ZNAČKY NA PODSTAVÁCH HRADIŠTNÍCH NÁDOB, NÁLEZY Z JIČÍNSKA

      ÚVOD

      Podstavy hradištních nádob s tzv. hrnčířskou značkou publikované v tomto příspěvku byly vyhledány v archeologických sbírkách městských či obecních muzeí Jičínska a ve sbírce Regionálního muzea a galerie v Jičíně (poznámka 1). Všechny fragmenty nádob - jejich spodních částí a nejčastěji jen jejich podstav - jsou nejspíš povrchovými sběry a nálezy objevenými při stavebních aktivitách v období před rokem 1990 spolu s dalšími zlomky raně středověkých a pravěkých nádob. Jen vyjímečně mají tyto nálezy zachovány stručné nálezové okolnosti. 

      KATALOG   NÁLEZŮ

      ČEŠOV

Nález: Podstava nádoby se značkou byla nalezena uvnitř fortifikace Češov, bližší lokalizace není známa. Po okrajích je olámaná, jemně zrnitého šedého střepu s oboustranně světlehnědou povrchovou vrstvou. Velikost neúplné podstavy je 84 x 60 mm (M Jičín, sbírka Kopidlno či. A 308a).

Značka: Ve středu podstavy je plastický kruh, v něm dvě zkřížené příčky s rozšířeným zakončením všech čtyř ramen dosahujících až ke kruhu. Ramena příček svírají dva ostré a dva tupé úhly. Jedno z nich je překryto částí prostřední ze tří rovnoběžných plastických linií protínajících kruh a podstavu v celé její zachované části. Tyto tři linie jsou nejspíš otiskem dřevěné podložky nožního hrnčířského kruhu. Průměr značky je 37 - 40 mm (příloha 1:1).

Datace: Střep lze datovat podobně jako část hradištní keramiky nalezené  uvnitř češovské fortifikace a na povrchu valů, do mladší doby hradištní (Čtverák - Ulrychová 2001, 391).

      HOLÍN

Nález: Podstava nádoby šedohnědé barvy se značkou nemá zachované nálezové okolnosti. Vzhledem k výsledkům plošného sledování veškerých stavebních aktivit a zemních prací v intravilánu vesnice je velmi pravděpodobné, že střep pochází ze zahrady severozápadně  u obytného domu čp. 87 (zahrada ppč. 711/7, 711/8, naposled Ulrychová 2003, 68) nebo z její blízkosti. Průměr podstavy je  66  mm (M Jičín či. 1183).

Značka: Ve středu podstavy jsou umístěny dva soustředné plastické kruhy překryté souběžnými a na sebe kolmými otisky podložky. Ve středu vnitřního kruhu  jsou mírně asymetricky umístěna dvě křížící se břevna. Jejich ramena svírají dva ostré a dva tupé úhly. Přes oba kruhy vede  v šířce nepravidelná linie, další rovnoběžná jej přesahuje až k okraji podstavy. Jedná se o otisky dřevěné podložky. Značka je málo zřetelná, průměr podstavy je 36 - 40 mm.

Datace: Při předpokládaném místě nálezu ze zahrady za domem čp. 87 nebo v jejím okolí lze podstavu datovat do mladší doby hradištní, mladšího úseku.

      HŘMENÍN

Nález: Střep z podstavy nádoby nemá zachované nálezové okolností. Podle dalších velkých souborů zlomků nádob (a kulturního zastoupení v nich) nalezených na poli jejich tehdejším majitelem Františkem Paličkou (severovýchodně za statkem čp. 1 a zahradou ppč. 26) předpokládám jeho nález zde. Rozměry střepu jsou 70 x 46 mm.

Značka: Fragment z okrajové části podstavy nádoby šedého střepu se světlehnědým vnějším povrchem  nese plastický kříž z ramen svírajících dva ostré a dva tupé úhly. Křížení obou ramen je plasticky zvýrazněno, velikost značky 50 x 60 mm (M Jičín, sbírka Libáň či. 29/ P 170).

Datace: Při předpokládaném místě nálezů a dataci souboru, z něhož střep pochází, a podle jeho vzhledu lze tento nález datovat do mladší doby hradištní.

      HŘMENÍN

Nález: Na svých polích (severovýchodně od ppč. 26 - zahrady statku čp. 1) opakovaně nasbíral František Palička objemné soubory zlomků nádob, které obsahují mimo jiné i mladohradištní střepy  nádob velmi výrazného vzhledu. V hrnčířském těstě je vysoký podíl ostřiva -  hrubšího písku a velkých zrnek slídy. Na vnitřní ploše - na dně nádoby jsou patrné stopy po její modelaci z válečků keramické hmoty.

Značka: Podstava střepu šedohnědé barvy nese mírně mimo střed umístěný nepříliš zřetelný plastický obdélník se dvěma úhlopříčkami, z nichž jedna jej přesahuje. Značku v celém průměru podstavy překrývají dva rovnoběžné otisky podložky.  Ve středu podstavy (mimo střed značky) je otisk kruhové podložky hrnčířského kruhu. Velikost podstavy s částečně vylomeným okrajem je 99 x 78 mm, velikost neúplně zachované značky 50 x 42 mm (M Jičín, sbírka Libáň či. 31/P 168).

Datace: I podle nálezů obsažených v souboru, z něhož střep pochází, lze podstavu se značkou datovat do mladší doby hradištní, spíše do mladšího úseku. Předpokládám objemnou lokální produkci této vzhledově velmi výrazné keramiky. Ostřivo mohlo být získáváno ze Hřmenínského nebo Važického potoka protékajících západně a východně pod místem nálezu. Objemný nález keramiky stejného vzhledu pochází z nedalekých Křešic (viz).

