek Fr. 1947: Z kronik města Libáně. Libáň

Zweifelhofer E. 1927: Přehled nálezů a vykopávek. 40 let archeologického a musejního spolku v Hořicích v Podkrkonoší. Hořice

    

  PŘÍLOHY

1. Kelníky, k.ú. Psinice, okr. Jičín, 21.10. 1997: Ve středu snímku šest usedlostí zaniklé vsi Kelníky.
2. Lhotka – Lhotky ?, k.ú. Sylvárův Újezd - Lískovice, okr. Jičín, 12.4. 1998: Rozorané objekty zaniklé vsi
3. Lopuč, k.ú. Libáň, okr. Jičín, 12.5. 1996: Rozorané objekty a kruhové panské sídlo (?) ve středu pole
4. Soběrazy, k.ú. Soběraz – Těšín, okr. Jičín, 24.10. 1995:  Rozorané objekty zaniklé vsi.

 

DODATEK 1

SOUPIS ZANIKLÝCH STŘEDOVĚKÝCH VSÍ NA JIČÍNSKU.

Nové nálezy  2005 - 2011.

Příspěvek obsahuje nová zjištění a movité archeologické nálezy doplňující v roce 2004 publikovaný soupis zaniklých středověkých a raně novověkých vsí lokalizovaných na správním území okresu Jičín. Dvě z nově zjištěných vsí byly podle dříve nalezené keramiky lokalizovány do intravilánu žijících vsí, dal1ší dvě sběrem movitých nálezů do blízkosti mlýna a do areálu hospodářského dvora. Dvě poslední po letecké a pozemní prospekci  do bezprostřední blízkosti u dvou současných osad.

Jičínsko - 12. - 17. století - zaniklé vesnice

V roce 2004 byl po ukončení terénních prací publikován aktualizovaný soupis zaniklých vsí okresu Jičín (Ulrychová 2004).  Důvodem uveřejnění byl značný počet již do té doby zjištěných a lokalizovaných zaniklých vsí sledovaného regionu publikovaný Františkem. Roubíkem (1959). Další informace byly získány z obecních kronik, od pamětníků a kronikářů a např. i po lokalizaci movitých nálezů pomístními názvy na mapách stabilního katastru. Nové údaje byly získány i při plošné letecké prospekci regionu ověření pozitivních míst cíleným sběrem. Soupis publikovaný v roce 2004 obsahuje heslovitý soupis všech zjistitelných údajů a nálezů k jednotlivým zaniklým vesnicím. Byl uveden stručným přehledem osídlení Jičínska od začátku mladší doby hradištní do 19. století, kdy byly po parcelaci pozemků vrchnostenských dvorů založeny poslední žijící vesnice a osady. Doklady kolonizace sledovaného území během mladší doby hradištní a ve 13. století (tedy před založením města Jičína v intervalu 1293 - 1304) byly nedávno publikovány (Ulrychová  2010). Značná část živých i zaniklých vesnic Jičínska má svůj původ již v mladší době hradištní.

      V předkládaném textu, který doplňuje publikovaný soupis zaniklých vsí z roku 2004, lze pěti vsím  doplnit nové údaje a nálezy. Šestá vesnice - Zásada, známá jen z písemné zmínky  - byla nově lokalizována jižně od Miletína poblíž říčky Bystřice (poznámka 1).

HRADIŠTĚ (k.ú. Ostružno)

      Tato zaniklá ves byla již dříve (Roubík 1959, 103) lokalizována na k.ú. Ostružno. I po provedené letecké a pozemní prospekci nebyla tato vesnice na katastru zjištěna. Již uveřejněné nálezy (Ulrychová 1995, 235, táž 2004, 146, táž 2004, 171 - 172) a další nálezy přesněji datovatelných střepů nádob (Ulrychová 2007 NZ,  táž 2009, 461) z centra Ostružna ji lokalizují právě sem. Jediný písemný údaj  o této vsi ji uvádí jako zaniklou k roku 1226. Archeologické nálezy objevené při stavbě inženýrských sítí  jižně podél hřbitovní zdi kostela a před farou (ppč. 489/1, kulturní vrstva v hloubce 45 - 60 cm) včetně dalších ze st.pč. 8 (demolice a výstavba domu jižně od fary) vyhovují této dataci a signalizují osídlení místa od začátku mladší doby hradištní.

Podle toho soudím, že ves Hradiště existovala jistě ve 12. století, které je obdobím plošné kolonizace Jičínska (Ulrychová  2010, 846). Při plošné kolonizaci regionu a opakovaném založení vsi před polovinou 14. století (v roce 1337 si Velíšské panství a město Jičín koupili Vartenberkové) došlo ke změně  názvu na stejném místě obnoveného sídliště. Je možné, že místo nebylo ve 13. století osídleno, movité nálezy jsou zatím jen mladohradištní datace. Další archeologické nálezy pocházejí až ze 14. - 16. století.  Současné Ostružno leží na mírném návrší (280 - 286 m n.m.) chráněném převýšením terénu od převládajícího směru srážek a proudění chladného vzduchu od severozápadu. Místo je dostatečně vysoko nad okolními zaniklými či existujícími rybníky a zaplavovanými místy. Celá oblast leží severně pod severním svahem Velíšského hřbetu, který odvodňují Malý a Velký Porák (dva přítoky Cidliny) stejně jako okraj výšinného terénu s návrším sv. Anny (severozápadně od Ostružna) a část jižní okraj Prachovských skal (severně od Ostružna).

Lokalizace vsi Hradiště do polohy osady Pazderna jižně od Ostružna (Šimák 1938, 868)  není prokázána. Při sledování stavby NN sítě nebyly zjištěny než zcela novověké a recentní situace a movité nálezy. Navíc je toto návrší nad rybníkem obklopeno chladnými a zaplavovanými údolími, je vystaveno proudění chladného vzduchu a velmi často stojí domy této osady v mlze.

Movité archeologické nálezy

1. První střep hradištní datace nalezl na povrchu  farské zahrady ing. J. Slavík v roce 1992.

Či. 4921  šedý střep se světlehnědým povrchem z výduti nádoby, výzdoba  hřebenovými rýhami (třemi) a hřebenovou vlevo mírně skloněnou vlnicí (trojitou). Ve střepu příměs jemného písku, kvalitní modelace i výpal. Datace : Závěr 10.-  1. polovina 11. století

2. Celkem 3 střepy byly získány při začištění šedé kulturní vrstvy v hloubce 45 - 60 cm na ppč. 489/1 jižně před vchodem do fary v rýze pro telefonní kabel 9.5. 2002.

Či. 6431 zlomek okraje šedého střepu a hnědošedého povrchu, okraj  je vykloněný s vnějším žebrem, vzhůru vytažený a oble zakončený. Ostřivem je jemný písek, kvalitní výpal nádoby snad hrncovité.  Datace: RS 4 - 12. století

Či. 6432 z střep z podhrdlí  nádoby šedého střepu a hnědošedého povrchu, ve střepu hrubší písek, kvalitní výpal, výzdoba jednou vodorovnou rýhou. Datace : RS 4 - 12. století

Či. 6433 střep z výduti šedohnědého střepu, vnitřní plocha šedá, vyhlazená. Datace: VS 1 (?)

Či. 6434 zlomek výduti silnostěnné nádoby s hnědým povrchem, velmi jemný písek ostřivem kvalitně vymodelované a vypálené nádoby, bez výzdoby. Datace : RS 4/ VS 1 (příloha 1)

3. Větší soubor keramiky byl získán  sběrem na ploše demolovaného domu čp. 8 (st.pč. 7) jižně od fary a kostela a při hloubení pasových základů pro stavbu nového domu i na ppč. 83/13 dne 27. 4. 2007. Kromě novověkých střepů nádob byly získány i zlomky hrnců mladohradištní datace s přesahem do 13. století (?,  příloha12).