      JIČÍN

Nález: Pod hrází rybníka „Kníže“ v Holínském předměstí Jičína byla nalezena podstava hrnce tmavošedého střepu s oboustranně  hnědočerveným povrchem a s výraznými stopami po modelaci uvnitř nádoby. Bližší nálezové okolnosti nejsou známé. Podstava je kruhová průměru 124 mm (M Jičín či. 2005).

K lokalizaci je možné uvést, že místo nálezu může být při západním okraji  hráze uvedeného rybníka, tedy v areálu osídlení z mladšího úseku mladší doby hradištní (při stavbě truhlářské dílny byla odkryta jáma se zlomky keramiky, M Jičín či. 2012 - 2024, záchranná akce muzea v Hradci Králové 1965, nepublikováno). Opačný, tj. východní okraj hráze rybníka leží v areálu tzv. Podhrázského mlýna, z jehož areálu jsou zatím k dispozici pouze novověké nálezy.

Značka: Ve středu podstavy se v pravém úhlu  kříží  dva dlouhé obdélníky vymezené obvodovou plastickou linií délky 66 a 61 mm a šíře  10 - 12 mm. Značku protínají různě dlouhé vtlačené souběžné linie a pásy různé šířky rozmístěné po celé ploše podstavy - otisky  podložky. Velikost značky  50 x 86 mm (příloha 1:2).

Datace:  Mladší úsek  - závěr (?) mladší doby hradištní.

      KOPIDLNO (?)

Nález: Bez nálezových okolností je v archeologické sbírce muzea Kopidlno (či. A 290, M Jičín) zachována spodní polovina šedé nádoby šedohnědého povrchu. Na zachované části výduti byla nádoby ozdobena jednoduchou velmi nízkou a oblou vlnicí  a sedmi obvodovými mělkými rýhami postupně se rozšiřujícími směrem k podstavě. Tvar podstavy je kruhový a měří v průměru 90 mm. Maximální zachovaná výška stěn nádoby 92 mm.

Značka: Otiskem jednoho (?) negativu či „přeznačkováním“ (?) nepovedeného otisku byla vytvořena velmi nepravidelná značka. Její jednou částí je nepravidelný pětiúhelník se dvěma vnitřními příčkami svírajícími dva tupé a dva ostré úhly a s přívěsky vně dvou  úhlů. Pětiúhelník je „rozšířen“ dvěma dalšími křížícími se plastickými příčkami. Velikost  značky  je 45 x 30 mm (příloha 1:3).

Datace: Mladší doba hradištní.

      KOPIDLNO (?)

Nález: Bez nálezových okolností je ve sbírce muzea Kopidlno (či. A 307, M Jičín) zachována podstava nádoby na nožce (?) šedohnědé barvy a světlehnědého povrchu průměru 67 mm.

Značka: Uvnitř plastického kruhu se kříží dvě nestejně dlouhé příčky svírající přibližně pravý úhel. Průměr značky je 40 - 42 mm. Na dvou nejmenších polích jsou tři a dva výčnělky, zbylá dvě větší pole jsou prázdná.

Datace: Mladší doba hradištní, mladší úsek.

      KŘEŠICE

Nález: Na „Mazáčově poli“ v Křešicích (lokalizováno na jižní svah nad Libáňským potokem severně od tvrziště pod čp. 1 v jihovýchodním okraji vsi) byl sebrán  a při výkopu ve 40. letech 20. století i vykopán soubor asi 650.  střepů z mladší doby hradištní. Naprostá většina střepů je nápadná svým „stříbřitým“ vzhledem, v hrnčířském těstě je výrazná příměs velkých slídových zrnek a písku (M Jičín, sbírka Libáň či. 58/ P 155, či. 59/ P 156, či. 60/ P 157, či. 61, či. 62). Keramika je vzhledově shodná s nálezy souborů keramiky z Paličkova pole ve Hřmeníně.  V souboru je i  podstava se značkou (M Jičín, sbírka Libáň či. 22/ P 115). Mladohradištní nálezy byly získány i z přilehlé části intravilánu Křešic (Ulrychová 2003 a, 112).

Značka: Symetricky ve středu podstavy slepené ze dvou střepů jsou z plastických linií vytvořené dva v pravém úhlu se křížící obdélníky shodné délky 75 mm a šířky  18 - 19 mm. Plocha podstavy je bez dalších otisků (příloha 1: 4).

Datace: Mladší stupeň mladší doby hradištní.

      NEMYČEVES

Nález: Všechny níže publikované mladohradištní nálezy z lokality Nemyčeves pocházejí velmi pravděpodobně z polykulturní lokality likvidované postupně neohlašovanou stavební činností  na návrší s kostelem  sv. Petra a Pavla a východně od něho stojící farou a panelovým domem. Jedná se o místo dalekého dohledu vně jižního okraje Jičínské kotliny. Západní okraj mladohradištního osídlení byl prozatím zjištěn asi 220 m odtud u čp. 144 (Ulrychová NZ čj. 7813/2002 Archivu ArÚ Praha). Značka byla vytlačena na podstavu nádoby šedého střepů a světlehnědého vnějšího povrchu průměru 90 mm  (M Jičín či. 1697). Torza všech nádob se značkou z Nemyčevsi mají totožnou fabriku.