Či.12 722 šedý střep  s oboustranně hnědým povrchem z výduti nádoby, výzdoba hřebenovou vlnicí (čtyřnásobnou) a sedmi mělkými vodorovnými souběžnými liniemi, ostřivem jemný písek, kvalitně vypáleno

Či.12 723 obdobný střep, výzdoba dvojitou vlevo skloněnou vlnicí a sedmi velmi zběžně provedenými vodorovnými rýhami

Či. 12 724  až 11 mm silný šedý střep se dvěma vodorovnými rýhami, slídnaté zboží

Či. 12 725  šedý střep z výduti s vnitřním světlehnědým povrchem, na šedém povrchu tři souběžné rýhy

Či. 12 726 střep obdobného vzhledu, povrch červenohnědý, vnitřek světlehnědý, nezdobený

Či. 12 727  střep obdobného vzhledu, nezdobený

Či. 12 728  červenohnědý střep s výraznou příměsí bodových zrnek slídy, jemným pískem a kamínky,  na  hnědém povrchu jedna mělká vodorovná rýha

Či. 12 729  světlehnědý  střep se stopami očazení na povrchu, jemný písek příměsí, bez výzdoby

Či. 12 730  šedý střep z výduti, vnitřní hnědý povrch nezdobený

Či. 12 731   šedý střep s okrajem postavy, tento okraj opálený - chybí na něm světlehnědý povrch  je zbylé části povrchu, písek ostřivem , kvalitní výpal

Či. 12 732  šedý střep z výduti, červenohnědý povrch, bodová zrnka slídy, jemný písek, kvalitní výpal

Či. 12 733  šedohnědý střep z výduti s vnitřním červenohnědým povrchem, na vnějším povrchu otisky vegetace - dřevo, dva druhy semen

Či. 12 734  masivní šedý okraj  vně zesílený, oble vodorovně zakončený, vnitřní povrch hnědý, hrubý písek ostřivem

Či. 12 732  masivní zlomek okraje mísy oble zakončený, příměs hrubého písku a bodových zrnek  slídy

Či. 12 736 šedý střep z výduti se zrnky slídy, povrch hnědý  pokrytý zběžně provedenými vodorovnými rýhami

Či. 12 737 šedohnědý zatažený okraj misky  s výraznou příměsí zrnek slídy a jemného písku

Datace ?

Či. 12 738 střep z podhrdlí  s oboustranně  šedohnědým vyhlazeným povrchem, hrubý písek příměsí

Či. 12 739 silně otřený šedý střep s oboustranně hnědým povrchem, zlomek okraje ?

Či. 12 740 šedohnědý masivní střep se světlehnědým vnitřním povrchem a výraznou příměsí hrubých zrn slídy, na  šedém povrchu dvě  4 mm široké mělké vodorovné souběžné rýhy

LOPUČ, k. ú. Libáň, východně u osady Kozodírky

K již publikovaným údajům o této zaniklé vsi (Ulrychová 2004, 151) doplňuji nově objevené movité archeologické nálezy.

1. V archeologické sbírce zaniklé školy v Dětenicích je zachován velký okrajový střep zřetelně popsaný názvem Lopuč.

Či. 13 225 asi třetina okraje šedohnědého hrnce vzhůru vytaženého a oble dovnitř zataženého, na okraji výduti  čtyři zběžně provedené rýhy. Kvalitní modelace i výpal. Datace: 2. polovina 12. - začátek 13. století

2. Při neohlášené stavbě vodovodu z Libáně do osady Kozodírky byly až před čp. 8 (jižní okraj severní části osady) na hromadě vytěžené zeminy sebrány střepy nádob 14., 16. a 17. století (M Jičín, či. 13 540 - 13 572, Ulrychová 2008 NZ)).