Značka:  Mírně mimo střed podstavy jsou v plastickém kruhu zachovány  dvě přibližně v pravém úhlu se křížící příčky se zesílenými konci všech čtyř ramen. Přes celou plochu podstavy vedou drobné rovnoběžné otisky dřevěné  podložky a dvě obloukovité rýhy. Průměr značky  54 - 56 mm.

Datace: Mladší úsek mladší doby hradištní.

      NEMYČEVES

Nález: Značka je zachována na podstavě torza spodní části hrnce šedého střepu a vnitřního světlehnědého a vnějšího červenohnědého povrchu. Velikost zachované části podstavy je 96 x 107 mm, maximální výška stěn nádoby 74 mm (M Jičín či. 1698).

Značka: Ve velmi nepravidelném plastickém kosodélníku se dvěma zdvojenými obvodovými úseky byla v jeho středu otištěna kruhová podložka hrnčířského kruhu. Od ní do úhlů kosodélníka vybíhají čtyři různě široké příčky. Plocha kosodélníku mezi rameny je plošně zdrsněna souběžnými rýžkami. Velikost značky  58 x 58 mm (příloha 1:5).

Datace: Mladší stupeň mladší doby hradištní.

      NEMYČEVES

Nález: Značka je zachována na torzu podstavy a spodní částí hrnce šedého střepu s vnitřním šedohnědým a vnějším červenohnědým povrchem. Podstava má průměr 136 mm a maximální výška zachované stěny nádoby je 121 mm (M Jičín či. 1699).

Značka: Ze značky je zachována část  obdélníku (?)  s jednou vnitřní příčkou a otiskem po dřevěné podložce. Velikost zachované části značky je 15 x 24 mm. Přepokládám, že celá značka měla podobu dvou křížících se úzkých obdélníků. Na podstavě je kromě jiného i několik otisků semen.

Datace: Mladší stupeň mladší doby hradištní.

      NEMYČEVES

Nález: Značka je zachována na podstavě hrnce šedého střepu a červenohnědého povrchu. Průměr podstavy  měří 115 mm, maximální zachovaná výška stěny nádoby je 127 mm. Na výduti byl hrnec zdoben  zběžně provedenými mělkými a úzkými vodorovnými rýhami (M Jičín či. 1700).

Značka: Na podstavě je zachován nepravidelný plastický kruh a v jeho středu svastika tak, že zalomené konce jejich ramen překrývají část kruhu. Ze středu jednoho ramene svastiky vycházejí dva protilehlé výběžky. Přes značku a celou podstavu vede otisk podložky hrnčířského kruhu. Velikost značky  je 66 x 62 mm (příloha 1: 6).

Datace: Mladší stupeň mladší doby hradištní.

      NEMYČEVES

Nález: Značka je zachována na podstavě hrnce šedého střepu a červenohnědého povrchu s výraznými stopami po modelaci na dně a vnitřní ploše části zachované výduti. Průměr podstavy je 98 - 101 mm, maximální výška zachované části stěny nádoby 75 mm (M Jičín či. 1701).

Značka: Ve středu podstavy je příčně rýhovaná do středu mírně zesílená a zvýšená plastická páska, ze které symetricky vycházejí dvě dvojice protilehlých lomených linií. Jeden konec plastické pásky je v závěru rozdvojen. Obraz připomíná zvířecí - hmyzí ? - tělo. Velikost značky 77 x 49 mm ( příloha2:1).

Datace: Mladší stupeň mladší doby hradištní.

      ŘEHEČ

Nález: Nejspíš v severním okraji intravilánu vesnice - v poloze „U trafostanice“- bylo nalezeno torzo podstavy nádoby tmavošedého střepu, šedého  vnitřního a světlehnědého vnějšího povrchu ( M Jičín či. 3262, Ulrychová 1998, 203).

Značka: Ze podstavy nádoby je zachována část se značkou v podobě plastického kruhu se třemi paprsky směřujícími do středu kruhu. Velikost zachované části značky  19x20 mm.

Datace: Mladší úsek mladší doby hradištní.

      VŘESNÍK  (?)

Nález: Místo nálezu předpokládám v obci Vřesník nebo v jejím bezprostředním okolí.  Nálezce shromažďoval do své sbírky nálezy pouze z katastrálních území Vřesník a Kal. Značka je zachována na podstavě spodní částí  misky šedého střepu a světlehnědého povrchu ( sbírka Vřesník položka č. 50 - označena Vřesník 28).

Značka: Uprostřed podstavy byl vytlačen plastický kruh s vepsaným křížem, jehož ramena se kříží v pravém úhlu. Průměr značky 30 mm.

Datace: Mladší doba hradištní, mladší úsek.

      VŘESNÍK (?)

Nález:  I tento nález uložený v lokální sbírce nemá jisté místo nálezu. Torzo podstavy cihlově červeného střepu nese pouze část značky (sbírka Vřesník, položka č. 60).

Značka: Nejspíš ve středu podstavy je zachována  přibližně polovina kruhu s vepsanými příčkami, jejichž ramena svírají pravý úhel. Průměr značky  27 mm.

Datace:  Závěr mladší doby hradištní - vrcholný středověk  1 (?).

      ZÁMOSTÍ

Nález: Skalní ostrožna Nový Hrádek je jižní částí hradiště Hrádky postaveného v pozdní době bronzové a znovu využitého ve střední době hradištní. V období mladohradištním bylo na ostrožně Starý Hrádek řadové kostrové pohřebiště, početné nálezy velkých částí nádob pocházejí z ostrožny a roklí pod jejím obvodem (Turek 1946, 128 - 138, Čtverák - Ulrychová 2003,  489 - 490, 494 - 495, 498, 500, 502, ). Na druhé skalní ostrožně - na Novém Hrádku - je nálezy keramiky doložena snad sídelní aktivita z mladší doby hradištní event. počátku vrcholného středověku. Mezi nálezy zlomků keramiky je i zlomek  podstavy nádoby šedého střepu se světlehnědým vnějším povrchem a značkou rozměrů   60 x 65 mm (M Jičín či. 1611).

Značka:  Na zlomku podstavy je zachován téměř celý plastický obraz svastiky, velikost torza značky 31 x 32 mm (příloha 2:2).

Datace: Mladší doba hradištní.

      ZÁMOSTÍ

Nález: Z ostrožny Nový hrádek pochází i část masivní podstavy hrnce hnědého střepu s červenohnědým povrchem. Na vnitřním povrchu  střepu jsou výrazné stopy  po modelaci nádoby. Průměr podstavy se značkou je 164 mm, výška zachované části výduti nádoby  79 mm (M Jičín či. 1610).

Značka: Obraz značky je nejsložitější ze všech zde publikovaných nálezů. Pokrývá větší polovinu plochy podstavy nádoby, na které byl umístěn symetricky na její střed. Obvod značky tvoří dva soustředné plastické kruhy. Výseč mezi nimi je vyplněna klikatkou. Ve vnitřním kruhu  jsou zachována dvě křížící se břevna  svírajících dva ostré a dva tupé úhly. Průměr značky je 100 mm (příloha 2:3).

Datace: Závěr mladší doby hradištní  (?) - začátek vrcholného středověku (?)

      ZÁMOSTÍ

Nález:  Anonymní sběr zlomků keramických nádob ze 30. let 20. století z ostrožny Starý Hrádek daroval muzeu v roce 2003 pan Zdeněk Koťátko z Prachova. V souboru velkých zlomků nádob jsou zachována dvě torza podstav hrnců s částmi plastické značky (M Jičín či. 7505, 7506). Či. 7505 je zlomek podstavy šedohnědého střepu se  šedým vnějším a červenohnědým vnitřním povrchem. Či. 7506 je asi šestina podstavy nádoby šedého střepu se šedohnědým vnitřním a cihlově červeným vnějším povrchem. Obě nádoby jsou hrubě modelované, ve střepu je patrná příměs písku. Oba nálezy pocházejí pravděpodobně z hrobové výbavy kostrových hrobů z ostrožny Starý Hrádek.

Značka: Na  větším zlomku podstavy (či. 7505) je mimo její střed plastický obdélník s úhlopříčkami. Velikost silně otřené značky je 30 x 24 mm. Na menším zlomku podstavy nádoby (či. 7506)  je plastický oblouk s jednou příčkou směřující do středu kruhu.

Datace:  Mladší  doba hradištní.

      ZÁMOSTÍ (?) - PRACHOVSKÉ SKÁLY

Nález : Bez nálezových okolností byla do sbírky muzea Lázně Bělohrad uložena poškozená podstava šedohnědé nádoby se značkou a popisem Prachovské skály. Vzhledem k nálezům mladohradištní keramiky na Starém a Novém Hrádku a v roklích pod oběma ostrožnami předpokládám nález této podstavy v tomto prostoru. Podstava šedého střepu se šedohnědým povrchem má červenohnědou vnitřní povrchovou vrstvu. Průměr podstavy měří 88 mm (M Jičín či. 3608).

Značka: Ve středu podstavy je plastický kruh se zkříženými příčkami, jejichž  ramena jsou zakončena tzv. kuří stopou. Velikost značky je 60 mm. Na okraji podstavy mimo značku jsou zachovány otisky po dřevěné podložce (příloha 2:4).

Datace: Mladší doba hradištní.

      ZÁMOSTÍ (?) - PRACHOVSKÉ  SKÁLY

Nález: Bez nálezových okolností byl do sbírky muzea Lázně Bělohrad uložen střed podstavy nádoby šedého střepu s vnějším šedohnědým  a vnitřním červenohnědým povrchem velikosti 67 x 62 mm (M Jičín či. 3609) s popisem Prachovské skály.

Značka: Celý povrch podstavy nádoby je plošně pokryt jemnými souběžnými rýhami  dvou na sebe kolmých směrů - otisk tkaniny (?). Přes ně byl otiskem vytvořen plastický obraz svastiky. Velikost značky  je 32 x 30 mm (příloha 2:6).

Datace: Mladší doba hradištní.

      ŽELEZNICE

Nález: Bez bližší lokalizace je v archeologické sbírce muzea Železnice uložena větší část podstavy  šedého střepu s oboustranně světlehnědým povrchem  rozměrů  108 x 95 mm (M Jičín, sbírka Železnice či. A 244). Nález může pocházet z okolí románského kostela sv. Jiljí.

Značka: Značka není dobře patrná. Ve středu podstavy je plastickou linií vymezen čtyřúhelník a v něm jsou vepsány dva soustředné kruhy. Průměr značky je 54 - 55 mm.

Datace: Mladší doba hradištní.

      ŽELEZNICE

Nález: Na tzv. starém hřbitově obklopujícím původně románský kostel sv. Jiljí  v Železnici bylo zjištěno osídlení od závěru starší do závěru mladší doby hradištní (Ulrychová v tisku 2004), které nejspíš plynule přešlo do vrcholně středověkého města. Severně od kostela je podle opakovaných nálezů několika velkých souborů mladohradištní keramiky (popisovaný nález je součástí jednoho z nich), tvaru zástavby a pomístních názvů předpokládán dvorec.