Či. 13 540  masivní okraj hrnce šedé zakuřované keramiky s řádkem výzdoby radýlkem na okraji výduti, datace VS 2 polovina 14. století

Či.  13 554  zlomek okraje šedé zakuřované keramiky s odlomeným vnějším zesílením vrcholu, datace : VS 2  polovina 14. století

Tyto střepy lze vztáhnout k první písemné zmínce o Lopuči k roku 1340.

Či. 13 541 - 13 544  čtyři střepy čtyř nádob tzv. červeného novopackého zboží, v pořadí střep podstavy hrnce, podstava džbánu (?), zlomek okraje mísy,  střep poklice (?).

Tyto nálezy jsou v regionu datovány do období od závěru 15. století  do poloviny 16. století. Vesnice podle písemných zpráv byla pustá v roce 1593.  Soubor nálezů však obsahuje další keramiku datovatelnou do průběhu 17. století, která signalizuje stavební aktivitu v tomto období v 1. polovině 17. století.

Či. 13 545 - 13 551, 13 553 střepy z výduti a páskové ucho cihlově červených střepů s vnitřní polevou hnědých odstínů

Či. 13 552, 13 555, 13 557, 13 561, 13 562  okrově hnědé střepy s tmavě zelenou polevou

Či. 13 563 - 13 567  střepy nádob s vnitřní a okrajovou polevou hnědých odstínů

Či.  13 568 zlomek masivního ucha šedohnědé kameniny s hnědou povrchovou polevou

Či. 13 569 - 13 571 tři zlomky okrajů tří talířů z malbou a hnědou, žlutou a zelenou polevou

Či. 13 572 zlomek kamnového kachle s tmavě zelenou polevou

Současná vesnice Kozodírky byla na mírně zvýšeném terénu uprostřed velkých ploch polí, luk a rybníků znovu vysazena až v roce 1835.

PROSEČ k. ú. Osek u Sobotky, intravilán

Po opakované letecké  a následné pozemní prospekci na celém katastru Osek u Sobotky  s negativním výsledkem bylo přihlédnuto k nálezům ze 12. a 13. století pocházejícím z  intravilánu současné vsi Osek u Sobotky. Je velmi pravděpodobné, že stejně jako v případě zaniklé vsi Hradiště/ Ostružno byla i Proseč prostorovou a chronologickou předchůdkyní dnešního Oseka u Sobotky (Ulrychová 2004, 155, táž 2009, 458).

Nemovité objekty a movité archeologické nálezy  byly při několika záchranných  a revizních výzkumech získány ze zahrad usedlostí v severním okraji návsi  Oseka - tj. z čp. 2, čp. 4 a čp. 6. Ty tvoří  zvýšenou část středu vsi otevřenou k jihu s převýšením terénu od severozápadu při nejméně jedné zaniklé a další dosud existující vodoteči severojižního směru. Tyto parametry určují místo překryté sprašovou hlínou jako vhodné k osídlení.

Osek čp. 2

Přibližně 2 m od západní stěny stodoly při kopání hlíny v roce 1968 narušil majitel usedlosti oválnou jámu velikosti 120 x 360 cm  se střepy nádob. Revizi místa v srpnu 1969 provedli V. Weber a J. Waldhauser, nálezy s datací do mladšího úseku mladší doby hradištní (celkem 286 střepů nádob) uložili do muzejní sbírky na zámek Humprecht (Weber 1972, 102).  Po převedení této sbírky do muzea v Jičíně a jejím zpracování v roce 2000 nebyly tyto nálezy zjištěny.

Podle publikovaných údajů byla keramika zdobená šroubovicí, nízkou volnou vlnicí, nehtovitými vrypy, okraje byly zduřelé profilace, na třech zlomcích podstav byly značky, v souboru byl i střep tuhové zásobnice.

Osek čp. 4

Na zahradě usedlosti čp. 4 v severovýchodním okraji intravilánu Oseka byly v roce 1982 při záchranném  archeologickém  výzkumu  objeveny  dvě kovářské  vyhřívačky a kulturní jáma

(Waldhauser 1985, 122). Z nálezů je v jičínské sbírce zachována keramika (příloha 2) a uhlíky.