Značka: Ve středu části podstavy nádoby (rozměry 75 x 90 mm) je  plastický obdélník (34 x 31 mm) se dvěma úhlopříčkami (M Jičín, sbírka Železnice či. 887, příloha 2:5).

Datace: I podle stavebně historické datace kostela sv. Jiljí do závěru 12. století  mladší stupeň mladší doby hradištní.

      ŽELEZNICE

Nález: Nálezové okolnosti střepu nejsou zachovány, torzo podstavy nádoby může pocházet z blízkosti kostela sv. Jiljí románského založení. Z několika střepů červenošedé barvy byla slepena část podstavy nádoby velikosti 148 x 108 mm (M Jičín, sbírka Železnice či. 894).

Značka:  V plastickém kruhu se přibližně v pravém úhlu kříží tři příčky - jedna je zdvojená. Na třech přibližně stejně velkých ploškách mezi rameny obrazce je  vždy jeden výčnělek. Průměr značky je 55 mm.

Datace: Mladší doba hradištní.

       ŽELEZNICE

Nález: Nálezové okolnosti  větší poloviny misky cihlové barvy jsou omezeny na její lokalizaci do uličky Příkopy severně od kostela sv. Jiljí. Průměr podstavy misky masivního střepu je 98 mm a výšky stěny 53 mm (M Jičín, sbírka Železnice či. 94).

Značka: Ve středu podstavy je plastický obdélník vyplněný třemi rovnoběžnými příčkami. Velikost značky 42 x 34 mm.

Datace: Mladší doba hradištní, spíše mladší úsek.

       ŽELEZNICE

Nález: Severně od kostela sv. Jiljí byla sebrána dvě torza podstav nádob. První neúplná podstava (M Jičín, sbírka Železnice či. 939) je tmavošedého střepu s oboustrannou světlehnědou povrchovou vrstvou. Druhým nálezem je  celá, po obvodu otlučená, podstava nádoby šedého střepu i povrchu (M Jičín, sbírka Železnice či. 940).

Značka: První z zvedených střepů (či. 939) nese na svém povrchu značku v podobě dvou pravoúhle zkřížených břeven, jejichž tři ramena jsou směrem od středu podstavy mírně rozsšířena. Přibližný průměr podstavy nádoby  je 80 mm. Druhý nález (či. 940) nese značku v podobě pravoúhle zkřížených břeven, která dosahují k obvodu plastického kruhu. Průměr  podstavy nádoby je přibližně 83 mm.

Datace: Mladší doba hradištní.

      ŽELEZNICE

Nález:  Torzo (asi polovina) šedohnědého vejčitého hrnce světlešedého povrchu zdobeného na výduti dvěma pásy jednotlivých nepravidelných vlnic a  a pod nimi třemi nepravidelně umístěnými širokými vodorovnými liniemi  nemá zachované nálezové okolnosti než místo nálezu - Železnice a rok nálezu 1937. Úplná polovina nádoby  včetně okraje do výšky  191 mm (M Jičín, sbírka Železnice či. 92) nese na podstavě značku.

Značka: Asi třetina povrchu podstavy nádoby je otlučena, na zbylé ploše je patrná část plastické značky v podobě pravoúhle zkřížených příček se zesílenými konci dosahujícími až k obvodovému plastickému kruhu.

Datace: Mladší doba hradištní.

      KOMENTÁŘ

      Nálezové okolnosti

Téměř všechny výše uvedené podstavy nádob s tzv. hrnčířskými značkami lze datovat do mladší doby hradištní, převážně do 12. století. Jen vyjímečně lze uvažovat o dataci do počátku vrcholného středověku. Nálezy jsou nejspíš sídlištního původu,  nálezy z ostrožny Starý Hrádek - hradiště Hrádky (k. ú. Zámostí) v Prachovských skalách pocházejí velmi pravděpodobně z hrobové výbavy mladohradištních kostrových hrobů. Jeden nález ze sousední ostrožny Nový Hrádek není časově souběžný s řadovým kostrovým pohřebištěm na ostrožně Starý Hrádek. Nález z češovských valů potvrzuje spolu s nálezy mladohradištní keramiky osídlení uvnitř fortifikace nebo v její bezprostřední blízkosti i v mladohradištním období. Podobně jako fortifikace Češov bylo mladohradištní sídliště v Nemyčevsi postaveno na výrazném návrší nad vodotečí s širokým dohledem do Jičínské kotliny až k pohraničním horám a opačným směrem hluboko do  Polabí. V Železnici je místem nálezů jižní okraj ostrožného slovanského hradiště. Zde stojí románský kostel sv. Jiljí (2. polovina 12. století) a severně od něho v poloze Příkopy je podle výrazné kumulace nálezů předpokládám s kostelem současný dvorec.

      Písemný  pramen (?)

      Jediná písemná zmínka chronologicky související s nálezem značky na podstavě nádoby se vztahuje k Železnici. Je jí  listina vydaná Čéčem ze Železnice mezi roky 1180 - 1182 (Codex diplomaticus …I., č. 296, s. 265 - 267). Datace velkého souboru zlomků nádob nalezených severně od kostela sv. Jiljí souvisí s jeho stavbou v závěru 12. století a předpokládaným dvorcem severně od něho v poloze „Příkopy“. V mladší době hradištní byl osídlen a nejspíš i opevněn kopec Železný nad jižním okrajem Železnické kotliny. Sídlo Čéče ze Železnice by bylo možné  lokalizovat i sem.

      Obraz značky

      Nejčastějším obrazem vytlačeným na podstavách raně středověkých nádob z Jičínska jsou v kruhovém případně v obdélném poli v různém dvě zkřížená břevna (17 nálezů). Několikrát měla zesílené konce  (Češov, Nemyčeves, Železnice). Třikrát byl zjištěn obraz svastiky. Dvakrát samostatně na celé ploše podstavy bez ohraničení např. kruhem (Zámostí - Starý hrádek, Zámostí bez bližší lokalizace), jednou uvnitř kruhu, se kterým splývají zalomená ramena svastiky (Nemyčeves). Ze Zámostí pochází obraz kuří stopy na koncích dvou pravoúhle zkřížených břeven. Nejčastějším obrazem v obdélní značce jsou dvě zkřížené příčky (Hřmenín, Nemyčeves, Zámostí - Starý hrádek a Železnice).

      Několik velmi zajímavých obrazců se vyskytlo pouze jednou. Je jím např. obdélná značka se třemi rovnoběžnými příčkami ze Železnice zachovaná na podstavě misky. Zcela vyjímečnou je značka z Nemyčevsi, podle vzhledu se může jednat o zobrazení  zvířecího (hmyzího ?) jedince. Mezi nálezy je vyjímečnou  i složitá a zcela nepravidelná značka z Kopidlna (?). Mohla vzniknout přeznačkováním původní či „nepovedené“ značky do podoby pětiúhelníka s vnitřními příčkami. Dvě značky vzdáleně připomínají české denáry 10. století. První pochází ze Železnice. Kruhové pole je kolmými příčkami rozděleno na čtyři stejná pole, z nich na třech je po jedné kuličce. Další podobný nález s nestejně velkými poli  a dvěma a třemi kuličkami v obou menších pochází z Kopidlna. Nejsložitější a chronologicky nejmladší je značka ze Starého Hrádku v Prachovských skalách (k.ú. Zámostí). Kruhová podstava je rozdělena dvěma kruhy na mezikruží vyplněné klikatkou a vnitřní kruhovou plochu se dvěma křížícími se břevny.

      Výraznější kumulace nálezů podstav se značkami v Nemyčevsi, Železnici a nejspíš i v blízkosti Zámostí - Starého Hrádku signalizuje hrnčířskou dílnu v jejich areálu či blízkosti. V Nemyčevsi se jedná o sídliště v místě dalekého dohledu vně jižního okraje jičínské koltiny, v Železnici o sídliště v areálu  ostrožného hradiště a románského kostela, na Starém Hrádku se jedná o části hrobové výbavy mladohradištních kostrových hrobů.

 

      INTERPRETACE 

      Vývoj názorů na původ a funkci značek

      Od poloviny 60. let 20. století se ve svých publikacích tzv. hrnčířskými  značkami zabývalo několik autorů zaměřených na studium raného nebo vrcholného středověku. V. Nekuda (1965) zjistil v moravském materiálu značky na podstavách nádob a ryté značky na horní ploše okraje nádob – na výduti, oušku či uvnitř nádoby na dně. Jeho závěry jsou následující: Značka byla vytlačena hrnčířem, a to na přání zákazníka.  Takto označených nádob je velmi málo (dílna Mstěnice - 8 nádob s totožnou značkou, další značky na střepech, 18 nádob bez ní), nejčastěji se vyskytují v 11.- 12. století. Nejedná se o značku výrobce, ale  pravděpodobně o zboží vyrobené pro jednotlivého zákazníka spíše než pro vrchnost  - nádoby se totiž vyskytly  i ve městech a na venkovských sídlištích. Autor připouští možnost označení objemu nádoby v případě kolku v podobě číslice. Nejčastější obraz vytlačené či vyryté značky jsou zkřížené příčky v kruhu nebo ve čtyřúhelníku, svastika, tzv. kuří stopa či hvězdice. Značky na postavách nádob mizejí po zavádění rychle rotujícího hrnčířského kruhu od závěru 13. století.

     Pozornost značkám na podstavách hradištních nádob věnoval ve své rozsáhlé studii o slovanském osídlení Litoměřicka M. Zápotocký (1965, 254 - 258, obr. 24). Tehdy měl k dispozici 145 nádob z hrobů z 9. - 10. století, z nichž 47 pocházejících z okolí Litoměřic mělo značku na své podstavě. Nejčastěji to byl jednoduchý „kříž“ a jeho varianty v kruhu, ve dvou kruzích, s rameny ze dvou či tří břeven, s rameny na koncích rozvětvenými, dále svastika, tzv. kuří stopa, paprsčité znaky, šípy a obrazce v podobě písmen M, T.  Podle místa nálezů konstatoval, že značky v podobě kříže a svastiky se vyskytovaly v centru slovanského osídlení Litoměřicka. Na jeho okrajích byly značky jiné a složitější. Při jejich interpretaci odmítá názor, že jsou to značky výrobců či zákazníků. Podle něho nejde ani o kultovní jev, protože značky v podobě „kříže“ a svastiky se vyskytují v nejrozvinutějších oblastech Čech. Jako nejpravděpodobnější se mu jeví skutečnost, že v označených nádobách či jimi samotnými byla vrchnosti odváděna naturální daň a že pocházely z dílny knížecích hrnčířů. Nádoby pak vrchnost prodávala dál.