1. Či. 2580 celkem 8 uhlíků jehličnatého stromu.

2. Či. 2907 Zlomek masivního okraje šedého střepu a hnědého povrchu, ostřivem hrubý písek. Profilace okraje  - vykloněný, vně zesílený, vzhůru vytažený a hrotitě zakončený. Na podhrdlí vodorovné rýhy. Datace: závěr mladší doby hradištní.

3. Či. 2908  dtto s kruhovým otvorem na podhrdlí, z téže nádoby jako předchozí

4. Či. 2909 zlomek podstavy a stěny nádoby  hnědého střepu, příměsí velmi jemný písek a bodová zrnka slídy

5. Či. 2910 hnědošedý střep z výduti nádoby s oboustranně červenohnědým povrchem

Osek čp. 6

V zahradě usedlosti čp. 6 byla nalezena hradištní a vrcholně středověká keramika před rokem 1947 (Filip 1947, 278). V sobotecké archeologické sbírce nebyly však tyto nálezy identifikovány.

 

RATEŇ , k.ú. Černín, u Hamerského mlýna

Lokalizace této zaniklé vsi byla původně publikována do širšího prostoru hospodářského dvora v Dolní Nové Vsi - do míst zvaných Rateňsko a do blízkosti Podhrázského/ Hamerského mlýna (Ulrychová 2004, 161). Písemné zprávy potvrzují  její existenci k roku 1400, zanikla po roce 1543.

Na nedávno zrušeném serveru Majetky byly na ostrohu  obtékaném regulovaným potokem Bukovec a jeho bezejmenným přítokem severně od Podhrázského/ Hamerského mlýna objeveny pravoúhlé půdorysy (ppč. 135/6). Vzrostlé obilí vykreslilo tmavě zelené obrysy asi osmi objektů. Místo bylo 24. 3. 2010 ověřeno sběrem. Na povrchu pole řídce osetého řepkou byly nalezeny zlomky nádob červeného novopackého zboží závěru 15. a první půle 16. století a glazovaných střepů z 2. poloviny 16. století. Tím je upřesněn zánik této vsi po polovině 16. století s tím, že glazované střepy byly nalezeny pouze v blízkosti  mlýna (Ulrychová 2010a NZ).

Popis nálezů:

1. Soubor neglazovaného zboží tzv. novopackého z  1. poloviny  16. století ( či.  22 064  -  22 066,  22 068,

22 071 , 22 073 - 22 077,  22 079, 22 080),  střepy   z  okraje,  podstav a  výdutí  nádob. Uniformní  vzhled.

2. Soubor či. 22 062- 22 063, 22 067, 22 069 - 22 070, 22 078, 22 081. Hnědá a zelená poleva, talíře,  hrnce.

SLATINKY , k.ú. Slatiny, dvůr Slatinky

Při stavbách zemědělského družstva AGRO Slatiny a Mysliveckého sdružení ve Slatinách byly provedeny tři záchranné  akce. V dubnu 2009 byly v rýze kabel k hájovně (st.pč. 104/1) v areálu hospodářského dvora sebrány šedohnědé střepy nádob (jeden s pásem vodorovných rýh) z 15. století (Ulrychová 2009 a, NZ, M Jičín či. 16 191, 16 197), které potvrzují publikovanou lokalizaci této zaniklé vesnice  (Roubík 1959, 104).  V listopadu téhož roku byla při skrývce místa pro bioplynové nádrže uprostřed ppč. 638 zachycena spodní část oválné jámy (94 x 78 cm) s tmavošedou výplní  výšky jen 15 cm se střepy nádob (M Jičín či. 17 895 - 17 900, Ulrychová 2009 b, NZ).

1.Či. 17 895  okraj šedého střepu s oboustranně světlehnědým povrchem, vzhůru vytažený a dovnitř zavinutý

2. Či. 17 896  šedý střep s oboustranně světle hnědým povrchem a dvěma mělkými rýhami na povrchu z výduti nádoby

3. Či. 17 897 dtto jako předchozí, oboustranně červenohnědý povrch

4. Či. 17 898 - 17 900 tři otřené šedé střípky s hnědým povrchem, či.  17 899 nese jednu rovnou rýhu.

Nálezy datují osídlení místa již ve  13. století. Vesnice Slatinky byla v roce 1488 uváděna jako zaniklá spolu s hospodářským dvorem (Ulrychová 2004, 156).

Třetí záchranná akce byla provedena dne 6.3. 2010 po ohlášení nálezu lidské kostry Policií ČR večer předcházejícího dne. V severní části ppč. 638 byla strojem odkryta neúplná kostra dospělého jedince (absence drobných kostí rukou, nohou a obličejové části lebky). Pod jeho pánví bylo nalezeno torzo horní části kostry dalšího mladšího jedince. Dělníci na stavbě sebrali před ohlášením nálezu několik desítek jednotlivých kostí  (M Jičín, Antroplogie či. 9/2010, poznámka 2). Během prací nebyly při  lidských kostech nalezeny žádné movité archeologické nálezy. Pohřbení jedinci byli velmi pravděpodobně obyvateli před rokem 1488 zaniklé vsi Slatinky (Ulrychová 2010 b NZ).

ZÁSADA, k.ú. Rohoznice, u osady Polšť

V archeologické sbírce muzea v Hořicích je zachován nesourodý soubor keramiky z raného  a vrcholného středověku  a novověku (či. 13 504 - 13 516). Místo nálezu - Maternovo pole - se podařilo lokalizovat díky majiteli jediné trvale obývané usedlosti osady Polšť. Jsou jím pozemky severně nad okrajem nivních luk a korytem říčky Bystřice. Pole leží na mírném jižním svahu chráněném od severozápadu mírně převýšeným terénem a dnes i lesem (vše k.ú. Rohoznice - pole ppč. 483/1, 427/15, 460/1 severozápadně od čp. 92 , dále pole ppč. 470 a jižní polovina ppč. 485 severně od usedlosti čp. 92). Tato poloha byla osídlena i v neolitu, střepy a broušený nástroj jsou uloženy v muzeu v Hradci Králové (či. 184, 188, 189).

Vzhledem k plošnému sledování celého prostoru při všech zemních pracích je na toto místo podle nálezů keramiky 11. (?), 12.- 13. století možné lokalizovat zaniklou ves zvanou Zásada (Ulrychová 2004, 161). V majetku Zbraslava, číšníka krále Přemysla I. Otakara, byla v roce jeho smrti (1238) uvedena již jako zaniklá. Maternovo pole je nejpříhodnější polohou vhodnou k sídlení v bezprostředním okolí říčky Bystřice. V krajině otevřené k severu jsou jílovité půdy a nivní louky na jaře dlouhodobě zamokřené nebo i zaplavené. V důsledku toho jsou zde i lokálně nízké teploty včetně mlh. Osídlení zde opakovaně zanikalo,  i kolonizace Miletínska řádem německých rytířů příšlých do Miletína v roce 1241 byla úspěšná jen zčásti. Příslušníci řádu Miletínsko v roce 1403 opustili poté, co hospodářsky zkrachovali. Osídlení ve sledovaném místě opakovaně zanikalo (Ulrychová 2009, 457) a v současnosti je zde pouze jeden trvale obývaný dům, hájenka, rekreační objekty osady Polšť a hospodářský dvůr Jeníkov.

Do mladší doby hradištní (12. století) lze datovat tři střepy z hořické archeologické sbírky (příloha 3).