      Různé otisky a tzv. hrnčířské značky se vyskytují i na keramice  slovanských pohřebišť ze střední doby hradištní na Moravě (Dostál 1966, 30, 79). Značky mělo asi 20% nádob, autor započetl i otisky kruhové podstavy hrnčířského kruhu, které pocházejí z ručního kruhu nebo z rotačního nožního kruhu. V nálezech nezjistil totožné značky. Nejčastější jsou v podobě stejných obrazců jako ve výše uvedených oblastech Litoměřicka a Moravy. Nejvíce nálezů nádob se značkami pochází z 11.- 12. století. Zcela převažují hrnce (95%). Při interpretaci autor odmítá názor, že se jedná o značky výrobců či zákazníků a přiklání se i interpretaci značky jako ochranného znaku nádoby a jejích obsahu. Stejný názor uvádí i Jan Eisner (1966, 174 - 204), který shrnuje dosavadní zjištění a dataci výskytu značek.

     Nádoby se značkami v zastoupení 7 - 8% keramické produkce byly součástí sídlištních objektů a hrobové výbavy mladší fáze kouřimského pohřebiště (stupeň B l, Šolle 1966, 203 - 204). Na Kouřimi byla v několika objektech a vrstvě B nalezena keramika s velmi podobnými značkami (l. c. 204). Autor nepřipouští interpretaci značek jako magicko - symbolických znaků. Vzápětí  konstatuje, že motivy značek mohou mít symbolický význam, protože jsou jimi prastaré motivy centrální a vířivé, které byly v pravěku spojovány s kultem slunce. Víra v jejich účinnost byla v 9. století oslabena, na Kouřimi se vyskytují v období plného rozkvětu hradiště, nikoli v době jeho začátků, kdy by jejich předpokládaný účinek byl žádoucí. Nádoby se značkami autor interpretuje jako označený  obal naturální daně hrnčíře.

      Další soubor nálezů  nádob se značkou na podstavě pochází z hradiště Vlastislav (Váňa 1958, 144 - 148, obr. 85, 86). Jejich podíl v keramické produkci nalezené na tomto hradišti činí 4 - 5%. Na dvou - třech procentech nádob jsou rovněž zachovány otisky podložky hrnčířského kruhu. Motivy značek jsou podobné nálezům z ostatních částí Čech. Autor považuje značky za magická znamení, symbolika „kříže“ a svastiky je prastará. Uvádí rovněž vzácný nález přeznačkované nádoby - značka v podobě vířícího kola byla překryta značkou ve tvaru okénka (l. c. 146). Dalším neobvyklým nálezem je střep s obrazcem svastiky (l.c. obr. 85 : 2) provrtaný a nošený jako amulet.

      Poslední nejobsáhlejší prací značkách na podstavách nádob 9.- 10. století je studie J. Slámy (1970) se soupisem nálezů v počtu asi 230 exemplářů ze středních Čech. Značky se vyskytují na soudkovitých a vázovitých tvarech s výše položenou baňatostí zdobených hřebenovými vpichy a vlnicemi. Pokud jsou značky totožné na uniformně zdobených nádobách stejné technologie a kvalitního výpalu, jedná se o výrobu jednoho hrnčíře. Nejstarší výskyt značek na podstavách nádob lze datovat do 2. poloviny 9. století. Tyto nálezy pocházejí nejčastěji z hradišť a z jejich blízkém okolí. Značena byla jen část produkce. Značky jsou dokladem specializované výroby keramiky v Čechách  9.- 10. století. Jejich výskyt na podstavách nádoby je snad dokladem pověry.

      Nejnověji se tzv. značkami na podstavách nádob zabývali I. Vlkolinská (2004) a  L. Varadzin (2005). L. Vlkolinská uvádí 21%  (126) značených nádob z hrobové výbavy pohřbů z 9. - 10. století z jihozápadního Slovenska. Nejčastěji zobrazené jednoznačně určitelné a nepřekrývající se symboly jsou „kříž“, kruh, obdélník - čtverec a jejich různé kombinace. Identické značky se téměř nevyskytují. Jako nejstarší uvádí devět zobrazení zkřížených příček s rozšířenými rameny z pohřebiště ve Sv. Petri IV., kde se vyskytly v nejstarších hrobech tohoto pohřebiště. Datace výskytu značených nádob zahrnuje interval od 2. poloviny 9. století do závěru doby hradištní. K vysvětlení důvodu značení nádob se nevyslovuje.

      Ladislav Varadzin (2005) zpracoval výskyt značených nádob v delším časovém úseku od poloviny 8. století do 15. století,  kdy  tyto značky definitivně mizejí. Podrobně  se věnuje popisu tří možných postupů zhotovení značky a dokladům těchto postupů v nálezech. Z porovnání percentuálního výskytu značených nádob v celkové hrnčířské produkci vyplývá veliká různost objemu značených nádob v Čechách, na Moravě a na Slovensku a dále na českých hradištích 9. - 12. století (Vlastislav, Zabrušany, Stará Kouřim, Kozárovice, Bílina a Hradsko u Mšena). Na hradištích nebo v jejich bezprostředním okolí autor nepozoroval vyšší výskyt počtu značených nádob než na vzdálenějších venkovských sídlištích. V mladším úseku mladší doby hradištní a na počátku vrcholného středověku v hrobové výbavě keramiky ubývá, značeno je ovšem až 30 - 45 % nádob. Nádoby jsou technologicky i vzhledově stále hradištní tradice. Zavedením rychlého nožního kruhu a odřezávání nádoby strunou během 14. století bylo možnou příčinou mizení plastických značek. Pro střední Čechy v  9. století vymezil podle technologie a vzhledu nádob produkci dvou hrnčířů, kteří značili 4,2 % a 5,6 % své produkce, jež zůstala zachována jako součást hrobové výbavy. Přibližně sedmina produkce jednoho z hrnčířů nese identické značky (21 nádob). K funkci značek autor uvádí, že se vyskytují ve slovanském prostředí (ovšem od počátku 12. století jsou v nálezech v Německu a přilehlé okrajové části Francie) a jsou námětově bohaté do až počátku 13. století. Autor rovněž předpokládá změnu funkce  značek v průběhu jejich výskytu.