Či. 13 504  střep z výduti nádoby šedohnědé barvy s výzdobou vodorovnými hřebenovými rýhami, kvalitní modelace i výpal. Či. 13 509 střep z výduti šedohnědé nádoby zdobený hřebenovými vodorovnými  rýhami, kvalitní výpal i modelace. Či. 13 510 šedý střep z podhrdlí nádoby s oboustranně hnědým povrchem zdobený pásem hřebenových rýh a pod nimi částmi hřebenové vlnice, kvalitní modelace i výpal. Či. 13 506 šedý nezdobený diskovitý hliněný přeslen, datace : hradištní (?)

Výše vymezené místo bylo 8. 9. 2009 a 24. 3. 2010 ověřeno sběrem. První soubor nálezů  z pole ppč. 483/1, 427/15, 460/1 obsahuje střepy nádob 12. -  17. století,  druhý pak (sesbíraný na ppč.470 a ppč. 485) obsahuje střepy nádob převážně ze závěru mladší doby hradištní a 13. století (Ulrychová 2010 c NZ).  Současná osada Polšť byla na místě zaniklé vsi Zásada založena  až v klimatickém optimu první poloviny 16. století.

Popis nálezů:

1. Soubor či. 22 014 - 22 026, 22 029 -  22 030, 22 032 - 22 033. Šedé omleté střepy a oboustranně světlehnědým červenohnědým či šedým povrchem a s výraznou příměsí písku.

Okraj či. 22 023 vykloněný, vzhůru vytažený, šikmo seříznutý, 22 024 zlomek podstavy stěny  nádoby,

Výzdoba: či. 22 014 střep z výduti s vodorovnou rýhou, 22 016  třemi hřebenovými rýhami,  22 017 s jednou širokou mělkou rýhou, 20 020 a 22 032  tři mělké a široké souběžné rýhy - z jedné nádoby, 22 022 a 22 029 široká rýha, 22 025 dvě široké rýhy.

Datace : 12.- 13. století/ před 1238

2. Soubor či. 22 027 - 22 028, 22 031,  22 034 - 22 061

Střepy z výduti nádob cihlově červené barvy růžového odstínu s příměsí písku (či. 22 035 -  22 037, 22 039, 22 055), 15.- 16. století. Či. 22 027 - 22 028, 22 031, 22 034, 22 038, 22 040 – 22 060 tzv. novopacké červené zboží 1. poloviny 16. století, otřené střepy bez určení tvaru nádoby. Či. 22 061 střep z podstavy šedé nádoby. 

Závěr: Podle nálezů keramiky z polohy Maternovo - východní část lze do těchto míst lokalizovat  vesnici  Zásada uváděnou v listině z roku 1238 jako zaniklou.

Poznámka

1. Nejnovější zjištění k zaniklým vsím na Jičínsku:  Podle zjištění na místě  8.dubna 2010 jsou nadzemní objekty publikované vesnice Vyželec 2 (Ulrychová 2004, 160. položka 68) mohylovými hroby kultury lužické (Ulrychová 2011 v tisku).

2. Antropologické nálezy dosud uložené v jičínském muzeu byly v dubnu 2010 převedeny do sbírek Národního muzea v Praze (Přírodovědné muzeum - Horní Počernice).

 

Literatura

Filip J. 1947: Dějinné počátky Českého ráje. Praha

Roubík F. 1959: Soupis zaniklých středověkých osad v Čechách. Praha

Ulrychová E. 1995: Ostružno, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1990/2. Archeologický ústav v Praze.

Ulrychová E. 2004: Soupis zaniklých středověkých vsí na Jičínsku. Z Českého ráje a Podkrkonoší 17, 135 - 165. Semily

-„- 2004a: Ostružno, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2002. ArtÚ Praha

-„- 2007: Ostružno, okr. Jičín. Nálezová zpráva Archivu NZ ARÚ Praha čj.  13 111/ 2007

-„- 2008: Libáň, okr. Jičín, NZ čj. 13 697/2008.

-„- 2009: Vrcholně středověké nálezy z lokalit Jičínska uvedených v listinách 13. století. Archeologie ve středních Čechách 13/2, 451 - 466

-„-2009a: Slatiny, okr. Jičín. NZ čj. 15 360/2009.