 

      ZÁVĚR

      Po vyrobení nádoby byla do její podstavy (přes otisky dřevěné podložky hrnčířského kruhu či odkladné plochy) vytlačena plastická značka. Značky na podstavách nádob zůstávaly při běžné manipulaci s nádobou skryté.. Předpokládám  funkci značky jako ochranného znamení nádoby a jejího obsahu. Pokud by značka na podstavě keramické nádoby označovala obsah nádoby nebo jakoukoli informaci pro  toho, kdo s ní či jejím obsahem běžně manipuloval, nemělo by její umístění na skryté ploše smysl. Obrazce vytlačené na podstavách keramických nádob jsou pravěkými symboly života a slunce. V polopohanské společnosti mladohradištních Čech nebylo jejich zobrazení vyjímečným jevem.

     Z nejnovějších nearcheologických nálezů  ochranné značky lze uvést gotickou skříň nalezenou v kostele v Českém Dubu. Ve skříni je kromě křesťanského kříže skryta značka, kterou lze vidět jen ze zcela zvláštního úhlu pohledu  (Edel 1998, 77 - 79, poznámka 2).

     POZNÁMKY

1. Nálezy nádob se značkami na podstavě z návrší s kostelem sv. Gotharda uvádí ve svém soupisu památek A. Cechner (1909, 36). V archeologické sbírce muzea v Hořících se však takové nálezy nenacházejí. Jeden další nález značky na podstavě vrcholně středověké nádoby  z Vesce U Sobotky (poloha Poráň) je uveden v Nálezové zprávě Archivu NZ Archeologického ústavu v Praze čj. 1499/2003.

2. Můj velký dík  autorovi publikace za obsažný výklad při návštěvě v Českém Dubu a za informaci o skryté značce v gotické skříni.

     PRAMENY, LITERATURA

Codex diplomaticus et epistolarius  regni Bohemiae, Gustavus Friedrich, Tomus primus, Pragae MDCCCCVII

Cechner A. 1909: Soupis památek  historických a uměleckých v politickém okresu Novopackém. Praha

Čtverák V.- Ulrychová E. 2001: Komplex Češov (okr. Jičín) - Fenomén v české archeologii ? Archeologie ve středních Čechách 5/2, 365 - 404, tab. I - IV.

Čtverák V. - Ulrychová E. 2003: Prachovské skály na úsvitě …. Prostor Prachovských skal - místo vyhledávané od pravěku po novověk. Archeologie ve středních Čechách 7, 475 -507, tab. 3 - 11.

Edel T. 1998: Příběh ztraceného kláštera blahoslavené Zdislavy.  Praha

Eisner J. 1966: Rukověť slovanské archeologie. Praha

Nekuda V. 1965: K otázce značek na středověké keramice na Moravě. Časopis moravského musea 50, 109 - 142

Sláma J. 1970: Příspěvek k dějinám českého hrnčířství 9. - a 10. století. Sborník Národního muzea v Praze XXIV, 157 - 166

Šolle M. 1966: Stará Kouřim a projevy velkomoravské hmotné kultury v Čechách. Praha

Štajnochr V. 2001: Keramika pozdního eneolitu a mytická skutečnost, 162 - 184. In: Matoušek  Václav - Štajnochr Vítězslav 2001: Pozdně eneolitická pohřební keramika v Čechách. Archeologie ve středních Čechách 5/1. Praha

Turek R. 1946: Prachovské skály na úsvitě dějin. Praha

Ulrychová E. 1998: Řeheč, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 1996 - 7. ArÚ Praha

Ulrychová E. 2003: Holín, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2001. ArÚ Praha

Ulrychová E. 2003a: Křešice, okr. Jičín. Výzkumy v Čechách 2000. ArÚ Praha

Ulrychová E. v tisku 2004: Slovanská hradiště na Jičínsku. Sborník z pracovního setkání Archeologie doby hradištní v Čechách Plzeň 2004

Váňa Z. 1968: Vlastislav, výsledky výzkumu slovanského hradiště v letech 1953 - 1955 a 1957. Památky archeologické LIX, 5 - 192

Varadzin L. 2005: Značky na dnech keramických nádob ve středověku. Studia mediaevalia Pragensia 5, 165 - 199

Vlkolinska I. 2004: Príspevok k problematike značiek na dnách nádob z pohrebísk  9. - 10. storočia na juhozápadnom Slovensku. Zborník na počesť  Dariny Bialekovej, 443 - 449. Nitra

Zápotocký M. 1965: Slovanské osídlení Litoměřicka. Památky archeologické LVI, 205 - 391

 

      Obraz značky zůstával při běžné manipulaci s nádobou skryt. Předpokládám proto funkci značky jako ochranného znamení nádoby a jejího obsahu. Pokud by značka na podstavě keramické nádoby označovala obsah nádoby nebo jakoukoli informaci pro  toho, kdo s  ní či jejím obsahem běžně manipuloval, nemělo by její umístění na skryté ploše smysl.