-„- 2009b: Slatiny, okr. Jičín. NZ čj.15 358/ 2009.

-„- 2010: Osídlení Jičínska v mladší době hradištní a ve 13. století. Archeologie ve středních Čechách 14/2, 833 - 870

-„- 2010a: Černín, o. Lukavec, okr. Jičín. NZ čj. 7542/2010.

-„- 2010b: Slatiny, okr. Jičín. NZ čj. 7569/2010.

-„- 2010c: Rohoznice, okr.Jičín. NZ čj. 87563/2010.

-„- 2011: Soupis mohylových pohřebišť na Jičínsku. Dodatky. ASČ

Waldhauser J. 1985: Osek, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1982, 1983. ArÚ Praha

Weber V. 1972: Osek, o. Jičín. Výzkumy v Čechách 1969. ArÚ Praha

 

Přílohy

1. Ostružno, okr. Jičín. Zaniklá ves Hradiště. Keramika  mladší doby hradištní (výběr).

2. Osek, okr. Jičín.  Zaniklá ves Proseč . Keramika 13. století (výběr).

3. Rohoznice, okr. Jičín. Zaniklá ves Zásada. Keramika mladší doby hradištní.

 

RESUMÉ

      V roce 2004 byl vydán aktualizovaný soupis zaniklých vsí na Jičínsku. V něm byly shromážděny veškeré získané terénní údaje a movité archeologické nálezy.  K pěti tehdy uveřejněným vsím lze doplnit další údaje a nálezy, šestá - Zásada - je nově lokalizovanou zaniklou vsí jihovýchodně od Miletína.

      Vesnice Hradiště byla nálezy keramiky bezpečně lokalizována do středu intravilánu vsi Ostružno. Střepy nádob korespondují s datem 1226, kdy je uvedena jako zaniklá. Lokalizaci další zaniklé vsi Lopuč spolu s pomístním názvem potvrdil letecký snímek a movité archeologické nálezy z osady Kozodírky západně od Libáně. Tato vesnice včetně panského sídla zanikla velmi pravděpodobně během třicetileté války. Do areálu usedlostí severně od návsi  Oseka u Sobotky lze lokalizovat zaniklou ves Proseč. Movité i nemovité archeologické nálezy ze 12. a 13. století ji označují jako předchůdkyni současné obce založené ve 14. století. Půdorysy usedlostí vesnice zvané Rateň byly objeveny na leteckém snímku. Severně od Hamerského mlýna v Dolní Nové Vsi byl sebrán soubor střepů nádob dokládající existenci této vsi po celé 16. století. V areálu hospodářského dvora Slatinky (k.ú. Slatiny) byl ve svahu nad řekou Cidlinou v roce 2009  objeven sídlištní objekt a v roce 2010 i pohřebiště obyvatel  této vsi zaniklé před rokem 1488. Poslední ze zaniklých vsí - Zásada - byla nově lokalizována severně od osady Polšť (k.ú. Rohoznice u Miletína).  V souboru střepů nádob sebraných na polích severně od této osady byla odlišena keramika 13. století, která spolu s dříve nalezenými stejně datovatelnými  střepy nádob  lokalizuje tuto vesnici zaniklou podle písemné zprávy již v roce 1238.

 

 

DODATEK 2

 

Těsně po odevzdání textu do tisku byla lokalizována další zaniklá středověká ves s nezvyklým jménem

 

Tři zuby -  severně od  Rovně, ppč. 104  východně od hrádku Nebákov jižně nad třemi skalisky v podobě lidských zubů - stoliček

Zmínka: František Gabriel: K problematice opevněných sídel na pískovci, Castellologica Bohemica 1, 1989, 125 – 138 (s. 132)

• z hrádku Nebákov vedou  asi 100 – 150 m od příkopu hrádku po ostrožně západním směrem 2 cesty do areálu zaniklé vsi
• časová souvislost hrádku a vsi neprokázána